POJISTNÝ OBZOR 5 2006 ROČNÍK LXXXIII
Vydává: Česká asociace pojišťoven jako odborný měsíčník českého pojišťovnictví. Redakční rada: Mgr. Mario Böhme, prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc. (místopředseda), Jaroslava Fašková, Tereza Fricová, PhDr. Jan Kábrt, Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. (předseda), Bc. Petr Milata, PhDr. Miloš Novák, Ing. Eva Rojková, Ing. Eva Svobodová, Ing. Marek Vích, Mgr. Marek Zeman Šéfredaktorka: Mgr. Eva Trojanová Adresa: Telefon: Fax: E-mail:
115 30 Praha 1, Na Poříčí 12 +420 224 875 629, 224 875 613 +420 224 875 625
[email protected] [email protected]
Grafická úprava, sazba, lito: Grafické studio Weber Tisk: Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozšiřuje: distribuční firma A.L.L. PRODUCTION Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Tel.: +420 234 092 851, fax: +420 234 092 813. Objednávky a předplatné na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail:
[email protected] (nebo www.predplatne.cz). Předplatitelé ve Slovenské republice si mohou Pojistný obzor objednat u distribuční firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: +421 244 453 711, fax: +421 244 373 311 (e-mail:
[email protected]). Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, čj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P – 330/98. Evidenční číslo MK ČR E 1060. Inzerce: Veškeré informace podá redakce. Nevyžádané rukopisy a fotografie nevracíme. Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při zachování autorských práv. © Česká asociace pojišťoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 Kč Číslo bylo předáno do výroby: 10. 4. 2006 Pojistný obzor je členem Mezinárodní organizace odborného pojišťovacího tisku.
http://www.pia-online.info/
2
OBSAH Regulace a dohled ve světle integrace dohledových činností (JUDr. Jana Čechová, PhDr. Vladimír Přikryl) ................................................................... 3 Poznámky k některým legislativním změnám v oblasti pojišťovnictví (JUDr. Věra Škopová) .......................................................................................................... 4 Zasedalo shromáždění členů ČAP (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) ............................................................................................ 6 Prezidium ČAP zvolilo Ladislava Bartoníčka do funkce prezidenta ................................ 7 Z nových právních předpisů (JUDr. Jiřina Kotrbatá) .......................................................... 7 Sdělení Komise EU k regulaci činnosti ratingových agentur ............................................. 8 Kodex etiky v pojišťovnictví po deseti letech změněn (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) ...... 8 Kodex etiky v pojišťovnictví České asociace pojišťoven ..................................................... 9 Zabránění v jízdě policistou (JUDr. Pavel Bušta) .............................................................. 10 Centrální bankéři uspořádali konferenci k novému uspořádání státního dohledu (prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc.) ...................................................................... 11 Sympozium Světové asociace ovlivňování počasí (Ing. Václav Vilhelm,CSc.) .................. 12 INFO z Evropské unie (Ing. Josef Čížek, Mgr. Miloslav Langhammer, Ing. Eva Svobodová) ............................... 14 Praxe, Spory, Názory, Stanoviska: Odškodnění pozůstalých po obětech nehod (JUDr. Vlasta Miklušáková) ............................................................................................... 15 Srážka se zvířetem – náhrada škody (JUDr. Tomáš Beran) .............................................. 15 Aktuality ze zahraničí .......................................................................................................... 16 Telegraficky (Eva Trojanová) ............................................................................................... 17 Inzerce ................................................................................................................................... 18 Velké škody: Požár Michelského plynojemu (Josef Hrubeš) .............................................. 19
CONTENTS Regulation and supervisory in view of integration of the supervisory activities (Jana Čechová, Vladimír Přikryl) Notes concerning some changes in the insurance legislatur (Věra Škopová) ČAP Assembly of members‚ meeting (Jaroslav Mesršmíd) ČAP Presidium elected Ladislav Bartoníček to office of the ČAP President From among the new legal provisions (Jiřina Kotrbatá) EU Commission Communication concerning the rating agencies‚ regulation activities Code of ethics in insurance was changed after ten years ČAP Code of ethics in insurance (Jaroslav Mesršmíd) INFO from the European Union (Josef Čížek, Miroslav Langhammer, Eva Svobodová) Preventing from ride by a policeman (Pavel Bušta) Bankers of the Czech National Bank organized a conference on the new arrangements of the state supervision (Jaroslav Daňhel) Symposium of the World Association on Climate Change (Václav Wilhelm) Practice, Disputes, Standpoints: Indemnity paid to survivors of accident victims (Vlasta Miklušáková) Collision with an animal – Indemnity (Tomáš Beran) News from abroad By wire (Eva Trojanová) Advertisements Big losses: Fire of the Michelsky gas-holder (Josef Hrubeš)
CALLING TO YOUR ATTENTION Regulation and supervisory in view of integration of the supervisory activities is an article summarising the recent and very significant changes in the supervisory of the Czech financial market. The changes became effective as the new Act no. 57/2006 Coll. came into force on April 1, 2006. As from this day, all four former supervisory bodies have been integrated into the structure of the Czech National Bank (CNB). CNB is therefore the supervisor of all subjects operating on the financial market and it is also to execute other activities concerning development and monitoring of the financial system. Ministry of Finance is left to act as the lawmaker, CNB has now full power to issue licences, perform supervision and analytical and related activities. The mandatory insurance (motor TPL and employers‚ liability) remain under the Ministry of Finance‚ supervision. Having executed these changes, the Czech Republic has conformed its regulation and supervisory system according to the so called Lamfalussy Report and has fulfilled the internationally recognized Core Principles and other fundamental conditions. POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
D
nem prvního dubna letošní ho roku nabyl účinnosti zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, kterým byl završen proces sjednocení dozorových činností nad finančním trhem do jednoho orgánu, kterým se stala Česká národní banka (ČNB). Nebudeme se pouštět do dnes již historického názorového vývoje na způsob tohoto sjednocení, se kterým jako koncepčně uceleným přišlo nejprve Ministerstvo financí, které si samo uvědomovalo nevhodnost spojení tvorby primárního práva s vlastním výkonem dozorových činností v jednom subjektu. Touto změnou bylo ukončeno sektorové uspořádání státního dozoru (dohledu) nad jednotlivými segmenty finančního trhu čtyřmi dozorovými orgány – ČNB pro bankovnictví, Ministerstvo financí pro pojišťovnictví a penzijní připojištění, KCP pro kapitálový trh a Úřad pro dohled nad družstevními záložnami. Podle novelizovaného zákona o ČNB tato, mimo jiné, vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku. Současně s touto změnou došlo i ke změně kompetencí mezi Ministerstvem financí a ČNB. Ministerstvo financí se stalo plnohodnotným regulátorem, tj. orgánem, který bude odpovědný za tvorbu primárního práva týkajícího se finančního trhu. Bude tak zpracovatelem a předkladatelem zákonů se vztahem k dané oblasti práva. ČNB se naopak stává plnohodnotným dozorovým (dohledovým) orgánem, v jehož kompetenci je jak tvorba prováděcích právních předpisů v souladu se zmocněními danými primárním právem, tak i vlastní výkon dozorové (dohledové) činnosti, jakými jsou zejména povolovací činnost (licence, registrace), kontrolní činnost dozorovaných subjektů finančního trhu, analytická činnost v oblasti vývoje finančního systému a další související činnosti. V oblasti pojišťov-
POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
Regulace a dohled ve světle integrace dohledových činností Zpracovali: JUDr. Jana Čechová PhDr. Vladimír Přikryl
nictví Ministerstvu financí zůstává pouze vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, která neobsahuje žádná dohledová ustanovení, a vyhláška č. 125/1993 Sb., která se týká zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, tedy pojištění státního, nikoliv soukromého. Česká republika tak přizpůsobuje svůj regulační a dozorový systém nad finančním trhem doporučením z tzv. Lamfalussyho zprávy a naplňuje mezinárodně uznávané základní principy výkonu dozoru (dohledu) zformulované do podoby tzv. Core Principles a jeho další základní podmínky. Podívejme se v krátkosti na nejzákladnější z nich: Nezávislost dozoru (dohledu) Mezinárodní standardy požadují, aby dozorová instituce měla jasně vymezené zodpovědnosti a cíle a požívala personální, operační a finanční nezávislost na vládě. Nezávislost personální znamená, že jmenování a odvolávání členů vedení dozorové instituce je nezávislé na střídání vlád, resp. politických cyklech a momentálním rozložení politické moci. Nezávislost operační znamená,
že dozorová instituce je nezávislá při rozhodování ve věcech svěřených jí zákonem, plánuje a provádí svoji činnost bez zásahů zvenčí, může vydávat sekundární legislativu (pravidla obezřetnosti apod.). Nezávislost finanční znamená, že instituce má stabilní financování a je z přidělených prostředků schopna finančně plně zabezpečit plnění cílů stanovených jí zákonem. Instituce musí být schopna získat dostatečně kvalifikované pracovníky a udržet přiměřenou stabilitu svých zaměstnanců. Spojení výkonu dohledu s tvorbou prováděcích předpisů Je to jeden ze základních předpokladů efektivního výkonu dohledu, kdy propojenost tvorby podzákonných pravidel s vlastním výkonem dohledu v jedné instituci umožňuje dozorové instituci včas a efektivně reagovat na praktické zkušenosti z aplikace těchto pravidel. Přehlednost systému regulace a dohledu nad finančním trhem Nové institucionální uspořádání by mělo přispět ke sladění legislativy a vlastního výkonu dohledu na finančním trhu zejména v příbuzných oblastech, srozumitelnějšímu vymezení cílů dohledu, jeho kompetencí a odpovědnosti. To by mělo
zjednodušit situaci jak pro spotřebitele, tak i pro tuzemské a zahraniční účastníky trhu. Řešení problému překrývání kompetencí ve výkonu dohledu Sektorové uspořádání dohledu trpí překrýváním nebo ne zcela vhodným uspořádáním kompetencí jednotlivých dozorových orgánů nebo naopak vznikem nežádoucích „šedých zón“, tedy oblastí negativního kompetenčního konfliktu. Tyto problémy mají zvláště závažný dopad na regulované subjekty, které mohou být neodůvodněně zatěžovány zbytečnými náklady. Vytvoření předpokladů pro efektivnější monitoring finančního systému Vybudování společné databáze dat a informací o všech segmentech finančního trhu znamená snížení nákladů pro všechny jejich spotřebitele. Zkvalitnění předpokladů pro výkon konsolidovaného a doplňkového dohledu Ve vyspělých tržních ekonomikách zaujímají významné postavení finanční skupiny. Jedná se především o skupiny ovládané bankami a pojišťovnami. Integrace dozorových činností tak výrazně zkvalitňuje a zefektivňuje nezbytný dohled nad jejich činností. Uplatnění rovných regulatorních požadavků Integrovaná dozorová instituce může vnitřními předpisy a vytvořením jednotné dohledové kultury zajistit, aby v řadě významných oblastí dozoru kde je to účelné byla v každodenní praxi uplatňována stejná kritéria ve vztahu k různým finančním institucím. Příkladem může být: přístup k činnosti, zejména pokud jde o prokazování původu kapitálu, kvalifikované účasti a úzké propojení, procesy řízení a systémy vnitřní kontroly, včetně řízení rizik, prověřování odborné způsobilosti a důvěryhodnosti řídících pracovníků finančních institucí, uplatňování jednotné metodiky výkonu dozoru. Efektivnější využití lidských zdrojů zejména klíčových specialistů Specialistů lze využít pro výkon dohledu nad více sektory fi-
3
nančního trhu, zejména specialistů na účetnictví, na modely úvěrového rizika a tržních rizik, na dohled nad IT systémy, osob se zkušenostmi s ochranou spotřebitele, konsolidovaným dohledem, s činností auditorů, právníků, specialistů pro oblast správního řízení a jazykově vybavených specialistů v oblasti implementace evropského práva, atp. Využití provozní infrastruktury Činnost dozorových orgánů se opírá o provozní infrastrukturu, např. systémy a útvary zajišťující provoz informačních systémů, personální útvar, účtárny, vzdělávací útvar, útvar pro správu majetku, knihovnu atd. Integrace dohledu by tak měla přinést i zde snížení provozních nákladů. Samozřejmě, že s každou, natožpak zásadní, změnou jsou spojena i určitá rizika. Neexistuje žádný model struktury a organizace předmětného dohledu, který by bylo možné bez rizika koncepčního rozhodnutí převzít. Konkrétní rozhodnutí přísluší každému státu a je na jeho posouzení, která z možných variant je přijatelnější. Samozřejmě to do velké míry záleží na tom, jaká váha se přisoudí jeho jednotlivým pozitivním a negativním stránkám. I zahraniční zkušenosti varují před pouhým formálním přeskupením jednotlivých institucí do integrovaného celku, přičemž však jednotlivé sektorové dozorové instituce fungují dál jako před integrací. Nepodaří se využít synergických efektů, přičemž riziko je o to větší, o co složitější a ambicióznější projekt se jedná. Rozdílná úroveň dozorové kultury v jednotlivých segmentech finančního trhu může vést k určitému „průměrování“ výkonu dohledu. Na výkonu dohledu se může negativně projevit i přechodné období, chybné kroky v počátcích integrovaného dohledu provázené mediálním zájmem, popř. soudními spory atp. Jak vyplývá i z výše uvedené novely zákona o ČNB, ta „pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku“. V této souvislosti je nezbytné zmínit i prohlubování ochrany spotřebitele finančních služeb. Samozřejmě, že stabilita finančního trhu je jedním ze
4
základních pilířů této ochrany. Má to však i druhou stránku. Této stability by nemělo být dosahováno na jeho úkor, a to jak zásahy snižujícími jeho práva, tak i čerpáním prostředků státního rozpočtu na krytí závazků finančních společností vůči těmto spotřebitelům, které se dostaly do úpadku. Svoji roli proto zde bude muset sehrát Ministerstvo financí, které se netají svojí snahou pokračovat v příslušných legislativních úpravách včetně zavedení institutu finančního ombudsmana. Nekončí jen pouze to, co nezačíná. Ekonomika si žádá koncentraci, a to nejen kapitálu. Pokud z tohoto pohledu posuzujeme tendence vývoje finančních skupin, pak lze s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že nejen ekonomiku Společenství, ale i světovou, budou v oblasti finančních služeb ovládat stále provázanější a tím i koncentrovanější finanční konglomeráty. Globalizace finančních trhů podporuje vytváření neprůhledných struktur, dokonce mezi organizacemi ve stejném sektoru. Vznikají nová rizika, s nimiž je nutné se obezřetně vypořádat. Těsnost vazeb v rámci skupin a zranitelnost jeho členů díky nestálosti spřízněného subjektu jsou faktory „nákazy“, které musí pracovníci dozoru včas odhalovat. S tím, jak konglomeráty působí v nadnárodním měřítku a jak mizí přepážky mezi různými finančními aktivitami, vzniká jasná potřeba celosvětové spolupráce mezi dozory z různých institucí a úkolem je definovat odpovědnosti každého z nich. To si, podle našeho názoru, vyžádá minimálně na úrovni Společenství vznik orgánu vybaveného pravomocemi kontrolovat a včas a účinně zasahovat v takovýchto finančních skupinách bez ohledu na hranice členských států. Suverenita státu bude muset ustoupit zájmu společensky významnějšímu, zájmu zachování stability vývoje ekonomiky. Z toho usuzujeme, že tak, jako je tomu v případě měnové unie, budou dozorové orgány členských států odpovědné za dohled nad finančním trhem do určité míry „odloučenými pracovišti“ tohoto „centrálního“ dozorového orgánu. Úměrně tomu samozřejmě vzrostou i požadavky na profesionalitu jejich zaměstnanců.
Poznámky k některým legislativním změnám v oblasti pojišťovnictví JUDr. Věra Škopová
V
souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie 1. 5. 2004 došlo také k zásadním změnám v právní úpravě pojištění i pojišťovnictví, které nabývaly účinnosti postupně až do 1. 1. 2005. Jen pro připomenutí, šlo zejména o zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, zákon č. 38/ 2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí a zákon č. 39/ 2004 Sb., kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, a dále o vydání nových prováděcích předpisů. Ani tato zcela nová právní úprava nevydržela dlouho beze změn, když již v průběhu roku 2005 a na začátku roku 2006 dochází k dalším přímým i nepřímým legislativním zásahům do právní úpravy této oblasti. Především je třeba upozornit na zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelnami a úvěrovými družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů. Tímto neuvěřitelným legislativním postupem bylo současně změněno 32 zákonů, mezi které patřil i zákon o pojišťovnictví a zákon o pojistné smlouvě. Navíc však neočekávaně došlo současně i k rozsáhlé změně zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, včetně s tím souvisejících i dalších zákonů, např. zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, které přímo dopadají na
pojišťovny a zajišťovny v souvislosti s jejich úpadkem, avšak úprava této problematiky je tak nepřehledná a nedůsledná i ve vztahu ke směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2001/17/ES, o reorganizaci a likvidaci pojišťoven, že by se těžko v legislativě hledalo obdoby. Naopak pozitivně je třeba hodnotit provedenou novelu zákona o pojistné smlouvě týkající se zejména zabezpečení identifikace některých účastníků pojištění či upřesnění náhrady zachraňovacích nákladů. Rovněž změny provedené v zákonu o pojišťovnictví, které se netýkají konkurzu a úpadku pojišťoven či zajišťoven, ale především technických rezerv, seznamu aktiv či povinnosti mlčenlivosti, lze považovat za pozitivní trend. Z nových právních předpisů, které neočekávaně zasahují do právní úpravy pojištění, aniž by příslušné zákony výslovně novelizovaly, je nezbyté upozornit na zákon č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Tento zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení, tj. 8. března 2006, a mezi jím měněné související zákony patří i z hlediska pojištění mimořádně významná novela občanského zákoníku. Úpravou § 52 odst. 1 o.z. totiž dochází k přímému dopadu pravidel platných pro spotřebitelské smlouvy i na smlouvy pojistné (což bylo vydáním samostatného zákona o pojistné smlouvě zrušeno). Navíc zcela nově je zařazePOJISTNÝ OBZOR • 5/2006
na úprava týkající se smluv o finančních službách uzavíraných na dálku, mezi něž jsou, kromě smluv o „pojistných službách“, zařazeny i smlouvy, uzavírané v rámci předmětu podnikatelské činnosti, kde na straně dodavatele vystupuje pojišťovna a dokonce „pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací makléř či pojišťovací agent“. Stanovená pravidla jsou značně obsáhlá, až nesrozumitelná, a proto je třeba se s nimi podrobně seznámit, zejména s § 54c, který upravuje právo spotřebitele na odstoupení od uvedené smlouvy. Přitom je třeba pamatovat i na čl. VIII cit. zák., který zakládá dvojí režim pro pojistné smlouvy, při jejichž uzavření byly použity prostředky komunikace na dálku a takto byly uzavřeny před 8. březnem 2006, neboť tyto pojistné smlouvy se řídí dosavadními právními předpisy. Za zřejmě nejvýznamnější změnu, a to nejen v právní úpravě týkající se pojišťovnictví, je třeba považovat sjednocení dohledu nad finančním trhem, k němuž došlo zákonem č. 57/2006 Sb. s účinností od 1. dubna 2006. Tímto zákonem došlo ke změně v postavení České národní banky, která se stala jediným subjektem – orgánem vykonávajícím dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku. Bude jistě účelné sledovat, jak tento systém dohledu, ojedinělý ve vyspělých státech, bude přínosným krokem. Uvedený zákon v této souvislosti změnil třicet tři zákonů a mezi nimi i zákon o pojišťovnictví, zákon o pojistné smlouvě a zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Je proto důvodné přiblížit si tyto novely alespoň stručnými poznámkami. Všechny uvedené novely především mění dosavadní orgán státního dozoru nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a penzijního připojištění, vykonávaný do 31. 3. 2006 Ministerstvem financí, na orgán dohledu nad finančním trhem vykonávaný od POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
1. 4. 2006 Českou národní bankou. V přechodných ustanoveních jsou pak konkretizovány nezbytné postupy zabezpečující plynulost realizace této změny. Vedle toho pak jednotlivé novely zákonů obsahují určitá specifika. Řada změn je obsažena v novele zákona a pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, a to pozitivních a negativních. K těm pozitivním bezesporu patří vymezení výhradního pojišťovacího agenta jako samostatné kategorii v § 4 písm. d) a v § 6a, čímž se vyjasnily některé pochybnosti o jeho postavení. Současně úpravou § 6 odst. 1) je jednoznačně vyjádřena jeho možnost spolupracovat s podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli. Významné je i odstranění pochybnosti ohledně celkového limitu pojistného plnění u pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou současným výkonem činnosti pojišťovacího agenta i makléře, když z nového ustanovení § 27 odst. 3 vyplývá, že tento limit zůstává v celkové výši 1 000 000 eur, resp. 1 500 000 eur při souběhu více pojistných událostí v jednom roce, a nevyžaduje se tedy dvojnásobek limitu. Za pozitivní by se dala považovat i změna § 2 písm. a), která jednoznačně a zcela v souladu se Směrnicí Rady a Evropského parlamentu 200/92/ES, o zprostředkování pojištění, vyjímá z působnosti tohoto zákona zprostředkovatelskou činnost vykonávanou pojišťovnou nebo zajišťovnou a jejich zaměstnanci, kdyby současně nebyla uložena povinnost uvedeným pojišťovnám a tuzemské zajišťovně zabezpečit splnění podmínek důvěryhodnosti (§ 19) a odborné způsobilosti nejméně pro její základní stupeň (§ 18) u jejich zaměstnanců, kteří se přímo podílejí na uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv, anebo na jimi provozované zprostředkovatelské činnosti. Nejen, že je toto ustanovení v přímém rozporu s uvedenou Směrnicí EU a předmětem úpravy zákona (§ 1), ale nemá obdoby ani u jiných subjektů na finančním trhu ČR a dokonce při absenci jakékoli lhůty v přechodných ustanoveních vážně a zbyteč-
ně komplikuje situaci u uvedených subjektů. Jde totiž zřejmě o zaměstnance, kteří se přímo podílejí na uzavírání pojistných smluv, jako jedné složky výkonu pojišťovací činnosti, na uzavírání zajišťovacích smluv (pasivní i aktivní zajištění?), na výkonu zprostředkovatelské činnosti prováděné pojišťovnou. Jen těžko lze pochopit smysl této administrativní zátěže pojišťoven, když ani ochrana spotřebitele nepřichází v úvahu např. u zajišťovacích smluv uzavíraných kvalifikovanými odborníky pojišťoven s neméně kvalifikovanými odborníky zajišťoven. Kterého spotřebitele je třeba zákonem takto ochraňovat nelze ani dovodit. Rovněž nelze pochopit požadavek důvěryhodnosti těchto zaměstnanců z hlediska jeho obsahu v § 19 (navíc bez vyloučení odst. 3) cit. zákona. Takto pojatá důvěryhodnost je přehnaně přísná i ve vztahu k podnikatelským subjektům jednajícím vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Vždyť je z tohoto zaměstnání takto vyloučena i osoba, která např. před devíti lety byla odsouzena k podmíněnému trestu či pokutě za trestný čin v dopravě (nebyloli odsouzení zahlazeno), či na jejíž majetek byl prohlášen konkurz (a to bez jakékoli lhůty, tedy kdykoliv) a navíc až do smrti této osoby, neboť lhůta ke zrušení této překážky stanovená není, ledaže by šlo o některý z případů uvedených v odst. 2. Totéž platí obdobně i v případě, kdy v posledních pěti letech byla členem orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz. Proč takové diskriminační požadavky na pojišťovny, zajišťovny a jejich zaměstnance ve vztahu k ostatním subjektům, a dokonce i subjektům na finančním trhu, když takové požadavky nejsou kladeny ani na státní zaměstnance či zaměstnance dohledových orgánů! Tato úprava se nedá srovnat ani s požadavkem, který pro tyto zaměstnance obsahovala úprava v zákoně o pojišťovnictví platná do 31. 12. 2004, když tehdy šlo o mírnější pravidla důvěryhodnosti a zákon nestanovil povinnost prokazování kvalifikace, což
nyní ve stanovém termínu zajistit ani nelze. Jen pro dokreslení je třeba dodat, proč zákon ukládá pojišťovnám povinnost zabezpečit splnění podmínek důvěryhodnosti uvedených zaměstnanců, ale přitom zřejmě platí i ustanovení odst. 3 § 19 cit. zákona, podle něhož nastanou-li skutečnosti mající za následek ztrátu důvěryhodnosti, je fyzická osoba – zřejmě tedy i zaměstnanec – povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance a nesmí vykonávat tuto činnost. Co to může v praxi znamenat? Pokud tedy někdo souhlasí s touto pochybnou právní úpravou, pak buď nezná uvedenou problematiku nebo ji znát nechce. Obdobně problematická je i nová úprava pořádkových pokut, a to jak v § 26e zákona o pojišťovnictví, tak i v § 22 a zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. I když určitá úprava této sankce existovala i v předchozím znění těchto zákonů, je podivné, že v souvislosti s novelami a sjednocováním právních předpisů týkajících se subjektů na finančním trhu, došlo k formulováním těchto sankcí právě jen u subjektů v pojišťovnictví. Odvolání v důvodové zprávě na požadavek Ministerstva vnitra tento přístup a znevýhodnění neobjasňuje, když navíc zcela schází zdůvodnění, proč u jiných subjektů finančního trhu tato sankce uvedena není. Pro ilustraci, jak absurdní je zavedení a úprava této sankce i ve srovnání s předchozí úpravou, poslouží připomenutí § 22a zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Podle původního ustanovení § 26 odst. 6 cit. zákona např. pokuta nemohla být uložena opakovaně a bylo nezbytné při jejím uložení použít obdobně ustanovení odst. 9, které určovalo, k čemu se při stanovení její výše přihlíží. Nyní lze tuto pokutu i vůči fyzické osobě uložit i opakovaně při úhrnu limitovaném částkou 20 000 000 Kč. To je skutečně neuvěřitelná sankce při zvážení skutečnosti, že „neposkytnutí potřebné součinnosti“ či „ne-
5
vyhovění výzvě“ podle tohoto zákona jsou bez konkrétního odkazu na příslušná ustanovení, naprosto neurčité (i zneužitelné) pojmy, které umožňují tuto sankci užít. Navíc zcela scházejí pravidla pro stanovení její výše, a tím i pro přezkoumatelnost jejího stanovení. Snad se mylně počítalo s možnou aplikací § 26a odst. 2, kde je stanoveno, k čemu se přihlíží při uložení pokuty právnické osobě (nikoli tedy fyzické), ale ze samotného obsahu tohoto ustanovení je třeba dovodit, že se týká pouze pokut za správní delikty podle § 26 odst. 3 a neplatí tedy pro ukládání pořádkových pokut. Rovněž je třeba upozornit na nové koncipování přestupků či správních deliktů, včetně pokut za ně uložených, jak vyplývají z nového § 35, 35a a § 35b zákona o pojišťovnictví, či § 25, 26, 26a a zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. V této oblasti lze skutečně spatřo-
vat alespoň po formální stránce snahu o sjednocení přístupu ke všem subjektům na finančním trhu. Konkrétně pak lze v oblasti pojišťovnictví nalézt pozitivní a negativní prvky. Za pozitivní potom je jistě třeba považovat zmírnění limitu sankce za porušení § 3 odst. 5 zákona o pojišťovnictví, když pojišťovna využívá neregistrovanou osobu, např. ke zprostředkování pojištění, který je nyní stanoven do výše 1 000 000 Kč (původně 50 000 000 Kč), a zařazení zprošťovacího ustanovení do § 35b odst. 1 cit. zákona, které stanoví, že se právnická osoba zprostí odpovědnosti za správní delikt, když prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Je pochopitelné, že došlo k rozšíření vzniku správního deliktu na všechny případy, kdy pojišťovna neukončí v rozporu s § 16 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě šetření do 3 měsíců ode dne, kdy jí byla oznámena pojistná událost, nebo
když v této lhůtě neoznámí důvody, pro které nebylo šetření ukončeno. Nelze však pochopit, proč se při této rigorózní formulaci nepočítá se zákonnou možností tyto lhůty dohodou prodloužit, ani s tím, že lhůty neběží, je-li šetření znemožněno či ztíženo z viny uvedených osob, nebo proč bylo vypuštěno sankciování až v případě opakovaného porušení, když tento postup problémy nepůsobil a pokud byly pochybnosti o výkladu pojmu „opakovaně“, mohl být zákonem definován. Některé otázky ještě zůstávají otevřeny, např. sankce na porušení mlčenlivosti podle § 39 cit. zákona, jde-li o právnickou osobu, a také režim podnikajících fyzických osob. Na tento režim je však naopak pamatováno v § 26 a odst. 5 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, což má také za následek, že § 25 cit. zákona je vlastně nepoužitelný, kromě ustanovení odst. 1 písm. a). Pokud jde o novelu zákona
o pojistné smlouvě provedenou zákonem č. 57/2006 Sb., není příliš obsáhlá, ale má velký význam pro odstranění předchozích problémů s výkladem § 30 cit. zákona, a to zejména s ustanovením odst. 7. Novelizované znění tohoto ustanovení totiž jednoznačně stanoví možnost odchylek od § 30 v případě soupojištění týkajícího se pojištění velkých (zřejmě „pojistných“ – § 38 a zákona o pojišťovnictví) rizik. Je tím rovněž odstraněn určitý rozpor předchozí právní úpravy. Závěrem pro úplnost je třeba ještě upozornit na novelu vyhl. č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některé ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, která obsahuje řadu účelných změn, a byla provedena (překvapivě) zákonem č. 40/2006 Sb. Dále pak došlo i k novele vyhlášky č. 303/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, a to vyhl. č. 96/2006 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 4. 2006.
Zasedalo shromáždění členů ČAP Dne 29. března 2006 se konalo shromáždění členů České asociace pojišťoven (ČAP). Na jeho programu byly jednak body, které se týkají činnosti ČAP v roce 2005 a úkolů na rok 2006, a jednak projednání změn dokumentů ČAP, jejichž schválení je v působnosti shromáždění členů. K činnosti ČAP v roce 2005 ČAP se v roce 2005 soustředila zejména na plnění tzv. prioritních úkolů. V legislativě se jí podařilo prosadit potřebné změny v rámci zákona č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech. Týkaly se zákona o pojišťovnictví, zákona o pojistné smlouvě a zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jisté výsledky úsilí ČAP se projevily i v zákoně č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. V oblasti projektu Solventnost II byl vypracován výchozí materiál, který analyzoval problém, roztřídil rizika pojišťoven a dal určitý návod ke zpracovávání této otázky v pojišťovnách. ČAP řešila také otázky rozvoje soukromého zdravotního pojištění, dů-
6
chodové reformy, pojištění katastrofických přírodních pojistných událostí apod. Značná pozornost byla věnována aplikaci zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, zejména realizaci odborných zkoušek stanovených pro základní stupeň odborné způsobilosti v členských pojišťovnách i v ČAP. Z dalších aktivit ČAP v roce 2005 lze upozornit na: – zahájení provozu Extranetu ČAP, – nákup knižního fondu od ČP a jeho přemístění do ČAP, – uzavření dohody o spolupráci mezi Policejním prezidiem Policie ČR a ČAP, – zahájení činnosti Rady pro ochranu majetku ČAP,
– realizaci PR kampaně na podporu životního pojištění, – zpracování stanovisek a podkladů ke zprávě Světové banky o hodnocení Corporate Governance v českém pojišťovnictví, – zpracování návrhu zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele (pracovní úraz).
Výčet aktivit je však mnohem širší. Souhrnnou zprávu o činnosti ČAP v roce 2005 doplňují zprávy jednotlivých sekcí a samostatných pracovních skupin. Shromáždění členů výše uvedené zprávy schválilo, stejně jako zprávu o plnění rozpočtu ČAP v roce 2005 a zprávu kontrolní koPOJISTNÝ OBZOR • 5/2006
mise o hospodaření asociace v roce 2005. Vzalo na vědomí výrok auditora, který zní „BEZ VÝHRAD“. Pokud jde o plán hlavních úkolů ČAP na rok 2006, který byl rovněž přijat, tak se skládá z úkolů sekretariátu, sekcí a samostatných pracovních skupin. Z těchto úkolů jsou vybírány klíčové cíle. ČAP se bude v roce 2006 prioritně věnovat nadále legislativě (např. novelizace zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a novely dalších zákonů), důchodové reformě, soukromému zdravotnímu pojištění a pojištění katastrofických přírodních událostí. ČAP bude usilovat o to, aby pojišťovny nadále provozovaly pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Svoji činnost bude ČAP uskutečňovat v nových podmínkách, daných ze-
jména tím, že bude mít po 1. 4. t. r. v pojišťovnictví dva partnery: regulátora (MF) a orgán dohledu (ČNB). Shromáždění členů vytvořilo také patřičné finanční podmínky pro její činnost, schválilo totiž rovněž rozpočet ČAP na rok 2006. Přijalo úpravy dvou dokumentů – Kodexu etiky v pojišťovnictví a Organizačního řádu ČAP. Shromáždění členů zvolilo prezidium a kontrolní komisi ČAP na další dvouleté období. Celkově lze konstatovat, že ČAP má po shromáždění členů všechny předpoklady k tomu, aby navázala na pozitivní výsledky v roce 2005 a dosáhla stanovených cílů pro rok 2006. Na shromáždění se jednoznačně projevil jednotný přístup členů k otázkám rozvoje pojistného trhu i vlastní asociace. Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. generální tajemník, Česká asociace pojišťoven
Prezidium ČAP zvolilo Ladislava Bartoníčka do funkce prezidenta Shromáždění členů České asociace pojišťoven volilo dne 29. 3. 2006 své představitele. Nově zvolené prezidium asociace pak v hlasování potvrdilo ve funkci dosavadního prezidenta Ladislava Bartoníčka, předsedu představenstva a generálního ředitele České pojišťovny. „Zvolení si velmi cením. Vnímám ho jako uznání své dosavadní práce ve funkci prezidenta i jako závazek pro další období. Asociaci nyní čekají náročné úkoly, například nastavení nových pravidel spolupráce s regulátorem a orgánem dohledu v souvislosti s integrací státního dozoru v rámci ČNB. Jsme připraveni přijít i s podnětnými návrhy k důchodové reformě a financování zdravotnictví,“ prohlásil Ladislav Bartoníček. Viceprezidenty ČAP byli zvoleni předseda představenstva a generální ředitel pojišťovny Kooperativa Vladimír Mráz a předseda představenstva Allianz pojišťovny Miroslav Tacl. Prezidium ČAP je tvořeno celkem 9 členy, volenými na období 2 let. Kompletní seznam nového složení prezidia asociace je uveden níže. Složení prezidia ČAP (od 29. 3. 2006) Ing. Ladislav Bartoníček, MBA (Česká pojišťovna a. s.) JUDr. Vladimír Krajíček (Evropská Cestovní Pojišťovna, a. s.) Ing. Jaroslav Kulhánek (Pojišťovna České spořitelny, a.s.) Ing. Jeroen K. van Leeuwen (ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB) Ing. Jaroslav Mlynář, CSc. (Generali Pojišťovna a. s.) Ing. Vladimír Mráz (Kooperativa, pojišťovna, a. s.) Ing. Renata Mrázová (Nationale-Nederlanden životní pojišťovna, pobočka) Ing. Miroslav Tacl (Allianz pojišťovna, a. s.) Ing. Marek Venuta (UNIQA pojišťovna, a. s.) Tisková zpráva ČAP ze dne 29. 3. 2006 POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
Z nových právních předpisů JUDr. Jiřina Kotrbatá
1. Nařízení vlády č. 63/2006 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s opravami panelového domu (účinnost 1. 4. 2006). 2. Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí (účinnost 1. 4. 2006). Zákon upravuje některé povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. V oblasti obchodu a služeb mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu uzavírání pojistné smlouvy se subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, nebo plnění jim z pojistných smluv. Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že se u něj nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, je povinen učinit o tom bez zbytečného odkladu oznámení Ministerstvu financí, které je oprávněno sdružovat informace získané podle tohoto zákona s informacemi shromážděnými podle zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v jediném informačním systému. 3. Zákon č. 70/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí (účinnost 1. 4. 2006). Část sedmá mění zákon o pojišťovnictví tak, že v § 39 se na konci textu odst. 12 doplňují slova „o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“. 4. Zákon č. 72/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (účinnost 1. 4. 2006). Změny se týkají především informování zaměstnanců zaměstnavateli o plánovaných opatřeních. 5. Zákon č. 73/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. (účinnost 1. 4. 2006). 6. Zákon č. 76/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (účinnost 15. 3. 2006). Zákon mění i zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V § 6 odst. 6 se za slovo „pojištění“ vkládají slova „obnosovým pojištěním“ – odkaz na § 3 písm. aa) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. 7. Zákon č. 79/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (účinnost 1. 4. 2006). Rozsáhlá novela, pojištění se týká nový § 24a – advokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí
7
být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, jakož i pro případ vzniku závazku k náhradě škody, k jehož splnění je advokát povinen z důvodu solidární odpovědnosti ve sdružení. Advokát, který vykonává advokacii ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí být pojištěn pro případ vzniku závazku k náhradě škody, za kterou odpovídá tato společnost, a advokát je povinen k jeho splnění z důvodu ručení jako její společník. Komora sjednává hromadné pojištění advokátů, které je pojištěním cizího rizika podle § 10 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Minimální limit plnění je stanoven na Kč 50 000 000 za každého společníka společnosti s ručením omezeným nebo nejméně Kč 10 000 000 za každého komanditistu. Pojištění společnosti je předpokladem pro její vznik. 8. Zákon č. 80/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (účinnost 1. 1. 2007). 9. Vyhláška č. 90/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádostí, oznámení a minimální výše finančních zdrojů poskytnutých pobočce zahraniční bankou (účinnost 1. 4. 2006). 10. Vyhláška č. 91/2006 Sb., kterou se provádí zákon o platebním styku (účinnost 20. 3. 2006). 11. Vyhláška č. 92/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o povolení k vydávání elektronických peněz (účinnost 20. 3. 2006). 12. Vyhláška č. 96/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví (účinnost 1. 4. 2006). Změny se týkají § 2 Vyrovnávací rezerva, § 4 Limity položek skladby finančního umístění, § 6, 7 a 9 Solventnost, Přílohy 1 Postup, kterým se stanoví výše, tvorba a čerpání vyrovnávací rezervy, Přílohy 2 Vykazování solventnosti, Přílohy 3 Komentář k vzoru Vykazování solventnosti a Přílohy 4 Postup upraveného výpočtu solventnosti a způsob jeho vykazování. Pojišťovna může postupovat podle § 4 vyhlášky ve znění účinném do 1. 4. 2006 nejdéle do 30. 9. 2006. 13. Vyhláška č. 100/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky
Sdělení Komise EU k regulaci činnosti ratingových agentur V únoru 2004 požádal Evropský parlament Komisi EU, aby předložila zprávu o případné nutnosti legislativních opatření, týkajících se role a metod ratingových agentur. Tento úkol byl splněn v lednu letošního roku. Sdělení vychází z podrobné zprávy Evropského výboru regulátorů cenných papírů CESR o možných regulačních opatřeních pro ratingové agentury, který byl předložen Komisi vloni v březnu. Ve sdělení Komise EU uvádí v souladu s doporučeními CESR a dalších zúčastněných, že v současné době neplánuje žádné další legislativní iniciativy k regulaci ratingových agentur. Komise vychází z toho, že stávající směrnice týkající se finančních služeb již obsahují četná ustanovení pro ratingové agentury a ta mohou dát odpovědi na otázky, které kladl Evropský parlament. Jako další důvod Komise uvádí samoregulaci ratingových agentur podle kodexu schváleného v prosinci 2004. Současně Komise znovu zdůraznila výjimečnou roli, kterou mají ratingové agentury na finančních trzích a s tím související význam nezávislosti, objektivity a nejlepší možné kvality ratingů. Proto bude Komise nadále vývoj ratingových agentur velmi pečlivě sledovat. Zejména to, jestli agentury nejen zahrnuly kodex do svých vnitřních předpisů, ale hlavně jak jej dodržují ve své denní praxi. O tom budou informovat roční zprávy předkládané CESR Komisi. Pro případ, že by se stávající regulace ukázala jako nedostatečná nebo se vyskytly nové závažné okolnosti (míněn je zejména další vývoj v USA), vyhrazuje si Komise možnost předložit návrhy na dodatečnou regulaci ratingových agentur. Pramen: Berich aus Brüssel, č. 57 (La)
8
č. 510/2002 Sb. (účinnost 1. 4. 2006). Nový § 12a Pojistné na soukromé životní pojištění zní: Z fondu lze hradit pojišťovně za zaměstnance část pojistného na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nejvýše však 50 % částky pojistného, kterou se zaměstnanec zavázal hradit, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. 14. Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu (účinnost 1. 6. 2006) . 15. Vyhláška č. 105/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě, ve znění vyhlášky č. 383/2004 Sb. (účinnost 31. 3. 2006). 16. Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (účinnost 31. 3. 2006). 17. Vyhláška č. 114/2006 Sb., o poctivé prezentaci investičních doporučení (účinnost 31. 3. 2006). 18. Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů (účinnost 1. 7. 2006).
Kodex etiky v pojišťovnictví po deseti letech změněn Kodex etiky v pojišťovnictví byl vydán v roce 1995 a novelizován na shromáždění členů České asociace pojišťoven (ČAP) v roce 1996. Byl připraven odborníky ČAP za účasti externích specialistů a v zásadě dlouhodobě vyhovoval potřebám pojistného trhu. Je nutno dodat, že ČAP podporovala stabilitu kodexu i z toho důvodu, aby se široce uplatnil v praxi. Na počátku roku 2005 byly však zahájeny přípravné práce na jeho změně, a to z těchto důvodů: – bylo nutno reagovat na příslušnou novelizaci obchodního zákoníku (např. srovnávací reklama) a na zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2005, – jasně se ukazovalo, že je třeba zpřesnit roli asociace při řešení stížností na porušení kodexu (řada takových stížností byla de facto spory o výši pojistného plnění), – objevila se konkrétní doporučení na zjednodušení některých ustanovení kodexu. Prezidium ČAP přípravu širší úpravy kodexu nejen podpořilo, ale dalo například zadání, aby byla v kodexu doplněna problematika chování pojišťoven ve výběrových řízeních, zpřesněna ustanovení, která by měla zamezit „přetahování“ klientů pojišťovacím zprostředkovatelem, který přechází od jedné pojišťovny k druhé apod. Na úpravě kodexu pracovala zejména sekce obchodu a marketingu a legislativní sekce. Jejich návrh projednalo prezidium ČAP v únoru t. r. a schválilo shromáždění členů ČAP dne 29. 3. 2006. Nejvýznamnější změny jsou v bodech 2.1, 2.4 a 5.2 kodexu. Členové ČAP jsou zavázáni kodex dodržovat. Týká se ale také jejich zaměstnanců a pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří vykonávají zprostředkovatelskou činnost pro tyto pojišťovny. Lze tudíž doporučit prostudování přiloženého kodexu všem výše zmíněným osobám. Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. generální tajemník, Česká asociace pojišťoven POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
Kodex etiky v pojišťovnictví České asociace pojišťoven Posláním Kodexu etiky v pojišťovnictví České asociace pojišťoven (dále jen „Kodex“) je napomáhat prosazování korektních vztahů na českém pojistném trhu a přispět k jeho zdravému vývoji.
1.1
1.2
1.3 1.4
2.1
2.2 2.3 2.4
2.5
I. Úvodní ustanovení Kodex stanoví etické normy a zásady jednání a chování v pojišťovnictví (dále jen „etické normy“), které budou ve své praxi uplatňovat pojišťovny, jejich zaměstnanci a pojišťovací zprostředkovatelé, kteří vykonávají zprostředkovatelskou činnost pro tyto pojišťovny. Dodržování ustanovení Kodexu napomáhá chránit dobré jméno pojišťovnictví jako celku a zajišťovat, aby klienti byli řádným způsobem a v potřebném rozsahu informováni o službách pojišťoven a důvěřovali jim, aby ve vzájemných vztazích pojišťoven existovalo zdravé soutěžní prostředí a konkurence probíhala v souladu s dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže. Česká asociace pojišťoven (dále jen „ČAP“) napomáhá při uplatňování Kodexu v praxi. Jednotlivé pojišťovny mohou uplatňovat vyšší etické nároky na chování i jednání svých zaměstnanců a pojišťovacích zprostředkovatelů, než jsou nároky vyplývající z tohoto Kodexu. II. Obecné zásady chování pojišťoven Pojišťovny respektují dobré mravy, pravidla hospodářské soutěže a zvyklosti. Soutěž mezi pojišťovnami smí být vedena jedině pomocí čestných a poctivých prostředků. Pojišťovny musí respektovat pravidla pro tvorbu pojistného. Při účasti ve výběrových řízeních pojišťovny dodržují pravidla poctivého obchodního styku a neposkytují neodůvodněné výhody. Pojišťovny se vyvarují všeho, co by mohlo porušit důvěru klientů a vyvolat zkreslený dojem o jejich službách. Zvláště se pak vyvarují nepravdivých, pomlouvačných a opovržlivých výroků o jiných pojišťovnách, jejich zaměstnancích a pojišťovacích zprostředkovatelích. Šíření informací o jiných pojišťovnách je nepřípustné, pokud by jim mohlo přivodit újmu a nebo poškození jejich dobrého jména. Veškerá reklama je vedena pravdivě, v souladu s pravidly hospodářské soutěže a především bez prvků klamavé reklamy. To platí i pro srovnávání vlastní služby se službami jiných pojišťoven. V personálních záležitostech pojišťovny postupují obezřetně. V případech, kdy zaměstnanci a pojišťovací zprostředkovatelé přecházejí od jedné pojišťovny ke druhé, pojišťovna při jejich přijímání přihlíží k tomu, zda při svém předchozím vztahu s pojišťovnou neporušili právní závazky a etické normy chování a zda nejsou porušována pravidla stanovená právními předpisy, zejména na ochranu osobních údajů. Věnují mimořádnou pozornost obsahu smluv uzavíraných s pojišťovacími zprostředkovateli, včetně pravidel, týkajících se pojistného kmene a sankcí při jejich porušení. Zabezpečí, aby získatelské odměny a náklady byly úměrné službě poskytnuté zprostředkovatelem. Pojišťovny vycházejí z toho, že zájem klienta a jeho spokojenost jsou prvořadé. Při sjednávání pojištění nelze narušovat právo na soukromí a nadměrně obtěžovat klienta. Údaje o možných i stávajících klientech nelze získávat tak, aby bylo narušeno klientovo právo na ochranu osobnosti a osobních údajů.
III. Vztahy mezi pojišťovnou, jejími zaměstnanci a pojišťovacími zprostředkovateli Zaměstnanci pojišťoven a pojišťovací zprostředkovatelé se při své činnosti řídí následujícími etickými a právními normami a pojišťovny dbají na jejich dodržování: 3.1 Řádně a svědomitě reprezentují pojišťovnu, pro kterou jsou činní a pojišťovnictví jako celek. POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
3.2 Vyvarují se všech činností, které vytvářejí konflikt jejich vlastních zájmů se zájmy pojišťovny pro kterou jsou činní, či pojišťovnictví vůbec. Nejsou činní pro takové subjekty, jejichž činnost je nebo může být v rozporu se zájmy pojišťovnictví. 3.3 Zachovávají mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při své činnosti v pojišťovnictví, dodržují mlčenlivost o osobních údajích klientů, obchodním tajemství a jsou povinni zachovávat zákonem stanovenou mlčenlivost o činnosti pojišťovny a o věcech s ní souvisejících, a to i po skončení své činnosti v pojišťovně nebo pro pojišťovnu. 3.4 Svého postavení v příslušné pojišťovně nesmí zneužít k přijímání nebo vyžadování finančních či věcných výhod pro sebe a stejně tak nesmí svého postavení využít k nabízení či poskytování obdobných výhod. 3.5 Nezneužívají ve svůj osobní prospěch ani ve prospěch jiných osob informace a materiální prostředky pojišťovny, pro kterou jsou činní. 3.6 Postupují vždy tak, aby nepoškodili zájmy pojišťovny a její dobré jméno. 3.7 Neučiní nic, čím by pojišťovně, pro kterou jsou činní, ztížili nebo znemožnili plnění jejích povinností vyplývajících z právního řádu nebo z tohoto Kodexu. 3.8 V osobním životě dbají, aby nejednali v rozporu s platným právním řádem, dobrými mravy, obecně platnými zásadami slušného chování a tímto Kodexem. 3.9 V zájmu zvyšování svých profesních znalostí a dovedností soustavně pečují o své vzdělávání. IV. Vztahy zaměstnanců pojišťovny a pojišťovacích zprostředkovatelů ke klientovi Zaměstnanci pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé ve vztahu ke klientům respektují zejména následující zásady: 4.1 Uplatňují zdvořilý a korektní přístup ke všem klientům. 4.2 Obchodní jednání vedou v souladu s obchodními zájmy účastníků bez jakékoli předpojatosti či zvýhodňování. Nedávají přednost svým zájmům před zájmy klienta. 4.3 Jsou povinni svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí klientům uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, nebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. Nesmí klientovi poskytovat neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy. 4.4 Nesjednávají pojištění s klienty, kteří projevují spekulativní záměry. 4.5 Zachovávají mlčenlivost o všech skutečnostech, týkajících se pojištění právnických i fyzických osob, které se dozvěděli v rámci své činnosti. Mlčenlivost zachovávají i po skončení své činnosti v pojišťovně nebo pro pojišťovnu. V. Uplatňování Kodexu v rámci ČAP a sankce za jeho porušení 5.1 Členové ČAP se při své činnosti řídí zásadami uvedenými v Kodexu. 5.2 Spory mezi pojišťovnami a stížnosti klientů, týkající se porušení pravidel Kodexu, může ČAP řešit v rámci smírčího jednání. 5.3 K formám prezentace a prosazování zásad uvedených v Kodexu patří i výchovná a publikační činnost ČAP. 5.4 Při porušení Kodexu mohou být použity sankce vůči členům ČAP: – podle stanov ČAP, – morální povahy (například interní zveřejnění nálezu smírčího jednání). Schváleno shromážděním členů dne 29. března 2006.
9
P
odle stávajícího zákona o provozu na pozemních komunikacích jsou příslušníci Policie ČR (policisté) oprávněni zabránit v jízdě řidiči, pokud by pokračování v jízdě znamenalo ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích nebo pokud lze mít důvodně za to, že vozidlo bylo odcizeno nebo není zaevidováno předepsaným způsobem nebo je v provozu na pozemních komunikacích užíváno pod jinou než přidělenou registrační značkou nebo bez registrační značky. Toto oprávnění policisty je velmi málo realizováno zejména s po-
vozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen „technický prostředek“) nebo odtažením vozidla, jestliže řidič a) je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví, b) ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně před-
Zabránění v jízdě policistou
ke zjištění, není-li ovlivněn jinou návykovou látkou, ačkoli toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví, g) řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění příslušné skupiny nebo podskupiny, h) řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, i) je podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních
Mezi důvody realizace daného oprávnění tedy nebyly převzaty případy, „kdy by pokračování v jízdě znamenalo ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích“. V případě řidiče pod vlivem alkoholu si lze ztěží představit realizaci oprávnění policisty přikázat takovému řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo. To platí obdobně i o případech podle písm. e) a g). Představit si dost dobře nelze realizaci předmětného oprávnění ani v případě, když „řidič ujel z místa dopravní nehody“. To v sobě přece zahrnuje fakt, že není
é k c i st i r o y t Mo ktualit a
JUDr. Pavel Bušta Česká asociace pojišťoven ukazem na to, že není výslovně upraven způsob zabránění v jízdě. Proto na základě požadavku Policie ČR se v zákoně č. 411/2005 Sb., kterým se s účinností od 1. července t. r. mimo jiné mění i zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, explicitně upravují způsoby zabránění v jízdě a taxativně vymezují důvody, kdy může být toto oprávnění policistů, kterým se tak zásadním způsobem zasahuje do práv občanů, realizováno. I. Tak podle § 118a zákona č. 361/ 2000 Sb., ve znění zákona č. 411/ 2005 Sb., policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost pro-
10
tím účast a kterou byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b) cit. zákona, c) řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, d) se odmítl na výzvu policisty podrobit dechové zkoušce ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, e) se odmítl na výzvu policisty v případě, že dechová zkouška podle písmene d) byla pozitivní, podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, ačkoli toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví, f) se odmítl na výzvu policisty podrobit lékařskému vyšetření
komunikacích a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení a nesložil kauci jako záruku, že se dostaví ke správnímu orgánu k projednání přestupku. Oproti dosavadní úpravě tedy bude od 1. července t. r. policista moci zabránit v jízdě řidiči motorového vozidla jen použitím technického prostředku (známých „botiček“) nebo odtažením vozidla. Tak se dosavadní oprávnění zabránit v jízdě řidiči motorového vozidla ve skutečnosti zcela nepochopitelně zužuje. Přitom je nepochybné, že v řadě případů, kdy by bylo navýsost žádoucí v jízdě zabránit, nebude mít policista vždy k dispozici uvedené možnosti.
vozidlo k dispozici a je-li např. již v místě bydliště řidiče, proč by se mu zabraňovalo v jízdě přikládáním botiček a navíc na náklady řidiče nebo provozovatele vozidla? Otázkou rovněž je, jak v jiném případě použití botiček policisté poznají, že je u řidiče dáno „důvodné podezření, že se bude v případě spáchaného přestupku vyhýbat přestupkovému řízení, přičemž nesložil příslušnou kauci jako záruku, že se dostaví ke správnímu orgánu“, když dnes neví, jak zabránit řidiči v jízdě. II. Dále může policista při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
zabránit v jízdě motorovému vozidlu použitím technického prostředku nebo odtažením vozidla, jestliže a) je důvodné podezření, že vozidlo bylo odcizeno, b) vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, c) vozidlo svými rozměry, rozměry jízdní soupravy nebo nákladu, nebo největší povolenou hmotností, nebo největší povolenou hmotností jízdní soupravy, nebo největší povolenou hmotností na nápravu vozidla, zjištěnými při kontrolním vážení podle zvláštního právního předpisu, překračuje hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. Podle § 37 zákona č. 56/2001 Sb. je silniční vozidlo technicky
nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud a) pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, b) poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem, c) provozovatel vozidla neprokáže jeho technickou způsobilost k provozu na pozemních komunikacích způsobem stanoveným tímto zákonem, d) byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do identifikátorů vozidla, například VIN. III. Konečně může policista při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích zabránit v jízdě vozidlu autoškoly použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla, jest-
liže učitel autoškoly a) požil alkoholický nápoj nebo užil návykovou látku během jízdy, b) se odmítl na výzvu policisty podrobit zkoušce ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, c) se odmítl na výzvu policisty v případě, že dechová zkouška podle písmene b) byla pozitivní, podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, ačkoli toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví, d) se odmítl na výzvu policisty podrobit lékařskému vyšetření, není-li ovlivněn jinou návykovou látkou, ačkoli toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. Zabránit v jízdě podle tohoto ustanovení tak zřejmě kouzlem nechtěného nelze v případě, že učitel autoškoly požil alkoholický nápoj nebo užil návykovou látku před jízdou.
IV. Policista zajistí zabránění v jízdě vozidla na náklady řidiče nebo provozovatele vozidla. Uvolnění vozidla pak zajistí, jestliže pominuly důvody pro zabránění v jízdě vozidla. Pokud důvody pro zabránění v jízdě byly na straně řidiče, může s vozidlem pokračovat v jízdě jiný řidič. Ten, jenž nařídil odtažení vozidla nebo zabránil v jízdě musí zajistit vozidlo proti zcizení, poškození a vykradení. Technický prostředek k zabránění v jízdě nelze použít, pokud by vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích. Při nesprávném postupu policisty může poškozený postupovat podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Centrální bankéři uspořádali konferenci k novému uspořádání státního dohledu P
ři příležitosti 80. výročí založení Národní banky Československé uspořádala Česká národní banka ve spolupráci s Národnou bankou Slovenska konferenci na téma Stabilita finančního trhu a jeho regulace. Konference se konala v první pracovní den platnosti nového organizačního uspořádání státního dohledu, který je od dubna kompletně v kompetenci ČNB. Program konference byl rozdělen do dvou panelů: (první) dopolední panel měl název Finanční stabilita, druhý (odpolední) Regulace finančního trhu. V každém panelu byl jedním ze čtyř referujících jeden zástupce pojistného trhu. Konferenci zahájil guvernér ČNB Zdeněk Tůma a posléze uvedl hlavního řečníka prvního panelu Raghurama G. Rajana, ředitele výzkumu Mezinárodného měnového fondu. Hlavní myšlenkou jeho vystoupení bylo konstatování, že rychlý rozvoj finančního sektoru poslední doby činí svět rizikovějším a je tudíž nutné této situaci, kterou řečník považoval místy za děsivou (tremendous), čelit adekvátními formami státního dozoru. V tomto panelu vystoupil rovněž Klaus Junker, viceprezident Allianz AG, který své vystoupení věnoval úloze projektu Solvency II při stabilizaci pojistného trhu. Za klíč ke stabilitě pojišťoven považuje dostatečný kapitál pojišťovna Allianz již nyní, kdy projekt Solvency II ještě není v EU implementován, již důsledně do pojištění přijímaná rizika poměřuje s úrovní kapitálu, což zatím není většinový úkaz na českém pojistném trhu. Pan Junker vyslovil
POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
názor, že pojistný trh se v posledních deseti letech stal více transparentním, což je důležité z toho důvodu, že na rozdíl od bankovního sektoru, kde klient musí mít důvěru ke své bance, klient pojišťovny musí mít důvěru k celému odvětví pojišťovnictví. Odpolední blok zahájila členka bankovní rady ČNB Michaela Erbenová, která ve svém vystoupení shrnula hlavní argumenty ve prospěch uspořádání státního dohledu v ČNB. V tomto panelu vystoupil Ladislav Bartoníček, prezident České asociace pojišťoven, který ve svém vystoupení upozornil i na některé potenciální hrozby současného stavu dohledu s nadnárodním regulátorem, kterým je Evropská komise a domácím, kterým je ČNB a kdy může dojít i k přeregulaci trhu. Míra regulace v pojišťovnictví stoupá, což přináší vícenáklady na IT, reporting, školení zaměstnanců atd. a někdy přináší i mírně řečeno kontraverzní požadavky, za všechny je možno jmenovat požadavek Evropské komise na stejný tarif životního pojištění pro muže a ženy přesto, že jsou naprosto evidentní matematicko-statistické důvody, proč tomu tak být nemůže. Lze tedy jen doufat, že nakonec vyjde přání guvernéra NBS Ivana Šramka, který konferenci zakončoval zhruba takto: „vy, subjekty finančního trhu, pomůžete v nové situaci nám a my se budeme snažit pomoci vám s cílem zvýšit stabilitu a bezpečnost finančních trhů a zabezpečit jejich další rozvoj“. prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc.
11
V
září loňského roku se jako zástupci České asociace pojišťoven zúčastnili Ing. Jiří Havelka, ředitel odboru zemědělského pojištění, a Ing. Václav Vilhelm, CSc., z České pojišťovny a. s. sympozia Světové asociace ovlivňování počasí v Řecku. Sympozium se konalo v Aténách ve dnech 21. – 23. září a zabývalo se tématy možností ovlivňování počasí s cílem svobodné a přesné výměny informací ohledně efektivity, bezpečnosti a ekonomických problémů spojených s aktivitami směřujícími k ovlivňování nepříznivých projevů počasí. Zároveň byly diskutovány možnosti zainteresovanosti pojišťoven v této oblasti. Jednání zahrnovala následující okruhy problematiky ovlivňování počasí: – evropské zkušenosti s ovlivňováním počasí – operační programy – studie a výzkum – sociální a ekonomické aspekty ovlivňování počasí – legislativa v této oblasti – role státu Světová asociace ovlivňování počasí (anglicky Weather Modif ication Assotiation – WMA) se zabývá problematikou možností ovlivnění projevů počasí, a to zejména formou očkování (inokulace) mraků (cloud seeding) různými látkami za účelem vyvolání srážek nebo zabránění tvorby krupobití. Sídlem asociace je město Fresno v Kalifornii (USA). Asociace vydává časopis The Journal of Weather Modification a pořádá sympozia věnovaná problematice ovlivňování počasí. Sympozium v Aténách bylo v pořadí pátým, další sympozium je plánováno na duben 2006 do San Antonia v Texasu (USA). Spolupořadatelem aténského sympozia byla Řecká organizace zemědělského pojištění (Organismos Ellinikon Georgigon Asfaliseon – Hellenic Agricultural Insurance Organisation – ELGA). V zahajovacím projevu pana Aarona Gilstada, prez identa WMA, byla konstatována postupující destabilizace globálního ekosystému, vzrůst nestability kli-
12
Sympozium Světové asociace ovlivňování počasí Ing. Václav Vilhelm, CSc., Česká pojišťovna matu, nárůst frekvence extrémních projevů počasí v posledních 40 letech. Příkladem je i rok 2005 s výskyty ničivých hurikánů v Americe, záplavami v Evropě (zejména Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko) a extrémním suchem v jihozápadní Evropě (hlavně Španělsko a Portugalsko). Tato destabilizace má mimo jiné konkrétní dopad do pojišťovnictví zvyšováním pojistných plnění z majetkových pojištění, což v celosvětovém měřítku zvyšuje ceny zajištění a má plošný dopad na růst cen pojištění kryjících rizika ovlivňovaná působením extrémních projevů počasí. Další část úvodních projevů přednesli představitelé hostitelské organizace ELGA, pan Nikos Katsaros, prezident ELGA a pan George Farazoulis, vedoucí odboru prevence škod ELGA. ELGA je státní organizací zemědělského pojištění, která poskytuje řeckým zemědělcům na celém území státu náhrady utrpěných škod v důsledku nepříznivých projevů počasí – pojištění se vztahuje zejména na škody v důsledku krupobití, vichřice, záplav, mrazů, sucha, vln horkého vzduchu, sněhu – nebo některých dalších rizik, jako jsou například škody způsobené živočišnými škůdci, pojištěny jsou i škody způsobené medvědy, kteří divoce žijí v horských oblastech severního Řecka. Systém pojiště-
ní je financován zvláštní daní z tržeb za zemědělské produkty, kterou jsou všichni producenti ze zákona povinni odvádět. Záběr pojištěním krytých rizik je představiteli ELGA prezentován jako nejširší v Evropě. V rámci zemí Evropské unie jde o státní systém zákonného zemědělského pojištění, který se uplatňuje v podobné formě kromě Řecka i na Kypru. Rozhodující pracovní část sympozia byla věnována prezentaci jednotlivých způsobů používaných k ovlivňování nepříznivých projevů počasí v různých zemích na celém světě. Obecně lze shrnout, že ovlivňování extrémních projevů počasí tak, jak se jím zabývá WMA, je založeno na inokulaci (očkování) oblaků s cílem vyvolat řízenou kondenzaci a tím srážky v podobě deště, případně sněhu. V zemích se suchým klimatem je hlavním cílem vyvolat potřebné srážky z mraků, které by
bez tohoto zásahu byly odváty jinam bez toho, aby přinesly potřebnou vláhu pro zemědělské plodiny. V oblastech mírného pásma jde především o prevenci před krupobitím, kdy uměle vyvolaná rychlá kondenzace znemožní vytvoření větších krup. V USA je problematika ovlivňování počasí předmětem aktivit WMA, které jsou podporovány Národním výzkumným konsiliem (National Research Council). Praktické programy jsou zaměřeny na tři cíle k následujícím účelům: Vyvolávání srážek (déšť a sníh) – zemědělská produkce, – podpora hydroelektráren, – zásoby vody, – rekreace. Potlačování krupobití – zemědělská produkce, – redukce škod na majetku. Rozptýlení mlhy – bezpečnost letištního provozu. V Evropě byly nebo jsou realizovány programy zaměřené na prevenci krupobití v mnohých zemích a na sympoziu byly prezentovány zkušenosti nebo aktivity z oblasti výzkumu krupobití z Řecka, Španělska, Francie, Německa, Rakouska, Itálie, Chorvatska, Srbska a Ruska. Velká pozornost byla věnována především aktivitám Řecké organizace zemědělského pojištění ELGA. V Řecku je právě ELGA tou organizací, která se významným způsobem zabývá využitím metod ovlivňování počasí, a to zejména v oblasti prevence krupobitních škod. Zábranná činnost spočívá v třech hlavních aktivitách: 1. Prevence krupobití prostřednictvím inokulace nebezpečných oblaků rozprašováním jodidu stříbrného, a to jak z letadel, tak z pozemních děl, 2. Ochrana vinic a jabloňových sadů pomocí sítí proti kroupám, 3. Ochrana proti mrazu, a to buď pomocí umělého zmlžování nebo pomocí uměle vyvolaného pohybu vzduchu. Řecký národní program potlačení krupobití byl ustanoven v roce POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
1984 a v současné podobě se uplatňuje od roku 1989. Činnost probíhá v období od 1. dubna do 30. září. V současné době pokrývá dvě ohrožované oblasti, a to na severu Řecka oblast centrální Makedonie, kde je programem pokryto území o rozloze 2670 km2, a dále oblast Thesálie v centrální části řeckého území, kde je takto chráněna plocha o rozloze 2509 km2. Sítěmi proti kroupám je v současné době pokryta plocha vinic a jabloňových sadů o výměře 2,5 km2. Na sympoziu byl dále prezentován program prevence krupobití uplatňovaný v SRN v Bavorsku. Jih Bavorska je oblastí s relativně velmi četným výskytem krupobití. Zvlášť ohrožený je asi 40 km široký pás v alpském podhůří zahrnující okresy Rosenheim, Miesbach a Traunstein. Už v roce 1958 začaly v okrese Rosenheim z iniciativy okresního úřadu pokusy s očkováním oblaků, z nichž by se mohla vytvářet krupobití, rozptýlením jodidu stříbrného vystřelovaného do těchto oblaků pomocí raket nebo pozemních generátorů. Na základě pozitivních výsledků pokračovala tato aktivita až do roku 1973, kdy musela být v důsledku změny zákonů o výbušninách ukončena. V následujícím roce 1974 došlo k významným krupobitním škodám a od roku 1975 byly zásahy proti krupobití obnoveny, a to formou očkování oblaků jodidem stříbrným rozprašovaným z letadel. Veškeré tyto aktivity jsou organizovány okresním úřadem Rosenheim, který je i vlastníkem letadel. V roce 1994 byl založen Spolek k výzkumu účinnosti boje proti krupobití, registrovaný spolek (Verein zur Erforschung der Wirksamkeit der Hagelbekämpfung e. V., Wittelsbacherstr. 53, Rosenheim). Na dotaz ohledně zainteresovanosti komerčních pojišťoven na činnosti či podpoře tohoto spolku pan Georg Vogl, vedoucí zásahové koordinace a jednatel Spolku, jinak správní úředník okresního úřadu Rosenheim, odpověděl, že tento zájem je v současné době malý, POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
přičemž se dříve angažovala Bavorská pojišťovací komora, která tehdy byla veřejnoprávní společností. Důvodem je i do jisté míry konkurenční vztah. O situaci ve Francii, kde se prevence proti krupobití uplatňuje od roku 1952, referovala paní Claude Berthed.. Program zajišťovaný neziskovou organizací ANELFA se uplatňuje v regiónu Pyrenejí ve spolupráci s francouzskou národní meteorologickou službou Meteo France a univerzitami v León (Španělsko) a Toulouse (Francie). K inokulaci je používán jodid stříbrný, zásahy se provádějí v období dubna až října a ročně registrují průměrně 20 dnů s varováním před krupobitím. Paní Maite Tora I Solsona prezentovala projekt potlačování krupobití v provincii Lleida v Katálánsku ve Španělsku, realizovaný od roku 1976. Aktivním obdobím je 15. 4. – 15. 10., předpověď možnosti vzniku krupobití je získávána se čtyřhodinovým předstihem, do sledování je zapojeno 8 agrometeorologických stanic. K měření intenzity krupobití je v oblasti rozmístěno 107 desek. Z hodnocení vyplývá, že pouze 8 % krupobití je s kroupami o průměru větším než 20 mm. Pravděpodobnost opakování krupobití na stejném místě je jednou za 2 – 5 let. Účast na projektu je dobrovolná, 80 % finančních prostředků na projekt platí místní farmáři, průměrný příspěvek představuje 8 euro za rok. Podobný systém potlačování krupobití uplatňovaný v Chorvatsku prezentoval pan Damir Počakal. Pomocí raket a pozemních generátorů k rozprašování jodidu stříbrného v acetonovém roztoku je chráněno území o rozloze 25 000 km2. Program zajišťuje Meteorologická a hydrologická služba Chorvatska ve spolupráci s Univerzitou Záhřeb. Zkušenosti z období 20 let ukazují, že průměrný počet krupobití za rok představuje 26, referenčním obdobím je 1. 5. – 30. 9. Potlačování krupobití vede dle autora k jeho redukci na 22 % oproti si-
tuaci, kdy by zásahy nebyly prováděny. Velmi zajímavé je sledovat vztah provozovatelů zařízení k ovlivňování projevů počasí k sektoru pojišťovnictví. Samozřejmě jsou v souvislosti s charakterem činnosti zaměřené na snižování škod v důsledku nepříznivých projevů počasí oslovovány pojišťovny se žádostmi o finanční podporu. Vzhledem k obvykle ne zcela exaktně vyčíslitelným finančním efektům takových aktivit se komerční pojišťovny zpravidla neangažují ve velké míře. Důvodem může být i skutečnost, že organizace zajišťující preventivní činnost mnohdy vybírají od takto ochraňovaných vlastníků poplatky za svoje služby a mohou tak stát do jisté míry v konkurenčním postavení proti komerčnímu pojištění. Naopak tam, kde jde o nekomerční pojištění, jsou pojišťovny ochotny participovat na nabízených programech – to je případ
řecké ELGA nebo v nedávné minulosti Bavorské pojišťovací komory (zejména před privatizací této pojišťovny), jakož i aktivit podporovaných pojišťovnami v dřívějších socialistických státech. Účast na sympoziu byla přínosem pro poznání aktivit v oblasti ovlivňování projevů počasí jak ve světovém, tak i v evropském kontextu. Obdobné aktivity v současné době v České republice hrají pouze okrajovou roli, a proto nejsou předmětem větší pozornosti. Vztah ke komerčnímu pojištění není zcela jednoznačný, neboť se zde mohou prolínat prvky zábranné činnosti s do jisté míry konkurenčním vztahem. Získané poznatky představují základní přehled o doposud nepříliš sledované oblasti aktivit ovlivňování nepříznivých projevů počasí, které v menší či větší míře mohou souviset s pojištěním, a to zejména v oblasti zemědělských rizik.
Rödl & Partner Mezinárodní poradenská spoleþnost hledá pro posílení mladého týmu v Praze kandidáta/-ku na pozici:
Podnikový poradce/-kyn÷ (oblast pojišľovnictví) Požadavky: Ukonþené SŠ/VŠ vzdĀlání (i absolventi) Praktické zkušenosti (i pĆi studiu), zejména v oboru pojišÛovnictví výhodou Znalost nĀmeckého jazyka slovem i písmem, anglický jazyk výhodou Komunikativnost, schopnost týmové spolupráce, spolehlivost, flexibilita, loajalita Zájem o trvalé sebevzdĀlávání Znalost práce na PC (Word, Excel, PowerPoint, Internet) Popis þinnosti: Správa a rozšiĆování pojistného kmene Vyhodnocování výbĀrových Ćízení mezi pojišÛovnami Jednání s mandanty a pojišÛovnami Možná spolupráce pĆi dalších poradenských þinnostech Nabízíme: Zázemí silné mezinárodní spoleþnosti Zajímavou práci a možnost rozvinout své schopnosti Odpovídající ohodnocení Vaše nabídky spolu se strukturovaným životopisem, vysvĀdþeními a jinými doklady o vzdĀlání zasílejte v þeském a nĀmeckém jazyce na adresu: Rödl & Partner Consulting, s.r.o., k rukám Aleny Spilkové PlatnéĆská 2, 110 00 Praha 1,
[email protected] Další nabídky - www.roedl.cz
13
Hlavní směry pojišťovnictví platné v roce rakouského předsednictví v EU Na konci loňského roku byla publikována tzv. Bílá kniha k evropské politice v oblasti finančních služeb pro období 2005 až 2010. Těžištěm aktivit bude na rozdíl od předchozích let realizace přijatých opatření a konsolidace odvětví v nových podmínkách, které přinesla hojná legislativní aktivita z předchozího období. Důraz bude kladen na zprůhlednění národních variant uplatňování legislativy. Za kritický bod je považován tzv. „goldplating“ – přijímání různých doplňkových ustanovení v jednotlivých členských zemích, čímž je opětovně plíživě nastolován v EU stav heterogenního právního rámce. Evropská komise navrhuje místo takového znepřehlednění lokálními směrnicemi doplňovat jednotnou legislativu nařízeními nižšího řádu, jsou-li nevyhnutelně potřebná. V rámci pojišťovnictví nejsou prozatím plánovány nové iniciativy. Pokračovat bude práce na nových pravidlech pro vlastni prostředky pojišťoven (Solvency II), aby byla příslušná rámcová směrnice hotová k předložení v létě 2007. K diskutovanému systému zabezpečení bude letos realizována studie její účinnosti (impact assesment). V oblasti privátní klientely hodlá Komise věnovat zvýšené úsilí „osvětě“ mezi spotřebiteli. Cílem je zvýšit vědomosti veřejnosti o finančních produktech a schopnost správně se rozhodovat. Začátkem roku 2007 je plánována konference k tomuto tématu „financial education“. Pramen: VVO-Europa-News, 01/2006 Správa a řízení společností: Návrh směrnice o usnadnění výkonu práv akcionářů v rámci Evropské unie Evropská komise předložila návrh směrnice na usnadnění přeshraničního výkonu práv akcionářů v podnicích kótovaných na burze prostřednictvím zavedení minimálních standardů. Cílem navrhované směrnice je zajistit, aby měli akcionáři bez ohledu na umístění svého sídla v Evropské unii včasný přístup k úplným informacím a jednoduchým prostředkům, které jim umožní na dálku vykonávat některá práva, zejména hlasovací práva. Komisař pro vnitřní trh a služby Ch. McCreevy při prezentaci návrhu směrnice uvedl: „Akcionáři musí být schopni včas získat potřebné informace a mít možnost výběru, aniž by naráželi na zbytečné překážky, ať se nacházejí kdekoli v Evropské unii. Bez této možnosti nemohou řádně uplatňovat svůj vliv ani mít jistotu, že vedení podniku jedná v jejich nejlepším zájmu. Naše návrhy zavedou řadu zásadních minimálních standardů, které toto umožní a to při využití moderní a spolehlivé techniky. Tím vším bude posílena úloha akcionářů a investování v rámci Evropské unie.“ V důvodové zprávě k návrhu směrnice se uvádí, že v průměru je asi třetina akciového kapitálu kótovaných podniků v Evropské unii v držení akcionářů nerezidentů. K hlavním překážkám, kterým jsou při hlasování akcionáři nerezidenti vystavováni, náleží pozastavení akcií, nedostatečný nebo pozdní přístup k informacím a přehnaně vysoké požadavky při hlasování na dálku. V září 2004 a v květnu 2005 byly zahájeny dvě veřejné konzultace*). Při obou konzultacích respondenti podpořili zavedení minimálních standardů na úrovni Evropské unie v souvislosti s pořádáním valných hromad a vykonáváním práv akcionářů. Po úplném zhodnocení výsledků konzultací navrhuje Evropská komise následující minimální standardy, které by měly odstranit hlavní překážky v přeshraničním hlasovacím procesu a posílit také některá další práva akcionářů:
INFO z Evropské unie – Svolání valné hromady je třeba oznámit nejméně jeden měsíc předem. Nejpozději k tomuto termínu musí být k dispozici veškeré relevantní informace, které je třeba zveřejnit na internetové stránce emitenta. Oznámení o valné hromadě musí obsahovat všechny potřebné informace. – Pozastavení akcií je třeba zrušit a nahradit je dnem záznamu, jež by měl být stanoven nejdříve 30 dní před valnou hromadou. – Akcionáři nerezidenti by měli mít právo klást otázky. Maximální prahové hodnoty týkající se počtu držených akcií, který opravňuje držitele k předkládání návrhů usnesení, by neměly přesáhnout 5 % s cílem umožnit výkon tohoto práva většímu počtu akcionářů při zachování řádného průběhu valných hromad. – Hlasování na základě plné moci by nemělo být svazováno přílišnými administrativními požadavky, ani by nemělo být nepřiměřeně omezováno. Je třeba, aby si akcionáři mohli zvolit způsob, jakým budou hlasovat na dálku. – Je třeba zabezpečit, aby výsledky hlasování byly přístupné všem akcionářům a aby byly zveřejněny na internetové stránce emitenta. Pozn.: Akční plán Komise z května 2003, jehož cílem je modernizace práva obchodních společností a podpora správy a řízení společností, obsahuje řadu iniciativ zaměřených na upevnění práv akcionářů, posílení ochrany zaměstnanců a věřitelů, zvýšení účinnosti a konkurenceschopnosti evropských podniků a na podpoře rozvoje kapitálových trhů. Veřejné konzultace uskutečněné v souvislosti s akčním plánem ukázaly silnou shodu, pokud se týká hlavních opatření. Nová legislativa v Chorvatsku Od 1. ledna 2006 vstoupilo v Chorvatsku v platnost několik zákonů, které upravují oblast pojišťovnictví. Jde o zákon o pojišťovnictví, zákon o povinných odpovědnostních pojištěních v dopravě a zákon o dozorčím úřadu pro pojišťovací služby. Poslední upravuje státní dozor nad činností pojistitelů, makléřů, zprostředkovatelů, obchodníků s cennými papíry a penzijních fondů. Dále vstoupil v platnost zákon o závazcích, který obsahuje ustanovení o pojistných smlouvách a obecná ustanovení týkající se pojištění majetku a osob. Všechny čtyři zákony představují přizpůsobení chorvatských zákonů právu Evropské unie. Tento proces začal už zákonem o pojišťovnictví z roku 1994 a jeho novelami. Nový zákon o pojišťovnictví zahrnuje také činnost pojišťovacích makléřů a zprostředkovatelů a nahrazuje samostatný zákon z roku 1999. Naopak problematika povinných odpovědnostních pojištění (pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, letadel a motorových lodí a úrazové pojištění cestujících ve veřejné dopravě), která byla dříve součástí zákona o pojišťovnictví, je nyní upravena samostatným zákonem. Nový zákon o pojišťovnictví upravuje zakládání a činnost pojišťoven, makléřů a zprostředkovatelů. Podstatně byl zvýšen povinný minimální základní kapitál pojišťoven na 15 mil. HRK (cca 2 mil. eur) pro jedno odvětví neživotního pojištění, resp. na 22,5 mil. HRK (cca 3 mil. eur) pro všechna odvětví neživotního pojištění, a pro životní pojištění a zajištění. Výrazně byly zvýšeny také požadavky na solvent-
*) Výsledky uvedených konzultací jsou k dispozici na http:///europa.eu.int/comm/internal_market/company/shareholders/index_en.htm
14
nost, nově byly definovány odpovědnosti dozorčí rady a představenstva pojišťovny a zaveden institut interní kontroly v pojišťovnách. Zákon dále předepisuje požadavky na kvalifikaci aktuárů a jejich úlohy a závazky při nakládání s kapitálem. Došlo k rozšíření kompetencí dozoru vůči pojišťovnám, makléřům a zprostředkovatelům. Nově je upravena také problematika fúzí a převzetí, likvidace a konkurzu pojišťoven a úkoly dozoru při nich. Nová legislativa by měla dále posílit pojišťovnictví v Chorvatsku. Může však způsobit určité problémy malým místním pojišťovnám, které budou muset zvýšit svůj základní kapitál. Je pravděpodobné, že dojde v některých případech ke slučování. Podobné problémy čekají některé makléře, kteří budou muset uzavřít pojištění odpovědnosti z výkonu povolání s vysokými částkami. Také nová chorvatská pojistná legislativa se bude muset v příštích letech novelizovat. Vedle dalšího přizpůsobování se vývoji v Evropské unii během procesu jednání o přistoupení bude nutné také odstranit nedostatečně přesně formulace některých ustanovení. Pramen: VVO EUROPA NEWS, 1/2006 Návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních S návrhem této směrnice přichází Evropská komise proto, že se podle jejího názoru riziko povodní v Evropě zvyšuje a toto zvyšování vede ke stále větším hospodářským škodám. Rozsah a četnost povodní se podle Komise i v budoucnosti bude pravděpodobně zvyšovat v důsledku změny klimatu, nevhodné správy vodních toků a výstavby v záplavových územích. Dále, vzhledem k počtu lidí a hospodářských aktivit nacházejících se v záplavových územích bude stále vyšší jejich zranitelnost. Podle poznatků Komise, získaných v průběhu konzultací, předcházejících vypracování návrhu směrnice, nedávné zkušeností ukazují, že výše škod na soukromém majetku, infrastruktuře, podnicích a životním prostředí, spojených s povodněmi (a potenciální škody, které lze v budoucnosti očekávat, pokud se neuskuteční účinná koordinovaná akce), zřetelně převyšuje náklady např. na mapování povodňových rizik, systémy předpovídání povodní a systémy včasného varování. Povodí, dílčí povodí a regiony bez významných povodňových rizik mohou být vyňaty ze všech opatření plynoucích z této směrnice (zásada proporcionality); totéž bude platit i o povodích, dílčích povodích a regionech, kde již byla opatření učiněna v souladu s ustanoveními o mapování povodňových rizik a/nebo plánech řízení povodňových rizik. Rozhodnutí, zda je přítomno „významné riziko“, bude záviset na místních a regionálních okolnostech a bez ohledu na zásadu koordinace s povodím a dílčím povodím nebude učiněno na úrovni Společenství. Cílem této směrnice je tedy omezovat a řídit rizika spojená s povodněmi ve Společenství pro zdraví lidí, životní prostředí, infrastrukturu a majetek. Směrnice by měla stanovit mapování povodňových rizik pro všechny oblasti s významným rizikem povodní, koordinaci činností v rámci povodí ležících na území více států a vytvoření plánů řízení povodňových rizik způsobem v němž by měly mít všechny zúčastněné strany široké zastoupení. Vzhledem k tomu, jak je Evropská unie rozmanitá, geograficky, hydrologicky a z hlediska
struktury lidských sídel, by měla směrnice poskytnout členským státům možnost pružného přístupu při stanovení požadované úrovně ochrany, opatření, která by měla být přijata k dosažení této úrovně ochrany, a časových plánů pro provádění plánů řízení povodňových rizik. Navrhovaná směrnice a opatření k jejímu provedení jsou úzce spojeny s prováděním rámcové směrnice o vodě. Komise navrhuje plně sladit organizační a institucionální hlediska a načasování obou směrnic, a to podle oblastí povodí, příslušných orgánů a výboru ustaveném rámcovou směrnicí o vodě. Časové plány by měly být plně sladěny, a měla by také být zajištěna úzká koordinace veřejných konzultací. Jakmile bude navrhovaná směrnice o povodních přijata, bude potřeba provádění obou směrnic, jejichž cíle se doplňují, úzce koordinovat. Mělo by být plně sladěno předkládání zpráv členskými státy; členské státy by také měly zahrnovat plány řízení povodňových rizik do plánů povodí. Mapy povodňových rizik by ve členských státech měly být dokončeny nejpozději do 22. prosince 2013 a nejpozději do 22. prosince 2019 by měly být přezkoumány. Poté by měly být přezkoumávány každých šest let a podle potřeby aktualizovány. Článek 2 směrnice stanoví definice povodně a povodňového rizika: – povodní“ se rozumí dočasné zaplavení území vodou, které obvykle není zaplaveno, – „povodňovým rizikem“ se rozumí pravděpodobnost výskytu povodně určité závažnosti doprovázená odhadovanými škodami na lidském zdraví, životním prostředí a hospodářské činnosti, které jsou spojeny s povodní takové závažnosti. Článek 7 odst. 2 a 3 stanoví obsah map povodňových rizik, resp. indikativních map škod způsobených povodněmi: Odst. 2. „Povodňové mapy zobrazí zeměpisné oblasti, které mohou být zaplaveny, v těchto případech: a) povodně s vysokou pravděpodobností (pravděpodobný interval opakování jednou za 10 let); b) povodně se středně vysokou pravděpodobností (pravděpodobný interval opakování jednou za 100 let); c) povodně s nízkou pravděpodobností (extrémní události). Ke každému případu uvedenému v prvním pododstavci se vyznačí tyto prvky: a) předpokládaná hloubka vody; b) případně průtoková rychlost; c) oblasti možného výskytu eroze břehů a nánosu naplavenin.“ Odst. 3. „Indikativní mapy škod způsobených povodněmi budou uvádět potenciální škody spojené s povodněmi podle případů uvedených v odstavci 2 a budou vyjádřeny: a) počtem potenciálně zasažených obyvatel; b) potenciálními hospodářskými škodami v oblasti; c) potenciálními škodami na životním prostředí. Článek 14 požaduje účast veřejnosti na vypracování plánů řízení povodňových rizik a na jejich přezkumu. V rámci spolurozhodovací procedury byl dne 18. ledna 2006 návrh této směrnice předán k projednání Radě a Evropskému parlamentu. Pramen: Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the assessment and management of floods; COM (2006) 15 final – byl publikován Evropskou komisí dne 18. ledna 2006. 2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, publikovaná v Úředním věstníku Evropské unie č. L 327 ze dne 22. 12. 2000. 1)
Připravili: Ing. Josef Čížek, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Eva Svobodová
POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
JUDr. Vlasta Miklušáková, advokátka
Odškodnění pozůstalých po obětech nehod
N
avazuji na článek v předchozím čísle Pojistného obzoru s názvem „Nárok na jednorázové odškodnění pozůstalých v občanském právu“. Jednorázové odškodnění pozůstalých, tak jak bylo popsáno minule, je odškodněním podle občanskoprávní úpravy o náhradě škody (hlava šestá občanského zákoníku). Vedle toho se pozůstalí po obětech nehod domáhali odškodnění podle § 11 a násl. občanského zákoníku, tedy podle hlavy první. Tato ustanovení nejsou ustanoveními o náhradě škody, ač fakticky odškodnění v penězích také umožňují. Jde o zadostiučinění poskytované v penězích při žalobách na ochranu osobnosti, jde o satisfakci, která se přibližuje reparační funkci náhrady škody.
Zatímco nárok na náhradu škody (jednorázové odškodnění pozůstalých) ve smyslu § 444 odst. 3 občanského zákoníku je při splnění podmínek jednoznačně dán, nárok na satisfakci podle ust. § 11 a násl. občanského zákoníku je
Srážka se zvířetem – náhrada škody JUDr. Tomáš Beran, D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. Srážky se zvířaty jsou nikoli výjimečnými situacemi v rámci provozu na pozemních komunikacích a vzhledem k tomu, že v těchto případech někdy vznikají spory ohledně nároku na náhradu škody, bude tento článek věnován jednotlivým aspektům těchto druhů dopravních nehod. POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
Dopravní nehody, jejichž „účastníkem“ je rovněž zvíře, lze rozdělit do dvou základních druhů, a to na srážku se zvířetem, které patří konkrétní osobě (je třeba si uvědomit, že z právního hlediska je zvíře věc, která má vlastníka a ten za škodu způsobenou touto „věcí“ odpovídá). U těchto přípa-
a vždy byl diskutabilní. Neznám případ, kdy by takový nárok v souvislosti s nehodou, ať už dopravní či jinou, byl někým dobrovolně odškodněn. Ani žaloby nejsou běžnou věcí, spíše z praxe známe žádosti o zadostiučinění v souvislosti s pomluvou či zveřejněním něčích intimních záležitostí. V našem případě jde o právo pozůstalých na zadostiučinění po neoprávněném zásahu (způsobení nehody) do jejich práv. Jde o zadostiučinění po zásahu do práva na život s blízkou osobou, na zadostiučinění pro nevratné znehodnocení rodinného a osobního života pozůstalých, zadostiučinění pro zásah do práva dětí na život s matkou či otcem atp. Tohoto zadostiučinění je možné se domáhat jen vůči osobě, která je odpovědná za takový zásah, přitom nemusí jít vždy o přímého škůdce, např. řidiče vozidla, který způsobil nehodu a smrt, ale o odpovědnou právnickou osobu, jeho zaměstnavatele. Takové žaloby, žádající odškodnění v řádech statisíců, byly podávány zpravidla tam, kde bylo možné žalovat právě právnickou osobu, neboť proti fyzické osobě, běžnému občanu, by často byl případný přísudek zadostiučinění v penězích nedobytný. V této souvislosti je třeba se zmínit o tom, že tento nárok není odškodnitelný z pojištění. Zpravi-
dla se v praxi jedná o povinné ručení, neboť jde většinou o odškodnění z dopravních nehod. Důvodem je skutečnost, že nejde z právního hlediska o nárok na náhradu škody (viz vysvětlení shora), na který se pojištění vztahuje. Lze předpokládat, že většina pozůstalých se nyní spokojí s odškodněním podle § 444 odst. 3 občanského zákoníku. Jednak ve srovnání s minulostí, kdy tento nárok právní úprava neznala, se jejich postavení co do výše finančního odškodění při úmrtí blízké osoby nesrovnatelně zlepšilo, což působí pozitivně i na emoční stránku věci. Jednak, řadu těchto osob by nepochybně, za situace, když určité odškodnění je možné nyní poměrně jednoduše získat, odradila náročnost a zdlouhavost postupu při požadavku dalšího, navíc velmi nejistého odškodění, spojeného zpravidla s výdaji za advokáta a v neposlední řadě s obnovováním si negativních zážitků. O otázce nejistoty takového odškodnění se nezmiňuji bezdůvodně. Nejedná se totiž jen o věcné posouzení nároku na zadostiučinění, ale není zcela jasno ani v tom, zda z právního hlediska oba shora zmíněné nároky mohou obstát vedle sebe. A tato problematika může být zase předmětem jiného článku, neboť si zasluhuje podrobnější rozbor.
dů zpravidla nevznikají spory, neboť vlastnictví zvířete lze zpravidla dokázat a tak i odpovědnost vlastníků zvířat je po důkazní stránce zpravidla méně komplikovaná, byť ani v těchto případech nelze vyloučit „zapírání se“ vlastníka, který se chce vyhnout odpovědnosti za škodu. Druhým případem je srážka s volně žijícím (divokým) zvířetem, které nikomu nepatří. Na vysvětlenou lze uvést, že volně žijící zvířata (např. žijící v lese nebo na poli), resp. i ryby ve vodních tocích, nejsou ve vlastnictví nikoho, pouze stát propůjčuje právo zvěř lovit a zvěř se tak stává majetkem lovce (myslivce nebo rybáře) okamžikem ulovení. To sebou přináší nedostatek obecné odpovědnosti konkrétní osoby
(vlastníka) za škodu způsobenou těmito volně žijícími zvířaty. Nicméně zákon o myslivosti na tento druh případů určitým způsobem pamatuje a upravuje odpovědnost uživatelů honiteb (honitbou je soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle zákona o myslivosti) za škodu způsobenou zvířaty. Tato odpovědnost je však dle ust. § 52 zákona o myslivosti do značné míry limitována a to následujícím způsobem: Odpovědnost uživatele honitby (1) Uživatel honitby je povinen hradit a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování
15
myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech, b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř. (2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně. (3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory
neodvratitelnou událostí nebo osobou, za níž neodpovídá.“ Odpovědnost dle shora uvedeného ustanovení se tak dá rozdělit do dvou skupin, a to na obecnou odpovědnost za škodu způsobenou těmito zvířaty a odpovědnost za škodu způsobenou zvířaty uniklými z obory. Pokud se jedná o první případ, tedy zvěř mimo oboru, jak plyne ze shora uvedeného ustanovení, odpovídá uživatel honitby pouze za škodu vzniklou v honitbě na honebních pozemcích nebo porostech a rostlinách. Jedná se tedy pouze o odpovědnost za škodu na specifikovaných věcech a na jiných ne (např. na vozidle). Odpovědnost za škodu vzniklou na vozidle při srážce s takovým zvířetem proto uživatel ho-
nitby nemá a vlastník vozidla takovou náhradu škody proti uživateli honitby uplatnit nemůže. Druhým případem je škoda, která vznikne činností zvěře, jež unikla z obory. Shora uvedená dikce zákona není úplně přesná a není proto zřejmé, zda „škodou“ se rozumí škoda podle odst. 1, nebo se jí rozumí škoda jako taková. Ze systematického výkladu však lze dovodit, že se škodou rozumí škoda podle odst. 1, a proto je odpovědnost uživatele obory stejná jako odpovědnost uživatele honitby, a proto za škodu v případě srážky s vozidlem neodpovídá. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít s tím, že v případě srážky s volně žijícím zvířetem řidič bohužel nemůže vůči nikomu uplat-
nit nárok na náhradu škody a škodu na svém vozidle ponese sám. Závěrem je na místě ještě uvést několik poznámek k dalšímu nakládání s „ulovenou“ zvěří. Jak bylo již shora uvedeno, nepatří volně žijící zvěř nikomu, vlastnictvím se stává teprve okamžikem ulovení. Řidič však zvěř „ulovit“ nesmí (nemá k tomu oprávnění), o způsobu „lovu“ nemluvě, a proto mu „ulovená“ zvěř nepatří. Pokud by si zvěř ponechal, vystavoval by se v krajním případě i trestnímu postihu pro pytláctví, případně nároku na náhradu škody. Při srážce lze proto doporučit zavolat policii, která by měla kontaktovat uživatele honitby, aby si zvíře odvezl. V žádném případě však nelze doporučit si „ulovené“ zvíře ponechávat.
AKTUALITY ZE ZAHRANIČÍ • AKTUALITY ZE ZAHRANIČÍ • AKTUALITY ZE ZAHRANIČÍ Prognóza hospodářského vývoje podle Evropské centrální banky Evropská centrální banka (ECB) v březnu zveřejnila prognózu konjunktury v zemích eurozóny. Zpomalení růstu v posledním čtvrtletí roku 2005 je podle ní považováno za přechodné. Pro rok 2006 očekává ECB růst reálného hrubého domácího produktu ve výši 1,7 % až 2,5 % (v roce 2005 to bylo 1,4 %). Podobné hodnoty předpokládá ECB i pro příští rok a je v tomto optimističtější než jiné prognózy, které napřesrok očekávají zpomalení růstu. Rizika hospodářského vývoje vidí ECB zejména v souvislosti s vývojem cen ropy a s nerovnováhou ve světě. Optimistické prognózy vycházejí z pokračujícího příznivého vývoje světového hospodářství. Očekává se další růst exportu z eurozóny o 4,2 až 7,2 % v roce 2006 a o 3,8 až 7,0 % v roce 2007 (2005: 3,8 %). Slaběji se rozvíjí konjunktura uvnitř eurozóny. Nárůst soukromé spotřeby by měl činit v roce 2006 1,1 až 1,7 %, v roce 2007 0,6 až 2,0 % (2005: 1,4 %). Investice by měly růst o 2,4 až 5,0 % v roce 2006 a o 1,8 až 5,0 % v roce 2007 (2005: 2,2 %). Růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny se očekává ve výši 1,9 až 2,5 % (2006) a 1,6 až 2,8 % (2007); v roce 2005 činil 2,2 %. Aby se utlumila inflační očekávání, zvedla ECB základní úrokovou míru počátkem března na 2,50 %. Nadále však zůstává nízká a podobná situace by měla být i v příštích dvou letech. Analýza ECB však signalizuje nebezpečí zvýšení inflace vyvolané zvýšeným převisem peněz. Také zvýšená konjunktura může být příčinou toho, že extrémně nízké úrokové sazby budou nadále neudržitelné. Ve své zprávě z března 2006 se ECB vyjadřuje také k hospodářské politice zemí eurozóny. Agregovaný deficit veřejných rozpočtů v roce 2005 sice mírně poklesl na hodnotu 2,6 % hrubého domácího produktu. Současně však vidí ECB v mnoha zemích jen pomalý pokrok v konsolidaci rozpočtů. Dodržování konsolidačních cílů daných změněným Evropským paktem stability a růstu by mělo být důraznější, protože stárnutí obyvatelstva a s tím spojené fiskální zatížení beztak zkalují dlouhodobé rozpočtové výhledy. Úsilí by podle ECB jednodušeji vedlo k úspěchu, kdyby byly prováděny přiměřené a hodnověrné
16
strukturální reformy, zejména v oblastech daní, sociálního pojištění a pracovního trhu. Pramen: Bericht aus Brüssel, č. 57 (La)
Zajišťovna Munich Re diverzifikuje nástroje risk managementu tím, že uvedla na kapitálové trhy obligace v hodnotě 110 mil. eur, kryjící větrné smrště v západní Evropě. Uvedení cenných papírů na trh má zajistit okamžitou ochranu proti vážným větrným smrštím v některých zemích západní Evropy. Tím pokračuje Munich Re ve využívání alternativních nástrojů risk managementu. Podle Dr. Thomase Bluncka, člena nejvyššího managementu Munich Re odpovědného za retrocese a řešení kapitálových trhů, doplňuje tato transakce stávající program retrocesí pro jeden z největších projevů přírodních katastrof a zlepšuje kapitálovou ochranu za ekonomicky výhodných podmínek. Cenné papíry nabídla investorům na kapitálových trzích BNP Baribas. Při strukturování a řízení této transakce úzce spolupracovala s Munich American Capitals Market, jednotkou kapitálových trhů Munich Re. Obligace mají kupon tříměsíční EURIBOR plus 475 basických bodů. Období platnosti od 18. listopadu 2005 do 31. března 2009 pokrývá téměř celé čtyři sezóny větrných smrští. Munich Re může refundovat výplaty škod v případě stoleté větrné smrště v západní Evropě na území, které zahrnuje Spojené království do zeměpisné šířky 55 stupňů severně od rovníku, kontinentální Francii, Belgii, Nizozemí a Německo. Katastrofní obligace, nazvané Aiolos podle řeckého boha větrů, mají rating BB+ od společnosti Standard and Poor’s. Současné obligace kryjí riziko větrných smrští v západní Evropě podobně, jako obligace vydané Munich Re v roce 2000, jejichž platnost skončila v roce 2003. Munich Re také podporuje své klienty při vývoji řešení risk managementu pojišťovacích rizik na kapitálových trzích. Pramen: Tisková zpráva Munich Re z 11/2005 (La)
POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
Telegraficky • Telegraficky ✔ pojištění na 12,5 %. „Jsem potěšen, že naše strategie v oblasti Certifikát Gentlemana silnic a značkové hodinky předali novýmsprávy Genosobních Komplexní portfolio multidistribučtlemanůmfinancí silnic se navyplácí. olomoucké agentuře Česképroduktů, pojišťovny regionální ní kanály ředitel v kombinaci s profesionálním které nabízíme, obchodní ČP T. Vysoudil, policejníporadenstvím, prezident V. Husák a šestinářadí ING mezi přední hráče oblasti správy Současný počet sobný vítěz dakarské rallyev K. Loprais. Přiaktiv tétoklientů. příležitosti se poprvé klientů přerostl hranici 700 000,“ prohlásil na tiskové konferenci Dick sešli také dosavadní držitelé tohoto titulu z celé ČR. Za záchranu života Okhuijsen, generální ředitel a předseda výkonné rady ING Retail ČR/SR po závažné dopravní nehodě, rychlou reakci a odvahu tentokrát od ČP (Z tiskové konference ING Nationale- Nederlanden pojišťovny, a. s., a PČR obdrželi prestižní ocenění tři přerovští policisté – Radomír ze dne 2. březnaŠustal, 2006) Tomáš Nedorostek a Josef Heryán za pomoc, kterou vloni v létě poskytli zraněné tříčlennénabízí posádce automobilu u Hranic na Moravě. UNIQA pojišťovna motoristům na začátku motoristické seV ranních hodinách se 16. 7. vraceli od menší dopravní nehody nedazóny výhodné sazby havarijního pojištění KASKO. V období od 1.abřezna leko kouřícího osobníhohavarijní vozidla,pojištění jež po havárii zůstalo 2006Hranic do 31. si 5. všimli 2006 nabízí motoristům na soukromá vozidla 25procentní slevou oproti běžným sazbám. Zároveň každý ležet na sstřeše v prostoru kolejiště. U automobilu našli zraněného řidiče obdrží hodnotný – mobilní a25.vezákazník, vozidle skterý plnouuzavře nádržísmlouvu, pohonných hmot zůstala dárek zaklíněna žena značky Samsung. „UNIQA se nazraněné trhu etablovala jako jeden stelefon dítětem. Bez ohledu na riziko výbuchu z auta vyprostili, zaz nejvýznamnějších pojistitelů k tomu přispěla její dobrá volali záchranku, hasiče a takévozidel. zajistili,Velmi aby byl okamžitě zastaven propověst, kterou si získala při rychlé, nebyrokratické likvidaci škod,“ uvevoz na železniční trati. Bez jejich rychlé reakce by pravděpodobně hadl generální ředitel společnosti Ing. Marek Venuta. várie skončila (Z tiskovétragicky. zprávy UNIQA pojišťovny, a. s., ze dne 2. března 2006) Na setkání se všichni shodli na tom, že ačkoliv sami nebyli přímými účastníky dopravních nehod u kterých zasahovali, své rozhodnutí po Rok 2005 se stal nejúspěšnějším obdobím v dosavadní historii půsomoci ostatním v nouzi za samozřejmou věc. Policejní Hrubé statisbení společnosti Avivapovažovali životní pojišťovny v České republice. tika, podle které u nás vloni od dopravních nehod ujelo přes 17 tisíc řidičů bez poskytnutí pomoci, však dokazuje, že gentlemanství na našich silnicích zatím stále příliš rozšířené není. (Z tiskové zprávy České pojišťovny a. s. ze dne 6. března 2006) ✔ Nejlepší finanční reklamou za rok 2005 se podle hlasování odborné poroty stal TV spot České pojišťovny, nazvaný „Kdyby něco, jsem v pojišťovně“. Odborná porota a internetová veřejnost v této soutěži vybírají z téměř třicítky reklamních spotů, které byly nasazeny v českých televizích během loňského roku. Do 4. ročníku ankety finančního serveru Měšec.cz nasadila ČP svoji reklamu, která u veřejnosti bodovala už v roce 2004. Velký ohlas vyvolala zejména její silvestrovská verze, ve které autoři využili stejnou scénu, stejnou situaci a stejné dialogy, jenom krok a projev pana ředitele byly poněkud vláčnější. Odborníci poukazují na to, že spot přesně vystihuje myšlenku a přitom nepostrádá českou duši. Slogan „kdyby něco, jsem v pojišťovně“, doprovázený patřičným gestem, také postupem doby v české populaci zdomácněl. (Z tiskové zprávy České pojišťovny a. s. ze dne 7. března 2006) ✔ Mezinárodní ratingová agentura Moody’s ve svém novém hodnocení finanční a úvěrové pozice České pojišťovně (ČP) změnila výhled Baa3 ratingu finanční síly ze stabilního na pozitivní. Pozitivní výhled ratingového hodnocení ČP odráží podle Moody’s významný pokrok v řízení rizik, investic, v oblasti IT a likvidace pojistných událostí. ČP je jedinou pojišťovnou v ČR, která má plnohodnotné ratingové hodnocení od dvou největších mezinárodních ratingových agentur. Kromě Moody’s totiž obdržela úvěrový rating a rating finanční síly na úrovni známky BBB se stabilním výhledem také od ratingové agentury Standard & Poor’s. (Z tiskové zprávy České pojišťovny a. s. ze dne 10. března 2006) ✔ Předepsané pojistné v roce 2005 dosáhlo v Allianz pojišťovně celkové výše 9,24 miliard korun, což představuje nárůst o 3,2 % oproti roku 2004. Výrazně rychleji než pojistný trh rostlo životní pojištění Allianz, meziročně o 12 %. Pozitivní výsledek dosáhla Allianz pojišťovna také u neživotního pojištění, které rostlo o 1,1 %. Rok 2005 pojišťovna zakončila ziskem 635 mil. Kč po zdanění. (Z tiskové zprávy Allianz pojišťovny, a. s., ze dne 21. března 2006) ✔ Kooperativa, druhá největší pojišťovna na českém trhu, zvýšila v roce 2005 předepsané pojistné o 9,8 % na 26,5 mld. Kč. Rekordního výsledku dosáhla Kooperativa rovněž v oblasti zisku, jehož výše před POJISTNÝ OBZOR • 5/2006
předepsanéčinila pojistné v tomto 745,3 korun, což předzdaněním za loňský rokroce 1304dosáhlo mil. korun – vmil. meziročním srovnání srovnání s rokem 2004 nárůst o 35 %. rostlo opět výrazně ostavuje 70 %ve více. „Předepsané pojistné Kooperativy Britská životní pojišťovna Aviva, která se vfirma ČR specializuje na celosvěrychleji než pojistný trh jako celek. Navíc vykázala díky úspěšně tově velmi žádané produkty investičního životního pojištění, dokázala realizované restrukturalizaci spojené s úsporou nákladů rekordní hosv loňském roce mnohonásobně převýšit růst celého tuzemského trhu podářský výsledek ve své, letos již 15leté historii“, uvedl předseda předživotního pojištění. Pavel Matoušek, generální ředitel a předseda představenstva generální ředitel firmy Vladimír Mráz. životní pojišťovna stavenstva aAviva životní pojišťovny dodává: „Aviva (Z tiskové Kooperativy, ze dnetrhu. 23. března patří mezi zprávy nejrychleji rostoucí pojišťovny, pojišťovny a. nas.,českém Loňský2006) rok, jenž byl pro Aviva dosud nejlepší za devět let působení v Česku, je pro v oblasti k pojištění motorových vozidel ✔ násNovinkou velkou výzvou. Do asistenční budoucnaslužby totiž stále vidíme velký potenciál trhu uživotního pojišťovny Generali technické pomoci. Zatímco stanpojištění právě je v Program ČR.“ (Z tiskové zprávy Aviva životnívozidla, pojišťovny, a. s., dardní pojištění řeší případy v souvislosti s havárií Program ze dnev 3.případech, března 2006) technické pomoci se vztahuje k pomoci na cestách kdy vozidlo není schopno např. další jízdy. Službu ocení především majitelé Na tiskové konferenci asociace pojišťoven, konané 9. března ojetých vozidel. Je možnéČeské si ji ke standardnímu pojištění dokoupit za 2006, bylo prezentováno několik aktuálních témat: 1. Předběžné vývíceméně symbolickou cenu. Kdo však bude mít pojištění vozidla u sledky členů ČAP za rok 2005, 2. Současné trendy v oblasti životního Generali ve variantě Komplet, získá službu zcela zdarma. pojištění – vývoj v ČR a srovnání se zahraničím, 3. Soukromé pojištění (Z tiskové zprávy Generali a. s., ze dneuplatnění 28. březnasoukro2006) a financování zdravotní péče vPojišťovny ČR a K možnostem mého zdravotního pojištění v systému financování zdravotní péče v ČR. generálním ředitelempřední Českéodborníci podnikatelské ✔ Na Novým dotazy novinářů odpovídali ČAP. pojišťovny byl od 1. dubna jmenován Dr. Franz Kosyna (51), člen vedení Připravuje Evaspolečnosti Trojanová pojišťovny Kooperativa. Nahradil tak Ing. Zdeňka Šťástku (40). Dále byl s účinností od 1. dubna 2006 náměstkem generálního ředitele a místopředsedou představenstva ČPP jmenován RNDr. Jakub Strnad, Ph.D., současný člen představenstva České podnikatelské pojišťovny. ČPP je sedmou největší pojišťovnou na českém trhu. ČPP vytvořila v roce 2005 hrubý zisk 27,8 mil. Kč, zatímco o rok dříve měla ztrátu 48,4 mil. Kč. Na pojistném vybrala 4,01 mld. korun, což bylo o 8,2 % více než předloni. ČPP byla do loňského září pod dohledem Ministerstva financí, kterému se nelíbily její nedostatečné rezervy. Dozor nad správou aktiv pojišťovny MF zrušilo poté, co ČPP koupila Kooperativa a navýšila její kapitál na miliardu korun. Jediným akcionářem ČPP je tak nyní Kooperativa, jejímž hlavním akcionářem je největší pojišťovací skupina v Rakousku Wiener Städtische Allgemeine Versicherung. (Z tiskové zprávy České podnikatelské pojišťovny, a. s., ze dne 29. března 2006) ✔ Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s volitelnou spoluúčastí, tak zní celý název povinného ručení, které na český trh přináší od 1. dubna Allianz pojišťovna. Řidiči v České republice tak dostávají další možnost, jak si snížit náklady na „povinné“ pojištění vozidel. Allianz zásadně mění také koncepci i havarijního pojištění. Zatímco dříve se pojistné vždy počítalo z ceny nového vozidla, od 1. 4. 2006 se cena vozidla určená pro výpočet pojistného stanovuje podle: 1) vozidla do 1. roku stáří od data 1. registrace vozidla (= cena nového vozidla, vč. výbavy) a 2) vozidla starší 1. roku od data 1. registrace vozidla (= obvyklá cena ojetého vozidla, vč. výbavy). (Z tiskové zprávy Allianz pojišťovny, a. s., ze dne 30. března 2006) ✔ Asociace českých pojišťovacích makléřů vyhlásila 6. ročník ankety Pojišťovna roku – za rok 2005. Letos již po šesté přistupují pojišťovací makléři k profesionálnímu hodnocení pojišťoven, které v roce 2005 působily a měly sídlo v ČR. Účelem ankety je podat objektivní obraz o pojišťovnách, protože jedině pojišťovací makléři mohou znát produkty, úroveň služeb, přístup ke klientům a přístup k likvidaci pojistných událostí ze strany tak širokého spektra pojistitelů, s nimiž jsou v úzkém a trvalém profesionálním kontaktu. Slavnostní vyhlášení výsledků se bude konat 13. 6. 2006. V letošním ročníku je vyhlášeno 7 oborových kategorií hodnocení a jedna hlavní kategorie: O publicitu ankety se budou starat: hlavní mediální partner týdeník PROFIT a internetový partner – server Finance.cz. Průběžné informace budou na www.acpm.cz. (Z tiskové zprávy Asociace českých pojišťovacích makléřů ze dne 31. března 2006)
17
Telegraficky • Telegraficky
13. mezinárodní veletrh požární a bezpečnostní techniky a služeb
y ka ík án vn zv tě Po ávš n o pr
Ochrana života, zdraví a majetku - prevence, akce, represe
8. mezinárodní veletrh prostředků osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí
16. –19. 5. 2006 Brno – výstaviště www.bvv.cz/pyros www.bvv.cz/iset www.bvv.cz/interprotec Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1
Otevírací18 doba:
16. - 18. 5. 2006 19. 5. 2006
9.00 hod - 17.00 hod 9.00 hod - 16.00 hod
Celodenní vstupné: 150 Kč / Zlevněné vstupené: 50 Kč Vstupenky platí jako jízdenka v tramvajích, trolejbusech a autobusech v zónách 100 + 101 v označený den do 24.00 hod.
647 00 Brno Tel.: +420 541 153 272 Fax: +420 541 153 054 E-mail:
[email protected] www.bvv.cz
V e l k é
P
rvní plynárna na území dnešní Prahy byla postavena v tehdejším předměstí – Karlíně. Datum jejího uvedení do provozu 15. září 1847 je oficiálně počítáno jako počátek pražského plynárenství. Tento den se rozsvítilo prvních dvě stě plynových lamp na náměstích a ulicích v centru Prahy. Postupně byly budovány i plynárny další, ať již v Libni, na Smíchově, Žižkově či Holešovicích. Vzhledem k bouřlivému rozvoji plynárenství a stále se zvyšující poptávce po tomto médiu rozhodla správní rada Pražských obecních plynáren o stavbě nové moderní plynárny v Michli. Pozemek pro plynárnu v Michli zakoupila pražská obec již v roce 1910. Sotva se však přikročilo k projektování a stavebním nabídkám, přišla první světová válka a přípravné práce byly přerušeny. Slavnostní položení základního kamene v tehdejším měřítku grandiózní stavby se tak konalo až 11. března 1925 za účasti mnoha význačných hostů. První symbolický výkop vykonal za účasti pražského primátora JUDr. Karla Baxy předseda správní rady František Titěra. K přísunu stavebního materiálu a strojního zařízení byla zřízena železniční vlečka, provizorně zaústěna do zastávky Michle na trati Vršovice – Modřany. Oficiální slavnostní otevření moderní michelské plynárny, největší karbonizační plynárny v českých zemích, se konalo 19. května 1927. Nejvíce viditelnou stavbou areálu byl takzvaný mokrý plynojem. Ten sestával z nýtované nádrže z ocelových a železných plechů o průměru 55 m a obsahoval 23 000 m3 vody. Přívod a odvod plynu probíhal ocelovými rourami procházejícími dnem a vodní nádrží. Plyn se uskladňoval v prostoru nad vodou, uzavřeném zvonem a třemi teleskopy. Při prázdném plynojemu spočíval zvon i teleskopy na dně vodní nádrže. Okolo plynojemu byla železná vodící konstrukce se čtyřmi obvodovými ochozy a schodištěm. Výška zcela naplněného plynojemu byla 48 m. Další velká sláva se v michelské plynárně konala 30. května 1931. Za účasti mnoha hostů, včetně zahraničních, bylo vrchním ředitelem Ing. Karlem Jedličkou oznámeno završení II. etapy výstavby plynárny. Po dokončení I. etapy se rozšířilo používání plynu v Praze takovým způsobem, že bylo
š k o d y
Požár Michelského plynojemu
nutno v díle pokračovat. Stavební a finanční program byl schválen zastupitelstvem v roce 1929 s tím, že celé zařízení se zaplatí z výnosu prodeje pozemků zrušených plynáren. Ty na Žižkově a Smíchově byly provozně zrušeny v roce 1926, v Holešovicích 1927 a v Libni 1931. Na počátku roku 1933 byla dokončena stavba druhé dominanty michelské plynárny, konstrukčně odlišného plynojemu, takzvaného suchého neboli bezvodného. Místo vody bylo pod ním 150 tun těsnícího oleje, který byl vytlačován čerpadly. Tento kolos byl vysoký 85 m s průměrem 53,8 m a pojal 150 000 m3 svítiplynu. V té době byl největším v Československu. Poslední minuty jeho života se začaly odpočítávat před desátou hodinou 6. ledna 1961, kdy došlo k zahoření plynojemu a širokému okolí hro-
zila katastrofa obrovských rozměrů, vždyť uvnitř plynojemu bylo v té době asi 145 000 m3 vysoce výbušného a jedovatého svítiplynu. Již několik dní před nehodou byla zjištěna porucha uvnitř plynojemu, odkud v menší míře unikal plyn. Možnost totálního odpojení plynojemu znamenala velké ohrožení dodávek plynu pro Prahu, navíc v zimním období. Odborníci proto rozhodli o prozatímní nouzové opravě, ta se však již nestihla. Z plynojemu nejprve začal vystupovat kouř. Vedoucí výroby spolu se závodním hasičem prokázali neskutečnou odvahu, neboť s ručním hasicím přístrojem vystoupali na horní ochoz plynojemu. Tam zjistili, že hoří dřevěné zastřešení, které není v jejich silách uhasit. Proto bylo nařízeno okamžité maximální odsávání plynu do pražské sítě. Byly přivolány všechny záchranné složky, hasiči, policie a dokonce vojsko. Po příjezdu hasiči zjistili, že na takový požár se svými technickými prostředky absolutně nestačí. Zaměstnanci plynárny, kteří v dané chvíli neplnili neodkladné pracovní úkony se uchýlili do podzemního krytu vybudovaného naproti plynárně v kopci zvaném Bohdalec. Široké okolí bylo policií a vojskem neprodyšně uzavřeno
a lidé z tohoto prostoru evakuováni. Staré a nepohyblivé občany odvážely sanitní vozy. Bylo ukončeno školní vyučování nejen v Michli, ale i v Nuslích, na Pankráci a žáci odvedeni do bezpečí. Krátce po poledni se ozval mohutný hukot a z plynojemu vyrazil několik desítek metrů vysoký ohnivý sloup, částečně krytý hustým kouřem. Zřítila se střecha plynojemu, po pádu na píst ho poškodila a rázem se uvolnilo asi 80 000 m3 plynu, který uvnitř ještě zbýval. Jeho vyhořením se poněkud zmírnilo akutní nebezpečí výbuchu, ale stále hořelo 150 tun těsnícího oleje. Hasiči z devíti stanovišť proudy vody ochlazovali nejen plášť hořícího suchého plynojemu, ale i plášť sousedního mokrého plynojemu, vzdáleného pouhých 25 metrů. Zpráva o požáru se rychle šířila po Praze a nezbytní zvědavci se soustřeďovali především na návrší Pankráce. Nad hořícím plynojemem létaly vrtulníky Ministerstva vnitra a jejich piloti museli prokázat velké mistrovství, neboť silně ohřátý vzduch měnil v nejbližším okolí letové podmínky. Zprvu dodávali pouze situační zprávy, v další fázi se pokoušeli shazovat do ohně pytle s cementem, ale bez valného úspěchu. Mezitím byly do stěn hořícího plynojemu vyříznuty otvory a těmi hasiči vháněli do ohně hasicí pěnu. Každý z těch kteří se zásahu zúčastnili prokázali velkou osobní statečnost, vždyť plynojem mohl explodovat. Definitivně se požár podařilo zlikvidovat v 18. 45 hod. Plynojem byl sice totálně zničen, ale za zázrak lze považovat, že nebyl zmařen jediný lidský život, ani nedošlo ke zranění. Dokonce nebylo poškozeno ani další zařízení plynárny. Požár však navodil jeden zásadní zlom, od plánů na rozšíření a modernizaci michelské plynárny, vzhledem k jejímu umístění ve středu města, bylo upouštěno, navíc přišel čas zemního plynu. Dnes už se tady plyn nevyrábí a Pražská plynárenská, a. s., pokračovatelka tradic, nechala celý historický areál zhruba v druhé polovině 90. let vzorně zrekonstruovat. Dnes tady sídlí generální ředitelství společnosti a několik dalších odborů. Zřízeno bylo i Plynárenské muzeum, jehož duchovním otcem se stal známý plynárenský odborník, historik Rudolf Novák. Po předchozí domluvě je volně přístupné. Josef Hrubeš