Pojistné podvody na českém pojistném trhu

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra financí a ekonomie

Pojistné podvody na českém pojistném trhu

Diplomová práce

Autor:

Bc. Eliška Machalová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Bc. Ing. Karina Mužáková, Ph.D.

Duben, 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne

Bc. Eliška Machalová

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Karině Mužákové, PhD., vedoucí mé diplomové práce, za věnovaný čas a poskytnutí cenných informací při zpracování diplomové práce. Také bych ráda poděkovala svému partnerovi, který mi velmi pomohl při psaní této diplomové práce a jeho velkou psychickou podporu.

Anotace Diplomová práce obsahuje problematiku pojistných podvodů v České republice. Diplomová práce se dělí na několik samostatných částí. První teoretická část se zaměřuje na charakteristiku podvodu jako takového, klasifikací tohoto podvodu, profilem pachatele a důvody jeho jednání k spáchání pojistného podvodu. Další část je zaměřena na odhalování pojistných podvodů a na další kroky při vyšetřování pojistných podvodů a na jejich následná opatření. Cílem praktické části diplomové práce je zhodnocení výsledků analýzy pojistných podvodů a zhodnocení výsledků dotazníkového šetření, které potvrdí nebo vyvrátí daná tvrzení. Závěrem práce je uvedeno několik příkladů pojistných podvodů v oblasti pojištění vozidel. Klíčová slova: pojištění, pojistný podvod, pojistný trh, podvodná jednání

Annotation This diploma thesis contains problematic of insurance fraud in the Czech Republic. The diploma thesis is divided into several separated parts. First of all is focused on a characteristics of a fraud it selves, classification of this fraud, profile of the offender and reasons of their actions that lead the to commit these fraud. The next part is focused on detection of the insurance fraud and for the next steps of investigations of insurance fraud and for their following precautions. The target of my diploma thesis is an analysis of the insurance fraud and making questionnaire investigation. At the end of my thesis there are few examples of insurance fraud on the area of car insurance.

Kdy Word: insurance, insurance fraud, insurnce market, swindling

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Charakteristika a klasifikace podvodu a pojistného podvodu ...................................... 9 1.1 Podvod ....................................................................................................................... 10 1.2 Pojistný podvod ......................................................................................................... 11 1.3 Základní pojmy související s pojistnými podvody .................................................... 12 1.4 Charakteristika podvodných jednání ......................................................................... 22 1.5 Dělení pojistných podvodů a jejich typické příznaky ................................................ 23 1.5.1

Interní podvodná jednání ............................................................................. 25

1.5.2

Externí podvodná jednání............................................................................ 26

1.5.3

Oportunistické podvody .............................................................................. 28

1.5.4

Organizované podvody ............................................................................... 29

1.6 Pojištění osob a majetku jako občanskoprávní vztah ................................................ 31

2.

1.6.1

Životní pojištění .......................................................................................... 33

1.6.2

Neživotní pojištění ...................................................................................... 36

Vznik a vyšetřování pojistných podvodů ...................................................................... 41 2.1 Způsoby páchání trestného činu pojistného podvodu ................................................ 41 2.1.1

Podvodná jednání v životním pojištění ....................................................... 41

2.1.2

Podvodná jednání v neživotním pojištění ................................................... 42

2.1.3

Typy pojištění, v nichž se podvody nejčastěji páchají ................................ 43

2.2 Příčiny páchání pojistných podvodů a indikátory pojistných podvodů ..................... 44 2.3 Charakteristika pachatele pojistného podvodu .......................................................... 46 2.4 Napomáhání pojistného podvodu .............................................................................. 47 2.4.1

Spolupachatelství ........................................................................................ 47

2.4.2

Období kalamit ............................................................................................ 48

2.4.3

Proklientský přístup pojišťoven .................................................................. 48

2.4.4

Obava pojistitele s negativní reklamy ......................................................... 49

2.4.5

Specifika pojistného trhu ............................................................................. 49

2.5 Odhalování pojistných odvodů .................................................................................. 50 2.6 Vyšetřování pojistného podvodu ............................................................................... 51 3.

Pojistný trh v České republice........................................................................................ 53 5

3.1 Subjekty působící na pojistném trhu .......................................................................... 54 3.2 Segmentace pojistného trhu a faktory které ho ovlivňují .......................................... 55 3.3 Regulace a dohled ...................................................................................................... 56 3.4 Pojišťovací zprostředkovatelé .................................................................................... 58 3.5 Organizace českého pojišťovnictví ............................................................................ 59 3.6 Historie a vývoj pojistného trhu................................................................................. 60 3.7 Struktura komerčních pojišťoven v ČR ..................................................................... 62 3.8 Pojišťovny v ČR ........................................................................................................ 63 4.

Analýza pojistných podvodů .......................................................................................... 66 4.1 Stanovení tvrzení pojistného podvodu ....................................................................... 66 4.2 Statistické údaje počtu pojistných podvodů v letech 2004–2013 .............................. 67 4.3 Statistické údaje prokázaných pojistných podvodů v letech 2004–2013 .................. 69 4.4 Analýza zkoumaného souboru ................................................................................... 71 4.5 Dotazníkové šetření ................................................................................................... 77 4.6 Vyhodnocení tvrzení .................................................................................................. 92 4.7 Konkrétní příklady pojistných podvodů .................................................................... 93 4.7.1

Akce Užovka ............................................................................................... 94

4.7.2

Důkladně promyslete, komu půjčíte Vaše vozidlo...................................... 99

4.7.3

Štěstí přeje připraveným…........................................................................ 100

4.7.4

Krádež luxusních vozů .............................................................................. 100

4.7.5

Zoufalý pokus ve finanční tíži................................................................... 101

4.8 Boj pojišťoven s podvodníky ................................................................................... 102 Závěr ...................................................................................................................................... 104 Seznam použité literatury .................................................................................................... 105 Seznam zkratek ..................................................................................................................... 107 Seznam tabulek ..................................................................................................................... 108 Seznam obrázků a grafů ...................................................................................................... 109 Seznam příloh ....................................................................................................................... 110

6

Úvod Pojistný podvod je hlavním tématem posledního desetiletí v České republice. Tento nekalý jev se naneštěstí značně rozrůstá. Tomuto jevu napomohla ekonomika, která se v posledních letech značně propadla a nahrává tak do karet podvodníkům, ale i lidem, kteří by jinak o podvodu nikdy neuvažovali, ale finanční tíseň je k tomu přiměla.

Obliba pojistných

podvodů se též odvíjí od míry odladitelnosti, která není zrovna vysoká. Pojišťovny každoročně hlásí nárůst jak pojistných podvodů, tak i výše škod. Cílem této diplomové práce bude objasnění preventivních opatření a nových pracovních postupů, které pojišťovny zavádí v důsledku narůstající pojistné kriminality. Diplomová práce je zaměřena na popis pojistného podvodu jako takového, zdůvodnění páchání pojistných podvodů a postupy při vyšetřování. Dále práce představuje pojistný trh v České republice a subjekty na něm působící. Hlavním cílem práce je provedení analýzy pojistných podvodů na základě údajů poskytnutých Českou asociací pojišťoven a Policií české republiky. Budou stanovena tvrzení, která budou analýzou buď vyvráceny, nebo potvrzeny. Následovat bude dotazníkové šetření obyvatel, které objasní informovanost obyvatelstva o pojistných podvodech a sklonech páchat pojistné podvody. Závěrem diplomové práce bude uvedení několika praktických případů pojistného podvodu a jejich odhalení. Pevně doufám, že tato diplomová práce bude přínosem jak široké veřejnosti, tak i odbornému publiku k pochopení problematiky pojistných podvodů nejen v automobilovém průmyslu. Při šetření daných cílů byly použity následující metody:  komparace přirovnáním, srovnáním či porovnáním,  rešerše, způsob vyhledávání informací o určité problematice v daných pramenech a jejich zpracování v textu;

7

 informační analýza, setřídění a rozbor informací získaných na základě předešlé rešerše.

8

1. Charakteristika a klasifikace podvodu a pojistného podvodu Lidská činnost a majetek byli od vzniku lidstva vždy v ohrožení. Ať už se jednalo o přírodní pohromy, vandalismus nebo třeba jen smůlu, byl majetek a zdraví lidí vždy vydán na pospas. Poškození zdraví nebo majetku mohlo mnohdy vést k existenčním problémům daného jedince. A tu jsme pravděpodobně u vzniku myšlenky pojištění, která by kompenzovala, nebo alespoň minimalizovala způsobenou škodu. Ovšem aby se myšlenka proměnila v realitu, museli si lidé počkat až do poloviny 18. století, kdy byla první písemná zmínka o vzniku pojišťovacích spolků v českých zemích. Ranné začátky pojištění byly zaměřeny na oblast zemědělství, tudíž především na plodiny, dobytek a na sklady obilovin a sena. Lidé si více cenili svého majetku, nežli vlastního zdraví a tak se není čemu divit, že první pojištění namísto zdraví pojišťovala právě hmotný majetek. Již během realizace a příprav pojištění panovala myšlenka, že by tento dobrý nápad mohl být zneužit pro neoprávněné obohacení podvodným způsobem. Netrvalo dlouho a lidé si přestali vážit toho, že je nepotkala žádná pohroma a viděli jen negativní stránku pojištění. Při uzavírání pojištění byli ochotni platit určitou část peněž jako daň za „jistotu“, že v případě nenadálé události budou chránění. Postupem času, kdy se nic nestalo, postupně zjišťovali, kolik peněz pojišťovně vlastně odvedli a nic za to nedostali. Nepomohli tomu ani „paláce“ vystavené pojišťovnami právě z peněz pojistníků. A tak lidé začali koketovat s myšlenkou, jak dostat své zaplacené peníze zpět. Nebo třeba i o nějakou tu korunu navíc, když je ta pojišťovna tak bohatá. A tak se uchýlili k myšlence prvních podvodů. Přesto že, by tito lidé nikdy nešli například do obchodu a něco neukradli, protože je to přeci trestné a neetické, tak myšlenka na pojistný podvod jim vůbec nepřišla protiprávní a neetická, spíše naopak! Kupředu je hnala myšlenka, že přeci nekradou, nechtějí nic víc, než jen své těžce vydělané peníze zpět, tudíž jsou přeci v právu, ne?

9

1.1

Podvod

Podvod je trestný čin, patřící do majetkové kriminality, který v České republice upravuje trestní zákoník, zákon č. 40/2009 § 209. Podvody jsou považovány za velmi nebezpečnou formu trestné činnosti, tím že zasahují jak do obecné, tak hospodářské kriminality, ale i pro svoji různorodost, sofistikovanost a několika rozličných typů pachatelů od organizovaných skupin, až po dodnes bezúhonné občany. Trestný čin podvodu je charakteristický tím, že pachatel k majetkové újmě jiné osoby lstí vyvolá její omyl, nebo zneužije omylu, ve kterém se jiná osoba nachází, případně při jednání s jinou osobou úmyslně zamlčí podstatné skutečnosti, s jejichž znalostí by se tato osoba rozhodla jinak. O trestný čin podvodu se také jedná v případě, kdy pachatel v příčinné souvislosti s omylem jiné osoby docílí majetkového převodu nebo uvedeným jednáním způsobí na cizím majetku škodu nejméně 5 000 Kč. Dále jsou dle § 209 trestního zákona jako podvod posuzována taková jednání, kdy pachatel tímto majetkovým převodem pro sebe nebo jiného získá neodůvodněný (neoprávněný) majetkový prospěch a jedná takto s úmyslem sebe nebo jiného obohatit již od počátku skutkového děje. Skutkového děje trestného činu podvodu se mohou účastnit až čtyři osoby s různým právním postavením: pachatel, osoba jednající v omylu (z neznalosti), poškozený a osoba, který získala neodůvodnitelný majetkový prospěch. Mimo pachatele může u ostatních osob jít také o osobu právnickou.1 Jako trestný čin podvodu je v právní praxi posuzováno také to, pokud zaměstnanec ke škodě zaměstnavatele uskutečňuje soukromé telefonické hovory, jimiž v součtu způsobí majetkovou újmu vyšší než 5 000 Kč a předstírá přitom, že se jednalo o hovory uskutečněné v zájmu zaměstnavatele. Obdobně to platí i v případě neoprávněného využití jiných

1

ŠÁMAL, Pavel. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001, xxv, 776 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 8071794937.

10

placených služeb, všeobecně například počítačového času na internetu, televizního kabelového signálu a podobně.2 Na základě stále rostoucího množství případů podvodného jednání v oblasti ekonomické kriminality v České republice byla novelou trestního zákona v roce 1997 základní skutková podstata trestného činu podvodu doplněna o dvě samostatná speciální ustanovení trestných činů, a to Pojistný podvod a Úvěrový podvod.3

1.2

Pojistný podvod

Pojistný podvod je posuzován jako trestný čin, jeho skutková podstata je obsažena v § 210 trestního zákoníku, pachatel za toto jednání může být potrestán zákazem činnosti, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty, popřípadě k trestu odnětí svobody s trestní sazbou ve výši až 10 let. Je to nejfrekventovanější skupina trestných činů a opakovaně je zaznamenávána v pojištění proti odcizení a ve všech druzích pojištění majetku, motorových vozidel a osob. Hlavní rozdíl mezi trestným činem podvodu a pojistného podvodu je v tom, že v případě pojistného podvodu není třeba, aby pachatel svým jednáním způsobil majetkovou újmu, případně sebe nebo jiného obohatil, a proto se takový úmysl nemusí povinně dokazovat ani ve vývojovém stádiu pokusu. Z hlediska doktrinálního výkladu se totiž jedná o trestný čin předčasně dokonalý. To znamená, že k trestnosti postačuje pouhá příprava pojistného podvodu. Ustanovení o trestném činu pojistného podvodu obsahuje dvě základní skutkové podstaty formulované ve dvou samostatných odstavcích a vztahuje se na všechny druhy smluvního

2

ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Podvody, zpronevěry, machinace: (možnosti prevence, odhalování a ochrany před podvodným jednáním). Vyd. 1. Praha: Armex, 2005, 247 s. ISBN 8086795128. 3

ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Podvody, zpronevěry, machinace: (možnosti prevence, odhalování a ochrany před podvodným jednáním). Vyd. 1. Praha: Armex, 2005, 247 s. ISBN 8086795128.

11

pojištění, a to jak dobrovolného, tak i na pojištění podle příslušných právních předpisů povinné. 4 V prvním případě pachatel při sjednávání pojistné smlouvy nebo při plnění z takové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, případně podstatné údaje zamlčí. Trestní odpovědnost se týká nejen okolností spojených se sjednáváním nové smlouvy, ale také okolností týkajících se změny již uzavřené pojistné smlouvy, neboť se tím zpravidla podstatně změní podmínky plnění mezi pojistitelem a pojištěným při případ vniku pojistné události. V druhém případě pachatel vyvolá úmyslně pojistnou událost nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu, při čemž se může v jednočinném souběhu dopustit obou forem jednání. Trestnost není v tomto případě podmíněna tím, že pachatel pojistnou událost již oznámil pojistiteli.5

1.3

Základní pojmy související s pojistnými podvody

Trestný čin „Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.“6

4

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů

5

ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Podvody, zpronevěry, machinace: (možnosti prevence, odhalování a ochrany před podvodným jednáním). Vyd. 1. Praha: Armex, 2005, 247 s. ISBN 8086795128 6

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon

12

Protiprávní čin je čin nebo skutek, který je v přímém rozporu s platným právním řádem. V trestním právu to znamená přímý rozpor s jednotlivými paragrafy nebo prameny trestního práva. Úmysl „Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.“7 Úmysl se dělí na přímý a nepřímý. Přímý úmysl se vyznačuje tím, že pachatel zamýšlel svým jednáním porušit nebo ohrozit osobu chráněnou takovým zákonem. Nepřímý úmysl je charakteristický tím, že pachatel byl seznámen s rizikem, že svým jednáním může ohrozit osobu chráněnou tímto zákonem. Nedbalost „Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl. 7

Zákon č. 40/2009 Sb. § 15, trestní zákon

13

Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.“8 Účastník „Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor), b) vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce), nebo c) umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činu (pomocník). Na trestní odpovědnost a trestnost účastníka se užije ustanovení o trestní odpovědnosti a trestnosti pachatele, jestliže trestní zákon nestanoví něco jiného. Trestní odpovědnost účastníka zaniká, jestliže dobrovolně upustil od dalšího účastenství na trestném činu a a) odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého účastenství, nebo b) učinil o účastenství na trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého účastenství, mohlo být ještě odstraněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.

8

Zákon č. 40/2009 Sb. § 16, trestní zákoník

14

Je-li na činu zúčastněno více osob, nebrání zániku trestní odpovědnosti účastníka, který takto jednal, je-li čin spáchán ostatními pachateli nezávisle na jeho dřívějším přispění k činu nebo přes jeho včasné oznámení. Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahuje na trestní odpovědnost účastníka za jiný trestný čin, který již jednáním uvedeným v odstavci 1 spáchal.“9 Organizátorství by se dalo charakterizovat jako účast na dokonaném trestném činu, nebo alespoň pokusu o spáchání tohoto činu, ke kterému organizátorství vedlo, nebo mělo vést. Pouhý pokus nebo příprava na spáchání trestného činu může být u zvláště závažných případů souzen podle §7 trestního zákona. Zosnování je rozdělení pracovních úkolů v rámci skupiny a plánování celého podvodu, popřípadě vyhledávání dalších osob nezbytných pro úspěšné zakončení trestného činu. Řízení je jakýsi dozor nad skupinou lidí, kteří se na daném trestném činu podílejí a jejich usměrňování a korekce jejich kroků. Abychom mohli pachateli prokázat organizátorství, je potřeba jej vymezit alespoň pár hlavními skutečnostmi, jako jsou místo, čas, druh provedení, osobou pachatele apod. Organizátor se může podílet na páchání trestného činu přímo, svým konáním, nebo tato skutečnost může být i opomenuta a organizátor jen zůstává v roli řekněme loutkaře, který jen ovládá spolupachatele jako loutky. Návodcem se rozumí osoba, které nabádá ostatní lidi k páchání trestného činu. Takové nabádání může mít různou formu. Nejčastěji jen ústní, z důvodu absence průkazného materiálu při případném policejním šetření. Nebo může být i písemná, což je ovšem méně pravděpodobné. Zákon blíže nespecifikuje prostředky návodu, zdali se jednalo o psychické vydírání, pohrůžka fyzického ublížení. Dále může být osoba nucena vykonat trestný čin kvůli sázce, nebo ji pachatel přiměl vykonat tento skutek přímým rozkazem atd.

9


15

Návod považujeme za trestný čin, který je zaměřen buďto individuálně vůči konkrétní osobě nebo skupině konkrétně vybraných jedinců. Aby byl naplněn skutek trestného činu, musí směřovat činu individuálně určenému. Návod se stane trestným činem až v okamžiku, kdy navedený pachatel spáchal trestný čin nebo se o to alespoň v nějaké formě pokusil. Pokud se navedený ani nepokusil o spáchání trestného činu a ani jej jinak neplánoval, nejedná se o návod ale o přípravu k trestnému činu formou návodu. Pomocí se rozumí jednání pachatele, který se svou pomocí přímo či nepřímo podílí na úspěchu podvodu. Pomoc se rozlišuje na fyzickou a psychickou. Jako formu fyzické pomoci můžeme chápat například zapůjčené motorového vozidla, střelných zbraní a ostatních prostředků napomáhajících k spáchání trestného činu. Fyzickou pomocí se rozumí i forma, kdy pomocník svým jednáním pomůže odlákat pozornost, aby mohl být proveden trestný čin. Za psychickou pomoct považujeme ujištění pachatele, ještě před rozhodnutím spáchat trestný čin nebo před jeho plánováním, že mu během páchání nějaký způsobem pomůžeme. Za psychickou pomoc můžeme považovat i ujištění pachatele, že v případě neúspěchu mu poskytneme náležitou pomoc a tím přesvědčujeme pachatele ke spáchání. Nebo ho tím jen ujišťujeme, že jeho rozhodnutí spáchat trestný čin je správně. Psychická pomoc je velmi blízká návodu. Účastnící pojistné smlouvy Účastníky pojistné smlouvy jsou pojistitel, pojistník a pojištění. Pojistitelem je v tomto případě pojišťovna, jako právnická osoba, zastoupena fyzickou osobou. Hlavním úkolem pojistitele je hlídání zaplacení pojištění a v případě škodné události náhrada škody pojištěnému. Pojistník je osoba, která sjednala s pojišťovnou smlouvu na určité plnění. Hlavní povinností pojistníka je řádně a včas platit sjednané pojistné. Právem pojistníka je disponování se smlouvou o pojištění. Pojištěnému náleží právo na odškodnění ze strany pojistitele na náhradu škody způsobenou událostí, na které bylo pojištění sjednáno. Povinností pojistníka je co nejdříve, bez zbytečného prodlení, písemně oznámit a doložit 16

pojišťovně škodnou událost. Pokud pojistník vystupuje jako fyzická osoba, má právo na sjednání více pojištění na tentýž druh škodné události. Pojistníkem a pojištěným mohou být rovněž právnické osoby, přičemž se může jednat o stejnou osobu, což je typické u osob fyzických. Pachatel „Pachatelem trestného činu je, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu nebo jeho pokusu či přípravy, je-li trestná. Pachatelem trestného činu je i ten, kdo k provedení činu užil jiné osoby, která není trestně odpovědná pro nedostatek věku, nepříčetnost, omyl, anebo proto, že jednala v nutné obraně, krajní nouzi či za jiné okolnosti vylučující protiprávnost, anebo sama nejednala nebo nejednala zaviněně. Pachatelem trestného činu je i ten, kdo k provedení činu užil takové osoby, která nejednala ve zvláštním úmyslu či z pohnutky předpokládané zákonem; v těchto případech není vyloučena trestní odpovědnost takové osoby za jiný trestný čin, který tímto jednáním spáchala.“10 V případě takového jednání jde o:  spolupachatelství,  účastenství, formy účastenství jsou pak organizátorství, návod, pomoc,  účast v organizované zločinecké skupině,  podílnictví, legalizace výnosů z trestné činnosti,  nepřímé pachatelství. Další formy trestné součinnosti existují také v podobě organizátorství, návod a pomoc, ale i jiným způsobem vyvolávají, usnadňují a podporují činnost jiných osob nebo o to usilují.

10


17

Obvykle také vytvářejí příznivou pachatelovu náladu a umožňují jim uniknout trestnímu stíhání, trestu apod. Pachatelství a nepřímé pachatelství nespadá do účastenství, je to uvedeno pouze pro srovnání a odlišení. Pachatelem trestného činu je ten, kdo trestný čin spáchal sám podle §22 odst. 1, tj. kdo svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu, popř. trestný čin připravoval nebo se o něj pokusil. Nepřímý pachatel je ten, kdo úmyslně užije ke spáchání trestného činu jiné osoby, která sama nejedná zaviněně. Tato osoba je v rukou pachatele „živým nástrojem“. Pokud však nepřímý pachatel spáchal trestný čin prostřednictvím někoho jiného („živý nástroj“), je trestný tak, jako by trestný čin spáchal sám. „Živý nástroj“ není odpovědný vůbec. Za nepřímého pachatele se označuje ta osoba, která využila ke spáchání trestného činu:  osoby nepříčetné,  osoby trestně neodpovědné pro nedostatek věku (dítěte),  osoby, která pro skutkový omyl nemohla poznat význam svého jednání,  donutil jinou osobu k jednání fyzickým násilím nebo pohrůžkou násilí,  zneužil svého práva vydávat rozkazy,  zneužil osoby, která jedná z nedbalosti. Spolupachatelství „Byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama (spolupachatelé).“11

11


18

Mezi znaky spolupachatelství patří: společné jednání dvou a více osob, přímo zamřené proti konkrétnímu objektu téhož trestného činu a společný úmysl jednat. Přestože nemusí pachatelé páchat společensky stejně nebezpečné skutky, je na ně nahlíženo jako na sobě rovné, kdy každý se podílel na spáchání stejného trestného činu za účelem dosažené stejného cíle. Takže pachatel, který například „vařil“ zdravotně závadný alkohol se podílí na spáchání trestného činu stejně, jako pachatel, který jen lepil etikety na láhve. Pokud tuto činnost prováděl s vědomým, že tento alkohol je zdravotně závadný. V tomto případě je každý pachatel souzen tak, jako by byl organizérem a vykonavatelem celého trestného činu sám. Je to z toho důvodu, že každý spolupachatel byl článkem řetězce, bez kterého by nešlo kruh uzavřít, a tak si každý z nich nese plnou vinu a zodpovědnost za trestný čin jako celek, a ne jen za část konkrétního činu, který vykonal. Subjekt trestného činu Pachatelem (subjektem) trestného činu je osoba, která svým jednáním uskutečnila (naplnila) všechny znaky trestného činu. V tomto smyslu je pachatelem i osoba, kterou podle trestního zákona kvalifikujeme jako spolupachatele (§ 23) nebo účastníka (§ 24), (organizátor, návodce, pomocník). Je to pachatel nejen dokonalého trestného činu, ale i přípravy a pokusu trestného činu. Podle trestního zákoníku může být trestně odpovědným pachatelem v tomto smyslu jen fyzická osoba:  která je v době činu příčetná,  která dosáhla v době činu věku nejméně 15 let (trestní odpovědnost začíná teprve dnem, který následuje po dni 15 narozenin),  která je rozumově a mravně vyspělá, jde-li o mladistvého pachatele provinění,  která vykazuje někdy zvláštní znaky. Subjekt je znak skutkové podstaty, který charakterizuje pachatele trestného činu. Znaky skutkové podstaty, které charakterizují pachatele trestného činu, jsou zvláštní postavení či 19

způsobilost (tzv. speciální subjekt) nebo zvláštní vlastnost pachatele (tzv. konkrétní subjekt). Požadují se pouze u některých trestných činů. V této souvislosti se rozlišují jednotlivé druhy subjektů. Jednou ze základních zásad trestního práva hmotného je zásada individuální trestní odpovědnosti za spáchaný čin. S touto zásadou souvisí i zásada odpovědnosti za zavinění.12 Příprava a pokus trestného činu V trestním právu je základem trestní odpovědnost, která se vyznačuje především dokonaným trestným činem. Pro společnost je nebezpečná již příprava, neboli pokus o spáchání trestného činu, nejen jeho dokonání. Trestný čin bychom mohli charakterizovat 3 fázemi, které na sebe postupně navazují. Ty tři fáze jsou: příprava k trestnému činu, pokus trestného činu a dokonaný trestný čin. Nesmíme opomenout i situace, kdy se tyto tři fáze prolínají tak rychle, že zde nemůžeme ani hovořit o plánování, pokusu a dokonaném trestném činu. Jedná se zpravidla o velmi jednoduché trestné činy, které se stali naráz. Například kdy zcela náhodou najde, nebo se mu dostane do ruky nějaký nástroj, který okamžitě a bezodkladně využije pro spáchání trestného činu. Může se jednat o nůž, kladivo, kámen a mnoho dalšího, co pachatel použije například pro vloupání nebo přepadení nějaké osoby aniž by to předem plánoval. Mohli bychom to nazvat spontánním nápadem, u kterého nelze jednotlivé fáze rozlišit. Zákon pamatuje u zvlášť vážných případu u na tresty za pouhý pokus nebo plánování ve stejné trestní sazbě stejně tak, jako by byl čin dokonán. Je to z důvodu velmi vážného uhrožení společnosti. Příprava trestného činu je úmyslnou činností, nedá se považovat za zkratovitou nebo nahodilou či nedbalost. Pachatel je vždy souzen pouze za jednu fázi, a to za tu nejzávažnější. Pokud se pachatel pokusil o trestný čin, nebude souzen za plánování ale za pokus. A pokud již došlo ke spáchání, tak je souzen za spáchání, nikoli za přípravu a pokus.

12

HRADEC, Milan. Pojistné podvody. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2014, 102 s. ISBN 9788074080890.

20

Přípravou k trestnému činu trestní zákon rozumí činnost, která úmyslně vytváří předpoklady pro dokonání trestného činu. Příprava vyvolává zatím pouze vzdálené nebezpečí, že nastane následek, který je znakem skutkové podstaty trestného činu. Trestní zákon označuje přípravu k trestnému činu jako jednání pro společnost nebezpečné, které spočívá v organizování zvlášť závažného trestného činu, v opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému trestnému činu anebo v jiném úmyslném vytváření podmínek pro jeho spáchání, jestliže nedošlo k pokusu ani k dokonání trestného činu. Nesmíme ovšem zaměnit přípravné jednání za pouhou myšlenku nebo projev spáchat trestný čin. Toto jsou jen velmi závažnosti, které nemůžeme považovat svým projevem za přípravu. Přípravou se rozumí situace, kdy opravdu podnikneme nějaké reálné kroky, které potom vedou do fáze pokusu. Myšlenka není dostatečným činem k přípravě. Pokus trestného činu je jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, je pokusem trestného činu jestliže k dokonání trestného činu nedošlo. Za jednání pachatele označujeme situaci, kdy například ještě nedošlo k úplnému dokonání trestného činu, ovšem byly podniknuty již veškeré kroky tak, aby k dokonání došlo. Jako příklad můžeme uvést pachatele, škrtícího ženu, které se mu vysmekla a utekla, nebo pachatele, který znova páčil zámek dveří automobilu právě v okamžik, kdy by vyrušen náhodným kolemjdoucím či policisty. V obsahu úmyslu a dokonání trestní zákon nerozlišuje trestní sazby, úmysl = spáchání a tak je pachatel souzen tak, jako by svůj čin dokonal. Příprava na rozdíl od úmyslu, je pouze ve fázi přípravy, kdy pachatel si teprve vytváří takové prostředí a podmínky, aby mohlo dojít ke spáchání. Toto jednání může být postihnutelné pouze u velmi závažných trestných činů. Trestnost přípravy a pokusu zaniká, jestliže pachatel podnikl veškeré kroky k odstranění a eliminaci nebezpečí, které hrozilo oběti trestného činu a dobrovolně tak pachatel upustil od spáchání trestného činu. Dalším důvodem pro zánik je krok, kdy pachatel předal oznámení o nebezpečích, které hrozí oběti v takové fázi, kdy ještě spáchání trestného činu jde zabránit.

21

Oznámení je nutné bezodkladně předat policistovi nebo státnímu orgánu. V případě vojáka se toto oznámení předává svému veliteli. Dokončený trestná čin je fáze, kdy došlo již ke spáchání trestného, avšak nedošlo k jeho naplnění dle představy pachatele. Dokonaný čin je okamžik, kdy představy pachatele byly naplněny. Názorně si to ukážeme na jednoduchém příkladu. Pachatel má v úmyslu okrást prvního člověka, který půjde osamocen v parku. Ve chvíli, kdy tuto osobu přepadne, pod pohrůžkou násilí nutí oběť, se stal končený trestný čin přepadení, pachatel ovšem není spokojen s touto fází a k naplnění dokonaného trestného činu dojde až ve chvíli, kdy od oběti získá finanční obnos a další cennosti. Tím je pachatel spokojen a čin je dokonán.

1.4

Charakteristika podvodných jednání

Pro pojem podvodné jednání v platném českém právu neexistuje jednotná definice. V zásadě je tomu tak proto, že podvodné jednání má v různých právních odvětvích odlišný charakter. Český právní řád má charakter práva psaného a jeho pramenem jsou právní normy, které přijímá Parlament České Republiky jako zákonodárný orgán.13 Podvodné jednání se skládají především z nezákonné manipulace a jiných nežádoucích činností využívající nepravdivé, upravené, neúplné či jinak zkreslené nebo upravené informace vedoucí k získání většího nezákonného zisku podvodníka, který se o tento trestný čin pokouší. Je to druh trestného činu, který neobsahuje náznaky násilí, ale jeho následky bývají mnohem závažnější, nežli je tomu u jiných trestných činu proti majetku. Následky podvodného jednání představují nejen materiální, ale i morální újmu. Mohou se objevit jako přímý dopad ve formě ztráty finančního hotovosti nebo majetku organizace, tak i jako nepřímý dopad, který může ohrozit dobré jméno firmy. Podvodná jednání jsou prováděna beze zbraně. Motivem pachatelů, kteří páchají tyto nežádoucí činnosti, jde o dosažení zisku a osobního obohacení. Podvodná jednání jsou

13


22

charakteristická svou variabilitou, protože pachatelé této nežádoucí činnosti neustále vymýšlejí nové a dosud nepoužité metody, aby prolomili systémy zabezpečení a překonání nastavených ochranných opatření. Na rozdíl od jiných druhů trestné činnosti si podvodná jednání vyžadují jiný způsob ochrany a zabezpečení a úpravu kontrolních mechanizmů pro odhalení případného pokusu o podvod. Vzhledem k obrovskému pokroku v posledních letech na poli informačních technologií se celosvětově začali objevovat nové druhy podvodu právě spojených s rozvojem výpočetní techniky. Dříve spíše převažovali prosté typy krádeží, které byli méně promyšlené. Obecně se jednalo o prostou a jednoduchou krádež dat, hotovosti nebo důležitých matriálů obsahujících citlivé, nebo velmi důvěrné informace například i fungování firmy nebo o jejích strategických plánech do budoucna. Často mohlo být vyzrazeno celé know-how firmy, které by mohlo znamenat její celkový krach. S růstem využívání informačních technologií a ukládání veškerých našich záznamů do počítačů a na různé servery se vytvořil prostor pro nový druh kriminality. Počítačová kriminalita. Nyní už není třeba se vplížit do archivů a „pašovat“ dokumenty schované pod tričkem. Vše je dnes mnohem propracovanější a v dnešní kybernetické době stačí sedět doma u notebooku připojeným na internet a můžete ukrást miliony z banky, které byste jinak museli odvážet autem ve více lidech. I napadení různých serverů bank a získání informací o klientech nebo o strategii firmy se dá získat v teple domova a již není tak jednoduché chytit někoho za ruku při činu. Nové druhy podvodů si žádají i nové druhy vyšetřovacích postupu a tak i policie a orgány činné v trestním řízení museli na tento nový druh kybernetické kriminality reagovat a postihovat viníky, kteří zpronevěřili, či jinak ukradli peníze z firem, nebo od soukromých osob i přesto, že tito pachatelé měli několik „alibi“ prokazujících jejich přítomnost na druhé straně ČR práv v době, kdy byla krádež spáchána.

1.5

Dělení pojistných podvodů a jejich typické příznaky

Pojistné podvody můžeme rozdělit do několika základních skupin. Nejznámější je dělení na interní, kdy je pachatelem zaměstnanec pojišťovny, a externí, kdy pachatelem je oprávněná osoba, pojistník, pojištěný nebo například soudní znalec, lékař či policista. Existuje také dělení pojistných podvodů na tzv. oportunistické a organizované. 23

Pojistné podvody můžeme dělit do dalších dvou kategorii: při uzavírání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na pojistné plnění. Při uzavírání pojistné smlouvy dochází k zatajení důležitých skutečností vedenému snahou o získání výhodnějších pojistných podmínek nebo obavy z odmítnutí pojistné ochrany. Klasický příkladem je životní pojištění, kdy při uzavírání smlouvy jsme 100% zdraví, stejně jako naše zdravotní minulost je bez jediného černého mráčku. Stejně jako tvrzení, že i naši rodiče jsou a vždy byli ve výborné fyzické kondici bez jakýchkoliv zdravotních komplikací. Dále při uzavírání pojistné smlouvy dochází k zatajení již existujících pojištění vztahujících se k témuž riziku z důvodu přípravy podmínek pro získání pojistného plnění od několika pojistitelů, zejména u majetkového pojištění, kdy klient jednu věc pojišťuje u více pojistitelů a plánuje uplatnit plnění na více místech, jakoby to bylo první plnění. Smlouvy jsou dále uzavírány na neexistující majetek či zboží, nebo je tento majetek výrazně nadhodnocen. Budiž nám příkladem kauza Pavla Minaříka, který fiktivně obchodoval s cenným zbožím. Nechal svůj kamion před služební cestou do Ruska pojistit na několik desítek milionů korun, a v Rusku předstíral přepadení řidiče a krádež kamionu. Soudní spor s pojišťovnou trvá již 15 let. Často nebývá ani problém pojistit majetek na vyšší hodnotu. V mnohých případech tomu napomáhají i zaměstnanci, nebo externí prodejci pojišťovnických služeb. Někdy vědomě, jindy nevědomky. Takový prodejce v momentální situaci má vidinu provize, a zde plat přímá úměra. Čím vyšší je cílová částka pojištění, tím více klient platí na pojištění, a ruku v ruce s tím je i vyšší provize prodejci takového pojištění. Někdy jsou prodejci vidinou vysoké provize tak zaslepeni, že ani nevnímají varovné signály, které by jim mohly naznačit, že by se mohlo jednat o účelové pojištění s vidinou tučného odškodnění ze strany pojišťovny. Jindy nad tím prodejce raději ani nechce přemýšlet a říká si, moje peníze to nejsou, zaplatí to pojišťovna, tak co…A tímto se stává částečným spoluviníkem, nebo spíše spolupachatelem. Při uplatnění nároku na pojistné plnění jde o okolnosti a průběh škodní události: nepravdivý popis nehodového děje, úmyslně způsobení škody a její následné vydávání za nahodilou, nahlášení škody, ke které ve skutečnosti ani nedošlo, nahlášení vyšší škody, než k jaké skutečné došlo. Vtěsnání škody do rámce poskytnuté pojistné ochrany, to znamená: člověk nabourá auto v opilosti, ovšem kdyby událost nahlásil hned a byl zjištěn při nehodě alkohol, pojišťovna by plnění zamítla. A tak pachatel počká 1–2 dny a nahlásí, že k nehodě došlo o 24

něco později, kdy je alkohol již nedohledatelný a tím se vtěsnala škoda do oblasti, který je kryta pojištěním.

1.5.1 Interní podvodná jednání Jedná se o vnitřní podvodná jednání, která jsou důsledkem nepoctivého jednání zaměstnanců, kteří v organizaci mají často vysokou odpovědnost, důležité pravomoci nebo mají důvěryhodné postavení. Zpravidla se jedná o zaměstnance, někdy i o bývalé zaměstnance veřejné nebo soukromé organizace, mající dobrou znalost vnitřních systémů, procesů a pravidel, disponující citlivými informacemi poškozené organizace nebo mající k nim přístup, kteří je zneužijí ve svůj prospěch, resp. k osobnímu obohacení.14 Není již dnes výjimkou, že tato trestná činnost není prováděna jen pro vlastní obohacení, ale je již prováděna i na objednávku, ve spojení s pachatelem zvenčí, nebo je spojená s dalšími druhy trestné činnosti. Tato skutečnost nutí organizace k neustálému zdokonalování metody směřující k prevenci a zamezení pachatelům v neoprávněném obohacení anebo alespoň s k minimalizaci ztrát organizace. Při odhalování vnitřních podvodných jednání je nutné nastavit příslušná opatření a rozhodnutí, která ovšem nejsou snadná. Organizace se zaměřuje především na ochranu zvenčí a pokulhává ve vnitřní ochraně organizace. Tato skutečnost je o to těžší, že musí být v organizaci lidé s velkými pravomocemi a s právem dělat důležitá a zásadní rozhodnutí při pojistném plnění. Tito lidé jsou právě tím velkým interním rizikem organizace, protože mohou být jakkoli „motivování“ ke změně rozhodnutí ohledně výše pojistné události nebo jakkoli jinak s nimi může být manipulováno, aby byl rozhodnutí ve prospěch třetí strany. O co více, co se počtu týká, je externích pojistných podvodů o to více, jsou ty interní podvody závažnější. Jde o to, že interní podvodné jednání je mnohem náročnější na odhalení. Zainteresovaný zaměstnanec si je plně vědom všech pracovních postupů a 14

NOVÁK, Teorie je praktická (Od pojmu bezpečnost k součinnosti při šetření zaměstnaneckých podvodů), SECURITY – MAGAZIN, Leden/únor 2003, str. 62

25

kontrolních mechanizmů organizace, takže je tento podvod mnohem více promyšlen, stopy zahaleny a vše se tváří být v naprostém pořádku. Pro organizace je to o to těžší, že nemohou každému případu, při případné kontrole, věnovat tolik péče a pozornosti, kterou by si přáli, protože to není v silách firmy v reálném čase vše takto důkladně zkontrolovat a prověřit aby odhalili případné velmi jemné detailní odlišnosti, které právě prolamují tu tenkou hranici mezi oprávněným pojistným plněním a neoprávněným. K odhalení podvodného jednání uvnitř organizace vede většinou jen náhoda. Její prokázání bývá povětšinou velmi složité, protože ve většině případů chybí dostatek důkazu o činnosti konkrétního pachatele. Při vnitřním podvodném jednání pachatelů není zapotřebí nutná speciální znalost, protože z důvodu každodenní rutinní práce zaměstnanec velmi dobře ví, jak se v systému pohybovat, jaké informace vyplnit, tak, aby zamezil podezření. Interní zaměstnanec má přístupová hesla a přístupy do určitých částí podnikového systému, takže páchání podvodu pro něj není „technicky“ nikterak náročné.

1.5.2 Externí podvodná jednání Vnější podvodná jednání představují nežádoucí působení osob na organizaci zvenčí zaměřené na získání neoprávněného prospěchu na úkor organizace tím, že pomocí padělaných listin nebo jiným způsobem uvedou v omyl její pracovníky nebo jejich omyl využijí. V současné technické vymoženosti pachatelům vnějších podvodných jednání usnadňují páchání tohoto druhu kriminální činnosti, zejména tím, že jsou využívány k výrobě falzifikátů a padělků, které jim slouží k usnadnění, vlastnímu provedení nebo zakrytí činu.15 Externí podvodná jednání mohou mít různou podobu a dělíme je do dvou základních skupin. První skupina je charakteristická pro činnost k „ovlivnění“ zaměstnance poškozené organizace, a to během osobní schůzky, například při projednávání a kontrole poškozeného

15


26

majetku nebo padělanou dokumentací, která obsahuje zkreslené nebo jinak nepravdivé informace. Druhá skupina vnějších podvodných jednání je komplikovanější a odehrává se v rovině dodavatelsko-odběratelských vztahů, při bankovních či pojišťovacích transakcích, při plnění finančních závazků mezi stranami apod. Může jít o velice různorodou činnost, projevujících se například jako fakturační, směnečný, reklamační, pojistný, úvěrový podvod či jiný druh vnějšího podvodného jednání.16 Ze zmíněných informací uvedených výše je jasně patrné, jak mohou vnější podvodná jednání, která se tak rozmohla v posledním období, ovlivnit vyplácení neoprávněných pojistných plnění. K neodhalení podvodu vede právě skutečnost, že pachatel využil buď neznalosti (neobratnosti) zaměstnance firmy, nebo zaměstnanec se stal přímo komplicem pachatele, který využil právě rozhodovacího práva zaměstnance organizace. V neposlední řadě, může být zaměstnanec, nebo celá organizace ovlivněna v rozhodování padělanými, či jinak upravenými znaleckými posudky, které mohou uvést organizaci v omyl a tím docílit vyplacení neopodstatněného pojistného plnění. Externí podvodné jednání se odhalí většinou krátce po spáchání činu, protože je většinou snáze prokazatelné, ale i zde existují výjimky. Jedná se o složité kauzy, kde namísto jedince figuruje celá skupina. Bývá zde i přímé napojená na důležité osoby v organizaci či znalce a tím, se celý podvod stává hůře odhalitelným. Laicky by se dalo říct „víc hlav, víc ví“ a právě tím, jsou minimalizovány chyby během podvodu, které by jinak poukazovali na nepravost nebo pokusy o podvodné jednání. Externí pachatel, který má v úmyslu uvést organizaci v omyl, si většinou musí být vědom ochranných mechanizmů a pracovních postupů firmy, aby měl co možná největší šanci na úspěch. Kromě fyzických prostředků, jako pozměněné dokumentace, posudků nebo třeba výpovědí svědků musí pachatel také myslet a využít takzvaného psychologického působení

16


27

na určitou osobu, které může pozitivně ovlivnit šanci na úspěch pachatelova podvodného jednání. Aby se pachatelé vyhnuli případnému trestnému stíhání za pojistný podvod, často využívají buď pozměněné identity, včetně padělaných dokladů totožnosti, nebo využijí „bílých koní“17 kteří v některých případech ať již vědomě či nevědomě figurují v kauzách pojistných podvodů. Těmito „bílými koňmi“ mají jediný účel, a to je odvést pozornost, při případném neúspěchu podvodu, od potrestání pravého viníka.

1.5.3 Oportunistické podvody Oportunistické podvody jsou nejrozšířenější skupinou pojistných podvodů. Typickým znakem pro tento druh podvodného jednání je, že ke škodě dochází nahodile bez přičinění pachatele. Pachatel se ovšem snaží vniklou situaci využít ve svůj prospěch a maximálně tak vytěžit peněžní kompenzaci za vniklou škodu. Nejedná se ve většině případů o závratné sumy. Nejčastěji to bývá v řádu desetitisíců korun. Hlavní myšlenkou pachatele není vyloženě podvést pojišťovnu v „pravém slova smyslu“, spíše jen částečně navýšit škodu či antidatovat různé dokumenty ve svůj prospěch. Nebavíme se tedy o klasickém podvodu, ale o fiktivním navýšení újmy, bolestného, nebo jen osobní morální kompenzaci pojistitele, který má pocit, že když dlouhé roky platil pojistku a od pojišťovny nikdy nic nežádal, tak má přeci tentokrát nárok na nějaký ten „bonus“ A když už k pojistné události opravdu došlo, tak se přeci nic nestane, když z nich dostanu nějakou tu „korunu navíc“. A tak dochází k následujícím příkladným situacím: již jednou vás soused vytopil, ale dohodli jste se mimo pojišťovnu, po pár letech vás vytopí znova a pojistitel se pokusí zahrnout do plnění i škodu, který vznikla již před několika lety. Dalším názorným příkladem je „malíř kamarád“, který ochotně vystaví daňový doklad za opravu na vyšší hodnotu, než kterou oprava skutečné stála, aby zákazníkovi bylo vyplaceno vyšší plnění. Dalším názorným příkladem budiž havarijní pojištění, kdy se pojistitel snaží po nehodě po pojišťovně žádat kompenzaci, i za již 17

„bílý kůň“ je slangový výraz pro nastrčenou třetí osobu k páchání trestné činnosti. Účelem této osoby je zakrýt skutečného pachatele, nebo například pro duševní nemoc či jiné postižení osoby, zmírnit rozhodnutí soudu při případném soudním procesu. Bílým koněm se může stát jakákoli osoba, ať už z vlastního přesvědčení za účelem provize z podvodu, tak třeba i nevědomky, že její jméno je zneužito bez vědomí dané osoby. Jednou z dalších možností je i vydírání, kdy dané osoba může být donucovacími prostředky dotlačena k tomu, aby nějakým způsoben figurovala v daném pojistném podvodu.

28

dříve poškozený nárazník či jiný díl vozu, který nebyl poškozen přímo během nehody. V neposlední řadě bychom neměli opomenout pracovní úrazy, kdy je pro poškozeného mnohem výhodnější čerpat náhradu bolesti a ušlého zisku od zaměstnavatele než z vlastní úrazové pojistky, pokud ji zaměstnanec má vůbec sjednanou. A tak mnoho úrazů, které se stali mimo pracovní dobu, nebo jinak nesouvisely s výkonem povolání, byly hlášeny jako úrazy, které se stali během výkonu práce. A to vše jen za účelem osobního prospěchu, kdy k nějakému úrazu či újmě na majetku opravdu došlo, ovšem s pozměněnými detaily, například časem nebo místem vzniku škodní události.

1.5.4 Organizované podvody Nejsou nejčastější co do počtu událostí, ovšem výši škody patří k nejvyšším. Řeč je o organizovaných podvodech. Jsou velmi obtížně odhalitelné, důkladně promyšlené, do celého procesu je zapojeno několik osob, které mají přesně rozdělené úkoly, aby došlo k minimalizaci chyb a zametení stop při podvodu. Pojištění je již uzavíráno s myšlenkou podvodu, pojištění se tedy stává účelovým. V praxi se bavíme především o proplacení již dříve vniklé škodné události, nebo fingované nehodě, kdy na auto jsou instalovány díly z bouraného auta, a po vyplacení pojistky dojde k opětovné instalaci původních nepoškozených dílů. Dále jsou to krádeže automobilů, které byly zakoupeny velmi levně z důvodu velmi špatného technického stavu a neodborné předchozí opravě po těžké autonehodě, ovšem při vyplácení se podvodníci snaží všelijak doložit, v jak perfektním stavu s velmi malým kilometrovým nájezdem se vůz nacházel, nehledě o několika fakturách na auto-díly, které byli do auta instalovány krátce před krádeží a tudíž zvýšili hodnotu automobilu. Jedná se především o nové ALU kola, dražších značek obutých do nových pneumatik renomovaných výrobců, dále výměna kompletního brzdového obložení, nákup dálniční známky, faktura za zcela nové turbodmychadlo v řádech několika desítek tisíc korun. Jelikož existují faktury a dané vozidlo se Policii České Republiky nepodařilo najít, je velmi těžké, aby pojišťovna prokázala pojistiteli podvodné jednání s instalací nových dílů, které se v autě ve skutečnosti nenacházeli. Faktury na auto-díly a příslušenství opravdu existují a tak je pojišťovna bezradná. Nehledě na fakt, že díly byly třeba opravdu zakoupeny, ovšem byly dále prodány za nižší cenu „bez dokladu“ na černém trhu. 29

Mezi typické příklady patří:  páchání dopravních nehod „do kruhu“; 18  fingování dopravní nehody za účelem „legalizace“ předchozího poškození;  plánované odcizení vozidla;  plánovaný požár firmy s finančními problémy – nejčastěji jsou to subjekty, které uzavřeli pojištění svého majetku na vysokou částku;  opakované nahlášení téže škody s časovým odstupem, nebo více pojistitelům (při uzavření vícenásobného pojištění) – klient spoléhá na to, že si pojišťovny mezi sebou nepředají informace;  fingované úrazy ve spolupráci s lékaři – jsou náročnější vzhledem k zahrnutí externího subjektu, motivací pro klienta je vysoké finanční odškodnění. Další věcí je, že u některých úrazů nelze po určité době dokázat jejich vznik, například zhmožděniny měkkých tkání;  podvody ve spolupráci: klient – zprostředkovatel – likvidátor – policista – autoservis. Jedná se o veliké kauzy.

18

„Do kruhu“ to znamená, že pachatel disponuje dvěma vzhledově identickými vozy, z nichž jedno je bourané a druhé ne. Bourané vozidlo je většinou kradené, nebo takzvaně bez papírů, či pochází z jiné trestné činnosti. Z tohoto automobilu pojistitel vždy použije některé bourané díly, které dá na svůj vůz. Řekněme, že přehodí bouraný přední nárazník, zaparkuje před domem v rušné ulici a ráno nahlásí, že mu auto někdo přes noc naboural. Pojišťovna zaplatí nemalou částku za přední nárazník. S odstupem času provede stejný postup se zadním nárazníkem, dveřmi a tak dále.

30

1.6

Pojištění osob a majetku jako občanskoprávní vztah

„Problematika pojišťovnictví je řazena do práva pojišťovacího. Pojem pojišťovnictví je v našem právním řádu používán, avšak není v právních předpisech vymezen. Pojišťovnictví lze označit jako specifické odvětví ekonomiky, které zabezpečuje finanční eliminaci rizik, ovlivňujících činnost lidí. Základním úkolem pojišťovnictví je prostřednictvím pojišťovací činnosti vytvářet a rozdělovat speciální peněžní rezervy a fondy v rámci stanovených pravidel je užívat k uhrazování pojistných potřeb vznikajících z nahodilých událostí v závislosti na působení pojištěného rizika.“19 Pojistná smlouva Pojistná smlouva je právní skutečností, která je obsažena v zákoně s účinností od 1. 1. 2005 a je zde upravena podoba a jednotlivé formy pojištění. Zákon, který toto upravuje je zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Pojistnou smlouvu uzavírá právnická osoba na straně pojišťovny, která je oprávněna pro tyto kroky a dále na straně pojištěného může být jak fyzická tak i právnická osoba. V této smlouvě si mohou obě strany dohodnout i odlišné podmínky, než jak vymezuje zákon. Ale pouze v případě, že toto zákon umožňuje nebo není zákonem dále specifikován. Pojistná smlouva musí mít písemnou formu, avšak výjimky tvoří pojistné smlouvy zakládající pojištění s pojistnou dobou kratší než jeden rok, tzv. krátkodobé pojištění, např. cestovní pojištění. Písemná forma není zákonem vyžadována a pojistná smlouva může být uzavřena například telefonicky nebo prostřednictvím vyplnění webové formuláře. Ve chvíli, kdy je pojištění uzavřeno ústní formou, je pojistitel povinen vydat pojištěnému potvrzení o pojištění, které stvrzuje jeho pojistku. Zákon o pojistné smlouvě umožňuje pojistným stranám upravit si podmínky. Pojistná smlouva musí vždy obsahovat: určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, určení zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, výši pojistného, jeho splatnost a údaje o tom, zda se jedná o pojistné běžně placené nebo jednorázové, vymezení pojistného

19

KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 351 s. Student (Leges). ISBN 9788087212455.

31

nebezpečí a pojistné události, vymezení pojistné doby a doby na kterou byla pojistná smlouva uzavřena a způsob, jakým se oprávněná osoba bude podílet. Máme dnes několik druhů způsobů, jak uzavřít pojištění.

Nejčastěji je to osobně na

pobočce, ovšem v dnešní technické době se stále častěji můžeme setkat s online pojistkami, pojistkami uzavřenými po telefonu skrze call centrum, dále jsou to zprostředkovatelští makléři nebo přímo cestovní kanceláře, které s námi pojištění rády uzavřou. Pojistná událost „Pojistná událost je nahodilá skutečnost, blíže označená v pojistné smlouvě, nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, a se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Jde tedy o událost, o které se důvodně předpokládá, že může nastat v době trvání pojištění, neví se však, kdy nastane nebo zda vůbec nastane.“20 Škody můžou být nejrůznějších povah, může to být škoda na zdraví (úraz, ochoření, úmrtí) nebo věcné škody (krádež, rozbití nebo destrukce zařízení) anebo finanční škody (například ztráta příjmu apod.). Formy a druhy pojištění Pojištění dělíme do dvou základních skupin, které vyjadřují způsob vzniku pojištění, na základě jakých právních skutečností pojištění vzniklo. Jedná se tedy o pojištění zákonné a smluvní. Do zákonného můžeme zahrnout například povinné ručení na automobil. Smluvní pojištěná dále dělíme na pojištění dobrovolné a povinné. Povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu stanov zvláštní právní předpis, jde to například u pojištění advokátů, notářů, lékařů, veterinárních lékařů, daňových poradců. Jedná se o určitou skupinu osob, vykonávajících činnost, která může být zdrojem nebezpečí, případně může jít o skupinu osob, vlastnících určitý majetek. 20

KUCHTA, Josef. Kurs trestního práva: trestní právo hmotné : zvláštní část. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxxix, 617 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 9788074000478.

32

Pojištění dobrovolné dělíme dále dle obsahu pojištění, a to na pojištění osob, například životní pojištění, pojištění majetku například neživotní pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu. V zákoně o pojistné smlouvě dochází k novému zásadnímu členění pojištění, a to podle tzv. způsobu pojištění na pojištění škodová a pojištění obnosová. Škodové pojištění je takové, kde musí pojišťovna poskytnout pojistiteli náhradu škody v plném rozsahu, které vymezuje smlouva. „Obnosová pojištění jsou taková, kdy v případě pojistné událost je pojistitel povinen poskytnout jednorázové nebo opakované pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou. Na rozdíl od škodového pojištění je toto pojištění sjednáváno za účelem získání prostředků plnění, kapitálů, rozšiřující majetkovou sféru oprávněných osob. Plnění může mít formu jednorázové výplaty, nebo opakujících se plateb – důchodů.“21

1.6.1 Životní pojištění Životní pojištění má za hlavní cíl chránit, minimalizovat nebo zcela eliminovat následky vážného zranění či dokonce úmrtí. Zvláště vhodné je to především pro živitele rodin, kdy v případě jejich úmrtí přijde zbytek rodiny a podstatnou část příjmu. Životní pojištění je také někdy vyžadováno bankou pro případ schválení hypotéky nebo jiného velkého úvěru. Pojišťovny v produktech klasického životního pojištění vesměs garantují svým klientům v pojistně-technické kalkulaci určitý minimální výnos (v kalkulaci představuje technickou úrokovou míru). Skutečný výnos, který může být i vyšší, se odvíjí od toho, jak pojišťovny dokážou klienty svěřené dočasně volné prostředky na prvním místě bezpečně a na druhém místě výnosně investovat na finančním trhu. Pojišťovny jsou v této souvislosti považovány za významné institucionální investory v ekonomice, jimi nashromážděné prostředky

21


33

z inkasovaného pojistného na životním pojištění (pojistně-technické rezervy) relokují zpět do ekonomiky.22 Životní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové. Jeho účelem je získat finanční prostředky pro pojištěného nebo obmyšlenou osobu. Pojistnou událostí je v případě životního pojištění buď smrt pojištěného, nebo dožití se konce pojistné doby nebo jiná skutečnost týkající se změny osobního postavení tohoto klienta.23 Odvětví životních pojištění: I. Pojištění a) pro případ smrti, pro případ dožití, pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených životů, s výplatou zaplaceného pojistného, b) důchodu, c) pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění k pojištění podle této části. II. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí. III. Pojištění uvedená v bodě I písm. a) a b) a bodě II, která jsou spojena s investičním fondem. IV. Trvalé zdravotní pojištění podle čl. 2 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující životní pojištění1). V. Kapitalizace příspěvků hrazených skupinou přispěvatelů a následné rozdělování akumulovaných aktiv mezi přeživší přispěvatele nebo mezi osoby oprávněné po zemřelých přispěvatelích.

22

DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN 9788074310157. 23


34

VI. Umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši. VII. Správa skupinových penzijních fondů, případně včetně pojištění zabezpečujícího zachování kapitálu nebo platbu minimálního úrokového výnosu. VIII. Činnosti podle čl. 2 odst. 2 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující životní pojištění1). IX. Pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní účet.24 Typy životního pojištění:  kapitálové životní pojištění;  rizikové životní pojištění;  investiční životní pojištění;  důchodové životní pojištění;  vkladové pojištění;  pojištění dětí. Mezi hlavní výhody životního pojištění patří: pojistná ochrana, pojišťovna musí plnit při pojistné události, možnost volby investiční strategie, celosvětová platnost, daňové výhody u pojištění směřujících do důchodového věku, zaměstnavatel si může příspěvky odečíst z daňového základu, vklady do pojištění nejsou předmětem exekuce.

24

Zákon č. 277/2009 Sb., zákon o pojišťovnictví

35

Nevýhody životního pojištění: vyšší náklady pojišťoven se projevují na nižším zhodnocení, riziko malého nebo žádného zhodnocení při volbě špatné strategie, při výpovědi pojištění během prvních let jsou vysoké finanční ztráty, při dožití není záruka vyplacení zhodnocení, s naspořenými penězi lze ve většině případů manipulovat až po ukončení smlouvy pojištění a pojišťovna může pojištění odmítnout.

1.6.2 Neživotní pojištění Neživotní pojištění obsahuje nejrůznější pojištění majetku a odpovědnosti. Pojištění věcí lze podle zákona a o pojistné smlouvě sjednat výlučně jako pojištění škodové. Toto pojištění pokryje většinu běžných rizik, se kterými můžeme počítat. Můžeme do něj zahrnout majetek movitý a nemovitý. Též dokáže pokrýt i nestandartní požadavky klientů. Pojištění pokrývá následující rizika:  živelní události (oheň, voda, zemětřesení, kroupy, sesuvy půdy atd.),  odcizení věci (krádež, zpronevěra, podvod, zatajení věci atd.),  vandalismus (pojištění pro případ úmyslného poškození nebo úmyslného zničení věci),  a dalších rizik stanovených v pojistných podmínkách. Do neživotního pojištění spadá pojištění odpovědnosti za škodu, které poskytuje pojištěnému ochranu pro případ, kdy pojištěný způsobí jinému subjektu škodu, za kterou odpovídá a kterou mu je povinen uhradit. Škoda může být způsobena na majetku, zdraví či životě. Do pojištění odpovědnosti zahrnujeme jak pojištění povinná ze zákona, povinné ručení tak i dobrovolná. Mezi dobrovolná se nejčastěji setkáváme s pojištěním odpovědnosti z běžného občanského života, které kryje většinu rizik, se kterými se setkáváme během běžného dne. Často je tato pojistka nazývána jako pojištění proti „blbosti“ a je sjednáváno obvykle s pojištěním domácnosti. Výhodou tohoto pojištění je fakt, že se vztahuje na všechny členy 36

domácnosti žijících společně s obou, která toto pojištění uzavřela. Mezi další typy pojištění můžeme zahrnout pojištění za škody způsobené zaměstnavateli, profesní zodpovědnosti. U firem se se setkáváme s pojištěním odpovědnosti za zásilku nebo vady na produktech. Odvětví neživotních pojištění: 1. Úrazové pojištění a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady újmy, c) s kombinovaným plněním, d) cestujících. 2. Pojištění nemoci a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady újmy, c) s kombinovaným plněním, d) soukromé zdravotní pojištění. 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech a) motorových, b) nemotorových. 4. Pojištění škod na drážních vozidlech. 5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. 6. Pojištění škod na plavidlech 37

a) říčních a průplavových, b) jezerních, c) námořních. 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek. 8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených a) požárem, b) výbuchem, c) vichřicí, d) přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodeň, záplava), e) jadernou energií, f) sesuvem nebo poklesem půdy. 9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem, anebo jinými pojistnými nebezpečími (např. loupeží, krádeží nebo újmu způsobené lesní zvěří), nejsou-li tato zahrnuta v bodě 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými pojistnými nebezpečími. 10. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, b) z činnosti dopravce, c) z provozu drážního vozidla.

38

11. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. 12. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití říčního, průplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za újmu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12 a) odpovědnost za škodu na životním prostředí, b) odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením, c) odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, d) ostatní. 14. Pojištění úvěru a) obecná platební neschopnost, b) vývozní úvěr, c) splátkový úvěr, d) hypoteční úvěr, e) zemědělský úvěr. 15. Pojištění záruky (kauce) a) přímé záruky, b) nepřímé záruky. 16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících a) z výkonu povolání, 39

b) z nedostatečného příjmu, c) ze špatných povětrnostních podmínek, d) ze ztráty zisku, e) ze stálých nákladů, f) z nepředvídaných obchodních výdajů, g) ze ztráty tržní hodnoty, h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty, j) z ostatních finančních ztrát. 17. Pojištění právní ochrany. 18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním.25

25

Zákon č. 277/2009 Sb., zákon o pojišťovnictví

40

2. Vznik a vyšetřování pojistných podvodů Vznik pojistného podvodu bychom mohli charakterizovat jako vzbuzení falešné představy ohledně detailů a okolností, při nichž pojistitel sjednává pojistnou smlouvu. Je to z toho důvodu, že pojistitel když předem ví, že rovnou danou věc zpronevěří a zneužije tak milných představ pojistitele tím, že pojistnou událost vyvolá osobně svým konáním. Pojistný podvod můžeme chápat jako úmyslné klamání protistrany za účelem prospěchu. Vznik pojistného podvodu má dva základní momenty, které můžeme rozeznat. Za prvé je to okamžik sjednávání pojistné smlouvy, za druhé vznik pojistné události.

2.1

Způsoby páchání trestného činu pojistného podvodu

„Způsoby páchání trestných činů pojistného podvodu jsou velmi různorodé a jejich rozsah je velmi široký. Podvodem se rozumí jednání, při kterém pachatel úmyslně buď při sjednávání pojistné smlouvy, nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje pojistiteli nebo podstatné údaje zamlčí.“26 Mezi základní skutkové podstaty pojistného podvodu patří uvedení v omyl a využití omylu. Hlavním kritériem pro dělení pojistných podvodů je druh podvodu, na základě kterého rozlišujeme, zda se jedná o událost vzniklou v rámci životního pojištění (pojištění osob) nebo neživotního pojištění (pojištění majetku a odpovědnosti za škodu). Dále ještě můžeme dělit podle druhu vzniku na pojištění zákonné a smluvní.

2.1.1 Podvodná jednání v životním pojištění Pojistné události ve vztahu k životnímu pojištění vznikají v rámci:  důchodového pojištění,

26

CHMELÍK, Jan; PORADA, Viktor; PRŠAL, Vlastimil. Pojistné podvody, 2000

41

 úrazového pojištění,  pojištění léčebných výloh,  pojištění příjmů v době pracovní neschopnosti,  pojištění vážných chorob.27 V životním pojištění se nestává zdaleka tolik podvodů jako v pojištění neživotním. Vzhledem k ekonomickému vývoji v ČR můžeme předpokládat zásadní nárůst pokusů o podvod v tomto druhu pojištění. Pachatelé ve finanční krizi neváhají podstoupit bolest a sebepoškozování vlastního těla, a to je proto, aby získali finanční odškodné od pojišťovny.

2.1.2 Podvodná jednání v neživotním pojištění Ve vztahu k neživotnímu pojištění vznikají pojistné události v rámci:  pojištění domácnosti včetně rekreačních domácností,  pojištění staveb,  cestovní pojištění,  havarijní pojištění motorových vozidel,  pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla,  pojištění odpovědnosti za škodu,  pojištění za škodu způsobenou při výkonu povolání,  pojištění podnikatelů a průmyslu,

27


42

 úvěrové pojištění.28 Neživotní pojištění je nejčastějším cílem podvodníků s úmyslem spáchat pojistný podvod, a to zejména v pojištění motorových vozidel. Za pomoci policie ČR s pojišťovnami se podařilo dopadnout několik organizovaných skupin, jejíž specializace byly pojistné podvody v oblasti pojištění vozidel.

2.1.3 Typy pojištění, v nichž se podvody nejčastěji páchají Druh pojištění, u kterého dochází k nejčastějším podvodům, je pojištění motorových vozidel. V posledních letech se podíl těchto podvodů na celkovém portfoliu se snížil zhruba na 50% z dřívějších 63%. Též se zvýšila hodnota vozidel, se kterými jsou páchány pojistné podvody, což i poukazuje na větší profesionalitu pachatelů. Opačnou tendenci, tedy nárůstu zaznamenalo pojištění majetku a odpovědnosti. Kdy se hlavně v posledních letech pojištěnci snažili podvodně vylákat s pojišťoven peníze během kalamitních událostí, jako byla vichřice, povodně, tíha sněhu, kdy se klienti domnívali, že zneužijí velké zaneprázdněnosti pojišťoven. Méně frekventované, ale zato velmi finančně nákladné jsou podvody v pojištění podnikatelů. Konkrétně pak pojištění majetku a přepravy. Skupina pojištění osob zaznamenala největší nárůst šetřených případů a to skoro trojnásobně. Na celé věci je nejhorší ta skutečnost, že všechny tyto podvody ve finálním důsledku zvýší pojistné všem poctivým klientům. Všechny neodhalené pojistné podvody vyústí v horší škodný průběh pojištění, právě z přímého dopadu na výši pojistného poctivých klientů.

28


43

2.2

Příčiny páchání pojistných podvodů a indikátory pojistných podvodů

„Škála příčin, které vedou k páchání pojistných podvodů je široká. Mimo obecné příčiny, ke kterým patří změna mentality obyvatel, ekonomická krize a růst nezaměstnanosti, je potřebné uvést i příčiny, které jsou zjišťovány praxí při objasňování kriminálních deliktů. K těmto příčinám patří:  neefektivnost pojistného vztahu,  finanční potíže pojištěného,  fakt, že kriminogenním jednání není poškozena konkrétní osoba,  z pohledu pojištěnce nízké plnění pojišťovny v předešlých pojistných událostech,  relativně nízké riziko odhalování pojistných podvodů a nízké tresty, které jsou i v případě odhalení udělovány. Mezi formy pojistného podvodu patří: úmyslné poškození sebe nebo pojištění věci, předstírané loupežné přepadení, žhářství, předstírané vloupání do objektu nebo odcizení věci, fingovaná krádež motorového vozidla, předstíraná nebo úmyslná dopravní nehoda.“29 Indikátory pojistných podvodů jsou též označovány jako kriminogenní faktory. Jsou to faktory, které poukazují, že by nemuselo být něco v pořádku. Pro interního specialistu by tyto indicie měly být vodítkem k podrobnějšímu zkoumání konkrétního případu či pojištění. Nyní se zaměříme na oblast neživotního pojištění. Jako hlavní indicie by zde mohlo být velký škodní průběh klienta. Zpravidla se jedná o malé škody, které se ovšem stanou

29


44

opakovaně v krátkém časovém horizontu. Pachatel se domnívá, že pojistitel není ani administrativně schopen se zabývat likvidací drobných škod. Dalším vodítkem, které muže poukazovat na podvod je i přemíra tlaku na vyplacení pojistného plnění. Klient, který podvod spáchal, je nedočkavý, bojí se odhalení a tak chce mít vše co nejdříve za sebou, též si je vědom, že dává pojistiteli málo času na důkladné prostudování důkazů. Dalším varovným signálem by mohla být změna platební morálky. Klient chronicky platící pojištění pozdě, najednou platí s předstihem a naopak. Likvidátor by měl též zpozornit ve chvíli, kdy klient nedoloží skoro žádné doklady nebo naopak předloží nesčetně dokladů s nejrůznějšími potvrzeními. V prvním případě klient není schopen dokázat své tvrzení pojišťovně. V druhém případě se snaží pojistitele zahrnout takovým množství důkazů, které potvrzují jeho oprávněnost, aby se v tom likvidátor nevyznal. Též neposkytnutí originálních dokladů často poukazuje na to, že klient něco skrývá. Jelikož poskytnul pouze fotokopie, mohl upravit různá data, razítka, podpisy. I častá změna pojistitelů, stažení nahlášené škodní události, nepřítomnost pojištěného při sjednávání smlouvy, nebo krádež jediného cenného předmětu, nebo souhrnu předmětů, které neodpovídají životnímu standardu dané osoby, to vše muže poukazovat na pokus o spáchání podvodu. U životního pojištění by měla likvidátora na pokus o podvod upozornit situace, kdy krátce po vzniku pojištění dochází ke škodní události, stejně tak i tlak na rychlost uzavření pojištění, i za předpokladu, že dojde ke snížení limitu pojištěné částky. Pojišťovna z toho muže usoudit, že se klient snaží vyhnout lékařské prohlídce, která je smluvně vyžadována u smluv s vyšším pojistným. Též není úplně standartní, kdy pojistná částka je zcela odlišná od sociálního postavení pojištěnce.

45

2.3

Charakteristika pachatele pojistného podvodu

Pachatele podvodného jednání rozdělujeme do dvou skupin, interní a externí. Významným rozdílem není jen to, že jeden pracuje pro pojistné organizace a druhý ne. Zásadní rozdíl je též v jejich intelektu, zatímco typický externí pachatel je osoba mezi 20 – 30 lety, se základním vzděláním bez zjevného intelektu, tak zaměstnanci pojišťoven disponují maturitním či vysokoškolským vzděláním. Jejich intelekt je na mnohem vyšší úrovni. Tuto charakteristiku nelze brát doslovně, i zde existuje několik výjimek potvrzující pravidlo. Společným rysem externích pachatelů je využít příležitost ke spáchání podvodu. Tito podvodníci nechtějí být srovnávány s ostatními pachateli jiných trestných činů, protože oni se za podvodníky vůbec nepovažují. Velmi častým důvodem ke spáchání podvodu je těžká životní situace – ztráta zaměstnání, možnost vylepšit si sociální status, náhlá potřeba financí, nečekaný výdaj atd. Podvodným získáním profitu z pojištění se zdá být jako velmi jednoduchá a výhodná možnost jak si snadno přivydělat. Externí pachatelé netrpí pocitem viny, protože „přeci nepáchají žádný násilný trestný čin, při kterém by bylo ublíženo jiné osobě“. Sami sobě si nalhávají, že si berou jen to, na co mají morální nárok. Další důvodem, proč se necítí být vinni, je fakt že neokrádají konkrétní osobu, ale finanční instituci, která má díky našemu pojistnému finančních prostředků více než dostatek a „těch pár tisíc jim neublíží“. Interní osoby díky svému intelektu a perfektní znalosti interních procesů zneužívají slabá místa v systému. Než se do svého podvodu pustí, vše řádně promyslí, naplánují, otestují a nakonec když vše klapne, využívají toho dlouhodobě. Tito pachatelé pokaždé řádně zváží svá rizika a perfektně naplánují svůj čin. Na rozdíl od externích pachatelů si interní pachatelé mnohem více uvědomují riziko svého konání. Pachatele páchajícího pojistný podvod nemůžeme přesně definovat, můžeme je ovšem zařadit do tří základních skupin.

46

 Běžný pachatel je osoba s čistým trestním rejstříkem, nepřekračujícího zákony. Tito lidé využívají jen příležitosti uměle navýšit skutečnou pojistnou událost.  Skupina lidí je seskupení osob, zkušených s kriminální činností, tímto způsobem si zlepšují finanční příjem. Tuto činnost provádí, tak dlouho, dokud nejsou odhaleni.  Organizované kriminální skupiny jsou největším rizikem pro pojišťovnu. Jsou zpravidla výborně organizované, páchají velmi nákladné podvody a celý jejich podvod je perfektně promyšlen do posledního detailu, kdy každý člen skupiny má přesně dán svou úlohu.

2.4

Napomáhání pojistného podvodu

Pachatelům usnadňuje jejich činnost velká řada faktorů, které velmi komplikují šetření pojistitele, a jindy zase třeba jen pachatel zneužije nedokonalosti zákona. Nejvážnější faktory, které dělají páchání pojistného podvodu lehčími je spolupachatelství, proklientský přístup pojišťoven, strach pojistitele z negativní reklamy a určitá specifika českého pojistného trhu.

2.4.1 Spolupachatelství Spolupachatelství je pomoc další osoby při přípravě nebo vykonání pojistného podvodu. Tato pomoc může velmi znesnadnit vyšetřování policie nebo šetření prováděné pojišťovnou. Když je pojistný podvod opravdu dokonale připraven, je téměř nemožné aby došlo k odhalení tohoto podvodu. Spolupachatelem nemusí být jen běžný občan, jsou známy desítky případů, kdy spolupachatelem byl přímo vyšetřující policista, lékař či dokonce zaměstnanec nebo likvidátor pojišťovny. Když pachatel doloží pojišťovně veškeré formality profesionálně vyplněné o způsobené dopravní nehodě, padělanou fakturu za opravu auta, nebo falešný lékařský posudek, který bezvadně vystavil jeho komplic, je zaměstnanec pojišťovny téměř bez šance tento podvod odhalit. Právě z důvodu velmi obtížné odhalitelnosti, je tento čin považován za velmi 47

závažný, a proto jsou za něj podle § 210 Trestního zákona č. 40/2009 Sb. uloženy mnohem větší tresty než kdyby pachatel páchal tento trestný čin sám bez pomoci spolupachatelů. Tresty jsou tak vysoké, aby odradili případné pachatele od jakéhokoliv pokusu od organizovaného zločinu.

2.4.2 Období kalamit Období kalamit je kritickým okamžikem pro každou pojišťovnu, a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem je obrovský nárůst hlášení škodních událostí ve velmi krátké době, druhým důvodem je zvýšený počet pojistných podvodů, které se kvůli kalamitní vypjaté situaci velmi špatně odhalují. Pojišťovna jednoduše nemá čas, ani prostor, ani lidské zdroje nato, aby mohla důkladně prošetřit všechny hlášené škodné události. Pojišťovny v tomto období přecházejí do mimořádného, zjednodušeného režimu likvidace, a to z toho důvodu, aby maximálně zrychlily celý proces a mohly pomoci obětem poskytnutím pojistného plnění v krátké době, na kterém jsou tyto lidé v těchto chvílích existenčně závislí. Ve většině případů nedochází k organizovanému nebo plánovanému podvodu, spíše se jen lidé pokusí uměle navýšit škodu, která jim opravdu vznikla. Pachatelé se cítí být v morálním právu z přesvědčení, že „když jsem pojišťovně celou dobu platil, tak ať se i to alespoň vyplatí“.

2.4.3 Proklientský přístup pojišťoven Klient se v dnešní době již nerozhoduje pouze na základě ceny pojištění. Trendem posledních let je přístup pojišťoven, služby a pocit že vždy dostáváme něco navíc, neméně důležitým faktorem je pocit, že se o mě pojišťovna velmi dobře stará, a dává mi najevo, jak důležitý klient pro ni jsem. Doba pokročila natolik, že dnes již není ani nutné pro novou pojistku, či úpravu stávající jít na pobočku. Dnes můžeme vše pohodlně vyřídit pomocí internetu v teple domova nebo příjemným několikaminutovým rozhovorem s operátorem klientské linky pojišťovny, který zařídí pojištění ještě dříve nežli bychom se stihli obléknout a dojít na hromadnou dopravu. Též hlášení škodné události lze provést emailem či telefonicky. Při telefonickém hlášení dochází k zaznamenávání hovorů. Jediná nevýhoda těchto hovorů je, že v případě nesrovnalostí nemá klient v ruce žádný důkaz, který by potvrzoval jeho tvrzení. Nahraný hovor je v majetku pojišťovny, a ta v případě zjištění že 48

pravda je opravdu na straně klienta, si tento hovor bude chtít nechat pouze pro sebe. Současně se i pojišťovna připravuje o přímý důkaz v případě pojistného podvodu, protože soud nepovažuje tuto nahrávku za nezvratitelný a hodnověrný důkaz. Další rizikům se pojišťovna vystavuje tím, že umožnuje svým klientům zasílání dokumentů faxem nebo mejlem. Pojišťovna se v této chvíli připravuje o možnost ověření pravosti těchto dokumentů. Ovšem pro klienta je skenování a faxování uživatelsky příjemnější nežli korespondence, a tak pojišťovna přesto že se vystavuje rizikům, vychází vstříc klientům. Pojišťovna si ovšem musí uvědomovat, jaká rizika sebou nese proklientský přístup, protože se pohybuje na velmi tenké hranici mezi ochranou vlastních zájmů, zájmu poctivých klientů, bojem o klienta a bojem s podvodníky. Vůbec, boj o klienta je hlavním hnacím motorem všech proklientských změn. Žádná pojišťovna si nemůže trvat na starých postupech a metodách, byl by to začátek jejího konce. Nesmí však zapomenout na všechna rizika a vyvíjet takové procesy a technologie, které by minimalizovali jejich výskyt.

2.4.4 Obava pojistitele s negativní reklamy Ze strachu z negativní reklamy někdy pojišťovny upustí od případného soudního sporu. Interní specialisté jsou právě těmi osobami, které se zabývají vyšetřováním pojistných podvodů. V zastoupení pojišťovny předávají veškeré důkazy orgánům činným v trestním řízení. K tomuto předání dojde ve chvíli, kdy bylo nashromážděno dostatečné množství nezvratitelných důkazů. Většina podvodných jednání, které byly internisty detekovány, nejsou předána k dalšímu šetření. A to z toho důvodu, že se pojišťovna bojí negativní reklamy, která by nastala v případě neúspěchu během soudního jednání, kdyby soud vyhrál podvodník, pro nedostatek nezvratitelných důkazů. Následná mediální kampaň a špatná reklama je pro pojišťovnu příliš riziková.

2.4.5 Specifika pojistného trhu Díky začlenění se do EU se pachatelům rozrostlo pole působnosti. Pachatelé páchají pojistné podvody ve všech státech a zneužívají toho, že pojistitelé v rámci EU spolu nespolupracují a tak je čin pachatelů velmi těžce prokazatelný. Další důvod, který napomáhá pachatelům, je 49

specifikum pojistného trhu. Například to, že v ČR je trh pracovní síly poměrně malý v tomto oboru, a tak zaměstnanec, který byl propuštěn z důvodu podezření spáchání trestného činu, se krátce na to objevuje u jiného pojistitele na podobné pozici. Jakmile ale pozná nové interní procesy, bude mít pravděpodobně tendenci zkoušet podvodné jednání znovu.

2.5

Odhalování pojistných odvodů

Každá pojišťovna má vlastní systém obrany, který napomáhá před výplatou neoprávněného pojistného plnění. Pro pojišťovnu jsou veškeré tyto systémy nedílnou součástí, jak z finančního tak z procesního hlediska. Přestože tyto softwary stojí několik milionů korun, mohou pojišťovně ušetřit několikanásobek své hodnoty. Díky mnohem rychlejšímu procesnímu zpracování likvidací. Prvotní ochranou pojišťovny je tzv. black list neboli černá listina klientů. Je to seznam lidí, kterým byl v minulosti již prokázán dokonalý podvod nebo i pokus o něj. Na seznamu jsou též osoby s enormně velkým škodním průběhem, u kterých byly nalezeny různé nesrovnalosti, a však podvod se ji prokázat nepodařilo. První pojišťovny, které v ČR spustili systém pro detekci podvodů AFMS (Adastra Fraud Management Systém) byla ČSOB pojišťovna a Kooperativa. Tento systém funguje na principu automatického zpracování dat pojistných smluv a pojistných událostí. Systém automaticky vyhledává nejrůznější nesrovnalosti a označuje tyto pojistné události, u kterých je vysoká pravděpodobnost podvodu. Tento software přinesl své ovoce v podstatě okamžitě. Odhalil nesčetný počet případů, kdy se klienti pokusili o opakované vyplacení stejné škody na jednom vozidle. Největším hitem na poli moderních technologií v pojištění motorových vozidel je systém Virtual Crash. Jedná se o velmi propracovaný systém, který po zadání veškerých dostupných údajů o průběhu dopravní nehody dokáže simulovat, jak k nehodě ve skutečnosti došlo a jaké bude poškození vozu. Virtual Crash pomohl odhalit mnoho fingovaných škodních událostí, které na základě měření došly k závěru, že průběh nehody byl odlišný od tvrzení

50

klienta. Prozatím jediná pojišťovna, která systém testovala a zavedla do standartu šetření pojistných událostí je Česká pojišťovna. Další novinka u České pojišťovny, která je prozatím ve fázi testování, je software, na odhalení korekce digitálních fotografií. Je to z toho důvodu, že v dnešní digitální době se pachatelé snaží pomocí moderních technologií nejrůzněji upravovat fotografie a fotomontáže dokumentů. Přínos těchto softwarů je především v rychlosti zpracování velkého množství pojistných událostí, v krátkém časovém horizontu, které by internímu specialistovi, ruční selekcí trvalo mnohonásobně déle. Elektronická detekce podvodů je hlavním podpůrným nástrojem při kontrole a likvidaci pojistných událostí. I přes veškeré výhody těchto softwarů nesmíme opomenout cit a intuici zkušených interních specialistů, které v tomto ohledu stroje prozatím nedokážou zastoupit. Lidský faktor je tedy stále nedílnou a prozatím nenahraditelnou součástí v boji proti páchání pojistných podvodů.

2.6

Vyšetřování pojistného podvodu

Vyšetřování podvodů se zabývají jak interní specialisté, tak orgány činné v trestním řízení. Většinou primárně případy řeší interní specialisté, což jsou většinou bývalý členové kriminální policie, Tyto interní specialisté během svého interního šetření rozhodují, zdali k podvodu došlo a předají veškeré důkazy policii, nebo zdali se celá záležitost bude řešit jinak. Způsob provádění interního šetření se odvíjí od okolností a rozsahu konkrétního případu. Zde se odhaduje přibližná škoda, předpokládaný počet zúčastněných osob atd. Cílem vnitřního šetření je zdokumentovat veškeré důkazy a tvrzení, které jeví známky pojistného podvodu. Nesmíme zapomenout na to, že se nejedná o trestně právní vyšetřování, ale pouze o vyšetřování uvnitř organizace. Až na základě vnitřního vyšetřování se teprve rozhodně jak bude celá záležitost šetřena, a zdali budou nashromážděné důkazy, předány orgánům činným v trestním řízení. 51

Důvodem proč se celé vyšetření provádí je zjištění příčiny podvodu, identifikace osob, a zjištění celého postupu jak k podvodu došlo. Dalším úkolem je na základě těchto šetření provést nezbytné kroky aby nemohlo dojít k opakování.

52

3. Pojistný trh v České republice Pojistný trh je důležitou součástí finančního trhu, jehož dalšími členy jsou trh peněžní, kapitálový, devizový a komoditní. Na pojistném trhu se střetává nabídka a poptávka po pojistné a zajistné ochraně. Předmětem této ochrany je pojištění a zajištění, které je považováno za specifický druh služby. Pojistný trh pracuje na systému shromažďování a rozdělování dočasně volně ležících finančních prostředků, které instituce drží v rezervách. Můžeme to považovat za určitý druh stolní hry, kdy určité tahy jsou rizikové, ale můžou též být výherní. Pojištění a zajištění je určitá oblast peněžní služby, které ovšem je pouze fiktivní. Pojistitel nese velké riziko toho, že prodělá na pojistném, protože za úplatu (platbu pojistného) musí pojištěnému v případě škodní události uhradit sjednanou škodu. Jde tedy o neurčitou a rizikovou službu, které se nemusí pojišťovně vyplatit. Rezervy se v pojišťovnictví udržují pro případ nenadálé situace, kdy bude potřeba pokrýt větší pojistně plnění při nějaké hromadné škodné události, jako jsou například povodně. Banka, nebo jiná finanční instituce by měla mít dostatečně velké finanční rezervy pro krytí nenadálých situaci. Velikost rezervy by měla být adekvátní riziku. Pojistný trh má svá specifika, jedním z nich je převyšující nabídka nad poptávkou. O budoucí klienty se zde uchází pojistitelé, zajistitelé a zprostředkovatelé. Vyšší nabídka, nežli poptávka pramení v konkurenční boj a tudíž klient z toho může těžit nižším pojistný, nebo lepšími službami za stejnou cenu. Tuto soutěživost částečně ovlivňují orgány regulace a dohledu v pojišťovnictví a jejich nástroje, to do jisté míry tržní soutěž a konkurenci omezuje. Přesto se pojistný trh stále více zaměřuje na zkvalitnění služeb a snížení ceny, eventuálně rozšíření nabídky služeb. S nabídkou je spjata i poptávka, kterou na pojistném trhu tvoří fyzické i právnické osoby či sdružení. Na straně poptávky se objeví kdokoli, kdo má potřebu se nějakým způsobem nechat chránit pojištěním pro určitá rizika.

53

Další specifickou vlastností pojistného trhuju je fakt, že nebývá soustředěn na určité místo, ale naopak skrze síť poboček, zprostředkovatelů a zajistitelů působí na různých místech ekonomiky. Na pojistném trhu také platí specifické principy, jako je princip solidárnosti, podmíněné návratnosti a neekvivalentnosti či zásada zákazu obohacení. Cenou na pojistném trhu je pojistné a zajistné. „Existence solidního a důvěryhodného pojistného trhu je symptomem zdravé, úspěšné ekonomiky a dobrého fungování finanční sféry na daném teritoriu.“30 Vlivem globalizace a větší provázanosti ekonomik států je i pojistný trh nucen se vyvíjet a nabízet tak další a další možnosti a služby klientům. Je to pouze přirozený vývoj způsobený stále rostoucí konkurencí a expanzí pojišťovnických firem do zahraničních států.

3.1

Subjekty působící na pojistném trhu

Na pojistném trhu působí mnoho subjektů, mezi hlavní patří pojišťovny a zajišťovny, zprostředkovatelé pojištění, dozorčí orgán nad pojistným trhem a sdružení, jako je například Asociace pojišťoven, Česká kancelář pojistitelů či Asociace českých pojišťovacích makléřů. Pojišťovna Předmětem podnikání pojišťoven je přebrání pojistných rizik a finančních důsledků jejich realizace na sebe, a to za úplatu zvanou pojistné. Tím je pojišťovna zavázána v případě škodné události vyplatit pojistné v takové výši, jak je uvedeno ve smlouvě. Výše základních kapitálu pojišťovny provozujících pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životního pojištění činí nejméně 90 mil. Kč, v případě pojistných odvětví neživotního pojištění se výše základního kapitálu pohybuje v rozmezí 65 mil. Kč do 200 mil. Kč, a to podle předmětu pojištění.

30

DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2005, 332 s. ISBN 8086419843.

54

Dle zaměření činnosti pojišťovny rozlišujeme pojistitele na:  univerzálního, který nabízí pojištění všech druhů rizik a zároveň může provozovat také zajištění;  životního, který nabízí pouze životní pojištění;  neživotního, jehož předmětem činnosti je neživotní pojištění;  specializovaného, což je pojišťovna, která se specializuje na určitý druh nebo odvětví pojištění, pojištění určitých rizik či na určité skupiny pojištěných (např. pojištění právní ochrany, úvěrové pojištění).31¨ Zajišťovna Zajišťovna je takzvaná pojišťovna pojišťoven. Tato zajišťovna na sebe přejímá rizika pojišťovny pro případ, kdy by pojišťovna nebyla schopna plnit své finanční závazky vůči klientům v případě škodné události. Jelikož je to pojišťovna pojišťoven musí být její kapitál minimálně 500 mil. Kč u životního pojištění. V případě neživotního pojištění je tato částka stejná. Pokud má zajišťovna nést rizika jak životního tak neživotního rizika tak je minimální kapitál stanoven na 1 mld. Kč.

3.2

Segmentace pojistného trhu a faktory které ho ovlivňují

Pojistný trh můžeme rozdělit dle pojistných odvětví nebo častěji dle předmětu činnosti pojistitele na dva poměrně samostatné segmenty. Na věcný pojistný trh, který charakterizuje nabídku a poptávku ohledně pojištění a zajištění. A dále investiční pojistný trh, kdy jsou volné finanční prostředky pojišťovny investovány.

31

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, 224 s. ISBN 9788086929514.

55

 Věcný pojistný trh je součástí trhu služeb a zboží. Můžeme ho dělit podle předmětu na životní a neživotní pojištění. Životní pojištění pokrývá riziko úmrtí nebo dožití a naopak neživotní pojištění je zaměřeno na pojištění majetku anebo pojištění odpovědnosti za škodu. Hlavním předmětem pojišťovny je poskytování pojistné ochrany za úplatu.  Investiční pojistný trh je součástí finančního trhu a lze ho dělit podle druhu, do jakého finančního instrumentu se investuje. Tím, že pojišťovna investuje její rezervy, v podstatě jedná za své klienty a ti se tímto nepřímo podílejí na transakcích na finančním trhu. Mezi spolehlivé, neboli málo rizikové, patří investování do vkladů, depozit, cenných papírů nebo nákup nemovitostí a pozemků. Faktory působící na pojistný trh:  Vnější faktory jsou ovlivňovány zvenčí makroekonomickými veličinami, které z poměrně velké přesnosti dokážeme předvídat. Je to hlavně vývoj a objem HDP, vývoj inflace a nezaměstnanosti. Počet obyvatel, finanční příjmy obyvatelstva, výše výdajů domácností a jejich složení pomáhá pojišťovnám se lépe přizpůsobit specifikům konkrétních regionů. Ostatní segmenty finančního trhu jsou ovlivňován investičním pojistným trhem a situací na světovém pojistné a zajistném trhu.  Vnitřní faktory ovlivňují pojistný trh zevnitř. Jedná se především o zajišťovací, pojišťovací a další činnosti, které tvoří nabídku a zájem o pojištění ze stran pojistníků, respektive pojištěných, kteří vytváří poptávku po pojištění a zajištění. Neméně důležitým faktorem je i regulace pojistného trhu státe a legislativou, která se přímo dotýká pojištění.

3.3

Regulace a dohled

Hlavní důvodem regulace pojišťovnictví a pojistného trhu je ochrana spotřebitele. A to z toho důvodu, že běžný klient komerční pojišťovny nemá šanci se plně orientovat v nepřeberné nabídce pojištění. Není ani schopen si ověřit, zda výše pojistného odpovídá nabízeným službám a finančnímu plnění v případě škodné události. 56

Česká národní banka je instituce, jejímž hlavní úkolem je dohled na finanční trh. Ke zřízení ČNB došlo 1. dubna 2006, kdy nahradila Úřad pro dozor nad pojišťovnictvím a penzijním připojištění (ÚDPP) které patřilo Ministerstvu financí. ÚDPP ke stejnému datu zaniklo. Z důvodu poradní činnosti bankovní rady byl zřízen Výbor pro finanční trh. ČNB spolupracuje s mezinárodní asociací dozorčích orgánů v pojišťovnictví IAIS. ČNB uděluje licence po výkon pojišťovací činnosti, upravuje pravidla, která zajišťují stabilitu tohoto odvětví finančního trhu, a reguluje, kontroluje, vyhodnocuje a v případě nutnosti postihuje porušení pravidel pokutami nebo podnikne takové kroky, aby došlo k odstranění porušení. Dalším hlavním úkolem je kontrola hospodaření pojišťoven v zájmu ochrany spotřebitele, aby tyto subjekty byly schopny dostát svým závazkům. Další důležitý úkole je kontrola pojišťoven, aby nabízely kvalitní produkty. Předmětem dohledu je dodržování zákona o pojišťovnictví a jiných právních předpisů, které se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a činností s ní související, zejména pak:

32



soulad provozovaných činností s uděleným povolením nebo právem zakládat pobočky;



hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků;



způsob tvorby a použití technických rezerv, finanční umístění a solventnost pojišťovny;



plnění povinností uložených rozhodnutím České národní banky;



vedení účetnictví;



řídicí a kontrolní systém;



doplňkový dohled nad činností pojišťovny ve skupině.32

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

57

3.4

Pojišťovací zprostředkovatelé

Pojišťovací zprostředkovatel může být, jak právnická, tak podnikající fyzická osoba. Tato osoba za provizi předkládá pojišťovně návrhy smluv a provede pomocné práce, které směřují k uzavření pojištění nebo zajištění na jméno a účet pojišťovny pro kterou vykonává zprostředkovatelskou činnost. Též pomáhá klientům, se správou smluv a likvidací nároků při vzniku škodné události. Rozlišujeme následující pojišťovací zprostředkovatele, kteří musí být zapsání do registru pojišťovacích zprostředkovatelů:  vázaný pojišťovací zprostředkovatel – vykonává svoji činnost jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven na základě uzavřené písemné smlouvy, přičemž neinkasuje pojistné ani nevyplácí pojistné plnění z pojistných či zajišťovacích smluv. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven nesmí být dané produkty vzájemně konkurenční;  podřízený pojišťovací zprostředkovatel – vykonává svoji činnost jménem a na účet pojišťovacího zprostředkovatele, se kterým spolupracuje na základě uzavřené písemné smlouvy a kterým může být pouze pojišťovací agent, pojišťovací makléř nebo výhradní pojišťovací agent;  pojišťovací agent – vykonává svoji činnost jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven na základě uzavřené písemné smlouvy, kdy nabídka pojistných produktů více pojišťoven nesmí být vzájemně konkurenční. Pokud se pojišťovny, se kterými spolupracuje, nerozhodly převzít na sebe rizika spojená s jeho výkonem práce, musí mít pojišťovací agent sjednáno pojištění pro případ odpovědnosti za škodu;  výhradní pojišťovací agent – vykonává svoji činnost jménem a na účet jedné pojišťovny na základě uzavřené písemné smlouvy, přičemž může, pokud to bylo sjednáno ve smlouvě, vybírat pojistné nebo zprostředkovávat pojistné plnění z pojistných smluv;

58

 pojišťovací makléř – „Pojišťovací makléř je ve své činnosti vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění nebo zajištění. V závislosti na obsahu smlouvy s klientem pojišťovací makléř zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programů, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhůty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí.“ Stejně jako pojišťovací agent, tak i makléř musí mít sjednáno pojištění pro případ odpovědnosti za škodu;  samostatný likvidátor pojistných událostí – „provádí na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění.“ Také on musí mít po celou dobu výkonu své činnosti sjednáno pojištění pro případ odpovědnosti za škodu.33

3.5

Organizace českého pojišťovnictví

Mezi významné organizace českého pojišťovnictví patří Česká asociace pojišťoven, Česká kancelář pojistitelů a Asociace českých pojišťovacích makléřů. Česká asociace pojišťoven Česká asociace pojišťoven (dále je ČAP) je nedílnou součástí českého pojistného trhu. Tento subjekt vznikl 1. 1. 1994 se 16 zakládajícími členy. O 4 roky později se začlenila do Evropské federace národních asociací pojistitelů (dále jen CEA). Je to uskupení 29 komerčních pojišťoven. Jejich podíl na pojistném v ČR je přes 98%. Hlavním kolem ČAP je hájit, zastupovat a prosazovat zájmy členských pojišťoven, jakožto jejichž klientů při jednání s orgány státní správy a dalších subjektů. Též má za úkol hájit zájmy českého pojistného trhu vůči EU, stejně tak podporovat rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v ČR. Hlavní náplní práce ČAP je účast na připomínkových řízeních k právním předpisům, zabraňovat škodám a pojistný podvodům, sjednocovat pravidla a postupy členů asociace. Též informovat veřejnost o vývoji pojistného trhu, pojistných produktech a novinkách. Dále

33

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí

59

má za úkol podrobně informovat a vzdělávat členy, stanovovat pravidla etického chování pojišťoven a pomáhat při řešení rozporů mezi členy asociace. Česká kancelář pojistitelů Česká kancelář pojistitelů (dále jen ČKP) je právnická osoba založena v roce 1999, na základě zákona č. 168/1991 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Je to společenství pojistitelů, kteří mají uděleno právo na území ČR provokovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Tito pojistitelé, pokud mají sídlo na území ČR, jsou povinni začlenit se do ČKP. Ovšem až po získání pravomocného rozhodnutí ČNB, čímž jím bylo dovoleno provozovat pojištění odpovědnosti. Asociace českých pojišťovacích makléřů Asociace českých pojišťovacích makléřů zahájila svou činnost v březnu roce 1994 na popud českých kanceláří mezinárodních makléřských firem, tehdy ještě pod původním názvem Sdružení českých pojišťovacích makléřů. Hlavním důvodem založení byla nutnost, aby se veškeré konkurenční subjekty sdružily a prosazovaly společné profesní zájmy. V současné době čítá asociace 76 členů.

3.6

Historie a vývoj pojistného trhu

Kořeny českého pojistného trhu se datují k roku 1699, kdy Jan Kryštof Bořek přišel se svým návrhem, na vznik povinného pojištění budov proti požáru. Tento návrh byl však zamítnut. V roce 1762 se Marie Terezie pokusila o oživení stejné myšlenky, která byla bohužel i v tomto případě zamítnuta. Na vznik prvních pojišťoven jsme si museli počkat na začátek 19. století, kdy na území habsburské monarchie vznikly např. Pojišťovací společnost Přístav–Komárno, která pojišťovala zásilky obilí plující po Dunaji nebo První vzájemná Pojišťovna a První Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna. Nutno ovšem podotknout že všechny tyto pojišťovna vznikly bez řádného povolení. Velkého rozmachu se pojistný trh dočkal až v druhé polovině 19. století, během průmyslové revoluce, která si vyžádala pojistné krytí nejrůznějších rizik. Jako je např. pojištění proti 60

vloupání a vandalismu, živelním pohromám, úrazové pojištění dělníků atd. Růst pojistného trhu zastavila 1. světová válka. Po ukončení války došlo k opětovnému rozvoji pojistného trhu. Velmi žádaným produktem se stalo pojištění podnikatelů a úrazové pojištění zaměstnanců. Díky rozvoji automobilového průmyslu vznikl nový produkt pojištění automobilů, které se od roku 1955 stalo povinné. K dalšímu zastavení rozvoje pojistného trhu došlo během 2. světové války, kdy došlo ke znárodnění většiny průmyslových podniků a bank. Taktéž byly znárodněny i pojišťovny a pojišťovací spolky, kterých bylo 733. Na jejich místo byla vytvořena Pojišťovací rada, která byla řízena ministerstvem. Mezi lety 1947 až 1948 vzniklo 10 státních pojišťoven, které roku 1953 byly transformovány na Československou státní pojišťovnu, která měla monopolní postavení až do roku 1991, kdy se pojistný trh otevřel. Roku 1991 vešel v platnost mimo jiné zákon č. 185/1991 Sb. o pojišťovnictví, který dal vzniknout institutu státního dozoru nad pojišťovnami a stanovil pravidla pro podnikání v této oblasti. Během následujícího roku Československá státní pojišťovna prošla privatizací, na jejichž základě vznikla Česká pojišťovna. Během roku 1933 (vznik ČR) nastaly podmínky pro vstup konkurence na český pojistný trh. Během tohoto období byly založeny dnes již známé pojišťovny jako Kooperativa (1991), Pojišťovna investiční banky, české zastoupení pojišťovny Allianz, Generali nebo Česká podnikatelská pojišťovna. Dalším velkým milníkem byl vstup ČR do Evropské unie (dále jen EU), kdy k nám vstoupili velcí zahraniční hráči na poli pojištění především z Německa, Rakouska, Velké Británie, Francie, Dánska. Začleněním se do EU převzala dozor nad pojistným trhem Česká národní banka. Momentální situace na českém pojistném trhu by se dala nazvat stagnací, a to z toho důvodu že došlo ke snížení reálných příjmů domácností, které je patrné ve všech odvětvích ekonomiky. Jediné pojištění, které nadále zaznamenává růst je pojištění vozidel. Naopak výrazně ubylo nových smluv na životní pojištění. Co bychom ovšem neměli opomenout úspěch domácích pojišťoven na území mimo ČR. Český pojistný trh je zvláštní v tom, že pojistné produkty nejsou jen výsadou pojišťoven, ale i bankovních institucí, které dali

61

vzniknout vlastním pojistným produktům, popřípadě zřídili pojišťovny jako své dceřiné společnosti. Hlavním problémem českého pojistného trhu a finančního trhu nevyjímaje je nízká finanční gramotnost obyvatelstva a jejich nedůvěra vůči nejrůznějším makléřům, pojistným zprostředkovatelům a jiným DOOR TO DOOR34 prodejcům. Tato nedůvěra byla způsobena mnohými negativními zkušenostmi, s tzv. „lovci smluv“, které byly mnohdy velmi nevýhodné.

3.7

Struktura komerčních pojišťoven v ČR

Vývoj počtu komerčních pojišťoven v období od roku 2004 do roku 2007 prudce stoupá, poté do konce sledovaného období tj. roku 2013 stagnuje. V roce 2004 bylo na českém pojistném trhu celkem 40 komerčních pojišťoven, avšak historického maxima v počtu pojišťoven bylo dosaženo v roce 2008, kdy počet subjektů činil 53. Za sledované období můžeme z níže uvedeného přehledu vyčíst dominanci zaměřujících se na pojištění neživotní před životním.

34

DOOR TO DOOR – prodejci chodící dům od domu, byt od bytu. Nejčastěji nabízející pojištění, enerdie,

služby mobilních operátorů.

62

Tabulka 1: Struktura trhu podle zaměření pojišťoven Sledované období 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Počet tuzemský pojišťoven: 33 33 33 34 35 35 35 35 34 33 neživotní 15 15 15 16 17 17 17 17 16 16 životní 2 3 3 3 3 3 3 3 3 2 se smíšenou činností 16 15 15 15 15 15 15 15 15 15 Počet poboček pojišťoven z EU a třetích států: 7 12 16 18 18 17 17 18 18 18 neživotní 6 8 11 13 12 12 13 14 15 15 životní 1 2 3 3 4 4 4 4 3 3 se smíšenou činností 0 2 2 2 2 1 0 0 0 0 Počet pojišťoven celkem: 40 45 49 52 53 52 52 53 52 51 neživotní 21 23 26 29 29 29 30 31 31 31 životní 3 5 6 6 7 7 7 7 6 5 se smíšenou činností 16 17 17 17 17 16 15 15 15 15 a) Uvedeno bez pojišťoven z členských států působících v ČR na základě svobody dočasně poskytovat služby. Zdroj: ČNB35

3.8

Pojišťovny v ČR

Na českém pojistném trhu v současné době působí několik desítek pojišťoven, které mají povolení k podnikání. Největším hráčem na trhu pojištění v ČR je Česká pojišťovna, a.s. (dále jen „ČP“) která v roce 2013 pokrývala 25 %. Další pojišťovna v pořadí je Kooperativa pojišťovna, a.s. (dále jen „Kooperativa“) se svými 20%. S poměrně velkým odstupem se na třetím místě nachází Allianz pojišťovna, a.s. (dále jen „Allianz“) s 9%. Dominance ČP je dána především její dlouholetou historií, která vzešla ze základů Československé státní pojišťovny, která zde byla historicky hluboce zakořeněna.

35

Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem, Česká národní banka období 2004–2013

63

Graf 1: Podíl pojišťoven na pojistném trhu v ČR v roce 2013

Zdroj: ČAP36

Představení pojišťoven s největším podílem na pojistném trhu v ČR Česká pojišťovna, a.s. Kořeny ČP sahají až do roku 1827, kdy vznikla první česká pojišťovna. První česká vzájemná pojišťovna vznikla v roce 1992 privatizací. Pojišťovna se zprvu soustředila výhradně na ochranu majetku proti požáru a postupem času zavedla pojištění proti krupobití, dobytka a životní pojištění, to vše roku 1875. Dále zavedla povinné ručení v roce 1909, v roce 1910 zavedla zákonné pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění proti krádeži vloupání. Největšího rozmachu ČP dosáhla v roce 1996, kdy vstoupila pod křídla finanční skupiny PPF, pod ochrannou rukou finanční skupiny PPF vstupuje ČP v též roce na ruský trh. V roce 2005 se ČP stává členem Evropské charty bezpečnosti silničního provozu a v roce 2011 se stává první pojišťovnou, která nabízí smartphonovou mobilní aplikaci pro potřeby pojištění motorových vozidel. ČP je univerzální pojišťovna, která nabízí životní i neživotní pojištění, pojištění pro malé, střední a velké podniky, jak z průmyslového tak obchodního i zemědělského sektoru.

36

www.cap.cz, Vývoj pojistného trhu za rok 2013

64

Pojišťovna disponuje zhruba necelými 4 000 zaměstnanci, cca 5 500 obchodními zástupci, má více jak 4 500 poboček. Kooperativa pojišťovna, a.s. Pojišťovna Kooperativa vznikla v roce 1991 po rozpadu Československa. Podobně jako ČP i Kooperativa je univerzální pojišťovna. Nabízí stejnou škálu pojištění, jako ČP. Disponuje podobným počtem zaměstnanců, jako ČP. Svůj zásadní podíl na českém trhu si udržuje díky členství v nadnárodní společnosti Vienna Insurance Group (dále jen „VIG“), která je přední rakouskou pojišťovnou. Stejně jako ČP i kooperativa zavedlo svou mobilní aplikaci pro potřeby pojištění vozidel ale i pro cestovatele a občany jako takové. Allianz pojišťovna, a.s. Počátky Allianz můžeme datovat od roku 1993, kdy vstupovala na trh s životním pojištěním a pojištěním majetku občanů. V roce 1995 zavedla do svého portfolia havarijní pojištění a v roce 1999 také povinné ručení. V současné době je Allianz univerzální pojišťovnou, která je schopná nabídnout veškeré pojistné produkty typické pro univerzální pojišťovnu, stejně jako ČP a Kooperativa. Allianz též patří do finanční skupiny Allianz New Europe Holding GmbH. Pojišťovna udržuje v chodu cca 1 900 zaměstnanců. Stejně jako předchozí pojišťovny, tak i Allianz nabízí mobilní aplikaci pro cestování, pro zvýšení bezpečnosti na silnici formou her a sledování počasí.

65

4. Analýza pojistných podvodů Kapitola se bude zabývat analýzou pojistných podvodů v ČR, na které budeme zkoumat uvedená tvrzení, na základě statistických údajů od Policie ČR a České asociace pojišťoven. Dále bude obsahovat průzkum obyvatelstva na téma pojistných podvodů, formou dotazníku. Na závěr praktické části bude uvedeno několik závažných pojistných podvodů zjištěných PČR. Zaměření bude provedeno na oblast s největším výskytem pojistných podvodů, a to oblasti pojištění spojená s provozem vozidla, zejména povinné ručení a havarijní pojištění. Tato oblast pojištění je dostupná pro každého držitele motorového vozidla. Diplomová práce se zaměřuje na podvody spáchané na území ČR. Nutno ovšem podotknout že pojistné podvody za hranicemi ČR mají podobný průběh. Zástupci pojišťoven se shodují, že ČR je, co se podvodů týká na stejné úrovni jako ostatní evropské státy. Nemůžeme tedy říct, že by Češi více než ostatní Evropané.

4.1

Stanovení tvrzení pojistného podvodu

Jednotlivá tvrzení o pojistných podvodech v České republice jsou stanovena následovně: Tvrzení 1: Se zvyšující se nezaměstnaností se lidé více uchylují k páchání pojistným podvodům. Tvrzení 2: Nejvíce zjištěných pojistných podvodů je v České republice pácháno na území Prahy a Středočeského kraje. Tvrzení 3: Ročně policisté ČR odhalí škody za pojistné podvody ve výši 100 mil. Kč. Tvrzení 4: Pojistné podvody tvoří čím dál vyšší poměr z celkové kriminality šetřené policií ČR. Tvrzení 5: Veřejnost si je vědoma výší trestu odnětí svobody sazbou až 10 let za spáchaný pojistný podvod.

66

Pojistné podvody budeme analyzovat z hlediska: 1) Pachatele  pohlaví pachatele,  územního členění,  četnosti kriminality pachatele. 2) Předmětu pojištění:  pojištění vozidel,  pojištění přepravy,  pojištění majetku a odpovědnosti,  pojištění osob. 3) Případu  vyšetřovaných případů,  objasněných případů,  výše prokázané hodnoty škody.

4.2

Statistické údaje počtu pojistných podvodů v letech 2004–2013

V ČR máme dvě instituce, ze kterých můžeme čerpat informace o pojistných podvodech. Jsou to Česká asociace pojišťoven a Policie České republiky. Policie České republiky zveřejnuje veškeré informace o spáchaných trestných činech na území ČR. Statistiky pojistných podvodů se dělí na zjištěné a objasněné pojistné podvody, podle pachatele, skutkové podstaty a výše škody. ČAP navíc obohacuje tyto statistiky o počet vyšetřovaných 67

podvodů a oboru pojištění, ve kterém byl trestný čin spáchán. Statistické údaje policie ČR prošli mírnou změnou, kdy například až od roku 2010 můžeme dělit pachatele podle pohlaví. Z následující tabulky a grafu můžeme vyčíst případy pojistných podvodů mezi lety 2004 až 2013, ze všech členských pojišťoven ČAP. Páchání pojistných podvodů má rostoucí tendenci. Za rok 2013 je nárůst pojistných podvodů enormní. Pojištění osob má nárůst 70 %, pojistné podvody v rámci pojištění vozidel 82 %, pojištění majetku a odpovědnosti 41 %. Jediné kde došlo ke snížení v počtu pojistných podvodů je pojištění přepravy, které kleslo o 73 %.

Tabulka 2: Počet pojistných podvodů v letech 2004–2013 Obor pojištění 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Pojištění vozidel 2145 2341 4150 3359 3510 3110 3211 Pojištění přepravy 2 4 14 15 11 28 21 Pojištění majetku a odpovědnosti 473 506 559 654 595 817 967 Pojištění osob 352 480 253 520 690 523 943 Celkem 2972 3331 4976 4548 4806 4478 5142

2011 4728 17 891 1046 6682

2012 3855 38 954 1296 6143

2013 7047 10 1353 2214 10624

Zdroj: Vlastní průzkum z ČAP

Můžeme říct, že nejvíce vyšetřovaných podvodů je v oblasti pojištění vozidel. Kdy je toto pojištění s více jak 50% podílem jasně favoritem oproti ostatním pojistným podvodům. Pojištění přepravy je víceméně stabilní. Pojištění majetku a pojištění osob do roku 2011 je stabilní, po tomto roce nastává mírný nárůst.

68

Graf 2: Počet pojistných podvodů v letech 2005–20013

Zdroj: Vlastní průzkum ČAP

Graf 3: Celkový počet páchaných podvodů celkem v letech 2004–2013

Zdroj: Vlastní průzkum ČAP

4.3

Statistické údaje prokázaných pojistných podvodů v letech 2004– 2013

S rostoucím počtem pojistných podvodu roste i počet prokázaných podvodů. Během posledních tří let sledovaného období byl zjištěn více než 50% nárůst škody. Tradičně nejvyšší hodnota připadá na pojištění vozidel.

69

Pojistné podvody v rámci pojištění vozidel jsou častým případem, právě z toho důvodu, že při škodě do 100 000 Kč není povinnost přivolat policii. Účastníci nehody spoléhají na to, že taková to škoda nebude tak detailně prošetřována.

Tabulka 3: Prokázaná výše pojistných podvodů v letech 2004–2013 v tis. Kč Obor pojištění 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Pojištění vozidel 245985 267060 262315 269593 347484 358585 302904 329730 371495 Pojištění přepravy 15685 27092 29815 4955 1875 3803 6353 1317 19079 Pojištění majetku a odpovědnosti 198584 205744 193944 216617 168375 237868 268517 425569 562831 Pojištění osob 37526 46094 29918 32803 32919 30672 47213 82461 111171 Celkem 497780 545990 515992 523968 550653 630928 624987 839077 1064576

2013 398427 1664

458974 227891 1086956


S grafu vyplívá, že po roce 2010 pojištění odpovědnosti a majetku vykázalo vyšší škodu než pojištění vozidel. Bylo to způsobeno odhalení několika závazných pojistných podvodů v pojištění odpovědnosti podnikatelů, které má téměř vždy velmi vysoké plnění. Rok 2013 je pro pojišťovny velmi závažný v rámci prokázaných pojistných podvodů. Pojištění majetku a odpovědnosti sice zaznamenalo pokles o více než 100 mil. Kč, jenže v roce 2012 byl odhalen pojistný podvod s výší škody přes 100 mil. Kč, který tyto výsledky zásadně ovlivnil. Prokázané hodnoty výše škod jsou tedy z dlouhodobého hlediska velmi vysoké.

70

Graf 4: Prokázaná výše škod pojistných podvodů v letech 2004–2013


4.4

Analýza zkoumaného souboru

První skupina šetření bude zaměřena na pachatele pojistného podvodu, který bude analyzován dle pohlaví, územního členění, četnosti prokázané kriminality na území ČR.

Sledovaný rok ženy muži Celkem

Tabulka 4: Analýza pachatele 2010 2011 75 88 279 290 354 378

2012 65 311 376

2013 82 293 375

Zdroj: Vlastní dle PČR

Z databáze PČR vyplívá, že mužská část populace páchá pojistné podvody výrazně častěji než populace žen.

71

Graf 5: Stíhané ženy a muži za pojistný podvod za období 2010–2013


Tabulka 5: Analýza územní příslušnosti pachatele zjištěného podvodu dle kraje Kraj 2010 2011 2012 2013 Celkem za sledované období Praha 101 106 96 84 387 Středočeský 109 83 68 40 300 Jihočeský 17 12 18 23 70 Plzeňský 4 6 11 13 34 Ústecký 27 29 35 39 130 Královehradecký 7 8 11 20 46 Jihomoravský 16 20 33 22 91 Moravskoslezský 24 51 28 29 132 Olomoucký 10 15 15 22 62 Zlínský 5 12 8 11 36 Vysočina 6 13 7 5 31 Pardubický 9 12 12 23 56 Liberecký 17 11 18 32 78 Karlovarský 2 0 5 12 19 Celkem 354 378 365 375 1472 Zdroj: Vlastní dle PČR

72

Graf 6: Analýza územní příslušnosti pachatele zjištěného podvodu dle kraje


Na základě výsledků statistiky PČR bylo vyhodnoceno, že nejvíce pojistných podvodů se stává na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Tabulka 6: Četnost prokázané kriminality pachatele celkově na území ČR Rok Stíhaní pachatelé celkově Stíhaní pachatelé recidivisté (v %) 2010 456 87 (19,07 %) 2011 421 81 (19,24 %) 2012 350 112 (34,86 %) 2013 387 99(25,98 %) Zdroj: Vlastní PČR

Z výše uvedeného průzkumu nedochází k postupnému nárůstu páchání pojistných podvodů recidivisty, nýbrž ke skokovým změnám a to jak nárůstu tak snížení. Za rok 2012 se počet pojistných podvodů spáchaný recidivisty radikálně zvýšil o neuvěřitelných téměř 15 %. Za rok 2013 dochází opět ke snížení.

73

Graf 7: Četnost prokázané kriminality pachatele celkově na území ČR

Zdroj: Vlastní PČR

Tabulka 7: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2004–2013 Sledované období Míra nezaměstnanosti v (%) 2004 9,5 2005 8,9 2006 7,7 2007 5,6 2008 6 2009 9,2 2010 9,6 2011 8,6 2012 9,4 2013 8,2 Zdroj: Vlastní průzkum ČNB

Míra nezaměstnanosti ve sledovaném období se drží okolo hranice 9 %, ale za rok 2006 se výrazně snížila na 7,7 %, následující rok 2007 došlo k dalšímu poklesu na 5,6 %, za 2008 se opět zvyšuje a od roku 2009 se navrací k původní hodnotě 9%. Za rok 2013 dochází k mírnému poklesu nezaměstnanosti.

74

Graf 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2004–2013

Zdroj: Vlastní průzkum ČNB

Tabulka 8: Pojistné podvody z hlediska šetřených a objasněných případů Prokázané pojistné Rok podvody Objasněné pojistné podvody 2010

5 142

320

2011

6 682

330

2012

6 134

307

2013

10 624

312 Zdroj: Vlastní dle PČR

Z důvodu poměrně malé objasněnosti pojistných podvodů PČR, se pachatelé stále více a více uchylují k pojistným podvodům.

75

Graf 9: Stíhaní pachatelé pojistného podvodu v letech 2010–2013


Tabulka 9: Pojistné podvody z hlediska výše hodnoty škod (v tis. Kč) Rok Výše škody zjištěná ČAP Výše škody zjištěná PČR 2010 624 987 102 858 2011 839 077 177 270 2012 1 064 576 120 530 2013 1 086 956 40 398 Zdtoj: Vlastní dle ČAP A PČR

Za sledované období byly policisté neúspěšnější ve vyšetřován v roce 2011, kdy se jim podařilo zjistit škody vy výši přesahující částku 177 mil. Kč.

76

Graf 10: Pojistné podvody z hlediska výše hodnoty škod (v tis. Kč)

Zdtoj: Vlastní dle ČAP A PČR

Rok 2010 2011 2012 2013

Tabulka 10: Kriminalita šetřená PČR Celková Pojistné % vyjádření pojistných kriminalita podvody podvodů 313387 354 0,11% 317177 378 0,12% 304528 376 0,12% 325366 375 0,12% Zdroj: Vlastní dle PČR

Pojistné podvody tvoří v rámci celkové kriminality za sledované období 0,12 %.

4.5

Dotazníkové šetření

Pomocí dotazníkové techniky byl proveden průzkum obyvatelstva České republiky na téma pojistných podvodů. Byl zvolen jak elektronický, tak i písemný dotazník, aby výstupní data co nejvíce odpovídala realitě, a též aby se dotazník dostal jak k lidem ovládající počítače, tak i k lidem, kteří např. pro svou negramotnost nebo pokročilejší věk počítač nemají nebo ovládat neumí. Cílem bylo, aby dotazník zasáhl co nejširší věkovou kategorii, tak i rozdílná sociální postavení ve společnosti. Průzkum se uskutečnil od 6. 4. do 17. 4. 2015, šetření se

77

zúčastnilo 178 respondentů. Z toho bylo 105 dotazníků vyplněno elektronicky a zbylých 73 písemnou formou. Otázky byly rozděleny na několik tematických okruhů:  osobnostního charakteru – věk, pohlaví, vzdělání;  geografického charakteru;  hypotetického charakteru – sklon k pojistnému podvodu;  osobní zkušenost s podvodem. Dotazník byl zaměřen, na zjištění, jaká věková skupina a pohlaví má největší zkušenost či sklon k spáchání pojistného podvodu. Rozdělení dle regionu bohužel nemá valnou vypovídající hodnotu, z důvodu že dotazník byl vyplněn osobami z mého okolí, tudíž Prahy a Středočeského kraje, a také proto, že průzkumu se zúčastnilo pouze 0,00169 % obyvatelstva České republiky, tudíž geograficky jsou údaje velmi zkreslené. Je nutné tedy vycházet z dalších uvedených grafů, čerpajících z celorepublikových statistik ČAP a PČR, které jsou již velmi přesné.

Počet respondentů

Tabulka 11: Věk respondentů Věk respondentů 0-20 let 21-40 let 41-60 let 23 132 21

60 let a výše 2 Zdroj: Vlastní

78

Graf 11: Věk respondentů

Zdroj: Vlastní

Dotazník byl zaměřen, na zjištění, jaká věková skupina a pohlaví má největší zkušenost či sklon k spáchání pojistného podvodu. Rozdělení dle regionu bohužel nemá valnou vypovídající hodnotu, z důvodu že dotazník byl vyplněn osobami z mého okolí, tudíž Prahy a Středočeského kraje, a také proto, že průzkumu se zúčastnilo pouze 0,00169 % obyvatelstva České republiky, tudíž geograficky jsou údaje velmi zkreslené. Je nutné tedy vycházet z dalších uvedených grafů, čerpajících z celorepublikových statistik ČAPU a PČR, které jsou již velmi přesné. Tabulka 12: Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů Ženy 80 Muži 98 Zdroj: Vlastní

79

Graf 12: Pohlaví respondentů

Zdroj: Vlastní

Jelikož populace obyvatel v ČR je dle pohlaví téměř vyrovnaná, tak i v této práci bylo snahou oslovit přibližně vyrovnaný počet mužů a žen. Odchylka ve prospěch mužů (přestože v ČR je 51 % populace žen) je dána tím, že muži byli ochotnější k vyplnění dotazníku.

Tabulka 13: Vzdělání respondentů Vzdělání respondentů Základní 3 Středoškolské s výučním listem 39 Středoškolské s maturitou 76 VOŠ, VŠ 60 Zdroj: Vlastní

80

Graf 13: Vzdělání respondentů

Zdroj: Vlastní

Dotazníkový průzkum se nijak speciálně nezaměřoval na určitou kategorii vzdělání, a tak výsledek rozložení dotázaných dle vzdělání je výsledek přirozeného výběru.

Tabulka 14: Kraj, ze kterého pochází respondenti Kraj, ze kterého pochází respondenti Praha 12 Středočeský 72 Jihočeský 6 Plzeňský 3 Ústecký 27 Liberecký 5 Zlínský 3 Vysočina 7 Moravskoslezský 14 Olomoucký 19 Pardubický 9 Jiný 1 Zdroj: Vlastní

81

Graf 14: Kraj, ze kterého pochází respondenti

Zdroj: Vlastní

Bohužel z časových a finančních důvodů nebylo možno oslovit odpovídající množství obyvatel a navštívit všechna krajská města, aby výsledky této kategorie měly relevantní výstup. Tabulka 15: Vztah respondentů k pojišťovnictví Vztah respondentů k pojišťovnictví Kladný 76 Záporný

102 Zdroj: Vlastní

82

Graf 15: Vztah respondentů k pojišťovnictví

Zdroj: Vlastní

Očekávaný výsledek na tuto otázku byl výrazně horší, ale stále však platí, že lidé mají spíše negativní vztah k pojišťovnám. Tabulka 16: Pojišťovna, u které mají respondenti pojištěné vozidlo Pojišťovna respondentů, u které mají vozidlo pojištěné Česká pojišťovna 48 Kooperativa 29 Allianz 7 Generali 16 ČSOB 12 AXA 31 Jiná 26 Žádná 9 Zdroj: Vlastní

83

Graf 16: Pojišťovna, u které mají respondenti pojištěné vozidlo

Zdroj: Vlastní

Očekávaný výsledek byl, že rozložení pojišťoven bude přibližně kopírovat procentální zastoupení pojišťoven v ČR, což se částečně potvrdilo, až na vyjímku pojišťovny AXA, která v oblasti pojištení vozidel, zaujímá mnohe větší % zastoupení než v jiných typech pojištění. Tabulka 17: Myšlenka respondentů spáchat pojistný podvod Myšlenka respondentů spáchat pojistný podvod Ano 82 Ne 96 Zdroj: Vlastní

84

Graf 17: Myšlenka respondentů spáchat pojistný podvod

Zdroj: Vlastní

Jak mužeme vidět z přiloženého grafu, téměř polovina respondentů se zabývala myšlenkou spáchat pojistný podvod. Tabulka 18: Zjištění, zda respondenti již v minulosti spáchali pojistný podvod Spáchal(a) jste v minulosti nějaký pojistný podvod? Ano 16 Ne

162 Zdroj: Vlastní

Graf 18: Zjištění, zda respondenti již v minulosti spáchali pojistný podvod

Zdroj: Vlastní

85

Na základě ředchozího dotazu, kde v podstatě každá druhá osoba zvažovala nějaký druh pojistného podvodu, tak v reálu se k tomu uchýlilo je 9 % dotázaných. Tabulka 19: V jakém odvětví byl pojistný podvod spáchán V případě, že jste pojistný podvod spáchal(a), ve kterém odvětví to bylo? Pojištění motorových vozidel 9 Životní pojištění 1 Úrazové a nemocenské pojištění 1 Cestovní pojištění 0 Pojištění majetku a odpovědnosti 5 Zdroj: Vlastní

Graf 19: V jakém odvětví byl pojistný podvod spáchán

Zdroj: Vlastní

Stejně jako v celkových statistikách všech pojistných podvodů, kde prim hraje pojištění motorových vozidel, tak i v tomto dotazníku se na první příčce umístily podvody s oblasti pojištění motorových vozidel. Tabulka 20: Znalost respondentů o zločinu pojistného podvodu Myslíte si, že pojistný podvod je vážný zločin? Ano, není rozdíl okrást fyzickou nebo právnickou osobu Spíše méně závažný, také záleží na výši škody Ano, kdyby nebyly páchány pojistné podvody, výše pojistek by byla nižší Ne, není to přece zločin na nikom skutečném, živém

106 17 39 16 Zdroj: Vlastní

86

Graf 20: Znalost respondentů o zločinu pojistného podvodu

Zdroj: Vlastní

Dle veřejného mínění obyvatelstva se prokázalo, že běžní občané považují pojistný podvod za vážný zločin, nepotvrdilo se tedy mé domnění, kdy jsem očekávala výrazné zlehčování tohoto druhu trestného činu. Tabulka 21: Znalost respondentů trestu za spáchaný pojistný podvod Víte, že pojistný podvod je trestný čin se sazbou odnětí svobody až na 10 let? Ano 24 Ne 154 Zdroj: Vlastní

87

Graf 21: Znalost respondentů trestu za spáchaný pojistný podvod

Zdroj: Vlastní

Co se týče trestu za spáchání pojistného podvodu, byla jsem nemile překvapená, odhadem lidí na trestní sazbu v podstatě až 10 let typovalo pouhých 13 % dotazovaných. Převážná většina dotazovaných, tipovala podmíněné tresty, nebo tresty nepodíněné, s horní sazbou maxiálně do 5 let. Tabulka 22: Navýšení škody respondentů při nahlášení pojistné události V případě škodné události přemýšlel(a) byste o navýšení škody, než jaká Váš ve skutečnosti vznikla? Ano 38 Spíše ano 39 Spíše ne 12 Ne 89 Zdroj: Vlastní

88

Graf 22: Navýšení škody respondentů při nahlášení pojistné události

Zdroj: Vlastní

V této otázce se projevila typický česká nátura „co je doma, to se počítá“, a tak necelá polovina oslovených se přiznala k navýšení škody, ale dle mého náziru je toto číslo mnohem vyšší, jen dotazovaní se k tomu nepřiznali. Tabulka 23: Uvedení nepravdivých informací respondenty při uzavírání pojistné smlouvy Přemýšlel(a) byste o uvedení nepravdivých informací během uzavírání pojistné smlouvy, které by vedly ve Váš prospěch? Ano 7 Spíše ano 24 Spíše ne 52 Ne 95 Zdroj: Vlastní

89

Graf 23: Uvedení nepravdivých informací respondenty při uzavírání pojistné smlouvy

Zdroj: Vlastní

Vzhledem k poslednímu vývojim v pojišťovnictví, kde se veškerý stav pojištěných věcí dokládat nebo být prověřen odpovdnou osobou pojišťovny, většina obyvatel o uvedení nepravdivých informacích tolik neuvažuje. Tabulka 24: Spáchání pojistného podvodu blízkou osobou V případě, že Vámi blízká osoba spáchá pojistný podvod, jak byste se zachoval(a)? Neřeším to, ať si to pojišťovna vyřeší sama 73 Zvažuji nahlášení pojišťovně, že se jedná o podvod 4 Nevím, jak bych se v dané situaci zachoval 93 Určitě bych nahlásil(a) pokus o podvod 8 Zdroj: Vlastní

90

Graf 24: Spáchání pojistného podvodu blízkou osobou

Zdroj: Vlastní

Na základě hesla „s cizího krev neteče, a z pojišťovny dvojnásob“, dává většina dotázaných ruce pryč od jakéhokoliv upozornění na spáchání pojistného podvodu, aniž by si vůbec uvědomili, že tímto jednáńím zvyšují náklady na svou vlastní pojistku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 178 respondentů. Pohlaví respondentů bylo vyrovnané. Nejvíce zde odpovídali lidé ve věkové hranici v rozmezí od 21 do 40 let se středoškolskym vzděláním s maturitou. Nejvíce respondentů pocházelo ze Středočeského kraje. Více jak polovina dotazovaných má špatnou zkušenost z pojišťěním. U dotazovaných respondentů nejvíce převládá pojištění vozidel u České pojišťovny. Myšlenka respondentů spáchat pojistný podvod se potvrdila u 46 % dotazovaných, ale ve skutečnosti spáchalo pojistný podvod pouhých 9 % respondentů. Jak již bylo zmíněno, nejpočetnější odvětví, ve kterém byly pojistné podvody pochány bylo pojištění motorových vozidel.

91

V případě pojistné události by navýšilo škodu určitě 21 % dotazovaných a 22 % dotazovyných by o tom přemýšlelo. Při uzavírání pojistné smlouvy by 53 % dotazovaných neuvedlo nepravdivé infomace, avšak 4 % dotazovaných by určitě uvedly neprvdivé informace. V případě kdy spáchal pojistný podvod někdo z blízkého okolí, 52 % dotazovaných si nejsou jisti svým dalším postupem, 41 % by to neřešila, nechala naskytnutou situaci pojišťovně, 2 % by přemýšlela o nahlášení pojistného podvodu pojišťovně a 5 % je rozhodnuto nahlásit pokus o pojistný podvod.

4.6

Vyhodnocení tvrzení

Na základě provedené analýzy pojistných podvodů vyhodnotíme daná tvrzení. Tvrzení 1: Se zvyšující se nezaměstnaností se lidé více uchylují k páchání pojistným podvodům. Dle šetření za sledované období se výše uvedené tvrzení nepotvrdilo. Na základě uvedených dat nelze vysledovat žádnou spojitost mezi vývojem nezaměstnanosti a vývojem počtu pojistných podvodů. Přestože vývoj nezaměstnanosti byl velmi proměnlivý, jak nahoru tak směrem dolu, tak počty pojistných podvodů měly pouze vzrůstající tendenci. Tvrzení 2: Nejvíce zjištěných pojistných podvodů je v České republice pácháno na území Prahy a Středočeského kraje. Na základě zjištěných údajů z databáze PČR, za sledované období, se dané tvrzení potvrdilo. Tento výsledek byl předpokládaný, z důvodu počtu obyvatel v těchto krajích. Jen tyto dva kraje tvoří necelých 20 % populace ČR. Tvrzení 3: Ročně policisté ČR odhalí škody za pojistné podvody ve výši 100 mil. Kč. Toto tvrzení se potvrdilo částečně. V roce 2010 odhalili policisté škody ve výši lehce přesahující hranici 100 mil. Kč, v roce 2011 odhalili škody přesahující částku 177 mil. Kč, v roce 2012 byly odhaleny škody ve výši 120 mil. Kč, avšak v roce 2013 byly odhaleny 92

škody pouze ve výši 40 mil. Kč. Rok 2013 byl velmi zkreslený z důvodu rozsáhlých povodní, který velmi ovlivnily hospodářský výsledek pojišťoven. Tvrzení 4: Pojistné podvody tvoří čím dál vyšší poměr z celkové kriminality šetřené policií ČR. Toto tvrzení se nepotvrdlo. Poměr pojistných podvodů vůči celkové kriminalitě má konstantní charakter. Tvrzení 5: Veřejnost si je vědoma výší trestu odnětí svobody sazbou až 10 let za spáchaný pojistný podvod. Toto tvrzení ne nepotvrdilo. Z dotazníhového šetření vyplývá, že přesto že si lidé uvědomují, že pojistný podvod je trestný čin, tak si ale neuvědoují závažnost při následném soudním procesu. Bylo až z podivem, vidět jejich první reakci, kde se z dotazníku dozvědeli, že trest odnětí svobody za spáchání pojistného podvodu může být až 10 let. Z celkového počtu dotázaných, němělo tušení o délce trestní sazby odnětí svobody celých 87 %, pouhých 13 % dotazovaných mělo povědomí o délce trestu.

4.7

Konkrétní příklady pojistných podvodů

V této kapitole je uvedeno několik příkladů pojistných podvodů na uzení České republiky. V příkladech se setkáváme jak s pachateli profesionály, tak i s absolutními amatéry, kteří se pokouší o svůj první pojistný podvod. Názorně uvedeme pachatele profesionály, kteří nedělají téměř žádné chyby, své činy mají promyšleny do posledního detailu, a své stopy po sobě velmi dobře zametají. K jejich odhalení většinou dojde díky náhodě, nebo zanedbání přípravy pojistného podvodu. V některých případech hraje i svou roli i nenasytnost některých členů organizované skupiny, kteří díky své chamtivosti a zbrklostí udělají lacinou chybu, na základě které se spustí lavina vyšetřování a dojde k odhalení celé organizované skupiny. Též si ukážeme případ pachatele amatéra, který díky své nezkušenosti a neznalosti nedomyslí veškeré detaily, špatně vyhodnotí rizika, nebo si vůbec žádných rizik není vědom 93

a tak ve většině případů není pro zkušeného kriminalistu celý případ poměrně snadno a rychle uzavřít. Často se můžeme i pousmát nad některými chybami pachatelů amatérů, kteří jsou někdy natolik hloupý, že nedomyslí ani nejzákladnější věrohodný příběh, jak k pojistné události došlo, který jak pojišťovně tak, kriminalistům je hned jasné, že se jedná o pojistný podvod.

4.7.1 Akce Užovka Tento případ pojistného podvodu patří svým rozsahem na pomyslnou první příčku, co se rozsahu organizovaného zločinu v oblasti automobilů týká. V celém případu figurovalo a bylo obviněno téměř 300 civilních osob, přes 15 policistů a 3 vojáci z povolání. Fingovaných dopravních nehod bylo více než 120 a škoda dosahovala necelých 40 milionů Kč. Jelikož pojistné podvody byly páchány výborně zorganizovanou skupinou, kde každý měl přesně danou svou úlohu. Pojišťovny dlouho neměly žádné podezření, protože organizovaná skupina měla natolik propracovaný systém do nejmenších detailů, že si dlouhá léta nikdo ničeho nevšimnul. Do této organizované skupiny, byli zapojeni rodinný příslušníci a známí hlavních aktérů, dále dopravní policisté, zaměstnanci opraven a servisů, dealeři a prodejci vozidel, zaměstnanci pojišťoven, poradci, soudní znalci a tzv. bílé koně. Velkou měrou se na odhalení celého zločinu podílel Ludvík Bohman, který byl šéfem auditu vyšetřování České pojišťovny, která byla jednou z hlavních pojišťoven, nejvíce poškozených. U České pojišťovny bylo hlášeno zhruba 80 fingovaných nehod. Veškeré pojistné události jako jsou krádeže, vloupání, nehody, byly páchány stejnými pachateli, kteří byli profesionálními kriminálníky s velkou pomocí bílých koní. Drtivá většina těchto škod byla proplacena z havarijního pojištění a povinného ručení. Co bylo zarážející, byl typ lidí vybraných jako bílé koně. Většinou jsou bílí koně lidi bez domova, drogově závislí lidé a obecně lidé žijící na okraji společnosti. Kdežto v tomto případě figurovali velmi často studenti vysokých škol, kteří jako odměnu za usednutí do vozidla a poskytnutí svědectví obdrželi 1 až 4 tisíce korun, jak uvedl v rozhovoru Ludvík Bohman. Nehody byly hlášeny různý pojišťovnám, poškození a viníci se různě zaměňovali mezi sebou, a též i jedním vozidlem bylo spácháno i několik různých podvodů a nahlášeno několika pojišťovnám. 94

Hlavním důvodem proč se dlouho nedařilo žádný případ odhalit, byla velmi dobrá promyšlenost, technické a softwarové vybavení podobné jakým disponuje pojišťovna, na základě softwarové situace, která přesně nadefinovala, jak k nehodě došlo, v podstatě řekla i jak pojišťovna bude nehodu šetřit, tak přesně tímto způsobem byl průběh nehody nahlášen. Získat tento software není vůbec jednoduché, a proto si hlavní organizátoři podplatili dopravního znalce s těmito technickými vymoženostmi, který provedl přesnou analýzu jak vozy nabourat aby nedošlo k žádnému podezření. První indicie, že není s nehodami něco v pořádku, byly již v roce 1998, ale právě kvůli striktnímu dodržování přesných postupů nehod se pojišťovnám nepodařilo nic dokázat. Až po dlouhých 10 letech nastal zlom ve vyšetřování, a to jak jinak než úplnou náhodou.

Obrázek 1: Ukázka fingované dopravní nehody dvou vozidel Zdroj: PČR

95

Případ Užovka započal důkladným vyšetřováním případu Vraňany, v březnu v roce 2007, právě tento případ zajistil velký průlom v postupném rozplétání celé organizované skupiny. Klíčovým okamžikem se stala chvíle, kdy se jeden z pachatelů rozhodl přilepšit si bokem, a tak s vozem Audi A8 vymyslel plán, jak dojde k poškození spodní části vozidla na železničním přejezdu Vraňany. Původní plán počítal s odškodněním zhruba 60 tisíc Kč. Tři pachatelé se domluvili, že se zmiňovaným vozem najedou na přejezd a poškodí si podvozek automobilu. Plán byl takový, že vzniklou škodu uplatní z havarijního pojištění a z pojištění odpovědnosti Českých drah. Tentokrát ale pachatelům nebylo štěstí přáno, vůz zapadl na přejezdu tak nešťastně, že se auto nemohlo ani hnout. Druhou náhodou byl špatný postup výpravčího Českých drah, který omylem odklonil vlak na jinou kolej, a tak navedl vlak přímo na automobil Audi. Ke srážce došlo v plné rychlosti cca 140 kilometrů v hodině. Došlo k totální destrukci Audi, kde vznikla škoda 1,1 mil. Kč, ovšem na vlaku vznikla škoda přes 30 mil. Kč z důvodu velkého poškození, kdy vlak dokonce vykolejil. Došlo též k vážnému zranění 2 cestujících ve vlaku, z toho jeden cestující byl v kritickém stavu. Jelikož byl tento případ velmi mediálně známý, byl vyvíjen obrovský tlak veřejnosti na prošetření veškerých detailů této nehody. Když byl René Kučera, hlavní účastník této nehody, obviněn z obecného ohrožení se sazbou odnětí svobody na 10 let, tak raději začal spolupracovat a ke všemu se doznal. Nakonec přistoupil na dohodu o snížení trestu s vyšetřovateli oplátkou za poskytnutí veškerých informací a pomoc policii při vyšetřování akce Užovka. Tímto se policisté dostali k principu fungování celé skupiny, který byl v zásadě velmi jednoduchý. Podvodníci zakoupili automobil, přihlásili ho na „bílého koně“ na kterého též uzavřeli havarijní pojištění. Podvodníci si následně auto odvezli a s odstupem času kontaktovali formálního majitele auta, ať je v určený čas připraven se dostavit na zvolené místo. Pachatelé používali různou hantýrku a slangové výrazy, jako že se např. hraje zápas nebo turnaj. Poté pachatelé majitele auta odvezli na určené místo, a instruovali ho jak má před policisty vypovídat. Neponechali nic náhodě a k fingovaným nehodám jezdili již předem domluvené a podplacené hlídky středočeských policistů. Systém s policisty byl natolik propracovaný, že existoval dokonce nepsaný ceník nehod, 10 tisíc Kč za zdokumentování nehody do pevné překážky, 15 tisíc Kč za nehodu dvou automobilů. Ti 96

nejaktivnější policisté během jedné směny stihli takto zdokumentovat až tři takové to nehody. I přes fakt, že podvodníci inkasovali desítky až stovky tisíc korun za jednu nehodu, bílému koni vypláceli 5 až 20 tisíc Kč, ale často podvedli i tyto lidé a nedali jim nic. Kuriózní byl i systém v hledání nových bílých koní, pro které pachatelé využili internetovou seznamku, jak vypověděla jedna z vyšetřovaných žen, které bylo hned divné, proč hlavním tématem „prvního rande byl řidičský průkaz a řidičské schopnosti“. Bílý koně, majitelé aut, byly většinou osoby ve finanční tísni, kteří viděli auto pouze dvakrát, a to při nákupu automobilu a poté při dopravní nehodě. Po kauze Vraňany se podařilo inspektorům objasnit několik podezřelých nehod, a též dokázali propojit jednotlivé účastníky. Největší průlom se stal v květnu 2008, kdy byly provedeny první domovní prohlídky, při nichž byly objeveny stovky technických průkazů, registračních značek, pojistných smluv a dalších dokumentů, které pomohly odkrýt skutečný rozsah celé skupiny. Při vyšetřování se nepodařilo prokázat jakékoliv spojení zaměstnanci pojišťovny a organizované skupiny. Ovšem ostatní policisté, vojáci, soudní znalci byli obviněni za úplatkářství, zneužití pravici úřední osoby, účasti na organizované zločinecké skupině, vydírání a přijetí úplatku. Vyšetřovatelé též zdokumentovali i některé kuriózní situace, ve kterých podvodníci sami ocitli. Byla domluvena nehoda dvou aut, která se měla, střetnou v jedné obci, a domluvena byla následovně: až posádka jednoho vozidla uvidí v protisměru červený Renault, tak vyrazí a čelně se s ním srazí. Shodou náhod se do celého případu připletlo stejné auto, jehož řidička se snažila vyhnout střetu, nechápala, proč se do ní druhé auto snaží nabourat, a ještě jí přitom sprostě nadává.

97

Obrázek 2: Snímek jedné z fingovaných nehod odhalené v rámci akce Užovka Zdroj: Policie ČR

Vedoucí policejní inspekce Dušan Brunclík se o případu vyjádřil následovně: „jednalo se o nejsložitější a nejrozsáhlejší případ, kterým se inspekce kdy zabývala“. 37 Plné 4 roky tento případ zaměstnával desítky inspektorů, několik státních zástupců a několik policistů. Dušan Brunclík též dodal, že kauza Užovka je typickým učebnicovým příkladem pojistných podvodů, který by měl být vyučován na policejních školách. Ovšem tento případ má i další rozměry, jedním z nejdůležitějších je změna strategie pojišťoven v této oblasti.

37

www.krimi.eurozpravy.cz

98

4.7.2 Důkladně promyslete, komu půjčíte Vaše vozidlo Zneužívání důvěry známých a příbuzných opravdu nezná mezí. Klasickým případem buď následující případ, kdy se dva muži, 37 a 62 let, domluvili na spáchání pojistného podvodu ve spolupachatelství. Od své známé si v červenci 2011 zapůjčili osobní automobil Audi. Jelikož jin žena důvěřovala, automobil jim půjčila se všema platnými doklady, a jaké bylo její překvapení, když jednoho dne ji pojišťovna zaslala dopis s informacemi o škodní události, ze které se žena dozvěděla, že konkrétna ona a její vůz byly viníky vzniklé škody na dodávkovém voze, kterému údajně rozbila čelní sklo odletujícím kamínkem. Jelikož žena neměla o ničem ani tušení kontaktovala ihned zákaznickou linku pojišťovny, kde se dozvěděla, že škodná událost byla nahlášena jejím jménem, dále že na pojišťovně mají ofocené veškeré její osobní doklady a doklady od vozidla, a dokonce jejím jménem podepsaný protokol, kde veškerou vinu uznává. Žena nelenila a ihned zaslala pojišťovně odvolávací dopis, a po krátkém šetření stavu celé věci informovala policii. Policie během vyšetřování zjistila, že žena svoje auto půjčila začátkem července svému známému, a to včetně dokladů od vozidla a osobních dokladů. Neměla ovšem ani tušení jaký byl pravý důvod požádání o zapůjčení vozidla. Případ se nakonec podařilo úspěšně vyřešit chrudimským kriminalistům, kteří přišli na to, že si uvedená dvojice tímto podvodem chtěla přilepšit o zhruba 10 tisíc Kč. V případě že budou uznáni vinnými, hrozí ji odnětí svobody až na dva roky.

Obrázek 3: Ilustrační foto k uvedenému případu Zdroj: PČR

99

4.7.3 Štěstí přeje připraveným… Že štěstí přeje připraveným, si myslel 27letý mladík, ale opak byl pravdou. Klient jedné nejmenované pojišťovny se rozhodl, že si přivydělá, a tak vymyslel poměrně snadný způsob jak okrást pojišťovnu. Z prve se vše zdálo být jednoduché a snadné. „Přeci když nahlásím krádež vozu, veškeré důkazy jsou trvale ztraceny, pojišťovna tudíž nemůže na nic přijít“ pomyslel si mladík. Nutno ovšem podotknout, že pojistným plněním by majitel vozu prodělal. Tudíž svou roli v tomto příběhu hraje i prodej dílů právě z onoho údajně ukradeného vozu. Jednoho dne odjel pachatel vlakem do rekreačního střediska, kde strávil noc a následující den ohlásil zmizení vozu a uvedl, že mu byla způsobena hmotná škoda ve výši 196 tisíc Kč. Policistům se vůz nepodařilo najít a tak byla celá záležitost odložena. Odložení případu je impulzem pro pojišťovnu pro poskytnutí plnění. Muž tak po odečtení spoluúčasti a amortizace vozu obdržel částku 120 tisíc Kč. Jak už bývá zvykem, že lež má krátké nohy, tak zcela náhodně policisté při dalším vyšetřování přišli na skutečnost, že do rekreačního střediska vozem pachatel vůbec nedorazil. Onou náhodou bylo, šetření zcela jiného případu, při kterém byly objeveny některé díly pocházející z kradeného vozu, které vnesly do tohoto případu více světla, a případ byl znovu otevřen. Během vyšetřování se jim podařilo zjistit, že muž v jedné pronajaté litvínovské garáži vůz rozebíral a rozprodával jeho součásti. Na základě těchto informací provedli policisté domovní prohlídku, při které byly nalezeny některé náhradní díly, které pachatel nestihl rozprodat. Též se jim podařilo zajistit skelet vozidla, včetně VIN čísla karoserie, u kterého bylo zjištěno, že pařila vozu, který byl nahlášen jako kradený. Pachatel je momentálně stíhán na svobodě a hrozí mu až 5letý trest.

4.7.4 Krádež luxusních vozů V roce 2012 se Jižní Morava kromě dobrého vína proslavila organizovanou skupinou, zaměřující se na krádeže luxusních vozů BMW, Mercedes, Porsche nebo třeba Aston Matin. Na celém případu museli spolupracovat nejen jihomoravští kriminalisté, ale i kriminalisté z vysočiny. Jelikož tato organizovaná skupina působila i na tomto území. Tito pachatelé se specializovali na krádeže vozů především v Rakousku a Slovensku, které následně v ČR 100

přihlašovaly do provozu za pomocí falešných dokladů a změny VIN čísla karoserie. Tuto trestnou činnost pachatelé prováděli nejméně po dobu tří let. Vozy, které se nepodařilo prodat, využívaly pro svou vlastní potřebu. Hlavní aktéři této skupiny byly dokonce tak vynalézavý, že auto, které ukradly v zahraničí, poté přihlásili různě na členy své organizace, hlásili pojišťovně jako kradené a získali tak pojistné plnění na vůz, který poté opět s pozměněnými identifikačními údaji opět prodali. V jednom případu jim pojišťovna vyplatila částku přesahující 700 tisíc Kč. Právě z tohoto důvodu jsou stíháni nejen za majetkovou trestnou činnost odcizení, ale také za pojistný podvod. Během domovní prohlídky se podařilo kriminalistům zajistit 14 luxusních vozidel, spoustu různých SPZ a počet velkých technických průkazů. Z celkem 14 obviněných osob, byli 3 vzati do vazby, zbylých 11 je stíháno na svobodě. Čtyři hlavní pachatelé byli stíháni již v minulosti a hrozí jim až 8 let vězení. Pomyslným rekordmanem byl jeden z nich, který byl už osmkrát soudně trestaný. Ani rakouská policie nezahálela a zadržela dva muže, podezřelé z krádeží těchto aut. Tito dva muži prodávali auta překupníkům do ČR za 1/15 obvyklé hodnoty daného vozu. Tito překupníci následně tyto vozy v ČR legalizovali.

4.7.5 Zoufalý pokus ve finanční tíži Zoufalý čin muže z Přerovska, který se ocitl ve finanční nouzi, nedopadl zrovna nejlépe. Jak už tak bývá, člověk bez zkušeností a patřičných znalostí dělá základní chyby. Muž se rozhodl, že si přivydělá fiktivním odcizením dílů na vozidle Škoda OCTAVIA. Jednoho večera muž neobvykle zaparkoval svůj vůz nedaleko svého domu u výrobního závodu a s maximální opatrností ze svého vozu odstranil ALU kola, posadil auto tzv. na špalky. Dále demontoval xenonová světla a zabudované autorádio s navigací. Druhý den ráno nahlásil kriminalistům vykradení vozu. Kriminalisté příliš nevěřili báchorce, že v pachatelově domě byla početná návštěva a z tohoto důvodu musel svůj vůz zaparkovat neobvykle na jiném místě. K nedůvěře vedl kriminalisty výslech sousedů, kteří si nebyli vědomy, že by u nich předchozí den byla početnější návštěva. Při zkoumání místa činu si policisté všimli kamerového systému ve výrobním závodu, kdy se zdálo být, že by jedna z kamer mohla zabírat i údajné místo činu. Kriminalisté si tudíž vyžádali audiovizuální záznam, na kterém bylo patrné, že si muž vykradení vozu způsobil sám. K žádnému plnění ze strany pojišťovny nedošlo, muž je stíhán na svobodě a hrozí mu 2 roky vězení. 101

4.8

Boj pojišťoven s podvodníky

Pojišťovny se neustále snaží vyvíjet takové postupy a technologie, které by minimalizovaly, či v ideálním případě zcela zamezily podvodnému jednání. K odhalení pokusu o pojistný podvod pojišťovny využívají nejrůznější softwarové vybavení, tak i důkladná školení zaměstnanců. Právě ono interní školení zaměstnanců, může hrát hlavní roli v prevenci. Kvalitně vyškolený zaměstnanec může na základě indicií odhadnout, že pojistná smlouva je uzavírána za pravděpodobným účelem obohacení nebo že vykazuje známky nekalého myšlení pojištěného. Tuto osobu, která uzavírá s klientem smlouvu, můžeme považovat za první linii obrany pojišťovny. Za druhou linii bychom mohli považovat počítačový systém SVIPO, který na základě vstupních informací a speciálního výpočetního algoritmu, vytypovává zakázky s vysokým rizikem spáchání pojistného podvodu. SVIPO je program, který organizuje Česká asociace pojišťoven, jak pro pojišťovny začleněné do ČAP tak nezačleněné. Tento systém byl uveden v provoz roku 2012 a počet odhalených případů pojistného podvodu osciloval kolem 30 %. Počet vyšetřovaných případů vzrostl zhruba o 50 %.

Jako třetí linii obrany lze označit interní vyšetřovatele, kteří prošetřují již nastalé

pojistné události, u kterých musí rozhodnout, zdali jsou oprávněné či neoprávněné. Boj pojišťoven s podvodníky bychom mohli nazvat „boje s větrnými mlýny“, a to z toho důvodu, že pojišťovna bude vždy v roli obránce, na kterého bude útočit stovky až tisíce podvodníků. Podvodníci jsou vždy o krok napřed, protože prvně podvodníci vymyslí šikovný postup jak provést podvod, a až na základě tohoto nového postupu reaguje pojišťovna obraným postupem jak do budoucna zamezit podvodu stejného typu. Ve chvíli kdy se pojišťovně podaří tento postup zavést do praxe, mají podvodníci zpravidla již postup nový. Je to tedy boj pojišťovny, který nemůže nikdy vyhrát, ale muže veškerá rizika minimalizovat, avšak nikdy nedosáhne ideální hranice 100 % odhalených pojistných podvodů. Cílem pojišťovny je dostat se co nejblíže magické hranice 100 % odhalených případů. I to je důvod proč pojišťovny investují nemalé částky do vývoje moderních technologií a školení zaměstnanců, spolupracují s odborníky v různých oborech a sdružují se do nejrůznějších organizací, kde si vzájemně rozdělí náklady na vyvinutí nové technologie pro odhalování pojistného podvodu, jako např. již zmíněný SVIPO nebo třeba CAR CRASH. 102

Dalším zásadním způsobem jak předejít pojistným podvodům je změna interních postupů při sjednávání pojištění. Jako ideální případ se jeví změna zavedená před několika lety, která dlouhá léta dlouho nahrávala pachatelům pojistných podvodů. S rozvojem elektronické komunikace, konkurenčního boje a proklientského přístupu pojišťovny zavedly snadno zneužitelný postup pojištění vozidla, kdy veškeré pojištění klient sjednal pomocí internetu nebo po telefonu. Pojišťovně pouze doložil fotografie daného automobilu, které měly prokazovat bezproblémový stav daného vozu v době sjednání pojištění. A tak se často stávalo, že pojišťovna dostala fotografie vozu před nehodou ale i před vznikem pojištění a až po nehodě došlo ke sjednání pojištění a doložení stavu fotkami staršího data. Následně klient pár týdnů počkal a nahlásil škodní událost. U profesionálů zašla tato technika mnohem dále, kdy zakoupili vozy již bourané, přehodili registrační značky na vůz stejného typu a vzhledu a následně tyto fotky zaslali pojišťovně. Opět po uplynutí pár týdnů hlásili škodní událost. Logickým postupem pojišťovny bylo zanesení klausule, že pojištění nabývá platnosti až po kontrole vozu určeným technikem pojišťovny, který do protokolu uvedl skutečný stav vozu, a pokud bylo na vozu jakékoli poškození, je toto poškozené založené v přiloženém protokolu a je vyjmuto z budoucího plnění. Ovšem ani toto opatření nebylo zcela dostatečné, protože spousta klientů i podvodníků uzavírali pojistky v rizikovém či kalamitním období, tedy těsně před vyskytnutím vysoce pravděpodobného pojistného plnění. Přesto, že se to týká hlavně nemovitostí, tak se tento postup dostal i do automobilismu. Bavíme se především o tom, že při hrozících záplavách, kdy ale voda ještě neponičila žádný majetek, tak občané rychle pojišťovaly své domy a vozidla, právě na tato rizika. Jako opatření proti tomuto nešvaru některé pojišťovny zavedly karenční lhůty. Karenční lhůta znamená, že po určité období od sjednání pojištění bude mít klient vyšší spoluúčast, nebo bude pojistné plnění v případě pojistné události kráceno dle ustanovení ve smlouvě. Tato karenční lhůta bývá v řádu několika měsíců. Tímto se snaží pojišťovna chránit přes sice pomstivými klienty, kteří ale pojistku uzavírají účelově s vysokým rizikem pravděpodobnosti pojistné události ve velmi krátkém časovém horizontu.

103

Závěr Tématem diplomové práce byl fenomén posledního desetiletí, kterým se stal pojistný podvod. Rapidní nárůst tohoto trestného činu je nejen v ČR ale i v zahraničí. Pachatelé pojistných podvodů mají za to, že neokrádají konkrétní osobu, ale instituci s obrovským kapitálem, kde se takto malý zločin snadno ztratí. Pachatelé bagatelizují své jednání, protože mají za to, že přeci nikomu neublížili. Každý pojištěný ovšem bohužel doplácí na důsledky pojistných podvodů, v lepším případě změnu pojistných podmínek, v horším případě navýšením splátky pojistného. V teoretické části se diplomová práce zaměřuje na charakteristiku pojistných podvodů, důvody jejich páchání, na typické znaky podvodů a pachatelů a na závěr teoretické části se zaměřuje i na spolupachatele a další účastníky trestného činu pojistného podvodu. Další část teoretické práce byla zaměřena na rozbor pojistného trhu v České republice. Byly zde popsány působící subjekty, segmentace, ovlivňující faktory, regulace a dohled na pojistném trhu. Závěrem části byly představeny tři nejvíce procentuálně zastoupené pojišťovny v České republice. Praktická část diplomové práce obsahuje analýzu pojistných podvodů, kde jsou stanovena tvrzení, která byla hlavním cílem práce buďto potvrdit nebo vyvrátit. Analýza byla provedena za pomoci statistik České asociace pojišťoven a Policie České republiky. Následně bylo provedeno dotazníkové šetření obyvatelstva, které bylo zaměřeno na znalosti respondentů o pojišťovnictví, pojistných podvodech a sklony k pojistným podvodům. V úplném závěru diplomové práce je uvedeno několik konkrétních případů pojistných podvodů, následné preventivní opatření pojišťoven a nastavení nových pracovních postupů, které slouží jako prevence, nebo pomáhá předcházet dalším pojistným podvodů.

104

Seznam použité literatury [1] ŠÁMAL, Pavel. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001, xxv, 776 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 8071794937. [2] ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Podvody, zpronevěry, machinace: (možnosti prevence, odhalování a ochrany před podvodným jednáním). Vyd. 1. Praha: Armex, 2005, 247 s. ISBN 8086795128. [3] HRADEC, Milan. Pojistné podvody. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2014, 102 s. ISBN 9788074080890. [4] NOVÁK, Teorie je praktická (Od pojmu bezpečnost k součinnosti při šetření zaměstnaneckých podvodů), SECURITY – MAGAZIN, Leden/únor 2003, str. 62 [5] KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 351 s. Student (Leges). ISBN 9788087212455. [6] KUCHTA, Josef. Kurs trestního práva: trestní právo hmotné : zvláštní část. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxxix, 617 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 9788074000478. [7] DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN 9788074310157. [8] CHMELÍK, Jan; PORADA, Viktor; PRŠAL, Vlastimil. Pojistné podvody, 2000 [9] DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2005, 332 s. ISBN 8086419843. [10] DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, 224 s. ISBN 9788086929514. [11] Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů 105

[12] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon [13] Zákon č. 277/2009 Sb., zákon o pojišťovnictví [14] Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí VEDROVÁ, Petra. POLICIE ČR. Luxusní vozy se vrátí svým majitelům [online]. [cit. 201504-27]. Dostupné z:http://www.policie.cz/clanek/luxusni-vozy-se-vrati-svym-majitelum.aspx MAIER, Lukáš. POLICIE ČR. Pojistný podvod odhalen [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z:http://www.policie.cz/clanek/pojistny-podvod-odhalen.aspx LÍDLOVÁ, Martina. Akce "Užovka". POLICIE ČR. [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z:http://www.opojisteni.cz/pojistovny/akce-uzovka-na-pojistnych-podvodech-se-podilelo-300-lidi/ ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://cap.cz/ ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. Historie a vývoj České pojišťovny [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z:http://www.ceskapojistovna.cz/historie-a-vyvoj-cp ALLIANZ POJIŠŤOVNA, a.s. Vše o Allianz [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.allianz.cz/vse-o-allianz/ KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, a.s. Základní informace [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.koop.cz/o-nas/zakladni-informace/ POLICIE ČR. Statistické přehledy: Statistiky kriminality [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné

z:

http://www.policie.cz/clanek/policie-cr-web-informacni-servis-statistiky-statisticke-

prehledy.aspx

106

Seznam zkratek ČR

Česká republika

PČR

Policie České republiky

ČAP

Česká asociace pojišťoven

ČP

Česká pojišťovna

EU

Evropská unie

ČNB Česká národní banka

107

Seznam tabulek Tabulka 1: Struktura trhu podle zaměření pojišťoven .............................................................. 63 Tabulka 2: Počet pojistných podvodů v letech 2004–2013 ...................................................... 68 Tabulka 3: Prokázaná výše pojistných podvodů v letech 2004–2013 v tis. Kč ....................... 70 Tabulka 4: Analýza pachatele................................................................................................... 71 Tabulka 5: Analýza územní příslušnosti pachatele zjištěného podvodu dle kraje ................... 72 Tabulka 6: Četnost prokázané kriminality pachatele celkově na území ČR ............................ 73 Tabulka 7: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2004–2013 ................................................. 74 Tabulka 8: Pojistné podvody z hlediska šetřených a objasněných případů .............................. 75 Tabulka 9: Pojistné podvody z hlediska výše hodnoty škod (v tis. Kč) ................................... 76 Tabulka 10: Kriminalita šetřená PČR ....................................................................................... 77 Tabulka 11: Věk respondentů ................................................................................................... 78 Tabulka 12: Pohlaví respondentů ............................................................................................. 79 Tabulka 13: Vzdělání respondentů ........................................................................................... 80 Tabulka 14: Kraj, ze kterého pochází respondenti ................................................................... 81 Tabulka 15: Vztah respondentů k pojišťovnictví ..................................................................... 82 Tabulka 16: Pojišťovna, u které mají respondenti pojištěné vozidlo ....................................... 83 Tabulka 17: Myšlenka respondentů spáchat pojistný podvod .................................................. 84 Tabulka 18: Zjištění, zda respondenti již v minulosti spáchali pojistný podvod ..................... 85 Tabulka 19: V jakém odvětví byl pojistný podvod spáchán .................................................... 86 Tabulka 20: Znalost respondentů o zločinu pojistného podvodu ............................................. 86 Tabulka 21: Znalost respondentů trestu za spáchaný pojistný podvod .................................... 87 Tabulka 22: Navýšení škody respondentů při nahlášení pojistné události ............................... 88 Tabulka 23: Uvedení nepravdivých informací respondenty při uzavírání pojistné smlouvy ... 89 Tabulka 24: Spáchání pojistného podvodu blízkou osobou ..................................................... 90

108

Seznam obrázků a grafů Obrázek 1: Ukázka fingované dopravní nehody dvou vozidel................................................. 95 Obrázek 2: Snímek jedné z fingovaných nehod odhalené v rámci akce Užovka ..................... 98 Obrázek 3: Ilustrační foto k uvedenému případu ..................................................................... 99

Graf 1: Podíl pojišťoven na pojistném trhu v ČR v roce 2013 ................................................. 64 Graf 2: Počet pojistných podvodů v letech 2005–20013.......................................................... 69 Graf 3: Celkový počet páchaných podvodů celkem v letech 2004–2013 ................................ 69 Graf 4: Prokázaná výše škod pojistných podvodů v letech 2004–2013 ................................... 71 Graf 5: Stíhané ženy a muži za pojistný podvod za období 2010–2013 .................................. 72 Graf 6: Analýza územní příslušnosti pachatele zjištěného podvodu dle kraje ......................... 73 Graf 7: Četnost prokázané kriminality pachatele celkově na území ČR .................................. 74 Graf 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2004–2013 ....................................................... 75 Graf 9: Stíhaní pachatelé pojistného podvodu v letech 2010–2013 ......................................... 76 Graf 10: Pojistné podvody z hlediska výše hodnoty škod (v tis. Kč) ....................................... 77 Graf 11: Věk respondentů......................................................................................................... 79 Graf 12: Pohlaví respondentů ................................................................................................... 80 Graf 13: Vzdělání respondentů ................................................................................................. 81 Graf 14: Kraj, ze kterého pochází respondenti ......................................................................... 82 Graf 15: Vztah respondentů k pojišťovnictví ........................................................................... 83 Graf 16: Pojišťovna, u které mají respondenti pojištěné vozidlo ............................................. 84 Graf 17: Myšlenka respondentů spáchat pojistný podvod........................................................ 85 Graf 18: Zjištění, zda respondenti již v minulosti spáchali pojistný podvod ........................... 85 Graf 19: V jakém odvětví byl pojistný podvod spáchán .......................................................... 86 Graf 20: Znalost respondentů o zločinu pojistného podvodu ................................................... 87 Graf 21: Znalost respondentů trestu za spáchaný pojistný podvod .......................................... 88 Graf 22: Navýšení škody respondentů při nahlášení pojistné události..................................... 89 Graf 23: Uvedení nepravdivých informací respondenty při uzavírání pojistné smlouvy ........ 90 Graf 24: Spáchání pojistného podvodu blízkou osobou ........................................................... 91

109

Seznam příloh Příloha 1

Dotazník............................................................................................................. I,II

110

Dotazník 1) o o o o

Jaký je Váš věk? 0 – 20 let 21 – 40 let 41 – 60 let 61 let a výše

2) Jaké je Vaše pohlaví? o Žena o Muž 3) o o o o

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Základní Středoškolské s výučním listem Středoškolské s maturitou VOŠ, VŠ

4) o o o o o o o o o o o o

Z jakého kraje pocházíte? Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Ústecký Liberecký Zlínský Vysočina Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Jiný

5) Jaký máte vztah k pojišťovnictví? o Kladný o Záporný 6) o o o o o o o o

U jaké pojišťovny máte vozidlo pojištěné? Česká pojišťovna Kooperativa Allianz Generali ČSOB AXA Jiná Žádná

I

7) Napadla Vás někdy myšlenka, že byste spáchal(a) pojistný podvod? o Ano o Ne 8) Spáchal(a) jste v minulosti nějaký pojistný podvod? o Ano o Ne 9) o o o o o

V případě, že jste pojistný podvod spáchal(a), ve kterém odvětví to bylo? Pojištění motorových vozidel (povinné ručení, havarijní pojištění) Životní pojištění Úrazové a nemocenské pojištění Cestovní pojištění Pojištění majetku a odpovědnosti

10) Myslíte si, že pojistný podvod je vážný zločin? o Ano, není rozdíl okrást fyzickou nebo právnickou osobu o Spíše méně závažný, také záleží na výši škody o Ano, kdyby nebyly páchány pojistné podvody, výše pojistek by byla nižší o Ne, není to přece zločin na nikom skutečném, živém 11) Víte, že pojistný podvod je trestný čin se sazbou odnětí svobody až na 10 let? o Ano o Ne 12) V případě škodné události přemýšlel(a) byste o navýšení škody, než jaká Váš ve skutečnosti vznikla? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne 13) Přemýšlel(a) byste o uvedení nepravdivých informací během uzavírání pojistné smlouvy, které by vedl ve Váš prospěch? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne 14) V případě, že Vámi blízká osoba spáchá pojistný podvod, jak byste se zachoval(a)? o Neřeším to, ať si to pojišťovna vyřeší sama o Zvažuji nahlášení pojišťovně, že se jedná o podvod o Nevím, jak bych se v dané situaci zachoval o Určitě bych nahlásil (a) pokus o podvod II

Pojistné podvody na českém pojistném trhu

Recommend Documents