POJISTN OBZOR

POJISTN› OBZOR 11 2000 RO»NÕK LXXVII

OBSAH PovodnÏ ñ ˙loha st·tu, pojiöùoven a zajiöùoven .................................................................... 3 Pohled pojiöùoven na problematiku povodnÌ (Ing. VladimÌr Mr·z) ...................................... 4 Pojiöùovny a povodnÏ v letech 1997ñ2000 ............................................................................. 5 ⁄daje o p¯ÌrodnÌch katastrof·ch v letech 1990ñ1999 .......................................................... 5 Strategie vytv·¯enÌ map a digit·lnÌ geografickÈ informace o povodÚovÈm ohroûenÌ a riziku ökod v »eskÈ republice (RNDr. Eva Sovj·kov·) ................................................... 6 Katastrofy roku 1999 (Marie Kov·rnov·) .............................................................................. 8 Minim·lnÌ sazby povinnÈho ruËenÌ pro rok 2000 .............................................................. 11 Z†nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ......................................................... 12

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ.

Internet v nÏmeck˝ch pojiöùovn·ch (ML) ........................................................................... 13

RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl·ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Ing. Milan Dubsk˝, Ing. VladimÌr HavlÌËek, RNDr. Marcela Havlov·, PhDr. Jan K·brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov·, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), Ing. Milan Odehnal, KvÏtoslava Voglov·, Ing. Miluöe Zemanov·

Call centrum = vstupnÌ br·na do firmy (Ing. AntonÌn PospÌöil) ......................................... 15

äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 (02) 2487 5629, 2487 5613 (02) 2487 5625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: »eskÈ tisk·rny s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: A.L.L. PRODUCTION (soukrom· distribuËnÌ firma), PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 683 21 50, fax: (02) 684 77 31. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1. VyplÚte, prosÌm, h˘lkov˝m pÌsmem sloûenky typu ÑCì. Do kolonky Ñzpr·va pro p¯Ìjemceì napiöte: Pojistn˝ obzor. P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice poölou sloûenkou typu ÑCì zvolenou Ë·stku p¯edplatnÈho, zv˝öenou o 10 Sk, na bankovnÌ p¯evod do »R, na adresu soukromÈ firmy: L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: (07) 4445 3711. Fax: (07) 4437 3311. Do kolonky Ñzpr·va pro p¯Ìjemceì rovnÏû napiöte: Pojistn˝ obzor. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 15 KË (17 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 17. 10. 2000 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

2

Perspektivy elektronicky realizovanÈho obchodu v pojiöùovnictvÌ (Ing. Ji¯Ì Janata) ...... 14 P¯ÌrodnÌ katastrofy tisÌciletÌ (Marie Kov·rnov·) ................................................................. 17 Setk·nÌ v TrenËÌnÏ (eva) ........................................................................................................ 18 Telegraficky (Eva Trojanov·) ................................................................................................ 19

CONTENTS Floods ñ the respective roles of the state, insurers and reinsurers (»AP press release) Insurance companiesí view of the issue of floods (Selected passages from the speech by Mr V. Mr·z, president of »AP) Insurers and floods in 1997 ñ 2000 Natural catastrophes in 1990 ñ 1999 Strategy of creating maps and digital geographic data on the peril of floods and risk of losses in the Czech Republic (RNDr. Eva Sovj·kov·) 1999 catastrophes (Marie Kov·rnov·) MTPL insurance minimum rates for 2000 From new legal provisions (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) Internet in German insurance companies (ml) News from abroad Perspectives of insurance business conducted by electronic means (Ing. Ji¯Ì Janata, CSc.) Call center = a companyís entrance gate (Ing. AntonÌn PospÌöil) Natural catastrophes of the past millennium (Marie Kov·rnov·) Meeting in TrenËÌn (eva) By telegraph (Eva Trojanov·)

CALLING TO YOUR ATTENTION The main topic of the present issue is that of natural catastrophes, with summaries of their evolution over various periods of time and a special emphasis on floods. For the 1997 floods, which affected Central Europe and resulted in large losses in Moravia, the eastern part of the Czech Republic, remain still fresh in the memory. On 1. 10. 2000, the Czech Insurance Association, in cooperation with major reinsurance companies operating on the Czech market, organized an international conference the aims of which are summarized in the introductory article: The cooperation of the state, insurers and reinsurers in flood loss prevention. The purpose of the this conference was to provide a forum for specialists representing the three interested parties and to discuss their division of labor, clarifying their particular tasks and promoting their cooperation. The conference was inaugurated by the »AP president and his address has also been included in this issue under the title Floods ñ the respective roles of the state, insurers and reinsurers. The 1997 floods caused insured losses of nearly CZK 10 bn. Thanks to good reinsurance support, Czech insurance companies, with the exception of one, were able to settle the resulting claims. Since then, there were other floods, though of less importance, in 1998 and 2000. According to a CEA survey, European insurers coincide in considering floods as a very serious problem. Thus, floods are seen to constitute a permanent menace. POJISTNÝ OBZOR • 11/2000

D

ne 10. ¯Ìjna 2000 uspo¯·dala »esk· asociace pojiöùoven (»AP) ve spolupr·ci s v˝znamn˝mi zahraniËnÌmi zajiöùovnami p˘sobÌcÌmi na ËeskÈm pojistnÈm trhu mezin·rodnÌ konferenci PovodnÏ ñ ˙loha st·tu, pojiöùoven a zajiöùoven. Z·mÏrem konference bylo umoûnit setk·nÌ a v˝mÏnu n·zor˘ odbornÌk˘ a podpo¯it spolupr·ci tÏch subjekt˘, kterÈ mohou p¯ispÏt k prevenci ökod zp˘soben˝ch povodnÏmi. Konference se z˙Ëastnila öirok· ök·la öpiËkov˝ch odbornÌk˘ vöech t¯Ì zainteresovan˝ch stran. ⁄lohu st·tnÌch org·n˘ prezentovali: plk. Ing. Miroslav ätÏp·n (n·mÏstek ministra vnitra a vrchnÌ poû·rnÌ rada HZS »R), RNDr. Pavel PunËoch·¯ (MZe), Ing. Jaroslav Kinkor (MéP), Ing.V·clav K¯ivohl·vek, CSc. (MF), PhDr. VladimÌr P¯ikryl (MF), Ing. Karel Bursa (MMR) a dalöÌ. »eskÈ soukromÈ pojiöùovnictvÌ bylo reprezentov·no p¯edstaviteli »AP v Ëele s jejÌm prezidentem Ing. VladimÌrem Mr·zem a z·stupci jednotliv˝ch pojistitel˘. Ze zajiöùoven byly aktivnÏ zastoupeny Bayerische R¸ck, ERC Francona, Swiss Re, Gerling Globale, General Cologne Re a M¸nchener R¸ck. Konference prok·zala, ûe po katastrofick˝ch povodnÌch, kterÈ postihly v roce 1997 Moravu a v˝chodnÌ »echy, se ˙silÌ st·tu zamÏ¯ilo nejen na urychlenou likvidaci povodÚov˝ch ökod, ale takÈ na prevenci, zdokonalenÌ krizovÈho ¯ÌzenÌ a vymezenÌ ˙lohy jednotliv˝ch ˙st¯ednÌch org·n˘ st·tnÌ spr·vy, samospr·vy apod. Lze jen p¯ivÌtat, ûe ¯ada opat¯enÌ a postup˘ byla jiû promÌtnuta do novÈ Ëi p¯ipravovanÈ legislativy a ûe zainteresovanÈ subjekty o sobÏ vÏdÌ a spolupracujÌ. PovodnÏ, kterÈ postihly »eskou republiku i v dalöÌch letech (jen v »R zp˘sobily povodnÏ v letech 1997 ñ 2000 ztr·tu 70 lidsk˝ch ûivot˘ a cca 70 mld. KË), a skuteËnost, ûe Ëetnost a z·vaûnost p¯ÌrodnÌch katastrof klimatickÈho p˘vodu v poslednÌch letech v celosvÏtovÈm mÏ¯Ìtku dramaticky vzrostla a zaËÌn· se vymykat dlouhodob˝m statistick˝m pr˘mÏr˘m, ukazujÌ, ûe danÈ problematice je t¯eba se nad·le intenzivnÏ a komplexnÏ

POJISTNÝ OBZOR • 11/2000

PovodnÏ ñ ˙loha st·tu, pojiöùoven a zajiöùoven

vÏnovat. Toho si jsou soukromÈ pojiöùovny rovnÏû vÏdomy. Je p¯edevöÌm vÏcÌ kaûdÈ pojiöùovny, jak se s dan˝m problÈmem vyrovn· p¯i tvorbÏ, ˙pravÏ a prodeji pojistn˝ch produkt˘. ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe pojiöùovny nehodlajÌ jÌt cestou restrikce, tj. ploönÏ nepo-

jiöùovat, ale usilujÌ a budou usilovat o lepöÌ ocenÏnÌ jednotlivÈho rizika, o vÏtöÌ podÌl pojiötÏn˝ch na jeho snÌûenÌ, o to, aby tito naplnili poûadavky pojistn˝ch podmÌnek a legislativnÌch norem, pokud existujÌ. Konference hledala odpovÏÔ

i na ot·zku, jakÈ jsou hranice mezi ˙lohou st·tu a soukromÈho podnikatelskÈho sektoru, resp. pojiöùoven, a zda se tato ˙loha mÏnÌ. Je z¯ejmÈ, ûe i v »eskÈ republice pozice obou zmÌnÏn˝ch subjekt˘ krystalizuje. Pojiöùovny mohou do budoucna ve vÏtöÌ mÌ¯e plnit funkci poskytovatele finanËnÌ n·hrady za ökody zp˘sobenÈ povodnÌ a z tÈto funkce se postupnÏ m˘ûe vyvazovat st·t, kter˝ by vÌce p˘sobil ve sfÈ¯e prevence a v pr˘bÏhu katastrofick˝ch ud·lostÌ p¯i z·chranÏ osob a majetku. Je jasnÈ, ûe z¯eteln· dÏlicÌ Ë·ra nebude nikdy existovat a v prevenci bude mnohdy ˙Ëeln· kooperace. Hovo¯Ì pro to cel· ¯ada skuteËnostÌ. PovodnÏ v r. 1997 prok·zaly, ûe pojiöùovnictvÌ je stabilnÌ obor, kter˝ je schopen zvl·dnout n·sledky z·vaûnÈ p¯ÌrodnÌ ud·losti. Moûn· byly faktorem, kter˝ vedl k docenÏnÌ ˙lohy soukromÈho pojiötÏnÌ ve spoleËnosti jako celku, bohuûel ale nevedly k podstatnÏjöÌmu z·jmu obËan˘ o pojistnou ochranu jejich majetku. Gener·lnÌ tajemnÌk »AP Jaroslav MesrömÌd prezentoval aktivity asociace v oblasti ¯eöenÌ problÈm˘ povodnÌ. Mezi jin˝m zd˘raznil, ûe asociace pozitivnÏ oceÚuje schv·lenÌ v˝znamn˝ch z·kon˘ a n·vrh˘ z·kon˘ a konkrÈtnÌch dokument˘ Strategie ochrany p¯ed povodnÏmi pro ˙zemÌ »R a Z·mÏry tvorby program˘ prevence p¯ed povodnÏmi pro ˙zemÌ »R vl·dou »R v tomto roce. NÏkterÈ z navrûen˝ch podprogram˘, nap¯Ìklad stanovov·nÌ z·plavov˝ch ˙zemÌ nebo po¯ÌzenÌ dokumentace z·plavov˝ch ˙zemÌ, povaûujÌ i pojiöùovny za mimo¯·dnÏ pot¯ebnÈ. Na druhÈ stranÏ se »AP domnÌv·, ûe je ˙ËelnÈ jeötÏ diskutovat o problematice vÏdecko-v˝zkumnÈ, st·tnÌ finanËnÌ pomoci obËan˘m, regulaci vyuûÌv·nÌ z·plavov˝ch ˙zemÌ, pojiötÏnÌ st·tnÌho a obecnÌho majetku, statistice, medi·lnÌ podpo¯e soukromÈho pojiötÏnÌ apod. ⁄ËastnÌci konference se shodli na tom, ûe nÏkterÈ diskutovanÈ problÈmy bude vhodnÈ komplexnÏ posoudit a ¯eöit ve vz·jemnÈ spolupr·ci. Tiskov· zpr·va »AP 12. 10. 2000

3

D

ovolte mi, abych v·s p¯ivÌtal na mezin·rodnÌ konferenci k povodnÌm, kterou po¯·d· »esk· asociace pojiöùoven ve spolupr·ci s vybran˝mi zajiöùovnami. JejÌ n·zev PovodnÏ ñ ˙loha st·tu, pojiöùoven a zajiöùoven nenÌ n·hodn˝. Vyjad¯uje skuteËnost, ûe po katastrofick˝ch povodnÌch, kterÈ postihly v roce 1997 Moravu a v˝chodnÌ »echy, se ˙silÌ zmÌnÏn˝ch subjekt˘ zamÏ¯ilo nejen na urychlenou likvidaci povodÚov˝ch ökod, ale tÈû na prevenci, zdokonalenÌ krizovÈho ¯ÌzenÌ, vymezenÌ ˙lohy jednotliv˝ch st·tnÌch org·n˘ apod. MnohÈ se jiû poda¯ilo, ¯ada opat¯enÌ je promÌtnuta do novÈ Ëi p¯ipravovanÈ legislativy, nÏkterÈ problÈmy je vöak t¯eba jeötÏ analyzovat. VÏ¯Ìm, ûe na jednÈ vÏci se m˘ûeme jiû v ˙vodu shodnout. RychlejöÌ postup kup¯edu je moûn˝ jen na z·kladÏ dobrÈ spolupr·ce st·tu a soukromÈ sfÈry, mimo jinÈ pojiöùoven a zajiöùoven. TÈto tezi odpovÌd· i v˝voj v ¯adÏ zemÌ EU. Naöe spoleËnÈ ˙silÌ m˘ûe v˝raznÏ zlepöit ochranu majetku obËan˘, podnikatel˘ i st·tu, p¯iËemû jejich nutnÈho podÌlu na preventivnÌch opat¯enÌch se v pr˘bÏhu konference tÈû jistÏ dotkneme. Proto za cÌl konference pokl·d·me: vz·jemnÏ se informovat o novÈ legislativÏ, vÏcn˝ch opat¯enÌch k prevenci povodnÌ, n·zorech na ¯eöenÌ existujÌcÌch problÈm˘ a na z·kladÏ toho hledat v˝chodiska pro dalöÌ postup vËetnÏ vz·jemnÈ souËinnosti st·tu, pojiöùoven a zajiöùoven. Prezidium »eskÈ asociace pojiöùoven hodl· velmi podrobnÏ vyhodnotit pr˘bÏh konference a doporuËit pojiöùovn·m praktickÈ postupy ve vybran˝ch oblastech a z·roveÚ zp¯esnit strategii asociace a jejÌch org·n˘. Z·jem Ëesk˝ch pojiöùoven provozujÌcÌch majetkov· a dalöÌ pojiötÏnÌ, kter· obsahujÌ tÈû krytÌ nebezpeËÌ povodnÏ, o koordinaci postupu se st·tem a zajiöùovnami je logick˝ a vypl˝v· z v˝voje ve druhÈ polovinÏ 90. let. PovodnÏ v roce 1997 vyvolaly pojistn· plnÏnÌ dosahujÌcÌ tÈmÏ¯ 10 mld. KË. Pojiöùovny situaci zvl·dly s v˝jimkou Pojiöùovny MORAVA. Tento p¯Ìpad byl vöak specifick˝ a krach tÈto pojiöùovny nelze spo-

4

Pohled pojiöùoven na problematiku povodnÌ V˝tah z vystoupenÌ prezidenta »AP Ing. VladimÌra Mr·ze na mezin·rodnÌ konferenci, konanÈ v Praze dne 10. ¯Ìjna 2000

jovat pouze s povodÚov˝mi ökodami. V˝znamnou roli p¯i likvidaci povodÚov˝ch pojistn˝ch ud·lostÌ sehr·ly zajiöùovny. Proto takÈ mohlo prezidium asociace n·slednÏ konstatovat, ûe nebezpeËÌ povodnÏ/z·plavy je v »eskÈ republice nad·le pojistitelnÈ a ûe lze zÌskat zahraniËnÌ zajiötÏnÌ. Uv·dÌm to proto, ûe toto pojiötÏnÌ nenÌ obvyklÈ ve vöech evropsk˝ch zemÌch. PovodnÏ postihly »eskou republiku i v dalöÌch letech (1998, 2000),

i kdyû v mnohem menöÌm rozsahu neû v roce 1997. Ve srovn·nÌ s dlouhodob˝mi pr˘mÏry 70. a 80. let nejsou vöak pojistn· plnÏnÌ nijak nÌzk·. Proto si pojiöùovny, kterÈ jsou soukrom˝mi podnikatelsk˝mi subjekty, musÌ kl·st celou ¯adu ot·zek. A musÌm ¯Ìci, ûe si je nekladou jenom v »eskÈ republice. Podle p¯ehledu CEA (ComitÈ EuropÈen des Assurances) povaûujÌ pojiöùovny ve vÏtöinÏ evropsk˝ch zemÌ povodnÏ za velmi v·ûn˝ pro-

blÈm. Ve svÏtÏ doölo v poslednÌch letech k nahromadÏnÌ povodÚov˝ch katastrof. P¯ÌËin je vÌce, nejde jen o p¯ÌrodnÌ vlivy. Vr·tÌm-li se k naöim podmÌnk·m, nelze pominout fakt, ûe nap¯Ìklad u pojiötÏnÌ dom·cnosti p¯ev˝öila v roce 1997 hodnota vyplacen˝ch pojistn˝ch plnÏnÌ Ëlen˘ »AP hodnotu p¯edepsanÈho pojistnÈho. U pojiötÏnÌ budov a staveb obyvatel k tomu doölo jak v roce 1997, tak v roce 1998. ZhoröenÌ ökodnÈho pomÏru u pojiötÏnÌ majetku podnikatel˘ v roce 1997 m· stejnou p¯ÌËinu: znaËn˝ vliv pojistn˝ch plnÏnÌ vyplacen˝ch z titulu povodnÌ. Reakce na takov˝ v˝voj je nezbytn·. Je vÏcÌ kaûdÈ pojiöùovny, jak se s dan˝m problÈmem vyrovn·, a to jak p¯i tvorbÏ/˙pravÏ pojistn˝ch produkt˘, tak v oblasti obchodu, sazeb apod. NenÌ vÏcÌ asociace analyzovat obchodnÌ strategii pojiöùoven, neboù to zapovÌdajÌ Stanovy »AP, ale podle naöich poznatk˘ lze ¯Ìci, ûe pojiöùovny nehodlajÌ jÌt cestou restrikce, tj. nepojiöùovat v nÏkter˝ch vÏtöÌch oblastech, ale usilujÌ a budou usilovat o lepöÌ ocenÏnÌ rizika, o vÏtöÌ podÌl pojistnÌk˘ na eliminaci rizika, o to, aby tito naplnili pojistnÈ podmÌnky a legislativnÌ normy, pokud existujÌ. V tÈto souvislosti vyvst·v· ot·zka, jakÈ jsou hranice mezi ˙lohou st·tu a pojiöùoven a zda se tato ˙loha mÏnÌ. Na to by mÏla dneönÌ konference rovnÏû hledat odpovÏÔ. OsobnÏ jsem p¯esvÏdËen, ûe i v »eskÈ republice pozice obou zmÌnÏn˝ch subjekt˘ krystalizuje. Hovo¯Ì pro to cel· ¯ada skuteËnostÌ. PovodnÏ v r. 1997 prok·zaly, ûe pojiöùovnictvÌ je stabilnÌ obor, kter˝ je schopen zvl·dnout z·vaûnÈ p¯ÌrodnÌ ud·losti. Moûn· byly faktorem, kter˝ vedl k docenÏnÌ ˙lohy soukromÈho pojiötÏnÌ ve spoleËnosti. Pojiöùovny mohou do budoucna ve vÏtöÌ mÌ¯e plnit funkci poskytovatele finanËnÌ n·hrady za ökody zp˘sobenÈ povodnÌ a z tÈto funkce se postupnÏ m˘ûe vyvazovat st·t, kter˝ by vÌce p˘sobil ve sfÈ¯e prevence a v pr˘bÏhu katastrofick˝ch ud·lostÌ p¯i z·chranÏ osob a majetku. Je jasnÈ, ûe z¯eteln· dÏlicÌ Ë·ra nebude nikdy existovat a v prevenci bude mnohdy ˙Ëeln· kooperace. POJISTNÝ OBZOR • 11/2000

⁄daje o p¯ÌrodnÌch katastrof·ch v letech 1990ñ1999

Pojiöùovny a povodnÏ v letech 1997ñ2000

J

iû uplynuly vÌce neû t¯i roky od povodnÌ, kterÈ postihly Moravu a v˝chodnÌ »echy v Ëervenci 1997, a tato ud·lost je pro st·t, pojiöùovny i ve¯ejnost st·le ûiv·. SvÏdËÌ o tom ¯ada nov˝ch Ëi p¯ipravovan˝ch pr·vnÌch norem, program˘/podprogram˘ v oblasti prevence, zkvalitÚov·nÌ pojistn˝ch produkt˘, zajiöùovacÌch program˘, z·jem sdÏlovacÌch prost¯edk˘, v˝zkumnÈ projekty apod. Nap¯Ìklad v tÏchto dnech je vypl·cena finanËnÌ pomoc v rozsahu 65 mil. KË osob·m pojiötÏn˝m u Pojiöùovny MORAVA, a.s., jejichû majetek byl postiûen povodnÌ v roce 1997, a to podle Na¯ÌzenÌ vl·dy »R Ë.232/1999 Sb. Hled·nÌ komplexnÌch a strategick˝ch ¯eöenÌ a postup˘ je umocnÏno tÌm, ûe n·rodohospod·¯skÈ ökody z povodnÌ r. 1997 Ëinily zhruba 63 mld. KË a pojiöùovny vyplatily na pojistn˝ch plnÏnÌch tÈmÏ¯ 10 mld. KË. P˘sobÌ i skuteËnost, ûe v menöÌm rozsahu postihly povodnÏ nÏkterÈ oblasti »eskÈ republiky i v roce 1998 a 2000, nemluvÏ o tom, ûe povodnÏ jsou v centru pozornosti naöich soused˘ Polska, NÏmecka i Slovenska a takÈ EU. V˝voj od roku 1997 p¯inesl jist˝ posun v myölenÌ v tom smyslu, ûe zvl·dnutÌ povodÚov˝ch nebezpeËÌ je moûnÈ jen spolupracÌ st·tu, soukromÈ podnikatelskÈ sfÈry a obËan˘. Pojiöùovny byly v roce 1997 postaveny p¯ed ˙kol, s jak˝m se od p¯ijetÌ z·kona o pojiöùovnictvÌ v roce 1991 nesetkaly. Reagovaly pruûnÏ, vytvo¯ily krizovÈ öt·by a v kr·tkÈ dobÏ vyslaly do postiûen˝ch oblastÌ likvid·tory. Bez pr˘tah˘ byly vypl·ceny z·lohy na pojistn· plnÏnÌ. Jejich z·stupci udrûovali kontakt se st·tnÌ spr·vou. »lenskÈ pojiöùovny »AP uvolnily p¯es 30 mil. KË na humanit·rnÌ pomoc. »esk· asociace pojiöùoven (»AP) uzav¯ela sv· pravideln· statistick· zjiöùov·nÌ t˝kajÌcÌ se likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ z povodnÏ 1997 v 25 Ëlensk˝ch pojiöùovn·ch ke dni 30. 9. 1998. Z celkov˝ch 116 912 nahl·öen˝ch pojistn˝ch ud·lostÌ jich bylo k uvedenÈmu datu vy¯Ìzeno 112 452, tj. 96,2 %. Vyj·d¯eno ve finanËnÌch objemech, z celkov˝ch odhadovan˝ch n·klad˘ na pojistn· plnÏnÌ, kterÈ Ëinily 9,8 mld. KË, bylo vyplaceno cca 8,9 mld. KË, tj. 91,5 %. Podle vyj·d¯enÌ pojiöùoven zbytek p¯ipadal na vrub velk˝ch podnik˘, bytov˝ch druûstev apod., u nichû nebylo moûno uzav¯Ìt öet¯enÌ nap¯Ìklad z d˘vodu nedokonËen˝ch a nevy˙Ëtovan˝ch rekonstrukcÌ a oprav. 88,8 % pojistn˝ch ud·lostÌ p¯ipadalo na pojiötÏnÌ majetku obËan˘, z toho 49, 3 % na budovy a 38,6 % na dom·cnost. 11,2 % pojistn˝ch ud·lostÌ se t˝kalo pojiötÏnÌ pr˘myslu a podnikatel˘. Tento relativnÏ nÌzk˝ procentu·lnÌ podÌl vöak p¯edstavoval ve finanËnÌm vyj·d¯enÌ 6,4 mld. KË z celkov˝ch odhadovan˝ch n·klad˘ na pojistn· plnÏnÌ ve v˝öi 9,8 mld. KË, tj. 65,8 %. Pr˘bÏh likvidace ökod a pr˘bÏh v˝plat pojistn˝ch plnÏnÌ snese srovn·nÌ i s vyspÏl˝mi pojistn˝mi trhy. Je nutno ale doplnit, ûe pojiöùovny byly angaûov·ny rozdÌlnÏ. U pÏti pojiöùoven Ëinil odhad celkovÈho pojistnÈho plnÏnÌ vÌce neû 500 mil. KË. Naopak u 11 pojiöùoven nep¯ekroËil hranici 50 mil. KË. V roce 1998 ñ takÈ v Ëervenci ñ povodnÏ z p¯Ìvalov˝ch deöù˘ v·ûnÏ postihly nÏkterÈ lokality na Rychnovsku ve v˝chodnÌch »ech·ch. Celkov˝ poËet pojistn˝ch ud·lostÌ u celkem 13 Ëlensk˝ch pojiöùoven »AP byl odhadnut na 3670 a v hodnotÏ Ëinil odhad pojistn˝ch plnÏnÌ 570 mil. KË. Do dvou mÏsÌc˘ od zaË·tku povodnÌ bylo vyplaceno tÈmÏ¯ 50 % uvedenÈ Ë·stky. PoË·tkem b¯ezna 2000 postihly povodnÏ severnÌ a v˝chodnÌ »echy. Z 33 Ëlen˘ »AP se tyto ökody t˝kaly klient˘ 17 pojiöùoven. Ke dni 15. 8. t.r. bylo nahl·öeno 7721 pojistn˝ch ud·lostÌ, z nichû bylo vy¯Ìzeno 7250, tj. 93,8 %. Celkov· odhadnut· pojistn· plnÏnÌ Ëinila ke stejnÈmu datu 1,9 mld. KË. Z tÈto Ë·stky bylo vyplaceno cca 1,3 mld. KË, tj. 68, 4 % vËetnÏ z·loh. ⁄daje »AP k 30. 9. t.r. up¯esÚujÌ odhadovan· pojistn· plnÏnÌ na 2,1 mld. KË a v˝platy plnÏnÌ na 1,5 mld. KË, tj. 69,3 %.

Na mezin·rodnÌ konferenci k povodnÌm konanÈ dne 10. 10. t.r. bylo mimo jinÈ prok·z·no, ûe povodnÏ jsou celosvÏtov˝m problÈmem. Dokumentoval to n·sledujÌcÌmi ˙daji i pan Ernst Leffelaar ze zajiöùovny General Cologne Re. PoËet p¯ÌrodnÌch katastrof za obdobÌ 1990 ñ 1999 Rok

PovodeÚ

% z celku

Vich¯ice

Laviny/ ExtrÈmnÌ ZemÏsesuvy teploty t¯esenÌ, OstatnÌ p˘dy a sucha sopky

1990

327

66

20,2

147

6

26

59

23

1991

288

87

30,2

70

11

24

40

56

1992

264

60

22,7

89

17

33

31

34

1993

266

88

33,1

106

25

15

24

8

1994

206

78

37,9

58

5

17

28

20

1995

253

93

36,8

58

15

26

28

33

1996

231

73

31,6

66

24

12

16

40

1997

271

80

29,5

69

13

24

18

67

1998

328

94

28,7

73

23

35

21

82

1999

374

110

29,4

85

14

33

38

94

2808

829

29,5

821

153

245

303

457

Celkem

PoËet osob postiûen˝ch p¯ÌrodnÌmi katastrofami za obdobÌ 1990 ñ 1999 (tis. osob) Rok

PoËet katastrof

PovodeÚ

% z celku

Vich¯ice

Laviny/ ExtrÈmnÌ sesuvy teploty p˘dy a sucha

ZemÏt¯esenÌ, sopky

OstatnÌ

1990

112 447

67 391

59,9

26 099

5,1

16 753,3

2 154,6

44,0

1991

340 182

285 564

83,9

27 845

36,0

22 816,5

1 972,9

1 948,0 732,3

1992

77 768

21 843

28,1

16 935

57,7

37 063,2

1 137,0

1993

189 078

155 286

82,1

20 307

23,8

12 627,8

416,5

416,9

1994

195 111

130 412

66,8

40 546

162,4

13 223,2

910,6

9 856,4

1995

262 201

219 617

83,8

12 196 1 117,2

27 438,3

1 378,0

454,3

1996

176 755

151 953

86,0

16 260

8,7

5 970,2

1 915,1

648,5

1997

32 246

13 327

41,3

12 527

11,7

5 444,7

549,7

385,6

1998

359 940

306 929

85,3

29 489

230,1

20 365,6

1 834,8

1 091,5

1999

212 526

147 254

69,3

29 891

15,3

30 952,3

3 927,5

486,0

Celkem 1 958 254 1 499 576

76,6

232 095 1 668,0 192 655,1 16 196,7 16 063,6

Odhadovan· Ë·stka celkov˝ch ökod zp˘soben˝ch povodnÏmi za obdobÌ 1990 ñ 1999 (v mil. USD) Rok

Laviny/ ExtrÈmnÌ ZemÏPoËet % PovodeÚ Vich¯ice sesuvy teploty t¯esenÌ, katastrof z celku p˘dy a sucha sopky

OstatnÌ

1990

47 271

6 157

13,0

30 498

0,0

1 396,2

8 221,1

9 220,3

1991

105 779

13 659

12,9

11 753

15,4

3 045,0

2 287,1

77 306,2 1 074,8

1992

53 108

5 436

10,2

41 126

32,2

5 439,0

653,9

1993

36 067

23 275

64,5

8 046

710,8

1 105,2

1 929,0

2 929,5

1994

71 411

27 107

38,0

8 478

38,3

3 453,8

31 781,0

32 333,4

1995

190 240

26 459

13,9

23 645

10,3

1996

41 052

24 227

59,0

13 356

1997

43 211

11 148

25,8

7 128

116,3

6 910,8 132 977,0 133 215,5 1 212,0

528,4

2 257,7

3 006,0

4 792,0

21 812,7

1998

52 655

33 051

62,8

14 595

5,7

4 060,0

378,1

943,9

1999

72 173

13 043

18,1

20 768

0,0

6 676,0

31 475,6

31 686,5

712 967

183 562

25,7

179 392

Celkem


PoËet katastrof

929,0 36 304,0 215 023,2 312 780,5

5

V

roce 2000 vl·da schv·lila v˝znamnÈ dokumenty, v nichû byly formulov·ny z·sady vytv·¯enÌ mapov˝ch podklad˘ a digit·lnÌ geografickÈ informace o povodÚovÈm ohroûenÌ a riziku ökod v »R. PrvnÌ materi·l, z b¯ezna 2000, nese oznaËenÌ Strategie ochrany p¯ed povodnÏmi pro ˙zemÌ »eskÈ republiky (d·le Strategie). V tomto dokumentu, ve skupinÏ ÑcÌl˘ ˙ËinnÈ prevenceì, je kromÏ jinÈho uloûeno Ñzv˝öit ve¯ejnou informovanost o povodÚovÈ problematice, o povodnÏmi ohroûen˝ch ˙zemÌch a o riziku moûn˝ch ökodì. Druh˝m dokumentem je n·vrh novÈho vodnÌho z·kona, kter˝ p¯in·öÌ definici z·plavovÈho ˙zemÌ, aktiv-

spr·vci tÏchto tok˘, vÏtöinou a.s. PovodÌ. Vyhl·öen· z·topov· ˙zemÌ byla aû do roku 1997 zakreslov·na do tÈmatickÈ Z·kladnÌ vodohospod·¯skÈ mapy 1:50 000 (ZVM 50). Pro ˙Ëely ˙zemnÌho pl·nov·nÌ se vöak z·kres z·topov˝ch ˙zemÌ p¯ejÌmal vÏtöinou po dohodÏ a konzultaci p¯Ìmo z internÌ dokumentace spr·vce toku. Do jakÈ mÌry byla tato praxe nevyhovujÌcÌ prok·zaly pr·vÏ katastrofickÈ povodnÏ v roce 1997. ⁄silÌ Ministerstva ûivotnÌho prost¯edÌ podpo¯enÈ vl·dnÌm projektem VyhodnocenÌ povodÚovÈ situace v roce 1997 smÏ¯ovalo k vytvo¯enÌ dokumentace hranice maxim·lnÌho rozlivu povodnÌ v Ëerv-

plavov˝ch ˙zemÌ »R v mÏ¯Ìtku 1:10 000 (MZ⁄ 10) jako st·tnÌ tÈmatickÈ mapovÈ dÌlo po¯ÌzenÈ nad Z·kladnÌ mapou »R 1:10 000 (ZM 10) a digit·lnÌ informaci o z·plavov˝ch ˙zemÌ bezeöv˝m zp˘sobem vno¯it do Z·kladnÌ b·ze geografick˝ch dat (ZABAGED), vedenÈ »esk˝m ˙¯adem zemÏmÏ¯ick˝m a katastr·lnÌm podle z·kona Ë. 107/1994 Sb. TÌmto ˙kolem by mÏla b˝t zabezpeËena z·vaznost a ve¯ejn· p¯Ìstupnost informace o riziku povodÚovÈho ohroûenÌ, ve smyslu z·kona Ë. 200/1994 Sb., o zemÏmÏ¯ictvÌ. V podtextu tohoto ˙kolu je tak kromÏ jinÈho sledov·no, aby tato informace byla p¯Ìstup-

Strategie vytv·¯enÌ map a digit·lnÌ geografickÈ informace o povodÚovÈm ohroûenÌ a riziku ökod v »eskÈ republice RNDr. Eva Sovj·kov·, Ministerstvo ûivotnÌho prost¯edÌ, odbor ochrany vod nÌch a pasivnÌch zÛn zaplavenÌ a povinnost evidovat tato ˙zemÌ v informaËnÌm systÈmu ve¯ejnÈ spr·vy. Jako poslednÌ byl v z·¯Ì 2000 schv·len materi·l Z·mÏry tvorby program˘ prevence p¯ed povodnÏmi, kter˝ p¯edstavuje finanËnÌ a realizaËnÌ pl·n vl·dy pro naplÚov·nÌ vybran˝ch cÌl˘ Strategie. Pr·ce na realizaci vl·dou uloûen˝ch ˙kol˘ byly zah·jeny bezprost¯ednÏ zejmÈna dÌky poslednÌmu uvedenÈmu materi·lu. K vysvÏtlenÌ dalöÌho postupu je vhodnÈ p¯ipomenout, ûe do roku 1999 byla Ñz·topov· ˙zemÌì stanovena zhruba na jednÈ t¯etinÏ dÈlky vodohospod·¯sky v˝znamn˝ch tok˘ v dokumentaci, kterou mÏli ve spr·vÏ

6

nu 1997 a vedlo k otev¯enÈ diskuzi o metodice stanovenÌ z·plavovÈho ˙zemÌ a o topografick˝ch podkladech, kterÈ budou tvo¯it z·klad pro vymezenÌ z·plavovÈho ˙zemÌ. Jiû v tÈto dobÏ je rovnÏû pozitivnÏ p¯ijÌm·no vyuûitÌ matematick˝ch hydraulick˝ch model˘, kterÈ nahradily sloûitÈ ruËnÌ v˝poËty objemu pr˘toku v n·vrhov˝ch povodnÌch. Dokument Strategie hovo¯Ì o dvou mÏ¯Ìtk·ch podrobnosti budoucÌho z·kresu rizika povodÚovÈho ohroûenÌ. Jako hlavnÌ ˙kol je pro oba odpovÏdnÈ ˙st¯ednÌ org·ny, tj. Ministerstvo ûivotnÌho prost¯edÌ a Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ, stanoveno po¯Ìdit Mapu z·-

na jako ˙zemnÏ-technick˝ podklad pro ˙Ëely ˙zemnÌho pl·nov·nÌ. ⁄kol p¯ipravit informaci o z·topovÈm ˙zemÌ v podrobnÏjöÌm mÏ¯Ìtku 1:5000, kter˝ je rovnÏû uveden ve Strategii, souvisÌ naopak s vlastnÌ aktivitou obcÌ. Strategie tÌm kromÏ jinÈho zd˘raznila jejich zodpovÏdnost za preventivnÌ ochranu majetku obce a obËan˘. V materi·lu se konstatuje, ûe obce mohou fakultativnÏ po¯izovat mapu z·plavovÈho ˙zemÌ obce v doporuËenÈm mÏ¯Ìtku 1: 5000, s vyznaËenÌm rizik rychlosti proudÏnÌ a nebezpeËn˝ch hloubek za povodnÏ, avöak takto zpracovan· informace nesmÌ b˝t v rozporu

s budoucÌm st·tnÌm mapov˝m dÌlem v mÏ¯Ìtku 1:10 000. PodrobnÏjöÌ podklad m˘ûe b˝t souË·stÌ v˝kresovÈ dokumentace ˙zemnÌho pl·nu obce, pro kter˝ novela stavebnÌho z·kona rovnÏû doporuËuje mÏ¯Ìtko 1: 5000. Mapa by mÏla b˝t takÈ souË·stÌ povodÚovÈho pl·nu, p¯Ìp. evakuaËnÌho pl·nu pro krizovÈ ¯ÌzenÌ a mÏla by b˝t zohlednÏna pr·vnÌmi p¯edpisy pro stanovenÌ ceny nemovitostÌ. T¯etÌ rovinu problematiky identifikace z·plavov˝ch ˙zemÌ tvo¯Ì n·vrh novÈho vodnÌho z·kona, schv·len˝ usnesenÌm vl·dy Ë. 746 z Ëervence 2000, kter˝ stanovÌ, ûe z·plavov· ˙zemÌ budou evidov·na v katastru nemovitostÌ. Z·mÏrem tohoto n·vrhu bylo p¯edevöÌm avizovat riziko ohroûenÌ majetku povodnÏmi v p¯Ìpadech n·kupu nebo prodeje nemovitosti. Pro realizaci tohoto n·vrhu nejsou dosud vy¯eöeny pot¯ebnÈ technologickÈ postupy a p¯ÌsluönÈ prov·dÏcÌ p¯edpisy. Avöak vzhledem k charakteru katastr·lnÌch map a k obvyklÈmu spoleËenskÈmu pouûitÌ informace o z·plavov˝ch ˙zemÌch je z¯ejm· nezbytnost po¯ÌzenÌ z·kresu generalizovanÈ informace do p¯ehlednÈ mapy menöÌho mÏ¯Ìtka. N·vrh novÈho vodnÌho z·kona tak nejde proti smyslu cÌle deklarovanÈho ve Strategii ochrany p¯ed povodnÏmi pro ˙zemÌ »eskÈ republiky. Mezin·rodnÌ aktivity sledovanÈ »eskou republikou podporujÌcÌ vytvo¯enÌ informace o z·plavov˝ch ˙zemÌch DÌky geografickÈ poloze i charakteru ˙zemÌ »R se mezin·rodnÌ spolupr·ce v ochranÏ p¯ed povodnÏmi dlouhodobÏ rozvÌjÌ v r·mci Mezin·rodnÌch komisÌ pro ochranu Labe, Odry a Dunaje. Nejd·le v tomto smÏru pokroËily pr·ce v povodÌ Odry, kde byla vypracov·na spoleËn· strategie zahrnujÌcÌ i aspekty ˙zemnÌho pl·nov·nÌ a regulace vyuûitÌ ˙zemÌ. V souËasnÈ dobÏ je projedn·v·na spoleËn· strategie a z·sady pro AkËnÌ program ochrany p¯ed povodnÏmi v povodÌ Odry a rozvÌjejÌ se pr·ce na zpracov·nÌ jednotnÏ vytvo¯enÈ informace o z·plavov˝ch ˙zemÌ. ZhodnocenÌ ochrany p¯ed povodnÏmi bylo zpracov·no i pro POJISTNÝ OBZOR • 11/2000

povodÌ Labe s tÏûiötÏm pozornosti na vodohospod·¯skÈ aktivity a omezenou vazbou k ˙zemnÌmu pl·nu. Pr·ce se v souËasnÈ dobÏ soust¯eÔujÌ na inventarizaci problÈm˘ a hled·nÌ strategie jejich ¯eöenÌ. V povodÌ Dunaje byly pr·ce smÏrov·ny zejmÈna na zprovoznÏnÌ mezin·rodnÌho podunajskÈho hl·snÈho a varovnÈho systÈmu, kter˝ je vöak prioritnÏ zamÏ¯en na vËasnÈ varov·nÌ p¯i p¯eshraniËnÌm zneËiötÏnÌ. St·le ËastÏji je vöak na pracovnÌ program vöech jmenovan˝ch mezin·rodnÌch komisÌ za¯azov·no jedn·nÌ o moûnÈ realizaci jednotnÈho geografickÈho informaËnÌho systÈmu pro ¯ÌzenÌ a kontrolu realizace preventivnÌch opat¯enÌ pro ochranu p¯ed povodnÏmi v mezin·rodnÌch povodÌch, jehoû z·kladnÌ informacÌ by mÏla b˝t stanoven· z·plavov· ˙zemÌ. Vzorem v tomto smÏru jsou aktivity p¯Ìsluön˝ch institucÌ v povodÌ R˝na. P¯Ìklad z povodÌ R˝na, kter˝ je d·le uveden, ukazuje, do jakÈ mÌry se v zemÌch EU poda¯ilo analyzovat riziko povodÚov˝ch ökod a jak· informace je obecnÏ od povodÚov˝ch org·n˘ ve¯ejnostÌ oËek·v·na. Mapov·nÌ povodÚovÈho ohroûenÌ a rizika ökod v povodÌ R˝na V dokumentu mezin·rodnÌ komise pro ochranu R˝na KritÈria urËov·nÌ a zn·zorÚov·nÌ povodÚovÈho ohroûenÌ a rizika vzniku ökod, schv·lenÈho a publikovanÈho v b¯eznu 2000, je vyt˝Ëeno jako cÌl, kter˝ je rovnÏû souË·stÌ akËnÌho povodÚovÈho pl·nu pro povodÌ R˝na, v˝raznÈ snÌûenÌ rizika povodÚov˝ch ökod a zv˝öenÌ povodÚovÈho uvÏdomÏnÌ obyvatelstva, kterÈ ûije v ohroûenÈm ˙zemÌ. PovodÚovÈ ökody jsou v tomto dokumentu ch·p·ny jako v˝sledek p˘sobenÌ dvou nez·visl˝ch mechanism˘, kdy soubÏûn˝m p˘sobenÌm p¯ÌrodnÌch proces˘ a procesu urbanizace jsou vytv·¯eny podmÌnky pro vznik z·plav. Neregulovan˝ ˙zemnÌ rozvoj je identifikov·n jako proces, kter˝ zhuöùuje materi·lnÌ hodnoty nach·zejÌcÌ se u vodnÌho toku, a tÌm zvyöuje riziko a v˝öi ökod. V dokumentu je konstatov·no, ûe v mnoha oblastech, zejmÈna v tÏch, jejichû zaplavenÌ je dnes POJISTNÝ OBZOR • 11/2000

dÌky vodohospod·¯sk˝m ochrann˝m opat¯enÌm vz·cnÈ, Ëasto ˙plnÏ chybÌ jakÈkoli vÏdomÌ ohroûenÌ. Proto je nutnÈ v programech ˙zemnÌho rozvoje, v krizovÈm pl·nov·nÌ ochrany ûivot˘ obyvatel a objekt˘, ale takÈ v oblasti p¯edpovÌd·nÌ ûivelnÌch katastrof a informov·nÌ obyvatelstva, zabezpeËit vizu·lnÌ, kartografickÈ zn·zornÏnÌ existujÌcÌho nebezpeËÌ zaplavenÌ a rizik ökod. Rozpozn·nÌ p¯ÌsluönÈho ohroûenÌ je p¯itom prvnÌm p¯edpokladem pro odpovÌdajÌcÌ z·sah. Mezin·rodnÌ komise pro ochranu R˝na konstatovala, ûe mapy musÌ slouûit pro informovanost r˘zn˝ch cÌlov˝ch skupin o prostorovÈm rozloûenÌ moûnÈho ohroûenÌ z·plavami z hlediska realizace moûn˝ch preventivnÌch akcÌ. Optim·lnÌ mapa by pak mÏla obsahovat informace v natolik strukturovanÈ formÏ, aby tyto informace bylo moûnÈ z mapy snadno Ëerpat a odvodit z nich p¯ÌsluönÈ ˙kony a jedn·nÌ. Komise se shodla na vhodnosti pouûitÌ nÏkolika typ˘ mapov˝ch podklad˘. Za prvÈ to jsou mapy povodÚovÈho ohroûenÌ, kterÈ majÌ zn·zorÚovat ohroûenÌ v d˘sledku p˘sobenÌ z·plav. VztahujÌ se nejen na dnes existujÌcÌ, vymezenou z·plavovou oblast R˝na p¯i povodnÌch, ale na celou oblast ohroûenou extrÈmnÌmi povodnÏmi, kter· je dnes proti z·plav·m chr·nÏna vodohospod·¯sk˝mi opat¯enÌmi. TakovÈ mapy musÌ b˝t v z·sadÏ

vyhotoveny pro celou ¯ÌËnÌ sÌù v povodÌ. Mapovan˝mi kritÈrii jsou postupnÏ pravdÏpodobnost v˝skytu povodnÏ, zaplaven· plocha a hloubka zaplavenÌ a rychlost proudÏnÌ. Mapy povodÚovÈho ohroûenÌ se nezab˝vajÌ ökodami, kterÈ v d˘sledku povodnÏ p¯ÌpadnÏ vzniknou. D·le to jsou mapy zp˘sobu vyuûitÌ ˙zemÌ, kterÈ obsahujÌ nejd˘leûitÏjöÌ soci·lnÌ a ekonomickÈ ˙daje pro shora uvedenÈ oblasti. Mapovan˝mi jevy, p¯Ìp. objekty, jsou nap¯. uzav¯en· sÌdliötÏ, mÏsta, ¯Ìdk· z·stavba, pr˘myslovÈ a podnikatelskÈ oblasti, zemÏdÏlsky vyuûÌvanÈ pozemky, infrastruktura a kulturnÌ pam·tky. T¯etÌ skupinu tvo¯Ì mapy rizika ökod, kterÈ technologicky vznikajÌ p¯ekrytÌm map povodÚovÈho ohroûenÌ a map zp˘sobu vyuûitÌ ˙zemÌ. Tyto mapy zn·zorÚujÌ potenci·lnÌ povodÚovÈ ökody, rozdÏlenÈ podle dohodnutÈ stupnice hodnocenÌ na p·sma vysokÈho, st¯ednÌho nebo nÌzkÈho rizika ökod nebo rizika zbytkovÈho. Riziko, definovanÈ jako pravdÏpodobnost v˝skytu povodnÏ za urËit˝ poËet let a n·sobenÈ potenci·lnÌ v˝öÌ ökod, lze stanovit na z·kladÏ mapy povodÚovÈho ohroûenÌ a mapy zp˘sob˘ vyuûitÌ ˙zemÌ. Na v˝öi ökod m· vliv jednak intenzita p˘sobenÌ povodnÏ, vyj·d¯en· v˝mÏrem zaplavenÈ plochy, hloubkou a rychlostÌ proudÏnÌ, a jednak druh vyuûÌv·nÌ ˙zemÌ a jeho citlivost v˘Ëi ökod·m. Pro jed-

noznaËnou orientaci v map·ch musÌ b˝t legendou mapy definov·ny atributy, tj. rozsah t¯Ìd jevu, kritÈria v˝skytu jevu. Zn·zornÏnÌ povodÚovÈho ohroûenÌ v povodÌ R˝na se m˘ûe na z·kladÏ v˝öe popsanÈ informace prov·dÏt u kaûdÈ ud·losti s vyuûitÌm r˘zn˝ch parametr˘ popisujÌcÌch toto ohroûenÌ nebo jako p¯ekr˝v·nÌ r˘zn˝ch ud·lostÌ ve formÏ stupÚ˘ ohroûenÌ nebo jednoduöe pouh˝m vymezenÌm zaplavenÈ plochy. Pro nebezpeËÌ z·plavy jsou vedle pravdÏpodobnosti v˝skytu a postiûenÈ rozlohy rozhodujÌcÌmi parametry hloubka, rychlost proudÏnÌ a v ¯adÏ p¯Ìpad˘ tÈû doba trv·nÌ z·plavy. V n·sledujÌcÌm p¯ehledu jsou shrnuty z·sadnÌ charakteristiky a od nich odvozenÈ p¯edpokl·danÈ vyuûitÌ mapov˝ch podklad˘ zn·zorÚujÌcÌch povodÚovÈ ohroûenÌ v povodÌ R˝na. OrientaËnÌ mapy povodÚovÈho ohroûenÌ: jedn· se o mapy v mal˝ch mÏ¯ÌtcÌch (1 : 50 000 aû 1 : 1 000 000), kterÈ pod·vajÌ hrub˝ p¯ehled o povodÚovÈm ohroûenÌ. ObsahujÌ ploönÈ ohraniËenÌ ohroûen˝ch oblastÌ bez ud·nÌ stupnÏ nebezpeËÌ pro p¯Ìsluön˝ druh ohroûenÌ. Jsou vyuûÌv·ny tÏmito cÌlov˝mi skupinami: ˙zemnÌ pl·nov·nÌ, region·lnÌ politika. Jako cÌlovÈ skupiny zajÌmajÌ zejmÈna politiky a vodohospod·¯e. Mapa povodÚovÈho ohroûenÌ: jedn· se o p¯ehlednou mapu vy-

P¯ehled o pot¯ebÏ informacÌ a podrobnosti navrhovanÈho mapov·nÌ pro povodÌ R˝na CÌlov· skupina politick· rozhodnutÌ

Podrobnost mapov·nÌ ( ploön· jednotka/mÏ¯Ìtko)

Mapa povodÚovÈho ohroûenÌ ñ legenda

Mapa rizika ökod ñ legenda

region 1 : 100 000 aû 1 : 25 000

ohroûen· plocha

obecnÈ riziko, kategorie rizika

˙zemnÌ pl·nov·nÌ (region·lnÌ)

ohroûen· plocha, pop¯. stupnÏ nebezpeËÌ

zajiötÏnÌ pojiöùoven

ohroûen· plocha

maxim·lnÌ riziko cÌle ochrany

vodnÌ hospod·¯stvÌ

oblast a pozemky 1: 25 000 aû 1 : 10 000

pro kaûdou jednotlivou ud·lost je urËeno F, t, v*

mÌstnÌ a stavebnÌ pl·nov·nÌ

pozemky 1 : 25 000 aû 1 : 5.000

stupnÏ nebezpeËÌ, referenËnÌ ud·lost

pl·nov·nÌ pro p¯Ìpad nouzov˝ch situacÌ


prim·rnÌ pojiötÏnÌ dotËenÈ obyvatelstvo

riziko pro osoby resp. vysokÈ riziko pro budovy riziko


Legenda: * F = ohroûen· plocha; t = hloubka; v = rychlost

7

danou Mezin·rodnÌ komisÌ pro ochranu R˝na v mÏ¯Ìtku 1: 100 000. JednotlivÈ mapovÈ listy obsahujÌ druh ohroûenÌ, stupnÏ ohroûenÌ a p¯esnÈ vymezenÌ ˙zemÌ. V p¯ehledn˝ch map·ch musÌ b˝t u existujÌcÌch z·plavov˝ch ˙zemÌ vyznaËeny hranice pro desetiletou, stoletou a extrÈmnÌ vodu. V oblastech chr·nÏn˝ch protipovodÚov˝mi hr·zemi musÌ b˝t vyj·d¯ena a zn·zornÏna moûn· hloubka zaplavenÌ pro p¯Ìpad selh·nÌ ochrann˝ch staveb (nap¯. protrûenÌ protipovodÚovÈ hr·ze p¯i extrÈmnÌch p¯Ìpadech povodnÌ), v tÏchto t¯Ìd·ch hloubky zaplavenÌ: 0ñ0,5 m; 0,5ñ2 m; 2ñ4 m, 4ñ6 m atd. StupnÏ ohroûenÌ jsou urËitou nad¯azenou veliËinou na z·kladÏ r˘zn˝ch ud·lostÌ a jejich v˝znam spoËÌv· v tom, ûe ukazujÌ, zda existuje pot¯eba jednat Ëi nikoli. U öv˝carskÈho modelu lze z p¯ÌsluönÈho vyk·zanÈho stupnÏ ohroûenÌ odvodit, kdo musÌ p¯Ìsluön· opat¯enÌ provÈst. Jsou vyuûÌv·ny pro mÌstnÌ a stavebnÌ pl·nov·nÌ a mÌstnÌ ˙zemnÌ pl·n. Mohou vöak zajÌmat rovnÏû politiky, vodohospod·¯e, p¯Ìp. dotËenÈ obyvatelstvo. Mapy rizika ökod: (mÏ¯Ìtko 1 : 10 000) ukazujÌ rozsah z·plavy pro urËit˝ scÈn·¯ (ud·lost se stanovenou pravdÏpodobnosti v˝skytu) a pro dalöÌ d˘leûitÈ parametry, jako je hloubka z·plavy, rychlost proudÏnÌ a p¯ÌpadnÏ trv·nÌ z·plavy. Tyto mapy jsou vyuûÌv·ny pro vodnÌ hospod·¯stvÌ, pl·nov·nÌ nouzov˝ch situacÌ. Mohou zajÌmat dotËenÈ obyvatelstvo, mÌstnÌ a stavebnÌ pl·nov·nÌ, mÌstnÌ ˙zemnÌ pl·n a pojiöùovny. Pot¯eba informace a podrobnosti navrhovanÈho mapov·nÌ pro »R Strategie ochrany p¯ed povodnÏmi deklarovala pot¯ebu jednotliv˝ch subjekt˘ zn·t pro rozhodnutÌ o n·slednÈ realizaci opat¯enÌ pro ochranu p¯ed povodnÏmi rozsah potenci·lnÏ ohroûenÈho ˙zemÌ i charakteristiky pr˘bÏhu povodnÏ (pr˘bÏh hladin a pr˘tok˘, dobu zaplavenÌ, rychlosti proudÏnÌ v zaplavenÈm ˙zemÌ apod.) a to jak pro p¯Ìpad p¯irozen˝ch, tak i zvl·ötnÌch povodnÌ. Teprve na z·kladÏ tÏchto charakteristik je moûnÈ identifikovat stupeÚ ohroûenÌ a

8

potenci·l moûn˝ch ökod, rozhodovat o vyuûitÌ jednotliv˝ch Ë·stÌ ohroûenÈho ˙zemÌ a d·le prov·dÏt rizikovÈ anal˝zy, kterÈ jsou nezbytnÈ pro zodpovÏdnÈ sestavov·nÌ povodÚov˝ch pl·n˘ a p¯ijÌm·nÌ kr·tkodob˝ch a dlouhodob˝ch opat¯enÌ v oblasti ochrany p¯ed povodnÏmi. ZabezpeËit takovou informaci znamen· zpracovat podrobnou metodologii procesu mapov·nÌ z·plavov˝ch ˙zemÌ, na jehoû poË·tku stojÌ studie sr·ûkoodtokov˝ch pomÏr˘ v povodÌch, modelov·nÌ hydraulick˝ch ˙Ëink˘ n·vrhov˝ch povodnÌ, mapov·nÌ rozloûenÌ nivnÌch p˘d, atd. Pro tyto ˙Ëely je nutnÈ mÌt k dispozici kvalitnÌ podkladovou informaci. »·st tÈto informace vznik· vyhodnocenÌm charakteristik geomorfologie reliÈfu a vyuûitÌ p˘dy. FinanËnÌ a odborn· n·roËnost po¯ÌzenÌ takovÈ specifickÈ informace, kter· bude ovlivÚovat bezesporu i rychlost zpracov·nÌ Mapy z·plavov˝ch ˙zemÌ »R 1 : 10 000, je d·na tÌm, ûe pro pot¯eby modelov·nÌ povodÚovÈho nebezpeËÌ musÌ b˝t zabezpeËov·na aktu·lnÌ v˝ökopisn· informace formou vyhodnocenÌ ˙ËelovÏ po¯Ìzen˝ch leteck˝ch snÌmk˘. Proto jsou hled·ny novÈ technologickÈ postupy a formy spolupr·ce jak s dalöÌmi org·ny st·tnÌ spr·vy, tak s podnikatelsk˝m sektorem, kterÈ by umoûnily snÌûit n·klady na po¯ÌzenÌ pot¯ebn˝ch podklad˘ a mapov·nÌ z·plavov˝ch ˙zemÌ. N·vrhy, kterÈ se v tÈto vÏci pro vÏcnÏ p¯Ìsluön· ministerstva p¯ipravujÌ, se stanou v budoucnu souË·stÌ prov·dÏcÌch p¯edpis˘, metodik a budou poslÈze obsahem strategick˝ch a pl·novacÌch dokument˘ spr·vy jednotliv˝ch povodÌ. P¯edpokl·d· se d·le, ûe informace o z·plavov˝ch ˙zemÌch a omezenÌ vydan· vodohospod·¯sk˝m org·nem pro vyuûitÌ ˙zemÌ v p¯irozen˝ch inundacÌch budou tvo¯it z·vaznÈ limity pro zpracov·nÌ ˙zemnÌch pl·n˘. Jejich prost¯ednictvÌm se strategick· systÈmov· ochrana promÌtne jak do ˙zemnÌch pl·n˘ velk˝ch ˙zemnÌch celk˘, tak i do ˙zemnÌch pl·n˘ jednotliv˝ch obcÌ.

N

a z·kladÏ informacÌ z dennÌho tisku, odborn˝ch publikacÌ v tiötÏnÈ nebo elektronickÈ podobÏ a zpr·v od pojiöùoven i zajiöùoven vyd·v· äv˝carsk· zajiöùovna sv˘j kaûdoroËnÌ p¯ehled katastrof. Pro zahrnutÌ ökodnÌch ud·lostÌ do seznamu jsou stanovena dvÏ kritÈria: ñ V˝öe hospod·¯sk˝ch ökod, pojiötÏn˝ch i nepojiötÏn˝ch, vyj·d¯en· v USD a poËty postiûen˝ch. ñ PoËet mrtv˝ch (20), ranÏn˝ch (50) nebo bez p¯Ìst¯eöÌ (2000). U ekonomick˝ch ökod jsou kritÈria kaûd˝ rok up¯esÚov·na s ohledem na inflaci v†USA. Vöechny ökody vyj·d¯enÈ v jin˝ch mÏn·ch neû v americk˝ch dolarech jsou p¯epoËÌt·ny na USD s pouûitÌm

dy nebo efektivnost ochrann˝ch opat¯enÌ v postiûenÈ oblasti. Jin˝ druh katastrof se odvÌjÌ p¯Ìmo od lidskÈ Ëinnosti, vÏtöinou hospod·¯skÈ, proto jsou tÈû naz˝v·ny technick˝mi katastrofami. Jde o v˝buchy a velkÈ poû·ry, n·mo¯nÌ, leteck· nebo jin· velk· dopravnÌ neötÏstÌ, z¯ÌcenÌ objekt˘, d˘lnÌ katastrofy apod. Jin· kategorie ökod vyvolan˝ch lidskou ËinnostÌ, ne vöak technickÈho charakteru, zahrnuje n·sledky obËansk˝ch nepokoj˘ a teroristickÈ Ëiny. U ökod zp˘soben˝ch lidskou ËinnostÌ b˝v· obvykle poökozen Ëi zniËen jeden ˙zemnÏ ohraniËen˝ p¯edmÏt pojiötÏnÌ, kryt˝ nÏkolika m·lo pojistn˝mi smlouvami.

Katastrofy roku 1999

Marie Kov·rnov· kurzu platnÈho ke konci roku. Hospod·¯sk· kritÈria stanoven· pro rok 1999 jsou proto n·sledujÌcÌ: celkovÈ ökody 66 mil. USD nebo pojiötÏnÈ ökody 33 mil. USD, s v˝jimkou n·mo¯nÌch a leteck˝ch ökod, kde jsou kritÈria niûöÌ, a to 13,1 mil. USD a 26,3 mil. USD. P¯ÌrodnÌmi katastrofami jsou ökodnÈ ud·losti zp˘sobenÈ p¯ÌrodnÌmi ûivly. Obvykle tyto ud·losti zahrnujÌ velk˝ poËet ökod postihujÌcÌch mnoho pojiötÏn˝ch a vyûadujÌcÌch n·slednÏ plnÏnÌ z velkÈho poËtu pojistn˝ch smluv a od vÌce r˘znÏ zajiötÏn˝ch pojistitel˘. V˝öe ökod se vöak neodvÌjÌ jen od sÌly p¯ÌrodnÌch ûivl˘, ale takÈ od lidsk˝ch faktor˘ jako jsou nap¯. stavebnÌ meto-

V˝öe ökod uv·dÏn· v seznamu äv˝carskÈ zajiöùovny zahrnuje vöechny pojiötÏnÈ ökody s v˝jimkou ökod odpovÏdnostnÌch. To na jednu stranu umoûÚuje pomÏrnÏ rychl˝ odhad celkovÈ v˝öe ökod, kter· p¯ipad· na dan˝ pojistn˝ rok, ale na druhou stranu to vede k podstatnÈmu podhodnocenÌ dopad˘ pojistn˝ch ud·lostÌ zp˘soben˝ch lidskou ËinnostÌ. Je pravda, ûe skuteËnÈ prost¯edky vynaloûenÈ na likvidaci odpovÏdnostnÌch ökod nelze zjistit v r·mci danÈho pojistnÈho roku, avöak v dobÏ, kdy v˝znam pojiötÏnÌ odpovÏdnosti roste, si je t¯eba uvÏdomit, ûe u ökod zp˘soben˝ch lidskou ËinnostÌ m˘ûe odpovÏdnost p¯evyöovat hodnotu vlastnÌch majetkov˝ch ökod. POJISTNÝ OBZOR • 11/2000

Celkov· v˝öe pojiötÏn˝ch ökod katastrofickÈ povahy vznikl˝ch v roce 1999 dos·hla 28,6 mld. USD; z toho 24,4 mld. USD lze p¯ipsat ûiveln˝m kalamit·m a 4,2 mld.

USD bylo zp˘sobeno lidskou ËinnostÌ (viz tab. 1). Jde tedy zase o rekordnÌ rok, po roce 1992, kdy hurik·n Andrew poniËil st·t Floridu a celkovÈ ökody dos·hly

Tabulka 1 ñ VelkÈ ökody roku 1999 podle kategoriÌ PoËet ud·lostÌ

PoËet obÏtÌ

Poj. ökody (v mil. USD)

P¯ÌrodnÌ katastrofy celkem povodnÏ

138

98 185

24 441,0

50

55 360

1 298,1

bou¯e, vich¯ice

47

16 863

17 036,5

zemÏt¯esenÌ

20

24 964

3 100,0

sucho, poû·ry porostu

6

404

0

zima, mr·z

6

409

1 330,0

jinÈ

9

185

1 676,4

Katastrofy zp˘sobenÈ lidskou ËinnostÌ celkem poû·ry, v˝buchy pr˘mysl, sklady nafta, plyn

188

7 238

4 150,3

36

723

2 551,1

20

189

2 107,7

4

8

443,4

hotely

4

82

0

obchodnÌ domy

0

0

0

jinÈ budovy

6

365

0

jinÈ

2

79

0

27

660

1 360,9

14

570

234,1

0

0

0

poökozenÌ na zemi

8

90

367,5

sr·ûky ve vzduchu

0

0

0

leteck· neötÏstÌ, kosmickÈ ökody p·dy v˝buchy, poû·ry

ökody v kosmu

5

0

759,3

jinÈ

0

0

0

n·mo¯nÌ hav·rie

29

2 268

190,0

n·kladnÌ lodÏ

6

176

33,0

18

2 067

80,0

2

0

42,0

osobnÌ lodÏ tankery vrtnÈ ploöiny

2

0

35,0

jinÈ

1

25

0

dopravnÌ hav·rie

66

2 341

46,4

autobusy, n·kladnÌ vozidla

50

1 695

36,4

ûeleznice

11

514

10,0

hromadnÈ sr·ûky

0

0

0

jinÈ

5

132

0

8

328

0

6

247

0

16

671

1,9

d˘lnÌ neötÏstÌ z¯ÌcenÌ budov, most˘ r˘znÈ terorismus, obËanskÈ nepokoje

5

272

0

jinÈ

11

399

1,9

celkem

326

105 423

28 591,3

Pramen: Swiss Re


Tabulka 2 ñ 20 nejvÏtöÌch pojiötÏn˝ch ökod roku 1999 (v mil. USD) V˝öe ökody

PoËet obÏtÌ

Datum Ëi zaË·tek

4 500

80

25. 12.

2 980

26

22. 9.

Pojistn· ud·lost

ZemÏ

zimnÌ bou¯e Lothar

Francie atd.

tajfun Bart

Japonsko

2 360

70

10. 9.

2 200

45

27. 12.

hurik·n Floyd

USA atd.

zimnÌ bou¯e Martin

Francie atd.

2 000

19 118

17. 8.

1 485

54

3. 5.

zemÏt¯esenÌ

Turecko

torn·da

USA

1 000

3 400

20. 9.

zemÏt¯esenÌ

Tchajwan

982

1

14. 4.

krupobitÌ

Austr·lie

755

39

1. 1.

snÏhovÈ bou¯e

USA

650

6

1. 2.

v˝buch v elektr·rnÏ

USA

575

ñ

13. 1.

vÌtr, dÈöt a snÌh

USA

500

20

4. 12.

zimnÌ bou¯e Anatol

D·nsko atd.

400

50 000

15. 12.

390

ñ

23. 4.

382

29

12. 11.

320

7

11. 5.

300

7

21. 1.

300

9

8. 4.

z·plavy, sesuvy p˘dy

Venezuela

krupobitÌ, torn·da

USA

z·plavy

Francie


äv˝carsko atd.

bou¯e a krupobitÌ

USA

torn·da a krupobitÌ

USA

275

ñ

5. 7.

v˝buch v pr˘m. podniku

USA

266

ñ

4. 5.

ztr·ta satelitu

USA

Pramen: Swiss Re

32,4 mld. USD. V loÚskÈm roce v˝öi ökod ovlivnilo nejvÌce pÏt bou¯Ì a dvÏ zemÏt¯esenÌ, kterÈ dohromady st·ly pojiöùovny 15,9 mld. USD. DalöÌch 16 ökodnÌch ud·lostÌ v rozmezÌ mezi 200 a 999 mil. USD p¯edstavuje dalöÌ Ëtvrtinu celkovÈ v˝öe ökod (viz tab. 2). AmerickÈ p¯edpovÏdi, ûe rok 1999 bude bou¯liv˝ se splnily: v USA n·roky na n·hradu ökod zp˘soben˝ch bou¯emi p¯es·hly 6,6 mld. USD. P¯ispÏla k tomu p¯edevöÌm kvÏtnov· torn·da na st¯ednÌm z·padÏ (1,5 mld. USD) a hurik·n Floyd, kter˝ zas·hl kromÏ jihov˝chodu Spojen˝ch st·t˘ takÈ Bahamy a KaribskÈ ostrovy (2,3 mld. USD). Tajfun Bart zp˘sobil velkÈ ökody v Japonsku (tÈmÏ¯ 3 mld. USD). V EvropÏ po nÏkolika klidn˝ch letech ohl·sily bou¯e Anatol, Lothar a Martin n·vrat velk˝ch zimnÌch vich¯icÌ. ZaË·tkem prosince zp˘sobil Anatol ökody ve v˝öi asi 500 mil. USD v severnÌ EvropÏ, p¯edevöÌm v D·nsku a severnÌm NÏmecku. 26. prosince jej n·sledoval Lothar, kter˝ postihl nejvÌce Francii, äv˝carsko a jiûnÌ NÏmecko a o den pozdÏji se p¯ihnal Martin, kter˝ poniËil jih

Francie a p¯inesl deötÏ, kterÈ n·slednÏ zp˘sobily z·plavy. Siln· vich¯ice poökodila budovy a pol·mala nevyËÌslitelnÈ mnoûstvÌ strom˘; odhaduje se, ûe jde o 110 mil. m3 d¯eva ve Francii a 10 mil.†m3 ve äv˝carsku. PlnÏnÌ z pojiötÏnÌ v p¯ÌpadÏ bou¯Ì Lothar a Martin se podle odhadu vyöplhajÌ na 7 mld. USD na ˙zemÌ Evropy, z toho 4 ñ 5 mld. USD jen ve Francii. P¯esto vöak nenÌ moûnÈ povaûovat tento p¯ÌrodnÌ zjev za stoletou bou¯i ani ve Francii a teprve ne v EvropÏ. TakovÈ ökody, jakÈ zp˘sobil Lothar, lze oËek·vat p¯ibliûnÏ kaûd˝ch deset let, a ökody n·sledkem zimnÌch bou¯Ì p¯esahujÌcÌ 1 miliardu USD se vyskytnou pr˘mÏrnÏ jednou za dva aû t¯i roky. Siln· zemÏt¯esenÌ v Turecku a na ostrovÏ Tchajwan zp˘sobila celkem ökody za 3 mld. USD, a to 2 mld. USD v Izmitu a dalöÌ miliardu v Nantou. Celkov· seizmick· Ëinnost se ale nijak neliöila od dlouhodobÈho pr˘mÏru; problÈm byl v tom, ûe loÚsk· zemÏt¯esenÌ zas·hla hustÏ obydlenÈ oblasti. V˝sledky studiÌ systÈmu tektonick˝ch zlom˘ v severnÌ Anatolii p¯inesly novÈ poznatky ohlednÏ mÌstnÌho hodno-

9

Tabulka 3 ñ 20 nejhoröÌch katastrof roku 1999 z hlediska poËtu mrtv˝ch (v mil. USD) PoËet obÏtÌ

cenÌ rizik, kterÈ bude t¯eba zohlednit p¯i stanovov·nÌ pojistnÈho. VelkÈ ökody zp˘sobenÈ lidskou ËinnostÌ dos·hly tÈû v r. 1999 nadpr˘mÏrnÈ v˝öe, tj. 4,2 mld. USD. Polovina ökod byla zp˘sobena poû·ry pr˘myslov˝ch za¯ÌzenÌ. Dva velkÈ poû·ry v EvropÏ propukly v tunelech, pod horou Mont Blanc mezi FranciÌ a It·liÌ a v rakouskÈm tunelu Tauern; mimo velk˝ch majetkov˝ch ökod tam zahynulo 51 lidÌ. N·sledkem toho se znovu otev¯ela diskuze na tÈma bezpeËnosti silniËnÌch tunel˘. Kosmick˝ pr˘mysl ztratil öest satelit˘, coû p¯edstavuje pojiötÏnÈ ökody ve v˝öi 760 mil. USD. Bylo zaznamen·no 14 leteck˝ch hav·riÌ, p¯i kter˝ch p¯iölo o ûivot 660 lidÌ a 8 letadel bylo poökozeno na zemi, dos·hly ökody celkem v˝öe 600 mil. USD. Z hlediska ztr·t na ûivotech byl rok 1999 jeden z tÏch horöÌch (viz tab. 3). P¯i 326 ökodn˝ch ud·lostech zaznamenan˝ch v seznamu äv˝carskÈ zajiöùovny, v devades·ti procentech zp˘soben˝ch p¯ÌrodnÌmi katastrofami, zahynulo celkem 105 000 lidÌ. Sesuvy p˘dy n·sledkem prudk˝ch deöù˘ ve Venezuele si vyû·daly 50 000 obÏtÌ; celkovÈ ökody se odhadujÌ nejmÈnÏ na 10 mld. USD. P¯i zemÏt¯esenÌ v Turecku (Izmit) zahynulo asi 20 000 lidÌ a celkovÈ ökody se odhadujÌ na 20 mld. USD. Cyklon 05B, o kterÈm se mÈdia prakticky ani nezmÌnila, postihl indick˝ st·t Orissa koncem ¯Ìjna a p¯ivodil smrt nejmÈnÏ 15 000 osob. CelkovÈ ökody jsou odhadovanÈ na 2,5 mld. USD. P¯es 3400 lidÌ zahynulo p¯i zemÏt¯esenÌ na Tchajwanu a hospod·¯-

10

skÈ ökody se odhadujÌ na 14,1 mld. USD. P¯ÌrodnÌ katastrofy se vyskytujÌ po celÈ planetÏ, pojistn˝mi ud·lostmi se vöak st·vajÌ tam, kde existuje pojiötÏnÌ. V oblastech, kde jsou soust¯edÏny velkÈ ekonomickÈ hodnoty chr·nÏnÈ pojiötÏnÌm, tedy v zemÌch s vyspÏlou ekonomikou, b˝vajÌ n·klady na odstranÏnÌ dopadu p¯ÌrodnÌch katastrof podstatnÏ vyööÌ. Proto v r. 1999 tÈmÏ¯ 40 % pojiötÏn˝ch ökod p¯ipadlo na USA, p¯edevöÌm ve spojenÌ s hurik·nem Floyd a kvÏtnov˝mi torn·dy. Na Evropu p¯ipadlo 30 % ökod n·sledkem zimnÌch bou¯Ì. Tajfun Bart a zemÏt¯esenÌ v Turecku a na Tchajwanu p¯ispÏly k dvacetipÏtiprocentnÌmu podÌlu Asie na pojiötÏn˝ch ökod·ch (viz tab. 4). V zemÏpisn˝ch oblastech, kde existuje nÌzk· pojiötÏnost, rozsah skuteËn˝ch dopad˘ r˘zn˝ch katastrof se neodr·ûÌ v plnÏnÌ pojiöùoven, ale p¯edevöÌm v poËtu postiûen˝ch osob ñ mrtv˝ch, poh¯eöovan˝ch, v·ûnÏ zranÏn˝ch a bez p¯Ìst¯eöÌ. NÏkdy ani tyto ˙daje nejsou dostateËnÈ: v p¯ÌpadÏ sesuv˘ p˘dy ve Venezuele p¯Ìvaly bahna smetly celÈ chudinskÈ Ëtvrti, kde skuteËn˝ poËet obyvatel nebyl zn·m a nebylo moûnÈ vöechny obÏti vyprostit. PodobnÏ je tomu v p¯ÌpadÏ indickÈ Orissy, kde oblast poniËen· cyklonem byla tÈmÏ¯ Ëtrn·ct dnÌ od¯Ìznuta od svÏta, a nebylo moûnÈ vöechny mrtvÈ spoËÌtat ani ¯·dnÏ poh¯bÌt. Proto pouûitÌ i jin˝ch kritÈriÌ neû je v˝öe pojiötÏn˝ch ökod umoûÚuje zahrnout do v˝Ëtu katastrof i ty, kterÈ postihly rozvojovÈ zemÏ (viz tab. 3). Pramen: Swiss Re, Sigma Ë. 2/2000

V˝öe ökody

Datum Ëi zaË·tek

äkodnÌ ud·lost

ZemÏ

50 000

400

15. 12.

19 118

2 000

17. 8.


Venezuela

zemÏt¯esenÌ

Turecko

15 000

100

29. 10.

cyklon 05B

Indie

3 400

1 000

20. 9.

zemÏt¯esenÌ

Tchajwan

1 300

ñ

3. 10.


Mexiko

1 185

100

25. 1.

zemÏt¯esenÌ

Kolumbie

834

ñ

12. 11.

zemÏt¯esenÌ

Turecko

751

ñ

20. 5.

cyklon 2A

P·kist·n atd.

725

ñ

16. 6.

662

ñ

25. 10.

440

ñ

24. 11.

411

ñ

6. 8.

361

ñ

18. 10.

313

ñ

6. 2.

307

ñ

12. 7.

286

ñ

2. 8.

275

ñ

31. 12.

studen· vlna

Indie

265

ñ

30. 7.

z·plavy

FilipÌny atd.

horka

USA

p·d egyptskÈho letadla

USA

224

ñ

15. 7.

217

53

31. 10.

povodnÏ, z·plavy

»Ìna

z·plavy

Vietnam

potopenÌ trajektu

»Ìna

z·plavy

Indie

potopenÌ lodi

IndonÈsie

potopenÌ trajektu

IndonÈsie

z·plavy

Indie

sr·ûka vlak˘

Indie

Pramen: Swiss Re

Tabulka 4 ñ Katastrofy roku 1999 podle region˘ Region/zemÏ

poËet ud·lostÌ

v%

poËet mrtv˝ch

v%

pojiötÏnÈ ökody v% v mil. USD

Evropa

50

15,3

1 347

1,3

8 948

31,3

Francie

6

1,8

213

0,2

7 102

24,8

äv˝carsko

4

1,2

98

0,1

571

2,0

Turecko

6

1,8

19 969

18,9

2 046

7,2

Amerika

80

24,5

54 191

51,4

11 092

39,4

USA

42

12,9

740

0,7

10 560

36,9

Venezuela Asie

3

0,9

50 022

47,4

400

1,4

150

46,0

48 476

46,0

6 900

24,1

Japonsko

4

1,2

65

0,1

3 173

11,1

Tchajwan

3

0,9

3 401

3,2

1 030

3,6

Afrika

37

11,3

1 350

1,3

0

0,0

Oce·nie

5

1,5

22

0,0

1 178

4,1

Austr·lie

3

0,9

13

0,0

1 178

4,1

prostor/kosmos

4

1,2

37

0,0

312

1,1

Kosmos

3

0,9

0

0,0

312

1,1

326

100

105 423

100

28 590

100

Oce·ny/vzduön˝

SvÏt celkem Pramen: Swiss Re


P

¯edseda spr·vnÌ rady »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘ (»KP) Ing. VladimÌr Mr·z a v˝konn˝ ¯editel »KP Ing. Jakub Hradec 11. ¯Ìjna 2000 na tiskovÈ besedÏ zve¯ejnili sazby minim·lnÌho pojistnÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla pro rok 2001, z·vaznÈ pro jednotlivÈ pojiöùovny, kterÈ toto takzvanÈ povinnÈ ruËenÌ provozujÌ. Sazby minim·lnÌho pojistnÈho plnÌ totiû po dobu st·tnÌ regulace pojistnÈho ˙lohu nejniûöÌch sazeb, za kterÈ mohou pojiöùovny ze z·kona povinnÈ ruËenÌ nabÌzet. P¯i stanovenÌ minim·lnÌch sazeb pro rok 2001 vych·zela »KP z anal˝z ökodnÈho pr˘bÏhu jednotliv˝ch skupin motorov˝ch vozidel za cel˝

tem regulovanÈ sazby z·konnÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti nepostaËovaly v pr˘bÏhu 90. let ke krytÌ vznikl˝ch ökod. Odhad v˝öe nepokryt˝ch z·vazk˘ Ëinil k 31. 12. 1999 celkem 2,561 mld. KË. Tyto z·vazky p¯eöly ustanovenÌm z·kona na »eskou kancel·¯ pojistitel˘. »lenskÈ pojiöùovny jsou povinny tento z·vazek promÌtnout do svÈho letoönÌho ˙ËetnictvÌ. I p¯es tuto skuteËnost pojistnÈ, kterÈ budou motoristÈ pro p¯ÌötÌ rok platit, bude ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ jen mÌrnÏ vyööÌ neû letos. VÏtöina pojiöùoven si byla vÏdoma nedostateËnosti minim·lnÌch sazeb pro rok 2000, a motoristÈ proto v roce 2000 platili pojistnÈ o patn·ct pro-

Minim·lnÌ sazby povinnÈho ruËenÌ pro rok 2000

tenÌ 5% bonusu ËinÌ zv˝öenÌ 4,4 procenta. K vÏtöÌmu n·r˘stu doch·zÌ u skupin vozidel s nejhoröÌm ökodn˝m pr˘bÏhem, zejmÈna u motocykl˘ s objemem mo-

toru od 350 do 500 ccm, u p¯Ìpojn˝ch vozidel a tahaË˘. Jak zd˘raznil ing. Mr·z, i po zv˝öenÌ pat¯Ì sazby povinnÈho ruËenÌ k nejniûöÌm v celÈ st¯ednÌ EvropÏ.

Sazby minim·lnÌho pojistnÈho na rok 2001 v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla TarifnÌ skupina

Minim·lnÌ pojistnÈ v KË

a) jednostop· motorov· vozidla 1. do 50 ccm 2. nad 50 ccm do 350 ccm

229 561

3. nad 350 ccm do 500 ccm

1 509

4. nad 500 ccm

1 650

b) osobnÌ automobily

Tiskov· konference »KP

1. do 1000 ccm

1 188


2 682


3 837


5 950

5. nad 2500 ccm

9 063

c) obytnÈ automobily d) sanitnÌ automobily

pojistn˝ trh. »KP sdruûuje dvan·ct pojiöùoven, kterÈ vlastnÌ licenci Ministerstva financÌ k provozov·nÌ povinnÈho ruËenÌ. Na z·kladÏ proveden˝ch anal˝z »KP zjistila, ûe u vöech skupin vozidel p¯ekroËil r˘st ökodnÈho pr˘bÏhu v roce 2000 procento n·r˘stu spot¯ebitelsk˝ch cen, coû m· podle z·kona za n·sledek zv˝öenÌ minim·lnÌho pojistnÈho. äkodn˝ pr˘bÏh je charakterizov·n jako pomÏr mezi vznikl˝mi ökodami a pojistn˝m. R˘st ökodnÈho pr˘bÏhu znamen·, ûe ökody meziroËnÏ vzrostly vÌce neû odpovÌdajÌcÌ pojistnÈ. MeziroËnÌ n·r˘st ökodnÈho pr˘bÏhu zahrnuje i skuteËnost, ûe st·POJISTNÝ OBZOR • 11/2000

cent vyööÌ neû z·konem stanovenÈ minim·lnÌ sazby. Re·ln˝ n·r˘st sazeb je tak niûöÌ, neû vypl˝v· z prostÈho porovn·nÌ minim·lnÌch sazeb rok˘ 2000 a 2001, a v pr˘mÏru ËinÌ 13 procent. NavÌc, vzhledem k tomu, ûe na z·kladÏ bezeökodnÈho pr˘bÏhu bude mÌt vÌce neû 90 procent motorist˘ n·rok na bonus, zv˝öÌ se jim pojistnÈ o mÈnÏ neû 8 procent. Nap¯Ìklad pro nejpoËetnÏjöÌ skupinu vozidel ñ osobnÌch automobil˘ s objemem motoru od 1000 do 1350 ccm ñ se minim·lnÌ pojistnÈ zvyöuje na 2682 korun, coû v porovn·nÌ s obvykl˝mi sazbami roku 2000 p¯edstavuje n·r˘st o deset procent. Po zapoË-

e) tahaËe

4 913 4 865 13 570

f) ostatnÌ automobily 1. do 3500 kg

7 173

2. od 3500 kg do 12 000 kg

12 053

3. nad 12 000 kg

16 725

g) traktory h) motorovÈ ruËnÌ vozÌky

466 174

i) autobusy MHD

7 040

i) trolejbusy MHD

3 006

j) ostatnÌ autobusy 1. do 5000 kg

10 698

2. nad 5000 kg

18 955

k) p¯Ìpojn· vozidla 1. do 750 kg 2. nad 750 kg 3. n·vÏsy

154 404 6 181 (Zpracov·no podle materi·l˘ »KP.)

11

1. Z·kon Ë. 307/2000 Sb. o zemÏdÏlsk˝ch skladnÌch listech a zemÏdÏlsk˝ch ve¯ejn˝ch skladech a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (˙Ëinnost 7. 9. 2000). Z·kon upravuje reûim vyd·v·nÌ zemÏdÏlsk˝ch skladnÌch list˘ k vybran˝ch zemÏdÏlsk˝m produkt˘m a nakl·d·nÌ s nimi jako s cenn˝mi papÌry, podmÌnky pro z¯izov·nÌ a provozov·nÌ zemÏdÏlsk˝ch ve¯ejn˝ch sklad˘ a st·tnÌ dozor nad nimi. Provozovatel skladu odpovÌd· za ökodu, jeû vznikla na skladovanÈm zboûÌ. Na tuto odpovÏdnost se nevztahuje ß 533 obch. z·k. Provozovatel je povinen pojistit sklad i zboûÌ proti ûivelnÌm po-

4. Z·kon Ë. 305/2000 Sb. o povodÌch (˙Ëinnost 1. 1. 2001). 5. Z·kon Ë. 309/2000 Sb. o obrannÈ standardizaci, katalogizaci a st·tnÌm ovÏ¯ov·nÌ jakosti v˝-

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘

JUDr. Ji¯ina Kotrbat· hrom·m a kr·deûi. P¯edloûenÌ pojistnÈ smlouvy je podmÌnkou vyd·nÌ povolenÌ k provozov·nÌ skladu. Pokud provozovatel nep¯edloûÌ do 30 dn˘ po uplynutÌ pojistnÈho obdobÌ Ministerstvu zemÏdÏlstvÌ doklad o ˙hradÏ pojistnÈho na dalöÌ obdobÌ, ministerstvo povolenÌ k datu ukonËenÌ pojistnÈho obdobÌ odejme. 2. Z·kon Ë. 301/2000 Sb. o matrik·ch, jmÈnu a p¯ÌjmenÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (˙Ëinnost 1. 7. 2001, Ë·st 1. 1. 2004). 3. Z·kon Ë. 303/2000 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 16/1993 Sb., o dani silniËnÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 7. 9. 2000).

12

robk˘ a sluûeb urËen˝ch k zajiötÏnÌ obrany st·tu a o zmÏnÏ ûivnostenskÈho z·kona (˙Ëinnost 1. 4. 2001). 6. Vyhl·öka Ë. 319/2000 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 333/ 1999 Sb., kterou se pro ˙Ëely poskytov·nÌ cestovnÌch n·hrad stanovÌ v˝öe sazeb stravnÈho, v˝öe sazeb z·kladnÌch n·hrad za pouûÌv·nÌ silniËnÌch motorov˝ch vozidel a v˝öe pr˘mÏrn˝ch cen pohonn˝ch hmot. S ˙ËinnostÌ od 20. 9. 2000 ËinÌ v˝öe pr˘mÏrnÈ ceny benzinu za 1 litr podle druhu 30 KË, 31,30 KË a 30,30 KË, motorovÈ nafty 24,20 KË. 7. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 322/2000 Sb., kter˝m se vyd·vajÌ vzorovÈ sta-

novy spoleËenstvÌ vlastnÌk˘ jednotek podle z·kona o vlastnictvÌ byt˘ (˙Ëinnost 25. 9. 2000). 8. Vyhl·öka Ë. 326/2000 Sb. o zp˘sobu oznaËov·nÌ ulic a ostatnÌch ve¯ejn˝ch prostranstvÌ n·zvy, o zp˘sobu pouûitÌ a umÌstÏnÌ ËÌsel k oznaËenÌ budov, o n·leûitostech ohl·öenÌ o p¯eËÌslov·nÌ budov a o postupu a oznamov·nÌ p¯idÏlenÌ ËÌsel a dokladech pot¯ebn˝ch k p¯idÏlenÌ ËÌsel (˙Ëinnost dnem voleb do zastupitelstev kraj˘ v roce 2000). 9. Z·kon Ë. 340/2000 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 424/1991 Sb., o sdruûov·nÌ v politick˝ch stran·ch a v politick˝ch hnutÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 586/1992 Sb., o danÌch z p¯Ìjm˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 357/ 1992 Sb., o dani dÏdickÈ, dani darovacÌ a dani z p¯evodu nemovitostÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2001). 10. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 347/2000 Sb., kter˝m se stanovÌ v˝öe poplatku za uûÌv·nÌ d·lnice a rychlostnÌ silnice silniËnÌmi motorov˝mi vozidly (˙Ëinnost 1. 1. 2001). 11. Opat¯enÌ »eskÈ n·rodnÌ banky Ë. 36/2000 Sb., kter˝m se stanovÌ platebnÌ tituly pro oznaËov·nÌ ˙Ëelu penÏûnÌch ˙hrad (˙Ëinnost 1. 1. 2001). 12. Opat¯enÌ »eskÈ n·rodnÌ banky Ë. 41/2000 Sb., kter˝m se mÏnÌ opat¯enÌ ze dne 28. 6. 1999 o kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti bank zahrnujÌcÌ ˙vÏrovÈ a trûnÌ riziko (˙Ëinnost 21. 9. 2000). 13. Opat¯enÌ »eskÈ n·rodnÌ banky Ë. 42/2000 Sb., kter˝m se mÏnÌ opat¯enÌ ze dne 8. 7. 1999, kter˝m se stanovÌ podmÌnky pro prov·dÏnÌ dohledu nad bankami na konsolidovanÈm z·kladÏ (˙Ëinnost 21. 9. 2000). 14. SdÏlenÌ Min. zahr. vÏcÌ o sjedn·nÌ RozhodnutÌ Ë. 1/99 Rady p¯idruûenÌ mezi Evropsk˝mi spoleËenstvÌmi a jejich Ëlensk˝mi st·ty na jednÈ stranÏ a »eskou republikou na stranÏ druhÈ ze dne 30. 7. 1999 o p¯ijetÌ podmÌnek pro ˙Ëast »R v programech SpoleËenstvÌ v oblasti v˝zkumu, technologickÈho rozvoje a demonstracÌ (1998ñ2002), a v programech pro v˝zkum a vzdÏl·v·nÌ (1998ñ 2002) ñ platnost 1. 8. 1999.

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ OdpovÏdnost v˝robc˘ cigaret Porota v Miami (USA) odsoudila r˘znÈ tab·kovÈ spoleËnosti k vyplacenÌ 145 mld. USD jako odökodnÈ v soudnÌm ¯ÌzenÌ vedenÈm jmÈnem 500 000 obËan˘ Floridy. Toto rozhodnutÌ zdaleka p¯edËÌ dosud udÏlen· odökodnÏnÌ represivnÌho charakteru, kter· v USA bÏûnÏ b˝vajÌ vysok·. éalovanÈ spoleËnosti majÌ v ˙myslu se odvolat. Pojiöùovny odmÌtajÌ, ûe by kdy pojiöùovaly odpovÏdnost za zdravotnÌ rizika spojen· s kou¯enÌm a z tÏchto d˘vod˘ se necÌtÌ finanËnÏ ohroûeny.

PojiötÏnÌ ökod zp˘soben˝ch hackery SpoleËnost Allianz Cornhill p¯ipravuje nov˝ produkt nazvan˝ Ñkybervandalismusì. Toto pojiötÏnÌ je zamÏ¯eno na malÈ a st¯ednÌ firmy, kterÈ nemajÌ vlastnÌ softwarovÈ systÈmy, ale vyuûÌvajÌ pro svÈ podnik·nÌ Internet nebo systÈmy s nÌm spojenÈ. Produkt byl vyvinut pro ¯eöenÌ podobn˝ch situacÌ jako ta, kter· nastala letos na ja¯e, kdy Internet byl ochromen hackery a zaplaven poËÌtaËov˝mi viry.

Sjedn·v·nÌ pojiötÏnÌ p¯es internet Ned·vno vydan· studie öv˝carskou zajiöùovnou uv·dÌ, ûe pro sjedn·nÌ pojiötÏnÌ se zatÌm vyuûÌv· internetu jen velice m·lo. TÌmto zp˘sobem je ve Spojen˝ch st·tech bÏûnÏ sjedn·v·no 0,2 % pojiötÏnÌ obËan˘, zatÌmco v EvropÏ je to jen 0,02 %. Ve svÈ prognÛze vöak studie p¯edpovÌd·, ûe do r. 2005 by mÏl podÌl obchodu on-line na pojistnÈm trhu v USA dos·hnout 5 % aû 10 % a v EvropÏ 3 % aû 5 %. Asociace britsk˝ch pojistitel˘ tÈû informovala, ûe aËkoliv poËet uûivatel˘ internetu stoup·, poËet str·nek nabÌzejÌcÌch ve¯ejnosti p¯Ìm˝ obchod v pojiötÏnÌ je jen Ñmargin·lnÏ vyööÌì. (ko) Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 7/2000


O

Internetu a moûnostech jeho vyuûitÌ v pojiöùovn·ch se v odborn˝ch Ëasopisech, vËetnÏ PojistnÈho obzoru, v poslednÌ dobÏ pÌöe Ëasto. VÏtöinou jsou prezentov·ny vÌce Ëi mÈnÏ teoretickÈ z·mÏry a pl·ny na vyuûitÌ modernÌho komunikaËnÌho mÈdia. Praktick˝ch zkuöenostÌ zatÌm nenÌ mnoho. V˝sledky pr˘zkumu vyuûÌv·nÌ Internetu v nÏmeck˝ch pojiöùovn·ch na poË·tku roku 2000 publikoval Ëasopis Versicherungswirtschaft (Ë. 14/2000). Pr˘zkum vych·zel z hodnocenÌ internetov˝ch str·nek asi 150 pojiöùoven a odpovÏdÌ 70 pojiöùoven na rozeslan˝ dotaznÌk. NÏkterÈ z·vÏry mohou b˝t jistÏ zajÌmavÈ i pro naöe Ëten·¯e. HlavnÌ vyuûÌv·nÌ Internetu ñ p¯edstavenÌ produkt˘ a spoleËnosti »istÏ form·lnÏ a kvantitativnÏ vzato, jsou na Internetu p¯Ìtomny prakticky vöechny nÏmeckÈ pojiöùovny. VÏtöinou se prezentuje pojiöùovna a jejÌ nabÌzenÈ produkty. Internet tedy slouûÌ hlavnÏ jako marketingov˝ n·stroj. VÏtöina pojiöùoven oslovuje na Internetu soukromou (ne podnikovou) klientelu, Ëasto se zamÏ¯enÌm na urËitou cÌlovou skupinu (mladÌ lidÈ, rodiny, stavebnÌci). Popisy produkt˘ doplÚuje zpravidla nabÌdka souvisejÌcÌch sluûeb z·kaznÌk˘m. Prezentace pojiöùovny zahrnuje vedle hlavnÌch informacÌ o spoleËnosti takÈ adresy, obr·zky budov, nÏkdy p¯ÌjezdovÈ trasy. K dispozici jsou takÈ tiskovÈ zpr·vy a informace o hospoda¯enÌ.

n

Akvizice p¯es Internet Internet m˘ûe slouûit pojiöùovn·m jako odkaz na mÌsta, kde lze sjednat pojiötÏnÌ nebo pro p¯ÌmÈ sjedn·nÌ pojiötÏnÌ. V prvnÌm p¯ÌpadÏ odkazujÌ pojiöùovny na sv· prodejnÌ mÌsta a zprost¯edkovatele (vÏtöinou podle PS» nebo abecednÏ), nejelegantnÏjöÌm ¯eöenÌm je automatickÈ vyhled·nÌ nejbliûöÌho kontaktnÌho mÌsta podle zadanÈ adresy. P¯ÌmÈ odkazy na internetovÈ str·nky zprost¯edkovatel˘ nejsou bÏûnÈ (mnozÌ zprost¯edkovatelÈ ani na Internetu nejsou). NejjednoduööÌ formou p¯ÌmÈ akvizice je e-mailov· adresa, kterou m˘ûe z·jemce o komunikaci

n


Internet v nÏmeck˝ch pojiöùovn·ch s pojiöùovnou pouûÌt. DalöÌ moûnosti sahajÌ od vyû·d·nÌ zasl·nÌ n·vrhu na danou adresu, p¯es staûenÌ podklad˘ z Internetu, vyû·d·nÌ si telefonickÈho kontaktu, pojiöùovacÌho poradce, v˝poËet pojistnÈho podle zadan˝ch parametr˘ a vyhotovenÌ n·vrhu ñ aû po moûnost uzav¯Ìt pojiötÏnÌ on-line. PoslednÏ uvedenou moûnost nabÌzÌ zatÌm jen velmi omezen˝ okruh p¯Ìm˝ch pojistitel˘, a to jen v nÏkter˝ch druzÌch pojiötÏnÌ. TradiËnÌ pojiöùovny s vybudovanou prodejnÌ strukturou jsou v tomto smÏru velmi zdrûenlivÈ a na Internetu odkazujÌ na sv· obchodnÌ mÌsta. PÈËe o klienty PodobnÏ je tomu s n·slednou pÈËÌ o klienty. Ti si mohou prost¯ednictvÌm e-mailu vyû·dat poradenstvÌ, podklady nebo zasl·nÌ doklad˘ (nap¯. zelenÈ karty, formul·¯˘). Jen mal˝ poËet pojiöùoven umoûÚuje posÌlat po Internetu zmÏnov· data k existujÌcÌm pojiötÏnÌm nebo prov·dÏt zmÏny investic u kapit·lov˝ch ûivotnÌch pojiötÏnÌ v·zan˝ch na investiËnÌ fondy. V p¯ÌpadÏ pojistn˝ch ud·lostÌ je moûnÈ vyplnit na Internetu formul·¯ ozn·menÌ.

n

VnÏjöÌ prezentace VnÏjöÌ vzhled internetov˝ch str·nek nÏmeck˝ch pojiöùoven se mÏnÌ jen minim·lnÏ. St·le p¯evaûuje Ñklasick·ì statick· prezentace, postupnÏ se prosazujÌ i multimedi·lnÌ a interaktivnÌ prvky. Nov· koncepce internetovÈ prezentace je u pojiöùoven vz·cnostÌ, obvykl˝ je pr˘bÏûn˝ v˝voj a p¯izp˘sobov·nÌ obsahu. RostoucÌ poËet str·nek p¯itom vede k technickÈmu ËlenÏnÌ obsahu a vyuûÌv·nÌ r˘zn˝ch tlaËÌtek a r·meËk˘ s odkazy. I tady platÌ, ûe mÈnÏ je vÌce v z·jmu p¯ehlednosti internetovÈ prezentace.

n

InternetovÈ technologie SouËasnou internetovou prezentaci nÏmeck˝ch pojiöùoven lze charakterizovat jako nabÌdku produkt˘ v hromadn˝ch odvÏtvÌch pojiötÏnÌ a jednoduchou nabÌdku sluûeb klient˘m. DalöÌ kroky k elektronickÈmu obchodov·nÌ jsou teprve p¯ed nimi. NenÌ dost dob¯e moûnÈ p¯ÌmÈ srovn·v·nÌ pojiöùoven s bankovnÌ sfÈrou, kde lze pomocÌ home bankingu a Internetu zjiöùovat stav svÈho konta (analogicky u pojiöùovny stav smlouvy a placenÌ pojistnÈho) a zad·vat p¯Ìkazy (analogicky hl·sit zmÏny ˙daj˘ a pojistnÈ ud·losti). Internetov· prezentace pojiöùoven je vÏtöinou oddÏlena a nem· p¯Ìmou vazbu na provoznÌ informaËnÌ systÈmy zpracov·nÌ dat. V ¯adÏ p¯Ìpad˘ dokonce internetovÈ servery neprovozujÌ samy pojiöùovny, ale externÌ poskytovatelÈ sluûeb. InternetovÈ technologie p¯itom vyuûÌv· vÏtöina pojiöùoven internÏ jako z·klad vnit¯nÌch komunikaËnÌch sÌtÌ ñ intranet˘ (p¯Ìp. takÈ extranet˘ pro spojenÌ se sv˝mi partnery nebo zprost¯edkovateli). Technicky obtÌûnÈ m˘ûe b˝t propojenÌ se zprost¯edkovateli nebo poskytovateli sluûeb pojiöùovn·m (znalci). Ti jsou vÏtöinou nez·vislÌ, majÌ sv· vlastnÌ sdruûenÌ, v nichû komunikujÌ technicky odliön˝m zp˘sobem a tak bude nezbytn· tvorba rozhranÌ.

n

Tvorba internetov˝ch str·nek Pro tvorbu internetov˝ch str·nek je dnes k dispozici ¯ada softwarov˝ch n·stroj˘. SvÈ sluûby nabÌzÌ ¯ada reklamnÌch, grafick˝ch a internetov˝ch agentur, nÏkterÈ pojiöùovny vyuûÌvajÌ dokonce sluûeb student˘. Obsah internetovÈ prezentace je ve vÏtöinÏ pojiöùoven v kompetenci ˙tvar˘ marketingu, p¯ÌpadnÏ ˙tvar˘, kterÈ se starajÌ o styk s tis-

n

kem a ve¯ejnostÌ. Pokud jde o technickÈ zabezpeËenÌ, podÌlejÌ se na nÏm zhruba vyrovnanÏ vlastnÌ ˙tvary zpracov·nÌ informacÌ a externÌ dodavatelÈ. Grafickou str·nku zajiöùujÌ p¯edevöÌm externÌ reklamnÌ a grafickÈ agentury. OmezujÌcÌ podmÌnky HlavnÌ omezenÌ vyuûÌv·nÌ Internetu pro sjedn·v·nÌ pojiötÏnÌ p¯edstavujÌ dnes v NÏmecku pr·vnÌ p¯edpisy. P¯ÌmÈ okamûitÈ uzav¯enÌ pojiötÏnÌ po Internetu podle nich nenÌ moûnÈ, protoûe z·kaznÌk (v r·mci ochrany spot¯ebitel˘) musÌ dostat informaci v papÌrovÈ formÏ. Touto problematikou se zab˝v· takÈ jedna z nov˝ch smÏrnic EvropskÈ unie. Druh· skupina p¯ek·ûek vypl˝v· p¯Ìmo z charakteru Internetu, kter˝ s·m o sobÏ neposkytuje ochranu proti zneuûitÌ p¯en·öen˝ch dat, jejich ztr·tÏ nebo zmÏn·m. I to je jednÌm z d˘vod˘ oddÏlenÈho provozov·nÌ Internetu od vlastnÌch informaËnÌch systÈm˘, aby se nezvyöovalo riziko neopr·vnÏnÈho proniknutÌ do nich zvenËÌ.

n

LidÈ a n·klady OdpovÏdi na ot·zky t˝kajÌcÌ se nasazenÌ pracovnÌk˘, kte¯Ì se Internetem v pojiöùovn·ch profesion·lnÏ zab˝vajÌ, a rozpoËt˘ nejsou bohuûel z¯ejmÏ dostateËnÏ vypovÌdajÌcÌ. PoËet pracovnÌk˘ se pohybuje od poloviny pracovnÌ sÌly aû po 5 osob ve velkÈ pojiöùovnÏ. RozpoËet se pohybuje ñ jistÏ i v z·vislosti na velikosti pojiöùovny a na v˝znamu, kter˝ se prezentaci na Internetu p¯isuzuje ñ od 10 000 do 900 000 DM. Jen menöÌ Ë·st pojiöùoven je toho n·zoru, ûe vynaloûenÈ n·klady se mohou uû dnes vr·tit. VÏtöina se domnÌv·, ûe se vr·tÌ nÏkdy v budoucnosti, nebo ûe n·vratnost je nejist·. Podle autor˘ pr˘zkumu nelze v nejbliûöÌ dobÏ oËek·vat velkou zmÏnu proti souËasnÈmu stavu. Lze oËek·vat kroky k v˝mÏnÏ dat se zprost¯edkovateli a p¯i likvidaci ökod v z·jmu ˙spory n·klad˘. OËek·vat podobn˝ boom jako u home bankingu nenÌ na mÌstÏ. Uû jen proto, ûe klient s pojiöùovnou komunikuje podstatnÏ mÈnÏ Ëasto neû s bankou a tato komunikace je vÏtöinou podstatnÏ sloûitÏjöÌ. (ML)

n

13

V

souËasnÈ dobÏ jsme svÏdky intenzivnÌho rozvoje poËÌtaËov˝ch systÈm˘, informaËnÌch a komunikaËnÌch technologiÌ. V È¯e digitalizace si internet postupnÏ zÌsk·v· st·le v˝znamnÏjöÌ roli v kaûdodennÌm ûivotÏ. P¯ÌmÈ bankovnÌ obchody prov·dÏnÈ elektronickou cestou se postupnÏ st·vajÌ samoz¯ejmostÌ. V USA dnes tÌmto zp˘sobem nakupuje asi 10 % populace, ve vyspÏl˝ch evropsk˝ch st·tech a v Japonsku zatÌm zhruba 2 %. V˝chozÌm p¯edpokladem rozvoje tÈto Ëinnosti je zdokonalenÌ systÈm˘ ochrany dat. Pomoci by mÏla i legislativa. UplatnÏnÌ elektronickÈho obchodu v pojiöùovnictvÌ je pak pouze ot·zkou Ëasu. Podle prognÛzy Ëasopisu Swiss Re Sigma Ë. 5/2000 lze oËek·vat, ûe do

dojde ke zv˝öenÌ konkurenËnÌch tlak˘ mezi pojistiteli; pojistnÈ by se proto mÏlo sniûovat. Za revoluËnÌ prvek lze oznaËit dosaûenÌ p¯ÌmÈho spojenÌ mezi pojistitelem a klientem. K dispozici bude popis pojistn˝ch produkt˘ vËetnÏ cenov˝ch relacÌ. Kaûd˝ si bude moci nalÈzt optim·lnÌ variantu na z·kladÏ porovn·nÌ nabÌdek od nÏkolika pojistitel˘. Bude zde moûnost zabezpeËenÌ nep¯etrûitÈho provozu. Na jak˝koliv dotaz klienta lze pak zÌskat tÈmÏ¯ okamûitÏ odpovÏÔ. PrvnÌm krokem tohoto procesu je standardizace. NejvÏtöÌ öanci budou mÌt co nejjednoduööÌ postupy, upravenÈ do jasnÈ, jednoznaËnÈ formy. TradiËnÌ pojistitelÈ budou muset nejen investovat do technic-

Perspektivy elektronicky realizovanÈho obchodu v pojiöùovnictvÌ Ing. Ji¯Ì Janata, CSc., MARSH s.r.o. roku 2005 bude uskuteËÚov·no tÌmto zp˘sobem 5 ñ 10 % operacÌ z celÈho objemu v USA a 3ñ5 % v EvropÏ. HlavnÌ rysy elektronickÈho pojiötÏnÌ V souËasnÈ dobÏ slouûÌ internet zpravidla jen k podpo¯e marketingovÈ Ëinnosti pojiöùoven. Kaûd˝ ˙stav m· svÈ webovÈ str·nky, pod·vajÌcÌ z·kladnÌ informace. P¯echod na plnohodnotn˝ elektronick˝ obchod by mÏl v prvÈ ¯adÏ znamenat zkvalitnÏnÌ sluûeb v r˘zn˝ch oblastech ûivotnÌho i neûivotnÌho pojiötÏnÌ, racionalizaci a urychlenÌ postup˘, snÌûenÌ administrativnÌch a provoznÌch n·klad˘. To jsou v podstatÏ stejnÈ cÌle, jakÈ si klade elektronickÈ obchodov·nÌ v˘bec. SouËasnÏ

14

kÈho za¯ÌzenÌ, ale tÈû do p¯ebudov·nÌ st·vajÌcÌho modelu ¯ÌzenÌ a provozu. K tomu bude pot¯eba vysoce kvalifikovan˝ch specialist˘; na druhÈ stranÏ lze oËek·vat ruöenÌ mÌst pro pracovnÌky s niûöÌ kvalifikacÌ v administrativÏ. JednotlivÈ prvky procesu pojiötÏnÌ jako marketing, upisov·nÌ rizika, spr·va smlouvy, vy¯izov·nÌ pojistn˝ch ud·lostÌ nebo i nÏkterÈ standardnÌ operace rizikovÈho managementu bude moûnÈ optimalizovat. PodstatnÏ se snÌûÌ n·klady na akvizice, kterÈ bylo dosud nutnÈ vynaloûit zejmÈna p¯i vstupu na trh. TÌm se otevÌr· prostor pro novÈ subjekty. ⁄spÏchu mohou dos·hnout zejmÈna ti, kte¯Ì spojÌ svoje ˙silÌ s internetov˝mi experty, specialisty na

software, s renomovan˝mi bankovnÌmi domy, pop¯. v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ s kvalifikovan˝mi aktu·ry. ÿeöenÌ pojistn˝ch ud·lostÌ lze prov·dÏt systÈmem on-line; veöker· dokumentace vËetnÏ n·zorn˝ch fotografiÌ nebo videoz·bÏr˘ m˘ûe proch·zet elektronickou cestou. Existuje moûnost, aby odborn· dÌlna, prov·dÏjÌcÌ opravu, klienta i pojiöùovnu pr˘bÏûnÏ informovala o postupu pracÌ, takûe nebude doch·zet ke zbyteËnÈmu zdrûov·nÌ. DosaûenÈ ˙spory ze vöech oblastÌ se promÌtnou do snÌûenÌ cen produkt˘. Siln· konkurence spolu s moûnostÌ snadnÈho porovn·nÌ nabÌdky od r˘zn˝ch subjekt˘ vöak m˘ûe vÈst aû k cenovÈ v·lce. ⁄loha zprost¯edkovatele v elektronickÈm obchodÏ Elektronick˝ obchod nutnÏ vyvol· zmÏny v roli zprost¯edkovatele. Z·kladnÌ p¯ehled o jednotliv˝ch produktech a o cen·ch, kter˝ d¯Ìve zabezpeËovali jednatelÈ nebo maklÈ¯i, bude pro klienta snadno dostupn˝ na internetu. Je tedy z¯ejmÈ, ûe v oblasti standardnÌch operacÌ pro menöÌ klienty bude pot¯eba sluûeb klasickÈho zprost¯edkovatele, p¯edevöÌm jednatele, znaËnÏ omezena. Nez·visl˝ maklÈ¯ musÌ zvl·dnout novÈ informaËnÌ technologie, aby se mohl soust¯edit na zpracov·nÌ a vyhodnocenÌ nabÌdky od vÌce pojiöùovacÌch spoleËnostÌ pro st¯ednÌ a vÏtöÌ subjekty, u kter˝ch lze vÈst jedn·nÌ o optim·lnÌch podmÌnk·ch a rozsahu krytÌ i v˝öi pojistnÈho. V neûivotnÌm pojiötÏnÌ budou u rozs·hlejöÌch kontrakt˘ st·le v˝znamnÈ ot·zky rizikovÈho managementu, protoûe posouzenÌ a hodnocenÌ rizika z˘stane nad·le v˝chozÌm bodem pro vyjedn·v·nÌ s pojistiteli, soupojistiteli nebo zajistiteli. Spolu s elektronick˝m obchodem se objevÌ i nov· rizika, pro kter· bude nutnÈ hledat pojistnou ochranu. VelkÈ perspektivy majÌ alternativnÌ p¯enosy a alternativnÌ financov·nÌ rizika, zaloûenÈ na propojenÌ pojiöùovnictvÌ s kapit·lov˝mi trhy. Zde m˘ûe maklÈ¯ prok·zat svoji kreativitu. D·le se m˘ûe se uplatnit i v oblasti managementu vy¯izov·nÌ komplikovan˝ch pojistn˝ch ud·lostÌ. Lze vöak oËek·vat zmÏny ve struktu¯e dosahovan˝ch p¯Ìjm˘: vzhledem k vÏtöÌmu z·jmu o oblast ¯ÌzenÌ rizika se bude zvyöovat podÌl sluûeb, vykon·van˝ch za ˙platu, zamÏ¯en˝ch na glob·lnÌ rizikov˝ management,

zpracov·nÌ rizikov˝ch profil˘, havarijnÌ pl·ny a pl·ny na znovuobnovenÌ provozu. NovÈ rizikovÈ prvky Existuje öirok· ök·la z·vad ËistÏ technickÈho charakteru, kterÈ mohou naruöit spr·vn˝ chod elektronickÈho za¯ÌzenÌ a tÌm i celou ideu novÈho postupu. Mezi nÏ pat¯Ì klasickÈ situace jako v˝padek zdroje proudu, nedostateËn· kapacita serveru, z·vaûn· funkËnÌ porucha systÈmu. Ovöem devastaËnÌ ˙Ëinek s nedozÌrn˝mi n·sledky mohou mÌt ˙toky hacker˘ a zamo¯enÌ systÈmu nebezpeËn˝mi viry. Uv·dÌ se, ûe v souËasnosti existuje ve svÏtÏ sedm mezin·rodnÌch dob¯e organizovan˝ch a financovan˝ch skupin, zamÏ¯en˝ch na zloËineckou Ëinnost v elektronickÈm obchodÏ (Global Risk, Marsh, 2/2000). ProblÈm spoËÌv· v tom, ûe s nutnostÌ zabezpeËenÌ datov˝ch soubor˘, software, hardware a telekomunikaËnÌch cest se p˘vodnÏ p¯Ìliö nepoËÌtalo. Na poË·tku si asi m·lokdo dok·zal p¯edstavit, ûe jednÌm z budoucÌch strategick˝ch v·leËn˝ch cÌl˘ bude destrukce poËÌtaËov˝ch systÈm˘ nep¯Ìtele. ZejmÈna p¯i pojiötÏnÌ velk˝ch klient˘ z korporativnÌ sfÈry se pojistiteli poskytujÌ rozs·hlÈ soubory dat, kter· by mohla b˝t zneuûita. Nelze zcela vylouËit ani neopr·vnÏn˝ p¯Ìstup k bankovnÌmu ˙Ëtu klienta. Princip vz·jemnÈ d˘vÏry mezi vöemi z˙ËastnÏn˝mi subjekty je jednÌm ze z·klad˘ spolupr·ce. PracnÏ vytvo¯en˝ vztah m· v tomto ohledu velice citlivÈ mÌsto. Vybudovat si dobrou pozici na trhu znamen· mÌt i dobrÈ jmÈno, kterÈ je v˝sledkem mnoha let intenzivnÌho ˙silÌ. TÏûce nabyt· prestiû vöak m˘ûe b˝t ztracena bÏhem okamûiku a jejÌ znovuobnovenÌ se uû nemusÌ v˘bec poda¯it. Principy ochrany elektronickÈho obchodu I v tÈto oblasti p¯ispÌvajÌ k omezov·nÌ rizika metody rizikovÈho managementu. Podle Emily Freeman ze spoleËnosti Marsh, San Francisco, je vhodnÈ postupovat v n·sledujÌcÌch krocÌch: Anal˝za vöech aplikacÌ a zhodnocenÌ jejich rizik. Pak lze zamÏ¯it pozornost na cesty pouûÌv·nÌ internetu, zejmÈna v elektronickÈm a integrovanÈm obchodÏ. Uvaûuje se, co by se mohlo st·t, kdyby doPOJISTNÝ OBZOR • 11/2000

ölo k doËasnÈmu p¯eruöenÌ jednÈ z tÏchto cest, nebo kdyby se do tÈto cesty poda¯ilo proniknout hackerovi. StanovenÌ priorit. ÿada obchodnÌch aktivit nemusÌ zrovna ovlivnit cel˝ soubor elektronickÈho obchodu; vyööÌ stupeÚ priority se tedy p¯i¯adÌ tÏm, kterÈ majÌ vÏtöÌ dopad na tvorbu p¯Ìjm˘ nebo na reputaci firmy. PosouzenÌ zranitelnosti spoleËnosti. V˝chozÌm bodem je audit bezpeËnostnÌch procedur a jejich prosazov·nÌ uvnit¯ subjektu. Zjiöùuje se, jak je moûnÈ proniknout zvnÏjöku do systÈmu a navrhujÌ se opat¯enÌ, kter˝mi by se tomu dalo zabr·nit. Odhad velikosti ökod. Je nutnÈ urËit, jak˝ finanËnÌ dopad majÌ jednotlivÈ aktivity. Jakou finanËnÌ hodnotu lze p¯i¯adit informacÌm v elektronickÈ formÏ (nap¯. p¯edmÏtu obchodnÌho tajemstvÌ nebo seznamu z·kaznÌk˘). Kontrola pojistnÈho programu. ⁄kolem je najÌt, kterÈ Ë·sti st·vajÌcÌho pojistnÈho programu se vztahujÌ k rizik˘m elektronickÈho obchodu. U klasick˝ch pojistek vöak tato rizika pojiötÏna neb˝vajÌ. ProvÏrka smluvnÌch ujedn·nÌ s dodavateli kritick˝ch prvk˘ elektronickÈho obchodu. Do tÈto Ëinnosti je pot¯eba zapojit specialisty z oboru pr·va, kte¯Ì pomohou urËit, do jakÈ mÌry lze p¯enÈst riziko na externÌ dodavatele, kte¯Ì p¯ipravujÌ webovÈ str·nky nebo zajiöùujÌ telekomunikaËnÌ sluûby. T˝mov˝ p¯Ìstup. UstavÌ se t˝m, sloûen˝ ze Ëlen˘ spoleËnosti pro vyhodnocenÌ rizik elektronickÈho obchodu a p¯Ìpravu strategie jejich omezenÌ. V t˝mu pracujÌ rizikovÌ inûen˝¯i, internÌ audito¯i, pr·vnÌci, technologovÈ, pracovnÌci marketingu a specialistÈ na zabezpeËenÌ dat. Vypracov·nÌ nov˝ch bezpeËnostnÌch postup˘ elektronickÈho obchodu. InternÌ pravidla pro zachov·nÌ bezpeËnosti provozu, kter· je nutnÈ bezpodmÌneËnÏ dodrûovat, pak zajiöùujÌ kontinuitu provozu. Je nutnÈ je periodicky testovat za pomoci externÌch specialist˘ na bezpeËnost webov˝ch operacÌ. Vyhled·nÌ pomoci z externÌch zdroj˘. Jestliûe dan˝ subjekt nenÌ schopen si vytvo¯it bezpeËnou infrastrukturu s·m, je lÈpe v duchu outsourcingu svÏ¯it tuto Ëinnost renomovanÈmu externÌmu dodavateli. POJISTNÝ OBZOR • 11/2000

V

ytv·¯enÌ dobr˝ch vztah˘ s klienty a z·kaznÌky (s minimem investic) povaûuje st·le vÌce spoleËnostÌ a firem za sv˘j hlavnÌ marketingov˝ problÈm a vyuûÌv· k tomu nejr˘znÏjöÌ technologie. Jednou z moûnostÌ je vyuûitÌ technologie call center (internÌch nebo externÌch) k zajiötÏnÌ rychlÈho, v˝konnÈho a efektivnÌho servisu. Call centra jsou Ëasto pouûÌv·na pouze jako prost¯edek ke komunikaci s nov˝mi z·kaznÌky, ¯ada spoleËnostÌ si ale uvÏdomila, ûe jejich vyuûitÌ je mnohem öiröÌ a pouûÌv· je takÈ k udrûenÌ a zv˝öenÌ zisk˘ se st·vajÌcÌmi klienty.

Computer Telephony Integration (CTI), aby hned po p¯ijetÌ hovoru mÏli k dispozici ˙daje pot¯ebnÈ k vybavenÌ volajÌcÌho klienta. Oper·tor, kterÈmu je hovor p¯epojen, m· p¯Ìmo p¯ed sebou na monitoru veökerÈ informace souËasnÏ s p¯epojen˝m hovorem. VolajÌcÌ je tak zbaven povinnosti se nÏkolikr·t p¯edstavovat, p¯e¯Ìk·vat identifikaËnÌ ËÌsla, opakovanÏ popisovat z·vadu, atd. K v˝raznÈmu snÌûenÌ n·klad˘ doch·zÌ zejmÈna p¯i vyuûitÌ CTI pro vyt·ËenÌ telefonnÌch ËÌsel p¯i aktivnÌm telemarketingu. Oper·to¯i se nezdrûujÌ vyt·ËenÌm telefonnÌch ËÌsel, Ëek·nÌm na tÛn, pop¯. zavÏöov·nÌm p¯i obsazenÈ lince ñ

Call centrum = vstupnÌ br·na firmy

Ing. AntonÌn PospÌöil, Lion Teleservices SK, s.r.o. Call centrum (d·le CC) je organizaËnÌ jednotka, kter· slouûÌ k hromadnÈmu zpracov·nÌ p¯ÌchozÌch a odchozÌch hovor˘. (InternÌ CC je pevnou organizaËnÌ souË·stÌ spoleËnosti a zpravidla zajiöùuje zpracov·nÌ telefonnÌch hovor˘ v˝hradnÏ pro spoleËnost; externÌ CC nabÌzÌ svoje sluûby t¯etÌm osob·m jako svoji hlavnÌ Ëinnost ñ formou outsourcingu). Z·kladnÌ Ë·stÌ CC je Automatic Call Distribution (ACD). ACD t¯ÌdÌ p¯ÌchozÌ hovory podle volanÈho ËÌsla, podle Ëasu p¯Ìchodu, dÈlky Ëek·nÌ v ¯adÏ ËekajÌcÌch hovor˘ apod. a p¯ed·v· je na volnÈ oper·tory. CC jsou propojena na datab·ze ˙daj˘ pomocÌ systÈmu

Power Dialing. Dost·vajÌ se k nim pouze ˙spÏönÏ spojenÈ hovory, coû v praxi znamen· zv˝öenÌ produktivity aû o 40 %. Velk˝ poËet dotaz˘ m· opakujÌcÌ se charakter, a tak mohou b˝t vybavov·ny automaticky, prost¯ednictvÌm dalöÌ Ë·sti CC ñ interaktivnÌho hlasovÈho systÈmu ñ Interactive Voice Response (IVR), jenû je schopen s·m v r·mci organizace poskytovat informace. NejnovÏjöÌmi trendy je spojenÌ CC se sluûbami Internetu. Nap¯. uûivatel pohybujÌcÌ se po webov˝ch str·nk·ch urËitÈ firmy klikne na v˝robek, kter˝ ho tam zaujal. Aplikace ÑpoËÌtaËovÈ telefonieì vyhled· agenta, odpovÏdnÈ-

ho za dan˝ produkt, kter˝ se s uûivatelem vz·pÏtÌ telefonicky spojÌ. Pro takov·to CC se ujÌm· oznaËenÌ Intgrated CC. q Integrated CC ñ telefon, fax, E-mail, web PevnÈ telefonnÌ linky, mobilnÌ telefony, fax, elektronick· poöta, web, poöta, SMS, chat, WAP ñ to vöe lze integrovat do jedinÈho CC. IntegrovanÈ komunikaËnÌ centrum nabÌzÌ dalöÌ formy komunikace s cÌlem nabÌdnout z·kaznÌk˘m p¯i vz·jemnÈ kombinaci co nejvÌce moûnostÌ. Vysok˝ n·r˘st zaznamen·vajÌ p¯edevöÌm elektronickÈ formy komunikace. V˝hody integrace * MizÌ rozdÌl mezi telefonnÌm hovorem, internetovou telefoniÌ, chatem, e-mailem atd. * SnÌûenÌ, resp. odstranÏnÌ telekomunikaËnÌch n·klad˘ volajÌcÌho z·kaznÌka, webovÈ tlaËÌtko Ñzavolejte n·mì, kdy m˘ûe hovo¯it p¯Ìmo s oper·tory CC nebo si zvolÌ dobu, kdy chce b˝t zpÏtnÏ oper·tory kontaktov·n. * Oper·to¯i majÌ p¯i zodpovÌd·nÌ telefonnÌch hovor˘ on-line p¯Ìstup k rozs·hlÈmu zdroji informacÌ. * V dob·ch mimo hovorovÈ öpiËky lze oper·tory efektivnÏ vytÌûit zpracov·v·nÌm dotaz˘ z internetu (web, elektronick· poöta). * Dob¯e dimenzovanÈ a provozovanÈ CC minimalizuje poËet telefonnÌch oper·tor˘, ËekacÌ Ëas na lince i pr˘mÏrn˝ Ëas pot¯ebn˝ na zpracov·nÌ hovoru. * DalöÌm p¯Ìnosem je celkov· racionalizace a zjednoduöenÌ kontaktu organizace se z·kaznÌky a zabezpeËenÌ jednotnÈho postupu p¯i vybavov·nÌ z·kaznick˝ch poûadavk˘. * CC p¯edstavujÌ v˝znamnou ˙sporu investiËnÌch a provoznÌch n·klad˘ oproti budov·nÌ obchodnÌch kancel·¯Ì. Kvalita sluûeb CC je urËena p¯edevöÌm n·sledujÌcÌmi faktory: Person·l ñ dob¯e proökolenÌ oper·to¯i jsou jednÌm ze z·kladnÌch stavebnÌch kamen˘ CC. Organizace ñ spr·vn· organizace CC umoûnÌ poskytovat sluûby stejnÈ kvality s niûöÌmi n·klady a ve vÏtöÌch objemech.

15

Technika ñ odpovÌdajÌcÌ technologickÈ vybavenÌ CC a dostateËn˝ telekomunikaËnÌ p¯Ìstup je rovnÏû klÌËov˝m prvkem profesion·lnÌch CC. q Telemarketing PasivnÌ telemarketing je zpracov·nÌ p¯ÌchozÌch telefonnÌch hovor˘. Na urËenÈm telefonnÌm ËÌsle, kterÈ je zpravidla zve¯ejÚov·no v nejr˘znÏjöÌch mÈdiÌch, oper·to¯i p¯ijÌmajÌ p¯ÌchozÌ hovory a p¯Ìsluön˝m zp˘sobem je zpracov·vajÌ. AktivnÌ telemarketing je naopak zpracov·nÌ odchozÌch telefonnÌch hovor˘. Oper·to¯i telefonem kontaktujÌ p¯edem vybranou skupinu z·kaznÌk˘. CÌlem je nejËastÏji zodpovÏzenÌ urËitÈho dotaznÌku, pr˘zkum trhu, sledov·nÌ spokojenosti z·kaznÌk˘, domlouv·nÌ sch˘zek pro obchodnÌ z·stupce. Efektivita telemarketingu spoËÌv· i v n·slednÈm zpracov·nÌ zÌskan˝ch dat, jejich vyuûitÌ pro dalöÌ marketingovÈ aktivity a vyhodnocenÌ ekonomickÈ n·vratnosti. RozdÏlenÌ poskytovanÈ informaËnÌ podpory p¯i pasivnÌm telemarketingu podle * CÌlovÈ skupiny z·kaznÌk˘ a podle charakteru produktu nebo sluûby: Info-line ñ jsou poskytov·ny z·kladnÌ informace neomezenÈho charakteru (o produktech, sluûb·ch, firmÏ atd.), Helpdesk ñ ˙Ëelem je poskytovanÌ odbornÈho poradenstvÌ v urËenÈm rozsahu a technickÈ podpory z·kaznÌk˘ na telefonickÈ lince, Hot-line ñ smyslem je asistenËnÌ pomoc p¯i ÑhavarijnÌch stavechì v˝robk˘, sluûeb, situacÌ. * Hlediska zpoplatÚov·nÌ hovor˘: bezplatn·/zelen· linka ñ uvedenÌ novÈho produktu, zv˝öenÌ dosahu firmy, objedn·vkov˝ servis, reklamace, zv˝öenÌ pohodlÌ volajÌcÌho, linka s bÏûnou tarifikaci (mÌstnÌ, I. p·smo, II. p·smo), modr· linka se stejnou ñ obvykle vyööÌ neû bÏûnou ñ tarifikacÌ z kaûdÈho mÌsta zemÏ ñ poskytov·nÌ placenÈho poradenstvÌ. * PracovnÌ doby: V˝znamn˝m parametrem je pracovnÌ doba linek, kdy posky-

16

tovanÈ sluûby jsou zajiöùov·ny oper·tory a kdy pomocÌ automatick˝ch hlasov˝ch systÈm˘. q Outsourcing ano Ëi ne? V oblasti telemarketingu se Ëasto st¯et·v·me s pojmem outsourcing, coû znamen· p¯enech·nÌ vybran˝ch firemnÌch ËinnostÌ jinÈ firmÏ za ˙Ëelem zajiötÏnÌ vyööÌ kvality Ëi snÌûenÌ n·klad˘ (ev. kombinace obojÌho). V p¯ÌpadÏ CC se jedn· hromadnÈ zpracov·nÌ telefonnÌch hovor˘ (pop¯. dalöÌch telekomunikaËnÌch sluûeb) externÌ spoleËnostÌ, kter· je odpovÌdajÌcÌm zp˘sobem person·lnÏ a technologicky vybavena. V˝hody outsourcingu: * vyööÌ kvalita (CC se specializuje na zpracov·nÌ telefonnÌch hovor˘, externÌ CC nabÌzÌ jiû ökolenÈ oper·tory, umoûÚuje operativnÌ pr·ci se öpiËkovou technologiÌ, poskytuje zkuöenosti p¯i organizaci projekt˘), * snÌûenÌ a kontrola operaËnÌch n·klad˘ (n·klady na technologii sdÌlÌ vÌce z·kaznÌk˘, odpadajÌ vstupnÌ investice do technologie a riziko p¯i dimenzov·nÌ kapacity CC, z·kaznÌk platÌ skuteËnÏ spot¯ebovan˝ objem), Ëasto aû 20 %, * Ëas (budov·nÌ novÈho CC se pohybuje v termÌnu t˝dn˘ aû mÏsÌc˘, start novÈho projektu v externÌm call centru trv· jen dny), * zlepöenÌ zamÏ¯enÌ spoleËnosti na hlavnÌ Ëinnost (firma se nezab˝v· know-how jak budovat a provozovat internÌ CC a vÏnuje se svÈ hlavnÌ Ëinnosti), * zÌsk·nÌ p¯Ìstupu ke öpiËkov˝m technologiÌm (profesion·lnÌ externÌ CC sledujÌ v˝voj ve svÈ oblasti a pravidelnÏ obmÏÚujÌ svoji technologii a vyuûÌvajÌ nejnovÏjöÌho know-how), * uvolnÏnÌ vnit¯nÌch zdroj˘ od ËinnostÌ nesouvisÌcÌch s hlavnÌ ËinnostÌ (investice do budov·nÌ a provozu CC je moûnÈ pouûÌt pro hlavnÌ Ëinnost spoleËnosti), * p¯Ìnosy z reinûen˝ringu ñ zjednoduöenÌ ¯ÌdÌcÌ pr·ce, organizaËnÌ struktury, r˘st specializace firmy, * zbavenÌ se zodpovÏdnosti za tÏûko kontrolovatelnÈ a ovlivÚovatelnÈ Ëinnosti (spoleËnost se ne-

*

star· nap¯. o zabezpeËenÌ telekomunikaËnÌ kapacity, dostateËnÈho poËtu ökolen˝ch oper·tor˘ pro öpiËkovÈ Ëasy), rozdÏlenÌ rizik.

l

l

Typy vztah˘ s externÌ spoleËnostÌ * kr·tkodob· spolupr·ce, * dlouhodob· spolupr·ce, * partnerstvÌ, spoleËnÈ podniky. NejËastÏjöÌm d˘vodem pro vyuûitÌ externÌho CC je moûnost podle pot¯eby kr·tkodobÏ vyuûÌvat velkÈ kapacity CC (s minim·lnÌm investiËnÌm rizikem). q TrûnÌ segment CC TrûnÌ segment ÑCCì zaznamen·v· v poslednÌch letech ve svÏtÏ meziroËnÌ n·r˘st trhu pr˘mÏrnÏ 30 %. V »eskÈ i ve SlovenskÈ republice je oËek·v·n n·r˘st trhu daleko vyööÌ. JednÌm z d˘vod˘ je nap¯. ukonËenÌ nÏkter˝ch monopol˘ (nap¯. konec monopolu »eskÈ pojiöùovny v »R pro tzv. povinnÈ ruËenÌ vozidel znamenal pro dalöÌ pojiöùovny moûnost zÌskat zajÌmav˝ podÌl na trhu a jednÌm z n·stroj˘ konkurenËnÌho boje byl telemarketing). Pro CC v »R i SR se otevÌrajÌ novÈ trhy a tento n·r˘st bude jeötÏ vÌce umocnÏn ukonËenÌm monopolu na telekomunikaËnÌm trhu (n·rodnÌ oper·to¯i). VyuûitÌ externÌho CC je pro z·kaznÌky v˝hodnÈ z celÈ ¯ady d˘vod˘. Pro ilustraci d·le uv·dÌm v˝sledky z pr˘zkumu CC na nÏmeckÈm trhu (TeleTalk 9/98). Je v nÏm uvedeno procento z·kaznÌk˘ a d˘vod, proË zvolili pro realizaci telemarketingovÈho projektu externÌ CC: l 75 % ñ vyööÌ prostupnost (kapacita). ÿadu projekt˘ je nutnÈ realizovat v urËitÈm Ëase, coû Ëasto p¯edstavuje objem hovor˘, kterÈ z·kaznÌk nenÌ schopen s·m zpracovat.

l

58 % ñ öiröÌ dosaûitelnost (pracovnÌ doba). CC jsou schopna z·kaznÌk˘m nabÌdnout za velmi v˝hodn˝ch podmÌnek aû nep¯etrûit˝ provoz. 33 % ñ vÏtöÌ akceschopnost (pruûnost, rozsah sluûeb). 21 % ñ niûöÌ n·klady.

S rozvojem svobodnÈho podnik·nÌ st·le vÌce lidÌ ch·pe, ûe obchod neznamen· jen prost˝ prodej zboûÌ nebo sluûeb. SkuteËnÏ dobr˝ obchod je vybudov·n na myölence prokazov·nÌ sluûby z·kaznÌkovi, opÌr· se o dobrou v˘li a ctÌ z·sadu vz·jemnÈ v˝hodnosti. D¯Ìve se obchod uzavÌral tak, ûe se prod·vajÌcÌ s kupujÌcÌm seöli osobnÏ, obvykle v obchodÏ Ëi kancel·¯i. PozdÏji se Ë·st obchodnÌch transakcÌ zaËala odehr·vat na d·lku ñ hlavnÏ prost¯ednictvÌm poöty, dnes se st·le vÌce obchod˘ odehr·v· telefonicky, faxem, Internetem. Poskytovat produkty a sluûby na d·lku m· svoje opodstatnÏnÌ a öet¯Ì n·klady obÏma partner˘m. Vzhledem k neust·le se zvyöujÌcÌ konkurenci mezi spoleËnostmi je v˝znam zvyöov·nÌ kvality a forem pÈËe o z·kaznÌky nepopirateln˝. N·skok p¯ed ostatnÌmi zÌskajÌ pouze ti, kte¯Ì budou vÏdÏt jak novÈ technologie vyuûÌt ve sv˘j prospÏch tak, aby nabÌzenÈ sluûby byly st·le kvalitnÏjöÌ, efektivnÏjöÌ a rychlejöÌ. CC jako jedna z moûnostÌ umoûÚuje z·kaznÌk˘m nav·zat se spoleËnostÌ kontakt prakticky odkudkoliv a kdykoliv. (V˝bÏr z p¯edn·öky, prezentovanÈ autorem na 1. Ëesko-slovenskÈ konferenci o pojiöùovnictvÌ, konanÈ na tÈma Aktu·lnÌ v˝voj pojistnÈho trhu a oËek·vanÈ trendy, organizovanÈ Prvou Ëesko-slovenskou poisùovÚou, a.s., ve dnech 30. ñ 31. kvÏtna 2000 v KoöicÌch.)

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ

PojiötÏnÌ letadel UpisovatelÈ si na ned·vnÈ konferenci v Lond˝nÏ stÏûovali, ûe ˙roveÚ sazeb na trhu pojiötÏnÌ letadel je jiû delöÌ dobu p¯Ìliö nÌzk·. Rok 1996 byl poslednÌm, kdy byl trh tohoto pojiötÏnÌ ziskov˝ a od tÈ doby sazby trvale klesajÌ. OËek·v· se, ûe ztr·ta za rok 1999 dos·hne ¯·dovÏ 2 mld. GBP. Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 7/2000


P

¯i p¯Ìleûitosti konce dvac·tÈho stoletÌ a druhÈho tisÌciletÌ vydala Mnichovsk· zajiöùovna bohatÏ ilustrovanou publikaci s p¯ehledem p¯ÌrodnÌch katastrof, kterÈ bÏhem uplynulÈho tisÌciletÌ lidstvo postihly takov˝m zp˘sobem, ûe se o nich zachovaly ˙daje aû dodnes. V tabulk·ch v nÌ uveden˝ch tak najdeme velkÈ bou¯e v SevernÌm mo¯i, kterÈ ve st¯edovÏku smetly cel· mÏsta vybudovan· na pob¯eûÌ, zemÏt¯esenÌ, pravdÏpodobnÏ nejsilnÏjöÌ, kterÈ kdy ot¯·slo Evropou a v r. 1755 srovnalo Lisabon se zemÌ, nebo povodnÏ v »ÌnÏ, kterÈ si roku 1887 vyû·daly ûivoty 900 000 lidÌ. P¯es 15 mil. obyvatel naöÌ planety zahynulo p¯i vÌce neû 100 000 p¯ÌrodnÌch katastrof·ch za poslednÌch tisÌc let, z toho 3,5 milion˘ jen bÏhem 20. stoletÌ. Pokud by se p¯iËetly obÏti sucha a hladomor˘, kterÈ nejsou zapoËteny, a nesËetn˝ch menöÌch ud·lostÌ zp˘soben˝ch p¯ÌrodnÌmi ûivly, byl by celkov˝ odhad

P¯ÌrodnÌ katastrofy tisÌciletÌ Marie Kov·rnov· mnohem vyööÌ. I kdyû poËet katastrof stoup· a pojiötÏnÈ ökody se n·sobÌ, p¯esto se poËet obÏtÌ postupnÏ, jak se zd·, sniûuje, alespoÚ v pomÏru na rostoucÌ poËet obyvatel zemÏ, dÌky vylepöen˝m poplachov˝m systÈm˘m a ochrann˝m opat¯enÌm. Z hlediska pojistitel˘ p¯edstavujÌ vich¯ice asi 70 % plnÏnÌ z pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad ûiveln˝ch katastrof, zemÏt¯esenÌ asi 18 %, povodnÏ 6 % a dalöÌ ûivly, nap¯. lesnÌ poû·ry a sopeËnÈ v˝buchy tÈû 6 %. Z hlediska

VybranÈ velkÈ p¯ÌrodnÌ katastrofy v dÏjin·ch pojiöùovnictvÌ (ökody v mil. USD) Datum

ZemÏ, mÌsto

Ud·lost

hospod·¯sk˝ch ökod, tj. celkov˝ch ökod, pojiötÏn˝ch i nepojiötÏn˝ch, jsou nejhoröÌ zemÏt¯esenÌ s 35 %, p¯ed povodnÏmi (30 %), vich¯icemi (28 %) a dalöÌmi (7 %). ZemÏt¯esenÌ jsou takÈ hlavnÌ p¯ÌËinou ˙mrtÌ

v d˘sledku p¯ÌrodnÌch katastrof (47 %), na druhÈm mÌstÏ jsou vich¯ice (45 %), n·sledujÌ povodnÏ (7 %) a ostatnÌ (1 %). Studie MnichovskÈ zajiöùovny se nezajÌm· jen o v˝Ëet katastrof v minulosti, ale zkoum· tÈû zblÌzka v˝voj za uplynul˝ch pades·t let, za ˙Ëelem identifikace trend˘ a d˘vod˘ jejich projev˘. Tak nap¯Ìklad poËet p¯ÌrodnÌch katastrof stoupl z 20 bÏhem pades·t˝ch let na vÌce neû 80 v letech devades·t˝ch, tedy Ëty¯ikr·t. U ekonomick˝ch ökod je n·r˘st jeötÏ v˝raznÏjöÌ: celkov· v˝öe ökod stoupla z 38 mld. USD na 535 mld. USD (souËet za desetiletÌ, v dneönÌch cen·ch), tj. na Ëtrn·ctin·sobek. A jak se propojiötÏnost v celÈm svÏtÏ zvyöuje, pojiötÏnÈ ökody stoupajÌ

VelkÈ p¯ÌrodnÌ katastrofy od jeden·ctÈho do devaten·ctÈho stoletÌ Datum

ZemÏ, mÌsto

Ud·lost

21. 8. 1042

S˝rie, Palmyra

zemÏt¯esenÌ

PoËet mrtv˝ch 50 000

20. 5. 1202

Israel, Libanon,

zemÏt¯esenÌ

30 000

1268

Turecko, Cicilie

zemÏt¯esenÌ

60 000

Leden 1281

Nizozemsko, Ijsselmeer

mo¯sk· bou¯e

80 000

Prosinec 1287

NÏmecko, SevernÌ mo¯e

mo¯sk· bou¯e

50 000

27. 9. 1290

»Ìna, äangtou

zemÏt¯esenÌ

100 000

17. 9. 1303

»Ìna, Linfen

zemÏt¯esenÌ

200 000

Jord·nsko, S˝rie

PoËet mrtv˝ch

EkonomickÈ ökody

PojiötÏnÈ ökody

3 000

524

180

142 800

2 800

590

75

1 420

715

11 000

800

100

23. 1. 1556

»Ìna, äaanxi

zemÏt¯esenÌ

830 000

320

1 000

430

25. 10. 1622

»Ìna, Anxiang

zemÏt¯esenÌ

150 000 10 000

Leden 1362

NÏmecko, SevernÌ mo¯e

m. bou¯e ÑGrosse Manndr‰nkeì

100 000

Listopad 1421

Nizozemsko, Ijsselmeer

mo¯sk· bou¯e

100 000

20. 9. 1498

Japonsko, Tokai

zemÏt¯esenÌ

41 000

26. 1. 1531

Portugalsko, Lisabon

zemÏt¯esenÌ

30 000

18. 4. 1906

USA, Kalifornie, San Francisco zemÏt¯esenÌ

1. 9. 1923

Japonsko. Tokyo, Yokohama

zemÏt¯esenÌ

7. ñ 12. 9. 1965

USA. Florida, Louisiana

hurik·n Betsy

23. 10. 1972

Nikaragua, Managua

zemÏt¯esenÌ

2. ñ 5. 4. 1974

USA

torn·da

25. 12. 1974

Austr·lie, Darwin

hurik·n Tracy

65

800

235

14. 1. 1668

Azerbajdû·n, äemacha

zemÏt¯esenÌ

2. ñ 4. 1. 1976

St¯ednÌ a z·padnÌ Evropa

vich¯ice Capella

82

1 300

508

25. 7. 1668

»Ìna, äandong

zemÏt¯esenÌ

50 000

17. ñ 20. 8. 1983

USA, Texas

hurik·n Alicia

21

2 000

1 215

11. 1. 1693

It·lie, Catania

zemÏt¯esenÌ

60 000

12. 7. 1984

NÏmecko, Mnichov

krupobitÌ

950

480

26. 4. 1721

Ir·n, Tabriz

zemÏt¯esenÌ

40 000

30. 11. 1731

»Ìna, oblast Bejûingu

zemÏt¯esenÌ

100 000

7. 10. 1737

Indie, Calcutta

hurik·n

300 000

3. 1. 1739

»Ìna, Ningxia, JinËu·n

zemÏt¯esenÌ

50 000

1. 11. 1755

Portugalsko, Lisabon

zemÏt¯esenÌ

30 000

15. ñ 16. 10. 1987 Velk· Brit·nie, Francie

zimnÌ bou¯e 87J

17

3 700

3 100

9. ñ 17. 9. 1988

USA, Antily, St¯ednÌ Amerika

hurik·n Gilbert

355

3 000

800

14. ñ 22. 9. 1989

Antily, USA

hurik·n Hugo

86

9 000

4 500

28. 12. 1989

Austr·lie, Newcastle

zemÏt¯esenÌ

13

1 200

670

zimnÌ bou¯e

230

25. 1. ñ 1. 3. 1990 Z·padnÌ Evropa 26. ñ 28. 9. 1991

Japonsko, Kyushu, Hokkaido

21. ñ 22. 10. 1991 USA, Kalifornie, Oakland 23. ñ 27. 8. 1992

hurik·n Mireille

62

6 000

5 200

lesnÌ poû·r

25

6 000

1 750


hurik·n Andrew

17. 1. 1994

USA, Kalifornie, Los Angeles

zemÏt¯esenÌ

17. 1. 1995

Japonsko, Kobe (Great Hanshin) zemÏt¯esenÌ

5. 7. ñ 10. 8. 1997 V˝chodnÌ a st¯ednÌ Evropa

povodnÏ

4. ñ 10. 1. 1998

Kanada, USA

ledov· bou¯e

15. 5. 1998

USA, Minnesota

krupobitÌ

20. ñ 30. 9. 1998

Antily, USA

hurik·n Georges

14. 4. 1999

Austr·lie, Sydney

3. ñ 7. 5. 1999

USA, Oklahoma, Tennessee


14 800 10 200

62

30 000 17 000

61

44 000 15 300

6 348 >100 000

3 000

8. 1. 1780

Ir·n, Tabriz

zemÏt¯esenÌ

50 000

ÿÌjen 1780

Antily: Barbados,

hurik·n

24 000

Guadeloupe, Martinique 4. 5. ñ 15. 7. 1815

IndonÈsie

v˝buch sopky Tambora

56 000

»erven 1822

BangladÈö, Bakarganj

hurik·n

50 000

12. 9. 1850

»Ìna, SiËu·n

zemÏt¯esenÌ

300 000

1852

»Ìna, Heinan

povodnÏ

100 000

5. 10. 1864

Indie, Calcutta

hurik·n

50 000

BangladÈö, Bakarganj

hurik·n

215 000

110

5 900

795

45

2 500

1 150

ÿÌjen 1876

1 500

1 305

8. 10. 1881

Vietnam, Haiphong

hurik·n

300 000

4 000

10 000

3 400

»erven 1882

Indie, Mumbai

hurik·n

100 000

krupobitÌ

1

1 500

960

torn·da

51

2 000

1 485

20. 5. ñ 28. 8. 1883

IndonÈsie, J·va, Sumatra

v˝buch sopky Krakatoa, tsunami

1887

»Ìna, Heinan

povodnÏ

36 400 900 000

17

tÈmÏ¯ dvakr·t tak rychle jako ekonomickÈ. Za poslednÌch dvacet let se dramaticky zv˝öila Ëetnost miliardov˝ch ökod v USD a scÈn·¯e jednotliv˝ch velk˝ch ökod, kterÈ potenci·lnÏ ohroûujÌ pojiötovnictvÌ, se jiû blÌûi k hranici 100 mld. USD. HlavnÌmi d˘vody pro znepokojiv˝ r˘st katastrofick˝ch ökod jsou: ñ n·r˘st obyvatelstva a rozmach velkomÏst,

ñ zvyöov·nÌ hospod·¯sk˝ch hodnot, ñ rozöi¯ov·nÌ oblastÌ, kter˝m hrozÌ katastrofy, ñ zranitelnost modernÌch pr˘myslov˝ch spoleËnostÌ, ñ klimatickÈ a ekologickÈ zmÏny. V d˘sledku vnit¯nÌ dynamiky tÏchto faktor˘, kterÈ p¯ispÌvajÌ k z·pornÈmu v˝voji katastrof, nelze oËek·vat, ûe se situace v do-

VelkÈ p¯ÌrodnÌ katastrofy dvac·tÈho stoletÌ (ökody v mil. USD) EkonomickÈ ökody

Datum

ZemÏ, mÌsto

Ud·lost

PoËet mrtv˝ch

8. 9. 1900

USA, Texas, Galveston

hurik·n

6 000

30

18. 4. 1906

USA, San Francisco

zemÏt¯esenÌ

3 000

524

28. 12. 1908

It·lie, Messina

zemÏt¯esenÌ

85 926

116

13. 1. 1915

It·lie, Avezzano

zemÏt¯esenÌ

32 610

25

16. 12. 1920

»Ìna, Gansu

zemÏt¯esenÌ

235 000

25

1. 9. 1923

Japonsko. Tokyo, Yokohama

zemÏt¯esenÌ

142 800

2 800

7. ñ 8. 1931

»Ìna, Jangcekiang

povodnÏ

140 000

30. 5. 1935

Pakist·n, Quetta

zemÏt¯esenÌ

10. ñ 22. 9. 1938

USA, st·ty NovÈ Anglie

hurik·n

25. 1. 1939

Chile, ConcepciÛn

zemÏt¯esenÌ

26. 12. 1939

Turecko, Erzincan

16. 10. 1942

BangladÈö, Indie

35 000 600

300 100

zemÏt¯esenÌ

32 740

20

hurik·n

61 000

˙nor 1953

Nizozemsko, Velk· Brit·nie

mo¯sk· bou¯e

srpen 1954

»Ìna, oblast Dongting

povodnÏ

26. ñ 27. 9. 1959

Japonsko, Honshu

hurik·n Vera

5 100

29. 2. 1960

Maroko, Agadir

zemÏt¯esenÌ

12 000

120

7. ñ 12. 9. 1965


hurik·n Betsy

75

1 420

12. 11. 1970

BangladÈö, Chittagong, Khulna hurik·n, bou¯e 300 000

63

31. 5. 1970

Peru, Chimbote

2. ñ 4. 1. 1976

St¯ednÌ a z·padnÌ Evropa

vich¯ice Capella

4. 2. 1976

Guatemala, C. Guatemala

zemÏt¯esenÌ

27. ñ 28. 7. 1976

»Ìna, Tangöan

zemÏt¯esenÌ

290 000

5 600

19. 9. 1985

Mexiko, C. Mexico

zemÏt¯esenÌ

10 000

4 000

v˝buch sopky

24 740

230

zemÏt¯esenÌ,

180

V

r·mci dlouhodobÈ spolupr·ce »eskÈ asociace pojiöùoven a SlovenskÈ asociace pojiöùoven se uskuteËnilo ve dnech 4. ñ 5. 10. 2000 pravidelnÈ kaûdoroËnÌ setk·nÌ redakËnÌch rad Ëasopis˘ Pojistn˝ obzor a PoistnÈ rozhæady a vybran˝ch odbornÌk˘ obou asociacÌ. Tentokr·t v TrenËÌnÏ ve SlovenskÈ republice. Na programu jedn·nÌ byla v˝mÏna zkuöenostÌ spojen˝ch s vyd·v·nÌm Ëasopis˘, pl·ny a koncepce obou Ëasopis˘ pro dalöÌ obdobÌ, Ëinnost obou asociacÌ v oblasti PR. O v˝voji na pojistn˝ch trzÌch v »R a SR hovo¯ili p¯edstavitelÈ asociacÌ PhDr. Z. Tvarohov· a Ing. V. RanËÌk. Z n·slednÈ diskuze bylo patrnÈ, ûe obÏ redakce ÑbojujÌì s obdobn˝mi problÈmy.

3 000

40 000

67 000

v·v· studie a poradenskÈ programy t˝kajÌcÌ se posouzenÌ rizikov˝ch situacÌ v r˘zn˝ch zemÌch, a p¯edevöÌm odhad˘ potenci·lnÌch ökod s dopady na individu·lnÌ pojiöùovny a pojistnÈ trhy. Za poslednÌch dvacet let odbornÌci z MnichovskÈ zajiöùovny navötÌvili mnoho oblastÌ postiûen˝ch p¯ÌrodnÌmi katastrofami, aby posoudili situaci na mÌstÏ. Nap¯Ìklad bÏhem r. 1999 navötÌvili seizmickÈ zÛny v Kolumbii, Turecku, ÿecku a na Tchajwanu, a publikovali v˝sledky sv˝ch pozorov·nÌ v celÈ sÈrii zpr·v. Pramen: M¸nchener R¸ckversicherungs-Gesellschaft. For the press, 20. 12. 1999, 4 str. + tab.

Setk·nÌ v TrenËÌnÏ

590

25

28 000

1 932

PojiötÏnÈ ökody

hlednÈ dobÏ zlepöÌ. Mnichovsk· zajiöùovna jiû v r. 1993 p¯edpovÌdala, ûe pr˘mÏrn· roËnÌ ökodovost pro hospod·¯skÈ odvÏtvÌ pojiöùovnictvÌ v p¯ÌpadÏ ûiveln˝ch katastrof koncem stoletÌ dos·hne asi 20 ñ 30 mld. USD, coû se take splnilo. P¯esnost tÈto p¯edpovÏdi je zaloûen· na pr·ci skupiny pro vÏdeck˝ v˝zkum ZemÏ (Geoscience Research Group), kter· v r·mci zajiöùovny jiû po vÌce neû Ëtvrt stoletÌ sbÌr· ˙daje o katastrof·ch. Pod vedenÌm Dr Gerharda Berze vybudovalo 14 vÏdeck˝ch pracovnÌk˘ archiv svÏtovÈho v˝znamu, kter˝ je zdrojem informacÌ pro vÏdce, techniky i ve¯ejnÈ org·ny z celÈ planety. Tato skupina tÈû zpraco-

600

715

550

14

82

1 300

508

22 084

1 100

55

sesuv p˘dy

13. ñ 14. 11. 1985 Columbia, Armero 9. ñ 17. 9. 1988

USA, Antily, St¯ednÌ Amerika

hurik·n Gilbert

7. 12. 1988

ArmÈnie, Spitak

zemÏt¯esenÌ

17. 10. 1989

USA, Californie, San Francisco zemÏt¯esenÌ

25. 1. ñ 1. 3. 1990 z·padnÌ Evropa 29. ñ 30. 4. 1991

BangladÈö

zimnÌ bou¯e

355

3 000

25 000

14 000

68 230

hurik·n Gorky, 139 000

6 000

275

800

950

14 800 10 200 3 000

100

mo¯sk· bou¯e 26. ñ 28. 9. 1991

Japonsko, Kyushu, Hokkaido

hurik·n Mireille

62

23. ñ 27. 8. 1992


hurik·n Andrew

30. 9. 1993

Indie, Maharashtra, Khillari

zemÏt¯esenÌ

9 475

17. 1. 1994

USA, Californie, Los Angeles

zemÏt¯esenÌ

61

62

6 000

5 200

30 000 17 000 280 44 000 15 300

17. 1. 1995

Japonsko, Kobe (Great Hanshin) zemÏt¯esenÌ

6 348 >100 000

3 000

kvÏtenñz·¯Ì 1998

»Ìna, Jangcekiang, Songhua

povodnÏ

3 650

30 000

1 000

25. 10.ñ8. 11. 1998 Honduras, Nikaragua

hurik·n Mitch

9 200

5 500

150

17. 8. 1999

Turecko, Izmit, Koaceli

zemÏt¯esenÌ

>17 000

>13 000

1 000

20. 9. 1999

Tchajwan, Taichung

zemÏt¯esenÌ

2 400

>11 000

>850

18

Ve zvl·ötnÌ Ë·sti setk·nÌ byla vzhledem k p¯ÌpravÏ n·vrhu z·kona o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla v SR aktu·lnÏ za¯azena pr·vÏ tato tÈmatika. O zkuöenost p¯i zrodu tohoto z·kona, s jeho uv·dÏnÌm do praxe a dosavadnÌmi v˝sledky s jeho provozov·nÌm se p¯ijeli podÏlit se slovensk˝mi kolegy tajemnÌk sekce pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel »AP JUDr. Pavel Buöta a Ëlenka tÈto sekce Marcela KobÌkov· z Generali Pojiöùovny a.s. SlovenötÌ kolegovÈ p¯ipravili zajÌmavou prezentaci informaËnÌch systÈm˘ firem IRIS, OSKAR, SKAMP ñ zab˝vajÌcÌch se mezin·rodnÌm registraËnÌm a informaËnÌm systÈmem kraden˝ch automobil˘ a prevencÌ p¯ed jejich kr·deûemi na hraniËnÌch p¯echodech. (eva) POJISTNÝ OBZOR • 11/2000

Telegraficky

Winterthur pojiöùovna, a.s. zah·jila svoji prodejnÌ Ëinnost v »eskÈ republice v z·¯Ì 1995. Sv˝m klient˘m nabÌzÌ öirokou paletu kvalitnÌch produkt˘, kterou v dubnu letoönÌho roku rozöÌ¯ila o investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ s nabÌdkou Ëty¯ fond˘.

* V n·vaznosti na zased·nÌ SvÏtovÈ banky a Mezin·rodnÌho mÏnovÈho fondu uspo¯·dala tzv. éenevsk· asociace (International Association for the Study of Insurance Economics) dne 23. z·¯Ì 2000 v Praze v˝roËnÌ semin·¯. HlavnÌm lektorem byl prof. Stephen Ross (Massachusetts Institute of Technology), kter˝ p¯edn·öel o regulaci a globalizaci finanËnÌch sluûeb. V panelovÈ diskuzi potÈ vystoupili prof. G. Dickinson (City University Business School, London), John H. Fitzpatrick (Swiss Re, Zurich) a K. Hohlfeld (Bank for International Settlements, Basilej). G. Dickinson a K. Hohlfeld, aby komentovali p¯edn·öku prof. Rosse. J. H. Fitzpatrick vystoupil se samostatnou p¯edn·ökou vÏnovanou liber·lnÌ regulaci zajiötÏnÌ. Semin·¯ moderoval dr. A. Desiata, prezident pojiöùovny Generali z Terstu. Organizaci semin·¯e zabezpeËila Generali Pojiöùovna a.s. z Prahy.

* V r·mci konkurenËnÌho boje jsou klient˘m nabÌzeny st·le komplexnÏjöÌ sluûby. P¯edkl·dat takovÈ sluûby pod spoleËnou znaËkou ING Finance se nynÌ rozhodly Nationale-Nederlanden, ûivotnÌ pojiöùovna a ING PenzijnÌ fond. ObÏ tyto spoleËnosti pat¯Ì do finanËnÌ skupiny ING Group, kter· m· v pl·nu se v˝raznÏji prosadit na ËeskÈm trhu. ING Finance bude fungovat jako distribuËnÌ kan·l. NovÏ bude nabÌdka pod touto znaËkou klient˘m zprost¯edkov·na prost¯ednictvÌm maklÈ¯˘. Jedn· se o dva novÈ druhy ûivotnÌho pojiötÏnÌ (kombinovanÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ GARANCE a ûivotnÌ a ˙razovÈ pojiötÏnÌ IMPULS) a o penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ, ¯ekl na tiskovÈ besedÏ 4. 10. t.r. ätefan Tillinger, obchodnÌ ¯editel ING Finance.

* P¯i p¯Ìleûitosti 42. Mezin·rodnÌho strojÌrenskÈho veletrhu a 2. Mezin·rodnÌho veletrhu obr·bÏcÌch a tv·¯ecÌch stroj˘ v BrnÏ se 20. z·¯Ì 2000 konal odborn˝ semin·¯ NovÈ sluûby pro ËeskÈ podniky a exportÈry. P¯inesl nabÌdku nov˝ch sluûeb pro ËeskÈ podniky a exportÈry. TÈmatem p¯edn·öek i n·sledn˝ch diskuzÌ byly moûnosti zÌsk·v·nÌ informacÌ o zahraniËnÌch trzÌch, ale i pojiötÏnÌ a financov·nÌ investic. Svoji nabÌdku na nÏm p¯edstavila agentura Czech Trade, »esk· exportnÌ banka, Czech invest a pochopitelnÏ i organiz·tor tohoto semin·¯e ExportnÌ garanËnÌ a pojiöùovacÌ spoleËnost a.s. (EGAP), kter· rovnÏû p¯iöla s novou nabÌdkou sluûeb. ÑZ hlediska pojiöùovny EGAP jde o rozöÌ¯enÌ a novÈ prvky v dosavadnÌch sluûb·ch. NabÌdka sluûeb je od roku 1998 tak öirok·, ûe zahrnuje veökerÈ aspekty obchodov·nÌ, vöechny momenty p¯Ìpravy kontrakt˘ od nabÌdky aû po kr·tkodobÈ a dlouhodobÈ financov·nÌ. SnaûÌme se najÌt jeötÏ p¯ÌmÏjöÌ cestu ke klientovi, zjednoduöit komunikaci a lÈpe vyhovÏt jeho pot¯eb·m,ì uvedl gener·lnÌ ¯editel EGAP Ing. Pavol ParÌzek. Zleva: prof. Stephen Ross, dr. A. Desiata a J. H. Fitzpatrick.

* Ve dnech 25. 9. ñ 27. 9. 2000 se uskuteËnilo v Nymburku jiû osmÈ setk·nÌ pr·vnÌk˘ Ëlensk˝ch pojiöùoven »AP, kterÈho se z˙Ëastnilo 120 osob. LetoönÌ semin·¯ byl zamÏ¯en zejmÈna na projedn·nÌ problematiky nov˝ch klÌËov˝ch z·kon˘ v oblasti pojiöùovnictvÌ a jejich n·slednou aplikaci v praxi pojiöùoven. PrvnÌ dva dny semin·¯ vedl a moderoval mÌstop¯edseda legislativnÌ sekce »AP Ing. Mgr. Augustin Semer·k, t¯etÌ den pak p¯edsedkynÏ legislativnÌ sekce JUDr. VÏra äkopov·. Program byl rozdÏlen do nÏkolika tÈmatick˝ch okruh˘ (⁄koly a Ëinnost legislativnÌ sekce za prvnÌ pololetÌ r. 2000; Ochrana osobnÌch dat; Aktu·lnÌ ot·zky obËanskÈho pr·va; Informace o Ëinnosti Unie podnikov˝ch pr·vnÌk˘; V˝kon st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a organizaËnÌ zmÏna na Ministerstvu financÌ). S odborn˝mi p¯edn·ökami mj. vystoupili: JUDr. Maötalka, z·stupce ⁄¯adu pro ochranu osobnÌch ˙daj˘, doc. JUDr. Fiala, CSc. z brnÏnskÈ Pr·vnickÈ fakulty MU, Mgr. ämelhaus, p¯edseda Unie podnikov˝ch pr·vnÌk˘, Ing. K¯ivohl·vek, CSc., ¯editel ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener·lnÌ tajemnÌk »AP.

S neform·lnÌm projevem vystoupil n·mÏstek ministra pr˘myslu a obchodu Ing. V·clav Pet¯ÌËek, CSc. (na snÌmku uprost¯ed), vpravo od nÏj je gener·lnÌ ¯editel EGAP Ing. Pavol ParÌzek a vlevo moder·tor semin·¯e Petr NÏmec z t˝denÌku Ekonom.

* Ve dnech 3. ñ 13. 10. 2000 probÏhl v Muzeu policie »R X. roËnÌk * Od 16. ¯Ìjna 2000 sÌdlÌ centr·la Winterthur pojiöùovny, a.s., v novÏ zrekonstruovanÈ budovÏ (viz Pojistn˝ obzor Ë. 11/1999) v Praze 2, v LazarskÈ ulici Ë. 13. VlastnÌkem nemovitosti o rozloze tÈmÏ¯ 11 000 m2 je öv˝carsk· skupina Winterthur Group, jeden z nejvÏtöÌch evropsk˝ch pojistitel˘ a od r. 1997 Ëlen jednÈ z nejsilnÏjöÌch finanËnÌch skupin na svÏtÏ, Credit Suisse Group. Do nov˝ch prostor, jejichû rekonstrukce byla zah·jena v ˙noru 1999 a n·klady Ëinily p¯es 100 mil. KË, se takÈ p¯estÏhujÌ obchodnÌ zastoupenÌ Winterthur pojiöùovny a penzijnÌho fondu. POJISTNÝ OBZOR • 11/2000

v˝stavy zabezpeËovacÌ techniky. PrvnÌ roËnÌk se konal na podzim roku 1991. JejÌm inici·torem bylo vedenÌ Muzea Policie »R a novin·¯ Julius Rancso. LimitujÌcÌ prostory v˝stavnÌ sÌnÏ (120 m2) rozhodly, ûe tato v˝stava nebude komerËnÌm obchodnÌm veletrhem, ale kvalitnÌ soutÏûÌ nov˝ch technologiÌ a koncepcÌ zabezpeËovacÌ techniky. NejlepöÌ v˝robky jsou odbornou komisÌ v z·vÏru v˝stavy oceÚov·ny Ëestn˝m uzn·nÌm, K¯iöù·lovou koulÌ a Zlat˝m klÌËem. P¯ipravuje: Eva Trojanov·

19

POJISTN OBZOR

Recommend Documents