POJISTN OBZOR

POJISTN› OBZOR 10 2000 RO»NÕK LXXVII

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl·ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Ing. Milan Dubsk˝, Ing. VladimÌr HavlÌËek, RNDr. Marcela Havlov·, PhDr. Jan K·brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov·, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), Ing. Milan Odehnal, KvÏtoslava Voglov·, Ing. Miluöe Zemanov· äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 (02) 2487 5629, 2487 5613 (02) 2487 5625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: »eskÈ tisk·rny s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: A.L.L. PRODUCTION (soukrom· distribuËnÌ firma), PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 683 21 50, fax: (02) 684 77 31. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1. VyplÚte, prosÌm, h˘lkov˝m pÌsmem sloûenky typu ÑCì. Do kolonky Ñzpr·va pro p¯Ìjemceì napiöte: Pojistn˝ obzor. P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice poölou sloûenkou typu ÑCì zvolenou Ë·stku p¯edplatnÈho, zv˝öenou o 10 Sk, na bankovnÌ p¯evod do »R, na adresu soukromÈ firmy: L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: (07) 4445 3711. Fax: (07) 4437 3311. Do kolonky Ñzpr·va pro p¯Ìjemceì rovnÏû napiöte: Pojistn˝ obzor. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 15 KË (17 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 18. 9. 2000 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

2

OBSAH Pojistn˝ trh a st·tnÌ dozor v pojiöùovnictvÌ v »R (Eva Trojanov·) ...................................... 3 ZmÏna organizaËnÌ struktury odboru pojiöùovnictvÌ a penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ Ministerstva financÌ ............................................................................................................ 5 Aktuality ze zahraniËÌ ............................................................................................................. 5 V˝roËnÌ zpr·va »eskÈ asociace pojiöùoven ........................................................................... 6 P¯edbÏûnÈ v˝sledky Ëlen˘ »AP v 1. pololetÌ 2000 (Ing. Jaroslav MesrömÌd) ....................... 6 Problematika boje s pojistn˝m podvodem v podmÌnk·ch pojiöùoven (JUDr. Aleö »erm·k) ............................................................................................................. 7 V˝uka v pojiöùovnictvÌ m· perspektivu (Eva Trojanov·) ..................................................... 9 Leasing vozidel a nov˝ systÈm tzv. ÑpovinnÈho ruËenÌì (JUDr. Ji¯Ì HornÌk) .................... 10 Z†nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ......................................................... 12 100 let Svazu pojiöùoven Rakouska (Ing. Milan Dubsk˝) .................................................... 13 Pojiöùovny podporujÌ prevenci dÏtskÈ ˙razovosti (Eva Trojanov·) ................................... 15 Zeptali jsme se (Eva Trojanov·) ............................................................................................ 16 V˝roËnÌ zased·nÌ PIA 2000 (PhDr. Jan K·brt) .................................................................... 17 CertifikaËnÌ institut »AP informuje (zv) ............................................................................. 18 Post Magazine slavil stoöedes·tÈ narozeniny (PhDr. Jan K·brt) ........................................ 18 M·te uznalÈho öÈfa? (doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.) ..................................................... 19

CONTENTS Insurance market and state supervision over insurance in the Czech Republic (Eva Trojanov·) Changes in the organizational structure of the insurance and complementary pension insurance department at the Ministry of Finance News from abroad ñ Reports from the European Union (Ing. Josef »Ìûek) Czech Insurance Association 1999 Annual Report Preliminary results of »AP members for the first half-year of 2000 (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) The issue of fighting insurance fraud from the insurance companiesÇ perspective (JUDr. Aleö »erm·k) Teaching of insurance has good perspectives (Eva Trojanov·) Relevant legal problems ñ Motor vehicle leasing and the new compulsory MTPL insurance (JUDr. Ji¯Ì HornÌk) From new legal provisions (JUDr. Ji¯ina Kotrbat· ) 100 years of the InsurersÇ Union of Austria Insurance companies support prevention of childrenís accidents (Eva Trojanov·) We asked: In what phase is the settlement of claims arising from 1997ñ8 floods? Annual meeting of PIA 2000 (PhDr. Jan K·brt) The »AP Certification Institute informs (zv) Post Magazine celebrated its hundred and sixty yearsÇ anniversary (PhDr. Jan K·brt) Is your boss considerate? (doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.)

CALLING TO YOUR ATTENTION This issue opens with an interview in which the Director of the State Supervisory Authority over Insurance and Complementary Pension Funds speaks about the new structure of his agency, its role and competencies and about the successful process of harmonization of Czech legal provisions regulating insurance with EU directives. The Draft Bill on Insurance Policy should be enacted before the end of this year and, by the Spring of 2002, the recently approved Law no. 363/99 will be amended and the Draft Bill on Intermediaries, Insurance Advisers and Independent Loss-Adjusters will be passed. All these laws and their corresponding application decrees should be ready by 1. 1. 2003, when the Czech Republic will have completed the requirements of the process of accession to the E.U. The last topic dealt with in this article, Insurance market and state supervision over insurance in the Czech Republic, is the soundness of the Czech insurance market, in view of the recent crash of two insurance companies. Their failure, it is explained, should not be interpreted as a market failure, but as the result of a healthy competition, in which some win, some lose. Insurance is a profitable sector of the economy, although still somewhat fettered by the existing legislation, but ready to practice, on entering the EU single market, freedom of services and freedom of capital movement, just like any other member countries. POJISTNÝ OBZOR • 10/2000

P˘vodnÌ rozhovor redakce PojistnÈho obzoru s ¯editelem ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ Ministerstva financÌ Ing. V·clavem K¯ivohl·vkem, CSc.

V

loÚskÈ hodnotÌcÌ zpr·vÏ o pokroku »eskÈ republiky na cestÏ p¯ibliûov·nÌ se k EU bylo mimo jinÈ uvedeno, ûe ot·zka dozoru v pojiöùovnictvÌ u n·s nenÌ dostateËnÏ person·lnÏ obsazena. Byly v tomto smÏru podniknuty nÏjakÈ zmÏny? Jak˝ je aktu·lnÌ stav? Nikdy jsem netajil, ûe stanovisko EvropskÈ komise bylo k pojiö-

o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla v platnÈm znÏnÌ vytvo¯il prostor pro dÏlenÌ tohoto tak zajÌmavÈho trhu a dnes sdruûuje »esk· kancel·¯ pojistitel˘ jiû 12 pojiöùoven se souhlasem ministerstva nabÌzet tento nov˝ produkt. V˝znamn˝m p¯Ìnosem je z·kon Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ, kter˝ nabyl ˙Ëinnosti 1. dubna 2000, a mimo jinÈ

cesu bylo zah·jenÌ postupnÈho person·lnÌho obsazov·nÌ dozorovÈho org·nu ministerstva. DalöÌm krokem bylo vytvo¯enÌ ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ dnem 1. z·¯Ì 2000. NovÏ navrûen˝ n·zev odpovÌd· cÌli z¯ÌzenÌ ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ, tj. vytvo¯enÌ dozorovÈ instituce Ministerstva financÌ, umoûÚujÌcÌ stabilizaci struktury a Ëinnosti st·tnÌho dozoru. Instituce, kter· bude kvalitnÌm partnerem BankovnÌmu dohledu »NB a Komisi pro cennÈ papÌry, partnerem obdobn˝m zahraniËnÌm dozorov˝m institucÌm. Pojmenov·nÌ ˙¯ad v nÏkter˝ch zemÌch

ce z·kladnÌch ËinnostÌ obou souËasn˝ch st·tnÌch dozor˘ ministerstva (v pojiöùovnictvÌ a nad penzijnÌmi fondy) i ˙Ëeln· unifikace postup˘ s tuzemsk˝mi i zahraniËnÌmi dozorov˝mi institucemi.

(nap¯. v NÏmecku) uûÌvanÈ pro relativnÏ samostatnÈ instituce je urËitou formou verb·lnÌ institucionalizace dozorovÈho org·nu v organizaËnÌ struktu¯e Ministerstva financÌ. D˘vodem pro novou organizaËnÌ strukturu (vÏtöÌ poËet oddÏlenÌ se specializovanou ËinnostÌ s celkem 72 pracovnÌky v roce 2002) je rozöÌ¯enÌ p˘sobnosti, a to jak povinnostÌ, tak i pravomocÌ dozoru v n·vaznosti na novou legislativnÌ ˙pravu pojiöùovnictvÌ a penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ. V souladu s novou koncepcÌ st·tnÌho dozoru doch·zÌ k p¯esnÏjöÌmu odbornÈmu ËlenÏnÌ problematiky ˙¯adu, je zabezpeËena nezbytn· standardiza-

cÌ. Jiû p¯ed nÏkolika lety Odbor pojiöùovnictvÌ a penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ Ministerstva financÌ zpracoval n·vrh postupu harmonizace tak, aby k 1. lednu 2003 byla legislativa v pojiöùovnictvÌ plnÏ srovnateln· s legislativou EvropskÈho spoleËenstvÌ a tento postup je podle mÈho mÌnÏnÌ aû dosud dodrûen. Co to znamenalo, znamen· a bude znamenat se pokusÌm alespoÚ nÏkolika slovy p¯iblÌûit, i kdyû charakterizovat to obrovskÈ mnoûstvÌ pr·ce m˘ûe posoudit skuteËnÏ pouze ten, kdo je do nÌ p¯Ìmo zapojen. Jen dÌky mimo¯·dnÈmu nasazenÌ vöech zainteresovan˝ch na Ministerstvu financÌ a odbornÌ-

M˘ûete informovat naöe Ëten·¯e jak probÌh· harmonizace ËeskÈho pojistnÈho pr·va s legislativou EvropskÈho spoleËenstvÌ? Nerad bych se o pr˘bÏhu harmonizace vyjad¯oval ËernobÌle formulacemi Ñ˙spÏönÏì nebo Ñne˙spÏönÏì. Harmonizace ËeskÈho pojistnÈho pr·va s legislativou ES je p¯edmÏtem dlouhodobÈho zamÏ¯enÌ Ëinnosti Ministerstva finan-

Pojistn˝ trh a st·tnÌ dozor v pojiöùovnictvÌ v »R Eva Trojanov· ùovnictvÌ »eskÈ republiky kritickÈ, a to nejenom v roce 1999, ale i lÈta p¯edtÌm. Kritika se t˝kala monopolnÌho postavenÌ »eskÈ pojiöùovny a.s. na naöem pojistnÈm trhu; v tÈ dobÏ mÏla Evropsk· komise na mysli zejmÈna z·konnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla, protoûe struktura celÈho pojistnÈho trhu mÏ¯en· celkov˝m p¯edepsan˝m pojistn˝m byla jiû tvo¯ena tÈmÏ¯ Ëty¯iceti subjekty, a d·le stavu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ Ministerstva financÌ z hlediska existujÌcÌch legislativnÌch n·stroj˘ a person·lnÌho zabezpeËenÌ v˝konu dozoru. Dnes mohou vöichni z¯etelnÏ vidÏt, ûe z·kon Ë. 168/1999 Sb., POJISTNÝ OBZOR • 10/2000

dal st·tnÌmu dozoru ministerstva do rukou nÏkterÈ z·kladnÌ n·stroje pro v˝kon dozoru a umoûnil zejmÈna posuzov·nÌ finanËnÌho zdravÌ pojiöùoven, tedy nep¯Ìmo vyööÌ stupeÚ preventivnÌ ochrany klient˘. Jak˝ by to vöak byl dozor, kter˝ sice na stranÏ jednÈ disponuje moûnostmi z·sah˘, ale na stranÏ druhÈ nenÌ person·lnÏ vybaven pro konkrÈtnÌ pr·ci s tÏmito n·stroji? Z·sadnÌ zlom, nezbytn˝ pro vytvo¯enÌ silnÈho a kvalifikovanÈho st·tnÌho dozoru, byl zaznamen·n jiû v Ëervnu 1999, kdy bylo usnesenÌm vl·dy Ë. 555/1999 uloûeno ministru financÌ materi·lnÏ a person·lnÏ posÌlit dozor v pojiöùovnictvÌ. V˝sledkem n·slednÈho pro-

3

k˘ »eskÈ asociace pojiöùoven i mimo asociaci se poda¯ilo na z·kladÏ screeningovÈho jedn·nÌ s p¯edstaviteli EvropskÈ unie vymezit pr·vnÌ p¯edpisy EvropskÈho spoleËenstvÌ dot˝kajÌcÌ se pojiöùovnictvÌ, n·slednÏ pak byly zpracov·ny a pr˘bÏûnÏ jsou aktualizov·ny tabulky CONCORDANCE, ve kter˝ch jsou v souladu s postupn˝m v˝vojem ËeskÈho pojistnÈho pr·va porovn·v·ny ËeskÈ z·kony z tÈto oblasti s p¯Ìsluön˝mi pr·vnÌmi p¯edpisy EvropskÈho spoleËenstvÌ. V souËasnÈ dobÏ je harmonizace ËeskÈho pojistnÈho pr·va ve st·diu, kdy v tabulk·ch CONCORDANCE doölo k porovn·nÌ dvou nov˝ch z·kon˘, a to: ñ z·kona Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla), a ñ z·kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiöùovnictvÌ), s p¯Ìsluön˝mi pr·vnÌmi p¯edpisy EvropskÈho spoleËenstvÌ a k vymezenÌ oblastÌ, kterÈ bude nutno zohlednit v p¯ipravovan˝ch z·konech, resp. v novelizaci z·kona o pojiöùovnictvÌ. K ˙plnÈ harmonizaci ËeskÈho pojistnÈho pr·va s legislativou ES budou p¯ipraveny a vl·dÏ p¯edloûeny n·vrhy z·kon˘ a novelizace z·kona o pojiöùovnictvÌ v n·sledujÌcÌch termÌnech: ñ z·kon o pojistnÈ smlouvÏ (31. 12. 2000); novela z·kona Ë 363/ 1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ (31. 3. 2002); z·kon o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch, pojiöùovacÌch poradcÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ (31. 3. 2002). O situaci v harmonizaci ËeskÈho pojistnÈho pr·va s legislativou ES, jakoû i o dalöÌch ot·zk·ch, byl p¯edstaviteli Ministerstva financÌ informov·n V˝bor pro pojiöùovnictvÌ sekce vnit¯nÌho trhu EvropskÈ Komise, kter˝ si letos pozval p¯edstavitele ministerstva k pod·nÌ informace o situaci ve v˝voji dozoru v pojiöùovnictvÌ. Tento v˝bor hodnotil dosaûen˝ stav pozitivnÏ.

4

Shrnuto a podtrûeno souËasn˝ stav legislativy znamen· v˝razn˝ pokrok, ale ˙spÏch m˘ûe b˝t dosaûen pouze tehdy, budou-li vöechny uvedenÈ z·kony a vyhl·öky dokonËeny a schv·leny tak, aby nabyly ˙Ëinnosti k 1. lednu 2003. Teprve pak lze konstatovat, ûe prvnÌ etapa pracÌ je za n·mi. Samoz¯ejmÏ budou pokraËovat, a to jiû s Ëasov˝m p¯edstihem, dalöÌ etapy. Jak se podle vaöeho n·zoru vyvÌjÌ ˙roveÚ ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. TÌm m·m na mysli jak ˙spÏchy (legislativa), tak ne˙spÏchy (krach pojiöùoven MORAVA a PATRIE), ale t¯eba i v·ö pohled do budoucnosti pojiöùovnictvÌ (vznik nov˝ch pojiöùoven ñ nasycenost trhu, spojov·nÌ menöÌch pojiöùoven apod.)? OdpovÏÔ na tuto ot·zku by si zaslouûila vÏtöÌ prostor, neû je k dispozici p¯i naöem dneönÌm rozhovoru. PokusÌm se tedy pouze o struËnou konstataci. »esk˝ pojistn˝ trh na p¯elomu 20. a 21. stoletÌ proch·zÌ z·sadnÌmi zmÏnami, jejichû charakteristick˝m znakem je postupn˝ p¯echod k princip˘m soukromÈho pojiöùovnictvÌ platn˝m v EvropskÈ unii. Po jiû zmÌnÏnÈm z·konu Ë.168/ 1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla a z·konu Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ vËetnÏ prov·dÏcÌch vyhl·öek Ministerstva financÌ pokraËuje legislativnÌ proces k n·vrhu z·kona o pojistnÈ smlouvÏ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘. Platn· pr·vnÌ ˙prava obsaûen· v obËanskÈm z·konÌku (zejmÈna hlava XV.) odpovÌd· sv˝m obsahem dobÏ svÈho vzniku a jiû nevyhovuje pot¯eb·m soukromÈho pojiötÏnÌ vyvÌjejÌcÌho se v trûnÌm prost¯edÌ. Pr·vÏ trûnÌ prost¯edÌ je motorem velmi intenzivnÌho v˝voje nabÌdky sluûeb pojiöùoven obecnÏ, zejmÈna nabÌdky pojistn˝ch produkt˘, kterÈ jsou p¯edmÏtem neust·le se rozr˘stajÌcÌ popt·vky. NenÌ ˙Ëelem tomuto v˝voji br·nit nebo jej brzdit nap¯Ìklad bezd˘vodn˝m schvalov·nÌm vöeobecn˝ch pojistn˝ch podmÌnek, navÌc

v p¯ÌpadÏ sporu je opr·vnÏn rozhodnout pouze nez·visl˝ soud. Takov· liberalizace vöak vyûaduje na jednÈ stranÏ odpovÌdajÌcÌ soukromopr·vnÌ normu, kter· musÌ nastavit z·kladnÌ mantinely, ve kter˝ch se mohou pohybovat smluvnÌ strany, a na druhÈ stranÏ ve¯ejnopr·vnÌ normu umoûÚujÌcÌ kvalitnÌ v˝kon st·tnÌho dozoru nad Ëinnostmi v pojiöùovnictvÌ, zejmÈna pak vËasnÈ a ˙ËinnÈ z·sahy v p¯ÌpadÏ naruöenÌ finanËnÌho zdravÌ pojiöùoven. To takÈ bylo cÌlem postupn˝ch legislativnÌch zmÏn v oblasti soukromÈho pojiöùovnictvÌ v »eskÈ republice. LegislativnÌ aktivita ale zdaleka nekonËÌ. V souËasnÈ dobÏ nap¯. probÌhajÌ jedn·nÌ mezi »NB, KCP a MF, jejichû cÌlem je zavedenÌ doplÚkovÈho dohledu nad finanËnÌmi skupinami, v souladu s p¯Ìsluön˝mi smÏrnicemi ES. Tato problematika bude za¯azena do novely z·kona o pojiöùovnictvÌ souËasnÏ s doplnÏnÌm ustanovenÌ zejmÈna t¯etÌ generace smÏrnic ES t˝kajÌcÌch se ûivotnÌho a neûivotnÌho pojiötÏnÌ. Ve svÈ ot·zce jste se zmÌnila o krachu Pojiöùovny MORAVA, a.s., a Pojiöùovny PATRIE, a.s. Je logickÈ, ûe se i p¯es ˙spÏön˝ postupn˝ v˝voj legislativy, kter· podstatnÏ zp¯Ìsnila podmÌnky provozov·nÌ ËinnostÌ v soukromÈm pojiöùovnictvÌ a zavedla novÈ n·stroje st·tnÌho dozoru v danÈ oblasti, nelze se v trûnÌm prost¯edÌ ubr·nit problÈm˘m v nÏkter˝ch pojiöùovn·ch. Z hlediska ochrany klienta je podstatn˝ rozdÌl mezi obdobÌm platnosti p¯edch·zejÌcÌho z·kona o pojiöùovnictvÌ, kdy doölo ke krachu Pojiöùovny MORAVA, a.s., a kdy st·tnÌ dozor nebyl vybaven relevantnÌmi regulaËnÌmi n·stroji a mezi souËasn˝m stavem. St·tnÌ dozor je dnes podstatnÏ lÈpe vybaven legislativnÌmi n·stroji umoûÚujÌcÌmi vËasn˝ z·sah v p¯ÌpadÏ zjiötÏnÌ nedostatk˘ a zlepöuje se i jeho materi·lnÌ a person·lnÌ vybavenÌ, i kdyû k plnÈ spokojenosti je jeötÏ daleko. TÌm chci ¯Ìci, ûe lze p¯edpokl·dat problÈmy nÏkter˝ch pojiöùoven, kterÈ mohou vy˙stit nap¯. v zavedenÌ nucenÈ spr·vy, coû je situace Pojiöùovny PATRIE, a.s., nebo mohou v kraj-

nÌm p¯ÌpadÏ vÈst k jejich likvidaci. Nenaz˝val bych ale tento v˝voj ne˙spÏchem pojiöùovnictvÌ nebo st·tnÌho dozoru, ale logick˝m d˘sledkem hospod·¯skÈ soutÏûe, ve kterÈ jedni sklÌzÌ ˙spÏchy a druzÌ ne˙spÏchy. Pojistn˝ trh se zkvalitÚuje a sÌlÌ. CÌlem st·tnÌho dozoru nenÌ br·nit tÈto soutÏûi na pojistnÈm trhu, ale kontrolovat v˝voj tak, aby byl v co moûn· nejvÏtöÌ mÌ¯e chr·nÏn spot¯ebitel. Pokud se mÏ pt·te na moji p¯edstavu v˝voje pojistnÈho trhu, pak odpovÌm optimisticky. Nedojde-li k v·ûn˝m v˝kyv˘m v rozvoji naöÌ ekonomiky, pak m· soukromÈ pojiöùovnictvÌ p¯ed sebou velmi pestrou budoucnost. Jak si m˘ûete vöimnout, neust·le roste nabÌdka pojistn˝ch produkt˘ a v p¯ÌpadÏ p¯ijetÌ poslaneckou snÏmovnou n·vrh˘ na daÚovÈ zv˝hodnÏnÌ ûivotnÌho pojiötÏnÌ, lze p¯edpokl·dat jeötÏ dynamiËtÏjöÌ rozvoj tohoto odvÏtvÌ ekonomiky. Je zde tedy prostor jak pro st·vajÌcÌ pojiöùovny, tak i pro pojiöùovny novÈ. Samoz¯ejmÏ, ûe v soutÏûnÌm prost¯edÌ lÈpe p¯eûÌvajÌ vÏtöÌ pojiöùovny nebo pojiöùovny specializovanÈ na urËitou oblast produkt˘, kterÈ jsou schopny pruûnÏ reagovat na rychle se mÏnÌcÌ popt·vku. V û·dnÈm p¯ÌpadÏ bych se vöak neodv·ûil hovo¯it o nasycenosti Ëi nenasycenosti pojistnÈho trhu. Je z¯ejmÈ, ûe se spoleËnost neust·le vyvÌjÌ, i kdyû je tento v˝voj nÏkdy pomalejöÌ, nÏkdy dynamiËtÏjöÌ. Z toho logicky vypl˝v·, ûe i v˝voj pot¯eby pojiötÏnÌ se nezastavuje, ale pouze mÏnÌ svoje formy a svoji rychlost, a to je p¯esnÏ mÌsto pro podnik·nÌ. I proto se tÏöÌm na novÈ, jak tuzemskÈ, tak i zahraniËnÌ pojiöùovny. PojiöùovnictvÌ »eskÈ republiky je odvÏtvÌm ziskov˝m, odvÏtvÌm rostoucÌm, odvÏtvÌm, kterÈ se neust·le snaûÌ rozöi¯ovat a zkvalitÚovat sluûby obËan˘m a samoz¯ejmÏ odvÏtvÌm, kterÈ je sice st·le jeötÏ urËit˝m zp˘sobem sv·z·no platnou legislativou, ale vstupem do EU poskytne plnÏ volnost sluûeb a pohybu kapit·lu tak, jak tomu je v ostatnÌch Ëlensk˝ch st·tech unie. DÏkuji za rozhovor. POJISTNÝ OBZOR • 10/2000

ZmÏna organizaËnÌ struktury odboru pojiöùovnictvÌ a penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ Ministerstva financÌ

R

ozhodnutÌm Ë. 13/2000 ministra financÌ byl zmÏnÏn odbor 32 ñ pojiöùovnictvÌ a penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ na ⁄¯ad st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ. NovÏ navrûen˝ n·zev odpovÌd· cÌli z¯ÌzenÌ ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ, tj. vytvo¯enÌ dozorovÈ instituce, umoûÚujÌcÌ stabilizaci struktury a Ëinnosti st·tnÌho dozoru, instituce, kter· bude kvalitnÌm partnerem BankovnÌmu dohledu »NB a Komisi pro cennÈ papÌry, partnerem obdobn˝m zahraniËnÌm dozorov˝m institucÌm. Pojmenov·nÌ ˙¯ad v nÏkter˝ch zemÌch uûÌvanÈ (nap¯. v NÏmecku) pro relativnÏ samostatnÈ instituce je pouze urËitou formou verb·lnÌ institucionalizace dozorovÈho org·nu v organizaËnÌ struktu¯e Ministerstva financÌ. V souvislosti s uvedenou zmÏnou byla k 31. 8. 2000 zruöena oddÏlenÌ: 321 ñ Metodiky a udÏlov·nÌ licencÌ v pojiöùovnictvÌ 322 ñ St·tnÌho dozoru nad pojiöùovnami 323 ñ Metodiky a udÏlov·nÌ licencÌ pro penzijnÌ fondy 324 ñ St·tnÌho dozoru nad penzijnÌmi fondy

NovÈ organizaËnÌ ËlenÏnÌ na oddÏlenÌ a jejich person·lnÌ zajiötÏnÌ od 1. 9. 2000: * ¯editel odboru: Ing. V·clav K¯ivohl·vek, CSc. (tel: 5704 2132) * sekretari·t: Simona Hasmanov· (tel: 5704 2134) * oddÏlenÌ 321 ñ LegislativnÌ a pr·vnÌ v pojiöùovnictvÌ, Petr Svoboda (tel: 5704 2175) * oddÏlenÌ 322 ñ LicencÌ v pojiöùovnictvÌ oddÏlenÌ, Ing. Miroslav S˝kora, ZÿO, (tel: 5704 2670) * oddÏlenÌ 323 ñ Metodiky a standardizace Ëinnosti dozoru, RNDr. Dana VorlÌËkov·, CSc. (tel: 5704 2435) POJISTNÝ OBZOR • 10/2000

* * *

*

*

oddÏlenÌ 324 ñ Kontroly v pojiöùovnictvÌ I, Ing. NadÏûda Kr·tk· (tel: 5704 2614) oddÏlenÌ 325 ñ Kontroly v pojiöùovnictvÌ II, Ing. Renata Farkov· (tel: 5704 2617) oddÏlenÌ 326 ñ LegislativnÌ a pr·vnÌ v penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ, JUDr. JasnÏna Nohejlov· (tel: 5704 3189) oddÏlenÌ 327 ñ Kontroly penzijnÌch fond˘ a depozit·¯˘, Ing. Miroslav Vele, ZÿO (tel: 5704 2556) oddÏlenÌ 328 ñ Analytiky a statistiky, Ing. VladimÌr Kr˘pa (tel: 5704 3208)

P˘sobnost ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ: Navrhuje a zpracov·v· z·kladnÌ pr·vnÌ a metodickÈ p¯edpisy a koncepËnÌ materi·ly t˝kajÌcÌ se jak pojiöùovnictvÌ a pojiötÏnÌ, vËetnÏ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, tak penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ. Zajiöùuje ve svÈ p˘sobnosti ˙koly v oblasti harmonizace pr·vnÌho ¯·du »R s pr·vem ES. UdÏluje povolenÌ k provozov·nÌ pojiöùovacÌ a zajiöùovacÌ Ëinnosti na z·kladÏ û·dostÌ podan˝ch ve smyslu z·kona o pojiöùovnictvÌ, ke vzniku a Ëinnosti penzijnÌch fond˘ po dohodÏ s MPSV a KCP na z·kladÏ û·dostÌ podan˝ch v souladu se z·konem o penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ se st·tnÌm p¯ÌspÏvkem. Vykon·v· v souladu s platn˝mi z·kony st·tnÌ dozor ministerstva a p¯Ìmou kontrolnÌ Ëinnost v pojiöùovn·ch, zajiöùovn·ch a u zprost¯edkovatel˘ v pojiöùovnictvÌ, v »eskÈ kancel·¯i pojistitel˘, v penzijnÌch fondech a u jejich depozit·¯˘. V souladu s platn˝m pr·vnÌm ¯·dem a mezin·rodnÌmi smlouvami, kter˝mi je »R v·z·na, spolupracuje s mezin·rodnÌmi organizacemi, s org·ny st·tnÌho dozoru jin˝ch st·t˘, s ˙st¯ednÌmi spr·vnÌmi ˙¯ady a s pr·vnick˝mi osobami v oblasti pojiöùovnictvÌ a penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ. Vy¯izuje dotazy a zpracov·v· stanoviska k interpelacÌm v oboru svÈ p˘sobnosti. Zdroj: Ministerstvo financÌ, z·¯Ì 2000

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ

Zpr·vy z EvropskÈ unie Problematikou pojiöùovnictvÌ se v EvropskÈ komisi zab˝v· Gener·lnÌ ¯editelstvÌ pro mÌstnÌ trh. KromÏ pojiöùovnictvÌ p¯ipravuje n·vrhy pr·vnÌch norem i pro dalöÌ ˙ËastnÌky oblasti finanËnÌch sluûeb ñ bankovnictvÌ, obchod cenn˝mi papÌry a penzijnÌ systÈmy. Pro oblast finanËnÌch sluûeb p¯ipravilo ¯editelstvÌ v loÚskÈm roce n·vrh AkËnÌho pl·nu, kter˝ byl p¯ijat v kvÏtnu 1999 Evropskou komisÌ a n·slednÏ v Ëervnu 1999 Evropskou radou (öÈfovÈ st·t˘ a vl·d Ëlensk˝ch zemÌ EU) v KolÌnÏ nad R˝nem. Pokud se t˝k· pojiöùovnictvÌ samotnÈho, obsahuje AkËnÌ pl·n n·vrhy na p¯ijetÌ n·sledujÌcÌch pr·vnÌch norem EU: ñ smÏrnici o likvidaci pojiöùovacÌch podnik˘ (termÌn p¯ijetÌ 2001), ñ novelu smÏrnice o zprost¯edkovatelÌch pojiötÏnÌ (2002), ñ smÏrnici o poûadavcÌch na solventnost pojiöùoven (2003). NÏkterÈ pr·vnÌ normy, t˝kajÌcÌ se pojiöùovnictvÌ a ËinnostÌ pojiöùoven byly p¯ijaty v ned·vnÈ minulosti: ñ SmÏrnice 1999/93/EC, EvropskÈho parlamentu a Rady o elektronick˝ch podpisech, ñ SmÏrnice 2000/12/EC, EvropskÈho parlamentu a Rady t˝kajÌcÌ se zah·jenÌ a provozov·nÌ Ëinnosti ˙vÏrov˝mi institucemi, ñ SmÏrnice 2000/26/EC EvropskÈho parlamentu a Rady o sbliûov·nÌ z·kon˘ Ëlensk˝ch st·t˘ o pojiötÏnÌ obËanskopr·vnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel, novelizujÌcÌ smÏrnice 73/239/EEC a 88/357/EEC (»tvrt· smÏrnice o pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel). Ing. Josef »Ìûek

Evropsk· unie k povinnÈmu ruËenÌ v It·lii OËek·v· se prohl·öenÌ EvropskÈ unie, ûe italsk· vl·da poruöila evropskou legislativu o hospod·¯skÈ soutÏûi a jednala tak protipr·vnÏ, kdyû zablokovala ˙pravy sazeb pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel na italskÈm trhu. ItalskÈ pojiöùovny si jiû stÏûovaly, ûe, pokud jim nebude umoûnÏno poûadovat pojistnÈ, kterÈ by bylo p¯imÏ¯enÈ k riziku, vyöplh· se celkov· ztr·ta z tohoto pojiötÏnÌ na z·vratn˝ch 6 trilion˘ ITL.

äkody zp˘sobenÈ azbestem N·hrady ökod zp˘soben˝ch azbestem jiû zmizely z titulk˘ prvnÌch str·nek americk˝ch novin. Neznamen· to vöak, ûe by se daly povaûovat za minulost. V r. 1999 bylo z tohoto pojiötÏnÌ vyplaceno 5,4 mld. USD, coû p¯edstavuje tu nejvyööÌ vyplacenou Ë·stku za jeden rok. KoneËnÈ celkovÈ n·klady na plnÏnÌ jeötÏ nelze odhadnout, ale od r. 1991 bylo vyplaceno nejmÈnÏ 50,4 mld. USD v souvislosti s tÏmito ökodami. Ve zpr·vÏ, kterou ned·vno vydal Odborov˝ kongres VelkÈ Brit·nie, je naznaËeno, ûe poËet ˙mrtÌ zap¯ÌËinÏn˝ch asbestem stoupne z nynÏjöÌch 3 000 roËnÏ na 10 000 v roce 2020, ËÌmû se asbest stane hlavnÌ p¯ÌËinou smrti muû˘ ve VelkÈ Brit·nii ve vÏkovÈ skupinÏ do 65 let.

Internet ve Francii Z·mÏrem pojiöùovny AGF, kter· si zaloûila novou internetovou spoleËnost ÑOkassurance.comì, je zajistit si dvacetiprocentnÌ podÌl na trhu pojiötÏnÌ sjedn·vanÈho p¯es internet. Zahajuje Ëinnost nabÌdkou pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel a dom·cnosti a pl·nuje nabÌdku bÏhem p¯ÌötÌch mÏsÌc˘ rozöÌ¯it o dalöÌ produkty. Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 7/2000

5

V˝roËnÌ zpr·va »eskÈ asociace pojiöùoven 1999 »

esk· asociace pojiöùoven (»AP) vydala dne 23. 8. t.r. v˝roËnÌ zpr·vu za rok 1999. Obsahuje p¯ehled o jejÌ Ëinnosti v minulÈm roce, v˝Ëet hlavnÌch cÌl˘ na rok 2000, ale i informace o ËeskÈm pojiöùovnictvÌ a v˝voji pojistnÈho trhu vËetnÏ rozs·hlÈ statistiky. Zpr·va p¯in·öÌ dvÏ z·kladnÌ sdÏlenÌ. P¯ednÏ asociace pokl·d· rok 1999 za p¯elomov˝ v oblasti legislativy. Byl p¯ijat z·kon o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, kter˝ znamenal p¯echod od z·konnÈho k povinnÈmu smluvnÌmu pojiötÏnÌ, a nov˝ z·kon o pojiöùovnictvÌ, jehoû z·kladnÌ filosofiÌ je vÏtöÌ d˘raz na finanËnÌ zdravÌ pojiöùoven. Asociace se expertnÏ ñ sv˝mi n·mÏty a p¯ipomÌnkami ñ podÌlela na p¯ÌpravÏ tÏchto z·kon˘, ale takÈ na budov·nÌ »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘, jeû m· v˝znamnÈ mÌsto v r·mci novÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla. DruhÈ z·kladnÌ poselstvÌ ve¯ejnosti vypl˝vajÌcÌ ze zmÌnÏnÈ v˝roËnÌ zpr·vy »AP se t˝k· pojistnÈho trhu, kter˝ si zachoval vysokou dynamiku r˘stu mÏ¯enou p¯edepsan˝m pojistn˝m. To se v roce 1999 zv˝öilo oproti roku 1998 o cca 14 % a dos·hlo v˝öe 62, 8 mld. KË. Rychleji rostlo ûivotnÌ pojiötÏnÌ (+33 %) neû neûivotnÌ (+7 %). DÌky tÏmto trend˘m vzrostla celkov· pojiötÏnost (tj. pomÏr pojistnÈho k hrubÈmu dom·cÌmu produktu) z 3,1 % v roce 1998 na 3,4 % v roce 1999. Prezident »AP Ing. VladimÌr Mr·z proto mohl ve svÈm ˙vodnÌm slovÏ konstatovat: Ñ...rok 1999 prok·zal, ûe pojiöùovnic-

6

tvÌ pat¯Ì ke stabilnÌm obor˘m naöÌ ekonomiky, ûe je schopno ¯eöit n·roËnÈ transformaËnÌ kroky a uspokojovat spoleËenskou objedn·vku i popt·vku klient˘ì. V˝roËnÌ zpr·va se nevyh˝b· ani problÈm˘m Ëi budoucÌm v˝zv·m. Poukazuje na pokles dynamiky r˘stu u nÏkter˝ch typ˘ pojiötÏnÌ, na znaËnou konkurenci v sazb·ch u pr˘myslov˝ch a podnikatelsk˝ch pojiötÏnÌ Ëi na pomÏrnÏ nÌzkou propojiötÏnost u havarijnÌho pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel, pojiötÏnÌ dom·cnosti apod. Uv·dÌ se v nÌ, ûe v nÏkter˝ch oblastech mohou v˝voj pojiöùovnictvÌ pozitivnÏ ovlivnit rozhodnutÌ st·tu. Jde mezi jin˝m o daÚovÈ motivace nezbytnÈ k rozvoji ûivotnÌho pojiötÏnÌ jako doplÚku st·tnÌho d˘chodovÈho pojiötÏnÌ. KlÌËov· v˝zva pro ËeskÈ pojiöùovnictvÌ je spojena s ËlenstvÌm »eskÈ republiky v EU. Ta m· jak polohu legislativnÌ ñ dokonËit harmonizaci pojistnÈho pr·va s legislativou EU, tak praktickou ñ obchodnÌ, finanËnÌ, provoznÌ apod. ñ p¯ipravit ËeskÈ pojiöùovny na p˘sobenÌ v r·mci vnit¯nÌho pojistnÈho trhu tohoto integraËnÌho seskupenÌ. »esk· asociace pojiöùoven mÏla k 31. 12. 1999 33 Ëlen˘, kte¯Ì se podÌleli na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm v »eskÈ republice vÌce neû 99 %. StruËnÈ zhodnocenÌ jejÌ pr·ce provedl prezident Ing. VladimÌr Mr·z: Ñ Asociaci pat¯Ì v pojiöùovnictvÌ pevnÈ mÌsto a jsem p¯esvÏdËen, ûe tomu bude tak i nad·leì. (TiskovÈ sdÏlenÌ »AP z 23. 8. 2000)

»

esk· asociace pojiöùoven, kter· sdruûuje 33 komerËnÌch pojiöùoven s podÌlem na pojistnÈm trhu vÌce neû 99 %, mÏ¯eno p¯edepsan˝m pojistn˝m, zpracovala souhrnnÏ jejich v˝sledky docÌlenÈ v 1. pololetÌ t.r. P¯edepsanÈ pojistnÈ celkem dos·hlo v˝öe 39,4 mld. KË a zv˝öilo se oproti 1. pololetÌ 1999 o 6,4 %. U neûivotnÌho pojiötÏnÌ Ëinilo 28,4 mld. KË, coû p¯edstavuje n·r˘st o 2,2 %. P¯edepsanÈ pojistnÈ u ûivotnÌho pojiötÏnÌ zaznamenalo zv˝öenÌ oproti 1. pololetÌ 1999 o 18,9 % na cca 11 mld. KË. CelkovÈ v˝nosy pojiöùoven dos·hly v˝öe 149 581 mil. KË a vzrostly o 21, 6 % a celkovÈ n·klady p¯ed-

(nap¯Ìklad ûivotnÌ pojiötÏnÌ 27,9 %, v roce 1999 31,7 %). Tento specifick˝ vliv zmÌnÏnÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti p˘sobÌcÌ vûdy v prvnÌm pololetÌ se vyrovn· v celoroËnÌch v˝sledcÌch. V 1. pololetÌ bylo vy¯Ìzeno 884 tis. pojistn˝ch ud·lostÌ, t.j o 20 % mÈnÏ neû ve stejnÈm obdobÌ loÚskÈho roku. PoËet zamÏstnanc˘ Ëlensk˝ch pojiöùoven asociace Ëinil k 30.6. t.r. 16 008 osob a byl o 669 osob menöÌ neû v 1. pololetÌ 1999. V˝sledky Ëlensk˝ch pojiöùoven asociace v 1. pololetÌ 2000 je nutno sice povaûovat za p¯edbÏûnÈ, ale p¯esto je moûnÈ formulovat nÏkter· glob·lnÌ hodnocenÌ, jako nap¯Ìklad:

P¯edbÏûnÈ v˝sledky Ëlen˘ »AP v 1. pololetÌ 2000 Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener·lnÌ tajemnÌk »eskÈ asociace pojiöùoven stavovaly Ë·stku 147 940 mil. KË p¯i vzestupu o 21,4 %, ËÌmû kladn˝ hospod·¯sk˝ v˝sledek Ëinil 1 641 mil. KË. Na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm v 1. pololetÌ t.r. se podÌlelo nejvÌce, a to 28,7 %, novÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, coû je d·no tÌm, ûe vÏtöina pojistn˝ch smluv byla v souladu se z·konem Ë.168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, uzav¯ena do konce roku 1999, ale pojistnÈ se projevilo aû ve v˝sledcÌch 1. pololetÌ 2000. TÌm nastaly jistÈ posuny smÏrem dol˘, pokud jde o podÌl nÏkter˝ch typ˘ pojiötÏnÌ na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm oproti roku 1999 jako celku

ñ trh si zachoval pomÏrnÏ dobrou dynamiku r˘stu p¯edepsanÈho pojistnÈho, p¯iËemû za cel˝ rok 2000 by se mohl p¯Ìr˘stek p¯edepsanÈho pojistnÈho pohybovat v rozmezÌ 7 ñ 11 %, ñ kumulovan˝ hospod·¯sk˝ v˝sledek pojiöùoven byl vyööÌ neû v 1. pololetÌ 1999, ñ ûivotnÌ pojiötÏnÌ bylo motorem r˘stu trhu, kdeûto p¯edepsanÈ pojistnÈ u neûivotnÌho pojiötÏnÌ vzrostlo pouze minim·lnÏ, ñ novÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla p¯ivodilo dosti v˝raznÈ zmÏny v podÌlech pojiöùoven na pojistnÈm trhu. (TiskovÈ sdÏlenÌ »AP z 31. 8. 2000) POJISTNÝ OBZOR • 10/2000

P

PÿEDBÃéN… V›SLEDKY »LENŸ »ESK… ASOCIACE POJIäçOVEN ZA OBDOBÕ 1ñ6/2000 P¯edepsanÈ pojistnÈ (tis. KË) Celkem

NeûivotnÌ pojiötÏnÌ

éivotnÌ pojiötÏnÌ

3 269 074

2 852 060

417 014

Certusia pojiöùovna

46 515

46 515

x

Commercial Union

86 643

x

86 643

»ESCOB

37 900

37 900

x

445 626

439 032

6 594

17 045 671

12 445 572

4 600 099

80 876

80 876

x

642 844

544 573

98 271

3 144

3 144

x

652

652

x

1 665 762

1 546 761

119 001

150 645

146 898

3 747

49 303

49 303

x

290 484

290 484

x

37 283

37 283

x

Generali Pojiöùovna

946 034

716 138

229 896

Gerling-Konzern

146 022

146 022

x

13 821

13 821

x

140 042

132 270

7 772

IPB Pojiöùovna

3 355 001

1 259 391

2 095 610

KomerËnÌ pojiöùovna

1 218 498

997 155

221 343

Kooperativa

6 525 886

5 987 230

538 656

10 021

10 021

x

1 952 240

x

1 952 240

19 676

16 058

3 618

0

0

x

Pojiöùovna Slavia

30 173

30 173

x

Pojiöùovna Universal

56 278

50 863

5 415

PrvnÌ americko-Ëesk· pojiöùovna

611 534

254 986

356 548

Union pojiöùovna

103 508

102 854

654

57 996

24 936

33 060

Winterthur pojiöùovna

359 226

152 700

206 526

W¸stenrot, pojiöùovna

15 702

x

15 702

39 414 080

28 415 671

10 998 409

Pojiöùovna Allianz pojiöùovna

»esk· podnikatelsk· pojiöùovna »esk· pojiöùovna »esk· pojiöùovna ZdravÌ »esko-rakousk· pojiöùovna »KP »P Direct »S-éivnostensk· pojiöùovna »SOB Pojiöùovna D.A.S. pojiöùovna pr·vnÌ ochrany EGAP Evropsk· CestovnÌ Pojiöùovna

Gothaer Versicherungen HasiËsk· vz·jemn· pojiöùovna

Kravag-Sach, pojiöùovna Nationale-Nederlanden Pojiöùovna Cardif Pro Vita Pojiöùovna PATRIE

Victoria pojiöùovna

Celkem x ñ pojiöùovna neprovozuje

Pramen: »esk· asociace pojiöùoven, 31. 8. 2000

POJISTNÝ OBZOR • 10/2000

rost¯edÌ v naöÌ republice se v uplynul˝ch letech stalo velmi p¯Ìzniv˝m pro p·ch·nÌ pojistn˝ch podvod˘. Absence mor·lky vych·zejÌcÌ z p¯edstav, ûe öpinavÈ penÌze neexistujÌ, zdeformovan˝ systÈm hodnot, kde prvo¯adou prioritou se st·v· zÌsk·nÌ dalöÌch materi·lnÌch statk˘, spoleËnÏ vytv·¯ejÌ ûivnou p˘du pro rozs·hlÈ aktivity jednotlivc˘ i skupin zamÏ¯enÈ na zÌsk·nÌ penÏz, jeû jim nepat¯Ì. Pojiöùovny se pak st·vajÌ p¯irozen˝m terËem p˘sobenÌ nepoctivc˘. S ohledem na existujÌcÌ kvalifikovanÈ odhady o rozsahu trestnÈ Ëinnosti zamÏ¯enÈ proti pojiöùovn·m, lze konstatovat, ûe aktivity tÏchto osob jsou pouze

(pachatel˘ trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu). Dob¯e organizovanÈ zloËineckÈ bandy (m˘ûeme je takto naz˝vat, p¯estoûe zde mohou b˝t na prvnÌ pohled ˙ctyhodnÌ spoluobËanÈ ñ pr·vnÌci, policistÈ, soudnÌ znalci, pracovnÌci pojiöùoven), jeû se specializujÌ na p·ch·nÌ pojistn˝ch podvod˘, ÑspravedlivÏì rozdÏlujÌ jednotlivÈ ökody r˘zn˝m pojistn˝m ˙stav˘m a vydÏl·vajÌ horentnÌ Ë·stky na neopr·vnÏnÏ zÌskanÈm pojistnÈm plnÏnÌ. Tuto kategorii pachatel˘ pojistn˝ch podvod˘ m˘ûeme jistÏ povaûovat za kategorii nejnebezpeËnÏjöÌ. Jedn· se o specializovanÈ bandy, kterÈ se ve sv˝ch aktivit·ch zamÏ¯ujÌ p¯ede-

Problematika boje s pojistn˝m podvodem v podmÌnk·ch pojiöùoven JUDr. Aleö »erm·k, Kooperativa, pojiöùovna, a.s. v malÈ mÌ¯e tlumeny policejnÌmi sloûkami. Ty se dosud tÏûce vyrovn·vajÌ s vöeobecn˝m n·r˘stem zloËinnosti ve spoleËnosti a vlastnÌmi problÈmy (odchod zkuöen˝ch policist˘, permanentnÌ nedostatek penÏz, negativnÌ vliv organizaËnÌch zmÏn atd.). Za tÈto situace lze p¯edpokl·dat, ûe prakticky kaûd˝ den p¯ich·zÌ pracovnÌci pojiöùoven (p¯edevöÌm v obchodnÌ a likvidaËnÌ sluûbÏ) do kontaktu s osobami, kterÈ pojiöùovnÏ prezentujÌ smyölenÈ informace, na z·kladÏ kter˝ch pak podvodnÏ n·rokujÌ pojistnÈ plnÏnÌ. Oklamat pojiöùovnu a ukr·st tak penÌze z jejich zd·nlivÏ bezedn˝ch kont se snaûÌ r˘znÈ kategorie osob

vöÌm na pojiöùovacÌ ˙stavy. Vzhledem k dostatku informacÌ, kontakt˘m a v pr˘bÏhu let zÌskan˝m zkuöenostem, jsou schopni napadat r˘znÈ pojistnÈ produkty, u r˘zn˝ch pojistn˝ch ˙stav˘. Samotn· realizace pojistnÈho podvodu se dÏje podle zabÏhnutÈho scÈn·¯e. Vöe b˝v· p¯edem konzultov·no s pracovnÌkem z pojiöùovnictvÌ, kter˝ (pakliûe nenÌ i p¯Ìm˝m organiz·torem) zajiöùuje profesion·lnÌ informaËnÌ servis. Jsou p¯ipraveny podklady vyûadovanÈ konkrÈtnÌ pojiöùovnou a podle charakteru ökody m˘ûe b˝t zajiötÏna i konkrÈtnÌ souËinnost s vybran˝m pracovnÌkem obchodnÌ sluûby Ëi likvidace. StejnÈ podmÌnky jsou

7

zajiötÏny na policii Ëi u soudnÌho znalce. Vöe m· zabÏhnut˝ ¯·d (vûdyù to tolikr·t vyölo), ökody jsou solidnÏ doloûeny, takûe p¯i bÏûnÈ kontrole nebudÌ pochybnosti. Po v˝platÏ pojistnÈho plnÏnÌ jiû zb˝v· pouze ko¯ist rozdÏlit mezi zainteresovanÈ. Z naöich zkuöenostÌ vypl˝v·, ûe tyto zloËineckÈ skupiny v p¯ÌpadÏ ne˙spÏchu (komplikace p¯i vypl·cenÌ pojistnÈho plnÏnÌ) podnikajÌ aktivnÌ kroky v˘Ëi pojiöùovnÏ prost¯ednictvÌm konkrÈtnÌch maklÈ¯˘ Ëi advok·t˘. Za dalöÌ kategorii pachatel˘ pojistn˝ch podvod˘ m˘ûeme oznaËit osoby podÌlejÌcÌ se na fingovan˝ch odcizenÌ motorov˝ch vozidel. Zde m˘ûeme jiû hovo¯it o tzv. mezin·rodnÌm pojistnÈm podvodu, kter˝ p¯esahuje hranice jednoho st·tu, jak mÌstem realizace, tak samotn˝mi aktÈry. Vzhledem k p¯edpokl·danÈmu rozsahu tÈto trestnÈ Ëinnosti (tak jak hovo¯Ì kvalifikovanÈ odhady) doch·zÌ zde k nejvÏtöÌm ökod·m a to jak leasingov˝m spoleËnostem, tak p¯edevöÌm pojiöùovn·m. V tÈto oblasti jsou z¯ejmÈ i aktivity policie, kter· sice pomalu, ale p¯ece, ËinÌ opat¯enÌ k dokumentov·nÌ tÈto trestnÈ Ëinnosti a postih˘m konkrÈtnÌch pachatel˘. Moûnosti pojiöùoven jsou v tomto smÏru omezenÈ. Z·sadnÌm pro potÌr·nÌ tÈto trestnÈ Ëinnosti jsou dob¯e fungujÌcÌ mezin·rodnÌ vazby do st·t˘, kterÈ jsou vyuûÌv·ny k tranzitu Ëi jako cÌlovÈ zemÏ, zÌsk·nÌ odpovÌdajÌcÌch informacÌ s moûnostÌ jejich procesnÌho zadokumentov·nÌ. ProblÈm fingovan˝ch odcizenÌ motorov˝ch vozidel a s tÌm souvisejÌcÌch pojistn˝ch podvod˘ byl jiû mnohokr·t konstatov·n ve sdÏlovacÌch prost¯edcÌch. FinanËnÌ obrat z tÏchto podvod˘ se p¯irovn·v· k obchodu s drogami. DalöÌ skupiny pachatel˘ pojistn˝ch podvod˘ se n·m mohou jevit pouze jako amatÈ¯i, kte¯Ì nemohou v˝raznÏji pojiöùovnu poökodit. ZamÏ¯ujÌ se na r˘znÈ pojistnÈ produkty, individu·lnÏ, podle sv˝ch znalostÌ a schopnostÌ. RozhodujÌcÌm pro ˙spÏch tÏchto podvodnÌk˘, jednotlivc˘, se st·vajÌ jejich individu·lnÌ schopnosti. Jedni vyuûÌvajÌ tvo¯ivÈho p¯Ìstupu, vÏtöinou vöak jednajÌ podle osvÏdËen˝ch öablon. Ve sv˝ch d˘sledcÌch

8

a vzhledem k p¯edpokl·danÈmu rozsahu p˘sobÌ tito pachatelÈ pojiöùovn·m velkÈ ökody. V pojiöùovn·ch se Ëasto setk·v·me s kategoriÌ osob, pro kterÈ se vyplacenÈ Ë·stky za pojistn· plnÏnÌ staly p¯Ìjemn˝m p¯ilepöenÌm k bÏûnÈmu p¯Ìjmu. Proto se takÈ k tomuto zdroji pravidelnÏ vracejÌ. NeexperimentujÌ, Ëasto v pravideln˝ch intervalech p¯edkl·dajÌ obdobnÈ ökody s jednoduch˝m, obtÌûnÏ vyvratiteln˝m zd˘vodnÏnÌm (krade se a j· m·m sm˘lu). V pr˘bÏhu sv˝ch aktivit zÌsk·vajÌ zkuöenosti a postupnÏ se mohou zdokonalovat. V p¯ÌpadÏ ˙spÏönÈho tlaku pojiöùovny na ukonËenÌ smluvnÌho vztahu se snaûÌ pokraËovat u dalöÌho pojistnÈho ˙stavu. V praxi se pomÏrnÏ Ëasto setk·v·me s p¯Ìpady pojistn˝ch podvod˘ u klient˘, kterÈ opravdu ökoda postihla, nebyla by vöak kryta pojiötÏnÌm, pakliûe by popravdÏ popsali pojiöùovnÏ (nÏkdy i policii) okolnosti jejÌho vzniku. Proto je ud·lost pojiöùovnÏ prezentov·na jin˝m zp˘sobem, neû ve skuteËnosti nastala. Ze skuteËnÏ nastalÈ ökody vych·zÌ i nejrozöÌ¯enÏjöÌ forma p·ch·nÌ pojistn˝ch podvod˘ (a nejtolerantnÏji ve¯ejnostÌ p¯ijÌman·), tj. nadhodnocenÌ (nafouknutÌ) zp˘sobenÈ ökody. TÏchto podvod˘ se dopouötÌ nejöiröÌ okruh osob, zahrnujÌcÌ i jinak poËestnÈ obËany. Ve svÈm d˘sledku, vzhledem k rozöÌ¯enosti tohoto jedn·nÌ, p˘sobÌ pojiöùovn·m i tyto nafouknutÈ ud·losti znaËnÈ ökody. Pojistn˝ podvod se stal souË·stÌ ûivota pojiöùoven. NechtÏnou, ale kaûdodennÌ. Faktem je, ûe tato trestn· Ëinnost se promÌt· do hospod·¯sk˝ch v˝sledk˘ pojiöùoven a zisk˘ akcion·¯˘. Jak·koliv smÌ¯livost, tolerance k pojistnÈmu podvodu tedy nenÌ na mÌstÏ. Pouze aktivnÌ p¯Ìstup k ¯eöenÌ tÈto z·vaûnÈ problematiky uvnit¯ samotn˝ch pojiöùoven d·v· p¯edpoklad, ûe snahy nepoctiv˝ch klient˘ budou postupnÏ omezov·ny. Tento trend potvrzujÌ nejenom zkuöenosti naöe, ale i zahraniËnÌch pojistitel˘. EvropskÈ sdruûenÌ pojistitel˘ CEA p¯i stanovenÌ strategie boje s pojistn˝m podvodem urËilo za prioritnÌ n·sledujÌcÌ oblasti:

ñ vyuûÌv·nÌ informaËnÌch datab·zÌ k prevenci pojistnÈho podvodu, ñ systÈm vzdÏl·v·nÌ (ökolenÌ) vlastnÌch pracovnÌk˘ pojiöùoven k problematice pojistnÈho podvodu, ñ osvÏtu v˘Ëi ve¯ejnosti k dosaûenÌ zmÏny pohledu spoluobËan˘ na pojistn˝ podvod, ñ d˘slednÈ detektivnÌ proöet¯ov·nÌ vytypovan˝ch ökodnÌch ud·lostÌ (na z·kladÏ indik·tor˘ pojistnÈho podvodu). V ¯adÏ pojiöùoven p˘sobÌcÌch na naöem teritoriu byla jiû p¯ed ¯adou let z¯Ìzena pracoviötÏ specializovan· na problematiku pojistnÈho podvodu. Jsou zde za¯azeni specialistÈ s dlouholetou znalostÌ tÈto problematiky. Vytvo¯enÌ tÏchto pracoviöù bylo z·kladnÌm p¯edpokladem pro n·slednÈ aktivity pojiöùoven zamÏ¯enÈ proti pojistnÈmu podvodu. Bez tÈto specializace nemohou b˝t opat¯enÌ pojiöùoven permanentnÌ a dostateËnÏ efektivnÌ. V˝znam tÏchto specializovan˝ch pracoviöù nenÌ pouze v rovinÏ represe (potÌr·nÌ sp·chan˝ch pojistn˝ch podvod˘), musÌ b˝t p¯edevöÌm preventivnÌ. V pracovnÌ n·plni specialist˘ na problematiku pojistn˝ch podvod˘ b˝v·, kromÏ jinÈho, zahrnuta nejËastÏji metodick· a ökolÌcÌ Ëinnost ve vztahu k ostatnÌm pracovnÌk˘m pojiöùovny, konzultaËnÌ Ëinnost ke konkrÈtnÌm ökodnÌm ud·lostem, poskytov·nÌ souËinnosti p¯i tvorbÏ a aktualizaci normativnÌch akt˘ a dalöÌch materi·l˘ pojiöùovny, spolupr·ce s org·ny Ëinn˝mi v trestnÌm ¯ÌzenÌ a detektivnÌ proöet¯ov·nÌ vytypovan˝ch ökod. V zahraniËÌ bÏûn· praxe vyuûÌv·nÌ soukrom˝ch detektivnÌch agentur je vyuûÌv·na i u n·s ¯adou pojistn˝ch ˙stav˘. Jestliûe se tato spolupr·ce realizuje po delöÌ dobu, st·vajÌ se i z detektiv˘ (v naprostÈ vÏtöinÏ d¯ÌvÏjöÌch zkuöen˝ch kriminalist˘) odbornÌci na problematiku vyöet¯ov·nÌ pojistn˝ch podvod˘. P¯i jedn·nÌ se zahraniËnÌmi kolegy, kte¯Ì se zab˝vajÌ vyöet¯ov·nÌm pojistn˝ch podvod˘ ve sv˝ch pojiöùovn·ch, n·m Ëasto tito potvrzujÌ, ûe se pot˝kajÌ s obdobn˝mi problÈmy jako my. ⁄silÌ policie o odhalov·nÌ pojistn˝ch podvod˘ povaûujÌ povÏtöinou za nedostateËnÈ. Tato situace nutÌ po-

jiöùovny k opat¯ov·nÌ vlastnÌch d˘kaz˘, kterÈ podporujÌ jejich podez¯enÌ, ûe byl v konkrÈtnÌm p¯ÌpadÏ sp·ch·n pojistn˝ podvod. Pakliûe pojiöùovna chce, aby öet¯enÌ policie bylo opravdu ˙spÏönÈ, nem˘ûe se spolehnout na prostÈ ozn·menÌ o svÈm podez¯enÌ. StejnÏ tak i v naöich podmÌnk·ch musÌ pojiöùovna nejprve shrom·ûdit maximum d˘kaz˘, kterÈ poskytne policii. Je nutnÈ aktivitu probÌhajÌcÌho vyöet¯ov·nÌ Ñdozorovatì, navrhovat provedenÌ dalöÌch vyöet¯ovacÌch ˙kon˘, argumentovat, vysvÏtlovat. Pro specialisty pojiöùoven pro boj s pojistn˝m podvodem jsou tyto postupy bÏûnou kaûdodennÌ praxÌ. V r·mci »eskÈ asociace pojiöùoven probÏhla ¯ada akcÌ, kterÈ byly zamÏ¯eny na vÏtöÌ informovanost pojiöùoven o form·ch p·ch·nÌ pojistn˝ch podvod˘ u konkrÈtnÌch druh˘ pojiötÏnÌ. DalöÌ aktivity smÏ¯ovanÈ p¯edevöÌm na prevenci pojistnÈho podvodu se p¯ipravujÌ. Cesta, kterou »esk· asociace pojiöùoven zvolila, aktivnÌ p¯Ìstup vych·zejÌcÌ ze zahraniËnÌch zkuöenostÌ, konzultovan˝ s naöimi odbornÌky, se jevÌ jako spr·vn˝. Jak jsem vöak jiû konstatoval, bez vytv·¯enÌ vnit¯nÌch mechanism˘ v samotn˝ch pojiöùovn·ch nelze ˙spÏönÏ potÌrat p·ch·nÌ pojistn˝ch podvod˘. Informovanost tÏch pracovnÌk˘ pojiöùoven, kte¯Ì jsou v p¯ÌmÈm kontaktu s pachateli pojistn˝ch podvod˘ ñ pracovnÌk˘ obchodnÌ sluûby a likvidace, o pojistnÈm podvodu, form·ch p·ch·nÌ, indik·torech tÈto trestnÈ Ëinnosti a opat¯enÌch, jeû se p¯i zjiötÏnÌ podez¯enÌ majÌ uËinit, umoûnÌ pojiöùovnÏ vyuûÌt pro tento nelehk˝ boj cel˝ sv˘j potenci·l. Samotn˝ mechanismus pojiöùovny pak musÌ zajistit d˘slednÈ proöet¯enÌ podez¯elÈ ökody pod dohledem odbornÌk˘. VynaloûenÈ prost¯edky se mnohon·sobnÏ vracÌ. RozhodujÌcÌ pro veökerÈ tyto aktivity je pochopitelnÏ podpora management˘ pojiöùoven, kterÈ postupujÌ s vÏdomÌm obrovsk˝ch ökod zp˘soben˝ch pojistn˝m podvodem. Pojistn˝ podvod lze postupnÏ omezovat. SpecialistÈ pojiöùoven majÌ b˝t z·rukou, ûe realizovanÈ kroky budou efektivnÌ a vynaloûenÈ prost¯edky budou mÌt smysl. POJISTNÝ OBZOR • 10/2000

P

ospojovan˝ komplex architektonicky odliön˝ch styl˘ sÌdla ObchodnÌ akademie a VyööÌ odbornÈ ökoly v ChotÏbo¯i naznaËuje, ûe toto mÌsto neslouûilo vûdy jen jako vzdÏl·vacÌ instituce. Ale moûn· jde o ˙hel pohledu. P˘vodnÏ totiû budova slouûila pot¯eb·m okresnÌho soudu, jehoû souË·stÌ bylo i nÏkolik cel. PoË·tkem 60. let byl soud p¯emÌstÏn a od tÈ doby je mÌstem st¯edoökolskÈho vzdÏl·v·nÌ. Zprvu sem p¯esÌdlila ˙Ëetnick· ökola z ⁄stÌ nad OrlicÌ, poslÈze tu byla St¯ednÌ zemÏdÏlsko-technick· ökola s ekonomick˝m zamÏ¯enÌm, od 80. let pak St¯ednÌ ekonomick· ökola a od roku 1993 se zaËala ps·t historie Ob-

plomovan˝ specialista ñ (zkratka DiS za p¯ÌjmenÌm). V˝uka probÌh· v bÏûnÈm ökolnÌm roce, nicmÈnÏ m· charakter vysokoökolskÈho studia ñ kaûd˝ semestr je zakonËen zkouökov˝m obdobÌm. Na p¯edn·ök·ch odborn˝ch p¯edmÏt˘ se kromÏ uËitel˘ ökoly podÌlejÌ odbornÌci z pojiöùoven, pr·vnÌci, klinick˝ psycholog, komerËnÌ psycholog apod.Ve druhÈm a t¯etÌm roËnÌku je za¯azena souvisl· praxe v dÈlce 14 t˝dn˘, kter· probÌh· na pracoviötÌch pojiöùoven. Vysok· d˘leûitost je p¯i v˝uce p¯ikl·d·na pr·ci s v˝poËetnÌ technikou. Je tu na ˙rovni, kterou by moûn· mohly z·vidÏt i specializovanÈ ökoly. Ve v˝poËetnÌch studovn·ch je student˘m OA a

V˝uka pojiöùovnictvÌ m· perspektivu

evaluaËnÌ ¯ÌzenÌ. V komisi, kter· prov·dÏla toto ¯ÌzenÌ byla zastoupena i »AP sv˝m Ëlenem ze sekce vzdÏl·v·nÌ. Od roku 1997 tento obor ˙spÏönÏ dokonËila bezm·la stovka absolvent˘, a jak se zjevnou hrdostÌ podot˝k· ¯editelka PetrlÌkov·, nevÌ o û·dnÈm, ûe by byl nezamÏstn·n. A z·jem o toto studium st·le stoup·. Porovn·me-li poËet absolvent˘ v roce 1997 a tÏch, kte¯Ì majÌ p¯ed sebou poslednÌ rok, jedn· se o vÌce neû dvojn·sobek. Spolupr·ce s »eskou asociacÌ pojiöùoven se odvÌjÌ od roku 1996, kdy asociace oslovila ObchodnÌ akademie a VyööÌ odbornÈ ökoly s cÌlem zmapovat v˝uku oboru (event. p¯edmÏtu) pojiöùovnictvÌ. VOä ChotÏbo¯ byla jednou z prvnÌch tohoto typu, kterÈ v dalöÌch letech v r·mci spolupr·ce s »AP vyuûila a vyuûÌv· specializovan˝ch semin·¯˘, zamÏ¯en˝ch na konkrÈtnÌ obory pojiöùovnictvÌ. DalöÌ konkrÈtnÌ podporou zkvalitnÏnÌ v˝uky pojiöùovnictvÌ je pr˘bÏûnÈ poskytov·nÌ odbornÈ litera-

tury, kterou »AP vyd·v· (skripta, v˝roËnÌ zpr·vy, Pojistn˝ obzor). V r·mci odbornÈ praxe mÏlo nÏkolik student˘ p¯Ìleûitost se podÌlet na akcÌch »AP (konference, semin·¯e apod.). Z tÈto spolupr·ce vznikla takÈ absolventsk· pr·ce studentky Katky Sedl·kovÈ, zamÏ¯en· na posl·nÌ a Ëinnost »AP jako z·jmovÈho sdruûenÌ. Oponentkou a konzultantkou byly tajemnice sekce »AP pro oblast vzdÏl·v·nÌ PhDr. Zuzana Tvarohov· a PhDr. Jitka Bˆhmov·. MÏly tak p¯Ìleûitost z˙Ëastnit se z·vÏreËnÈ obhajoby zmiÚovanÈ pr·ce. Na mÌstÏ se mohly p¯esvÏdËit o vysokÈ ˙rovni oboru i o konkrÈtnÌ pomoci »AP. KontaktnÌ adresa: VyööÌ odborn· ökola Na Valech 690, 583 29 ChotÏbo¯ tel.: (0453) 62 41 06 (ökola), 62 43 52 (domov ml·deûe) fax: (0453) 62 42 30 e-mail: [email protected] internet: http://oachot.asysijd.cz

Eva Trojanov· chodnÌ akademie a o rok pozdÏji i VyööÌ odbornÈ ökoly (VOä) se zamÏ¯enÌm na pojiöùovnictvÌ. Podle slov ¯editelky ökoly RNDr. Blaûeny PetrlÌkovÈ za odbornou teoretickou i praktickou pomoc v rozjezdu specializovanÈ Ñvoökyì vdÏËÌ hlavnÏ pracovnÌk˘m poboËky »eskÈ pojiöùovny a.s. v PardubicÌch. PostupnÏ zaËÌnajÌ spolupracovat i s dalöÌmi pojiöùovnami. SamotnÈ studium je t¯ÌletÈ a je zakonËeno absolutoriem, kterÈ tvo¯Ì teoretick· zkouöka z odborn˝ch p¯edmÏt˘, zkouöka z cizÌho jazyka a obhajoba absolventskÈ pr·ce. Po ˙spÏönÈm vykon·nÌ absolutoria zÌsk· student titul ñ diPOJISTNÝ OBZOR • 10/2000

VOä k dispozici 8 desÌtek modernÌch poËÌtaË˘, a zhruba polovina jich umoûÚuje p¯Ìstup na internet. Z·mÏrem ökoly je umoûnit student˘m udÏlat si certifik·t ECDL (coû obn·öÌ proökolenÌ pr·ce na poËÌtaËi v oblasti textov˝ch a tabulkov˝ch soubor˘, komunikace na internetu, prezentace na webov˝ch stran·ch atp. a absolvov·nÌ p¯ÌsluönÈ zkouöky). NÏkterÈ dalöÌ studovny jsou za¯Ìzeny jako fiktivnÌ pracoviötÏ pojiöùoven (p¯ep·ûka, ¯editelna apod.), coû umoûÚuje n·cvik mnoha situacÌ ÑnaneËistoì ñ a je jasnÈ, ûe o ˙smÏvnÈ situace tu nenÌ nouze. V roce 1998 VOä ChotÏbo¯ zÌskala certifik·t kvality oboru pojiöùovnictvÌ, kdyû ˙spÏönÏ absolvovala

Z·bÏr ze z·vÏreËnÈho vyhl·öenÌ v˝sledk˘ hodnotÌcÌ komise. Na snÌmku zleva tajemnice sekce »AP pro oblast vzdÏl·v·nÌ PhDr. Zuzana Tvarohov· a PhDr. Jitka Bˆhmov·.

Obr.2: Svoji absolventskou pr·ci, zamÏ¯enou na posl·nÌ a Ëinnost »AP jako z·jmovÈho sdruûenÌ, pr·vÏ obhajuje Katka Sedl·kov·.

9

N

ov˝ z·kon Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla (d·le jen Ñz·konì), kter˝ je ˙Ëinn˝ od 1. ledna 2000, nahrazuje star˝ systÈm z·konnÈho pojiötÏnÌ systÈmem pojiötÏnÌ povinnÏ smluvnÌho. Od nabytÌ ˙Ëinnosti z·kona m˘ûe na pozemnÌch komunikacÌch provozovat vozidlo jen ten, jehoû odpovÏdnost za ökodu zp˘sobenou provozem tohoto vozidla je pojiötÏna podle uvedenÈho z·kona. Oproti starÈmu systÈmu pojiötÏnÌ, tzv. povinnÈmu ruËenÌ regulovanÈmu vyhl·ökou Ministerstva financÌ Ë. 492/1991 Sb. a fungujÌcÌho na principu vzniku pojiötÏnÌ ze z·kona dnem uvedenÌ vozidla do pro-

datu se vyskytlo nem·lo ot·zek, kterÈ nebyly uspokojivÏ zodpovÏzeny. CÌlem tohoto Ël·nku je vÏnovat se nÏkolika takov˝m ot·zk·m, a to zejmÈna tÏm, kterÈ se objevily v souvislosti s uzavÌr·nÌm pojistn˝ch smluv v r·mci vztahu mezi leasingovou spoleËnostÌ jako vlastnÌkem vozidla a leasingov˝m uûivatelem jako provozovatelem a zpravidla i drûitelem vozidla. Leasingov· smlouva Leasing jako takov˝ nenÌ Ëesk˝m pr·vnÌm ¯·dem definov·n. K jeho p¯esnÈmu vymezenÌ je nezbytnÈ pracovat s jeho dvÏma z·kladnÌmi druhy, a to leasingem operativnÌm a leasingem finanËnÌm. V p¯ÌpadÏ

Problematika, kterÈ se hodl·m vÏnovat se t˝k· pouze leasingu finanËnÌho uzavÌranÈho na z·kladÏ leasingovÈ smlouvy, kter· je zpravidla povaûov·na za atypickou n·jemnÌ smlouvu.3 Vzhledem k tomu, ûe samotn· definice leasingovÈ smlouvy se liöÌ st·t od st·tu stejnÏ jako jejÌ praktick· aplikace,4 budu pro ˙Ëely vymezenÌ z·kladnÌch smluvnÌch vztah˘ mezi stranami leasingovÈ smlouvy vych·zet z definov·nÌ leasingovÈ smlouvy ⁄mluvou o mezin·rodnÌm finanËnÌm leasingu schv·lenou v OttawÏ v roce 1988. ⁄mluva definuje finanËnÌ leasing jako vztah, v nÏmû uûivatel leasingu uzav¯e dohodu s dodavatelem za¯ÌzenÌ, na jejÌmû z·kladÏ

Leasing vozidel a nov˝ systÈm tzv. ÑpovinnÈho ruËenÌì

V r·mci leasingu jsou vymezena pr·va a povinnosti stran tak, ûe poskytovatel leasingu (leasingov· spoleËnost) je vlastnÌkem vozidla a uûivatel leasingu (zpravidla oznaËovan˝ jako n·jemce),6 vozidlo uûÌv· (provozuje) takov˝m zp˘sobem, kter˝ je tÈmÏ¯ rovn˝ opr·vnÏnÌ uûÌv·nÌ vozidla vlastnÌkem. Na uûivatele tak p¯ech·zÌ vÏtöina pr·v a povinnostÌ spojen˝ch s obvykl˝m uûÌv·nÌm vozidla. Z naöeho pohledu je nejd˘leûitÏjöÌ, ûe na uûivatele p¯ech·zÌ (na rozdÌl od klasickÈ n·jemnÌ smlouvy) i povinnost nÈst vöechny n·klady spojenÈ s provozem vozidla, coû je povaûov·no za typickÈ odliöenÌ smlouvy leasingovÈ od smlouvy n·jemnÌ.

nÌ my l · u Akt problÈ nÌ v · pr

(Z praktick˝ch zkuöenostÌ pr·vnÌka brnÏnskÈ leasingovÈ spoleËnosti PRVNÕ MORAVSK¡ SPOLE»NOST, s.r.o., kter· je z·roveÚ pojiöùovacÌm maklÈ¯em)

JUDr. Ji¯Ì HornÌk, PrvnÌ moravsk· spoleËnost, s.r.o. vozu,1 je podle novÈ ˙pravy nezbytnÈ, aby vöechna provozovan· vozidla, resp. jejich vlastnÌci mÏli uzav¯enÈ pojiötÏnÌ s konkrÈtnÌ opr·vnÏnou pojiöùovnou a podle jejÌch podmÌnek i zaplacenÈ pojistnÈ. V souvislosti s uzavÌr·nÌm pojistn˝ch smluv k v˝öe uvedenÈmu 1

operativnÌho leasingu jde vesmÏs o obdobu n·jemnÌ smlouvy. Leasing finanËnÌ ve svÈm z·kladu vych·zÌ takÈ z n·jemnÌ smlouvy, ale tento podklad je znaËnÏ modifikov·n a ve svÈm v˝sledku fungujÌ nÏkter· pravidla finanËnÌho leasingu zcela opaËnÏ neû u n·jemnÌ smlouvy.2

Srov. P¯ikryl, V.: PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidel od roku 2000, Pr·vo a podnik·nÌ 11/1999, str. 3. 2 K p¯esnÈmu rozliöenÌ obou forem leasingu srov. HavlÌËkov·, ä.: Druhy a formy leasingu, Causa privata »OP 4/1999, str. 360 a n·sl. 3 Marek, K.: Leasing, smlouva o koupi najatÈ vÏci ñ pr·vnÌ ˙prava a praktickÈ pozn·mky, Causa privata »OP 4/1999, str. 379. 4 Srov. Matonohov·, I.: LeasingovÈ smlouvy v EvropÏ, Pr·vnÌ r·dce 1/2000, str. 21. 5 »l. 1 odst. 1 ˙mluvy (Ëesk˝ p¯eklad publikov·n jako Ë·st stati Doubrava, M.: ⁄mluva UNIDROIT o mezin·rodnÌm finanËnÌm leasingu, EMP 9ñ10/1999, str. 75 a n·sl.). 6 K problematice spr·vnÈho oznaËenÌ stran srov. Doubrava, M.: Leasingov· smlouva, Pr·vo a podnik·nÌ 1/2000, str. 2.

10

poskytovatel leasingu nabude p¯Ìsluön˝ p¯edmÏt leasingu za podmÌnek, kterÈ uûivatel leasingu schv·lil v rozsahu, ve kterÈm se dot˝kajÌ jeho z·jm˘, a vstoupÌ do smluvnÌho vztahu s uûivatelem leasingu, jemuû poskytne pr·vo uûÌvat p¯edmÏt leasingu za ˙hradu n·jemnÈho.5 Z praktick˝ch d˘vod˘ a s p¯ihlÈdnutÌm k danÈ problematice budu d·le mluvit o finanËnÌm leasingu jen jako o leasingu a o p¯edmÏtu leasingu jako o vozidle.

JednÌm z n·klad˘, kter˝ je nezbytnÈ vynaloûit na to, aby vozidlo mohlo plnit sv˘j z·kladnÌ ˙Ëel a b˝t provozov·no na ve¯ejn˝ch komunikacÌch, je pojistnÈ za pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody zp˘sobenÈ provozem vozidla.7 Z·konnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti Podle pr·vnÌ ˙pravy platnÈ do konce roku 1999 mÏl povinnost toto pojistnÈ platit drûitel vozidla

7

Obdobn˝m n·kladem souvisejÌcÌm s provozem vozidla na ve¯ejn˝ch komunikacÌch, jehoû uhrazovacÌ povinnost vypl˝v· p¯Ìmo ze z·kona, je silniËnÌ daÚ. Pl·tcem tohoto druhu n·kladu spojenÈho s provozem vozidla je osoba zapsan· v technickÈm pr˘kazu jako drûitel vozidla, tedy v p¯ÌpadÏ leasingu zpravidla leasingov˝ uûivatel (srov. ß 4 odst. 1 pÌsm. a) z·kona Ë. 16/1993 Sb., o dani silniËnÌ, v platnÈm znÏnÌ).


zapsan˝ v technickÈm pr˘kazu a nebylo-li ho, pak vlastnÌk vozidla.8 Z pohledu leasingovÈ smlouvy tak nevznikal û·dn˝ z·vaûn˝ problÈm, protoûe jako drûitel vozidla9 byl zpravidla zaps·n uûivatel leasingu a tÌm byla d·na jeho povinnost platit pojistnÈ. Leasingov· spoleËnost tak nemÏla k tomuto pojiötÏnÌ û·dn˝ vztah. Z·roveÚ ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ obsahovala leasingov· smlouva ustanovenÌ, kterÈ konstatovalo, ûe z·konnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla je povinen hradit uûivatel, coû bylo pouze zd˘raznÏnÌ vyhl·ökou stanovenÈ povinnosti. Nebylo-li tak uvedeno v leasingovÈ smlouvÏ v˝slovnÏ, vypl˝vala tato skuteËnost zpravidla z ustanovenÌ typu: ÑN·jemce je povinen hradit veökerÈ n·klady souvisejÌcÌ s provozem vozidlaì. Jak jsem uvedl v˝öe, takov˝m n·kladem nepochybnÏ bylo i zaplacenÌ povinnÈho ruËenÌ, bez kterÈho nebylo moûnÈ vozidlo provozovat v souladu s pr·vnÌmi p¯edpisy. PovinnÏ smluvnÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti S p¯emÏnou pojiötÏnÌ odpovÏdnosti ze z·konnÈho na povinnÏ smluvnÌ vöak nastala z·sadnÌ zmÏna. CÌlem novÈ pr·vnÌ ˙pravy je mimo jinÈ i regulov·nÌ v˝öe pojistnÈho v z·vislosti na ökodnÈm pr˘bÏhu konkrÈtnÌho pl·tce pojistnÈho, tedy pojistnÌka. V tomto momentÏ je velmi d˘leûitÈ, kdo bude onÌm pojistnÌkem a kdo tedy bude mÌt n·rok na slevu (p¯ÌpadnÏ p¯ir·ûku) na pojistnÈm s tÌm omezenÌm, ûe po dobu prvnÌch 3 let po nabytÌ ˙Ëinnosti z·kona se lze pohybovat pouze mezi minim·lnÌ a maxim·lnÌ v˝öÌ pojistnÈho stanovenÈho z·konem. Z·kon stanovÌ, ûe pojistnou smlouvu je povinen uzav¯Ìt vlastnÌk nebo spoluvlastnÌk vozidla s tÌm, ûe nenÌ dotËeno pr·vo uzav¯Ìt pojistnou smlouvu ve prospÏch tÏchto osob.10 8

Povinnost versus pr·vo uzav¯Ìt pojiötÏnÌ V souvislosti s p¯echodem na nov˝ systÈm pojiötÏnÌ se tak objevila z·sadnÌ ot·zka: Kdo m· uzav¯Ìt pojistnou smlouvu? Na prvnÌ pohled je vöe zcela jasnÈ. Ze z·kona je povinen uzav¯Ìt pojistnou smlouvu vlastnÌk vozidla, v naöem p¯ÌpadÏ tedy leasingov· spoleËnost. Leasingov· smlouva je vöak smlouvou specifickou, v jejÌmû r·mci je potlaËena p¯ev·ûn· vÏtöina pr·v a povinnostÌ, kterÈ bÏûnÏ n·leûÌ vlastnÌku vozidla ve prospÏch leasingovÈho uûivatele. Z podstaty vÏci by se tedy o uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy mÏl prim·rnÏ starat uûivatel vozidla. Na tuto moûnost pamatuje i zmÌnÏnÈ ustanovenÌ z·kona, kterÈ ¯Ìk·, ûe nenÌ dotËeno pr·vo uzav¯Ìt pojistnou smlouvu ve prospÏch vlastnÌka. Na z·kladÏ tohoto ustanovenÌ bude k uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy opr·vnÏn i leasingov˝ uûivatel s tÌm, ûe musÌ respektovat pr·vo vlastnÌka vozidla b˝t jako vlastnÌk ve smlouvÏ uveden. N·slednou ot·zkou vöak je, kdo danou smlouvu sjedn·. Pro nalezenÌ odpovÏdi bude ide·lnÌ, kdyû rozdÏlÌme leasingov˝ vztah na dva typy, resp. na dvÏ r˘zn· zpracov·nÌ samotnÈ leasingovÈ smlouvy nebo podmÌnek leasingu n·leûejÌcÌch k takovÈ smlouvÏ: ñ Leasingov· smlouva obsahuje ustanovenÌ, z kterÈho vypl˝v·, ûe urËit· opr·vnÏnÌ nebo povinnosti n·leûÌ uûivateli jen v okamûiku, neurËÌ-li leasingov· spoleËnost nÏco jinÈho.11 ñ Leasingov· smlouva obsahuje ustanovenÌ, z kterÈho v˝slovnÏ vypl˝v·, ûe uûivatel je povinen hradit ÑpovinnÈ ruËenÌì a nebo obsahuje ustanovenÌ, z kterÈho vypl˝v·, ûe uûivatel je povinen nÈst n·klady spojenÈ s provozem vozidla, p¯iËemû nenÌ stanoveno omezenÌ obdobnÈ bodu 1). V p¯ÌpadÏ podle bodu 1) je ¯eöenÌ vcelku jednoduchÈ, protoûe uûivatel uzav¯e pojistnou smlouvu

Viz. ß 14 odst. 1 vyhl·öky Ministerstva financÌ Ë. 492/1991 Sb., kterou se stanovÌ rozsah a podmÌnky z·konnÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem motorovÈho vozidla, v poslednÌm platnÈm znÏnÌ. 9 StanovenÌ uvedenÈ povinnosti k tÌûi drûitele bylo a je kritizov·no. Ko¯eny tÈto ˙pravy lze hledat jiû v pr·vnÌ ˙pravÏ platnÈ v meziv·leËnÈm obdobÌ. Srov. ß 56 odst. 1 z·kona Ë. 81/1935 Sb., o jÌzdÏ motorov˝mi vozidly. 10 ß 4 z·kona (hraniËnÌ pojiötÏnÌ v tÈto souvislosti ponech·v·m stranou). 11 Srov. Ël. VIII vzoru smlouvy o finanËnÌm leasingu, kter˝ je souË·stÌ Ël·nku Matonohov·, I.: Leasingov· smlouva, Pr·vnÌ r·dce 11/1999, str. 42.


jen tehdy, jestliûe mu leasingov· spoleËnost nesdÏlÌ, ûe ji uzav¯e sama. Pokud by smlouvu uzav¯ela spoleËnost a ozn·mila tuto skuteËnost uûivateli a uûivatel by smlouvu uzav¯el takÈ, jednalo by se o poruöenÌ leasingovÈ smlouvy ze strany uûivatele. PodstatnÏ sloûitÏjöÌ je situace vypl˝vajÌcÌ z bodu 2), aË se m˘ûe zd·t, ûe nenÌ d˘vod k û·dnÈmu konfliktu mezi stranami a ûe smlouvu zcela logicky uzav¯e uûivatel na z·kladÏ ustanovenÌ leasingovÈ smlouvy, resp. i zcela v souladu s z·konem. Pro n·zornost si uveÔme modelov˝ p¯Ìklad, nikoli vzd·len˝ od praxe, kter˝ prokazuje nikoli ojedinÏlou vzd·lenost teorie a praxe. Leasingov· spoleËnost ozn·mÌ uûivateli, aby pojiötÏnÌ nesjedn·val s·m s tÌm, ûe pojiötÏnÌ sjedn· spoleËnost u konkrÈtnÌ pojiöùovny (v lepöÌm p¯ÌpadÏ dostane uûivatel na vybranou ze dvou Ëi t¯Ì pojiöùoven). SpoleËnost sjedn· pojistnou smlouvu, kde bude figurovat jako pojistnÌk, zaplatÌ pojistnÈ a ˙hradu pojistnÈho zpravidla p¯e˙Ëtuje svÈmu klientovi. VlastnÌ p¯e˙Ëtov·nÌ pojistnÈho m˘ûe probÏhnout dvÏma zp˘soby: ñ pojistnÈ bude zohlednÏno v leasingov˝ch spl·tk·ch, coû vöak u bÏûÌcÌho leasingu vyûaduje smluvnÌ ustanovenÌ, na jehoû z·kladÏ lze mÏnit v˝öi leasingov˝ch spl·tek, ñ leasingov· spoleËnost zaöle uûivateli v˝zvu k ˙hradÏ pojistnÈho zcela oddÏlenÏ. Uûivatel se tak dost·v· do situace, kterou m˘ûeme nazvat oblig·tnÌm ÑkoupenÌm zajÌce v pytliì, protoûe je nucen platit za sluûbu, u kterÈ si nemohl vybrat jejÌ rozsah nebo subjekt, kter˝ mu bude danou sluûbu poskytovat. PotlaËenÌ jeho vlivu na v˝bÏr danÈ sluûby je pro nÏj nev˝hodnÈ zejmÈna z toho d˘vodu, ûe zpravidla to bude on, kdo bude vyuûÌvat sluûby pojiöùovny, aù jiû formou Ëerp·nÌ asistenËnÌch sluûeb nebo vlastnÌho pojistnÈho krytÌ pro p¯Ìpad zavinÏnÈ ökody. NenÌ nezajÌmavÈ zmÌnit se takÈ o ot·zce, zda mu bude ˙Ëtov·no pojistnÈ stejnÈ, jakÈ zaplatila leasingov· spoleËnost. V r·mci sjedn·v·nÌ pojiötÏnÌ lze totiû uplatnit mnoûstevnÌ slevy, coû znamen·, ûe v˝sledn· cena pojiötÏnÌ jednoho vozidla m˘ûe b˝t niûöÌ neû pojistnÈ,

kterÈ by bylo zaplaceno p¯i individu·lnÌm sjedn·nÌ pojistnÈ smlouvy. M· uûivatel moûnost kontroly, zda je mu ˙Ëtov·na spr·vn· v˝öe pojistnÈho? Ob·v·m se, ûe vlastnÌ kontrola bude problematick·, protoûe v˝öi pojistnÈho lze zjistit pouze na z·kladÏ pojistnÈ smlouvy, kter· bude pravdÏpodobnÏ pro uûivatele nedostupn˝m dokumentem. Z·leûÌ tedy pouze na leasingovÈ spoleËnosti, jak se v˘Ëi uûivateli zachov·. Zda mu na˙Ëtuje skuteËnou v˝öi pojistnÈho za danÈ vozidlo a nebo bude na p¯ÌpadnÈm rozdÌlu zaplacenÈho a p¯e˙ËtovanÈho pojistnÈho profitovat. M˘ûe se tedy uûivatel br·nit proti takovÈmu postupu leasingovÈ spoleËnosti? DomnÌv·m se, ûe ano a to za urËit˝ch podmÌnek a n·sledujÌcÌm zp˘sobem. V prvnÌ ¯adÏ je nezbytnÈ upozornit, ûe jiû prim·rnÌ ozn·menÌ uûivateli, aby nesjedn·val pojiötÏnÌ s·m, je v rozporu s leasingovou smlouvou, kde se stanovÌ povinnost n·jemce hradit ÑpovinnÈ ruËenÌì nebo n·klady souvisejÌcÌ s provozem vozidla. VlastnÌ ozn·menÌ je jednostrann˝m pr·vnÌm ˙konem, kter˝ nem˘ûe mÏnit smluvnÌ ustanovenÌ, kterÈ lze zmÏnit pouze dohodou stran. Argument, ûe jednostrannÈ ozn·menÌ o tom, jak postupovat p¯i sjedn·nÌ pojistnÈ smlouvy, je nezbytnÈ vzhledem k tomu, ûe doölo ke zmÏnÏ pr·vnÌ ˙pravy, podle mÈho n·zoru neobstojÌ. V p¯ÌpadÏ povinnosti hradit n·klady spojenÈ s provozem vozidla je kontinuita starÈho a novÈho systÈmu pojiötÏnÌ zcela z¯ejm·. Ot·zkou vöak je, zda m˘ûeme mluvit o kontinuitÏ obou systÈm˘ i v p¯ÌpadÏ p˘vodnÌ povinnosti hradit ÑpovinnÈ ruËenÌì. DomnÌv·m se, ûe tato kontinuita existuje zejmÈna proto, ûe vlastnÌ princip a hlavnÏ ˙Ëel pojiötÏnÌ z˘st·v· zachov·n. MÏnÌ se pouze podmÌnky sjedn·nÌ pojiötÏnÌ a nÏkterÈ podmÌnky plnÏnÌ z tohoto pojiötÏnÌ. M˘ûeme tedy ¯Ìci, ûe p¯estoûe doölo ke zmÏnÏ pr·vnÌ ˙pravy a z·konnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti bylo odstranÏno, jeho n·stupcem se stalo smluvnÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. MluvÌ-li se proto ve smlouvÏ o z·konnÈm pojiötÏnÌ odpovÏdnosti (povinnÈm ruËenÌ), je nezbytnÈ mÌt u probÌhajÌcÌch leasingov˝ch smluv na mysli povinnÏ smluvnÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. Z v˝öe uvedenÈho vypl˝v·, ûe le-

11

asingov· spoleËnost nenÌ opr·vnÏna postupovat jakkoli jednostrannÏ a musÌ db·t ustanovenÌ leasingovÈ smlouvy. Na z·kladÏ leasingovÈ smlouvy a z·kona, kter˝ opravÚuje uzav¯Ìt pojistnou smlouvu ve prospÏch vlastnÌka vozidla, m˘ûeme dovodit, ûe uûivatel je opr·vnÏn uzav¯Ìt pojistnou smlouvu s·m, nedohodne-li se jinak s leasingovou spoleËnostÌ. Setkal-li se tak uûivatel s v˝öe uveden˝m postupem, kdy mu bylo ozn·meno, ûe pojiötÏnÌ bude sjedn·no u urËitÈ pojiöùovny a on ho Ñpouzeì zaplatÌ, byl opr·vnÏn takov˝ postup odmÌtnout a uvedenÈ pojiötÏnÌ sjednat s·m s tÌm, ûe jeho sjedn·nÌ bylo leasingovÈ spoleËnosti ¯·dnÏ doloûeno. Nutno uznat, ûe vÏtöina spoleËnostÌ takovÈ potvrzenÌ akceptovala a p¯ÌpadnÏ i zruöila pojiötÏnÌ, kterÈ bylo sjedn·no jejich prost¯ednictvÌm. Sankce p¯i neexistenci pojiötÏnÌ D˘leûitÈ je tÈû hledat odpovÏÔ na ot·zku, kdo bude postiûen za neexistenci pojiötÏnÌ, tj. jeho prim·rnÌ nesjedn·nÌ nebo nesjedn·nÌ po jeho zruöenÌ aù jiû ¯·dnÈm nebo pro neplacenÌ. Zde je nutnÈ oddÏlit vlastnÌka od provozovatele vozidla, kter˝m je v leasingovÈm vztahu uûivatel, jenû s vozidlem fakticky i pr·vnÏ disponuje a je tedy provozovatelem vozidla.12 VlastnÌk se vyhne p¯ÌpadnÈmu postihu v p¯ÌpadÏ, ûe nebylo do 7 dn˘ od z·niku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti sjedn·no novÈ pojiötÏnÌ na danÈ vozidlo, jestliûe: ñ odevzd· org·nu evidence st·tnÌ pozn·vacÌ znaËku a osvÏdËenÌ o technickÈm pr˘kazu, nebo ñ ozn·mÌ org·nu evidence, ûe z objektivnÌch p¯ÌËin nelze postupovat podle p¯edchozÌho bodu. NesplnÌ-li vlastnÌk alternativnÏ jednu z tÏchto povinnostÌ, m˘ûe mu b˝t uloûena pokuta aû do v˝öe 10 000 KË.13 Podle mÈho n·zoru je tato pokuta jedin˝m moûn˝m tres-

12

tem pro vlastnÌka vozidla v leasingovÈm vztahu, protoûe vlastnictvÌ jako Ëist˝ pr·vnÌ fakt oproötÏn˝ od faktickÈho ovl·d·nÌ vozidla je jedinou skuteËnostÌ, kter· vlastnÌka s vozidlem spojuje. Proto nem˘ûe b˝t vlastnÌkovi udÏlena pokuta aû do v˝öe 20 000 KË, protoûe jejÌ udÏlenÌ je spojeno s faktick˝m provozov·nÌm vozidla. Takovou pokutu lze vöak uloûit vlastnÌkovi vozidla, kter˝ je z·roveÚ jeho provozovatelem.14 DvacetitisÌcov· pokuta nebo z·kaz Ëinnosti spoËÌvajÌcÌ v z·kazu ¯ÌzenÌ motorov˝ch vozidel aû na dobu jednoho roku15 m˘ûe b˝t udÏlen provozovateli vozidla, v naöem p¯ÌpadÏ tedy uûivateli na z·kladÏ leasingovÈ smlouvy, pokud provozuje takovÈ vozidlo bez pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. Z·roveÚ mu m˘ûe b˝t, stejnÏ jako vlastnÌkovi vozidla, udÏlena i pokuta 10 000 KË za neodevzd·nÌ st·tnÌ pozn·vacÌ znaËky a osvÏdËenÌ o technickÈm pr˘kazu v p¯ÌpadÏ z·niku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. Nov˝ systÈm smluvnÌho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti p¯inesl na konci roku 1999 do vztah˘ mezi leasingov˝mi spoleËnostmi a jejich klienty mnoho zmatk˘ a nejistoty. Postup pro sjedn·nÌ danÈho pojiötÏnÌ se zpravidla mÏnil kaûd˝ t˝den podle toho, na jak˝ dalöÌ problÈm se znovu narazilo. V souËasnÈ dobÏ lze z¯ejmÏ klienty leasingov˝ch spoleËnostÌ rozdÏlit do dvou skupin. PrvnÌ skupina dostala volnost p¯i sjedn·nÌ pojistnÈ smlouvy, kterou takÈ sjednala a vystupuje v nÌ jako pojistnÌk. Druh· skupina takovou volnost nedostala a je do jistÈ mÌry sv·z·na tÌm, ûe v pojistnÈ smlouvÏ v˘bec nefiguruje. Vz·jemn˝ pomÏr obou skupin si netrouf·m odhadnout, ale p¯esto se domnÌv·m, ûe by v r·mci leasingov˝ch vztah˘ mÏl v˝voj smÏ¯ovat k posilov·nÌ prvnÌ skupiny klient˘. Z pohledu vlastnÌho charakteru leasingu vozidel by to byla cesta nejp¯irozenÏjöÌ.

Srov. Sobota, M.: Konec monopolu v »ech·ch, Pr·vnÌ r·dce 12/1999, str. 24; viz tÈû Rozsudek KrajskÈho soudu v Hradci Kr·lovÈ ze dne 12. 5. 1999 sp. zn. Co 558/98 publikovan˝ v SoudnÌch rozhledech 3/2000, str. 76. 13 ß 15 odst. 7 z·kona v souvislosti s ß 16 odst. 1 z·kona a ß 23a odst. 1 pÌsm. b) z·kona Ë. 200/1990 Sb., o p¯estupcÌch, v platnÈm znÏnÌ. 14 Srov. Buöta, P.: NovÈ smluvnÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, Pojistn˝ obzor 6/1999, str. 3. 15 ß 23a odst. 2 z·kona Ë. 200/1990 Sb., o p¯estupcÌch, v platnÈm znÏnÌ.

12

grovanÈm z·chrannÈm systÈmu a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2000). 5. Z·kon Ë. 240/2000 Sb. o krizovÈm ¯ÌzenÌ a o zmÏnÏ nÏkte-

1. Z·kon Ë. 254/2000 Sb. o auditorech a o zmÏnÏ z·kona Ë. 165/1998 Sb. (˙Ëinnost 1. 1. 2001, Ë·st 1. 1. 2003). Z·kon nahradÌ dosavadnÌ z·kon Ë. 524/1992 Sb. o auditorech a Komo¯e auditor˘ »R. Upravuje postavenÌ a Ëinnost auditor˘, podmÌnky pro poskytov·nÌ auditorsk˝ch sluûeb a p˘sobnost Komory auditor˘ »R. Auditor a auditorsk· spoleËnost odpovÌdajÌ za ökodu, kter· byla zp˘sobena v souvislosti s poskytov·nÌm auditorsk˝ch sluûeb. Ve vztahu k poökozenÈmu odpovÌdajÌ auditorsk· spoleËnost a auditor, kter˝ jejÌm jmÈnem sluûbu poskytl, solid·rnÏ. OdpovÏdnosti se zprostÌ, prok·ûÌ-li, ûe ökodÏ nemohlo b˝t zabr·nÏno ani p¯i vy-

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘

JUDr. Ji¯ina Kotrbat· naloûenÌ veökerÈho ˙silÌ, kterÈ na nich lze poûadovat. Auditor a auditorsk· spoleËnost musejÌ b˝t pojiötÏni pro p¯Ìpad odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou v souvislosti s poskytov·nÌm auditorsk˝ch sluûeb tak, aby v˝öe pojistn˝ch Ë·stek byla ˙mÏrn· moûn˝m ökod·m, kterÈ lze v rozumnÈ mÌ¯e p¯edpokl·dat. 2. Z·kon Ë. 237/2000 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 133/1985 Sb., o poû·rnÌ ochranÏ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2001). 3. Z·kon Ë. 238/2000 Sb. o HasiËskÈm z·chrannÈm sboru »eskÈ republiky a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2001). 4. Z·kon Ë. 239/2001 Sb. o inte-

r˝ch z·kon˘ (krizov˝ z·kon) ñ ˙Ëinnost 1. 1. 2001). 6. Z·kon Ë. 241/2000 Sb. o hospod·¯sk˝ch opat¯enÌch pro krizovÈ stavy a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2001). 7. Z·kon Ë. 242/2000 Sb. o ekologickÈm zemÏdÏlstvÌ a o zmÏnÏ z·kona Ë. 368/1992 Sb., o spr·vnÌch poplatcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2001). 8. Z·kon Ë. 245/2000 Sb. o st·tnÌch sv·tcÌch, o ostatnÌch sv·tcÌch, o v˝znamn˝ch dnech a o dnech pracovnÌho klidu. S ˙ËinnostÌ od 9. 8. 2000 se dnem pracovnÌho klidu st·v· i Den ËeskÈ st·tnosti (28. z·¯Ì), Den vzniku samostatnÈho POJISTNÝ OBZOR • 10/2000

ËeskoslovenskÈho st·tu (28. ¯Ìjen) a Den boje za svobodu a demokracii (17. listopad). 9. Z·kon Ë. 247/2000 Sb. o zÌsk·v·nÌ a zdokonalov·nÌ odbornÈ zp˘sobilosti k ¯ÌzenÌ motorov˝ch vozidel a o zmÏn·ch nÏkter˝ch z·kon˘ (1. 1. 2001). 10. Z·kon Ë. 251/2000 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 214/1992 Sb., o burze cenn˝ch papÌr˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2001). 11. Z·kon Ë. 252/2000 Sb. o mezin·rodnÌ pomoci p¯i vym·h·nÌ nÏkter˝ch finanËnÌch pohled·vek (˙Ëinnost 1. 1. 2001, Ë·st dnem vstupu smlouvy o p¯istoupenÌ »R k EU v platnost). 12. Z·kon Ë. 255/2000 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 549/1991 Sb., o soudnÌch poplatcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2001). 13. Z·kon Ë. 257/2000 Sb.o ProbaËnÌ a mediaËnÌ sluûbÏ a o zmÏnÏ z·kona Ë. 2/1969 Sb., o z¯ÌzenÌ ministerstev a jin˝ch ˙st¯ednÌch org·n˘ st·tnÌ spr·vy »eskÈ republiky, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kona Ë. 65/1965 Sb., z·konÌk pr·ce, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ a z·kona Ë. 359/1999 Sb., o soci·lnÏ-pr·vnÌ ochranÏ dÏtÌ (z·kon o ProbaËnÌ a mediaËnÌ sluûbÏ) ñ ˙Ëinnost 1. 1. 2001. ProbaËnÌ a mediaËnÌ sluûba organizuje a vykon·v· dohled nad obvinÏn˝mi, kontroluje v˝kon trest˘ na svobodÏ, zprost¯edkov·v· mimosoudnÌ ¯eöenÌ spor˘ mezi obvinÏn˝mi a poökozen˝mi. 14. Z·kon Ë. 258/2000 Sb. o ochranÏ ve¯ejnÈho zdravÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (˙Ëinnost 1. 1. 2001, Ë·st pozdÏji). 15. RozhodnutÌ prezidenta republiky ze dne 1. 8. 2000 Ë. 266 a 267/2000 Sb. o vyhl·öenÌ voleb do zastupitelstev kraj˘ a do Sen·tu Parlamentu »R. Volby se budou konat v nedÏli 12. listopadu 2000. 16. Vyhl·öka Ë. 277/2000 Sb. o zp˘sobu a d˘vodu vyvÏöov·nÌ, umÌstÏnÌ a velikosti st·tnÌ vlajky »R a jin˝ch vlajek pouûit˝ch na n·mo¯nÌm plavidle nebo rekreaËnÌ jachtÏ (o uûÌv·nÌ vlajek) ñ ˙Ëinnost 1. 9. 2000. 17. Vyhl·öka Ë. 278/2000 Sb. o n·mo¯nÌm rejst¯Ìku a dokladech n·mo¯nÌch plavidel (˙Ëinnost 1. 9. 2000). POJISTNÝ OBZOR • 10/2000

P

ojiötÏnÌ pat¯Ì k neodmysliteln˝m p¯edpoklad˘m hospod·¯skÈ prosperity a soci·lnÌ jistoty, v minulosti pat¯ilo i k pohonn˝m faktor˘m industrializace a modernizace. Od poË·tk˘ dodnes p˘sobÌ pojiöùovnictvÌ v˝znamnou, i kdyû tu vÌce, jindy mÈnÏ viditelnou, roli v politice, ekonomice, spoleËnosti a kultu¯e. Kdyû se 5. prosince 1899 konalo ve VÌdni pod vedenÌm p¯edsedy Rakousko-uherskÈho svazu soukrom˝ch pojiöùovacÌch spoleËnostÌ Jamese Klanga prvnÌ statut·rnÌ gener·lnÌ shrom·ûdÏnÌ, sjednotilo vöechny shrom·ûdÏnÈ p¯·nÌ podporovat a chr·nit instituci soukromÈho pojiötÏnÌ cÌlenou z·jmovou

cent. Po hlasech, kterÈ volaly po zesÌlenÈm a zkvalitnÏnÈm st·tnÌm dozoru n·sledovaly st·le hlasitÏji ty, kterÈ volaly po zest·tnÏnÌ celÈho pojiöùovnictvÌ. Nejen zamÏstnanci, ale takÈ obËanÈ zast·vali n·zor, ûe soukromÈ pojiötÏnÌ ztÏlesÚuje ducha kapitalistickÈho vyko¯isùov·nÌ a ûe je soci·lnÏ i politicky ne˙nosnÈ. N·rodnostnÌ spory mezi n·rody habsburskÈ ¯Ìöe a hospod·¯skÈ potÌûe poznamenaly a ztÏûovaly pr·ci Svazu pojiöùovnictvÌ prvnÌch let. Od zaË·tku svaz podporoval takÈ snahy o ˙stavnÏ pr·vnÏ zakotven˝ pojistnÏ dohlÌûecÌ z·kon. DosavadnÌ ¯·dy z let 1880 a 1896 byly p¯ece jen prov·dÏcÌ na¯ÌzenÌ ke

100 let Svazu pojiöùoven Rakouska V˝bÏr z projevu univerzitnÌho profesora Dr. Aloise Mossera, specialisty na hospod·¯skÈ a soci·lnÌ dÏjiny na Hospod·¯skÈ univerzitÏ ve VÌdni p¯i p¯Ìleûitosti slavnostnÌho shrom·ûdÏnÌ ke 100 let˘m Svazu pojiöùoven Rakouska ve VÌdni, kvÏten 1999.

P¯eklad: Ing. Milan Dubsk˝ politikou. Svaz se cÌtil dÌky velkÈmu poËtu Ëlensk˝ch firem b˝t platnou reprezentacÌ soukromÈho pojiöùovnictvÌ v Rakousko-Uhersku a nabÌdl se vl·dÏ k odbornÈ spolupr·ci v pojiöùovacÌch ot·zk·ch. ZaloûenÌ probÌhalo v dobÏ siln˝ch rozpor˘ o pr·vnÌ z·klady pojiöùovnictvÌ, jeho po¯·dkovÏ politick˝ v˝znam a p¯ÌpustnÈ obchodnÌ praktiky. Roku 1896 doölo k novele v roce 1880 vydanÈho pojiöùovacÌho ¯·du. Bezprost¯ednÌm podnÏtem byla afÈra Austria. éivotnÌ pojiöùovna AUSTRIA byla na z·kladÏ mj. i chybn˝ch propoËt˘ prÈmiovÈ rezervy st·tnÌho dozoru donucena kr·tit n·roky pojiötÏn˝ch o 20 pro-

spolkovÈmu z·konu z roku 1852 a k obecnÈ obchodnÌ z·konnÈ knize z roku 1862. Kdyû vl·da roku 1905 p¯edstavila n·vrhy pojiöùovacÌho smluvnÌho z·kona a z·kona o st·tnÌm dozoru, organizoval svaz intenzivnÌ jedn·nÌ k odevzd·nÌ vyv·ûenÈho, p¯es rozdÌlnÈ p¯edstavy Ëlensk˝ch firem, sjednocujÌcÌho posudku. Oba z·kony mÏly souËasnÏ vstoupit v platnost, k Ëemuû ovöem nedoölo. ZatÌmco pojiöùovacÌ smluvnÌ pr·vo zaûilo kodifikaci jeötÏ za Ëas˘ monarchie (i kdyû teprve roku 1915 a s koneËnou platnostÌ roku 1917), byly pr·ce na dohlÌûecÌm z·konu jiû v roce 1907 zastaveny. Teprve v roce 1921 poloûil nov˝ st·t Rakousko z·konnÈ z·klady

pro obs·hl˝ st·tnÌ dozor. Do tÈ doby byla platn· ustanovenÌ z ¯·du vydanÈho v r. 1896. TÈmÏ¯ bezv˝hradn· podpora z·konod·rn˝ch pokus˘ ze strany pojiöùovacÌho svazu (kaûd˝ z·kon je lepöÌ neû û·dn˝) je pochopiteln·. Kaûd˝ z·kon s jakkoli tvrd˝mi podmÌnkami sliboval legitimizaci soukromÈho pojiötÏnÌ a nabÌzel zp˘sob proti nesolidnÌm pojiöùovacÌm praktik·m, kterÈ st·le a znovu strh·valy celou branûi do Ñmarastuì. Jednou z v˝znamn˝ch osobnostÌ, kter· mÏla jako oborov˝ specialista i jako politik rozhodujÌcÌ vliv na obsah a prov·dÏcÌ na¯ÌzenÌ z·kon˘, byl syn zakladatele a dlouholetÈho vydavatele PojiöùovacÌ roËenky pr·vnÌ vÏdec Albert Ehrenzweig, jenû byl roku 1916 povol·n na Ministerstvo vnitra a povÏ¯en vedenÌm oddÏlenÌ soukromÈho pojiötÏnÌ, kde byl do roku 1923. Pat¯il takÈ k vyjedn·vacÌmu t˝mu Rakouska, kter˝ podle na¯ÌzenÌ mÌrovÈ smlouvy ze Saint ñ Germain s ostatnÌmi n·slednick˝mi st·ty p˘sobil jako poradce p¯i novÈ organizaci pojiöùovnictvÌ v oblasti b˝valÈ dunajskÈ monarchie. Tehdy se poda¯ilo prosadit hledisko reciprocity. Vöem pojiöùovacÌm spoleËnostem, kterÈ mÏly sÌdlo na ˙zemÌ monarchie, se sk˝tala moûnost vykon·vat svÈ obchody na ˙zemÌ RakouskÈ republiky. TakÈ rakouskÈ spoleËnosti mÏly opr·vnÏnÌ vykon·vat svou Ëinnost na celÈm b˝valÈm st·tnÌm ˙zemÌ. Brzy se ale prosadily snahy jednotliv˝ch n·slednick˝ch st·t˘, kterÈ mÏly st·le mÈnÏ spoleËnÈho s vyjednan˝mi z·sadami, a kterÈ mÏly za cÌl podporu a vznik n·rodnÌch pojiöùovacÌch spoleËnostÌ. Konec habsburskÈho st·tu znamenal takÈ konec ÑRakousko-uherskÈho svazu soukrom˝ch pojiöùovacÌch ˙stav˘ì, kter˝ byl p¯es vöechny rozdÌlnÈ tendence rakousk˝ch a Ëesk˝ch spoleËnostÌ, a p¯estoûe doölo jeötÏ p¯ed zaË·tkem v·lky k zaloûenÌ svaz˘ v Praze a Budapeöti, vnÌm·n jako st·le celost·tnÏ p˘sobÌcÌ zastoupenÌ pojiöùovacÌho hospod·¯stvÌ. Po statut·rnÌ zmÏnÏ byl roku 1920 p¯ejmenov·n na Svaz pojiöùovacÌch ˙stav˘; v dobÏ, kdy jen m·lo ekonom˘ a politik˘ vÏ¯ilo v budoucnost samostatnÈho Rakouska. V roce 1929 byl pak statut·rnÏ oznaËen jako Rakousk˝ svaz

13

pojiöùovacÌch ˙stav˘. V roce 1936, kdy si zaËlenÏnÌ pojiöùovacÌch firem do profesnÌho uspo¯·d·nÌ st·tu a spoleËnosti vyû·dalo nov˝ ¯·d, byly pojiöùovacÌ firmy slouËeny do OborovÈho svazu pojiöùovacÌch ˙stav˘. Stanovy svazu, kter˝ byl jako jin· profesnÌ uskupenÌ za¯ÌzenÌm ve¯ejnÈho pr·va, byly stanoveny cestou v˝nosu. Okruh ˙kol˘ se mezitÌm nijak zvl·öù nezmÏnil. Nov˝ byl pr·vnÌm postavenÌm svazu podmÌnÏn˝ zavazujÌcÌ charakter, kter˝ mÏly urËenÈ z·vÏry a vyjednanÈ smlouvy (nap¯. kolektivnÌ smlouvy) v celÈ branûi. Tuto Ë·st svazovÈ historie o dva roky pozdÏji ukonËilo p¯ipojenÌ Rakouska k t¯etÌ ÿÌöi. OhlÈdnÏme se jeötÏ zpÏt a pokusme se blÌûe urËit pomÏr pojiöùovnictvÌ a n·rodnÌho hospod·¯stvÌ v prvnÌch Ëty¯ech desetiletÌch svazovÈ pr·ce. Podle odhad˘ p¯ispÌvaly soukromÈ pojiöùovny v poslednÌm roce p¯ed prvnÌ svÏtovou v·lkou asi jednÌm procentem k hrubÈmu dom·cÌmu produktu. V·lka, politick˝ p¯elom a inflace zp˘sobily do roku 1924 pokles na p˘l procenta. Teprve v r. 1933 byla p¯edv·leËn· relace opÏt dosaûena a vydrûela aû do 2. svÏtovÈ v·lky. Pojiöùovny utrpÏly mnohem citelnÏjöÌ ztr·ty neû hospod·¯stvÌ celkem, kterÈ roku 1924 dos·hlo jiû devÌti desetin p¯edv·leËnÈ hodnoty. Pojiöùovny dok·zaly pozoruhodnou sÌlu v tvorbÏ majetku, kter· se, co se t˝k· n·r˘stu, do roku 1914 pohybovala jen nepatrnÏ za bankovnÌm, avöak daleko p¯ed spo¯itelnÌm sektorem. V meziv·leËnÈm obdobÌ byly pojiöùovny v dynamice n·r˘stu p¯ed bankami a spo¯itelnami. Ani struËnÈ pojetÌ p¯ehledu v˝voje pojiöùovacÌho sektoru v dobÏ mezi v·lkami se nem˘ûe nezmÌnit o ˙padku pojiöùovny Lebens Phoenix v roce 1936. D˘sledky byly p¯Ìliö dalekos·hlÈ. Tato spoleËnost p¯ispÌvala skoro jednou t¯etinou k celkovÈmu p¯Ìjmu pojistnÈho vöech rakousk˝ch pojiöùovacÌch spoleËnostÌ, mezi ûivotnÌmi pojistiteli mÏla dvout¯etinov˝ podÌl trhu. P·d Phoenixu p¯inutil rakouskou vl·du k rozs·hl˝m z·konn˝m opat¯enÌm, kter· mÏla v budoucnu takovÈmu v˝voji p¯edejÌt. Jako vöechna ve¯ejn· i soukrom· pr·vnÌ z·jmov· zastoupenÌ a

14

sdruûenÌ byl po p¯ipojenÌ k ÿÌöi takÈ Oborov˝ svaz pojiöùovacÌch ˙stav˘ pod¯Ìzen nÏmeck˝m organizaËnÌm zmÏn·m. DohlÌûecÌm ˙¯adem se stal BerlÌnsk˝ ¯Ìösk˝ dozorËÌ ˙¯ad a rakousk˝ ˙¯ad byl jeho poboËkou. Oborov˝ svaz se snaûil jeötÏ do dubna 1939 stanovisky a dnes v˝znamn˝m pamÏtnÌm spisem upozornit na zvl·ötnosti rakouskÈ pojiöùovacÌ branûe a problÈmy integrace do nÏmeckÈ organizace. Jeho ˙kolem byla pÈËe o spoleËnÈ z·leûitosti v˝chodnÌho trhu, pod ËÌmû je t¯eba rozumÏt p¯edevöÌm dohlÌûenÌ nad st·vajÌcÌmi a vytv·¯enÌ nov˝ch tarifnÌch ustanovenÌ. »innost svazu p¯ispÏla i k tomu, ûe nÏmeck˝ z·kon o pr·vu smluvnÌho pojiötÏnÌ z 19. prosince 1939, kter˝ se rozumÏl jako novela nÏmeckÈho z·kona z roku 1908, zeöiroka zohlednil ustanovenÌ rakouskÈho smluvnÌho pojiöùovacÌho z·kona z roku 1921. Konec v·lky postavil jako vöechny instituce i svaz p¯ed ˙kol, na b·zi pr·vnÌ kontinuity jiötÏn˝ch p¯evodn˝ch z·kon˘, reorganizovat obchodnÌ Ëinnost. JeötÏ p¯ed uzn·nÌm rakouskÈ vl·dy spojenci nav·zali kontakt s ProvizornÌm svazem pojiöùovacÌch ˙stav˘ Rakouska, jak se tehdy jmenoval. Tento svaz pro rakouskÈ pojiöùovny tvo¯il fÛrum, ve kterÈm se konzultovala aktu·lnÌ situace a n·sledky v·lky a nacion·lnÌho socialismu. Jiû v z·¯Ì 1945 byla na po¯adu v˝borovÈho zased·nÌ sekce ûivotnÌho a zdravotnÌho pojiötÏnÌ diskuze k zabaven˝m ûidovsk˝m pojistk·m. PrvnÌ n·vrhy pojistitel˘ ohlednÏ plateb, vych·zejÌcÌch z norimbersk˝ch rasov˝ch z·kon˘, poökozen˝m ûidovsk˝m st·tnÌm p¯ÌsluönÌk˘m nÏmeckÈ ÿÌöe, datovanÈ od jara 1946, se vöak nesetkaly se souhlasem dozorËÌho ˙¯adu. Ani st·tnÌ smlouva z roku 1955 nep¯inesla û·dnÈ rychlÈ ¯eöenÌ. Teprve odökodÚovacÌ z·kon roku 1958 podle urËit˝ch z·sad stanovil ¯eöenÌ n·rok˘ obÏtÌ holokaustu a jejich poz˘stal˝ch. Z·konn· opat¯enÌ tehdejöÌ doby byla nedostateËn·, dokonce byla zpochybÚov·na, potom bylo t¯eba jednat ve vÏci, kter· nem˘ûe b˝t vÏcÌ jednÈ nebo dvou spoleËnostÌ, ani nem˘ûe zasahovat jen pojiöùovacÌ branûi, n˝brû je pot¯eba nov˝ch

politick˝ch rozhodovacÌch smÏrnic, ve kter˝ch muselo b˝t docÌleno öirokÈho spoleËenskÈho konsenzu. P¯Ìsluönost pojiöùovnictvÌ k r˘stov˝m obor˘m druhÈ republiky ukazuje takÈ porovn·nÌ p¯Ìjmu pojistnÈho s celohospod·¯skou aktivitou. Pojistn· elasticita, pomÏr mezi roËnÌ zmÏnou p¯Ìjmu pojistnÈho a hrub˝m dom·cÌm produktem, leûel s v˝jimkou Ëty¯ let nad jedniËkou. Podle toho byl zpravidla roËnÏ rostoucÌ dÌl soci·lnÌho produktu pouûit na pojistnou ochranu. V dalöÌch ukazatelÌch jsme mohli uk·zat r˘stovou cestu rakouskÈho pojiöùovnictvÌ. P¯es tato ˙spÏön· ËÌsla bychom nemÏli zapomenout p¯ehröli problÈm˘, kter· byla v tomto poslednÌm p˘lstoletÌ firm·m, oboru a svazu jakoûto z·jmovÈmu zastoupenÌ d·na k roz¯eöenÌ. Pro ˙spÏönou Ëinnost byla p¯Ìzniv· situace, protoûe svaz, kter˝ si dal v r. 1965 n·zev Svaz pojiöùovacÌch firem Rakouska, mohl zaËÌt b˝t aktivnÌ nejen jako soukromohospod·¯skÈ z·jmovÈ zastoupenÌ, n˝brû i jako ve¯ejno-pr·vnÌ instituce, ve smyslu z·kona o obchodnÌ komo¯e, vzhledem k jeho oborovÈmu charakteru. KromÏ zmÏny n·zvu urËovaly z·vÏry ¯·dnÈho shrom·ûdÏnÌ Ëlen˘ v roce 1965 rozöi¯ov·nÌ okruhu ˙kol˘, p¯iËemû se p¯edevöÌm hledÏlo na zastoupenÌ dom·cÌch spoleËnostÌ v mezin·rodnÌch grÈmiÌch. Svaz se stal se Ëlenem ComitÈ EuropÈen Assurances, kter˝ spojuje a zastupuje z·jmy evropsk˝ch pojistitel˘. Pl·n akcÌ SpoleËnosti pro pojistnou odbornou vÏdu ukazuje aktivnÌ svazovou Ëinnost s tradiËnÏ mezin·rodnÌm ohlasem. Jiû roku 1903 se ¯·dnÈ shrom·ûdÏnÌ Rakousko-uherskÈho svazu soukrom˝ch pojiöùovacÌch ˙stav˘ vyslovilo pro z¯ÌzenÌ sdruûenÌ pro pÈËi o pojistnou vÏdu, coû o rok pozdÏji vedlo k zaloûenÌ Matematicko-statistickÈho sdruûenÌ. Za Ëleny byli jmenov·ni odbornÌ referenti Ministerstva vnitra, vysokoökolötÌ profeso¯i a vedoucÌ z·stupci pojiöùovnictvÌ. VÏdeckÈ v˝nosy byly zve¯ejÚov·ny jako dodatek k ofici·lnÌm sdÏlenÌm svazu. V roce 1909 se ve VÌdni konal VI. mezi-

n·rodnÌ kongres pojiöùovnictvÌ a ˙ËastnÌk˘m byly p¯ed·ny v˝sledky mnohalet˝ch pracÌ ñ NovÈ Rakousko-uherskÈ ˙mrtnÌ tabulky. Svaz kriticky sledoval v˝uku pojiöùovnictvÌ na univerzit·ch, prosazoval p¯ijetÌ p¯Ìsluön˝ch obsah˘ do uËebnÌch pl·n˘ obchodnÌch akademiÌ a st¯ednÌch ökol, od roku 1911 organizoval spoleËnÏ s exportnÌ akademiÌ, pozdÏjöÌ vysokou ökolou pro svÏtov˝ obchod, speci·lnÌ kurzy ke vzdÏl·v·nÌ zamÏstnanc˘ pojiöùoven. Dodnes je pracovnÌk˘m v pojiöùovnictvÌ k dispozici obs·hl˝ vzdÏl·vacÌ program, kter˝ zahrnuje uËÚovskÈ vzdÏl·nÌ aû po univerzitnÌ kurzy pro pojiöùovnictvÌ. V historickÈ perspektivÏ a hled·nÌ zhodnocenÌ se ˙spÏchy a ne˙spÏchy mohou jevit jinak neû z hlediska pamÏtnÌk˘. V ohlÈdnutÌ zpÏt na vlastnÌ minulost dokazujeme, ûe naöe hled·nÌ jeötÏ nejsou u konce, ale takÈ, ûe jasnÏ p¯etrv·v· pot¯eba uûÌvat historii jako orientaËnÌ a rozhodovacÌ pomoc a nikoli jako n·vod k jedn·nÌ. Z·kladnÌ z·jmy pojiöùoven vedly v minulosti Ëasto k vz·jemnÏ se vyluËujÌcÌm n·vrh˘m a ideologick˝m boj˘m. Priv·tnÌ hospod·¯stvÌ kontra zest·tnÏnÌ, priv·tnÌ pojiötÏnÌ nebo soci·lnÌ pojiötÏnÌ, zkr·tka protich˘dnÈ pozice na sebe dlouho nar·ûely. Situace se Ëasem zmÏnila, sluûby pojistitel˘ dnes stojÌ mimo spory a staly se nepostradateln˝mi. Jejich ˙koly a moûnosti jeötÏ vÌce neû d¯Ìv nab˝vajÌ netuöen˝ch rozmÏr˘, nicmÈnÏ zb˝v· jeötÏ velk· Ë·st pole, kter· se musÌ obdÏlat. Je to d˘leûitÈ jak pro n·rodnÌ hospod·¯stvÌ, tak pro spoleËnost v Rakousku. Pozn·mka redakce: Spolupr·ce »AP a Svazu pojiöùoven Rakouska probÌh· od roku 1995 a m· vzestupnou tendenci. ZmÌnÏnÈho slavnostnÌho shrom·ûdÏnÌ ve VÌdni v roce 1999 se z˙Ëastnil gener·lnÌ tajemnÌk »AP. »l·nek prof. Mossera zve¯ejÚujeme s urËit˝m zpoûdÏnÌm z ËistÏ technick˝ch d˘vod˘. VÏ¯Ìme ale, ûe vzhledem k jeho historickÈmu charakteru a p˘sobenÌ Ëesk˝ch pojiöùoven v obdobÌ Rakousko-Uherska ve zmÌnÏnÈm svazu Ëten·¯e PojistnÈho obzoru zaujme. POJISTNÝ OBZOR • 10/2000

Z

vyöujÌcÌ se poËty dÏtsk˝ch ˙raz˘, zejmÈna smrteln˝ch a s trval˝mi n·sledky, vedou pojiöùovny v »eskÈ republice k nejr˘znÏjöÌm preventivnÌm akcÌm. Dokl·dajÌ to i ˙daje shrom·ûdÏnÈ »eskou asociacÌ pojiöùoven a jsou alarmujÌcÌ. V 17 Ëlensk˝ch pojiöùovn·ch bylo nahl·öeno p¯es 25 tisÌc ud·lostÌ, 250 smrteln˝ch ˙raz˘ a pomalu stovka ˙raz˘ s trval˝mi n·sledky. Mezi popul·rnÌ aktivity pojiöùoven na podporu prevence dÏtskÈ ˙razovosti pat¯Ì takÈ akce Jablko nebo citron, kterou druh˝m rokem po¯·d· Generali Pojiöùovna a.s. ve spolupr·ci s dopravnÌmi inspektor·ty a se z·kladnÌmi ökolami. Je zamÏ¯en· na bezpeËnost silniËnÌho provozu. V blÌzkosti vybran˝ch ökol v celÈ »R prov·dÏjÌ policistÈ kontroly ñ mÏ¯enÌ rychlosti, technick˝ stav apod. a dÏti pak odmÏÚujÌ ¯idiËe podle jejich chov·nÌ za volantem. Toho, kter˝ m· vöechno v po¯·dku, odmÏnÌ dÏti usmÏvav˝m obr·zkem, jablkem a samoz¯ejmÏ podÏkov·nÌm a ˙smÏvem. Naopak ti ¯idiËi, kte¯Ì nesplÚujÌ vöe jak m· b˝t, jsou


Pojiöùovny podporujÌ prevenci dÏtskÈ ˙razovosti Eva Trojanov·

P¯i akci Jablko nebo citron v polovinÏ z·¯Ì mohly dÏti ze t¯Ì z·kladnÌch ökol v Plzni, spolu s policisty a po¯adateli z Generali, s potÏöenÌm konstatovat, ûe vÏtöina ¯idiË˘ mÏla vöechny n·leûitosti v po¯·dku. JablÌËka öla tentokr·t Ñna draËkuì.

ÑoceÚov·niì obr·zkem se smutn˝m obliËejem a kysel˝m citronem. Tato dopravnÏ preventivnÌ akce se setk·v· s velk˝m ohlasem, protoûe dÏti se uËÌ nen·silnou a praktickou formou dopravnÌm p¯edpis˘m a ¯idiËi p¯ed dÏtmi p¯ece jen vÏtöinou cÌtÌ vÏtöÌ odpovÏdnost a provinÏnÌ neû p¯i bÏûn˝ch kontrol·ch. KromÏ toho se Generali Pojiöùovna a.s. podÌlÌ na dalöÌch aktivit·ch souvisejÌcÌch se z·branou ökod u ml·deûe, aù uû se to t˝k· jejÌ podpory v˝tvarnÈ soutÏûe pro dÏti z·kladnÌch ökol Rok 2000 ñ rok ochrany motorov˝ch vozidel, kterou po¯·dal D˘m dÏtÌ a ml·deûe v Hradci Kr·lovÈ ve spolupr·ci s PoliciÌ »R. DÏti mÏly za ˙kol nakreslit obr·zky na dopravnÌ tÈma podle sv˝ch z·ûitk˘ ze silnice a svÈho okolÌ, a d·le nap¯Ìklad Ëinnosti Linky bezpeËÌ Nadace Naöe dÌtÏ a Domu na p˘li cesty, jejichû posl·nÌm je pomoc dÏtem v krizov˝ch ûivotnÌch situacÌch, prosazov·nÌ pr·va dÏtÌ a dodrûov·nÌ ⁄mluvy o pr·vech dÌtÏte v »eskÈ republice, vöestrann· pomoc dÏtem bez rodinnÈho a soci·lnÌho z·zemÌ.

15

K

¯eöenÌ n·sledk˘ povodnÌ v tomto obdobÌ bylo Parlamentem, a vl·dou vyËlenÏno tÈmÏ¯ 17 mld. KË. Z nich p¯evaûujÌcÌ Ë·st byla uvolnÏna z mimorozpoËtov˝ch zdroj˘, p¯edevöÌm pak z v˝nos˘ privatizaËnÌch proces˘, konkrÈtnÏ z prodeje provoznÌch jednotek a z likvidace st·tnÌch podnik˘ ve smyslu z·kona Ë. 500/1990 Sb., o p˘sobnosti org·n˘ »eskÈ republiky ve vÏcech p¯evod˘ vlastnictvÌ st·tu k nÏkter˝m vÏcem na jinÈ pr·vnickÈ osoby nebo fyzickÈ osoby: v roce 1997 byla z·konem Ë. 161/1997 Sb. z tÏchto zdroj˘ vyËlenÏna Ë·stka 5 mld. KË, v roce 1998 z·konem Ë. 164/1998 Sb. dalöÌ Ë·stka 4 mld. KË. Poslaneck· snÏmovna rovnÏû rozhodla, aby k financov·nÌ opat¯enÌ k odstranÏnÌ n·sledk˘ povodnÌ byly vyd·ny st·tnÌ dluhopisy v celkovÈm objemu 5 mld. KË a d·le vyËlenila k tomuto ˙Ëelu 900 mil. KË ze st·tnÌch finanËnÌch rezerv. OstatnÌ prost¯edky byly uvolnÏny p¯Ìmo ze st·tnÌho rozpoËtu, z PozemkovÈho fondu a ze St·tnÌho fondu ûivotnÌho prost¯edÌ (ten rovnÏû z¯Ìdil zvl·ötnÌ povodÚovÈ konto, na nÏmû byly shromaûÔov·ny prost¯edky urËenÈ k pomoci postiûen˝m oblastem. Z takto vyËlenÏn˝ch prost¯edk˘ bylo do konce roku 1999 vynaloûeno k odstraÚov·nÌ povodÚov˝ch ökod celkem 15,3 mld. KË. Z tÈto Ë·stky se 13,8 mld. KË t˝kalo prost¯edk˘ uvolÚovan˝ch prost¯ednictvÌm st·tnÌho rozpoËtu, kde z celkovÏ vyËlenÏn˝ch prost¯edk˘, vËetnÏ ˙rok˘ p¯ipsan˝ch v jednotliv˝ch letech, zbylo k p¯evodu do roku 2000, resp. do dalöÌch let vÌce neû 1,5 mld. KË. Pokud jde o pohled st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ, Ministerstvo financÌ jiû v lÈtÏ 1997 a pak d·le pr˘bÏûnÏ zjiöùovalo, jak˝ je v˝voj pojistn˝ch plnÏnÌ za ökody vzniklÈ v souvislosti se z·plavami, z·roveÚ s ˙daji, jak˝ podÌl na ¯eöenÌ situace pojiöùoven m· zajiötÏnÌ. Bylo konstatov·no, ûe zejmÈna dÌky kvalitnÌmu zajiötÏnÌ se vÏtöina pojiöùoven s katastrofick˝mi ökodami vyrovnala, pouze u Pojiöùovny MORAVA, a.s., vznikly problÈmy, kterÈ poslÈze p¯ispÏly k situaci, kdy bylo nutno tÈto pojiöùovnÏ odebrat licenci.

16

Zeptali jsme se ¯editele ⁄¯adu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ Ministerstva financÌ Ing. V·clava K¯ivohl·vka, CSc.

V jakÈm st·diu je ¯eöenÌ problematiky povodnÌ z let 1997ñ1998? Eva Trojanov·

nÌch prost¯edk˘, kterÈ nepostaËovaly na ˙hradu vöech povodÚov˝ch ökod, na starost. Na z·kladÏ Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 232/1999 Sb. o poskytnutÌ finanËnÌ pomoci osob·m pojiötÏn˝m u Pojiöùovny MORAVA, a.s., jejichû majetek byl postiûen povodnÌ v roce 1997, doölo na MF celkem 1477 û·dostÌ, jeû bylo nutno individu·lnÏ posoudit, ke kaûdÈ û·dosti bylo t¯eba vydat rozhodnutÌ ve spr·vnÌm ¯ÌzenÌ. Na tomto mÌstÏ bych r·d ocenil odbornou pomoc expert˘ »eskÈ asociace pojiöùoven. K rozhodnutÌm bylo pod·no 61 rozklad˘, z nichû 7 bylo uzn·no za opr·vnÏnÈ. NynÌ jiû se cel˝ postup blÌûÌ ke konci, v nejbliûöÌch dnech budou odsouhlasenÈ finanËnÌ Ë·stky rozesÌl·ny okresnÌm ˙¯ad˘m a jejich prost¯ednictvÌm p¯Ìmo obËan˘m.

Commercial Union pojiöùovna se p¯estÏhovala Pojiöùovna MORAVA, a.s., se ale dostala do potÌûÌ, jak jsem jiû mnohokr·t uvedl, jiû p¯ed povodnÏmi. Po odebr·nÌ licence v kvÏtnu roku 1998 z˘stalo mnoho povodÚov˝ch ökod jejÌch klient˘ nevy¯Ìzeno. Parlament »R p¯ijal v lednu roku 1999 usnesenÌ, jÌmû vyËlenil 50 mil. KË ze st·tnÌho roz-

poËtu na pomoc povodnÏmi postiûen˝m klient˘m Pojiöùovny MORAVA, a.s. PozdÏji byla Ë·stka zv˝öena o dalöÌch 15 mil. KË. Odbor pojiöùovnictvÌ a penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ dostal celou z·leûitost, poËÌnaje nalezenÌm vhodnÈ legislativnÌ normy a konËe n·vrhem vlastnÌho rozdÏlenÌ finanË-

Od srpna t.r. sÌdlÌ gener·lnÌ ¯editelstvÌ Commercial Union ûivotnÌ pojiöùovna, a.s., na novÈ adrese: Lond˝nsk· 41, 120 21 Praha 2 telefon: 2141 6111 fax: 2141 6101 e-mail: [email protected]


L

etoönÌ, jiû 47 v˝roËnÌ zased·nÌ sdruûenÌ vydavatel˘ pojiöùovacÌho tisku ñ Presse Internationale des Assurances (PIA), kterÈ probÏhlo ve dnech 13. ñ 17. Ëervna, mÏlo tentokr·t zvl·ötnÌ atmosfÈru. To proto, ûe se konalo v Lond˝nÏ, v centru tradiËnÌch a svÏtozn·m˝ch institucÌ pojiöùovacÌho pr˘myslu. Hostitelem byl zn·m˝ britsk˝ oborov˝ Ëasopis, Post Magazine, kter˝ bezezbytku vyuûil vöe, ËÌm Lond˝n m˘ûe srdce ûurnalisty z oboru pojiöùovnictvÌ potÏöit a p¯ipravil pro ˙ËastnÌky zased·nÌ bohat˝ a zajÌmav˝ doprovodn˝ program. VydavatelstvÌ hostitelskÈho Post Magazine, kterÈ ˙ËastnÌci zased·nÌ

extravagantnÌ architektura budovy, v nÌû jsou umÌstÏny historickÈ interiÈry p˘vodnÌch Lloydís, jakoby symbolizovala prolÌn·nÌ pojiöùovacÌ tradice a originality tohoto upisovacÌho domu s nov˝mi cestami, kter˝mi se po velkÈ krizi z p¯elomu osmdes·t˝ch a devades·t˝ch let tato spoleËnost nynÌ ubÌr·. ⁄ËastnÌci konference byli sezn·meni s historiÌ a principy fungov·nÌ tÈto spoleËnosti a kromÏ jinÈho mÏli i p¯Ìleûitost individu·lnÌ dvouhodinovÈ Ñpraxeì p¯i upisov·nÌ konkrÈtnÌho rizika u nÏkterÈho ze stol˘ syndik·t˘. N·vötÏva Association of British Insurers (ABI) byla vÏnov·na vz·jemnÈ v˝mÏnÏ informacÌ a diskuzi

bude moci b˝t elektronick˝ obchod rozvÌjen bez p¯ek·ûek. Nov˝m p¯Ìstup˘m k obchodnÌ Ëinnosti v pojiöùovnictvÌ byl vÏnov·n i samostatn˝ semin·¯ p¯ipraven˝ pro ˙ËastnÌky konference pod z·ötitou IBM Royal Society for the Arts firmami, nabÌzejÌcÌmi produkty na podporu ¯ÌzenÌ a vedenÌ prodeje. Pojistn˝ podvod je vÏËn˝m b¯emenem pojiöùovnictvÌ. Vöude ve svÏtÏ je s nÌm sv·dÏn nep¯etrûit˝ boj na n·rodnÌ i nadn·rodnÌ ˙rovni se st¯Ìdav˝mi ˙spÏchy. Brit·nie pat¯Ì k tÏm zemÌm, ve kter˝ch je prevence pojistnÈho podvodu institucionalizov·na (Crime & Fraud Prevention Bureau) a bojuje se systematicky, d˘slednÏ a vöemi prost¯edky.

jÌmavÈ na zdejöÌ praxi je, ûe je praktikov·na jiû 15 let, ve¯ejnost o nÌ vÌ a p¯itom nenÌ ofici·lnÌ (kolize se z·konem na ochranu osobnÌch dat). Jde o jak˝si Ëern˝ seznam. Ve v˝Ëtu drobn˝ch zajÌmavostÌ, kterÈ v diskuzi zaznÏly by bylo moûno pokraËovat jeötÏ dlouho. Na Ëem se vöak v z·vÏru p¯ÌtomnÌ shodli bezezbytku bylo, ûe p¯estoûe existuje nejistota v tom, zda v˝daje na boj proti pojistnÈmu podvodu nep¯evyöujÌ ˙spory, kterÈ boj p¯in·öÌ, je nutno v nÏm pokraËovat s neutuchajÌcÌm ˙silÌm. To proto, ûe zde nejde jen o penÌze unikajÌcÌ p¯i v˝platÏ pojistn˝ch plnÏnÌ, ale je v s·zce kredit oboru, jehoû ztr·ta by st·la mnohem vÌc.

V˝roËnÌ zased·nÌ PIA 2000

PhDr. Jan K·brt, »esk· asociace pojiöùoven navötÌvili jako prvnÌ, bylo uk·zkou modernÌho, ˙ËelnÈho a ˙spornÈho provozu, kter˝ zvl·d· kromÏ vlajkovÈ lodi, t˝denÌku Post Magazine, vyd·vat dalöÌ Ëty¯i oborovÈ tituly s r˘znou periodicitou (vËetnÏ dennÌho zpravodaje) v tiötÏnÈ i elektronickÈ mutaci. OhromujÌcÌ pro mnohÈ z ˙ËastnÌk˘ byla skuteËnost, jak komerËnÏ ˙spÏönÈ mohou b˝t oborovÈ tituly pojiöùovnictvÌ v konkurenci, kter· v Brit·nii existuje. VypovÌd· to mj. o tradici a robustnosti britskÈho pojistnÈho trhu. (VÌce o Post Magazinu viz v Ël·nku ÑBritsk˝ Ëasopis Post Magazine slavil 160 let od svÈho zaloûenÌì.) NemÈnÏ zajÌmav· byla n·vötÏva Lloydís of London. ModernÌ, POJISTNÝ OBZOR • 10/2000

na dvÏ tÈmata ñ @-commerce, resp. @-business a pojistn˝ podvod. Z pochopiteln˝ch d˘vod˘ je @commerce/@-business poslednÌm hitem i v pojiöùovnictvÌ. O vyuûitÌ moûnostÌ, kterÈ novÈ technologie v obchodÏ nabÌzejÌ, usilujÌ vöechny pojistnÈ trhy, p¯iËemû mÌra pokroku z·visÌ na dvou faktorech. Na technickÈ vyspÏlosti spoleËnosti jako celku a na legislativÏ. Nutno zde zd˘raznit, ûe »esk· republika si v porovn·nÌ s ostatnÌm svÏtem v˘bec nestojÌ öpatnÏ. P¯edevöÌm pokud se t˝k· legislativy, dÌky ned·vno schv·lenÈmu z·konu o elektronickÈm podpisu a p¯ipravovanÈmu z·konu o pojistnÈ smlouvÏ m·me velkou öanci b˝t mezi prvnÌmi, kde

P¯edstavitelÈ PIA (zleva): prezident David Worsfold, viceprezident Willem Vreeswijk, prezident honorary Roel Veldwijk.

Nap¯Ìklad zde existujÌ t¯i volnÈ telefonnÌ linky, kterÈ jsou vyËlenÏny pro ud·nÌ. TÏsnÏ p¯ed spuötÏnÌm je jiû druh·, masivnÌ kampaÚ, zamÏ¯en· p¯edevöÌm do oblasti ve¯ejnÈho mÌnÏnÌ. Ve Francii v loÚskÈm roce zaznamenali 1 600 podez¯enÌ, kter· byla vyöet¯ov·na org·ny Ëinn˝mi v trestnÌm ¯ÌzenÌ, z nichû 40 % bylo prok·z·no jako pojistn˝ podvod. Ve skandin·vsk˝ch zemÌch existuje tzv. Fraud List, kter˝ obsahuje datab·zi klient˘, kte¯Ì jiû pro pojistn˝ podvod byli souzeni a kter˝ smÌ b˝t vyuûÌv·n jen p¯i likvidaci pojistn˝ch ud·lostÌ. V Nizozemsku majÌ Black List, kter˝ eviduje kromÏ provinilc˘ v oblasti pojistnÈho podvodu i dalöÌ h¯ÌönÌky. Za-

»esk· asociace pojiöùoven udrûuje s AsociacÌ britsk˝ch pojistitel˘ ËetnÈ kontakty, jejichû tÏûiötÏ spoËÌv· p¯edevöÌm ve vz·jemnÈ v˝mÏnÏ informacÌ. V z·vÏru diskuze byla p¯Ìleûitost podÏkovat jmÈnem »AP vedenÌ a p¯edevöÌm dokumentaËnÌmu st¯edisku ABI za materi·ly, kterÈ pravidelnÏ a bezplatnÏ do Prahy zasÌl·. DalöÌ ze zajÌmav˝ch mÌst, kter· mÏli z·stupci PIA moûnost navötÌvit, byl Chartered Insurance Institute, renomovan˝ britsk˝ vzdÏl·vacÌ institut, ökolÌcÌ a certifikujÌcÌ odbornÌky vöech pojiöùovnick˝ch specializacÌ po celÈm svÏtÏ. HostÈ byli sezn·meni se systÈmem Ëinnosti institutu (blÌûe viz www.cii.co.uk) a

17

CertifikaËnÌ institut »AP informuje CertifikaËnÌ institut »AP (d·le jen CI »AP) registruje firmy schopnÈ montovat elektrickÈ zabezpeËovacÌ systÈmy podle poûadavk˘ »eskÈ asociace pojiöùoven uveden˝ch v AplikaËnÌ smÏrnici »AP P 131ñ7. Seznam registrovan˝ch firem u CI »AP a seznam certifikovan˝ch v˝robk˘ je k dispozici pojiöùovn·m pro vyuûÌv·nÌ v praxi. AktualizovanÈ seznamy registrovan˝ch firem a certifikovan˝ch v˝robk˘ jsou zve¯ejÚov·ny na internetov˝ch str·nk·ch »eskÈ asociace pojiöùoven (www.cap.cz). Seznam registrovan˝ch firem ke dni 31. 8. 2000 »Ìslo registrace Z 000-018 Z 000-019 Z 000-020 Z 000-021 FiremnÌ tabulky ze sbÌrky Chartered Insurance Institute (i foto dole).

navötÌvili jeho knihovnu, ve kterÈ si lze v oddÌlu Ëasopis˘ vyp˘jËit i kterÈkoliv ËÌslo PojistnÈho obzoru poslednÌho desetiletÌ. Na d¯evem obloûen˝ch zdech centr·lnÌho schodiötÏ budovy institutu je umÌstÏno na öest tisÌc firemnÌch tabulek pojiöùoven celÈho svÏta, mnohÈ znaËnÈ historickÈ hodnoty. NechybÌ mezi nimi ani firemnÌ tabulky z Ëesk˝ch zemÌ. Dne 16. 6. probÏhlo vlastnÌ internÌ jedn·nÌ v˝roËnÌ konference, kterÈ kaûdoroËnÏ hodnotÌ Ëinnosti PIA v uplynulÈm obdobÌ a stanovÌ ˙koly na dalöÌ rok. JednÌm z jeho bod˘ jsou i informace Ëlen˘ o v˝voji na mate¯sk˝ch pojistn˝ch trzÌch (vÏtöinou v pÌsemnÈ podobÏ) a informace o nov˝ch titulech oborovÈho tisku. Jedn·nÌ b˝v· vÏcnÈ a struËnÈ a nejinak tomu bylo i letos. Z·stupce PojistnÈho obzoru podal pÌsemnou i ˙stnÌ informaci z ËeskÈho pojistnÈho trhu a Ëinnosti naöeho Ëasopisu, jejÌû tÏûiötÏ spoËÌvalo v charakteristice novÈ legislativy v »R. NÏkter· d˘leûit· fakta z pr˘bÏhu internÌho zased·nÌ PIA 2000: l V˝roËnÌho zased·nÌ se z˙Ëastnilo 24 z·stupc˘ oborov˝ch periodik

18

z celÈ Evropy, jedin˝m hostem ze z·mo¯Ì zde byl poprvÈ se ˙ËastnÌcÌ Alex Hodges, prezident chicagskÈho vydavatelstvÌ Insurance Research Letter (stejnÏ tak, jako vÏtöina ostatnÌch titul˘ je i tento k dispozici v knihovnÏ »AP). PIA udrûuje st·lou komunikaci s p¯edstaviteli CEA, a proto na zased·nÌ nechybÏl ani vedoucÌ Public Affairs CEA, pan Emmanuel Reinert. NÏkte¯Ì ËlenovÈ PIA jsou naopak souËasnÏ reprezentanty sv˝ch asociacÌ v PR Committee CEA. l SouËasn˝ president PIA a jeho dlouholet˝ viceprezident Roel Veldwijk (Nizozemsko) odstoupil ze svÈ funkce a do Ëela PIA byl jednohlasnÏ zvolen jeho dosavadnÌ viceprezident David Worsfold (Velk· Brit·nie). Nov˝m viceprezidentem se stal Willem Vreeswijk (Nizozemsko). l P¯ÌötÌ v˝roËnÌ zased·nÌ PIA se bude konat v Ëervnu roku 2001 v Budapeöti. Roku 2004 oslavÌ PIA pades·t let svÈho trv·nÌ. Toto jubilejnÌ zased·nÌ PIA se m· uskuteËnit v zemi zaloûenÌ tÈto organizace, v Pa¯Ìûi pod patronacÌ Ëasopisu LíArgus.

JmÈno firmy ABEZO, s.r.o. Pavel SmÈkal ELZO Chrudim INTE, s.r.o. CENTR PCO, v.o.s.

Adresa Na LepöÌm 8, Praha 4 éiûkovo n·m. 2, Chrudim ätef·nikova 167, ZlÌn Boleslavsk· 1061, Bakov n. Jiz.

Certifikace v˝robk˘ v oblasti elektrick˝ch zabezpeËovacÌch systÈm˘ se ke dni 31. 8. 2000 rozöÌ¯ila o v˝robky t¯Ì v˝znamn˝ch dovozc˘ a jednoho hlavnÌho v˝robce na naöem trhu: CertifikaËnÌ institut »AP d·le p¯ipravuje smÏrnici ÑPojistnÈ t¯Ìdyì, kde je stanoveno v öesti t¯Ìd·ch minim·lnÌ zabezpeËenÌ objekt˘ mechanick˝mi a elektrick˝mi prost¯edky. NedÌlnou souË·stÌ smÏrnice je seznam objekt˘ a jejich za¯azenÌ do pojistn˝ch t¯Ìd. Tato smÏrnice m· usnadnit rozhodov·nÌ pracovnÌk˘ pojiöùoven p¯i posuzov·nÌ zabezpeËenÌ majetku. SmÏrnice bude d˘leûitou pom˘ckou i pro mont·ûnÌ firmy, kterÈ se zab˝vajÌ zabezpeËenÌm objekt˘. (zv)

Post Magazine oslavil stoöedes·tiny Organiz·tor letoönÌho v˝roËnÌho zased·nÌ PIA britsk˝ Ëasopis Post Magazine oslavil neuvÏ¯iteln˝ch 160 let svÈ historie ñ byl zaloûen 24. Ëervence roku 1840. P¯i p¯Ìleûitosti oslav se Post Magazine m˘ûe pochlubit hned nÏkolika prim·ty a zvl·ötnostmi. Jestliûe n·ö Pojistn˝ obzor je nejdÈle nep¯etrûitÏ vych·zejÌcÌ oborov˝ mÏsÌËnÌk v Ëesk˝ch zemÌch, pak Post Magazine je nejdÈle nep¯etrûitÏ vych·zejÌcÌ oborov˝ t˝denÌk na svÏtÏ. Nevynechal jedinÈ vyd·nÌ ani v pr˘bÏhu bombardov·nÌ Lond˝na za II. svÏtovÈ v·lky, p¯estoûe jeho kancel·¯e a tisk·rna byly stejnÏ jako mnoho ostatnÌch vydavatelsk˝ch dom˘ na Fleet Street a v jejÌm okolÌ (kde bylo oded·vna a dodnes je centrum Lond˝nskÈho tisku) zniËeny. Zcela zapad· do stylu britskÈho ctÏnÌ tradic, ûe dnes i po 160 letech jsou kancel·¯e Post Magazinu na dohled od mÌsta jeho p˘vodnÌho sÌdla. Zakladatel Post Magazinu, zn·m˝ vydavatel novin J. H. Hooper vyuûil pro distribuci vznikajÌcÌho Ëasopisu v roce 1840 rozbÏhu novÈ poötovnÌ spoleËnosti Penny Post. Proto mÏl takÈ Ëasopis v prvnÌch letech svÈ existence neobvykl˝ form·t a vzhled ñ byl to spÌöe novinov˝ dvojlist form·tu A3, poskl·dan˝ do velikosti psanÌËka, kterÈ jiû bylo okolkov·no (dneönÌ poötovnÈ pauöalov·no). I ËlenÏnÌ obsahu bylo n·paditÈ. Jiû od svÈho prvnÌho vyd·nÌ zde mÏla sv˘j a ne mal˝ prostor vyhrazena inzerce. Origin·lnÌ byla takÈ voln· strana uvnit¯ kaûdÈho ËÌsla, kter· slouûila ¯editel˘m pojiöùovacÌch kancel·¯Ì k veps·nÌ novinek a zpr·v z jejich vlastnÌ spoleËnosti p¯edtÌm, neû rozeslali ËÌslo sv˝m agent˘m. Za 160 let svÈ existence proöel Post Magazine mnoha promÏnami odpovÌdajÌcÌmi pot¯eb·m pojiöùovnictvÌ i nov˝m technologiÌm aplikovan˝m ve svÏtÏ mÈdiÌ, p¯eûil mnoho sv˝ch konkurent˘, mnohÈ i pohltil. Kdysi skromnÈ, z novin poskl·danÈ psanÌËko, je dnes v˝pravn˝m barevn˝m Ëasopisem, specializovan˝m na pojiöùovnictvÌ, kter˝ m· i svoji internetovou mutaci (www.postmag.uk). MaklÈ¯˘m a zajiötÏnÌ se vÏnujÌ jeho dva Ñsourozenciì ñ Ëasopisy ÑReinsuranceì (www.re-world.com) a ÑProfessional Brokingì (www.broking.co.uk). Zasahuje do dÏnÌ na pojistnÈm trhu nejen psan˝m slovem, ale od roku 1995 je nap¯Ìklad po¯adatelem udÌlenÌ v˝roËnÌch cen britskÈho pojiöùovnictvÌ, na kterÈm jsou ve velkolepÈ show v Royal Albert Hall vyhlaöov·ni ti nejlepöÌ v devaten·cti kategoriÌch pojiöùovacÌho pr˘myslu. Post Magazine m· vysok˝ kredit nejen ve VelkÈ Brit·nii, ale naleznete ho v knihovn·ch pojiöùovacÌch spoleËnostÌ celÈho svÏta, vËetnÏ knihovny »eskÈ asociace pojiöùoven. PhDr. Jan K·brt POJISTNÝ OBZOR • 10/2000

P

ot¯eba uzn·nÌ nenÌ û·dn˝ chorobn˝ p¯Ìznak slaboch˘. Je to vit·lnÌ tuûba hluboce zakotvena v kaûdÈm z n·s. NenÌ-li naplnÏna, p¯est·v· b˝t ËlovÏk motivov·n. Jde-li o pracovnÌka, st·v· se povrchnÌm, nesvÏdomit˝m, lhostejn˝m k plnÏnÌ ˙kol˘. * Uzn·nÌ je vÏcnÏ vysloven˝ a zd˘raznÏn˝ souhlas s chov·nÌm, jedn·nÌm a kon·nÌm pracovnÌka. ZtotoûnÏnÌm se s v˝sledky jeho pr·ce, s jeho Ëiny. Vyjad¯uje z·sluûnost pracovnÌka. * Uzn·nÌ ovlivÚuje citovou a volnÌ str·nku. Pocit zadostiuËinÏnÌ se projevuje zlepöen˝m vztahem k okolÌ. * Uzn·nÌ zvyöuje sebevÏdomÌ. P˘sobÌ na postavenÌ ËlovÏka, kter˝ si najednou vÏ¯Ì, spolÈh· vÌc na sebe, st·v· se sebejist˝m. * Uzn·nÌ poopravuje a n·slednÏ mÏnÌ sebehodnocenÌ. Doch·zÌ k novÈmu uspo¯·d·nÌ hodnot. * Uzn·nÌ nutk· ke zmÏn·m. Iniciuje opravu nedokonalÈho na dokonalÈ, pov˝öenÌ dobrÈho na lepöÌ. Vytv·¯Ì prostor pro fantazii a tvo¯ivost. * Uzn·nÌ orientuje pracovnÌka na Ñuznalouì oblast Ëinnosti. Je impulsem k usmÏrnÏnÌ jeho aktivit. MÏnÌ tendence na cÌlovÈ postoje. * Uzn·nÌ je mocn˝ motivaËnÌ prost¯edek. ZpevÚuje chov·nÌ, vede k pozitivnÌm Ëin˘m. OvlivÚuje a mÏnÌ lidi. Jste-li ¯ÌdicÌm pracovnÌkem, m·te v uzn·nÌ k dispozici velmi ˙Ëinnou zbraÚ. Samoz¯ejmÏ dvouseËnou. Kdyû uzn·vat umÌte, jste uznal˝m nad¯Ìzen˝m, je to zbraÚ povzn·öejÌcÌ ñ dok·ûe promÏnit pracoviötÏ v radostnÈ ˙zemÌ, kam se vöichni tÏöÌ. Pokud ji vyuûÌvat neumÌte, je to zbraÚ pustoöÌcÌ ñ mÏnÌ pracovnÌ prost¯edÌ v nep¯·telskou zÛnu. Na mÌ¯e schopnosti uznat dobrou pr·ci pod¯Ìzen˝ch z·leûÌ vaöe oblÌbenost, vaöe autorita, v·ö p¯Ìnos organizaci. Chybujete, nep¯ihlÌûÌte-li k z·sluh·m pracovnÌk˘, jeötÏ vÌce, kdyû d·v·te najevo, ûe jak˝koli ˙spÏch je v˝luËnou z·sluhou vedenÌ. PracovnÌk vÏdomÏ nebo bezdÏËnÏ trpÌ nenasycenou touhou po uzn·nÌ. Jestliûe z˘stane delöÌ dobu jeho touha nenaplnÏna, vznikne duöevnÌ vakuum, kterÈ po nÏjakÈm POJISTNÝ OBZOR • 10/2000

M·te uznalÈho öÈfa?

doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.

Ëase ustoupÌ pochybnostem o sobÏ samÈm, strachu ze selh·nÌ, vlastnÌ nedostateËnosti. Vyvolan˝ pocit, ûe je p¯ehlÌûen, opomÌjen, diskriminov·n, ûe je neû·doucÌ, ned˘leûit˝, nepot¯ebn˝ ñ pat¯Ì k nejzhoubnÏjöÌm. Odezvou je projev nespokojenosti, doprov·zen˝ osobit˝m chov·nÌm. Postiûen˝ reaguje s uraûenou hrdostÌ, hnÏvem, nep¯·telstvÌm. St·v· se pasivnÌ, neteËn˝, apatick˝. V jednÈ krajnosti jde o vzpouru v˘Ëi vöem, ve druhÈ odevzd·nÌm se. Tendence po uzn·nÌ jsou u vÏtöiny pracovnÌk˘ velmi intenzivnÌ, nÏkdy povaûov·ny za hlavnÌ motiv lidsk˝ch aktivit. Kaûd˝ chce mÌt jistotu a vÏdÏt Ñjak je na tomì. Pro pracovnÌka je povzbuzenÌm, kdyû si ho vöÌm·te, vÏnujete mu pozornost a hodnotÌte jeho Ëinnost. ⁄Ëinnost uzn·nÌ vyûaduje, aby bylo: ñ nestrannÈ a zaslouûenÈ, ñ konkrÈtnÌ a vËasnÈ, ñ postupnÈ a trvalÈ. Vliv uzn·nÌ se zvyöuje, je-li: ñ up¯ÌmnÏ mÌnÏnÈ, ñ shodnÏ ocenÏnÈ, ñ spoleËnÏ p¯ijatÈ. Je mylnÈ domnÌvat se, ûe uzn·nÌ zasluhujÌ jen vynikajÌcÌ v˝kony, neobvyklÈ Ëiny, nejzp˘sobnÏjöÌ chov·nÌ, nej˙spÏönÏjöÌ jedn·nÌ. Nikdy v pracovnÌkovi nevzbuzuje pocit, ûe vöe, co dÏl·, je samoz¯ej-

mostÌ. JednoznaËnÏ prokaûte, ûe umÌte ocenit dobrou pr·ci. Vyslovte uzn·nÌ i za to, co je obecnÏ povaûov·no za obvyklÈ, bylo vöak dosaûeno za mimo¯·dn˝ch okolnostÌ s velk˝m nasazenÌm. VyuûÌvejte mnohosti zp˘sob˘ vyj·d¯enÌ uzn·nÌ, projevujte je vhodnou formou. Z kaûdÈho nechù vyza¯uje v·ö bezv˝hradn˝ vnit¯nÌ souhlas, zn·soben˝ p¯·telsk˝m povzbuzenÌm. Mine-li se uzn·nÌ ˙Ëinkem, zanik· jeho posl·nÌ. UdÌlet uzn·nÌ vyûaduje vysok˝ cit pro mÌru. MusÌ b˝t ˙mÏrnÈ vÏci, za kterou bylo vysloveno, osobÏ, kterÈ je urËeno. Neboù: ÑCo jednou prospÌv·, druhÈmu ökodÌì. StupeÚ uzn·nÌ budiû p¯imÏ¯en˝ stupni z·sluhy. Kaûd˝ nesoulad p˘sobÌ antimotivaËnÏ. NedostateËnÈ uzn·nÌ se pracovnÌka dotkne jako nedocenÏnÌ nebo podcenÏnÌ. P¯ehnanÈ vyvol· nezdravÈ sebevÏdomÌ. PracovnÌkovi naroste h¯ebÌnek, stane se samolib˝m, uzn·nÌ vyuûije k zÌsk·nÌ osobnÌch v˝hod. P¯emÌra uzn·nÌ sniûuje jeho ˙Ëinnost. U nÏkter˝ch pracovnÌk˘ vyvol· sebeuspokojenÌ, projevujÌcÌ se jeöitnostÌ, dom˝ölivostÌ. Z ËlovÏka se najednou st·v· nesebekritick˝ n·fuka, kter˝ si o sobÏ myslÌ vÌc, neû je. P¯ehlÌûÌ ostatnÌ, vyûaduje obdiv, oslavu svÈ osoby. Je-li uzn·nÌm posÌlena jeho p˝cha a nosÌ hlavu v oblacÌch, je nebezpeË-

n˝. ÑP˝cha je jist˝ zp˘sob pohrd·nÌ lidmi ñ vyjma sebe,ì napsal v Charakterech Theophrastus. KaûdÈ uzn·nÌ, kterÈ se v·m dostane, nechejte projÌt sÌtem ne˙spornÈ kritiky. Zasluhuji si ho, Ëi nezasluhuji? Pokud se s nÌm ztotoûnÌte ñ p¯ijmÏte ho. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ by v·s mÏlo nechat Ñp¯i zemiì. Vûdy peËlivÏ naslouchejte, za co je v·m uzn·nÌ d·v·no. NezveliËujte ho, ned·vejte mu jin˝ rozmÏr neû jak˝ mu pat¯Ì, nerozliöujte ho na vÏci, kter˝ch se net˝k·. M·te-li pochybnosti o jeho spr·vnosti, domnÌv·te-li se, ûe v·m nen·leûÌ, ûe je nepat¯iËnÈ ñ nep¯ijÌmejte ho. AlespoÚ vnit¯nÏ ho odmÌtnÏte. Nep¯isvojenÌ je z·rukou, ûe v·s mine stihomam pov˝öenectvÌ. PodobnÏ jako jin· pozitiva i uzn·nÌ m˘ûe b˝t zneuûito. Neup¯ÌmnÈ, faleönÈ, podbÌzenÌ jako lichotka, st·v· se prost¯edkem k dosaûenÌ lacinÈho prospÏchu. ÑTele, kterÈ lichotÌ, snadno saje ze dvou krav,ì pouËuje mongolsk· moudrost. Uzn·nÌ se tak st·v· danajsk˝m darem. OdmÌtnÏte ho, i toho, kdo s nÌm p¯iöel. Sami ho nepouûÌvejte! VycÌtÌ-li druh˝, ûe uzn·nÌ je jen form·lnÌ, ûe jde o levn˝ podnÏt k ziötnosti, ztr·cÌte jeho d˘vÏru. VÏ¯it pochlebnÌkovi znamen· vystavovat se jeho skrytÈ zlobÏ. ÑHoröÌ jazyk faleönÌka, neûli kopÌ protivnÌka,ì varuje p¯ÌslovÌ. Br·t v ˙vahu p¯irozenou pot¯ebu po uzn·nÌ v˝konu, schopnosti a dovednosti, podÌlu na dosaûenÌ dobrÈho v˝sledku, umoûÚuje zmÏnit p¯Ìstup pod¯Ìzen˝ch k pr·ci. VyslovenÌm uzn·nÌ kaûdÈmu, kdo si to zaslouûÌ, posilujete jeho d˘leûitost a souËasnÏ ho zavazujete. P¯ijmÏte projev uzn·nÌ jako pravidlo uplatÚovanÈ p¯i komunikaci k propletenÌ vz·jemn˝ch vztah˘. V·ö vliv vzroste, pod¯ÌzenÌ budou vst¯ÌcnÏjöÌ, podpo¯Ì vaöe n·vrhy, podnÏty, z·mÏry. K cÌli, jak dostat z pracovnÌka to nejlepöÌ, neexistuje û·dn· zkratka. Jde o nep¯etrûit˝ proces, p¯i kterÈm je ˙spÏön˝ ten ¯ÌdicÌ pracovnÌk, kter˝ dovede vyuûÌvat vöech dostupn˝ch motivaËnÌch stimul˘. Uzn·nÌ se organizaci vracÌ nejen zv˝öen˝m v˝konem pracovnÌk˘, ale takÈ tÏsnÏjöÌm vztahem, kter˝ si k nÌ vytvo¯Ì ñ loajalitou.

19

POJISTN OBZOR

Recommend Documents