MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ-EKONOMICKÁ FAKULTA
Možnosti rozvoje vybraného podniku na trhu s pohonnými hmotami BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor práce:
Zuzana Mohauptová
Vedoucí práce:
Ing. Aleš Peprný, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti rozvoje vybraného podniku na trhu s pohonnými hmotami vypracovala samostatně pod vedením Ing. Aleše Peprného, Ph.D. a že jsem uvedla všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 1. května 2013 ________________________ Autorka práce 2
Poděkování Děkuji svému vedoucímu práce, Ing. Alešovi Peprnému, Ph.D., pomocí něhož jsem mohla vypracovat bakalářskou práci.
3
Abstrakt Tato bakalářská práce na téma „Možnosti rozvoje vybraného podniku na trhu s pohonnými hmotami“ se zabývá možnostmi, jakými lze zlepšit postavení vybraného podniku na trhu. Úkolem bylo popsat skutečnosti související s prodejem PHM a následně vytvořit hypotézy, které vedou k rozvoji čerpací stanice a vybrat tu nejvhodnější k následné možné aplikaci. Klíčová slova Pohonné hmoty, daně, SWOT analýza, biosložka, čipový systém.
Abstract This bachelor thesis entitled "Development opportunities of the selected company on the fuel market" deals with the possibilities that can improve the position of successful enterprise market. The task was to describe facts related to the sale of fuel and then create hypotheses that lead to the development of gas stations and choose the most suitable for the subsequent possible application.
Keywords Fuel, taxes, SWOT analysis, biofuels, chip system.
4
Obsah 1 2 3
Úvod................................................................................................................... 9 Cíl a metodika .................................................................................................. 10 Teoretická část ................................................................................................. 11 3.1 Daně........................................................................................................... 11 3.1.1 Rozdělení daní.................................................................................... 11 3.1.2 Daň z přidané hodnoty a spotřební daň.............................................. 11 3.1.3 Nepřímé daně u pohonných hmot ...................................................... 13 3.1.4 Harmonizace daní v Evropské Unii ................................................... 15 3.2 Rozdělení společností................................................................................ 16 3.2.1 Osobní obchodní společnosti ............................................................. 16 3.2.2 Kapitálové společnosti ....................................................................... 17 3.2.2.1. Společnost s ručením omezeným ............................................. 17 3.2.2.2. Akciová společnost .................................................................. 18 3.3 Pohonné hmoty (PHM) ............................................................................. 19 3.3.1 Biosložka............................................................................................ 20 3.4 Franchising ................................................................................................ 21 3.4.1 Hlavní rysy franchisingu .................................................................... 23 3.4.2 Historie světového franchisingu......................................................... 24 3.4.3 Historie franchisingu v České republice ............................................ 25 3.5 Samoobslužný čipový systém ................................................................... 26 3.5.1 UNICARD ......................................................................................... 27 3.5.2 UNICARD/EMV ............................................................................... 28 3.5.3 OCTOMAT ........................................................................................ 29 3.6 SWOT analýza .......................................................................................... 30 3.7 Porterova analýza pěti sil .......................................................................... 31 4 Vlastní práce..................................................................................................... 33 4.1 Analýza pomocí Porterova modelu ........................................................... 33 4.2 Zdanění benzínu a nafty v ČR a sousedících států .................................... 35 4.3 ZEVOS a.s................................................................................................. 37 4.4 „Je vhodné zakoupit franchisovou licenci na prodej PHM od konkrétního poskytovatele?“ .................................................................................................... 39 4.4.1 SWOT analýza ................................................................................... 42 4.4.2 Zhodnocení SWOT analýzy............................................................... 42 4.4.3 Výsledek............................................................................................. 45 4.5 „Je vhodné instalovat na čerpací stanici RANČ bezobslužný čipový systém?“ ............................................................................................................... 45 4.5.1 SWOT analýza ................................................................................... 46 4.5.2 Zhodnocení SWOT analýzy............................................................... 46 4.5.3 Výsledek............................................................................................. 48 4.6 „Je vhodné změnit dodavatele PHM?“...................................................... 48 4.6.1 SWOT analýza ................................................................................... 49 4.6.2 Rozbor SWOT analýzy ...................................................................... 49 4.6.3 Výsledek............................................................................................. 51 4.7 Zhodnocení vybrané hypotézy .................................................................. 51 4.7.1 Unidataz ............................................................................................. 52 4.7.2 Náklady na pořízení ........................................................................... 52 4.7.3 Náklady a výnosy na ČS „RANČ“ .................................................... 53
5
4.7.4 Odhad navýšení zisků a doba návratnosti investice........................... 54 4.7.5 Zákazníci ............................................................................................ 55 5 Závěr ................................................................................................................ 56 6 Literatura .......................................................................................................... 57 6.1 Tištěná literatura........................................................................................ 57 6.2 Internetové prameny.................................................................................. 58 7 Přílohy.............................................................................................................. 60
6
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: DPH ve státech EU……………………………………………………….…..13 Tabulka č. 2: Spotřební daň na 1000 litrů benzínu ve státech……………..…...14 Tabulka č. 3: Spotřební daň na 1000 litrů nafty ve státech EU ……..….………15 Tabulka č. 4: Obsah biosložek v jednotlivých palivech ………..………………….21 Tabulka č. 5: Počet čerpacích stanic k datu 31.12.2012 ….………………………...34 Tabulka č. 6: Zdanění v PHM v České republice ………….…………………………35 Tabulka č. 7: Zdanění PHM v Německu ………………………………………….........36 Tabulka č. 8: Zdanění PHM v Rakousku ……………………………………………….36 Tabulka č. 9: Zdanění PHM na Slovensku ………………………………….……….37 Tabulka č. 10: Zdanění PHM v Polsku……………………..……………………..……..37 Tabulka č. 11: Náklady na pořízení čipového systému ..………………………….53 Tabulka č. 12: Zisky na ČS „RANČ“………………………………….…………………….53 Tabulka č. 13: Předpokládaný odhad..…………………………………………………….54 Tabulka č. 14: Zvýšení zisků……………………………………………………….…….……54
7
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Ukázka stavby rodinného domu společnosti ZEVOS a.s. ..…..60 Obrázek č. 2: Ukázka stavby sila na obilí společnosti ZEVOS a.s. ……………60 Obrázek č. 3: Ukázka rekonstrukce ZŠ společnosti ZEVOS a.s. ………………60
8
1
Úvod
Pohonné hmoty jsou v dnešní společnosti velice potřebné a bez nich, bychom si život těžko dokázali představit, když skoro celý svět funguje právě díky nim. Důležité jsou především v dopravě, kde díky nim je zajištěna přeprava a to osob nebo materiálu, dále zásobování a logistika. Jsou hybnou silou české, ale i světové ekonomiky. Bakalářská práce je zaměřena na podnik s pohonnými hmotami, u kterého je možný rozvoj a díky němu lepší upevnění pozice na trhu. V teoretické části práce se budu zabývat pohonnými hmotami, jak jsou v České republice zdaněny a kolik procent z ceny tvoří daň. Dalším bodem je obsah biosložek v palivech a paliva, která se u nás objevují. V této části se také seznámíme s možnostmi, pomocí kterých chci podnik zlepšit. Bude zde představen čipový systém, který je nedílnou součástí malých veřejných stanic, ale i metoda obchodování, zvaná franchising. V praktické části se zaměřím na tři možnosti, pomocí kterých by se dal podnik rozvíjet a díky nimž by se zvedly zisky majiteli čerpací stanice. Jednou z částí je možnost zakoupení franchisingové licence od renomovaného poskytovatele, druhou zavedení čipového systému, který je už v praxi ověřený a poslední změna dodavatele pohonných hmot. Práci jsem si vybrala z důvodu, že na této čerpací stanici pracuji už 4 roky, mám zájem o její zlepšení pozice na trhu a poskytnout vypracované možnosti rozvoje vedení, které by mělo zájem o její rozvoj.
9
Cíl a metodika
2
Cílem mé práce je seznámení se v teoretické části s věcmi, souvisejícími s pohonnými hmotami, jako je srovnání daňového zatížení se sousedícími zeměmi. Také ukázat, kolik procent daní se odvádí z prodeje PHM státu nebo obsah biosložek v naftě a benzínu. V této části je také potřeba se seznámit s franchisingem, abych ukázala jeho výhody a nevýhody, dále také existenci čipového systému, který využívají převážně podniky. V teoretické části bylo cílem najít vhodné možnosti, které by mohly pomoci v rozvoji vybraného podniku na trhu s pohonnými hmotami. Je potřeba každou vybranou možnost rozebrat, pomocí SWOT analýzy analyzovat její vnitřní a vnější prostředí, poté zkonzultovat s vedoucím čerpací stanice jednotlivé výsledky hypotéz. K napsání této práce bylo potřeba si nastudovat literaturu, která mi pomohla
porozumět
jistým
souvislostem
v oblasti
čerpacích
stanic.
Problematiku biosložek a jejich míchání s naftou jsem konzultovala s odborníkem na tuto oblast, díky kterému jsem si rozšířila znalosti a mohla je použít v praktické části. V práci jsem používala především SWOT analýzu na každou vybranou možnost rozvoje, stanovila jsem si silné, slabé stránka, příležitosti a hrozby, každou analýzu jsem rozebrala, vyvodila důsledky a zkonzultovala s vedoucím čerpací stanice. Na vybraný výsledek jsem si sestavila dotazník, podle kterého jsem zhodnotila přínos tohoto rozvoje pro zákazníky a jejich zájem o změnu a její využití.
10
3
Teoretická část 3.1 Daně
Daň je definována jako povinná finanční částka, která je příjmovou složkou státního rozpočtu. Výše daně je stanovena zákonem a každý má povinnost ji odvádět v určitých časových obdobích nebo za určitých podmínek. (SVIRÁK, 1998) Podle (STEJSKALA, 2008) je daň ve veřejných financích brána jako neekvivalentní, nenávratná a neúčelová platba, která putuje do veřejného státního rozpočtu, který je dále přerozdělován.
3.1.1
Rozdělení daní
Přímé daně jsou ty, které jsou placeny poplatníkem a to na úkor jeho osobního důchodu, do těchto daní jsou zahrnuty daně z důchodu, tedy příjmu a daň z majetku. Veškeré příjmy jsou zdaněny tak, že jsou od nich odečítány veškeré výdaje na zajištění, udržení a dosažení, a poté se vyměřuje daň. Do přímých daní jsou zahrnuty daně z příjmu, které obsahují daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmu právnických osob. Potom jsou to majetkové daně, do kterých řadíme daň z nemovitosti, silniční daň, dědickou, darovací a daň z převodu. (HRUŠKA, 2007) Nepřímé daně jsou odváděny poplatníkem nebo plátcem daně. Nejsou placeny z vlastního dosaženého důchodu, ale jsou přenášeny na jiný daňový subjekt. Spotřební daně jsou považovány za jedny z nejstarších daní. Jejich původní význam byl, že mají dopadat na obraty a zisky obchodníků. Ty však byly postupně zahrnovány do ceny zboží a tak je neplatili podnikatelé, ale lidé, kteří toto zboží nakupovali. Do nepřímých daní jsou zahrnovány všeobecné daně, daň z přidané hodnoty, výběrové, spotřební a ekologické daně. (HRUŠKA, 2007)
3.1.2
Daň z přidané hodnoty a spotřební daň
Daň z přidané hodnoty upravuje zákon o dani z přidané hodnoty, která má dvě sazby. Plátci daní jsou fyzické osoby a právnické osoby. DPH se platí z hodnot prodeje výrobků, produktů a služeb. V České republice jsou tyto výrobky a služby zdaňovány základní sazbou daně a to 20 %. Některé zboží a
11
služby mohou být ovšem zdaněny nižší sazbou, jejíž hodnota je 10 %. Můžeme v malém množství najít i zboží, u kterých se DPH neplatí, ale toto platí pouze ve 12 případech. (Penize.cz) Jestliže se do ceny výrobku započítává i daň spotřební, musí se DPH platit i z této daně. (HRUŠKA, 2007) Daň z přidané hodnoty se podílí jednou třetinou na celkových příjmech z daní, které jdou do státního rozpočtu. Každoročně tyto příjmy rostou, díky rostoucí spotřebě domácností. Česká republika se musí řídit při stanovení sazby DPH danými pravidly Evropské unie. EU stanovila minimální sazbu daně z přidané hodnoty 15 % a sníženou sazbu 5 %, sazba DPH nesmí klesnout pod tyto hodnoty, ale může nabývat hodnoty vyšší. V některých případech ovšem existují výjimky, které upravují unijní předpisy, že je možno použít i nižší sazbu, než je dané minimum. Většina produktů se v Česku řadí do základní sazby, do nižší sazby DPH můžeme zařadit například některé zdravotnické služby, ubytování, či služby pečovatelské, ale také pohřební služby. Některé služby jsou od DPH osvobozeny, patří sem vzdělání, poštovní služby, zdravotnictví a jiné. (Businessinfo.cz) Spotřební daň řadíme mezi nepřímé daně, kdy má spolu s DPH největší podíl na příjmu do státního rozpočtu. Spotřební daň se platí z alkoholu, jako jsou lihové produkty, víno, pivo, dále je to tabák a výrobky obsahující tabák, ale také minerální oleje a pohonné hmoty. V některých případech může být plátce osvobozen od spotřební daně. (Finance.cz)
12
Tabulka č. 1: DPH ve státech EU Země
DPH
Země
DPH
Lucembursko
15%
Rakousko
20%
Kypr
17%
Litva
21%
Španělsko
18%
Itálie
21%
Malta
18%
Lotyšsko
22%
Nizozemí
19%
Irsko
23%
Německo
19%
Portugalsko 23%
Francie
19,6%
Polsko
23%
Slovensko
20%
Řecko
23%
Velká Británie
20%
Finsko
23%
Slovinsko
20%
Rumunsko
24%
Estonsko
20%
Švédsko
25%
Česko
21%
Dánsko
25%
Bulharsko
20%
Maďarsko
27%
Zdroj: Businessinfo.cz
3.1.3
Nepřímé daně u pohonných hmot
Do konečné ceny PHM je zahrnuta cena ropy, marže distributora a nepřímé daně. Těmito daněmi jsou daň z přidané hodnoty a spotřební daň, které se odvádějí z každého prodaného litru benzínu či nafty. Zdanění pohonných hmot v České republice dosahuje více než 50% z ceny, u motorové nafty je to více jak 47% a u benzínu více než 51%. Česká republika patří ve zdanění pohonných hmot mezi lehce nadprůměrné země v Evropské unii. (Peníze.cz) Pokud se zaměříme na spotřební daň u benzínu, zjistíme značné rozdíly v rámci zemí Evropské unie. Tato daň se pohybuje od 359 € až do 730 € na 1000 litrů. Mezi země, které mají nejnižší spotřební dan, která se pohybuje od 359 €, řadíme Kypr, Rumunsko, Bulharsko a Polsko. Další země, které se vyznačují poměrně nízkou spotřební daní a to od 419 € do 439 €, jsou Lotyšsko, Maďarsko, Estonsko, Španělsko, Švédsko, Litva a Velká Británie. S vyšším zdaněním, avšak pořád nacházejících se pod průměrem výše spotřební daní, zařadíme země jako Rakousko, Malta, Lucembursko a Slovinsko, tyto státy se pohybují v rozmezí 482 € až 502 €. Slovensko, Česká republika,
13
Portugalsko, Dánsko a Irsko jsou státy s nadprůměrnou výší spotřební daně, která se pohybuje již od cca 515 €. Pokud budeme v EU hledat nejvyšší spotřební daň z benzínu, najdeme ji s hodnotou pohybující se od 607 € ve Francii, Finsku, Německu, Řecku, Itálii a s nejvyšší spotřební dani ve výši 730 € v Nizozemí. Tabulka č. 2: Spotřební daň na 1000 litrů benzínu ve státech EU Země
Spotřební daň
Země
Spotřební daň
Kypr
359 EUR
Rakousko
482 EUR
Rumunsko
360 EUR
Slovinsko
502 EUR
Bulharsko
363 EUR
Slovensko
515 EUR
Polsko
380 EUR
Česko
516 EUR
Lotyšsko
408 EUR
Portugalsko
584 EUR
Maďarsko
419 EUR
Dánsko
587 EUR
Estonsko
423 EUR
Irsko
588 EUR
Španělsko
425 EUR
Francie
607 EUR
Švédsko
428 EUR
Finsko
650 EUR
Litva
434 EUR
Německo
655 EUR
Velká Británie
439 EUR
Řecko
670 EUR
Lucembursko
462 EUR
Itálie
704 EUR
Malta
469 EUR
Nizozemí
730 EUR
Zdroj: Finance.cz Nejen u spotřební daně z benzínu jsou velké rozdíly, ale taktéž u spotřební daně z nafty. Tato daň se pohybuje od 302 € až do 674 € na 1000 litrů. Stát s nejnižší spotřební daní z nafty je Litva, naopak stát s nejvyšší spotřební daní je Velká Británie. Země s nejnižší spotřební daní můžeme seřadit v následujícím pořadí, Litva, Rumunsko, Polsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Španělsko. Dále následují Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Malta, Maďarsko, Estonsko a Rakousko. Státy pohybující se již s nadprůměrným zdaněním, a to od 412 €, jsou Řecko, Franci, Belgie, Nizozemí, Česká republika, Finsko a Německo. Nejvyšší spotřební daň, začínající na 479
14
€ najdeme v Irsku, Dánsku, Švédsku, Itálii a jak již bylo výše uvedeno ve Velké Británii. (Finance.cz) Tabulka č. 3: Spotřební daň na 1000 litrů nafty ve státech EU Země
Spotřební
Země
daň
Spotřební daň
Litva
302 EUR
Rakousko
397 EUR
Rumunsko
316 EUR
Řecko
412 EUR
Polsko
330 EUR
Francie
428 EUR
Kypr
330 EUR
Belgie
428 EUR
Lotyšsko
330 EUR
Nizozemí
430 EUR
Lucembursko
330 EUR
Česko
440 EUR
Španělsko
331 EUR
Finsko
470 EUR
Portugalsko
366 EUR
Německo
470 EUR
Slovensko
368 EUR
Irsko
479 EUR
Slovinsko
381 EUR
Dánsko
485 EUR
Malta
382 EUR
Švédsko
509 EUR
Maďarsko
386 EUR
Itálie
593 EUR
Velká Estonsko
393 EUR
Británie
674 EUR
Zdroj: Finance.cz
3.1.4
Harmonizace daní v Evropské Unii
Hlavní příčinou problému při harmonizaci daní v Evropské unii jsou zásahy komunitární intervence. Intervence se podle Smlouvy Evropského společenství berou pouze jako podpora. Daňová harmonizace nechce sjednotit soustavu daní všech členských států, ale pouze má za cíl zajistit jejich funkci tak, aby byly v souladu se zásadami jednotného vnitřního trhu. Je potřeba si ale zodpovědět otázku vůči každá národní soustavě, zda v rámci jednotného vnitřního trhu nebudou porušeny základní svobody, jako je volný pohyb zboží. Tato harmonizace je účinná, ale v případě, pokud se bude jednat o nepřímé daně. Článek 90. Smlouvy ES výhradně zakazuje jakékoliv zdaňování zboží, které by bylo diskriminující vůči dovezenému zboží z jiných státu, kteří jsou
15
členem EU. Členské státy mají zakázáno zdaňovat zboží jiných členských států vyšší sazbou, než je v domácím státě a to i v zájmu zajištění společné daňové národní soustavy. (Sagit.cz)
3.2 Rozdělení společností Rozdělení základních právních forem v České republice je samostatný podnikatel, což je pouze fyzická osoba a je nazýván živnostníkem, další formou jsou obchodní společnosti, které se dále dělí na osobní a kapitálové, další formou podnikání jsou družstva, poté státní podniky a ostatní podnikatelská forma.
3.2.1
Osobní obchodní společnosti
Osobní společnosti jsou děleny na dvě části, kterými jsou veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. U veřejně obchodní společnosti ručí společníci neomezeně a to veškerým svým osobním majetkem, oprávnění k řízení společnosti je dáno společenskou smlouvou, která pověřuje řízením společnosti jednoho zástupce. Nejmenší možný počet zakladatelů jsou dvě osoby a to fyzické či právnické. Nejsou žádné nároky na počáteční kapitál, administrativně je toto podnikání velice jednoduché, jelikož k podnikání je potřeba povolení živnosti, sepsání smlouvy mezi společníky a povinnost, která zavazuje k vedení účetnictví. Zisk se rozděluje rovným dílem a každý ze společníků si daní svůj příjem zvlášť, kde odvádí daň z příjmu fyzických osob. Jmění společnosti je na základě vkladů společníků. Rozšíření je možno na základě přijetí nového společníka nebo tichého společníka a zvýšení vkladů společníků. Komanditní společnost je rozdělena na dvě skupiny společníků, kterými jsou komanditisté a komplementáři. Komanditisté jsou zavázáni ručením jen do výše nesplaceného vkladu, kdežto komplementář ručí neomezeně. Oprávnění k jednání za společnost mají pouze v kompetenci komplementáři, ale mohou být statutárním orgánem pouze v případě, pokud mají trvalé bydliště na území České republiky. Komanditisté jsou oprávněni pouze kontrolou a mají možnost nahlížení do veškerých materiálů. Založení společnosti můžou nejméně dvě osoby, počáteční kapitál není ze zákona
16
stanoven, ale je jasné, že jedni společníci přinášejí do společnosti nějaký vklad a druzí mají na starost řízení. Je potřeba povolení živnosti, sepsání společenské smlouvy a důležitou administrativní funkcí je vedení účetnictví. Zisk je rozdělen mezi společníky společenskou smlouvou, možnost rozšíření je pomocí tichého společníka, přijetí komandity a navýšení vkladů. Díky malému rozsahu podnikání má tato forma podnikání velmi omezené možnosti, když by si chtěla vzít úvěr. Toto podnikání je zdaněno jak daní z příjmu fyzických osob, tak i právnických. Daň z příjmu právnických osob je rozdělena na dvě části, kdy komanditistům je stanovena daň v poměru k jejich nesplaceným vkladům a mezi komplementáři se rozdělí rovným dílem. Společnost může platit i daň z přidané hodnoty. (SYNEK, 1996)
3.2.2
Kapitálové společnosti
U kapitálových společností se předpokládá, že se společníci budou majetkově podílet na podnikání, což je tímto odlišuje od osobních společností. Osobní účast na podnikání není povinná, ze zákona mají pouze povinnost přinést vklad do společnosti. Společník má nepřímý podíl na podnikatelské činnosti, ovlivňuje ji pouze díky valné hromadě. Podnikatelská činnost je v pravomoci managementu, Riziko u tohoto druhu podnikání je výrazně nižší pro jednotlivé společníky. Kapitálové společnosti se dělí na společnost s ručením omezeným a akciové společnosti. (SYNEK, 1996)
3.2.2.1.
Společnost s ručením omezeným
Za své závazky společnost ručí neomezeně, ale společníci jsou zavázáni ručit do výše nesplaceného vkladu. Hlavní a nejvyšší orgán této společnosti je valná hromada. Statutárním orgánem je jednatel, kterého jmenuje nebo odvolává valná hromada, tímto orgánem může být pouze fyzická osoba. Pokud je ve smlouvě stanoveno, je zřízena i dozorčí rada. Společnost je možné založit i jednou fyzickou osobou, ale zpravidla to bývá více společníků, základní minimální vklad je 100 000 Kč, počet společníků ale nesmí překročit počet 50 lidí. Pokud společnost zakládá jeden člověk, musí složit ihned celý minimální vklad, pokud je to více společníků, tak na jednoho připadá 20 000 Kč.
17
Při založení je potřeba jistých administrativních náležitostí a to živnostenské oprávnění, je potřeba sepsat společenskou smlouvu, zapsat společnost do Obchodního rejstříku a složit základní minimální vklad. Jako u ostatních společností je povinnost vést účetnictví a navíc je potřeba vytvořit rezervní fond. Zisk je mezi společníky rozdělován podle výše vkladu, pokud společenská smlouva nestanovuje jinak. Možnost zvýšení základního jmění je, že současní společníci navýší své vklady, další možností je přibrání nového společníka, ale musí se splňovat podmínka maximálně 50 osob a nebo poslední možností je smlouva s tichým společníkem. Společnost musí platit daň z příjmu právnických osob, jakožto je její povinností i platit ostatní daně jako je DPH, spotřební daň, sociální a zdravotní pojištění pracovníků a jiné. Pokud je společníkům vyplácen podíl na zisku, je zdaněn jako příjem fyzických osob. (SYNEK, 2011)
3.2.2.2.
Akciová společnost
Tato společnost se řadí mezi kapitálové společnosti, spolu s veřejnou obchodní společností, komanditní společností a společností s ručením omezeným, kde se předpokládá určitá majetková účast na společném podnikání. Na rozdíl od osobní obchodní společnosti se společníci kapitálových společností ze zákona nemusí účastnit osobně na podnikání, zákon jim ukládá pouze přinesení vkladu do společnosti, který upravuje společenská smlouva. (KISLINGEROVÁ, SYNEK, 2012) Základní jmění společnosti je vytvářeno pomocí podílů společníků, které ale ovlivňuje podnikatelskou činnost nepřímo a to prostřednictvím valné hromady. Proto osobní předpoklady společníka pro vykonávání podnikatelské činnosti nejsou vůbec důležité. Vykonávání této činnosti je v rukou profesionálů, kteří patří do vysokého managementu. Velmi významnou roli pro společníky hraje nízká míra rizika při podnikání, které je určeno výší kapitálového vkladu. Za své závazky společnost ručí neomezeně. Jediná povinnost akcionářů je uhrazovací povinnost, ale za žádné závazky neručí osobně. V čele společnosti se nachází valná hromada, která je nejvyšším orgánem
v
podniku.
Výkon
podnikatelské
činnosti
má
na
starost
představenstvo, které může určité pravomoci svěřit managementu, který se
18
následně stará o určité výkony. Orgánem, který má následně na starost kontrolu chodu podniku, se nazývá dozorčí rada. Při zakládání společnosti je možné ze zákona, aby akciovou společnost založil i jeden člověk, přičemž se musí jednat o právnickou osobu. Častěji to ale bývá skupina fyzických či právnických osob, která zakládá společnost. Počáteční kapitál musí být ve výši jednoho milionu korun. Akciová
společnost
se
vyznačuje
jako
jednou
z nejvyšších
administrativních náročností. Na začátku se musí sestavit zakladatelské listiny a určité stanovy společnosti. Dále se svolá valná hromada, kde se projednává založení a.s. O konání valné hromady a založení společnosti musí být veden zápis, který je notářsky ověřený. Následně přichází na řadu upisování akcií a také zápis do obchodního rejstříku. Společnost má povinnost vést účetnictví a musí založit rezervní fond. Zisk z podnikání se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady. Společnost může zvýšit základní jmění dvěma způsoby a to buď novou emisí akcií, nebo zvýšení základního jmění, které je podmíněno vydáním obligací. Podle zákona může společnost vydat obligace maximálně do výše 50% ze základního jmění. Společnost má povinnost platit daně z příjmu a ostatní, jelikož se jedná o právnický subjekt, platí daň z příjmu právnických osob. Do ostatních daní řadíme silniční daň, spotřební daň, DPH, dále také musí platit sociální a zdravotní pojištění pro zaměstnance. Daň z příjmu fyzických osob platí pouze akcionáři, a to jen pokud valná hromada rozhodne, že jim budou vypláceny dividendy. Povinnost zveřejňování o společnosti je dána Obchodním zákoníkem, zákonem o cenných papírech a také zákonem u účetnictví. (SYNEK, 2011)
3.3 Pohonné hmoty (PHM) V České republice se v dnešní době prodávají různé druhy pohonných hmot, které můžeme dělit na motorovou naftu, motorové benzíny a biopaliva. Mezi motorové benzíny řadíme Natural 91, Natural 95, Natural 98 a Natural 100, do nedávna jsme mohli najít ještě na čerpacích stanicích Special 91, ale jelikož o něj už není v dnešní době skoro zájem, byl z oběhu stažen. Dominantní postavení na trhu s pohonnými hmotami mají motorové benzíny a motorová nafta. Z motorových benzínů to je Natural 95, který se prodává nejčastěji a 19
v největším množství, hlavním důvodem je to, že tento typ pohonné hmoty se používá do standardních zážehových motorů. Natural 98 není tolik používaný, kvůli jeho vyšší ceně a jeho využití u běžných motorů nepřináší téměř žádné výhody. Natural 98 se používá především u moderních vysoce výkonných motorů sportovních vozů, které vyžadují vyšší oktanové číslo. Existují ještě vozy, které ke svému provozu potřebují olovnatý benzín, jelikož je stažen z trhu, tak jako náhražka slouží Natural 95, do kterého se přidávají aditiva. Zájem o pohonné hmoty klesá, meziroční snížení můžeme vyčíslit až na 4,1% a za poslední tři roky prodej klesl až o celých 8%. Po prudkém růstu trh s pohonnými hmotami začal stagnovat a to díky dvěma faktorům, kterými byly průmyslový pokles výroby, který nadále přetrvává a snížení koupěschopnosti zákazníků. Negativním faktorem na trhu s motorovými palivy je i povinnost používat biosložky, či spotřeba paliva jako je E85 nebo směsné nafty B30, v některých případech je to i používání čistého biopaliva. Biopaliva, či paliva obsahující množství bioložek jsou v dnešní době značně podporována reklamní kampaní a jejich prodej vysoce stoupl na různých prodejních místech. (Petrol.cz)
3.3.1
Biosložka
Stát stanovuje míru bioložek v pohonných hmotách, pokud se jedná o normální pohonné hmoty a ne biopaliva, nesmí procento bioložek přesáhnout stanovenou míru. Čerpací stanice jsou povinny informovat zákazníka o podílu biosložky v pohonných hmotách, ale nikdy nelze přesně určit, kolik procent biosložky pohonné látky obsahují. Je to zapříčiněno tím, že každá dodávka může mít jiný obsah biosložky a při smíchání starého paliva s nově dovezeným se procento změní, přesto pořád musí splňovat stanovené normy.
20
Tabulka č. 4: Obsah biosložek v jednotlivých palivech Zboží Podíl biosložky Název biosložky
benzín BA95 Natural
motorová nafta
benzín E85
směsná nafta B30
bionafta B100
0-5%
0-7%
minimálně 85%
minimálně 30%
100%
Kolih
methylester
biolíh
methylester
čistý methylester
Zdroj: Scs.cz Donedávna se skoro na všech čerpacích stanicích prodávala nafta s obsahem biosložky, což bylo povinné přimíchávat do čisté nafty. Toto míchání se nejen prodražilo, ale také se zhoršila kvalita. Biosložka je nepřítelem vstřikovacích trysek v motoru, které zanáší mnohem více než fosilní palivo. Od poloviny února začala společnost Čepro, provozující velkou síť čerpacích stanic EuroOil, nabízet čistou naftu bez biosložek. Není překvapení, že na trh s čistou naftou přišla jako první, jelikož se jedná o státní podnik. Čistá nafta má jisté výhody oproti naftě, která obsahuje biosložky, výhodou je možnost dlouhodobého skladování, nepění tolik při tankování a méně pohlcuje vlhkost ze vzduchu. Také se sníží procento zanesených vstřikovacích trysek v motoru. Cena nafty bude stejná jako cena nafty s bioložkou. I přesto, že zákon přikazuje přidávat biosložku do paliva, nemusí být prodáváno smíchané. Zákon totiž zní, že procento biosložky musí být obsaženo v celkovém prodaném objemu PHM, ale ne v prodaném litru. Proto je možný prodej čisté nafty, ale pouze s tím, že je splněn prodej určitého procenta biosložky, tedy je prodáno 93% čisté nafty a zároveň 7% MEŘO, o které na trhu zájem je. (Ceskapozice.cz)
3.4 Franchising Franchising je metoda obchodování, stávající se v západní Evropě čím dál více vyhledávanější. Toto slovo vzniklo s největší pravděpodobností ve Spojených státech, přičemž je spojeno se třemi marketingovými systémy. Těmito systémy jsou, výroba patentovaných výrobků díky licenci od majitele, vlastnícího patent, do kterých spadají například nápoje neobsahující alkohol, součástí této licence je právo, že výrobce smí k vyrobeným výrobkům připojit ochrannou známku. Dalším systémem jsou distributorské smlouvy, které se používají 21
především
při
prodeji
automobilů
a
pohonných
hmot.
Posledním
marketingovým systémem jsou licenční smlouvy, kde nabyvatel licenčního oprávnění má právo provozovat určitou činnost podnikání pod obchodním názvem, či ochrannou známkou, které náleží vlastníkovi a zároveň poskytovateli licenčního oprávnění. Poskytovatel licence má právo na kontrolu podnikání nabyvatele, může mu poskytnout pomoc či radu, která souvisí s jeho podnikatelskou činností, ovšem podnik poskytovatele a podnik nabyvatele jsou samostatné subjekty. Franchising obchodního formátu můžeme dělit na několik druhů, kterými jsou distribuční, výrobní a servisní franchising. Distribučním franchisingem se rozumí, že franšízant ve svém obchodě, nesoucí symbol či obchodní název poskytovatele, prodává určité suroviny nebo zboží. Servisní franchising znamená, že nabyvatel poskytuje jisté služby pod záštitou obchodním názvem společnosti, případně symbolem nebo v jistých případech i ochrannou známkou, kterou mu podle smlouvy zapůjčí poskytovatel. Posledním druhem je výrobní franchising, u kterého franšízant vyrábí a následné prodává produkty, které při výrobě museli splňovat podmínky poskytovatele a jsou prodávány pod ochrannou známkou. Třetí typ podnikání je nejvyhledávanějším marketingovým systémem a byl to právě on, který se hned na začátku ujal v západní Evropě, tento typ franchisingu je známý jako franchizing obchodního formátu. Mezinárodní franchisingová organizace, sdružující především americké společnosti, popisuje franchising jako smluvní vztah mezi franšízantem a franšízorem, kde poskytovatel licenze se zavazuje k průběžné pomoci nabyvateli v oblasti svého podnikání, jako může být například zaškolení. Franšízant je povinen podnikat pod jednotným obchodním názvem, musí dodržovat sjednané podmínky s vlastníkem licence, který má právo na kontrolu. Franšízant je také povinen do svého podniku investovat z vlastních zdrojů. (ŘEZNÍČKOVÁ, 2009)
22
3.4.1
Hlavní rysy franchisingu
Jedná se o licenci na podnikání, která je sjednána na určitou dobu, na učeném geografickém místě, pod názvem franšízora, kdy franšízant může použít jeho logo a ochrannou známku. Podle smlouvy jde o obchodní činnost, která byla vyzkoušena na trhu a je možno ji provádět při určitých podmínkách a omezeních kdekoliv a kýmkoliv. Poskytovatel poskytuje nabyvateli veškeré koncepty této metody, s kterými je možno provozovat danou podnikatelskou činnost, nabyvatel ovšem musí dodržet veškeré návody. Pronajímatel má povinnost zaškolení nabyvatele v oblasti franchisingového podnikání podle metod uvedených v manuálu. Franšízor taktéž pomáhá s úspěšným fungováním podniku a poskytuje určité zajišťovací služby. Služby mohou obsahovat propagaci a marketing názvu podniku, jakožto i samostatné provozovny. Další služby jsou finanční poradenství, které obsahují rady o získání investicí, které jsou nutné pro zahájení podnikání. Dále jsou to průzkumy na trzích, různé podpory při jednání, které mají za úkol pomoci zajistit prostory pro provozovnu, administrativní práce a také vedení účetnictví. Jsou to veškeré náležitosti spojené se zahájením a provozem podnikání. Franšízant má povinnost vložit prvotní investice do franchisingového podniku, dále se zavazuje za poskytnutí práv, které jsou spojeny s užíváním obchodního jména a metodami, pravidelně platit franšízorovi jisté procento honoráře z obratu své společnosti, který dosáhl. Další povinností nabyvatele jsou odběry zboží, určené poskytovatelem licence, jedná se o suroviny nebo zboží přímo od poskytovatele, či zboží od dodavatele, který je určen poskytovatelem. Poskytovatel má jistá práva a účast na podnikání nabyvatele, ale neznamená to, že podnik vlastní. Tento podnik patří výhradně nabyvateli, podnikající na vlastní rizika. Zodpovědnost za podnik nese pouze nabyvatel, který může nakládat s podnikem dle svého uvážení. Poskytovatel si ovšem žádá právo přednostního kupce, či určení a schválení jiného kupce, v případě prodeje podniku.
23
Když si shrneme uvedené rysy franchisingu, vyplývají nám dvě tendence, které se na první pohled mohou zdát opačné a to, že nabyvatel má přísné podmínky, které musí dodržovat, jako je jednotný vzhled provozovny a také musí používat dané metody v poskytování služeb, taktéž i produktů, které nabízí pod obchodním názvem společnosti nebo jejími ochrannými známkami. Druhou tendencí je fakt, že franšízant je samostatná obchodní společnoct, na které nemá franšízor zpravidla žádné majetkové podíly, jeho hlavní činností je kontrola a dozor nad nabyvatelem. Vztah mezi franšízorem a franšízantem se může dostat ještě do užší skupiny vztahů, kterými jsou vztah zaměstnavatel – pracovník, či vztah mezi zastoupeným a zástupce nebo vztah mezi společníky sdružení. Jestliže by nastala jedna z těchto variant, může to pro obě strany znamenat spoustu rizik. Pokud by byl nabyvatel v roli pracovníka, zástupce či společníka sdružení s franšízorem, mohlo by se stát, že by poskytovatel odpovídal v plném rozsahu za škody, které by svou činností způsobil nabyvatel. Potom by kterákoliv osoba, která přišla k újmě a byla jí způsobena škoda mohla po poskytovateli vymáhat náhradu za vzniklou škodu. (LOEBL, LUKAJOVÁ, 1994)
3.4.2
Historie světového franchisingu
Poprvé se tato obchodní metoda objevila na přelomu 17. a 18. století ve Velké Británii. Franchising znamenal jistá privilegia, která udělovat král pouze vybraným jedincům. Udělení tohoto práva znamenalo, že za odměnu mohou vyrábět vybrané výrobky, které stát preferoval a měl velký zájem o jejich výrobu. Moderní franchising se objevuje až v 19. století v USA, jako prvními uživateli této metody byli lidé, kteří cestovali. Společnost jim proto dala výhradní práva, aby mohli prodávat vybrané produkty na určitém území s tím, že ostatní podobní obchodníci nesmějí prodávat své výrobky na tomto území. Skoro ve většině zdrojů jsou prvními uživateli franchisingu společnosti Singer Sewing Machine Company a General Motors. Od roku 1900 tuto metodu podnikání používají především čerpací stanice. Společnost se shodla, že díky franchisingovým smlouvám můžou firmy dosahovat daleko vyšších zisků než jako podnikající jednotlivci, to jen díky existující značce a zavedených produktů. Franchising se značně rozmohl až po 24
2. světové válce, hlavním důvodem byla rostoucí konkurence na trhu a vysoký nárok na kvalitní produkty. V USA začal být franchising prosazován ze dvou různých důvodů, jedním z nich byla možnost získat půjčku od americké společnosti Veterans Administration, která byla současně ručitelem. Druhou příčinou byl rozkvět ekonomiky, přičemž nové nápady mohly být realizovány právě pomocí franchisingu. (JAKUBÍKOVÁ, 1997) Nejvíce vyhledáván byl franchising ovšem v oblasti restaurací či rychlého občerstvení. Jedním z nejznámějších rychlých občerstvení je McDonald’s, který vznikl v padesátých letech pod názvem Holiday Inn of America, která byla řízená z Memfisu v Tennessee. Díky tomu, že se franchising v tak velké míře rozšířil do oblasti stravování, a také díky velkým úspěchům Holiday Inn začaly vznikat společnosti, jako jsou Sheraton nebo celosvětově známá síť hotelů Hilton. Tyto dvě společnosti začali prodávat licence na používání jejich jména společnostem, které již existovaly, ale také společnostem, které nově vznikaly. Jelikož byl koncem 60. let zaznamenán pokles ekonomiky v USA, spousta franchisorů se začala soustředit na cizí trhy, byly to trhy především ve Velké Británii, kde v roce 1995 byla tato metoda poprvé použita. Protože byl trh USA a Velké Británie již propojen díky nákupu licencí americkými společnostmi, byla to právě americká společnost, která poskytla první franchisingovou licenci společnosti sídlící ve Velké Británii. V 70. letech začali Britové používat franchising v pivovarnictví, kde důkladně propracovaly jeho metody. Tato metoda podnikání měla i svá negativa a to, že malé a střední podniky, které byly vlastněny jednotlivci, začaly následně krachovat. (ŘEZNÍČKOVÁ, 2009)
3.4.3
Historie franchisingu v České republice
Za počátek rozvoje franchisingového podnikání považujeme rok 1991, v tomto roce byl zaznamenán první příliv zahraničních franchisingových systémů. Jedním z problémů, který ovlivňoval pomalý rozvoj franchisingu, byl problém s financováním, hned za tento problém se řadily další a to, nedokonalost vyvinuté podnikatelské struktury českého trhu, špatná legislativa, nevyvinutá kvalita managementu a chybějící zkušenosti s touto metodou podnikání. V České republice můžeme najít franchisingové zastoupení různých světově 25
známých firem jako je McDonald’s nebo Dunkin Donuts, které podnikají v rychlém občerstvení. Další významné firmy, využívající franchising na našem území v oblasti kosmetiky nebo oblečení jsou Adidas, Nike, Yves Rocher či Marks & Spenser. Dále můžeme najít i hotelové řetězce, kterými jsou Holiday Inn nebo Days Hotels. (ŘEZNÍČKOVÁ, 2009) Velkým zahraničním firmám, ale konkurují i domácí společnosti, jsou jimi například řetězec pohostinství Potrefená husa, prodejní řetězce Brněnka, BALA
nebo
Hruška.
Na
českém
trhu
zatím
převládají
zahraniční
franchisingové systémy, české systémy jsou teprve v začátcích, ale mají velkou snahu se posunout dál a zabrat dominantní podíl na trhu, jejich cesta ovšem nebude jednoduchá. V Česku je o toto podnikání velký zájem, protože s relativně nízkým rizikem je možné dosáhnout vysokých zisků. Ale jedním z velkých nedostatků je značně malá informovanost, pokud hledá někdo informace, nalezne je pouze u České asociace franchisingu a dále už jen u poskytovatelů franchisingových licencí. V posledních letech se zájem o franchising značně rozrostl. Rozvoj této metody můžeme pozorovat na růstu počtu provozoven, které podnikají na bázi franchisingu. (Česká asociace franchisingu Praha, 2004)
3.5 Samoobslužný čipový systém Tento čipový systém je zaveden přímo do výdejního stojanu, plní současně dvě různé funkce, první je řízení stojanu s výdejem pohonných hmot a zároveň se stává kartovým terminálem. Výdejní stojan může být buď samostatný pro jeden druh paliva s jednou výdejní pistolí nebo druhou variantou je výdejní stojan se dvěma druhy pohonných hmot, kde každá má samostatnou pistoli nejčastěji to je motorová nafta a natural. Součástí výdejního stojanu je grafický displej, který je pro lepší viditelnost podsvícen. Na displeji se zobrazují data a nápověda, pro uživatele, pod osvětlený displejem se nachází kovová klávesnice, která je odolná vůči vandalismu. Každý zákazník má svoji kartu na jméno, na kterou tankuje, případně se ve firmě používá společná karta na určitou SPZ auta. Při příjezdu na čerpací stanici přiloží zákazník kartu k čipovému systému a musí zadat čtyřmístný bezpečnostní kód, kterým je každá karta chráněna, poté je mu povoleno
26
tankování, po zavěšení pistole se automaticky stojan opět zablokuje a už není možno tankovat. Pro náhodné ověření, zda se jedná o majitele karty, je zákazník vyzván terminálem o zadání až dalších čtyř doplňujících údajů. Společnost nabízí různé typy identifikátorů, které mohou být používány současně, jedná se především o kombinaci dvou čipových systémů. Nejčastěji dodávanými systémy jsou bezkontaktní radiofrekvenční identifikátory, značky Motorola, Tiris, Proxy a jiné. Dalším typem identifikátoru jsou miniaturní čipy umístěné v nějakém obalu, nejčastěji v podobě karty nebo přívěsků na klíče. Identifikátory fungují i na bázi čárového kódu, který je umístěn na kartě. Nebo jsou to karty s magnetickým proužkem. (Unidataz.cz)
3.5.1
UNICARD
Platební terminály se používají na veřejných i neveřejných čerpacích stanicích, kde je zavedeny bezobslužný terminály pro řízení a výdej pohonných látek. Tyto čerpací stanice fungují v prvním případě pouze bez obsluhy a každý zákazník má zřízenou čipovou kartu, kde po přihlášení do systému může tankovat. V druhém případě čerpací stanice fungují s částečnou obsluhou, která je zde jen v určitou dobu a v době její nepřítomnosti zákazníci, vlastnící čipy, využívají terminály. Systém umožňuje výdej PHM pro vlastní potřebu, kde se zákazníkovy odečítají předem nabité peníze nebo výdej pro fakturované zákazníky. Pokud je na čerpací stanici obsluha, může si zákazník dobít hotovost. Zákazníci, využívající čipový systém mají ve většině případech zvýhodněnou cenu pohonných hmot. Terminál je schopen řídit více stojanů, počet výdejních stojanů je tedy libovolný a není omezen, je vybaven čtečkou identifikačních čipů, případně magnetických karet spolu s doplňky pro zadávání identifikačních údajů. Každý terminál může mít i další příslušenství jako je zabudovaná tiskárna dokladů s přehledem o výdeji. Výhodou tohoto terminálu je, že je v provozu 24 hodin denně, zákazník tedy není závislý na obsluze. Zákazník má možnost vybrat si čip z široké škály nabízených identifikátorů, který mu nejvíce vyhovuje. Na jeden identifikátor může tankovat i více osob, ale existuje zde možnost zneužití od zaměstnanců. Zákazníci mají možnost čerpání s předvolbou, mohou si nastavit určitý počet 27
litrů, které jim má být natankováno. Každá karta může být opatřena jistými limity nebo před nabitá na určený kredit, či speciálně nastavena podle požadavků zákazníka. Terminály je možné připojit na různé výdejní stojany. Tyto terminály využívají operační softwary dané firmy, která zajišťuje dodání a montáž celého systému. V případě společnosti Unidataz jsou to WinTANK, WinMISS, či systém pro více uživatelů XTR400 WinMISS klient, použití těchto systému je především u malých veřejných čerpacích stanic. Pro větší veřejné stanice je doporučen používat propracovanější pokladní systém jako je EuroPos, POSWin nebo OctoPos. Systém využívá komunikační protokol MISS nebo EasyCALL. Každý terminál může být rozšířen o funkci tisku dokladu o výdeji PHM, pokud má zákazník zájem, má možnost si tento doklad vytisknout. Terminály jsou v různém provedení a různých barvách, majitelé čerpacích stanic si mohou vybrat podle svých potřeb, na výběr mají například ze sloupového provedení stojanu, stojícího samostatně nebo z nástěnného provedení, který je většinou připevněn na sloupu či výdejním stojanu. Tyto terminály jsou opatřeny ochrannými prvky a to jak proti počasí, tak proti násilnému poškození. Hlavní výhodou je nepřetržitý provoz systému, který nepotřebuje obsluhu, z toho vyplývá, že majitel čerpací stanice nepotřebuje dodatečnou pracovní sílu. Systém vyžaduje jen velmi nízké náklady na provoz a také zde nejsou vysoké nároky na údržbu. Spolehlivost je zaručena a ověřena dlouholetými zkušenostmi. Zaručeno jednoduché ovládání, které zvládnou i noví majitelé karet, po identifikaci a zadání PIN kódu si zvolí výdejní stojan a druh čerpané pohonné hmoty, dále je možno si navolit množství PHM, které chce čerpat a nakonec už jen vzít výdejní pistoli a čerpat. Po zavěšení pistole vytiskne terminál doklad o výdeji, kde jsou veškeré údaje jako datum, čas, množství a druh PHM. Tyto data se uchovávají v řídícím systému pro následné zpracování dat při měsíčních vyúčtováních. (Unidataz.cz)
3.5.2
UNICARD/EMV
Jedná se o rozšířenou verzi čipového terminálu UNICARD, který je schopen akceptovat i platební karty jako jsou VISA nebo MAESTRO. Zařízení bylo 28
vyvíjeno společně s firmou Global Payments Europe s.r.o. a SONET s.r.o. Pro zvýšení zájmu o tyto systémy byla přidána funkce, akceptace platebních karet, kde ovládání je velmi jednoduché. Jeden terminál současně akceptuje lokální i bankovní karty, mají společný displej, klávesnici a tiskárnu dokladů. Přístroj UNICARD/EMV umožňuje provozovateli efektivní řešení provozu lokálních identifikačních systémů a současně zde mohou tankovat i lidé, kteří lokální karty nemají, ale zato mají bankovní karty, čímž je zajištěn růst klientely. Jako u předchozího terminálu i tento využívá obslužné softwary XTR400+WinMISS klient, který je také pro malé čerpací stanice nejvhodnější a je tedy i nejrozšířenější, dalšími jsou OctoPos, propos nebo POSWin. Opět je zde na výběr ze dvou komunikačních protokolů MISS nebo EasyCALL. Toto zařízení je v souladu se standardem level 1 a 2, EMV, VISA PED, je v souladu s podmínkami, certifikováno a schváleno k provozu. (Unidataz.cz)
3.5.3
OCTOMAT
Jedná se o platební terminál druhé generace, který byl vytvořen pro účely čerpacích stanic. O vývoj se společně postarali společnosti Unidataz a YOUR SYSTÉM s.r.o. systém je v provozu nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, proto je vhodný pro čerpací stanice, které jsou bez obsluhy. Své uplatnění ale najde i u čerpacích stanic s částečnou obsluhou, která je zde jen přes den a v nočních hodinách za ni přebírá práci terminál. Jeho využití je také ve firmách, které mají neveřejnou čerpací stanici, jen pro vlastní účely. (Unidataz.cz)
29
3.6 SWOT analýza Jedná se o univerzální analytickou metodu, která se zaměřuje na analýzu a následné zhodnocení vnitřních a vnějších stránek podniku, které ovlivňují jeho úspěšnost nebo na zhodnocení předem určeného záměru, kterými mohou být nový produkt nebo služba. Nejvýznamnější využití SWOT analýzy je v rámci strategického řízení firem, kde se využívá jako situační analýza. SWOT analýza vznikla v šedesátých letech 20. století a za jejího tvůrce je považováván Albert Humphrey. Název SWOT vznikl z počátečních písmen anglických slov jednotlivých částí analýzy. Těmi jsou Strengths, což v překladu znamená silné stránky, Weaknesses jsou slabé stránky, dále Opportunities, v českém překladu příležitosti a poslední Threats, kterými jsou hrozby. Analýza dělí zkoumanou část na vnitřní a vnější faktory, které nadále hodnotí. (ARMSTRONG, 2004) Vnitřní prostředí společnosti je určeno jejími silnými a slabými stránkami. Tyto stránky jsou v přímých kompetencích společností, tudíž je možnost, tyto stránky změnit, na rozdíl od vnějších stránek. Při analýze vnitřního prostředí je nejdůležitější se specializovat na určité body. Těmi jsou určení pozice společnosti na trhu, jakou má personální strukturu, dále je třeba se zaměřit na informační systémy, zjistit stupeň technické a technologické úrovně podniku. Další významnou částí je zjištění, jak je podnik financován, kolik procent tvoří vlastní zdroje. Je potřeba se také zaměřit na marketing a stanovení produktové strategie 4P, název vychází z počátečních písmen anglických slov (product, price, place, promotion), v překladu se jedná o produkt, cenu, distribuční cesty a propagaci. Vnitřní analýza se zabývá také vztahy se zákazníky a dále prověřuje dodavatele. Tyto stránky zkoumá a posuzuje ve vztahu ke konkurenci. Vezmou si jednotlivé stránky a porovnávají je se stránkami konkurence, následně zjistí, v čem jsou jejich stránky lepší a naopak, v čem je konkurence lepší a předehnala je. Pokud je konkurence lepší, znamená to, že je to jejich silná stránka a naopak pro nás stránka slabá, pokud dojdeme k takovému výsledku, je vhodné se jím zabývat. Zda jde o silnou či
30
slabou stránku podniku, musíme se zajímat i o jednotlivé aspekty a brát v úvahu jejich významnost. Druhou polovinou je naopak vnější prostředí, faktory ovlivňující druhou polorovinu nejsou v kompetenci podniku, proto je nemůže ani nijak kontrolovat. Při analýza vnějšího prostředí je cílem určit nové příležitosti, které napomáhají k rozvoji podniku, druhou částí je rozpoznat možná rizika, která by měla za následek znemožnění rozvoje společnosti a případné ohrožení pozice společnosti na trhu. Příležitosti a hrozby mají měnící se tendenci v čase, proto je nutné pravidelně je sledovat. Pouze pokud známe vnější prostředí, může se podnik dále efektivně rozvíjet. Tyto dvě části nikdy nemůžeme odstranit, jedinou možností je využívat jejich vliv na podnik. Pokud provádí společnost vnější analýzu, je potřeba se zaměřit na sociální situaci zákazníků, vliv demografické polohy společnosti a její technické prostředí, případně technologické. Další bod k zaměření je vliv ekonomických a kulturních faktorů na podnik. Je potřeba brát i v úvahu konkurenci, která na trhu již existuje nebo by se mohla objevit. Nesmí se zároveň zapomenout na věc, jako jsou politika a legislativa. (Podnikatel.cz, 26.10.2011)
3.7 Porterova analýza pěti sil Analýza je složena z pěti částí, kterými jsou konkurence, odběratelé, dodavatelé, substituty a nová konkurence, vstupující na trh. Konkurenti jsou stávající společnosti, které podnikají ve stejném odvětví a jsou pro nás hrozbou. Je potřeba sledovat jejich chování, jaké stanovují ceny svých výrobků a služeb, jejich strategie v podnikání a zjistit jejich slabé a silné stránky, které dále můžeme využít v náš prospěch. Odběratelé jsou část, která by měla být rozmanitá, není vhodné se soustředit pouze na malé množství odběratelů, v horším případě pak mít pouze jednoho odběratele, který by měl velmi silnou pozici ve vyjednávání, kde bychom mu museli umožnit řadu ústupků. Dodavatelé mají podobnou strukturu jako odběratelé, není vhodné mít pouze jednoho, ten pak může značně ovlivnit cenu dodávek. Substituty se rozumí zboží, které je možno nahradit a cena je zhruba stejná nebo se pohybuje níž, než produkty v této oblasti. Pokud mají substituty
31
vysokou ziskovost, mají možnost stanovit cenu nižší než produkty v odvětví a tím ohrozit jejich prodej, jednou z variant řešení je zahrnout je do prodávaného sortimentu. Nově vstupující konkurence na trh jsou velkým rizikem z hlediska ceny, kterou mohou nastavit mnohem nižší, než je cena současných firem na trhu. To by mělo za následek přebrání zákazníků, či snížení zisku. ( Webdev.cz)
32
Vlastní práce
4
Ve své práci jsem se rozhodla zabývat možnostmi rozvoje čerpací stanice „RANČ“ ve Starém Městě u Uherského Hradiště, která patří společnosti ZEVOS a.s. Tuto možnost jsem si vybrala, protože je čerpací stanice zastaralá a je mnoho možností, jak pomoci k jejímu rozvoji jak ve prospěch majitele, tak i ve prospěch zákazníka. Praktickou část a veškeré její kroky jsem konzultovala s vedoucím čerpacích stanic Ing. Michalem Tuhým. Na začátku jsem si sestavila možnosti, které by měly následně vést k rozvoji vybrané čerpací stanice, po dohodě s vedoucím čerpací stanice jsem vybrala tři nejvhodnější hypotézy, kterými se budu zabývat. Každou vybranou hypotézou se zabývám zvlášť a sestavuji SWOT analýzu vnějších a vnitřních stránek podniku. Po provedení těchto kroků konzultuji výsledky s vedoucím čerpací stanice, který vyjádří svůj názor, zda je hypotéza vhodná k použití a dalšímu případnému propracování nebo není vhodná a zamítne ji. Na základě jejich potvrzení, či vyvrácení, bych chtěla navrhnout společnosti nejlepší rozvojovou strategii v divizi prodeje PHM na čerpací stanici „RANČ“ Staré Město. První hypotézou, kterou budu rozebírat je zakoupení franchisové licence vybrané společnosti, druhou je změna dodavatele pohonných hmot a poslední možností je zavedení čipového systému, díky kterému můžou vybraní zákazníci tankovat i v nočních hodinách.
4.1 Analýza pomocí Porterova modelu Když se podíváme na počet čerpacích stanic v České republice, zjistíme, že hustota sítě benzinek na jednoho obyvatele je jednou z nejvyšších. Z průzkumů Společenství čerpacích stanic na území České republiky zjistíme, že v roce 2007 jsme měli nejhustší síť čerpacích stanic ve střední Evropě. V tomto roce připadlo na 10 000 obyvatel až 3,5 čerpací stanice, Česká republika se v této době mohla srovnávat s Rakouskem s 3,4 čerpací stanice na 10 000 obyvatel. U našich sousedních států jako Německo a Polsko to bylo o
33
polovinu méně a na Slovensku tento počet klesl až pod polovinu. (DUŠEK, 2009) Konkurence na trhu je značně vysoká, jelikož společnost podniká v oblasti, kde je jedna z nevyšších koncentrací čerpacích stanic, v této oblasti se nachází až 19 ČS, z toho většina značkových, které ale mají také stanovenou vyšší cenu. Jelikož společnost má jen jednoho dodavatele, je to podle modelu značně rizikové, ale na druhou stranu je společnost v partnerském programu, kde jsou nastaveny výhodnější podmínky, které by u jiných dodavatelů společnost nezískala. Z hlediska odběratelů má společnost jisté výhody a to, že má v okolí nejnižší ceny, které jsou pro zákazníky velmi lákavé, také díky jistým výhodám je možné cenu podle dohody upravit. Jisté procento odběratelů je již dlouhými roky zákazníky této čerpací stanice, jelikož jsou pro ně podmínky nákupu velmi výhodné. Substituty v této části podnikání se jistě najdou, ale společnost nemá takové možnosti na rozšíření, aby je zavedla do svého sortimentu, zařazení by totiž znamenalo vysoké náklady na rozšíření čerpací stanice. Společnost bude raději prodávat jistý druh zboží, o který mají zákazníci zájem. Potenciální nová konkurence na trhu by mohla společnost ohrožovat, pokud by nastavili nižší cenu, ta by ovšem neklesla o tak zásadní částku, jelikož už by v tomto případě náklady převyšovaly výnosy. Uchycení konkurence na trhu by byla taky značně obtížná, z důvodu přesycení trhu. Tabulka č. 5: Počet čerpacích stanic k datu 31.12.2012 Rozdělení
Počet
Podíl
Veřejné čerpací stanice
3728
54,9%
přístupem
3062
45,1%
Celkový počet čerpacích stanic
6790
100%
Neveřejné čerpací stanice a s vymezeným
Zdroj: Petrol.cz Výstavba čerpacích stanic je v dnešní době značně omezená, jelikož je zde silná konkurence, přesto čerpací stanice vznikají. Tento vznik je spojen
34
s výstavnou nových silničních úseků, kde se nachází nové možnosti pro výstavbu pump. Můžeme se setkat s častější situací, kdy čerpací stanice už vznikly, ale buď zkrachovaly, nebo je majitelé pronajímají a třetí možností je, že velké společnosti nabízejí svou značku malým provozovatelům ve franchisingovém projektu. I když na trhu můžeme vidět klesající poptávku po PHM, počet čerpacích stanic stále roste. (DUŠEK, 2012)
4.2 Zdanění benzínu a nafty v ČR a sousedících států Z níže uvedených výpočtů, kde srovnáváme zdanění na jeden litr benzínu a nafty u našich sousedů můžeme vidět, že spolu s Německem máme nejvyšší zdanění pohonných hmot. V Německu je to 52,51 % u benzínu a 46,75 % u nafty, v České republice 51,84 % z benzínu a 47,16 % z nafty. (Finance.cz) Tabulka č. 6: Zdanění v PHM v České republice Text
Benzín
Nafta
Průměrná cena za litr
36,50 Kč
35,90 Kč
Spotřební daň za litr
12,84 Kč
10,95 Kč
Sazba DPH
21%
21%
DPH za litr
6,33 Kč (36,50/121*21)
6,23 Kč (35,90/121*21)
Celkové zdanění v Kč
19,17 Kč (6,33+12,84)
17,18 Kč (6,23+10,95)
Zdanění v %
52,52% (19,17/36,50)
47,85% (17,18/35,90)
Zdroj: Finance.cz Z výše uvedené tabulky je patrné, že Česká republika má jedno z nejvyšších zdanění na trhu. Od roku 2013 se i zvýšila daň z přidané hodnoty, která má také za následek zvýšení zdanění PHM.
35
Tabulka č. 7: Zdanění PHM v Německu Text
Benzín
Nafta
Průměrná cena za litr
46,50 Kč
Spotřební daň za litr
17,00 Kč
12,22 Kč
Sazba DPH
19%
19%
DPH za litr
7,42 Kč (46,50/119*19)
6,38 Kč (40,01/119*19)
Celkové zdanění v Kč
24,42 Kč (7,42+17,00)
18,60 Kč (6,38+12,22)
Zdanění v %
52,51% (24,42/46,50)
46,48% (18,60/40,01)
40,01 Kč
Zdroj: Finance.cz Německo je spolu s námi na trhu vedoucím členem, z hledisky zdanění PHM, i přesto, že je DPH nižší než u nás, spotřební daň je přesto tak vysoká, že značně ovlivňuje jejich zdanění. Tabulka č. 8: Zdanění PHM v Rakousku Text
Benzín
Nafta
Průměrná cena za litr
38,19 Kč
37,15 Kč
Spotřební daň za litr
12,52 Kč
10,31 Kč
Sazba DPH
20%
20%
DPH za litr
6,36 Kč (38,19/121*20)
6,19 Kč (37,15/120*20)
Celkové zdanění v Kč
18,88 Kč (6,36+12,52)
16,5 Kč (6,19+10,31)
Zdanění v %
49,43% (18,88/38,19)
44,41% (16,5/37,15)
Zdroj: Finance.cz V Rakousku můžeme vidět, že zdanění PHM je sice na vysoké úrovni, ale přesto jsou na tom lépe než v Německu, i přesto, že mají vyšší DPH.
36
Tabulka č. 9: Zdanění PHM na Slovensku Text
Benzín
Nafta
Průměrná cena za litr
40,78 Kč
37,15 Kč
Spotřební daň za litr
13,38 Kč
9,56 Kč
Sazba DPH
20%
20%
DPH za litr
6,79 Kč (40,78/120*20)
6,19 Kč (37,15/120*20)
Celkové zdanění v Kč
20,17 Kč (6,79+13,38)
15,75 Kč (6,19+9,56)
Zdanění v %
49,46% (20,17/40,78)
42,39% (15,75/37,15)
Zdroj: Finance.cz Slovensko má zdanění nižší než v předchozích státech, ale přesto se cena pohybuje na vysoké úrovni a z hlediska platů na Slovensku jsou PHM drahé. Tabulka č. 10: Zdanění PHM v Polsku Text
Benzín
Nafta
Průměrná cena za litr
34,79 Kč
34,29
Spotřební daň za litr
10,31 Kč
9,01 Kč
Sazba DPH
23%
23%
DPH za litr
6,51 Kč (34,79/123*23) 6,41 Kč (34,29/123*23)
Celkové zdanění v Kč
16,82 Kč (6,51+10,31)
15,42 Kč (6,41+9,01)
Zdanění v %
48,34% (16,82/34,79)
44,96% (15,42/34,29)
Zdroj: Finance.cz Jak můžeme vidět z tabulky, zdanění v Polsku je z těchto zemí nejnižší, i přesto, že DPH mají ze všech na nejvyšší úrovni. Cena PHM se pohybuje oproti ostatním zemím na lepší úrovni.
4.3 ZEVOS a.s. Společnost ZEVOS a.s. se sídlem v Uherském Hradišti byla založena 24. ledna 1992 po rozhodnutí správní rady společného podniku a valné hromady. V šedesátých letech minulého století, vyčlenila Jednotná zemědělská družstva okresu Uherské Hradiště volný kapitál a dala tak vzniknout společnosti ZVS – Zemědělské výrobní sdružení. V roce 1990 dostal podnik název ZEVOS a roku 1992, kdy byl zapsán do Obchodního rejstříku, zahájil svou činnost jako akciová společnost. Podnik je
37
rozdělen na dvě základní úrovně, do první úrovně je zahrnuto vedení společnosti s právní subjektivitou a strategickým řízením a do druhé úrovně spadají závody, které se vyznačují vysokou podnikatelskou samostatností a také jsou odpovědni za svou ekonomickou činnost. Společnost ZEVOS a.s. podniká v zemědělství a to v oblasti výroby BIO úsušků a krmiv, pro různá hospodářská zvířata. Dále se zaměřuje na chov drůbeže a prasat, prodej vajec a vaječné melanže. Firma působí také na trhu s pohonnými hmotami, prodejem olejů a maziv, pronájmem a ekonomickým poradenstvím. Společnost podniká také ve stavební činnosti, kde nabízí kompletní stavební práce s odbornými řemesly. Jeden ze závodů, který se zabývá chovem slepic, prodejem vajíček a činnostmi s nimi spojenými, najdeme ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Průměrná roční výroba vajec je 35 000 000 ks a výroba melanže se odhaduje na 200 tun. Závod, specializující se na výrobu vepřového masa se nachází v Kunovicích, roční produkce vepřového masa je 2800 tun. Dalším ze závodů je sušárna a výroba krmných směsí v Dolním Němčí, do jejich činnosti spadá nejen sušárna a výroba krmných směsí, ale také prodej pohonných hmot a pronájmy skladů a budov. Jedním z hlavních produktů jsou BIO úsušky, na které má společnost certifikaci, dalšími žádanými produkty jsou krmné směsi pro králíky, drůbež a ryby, které se prodávají také na čerpacích stancích této společnosti. ZEVOS a.s. vlastní čerpací stanice, jak již bylo řečeno výše, které se nacházejí v Uherském Brodě, Uherském Hradišti, Dolním Němčí a ve Starém Městě. Posledním závodem je stavební závod se sídlem v Uherském Brodě, který se v posledních letech stal velmi významnou částí společnosti. Stavební práce této firmy jsou ve Zlínském kraji velmi vyhledávanými, díky své kvalitě a pečlivému provedení. Původně sloužil k výstavbám a rekonstrukcím zemědělských budov, ale postupně rozšířil svou činnost i do měst, kde se zabývá stavbami a opravami veřejných budov a rodinných domů. Prioritami stavebního závodu jsou vysoká kvalita prací, systém řízení jakosti podle ISO, serióznost, komunikace se zákazníkem a vysoká odbornost. Cílem tohoto závodu je splnit jakékoliv zákazníkovy přání, od projektové dokumentace přes zajištění veškerých prací a správní dokumentace až po předání konečného díla. Podnik se řídí svým firemním heslem: „Naše práce je vidět.“, proto musí být výsledek ve všech směrech reprezentativní a dělat firmě dobré jméno. (Zevos.cz)
38
4.4
„Je vhodné zakoupit franchisovou licenci na prodej PHM od konkrétního poskytovatele?“
Tuto možnost jsem první konzultovala se současným dodavatelem PHM ze Slovnaftu
Ing.
Jozefem
Kozubem,
který
má
již
z dřívější
doby
s franchisingovou metodou obchodování zkušenosti. Doporučil mně vybrat si jednu ze tří známých společností od koho franchisu koupit a to OMV, Benzina nebo Shell. Franchisingové smlouvy u společnosti Shell se sjednávají se zájemcem o licenci zásadně na dobu určitou. Minimální trvání smlouvy je 5 let, s možností prodloužení licence po vypršení sjednané doby. Poskytovatel licence se sám může rozhodnout, jakou na jakou dobu uzavře smlouvu, pokud se nabyvatel osvědčí, smlouva se uzavírá i na více let dopředu. Společnost Shell zajišťuje marketingovou propagaci, což znamená, že franšízant se nemusí starat o reklamu a věci s ní spojené, ale jen o chod své čerpací stanice. Garance prodaných pohonných hmot Shellu je minimálně 2 miliony litrů za rok. Partner-nabyvatel licence se ve smlouvě zavazuje platit provize na základě progresivní ceny, což je průměr za měsíc. Poskytovatel licence nastavuje minimální prodejní cenu, pod kterou se prodejce nesmí dostat. Horní cena ovšem není určena, to znamená, že nabyvatel může stanovit jakoukoliv. Pohonné hmoty nabyvatel naváží dle vlastního monitoringu nebo potřeb logistiky. Veškeré dodávky PHM jsou pod plombou. Kontrolu při každé dodávce provádí řidič, jeho povinností je zapisovat číslo plomb. Pohonné hmoty dodává pouze společnost, nabyvatel nesmí brát PHM od jiných dodavatelů, s hrozbou pokuty či vypovědění smlouvy. Shell dodá franšízorovi pouze svůj pokladní systém včetně věrnostního programu. Tento pokladní systém je nabyvatel povinen používat. Ostatní vybavení prodejny spolu s oblečením si musí nabyvatel financovat sám. Oblečení ovšem musí být jednotné s ostatními čerpacími stanicemi, které užívají značku Shell. Od společnosti má franšízant doporučeno, jaké má ve svém obchodě prodávat zboží, taktéž jsou mu doporučeni dodavatelé zboží. I přesto že je mu to pouze doporučeno, musí tyto dodavatele akceptovat. Existuje zde nepsané pravidlo, že dodavatel po dohodě se společností zásobuje většinu čerpacích stanic, i přesto, že cenu zboží může mít vyšší než konkurenční dodavatel a nabyvatel je
39
povinen toto pravidlo dodržovat. V prodejně musí prodávat výrobky Shellu a to oleje, tuky či jiné doplňky, kterým je určena minimální cena. Nabyvatel licence má zakázáno prodávat konkurenční oleje a tuky, které mohou být ve srovnatelné cenové hladině, jako jsou výrobky společnosti Shell. Společnost OMV zajišťuje stejně jako Shell marketingovou propagaci. Tím, že propaguje celosvětově svoji značku, tak propaguje i samostatné čerpací stanice, které mají v pronájmu franchisingovou licenci. Naopak nezaručuje garanci prodaného množství pohonných hmot za určité období. Franšízant není závislý na přepravci, ale má možnost si zajišťovat přepravu PHM sám, ale s tím, že musí palivo brát od společnosti OMV. Za tyto pohonné hmoty platí na určitém terminálu, patřícímu OMV. PHM se teda nevozí pod plombou jako u výše jmenované společnosti, kontrola teda není na straně řidiče, ale na straně příjemce. Provize z prodaných hmot platí nabyvatel zpětně za každý měsíc. Tato provize není podle fixních tabulek, ale na smluvní dohodě. Minimální sjednávání smlouvy je taktéž na 5 let, ale jsou případy, kdy franšízor sjednává smlouvu i na dobu delší, například na 15 let. Pokud má nabyvatel zájem o modernizaci čerpací stanice, OMV tuto přestavbu financuje, ale pouze s tím, že nabyvateli vzniká dluh u poskytovatele, který následně splácí. Prodej ostatního sortimentu mimo oleje není tak striktně dán jako u Shellu, nabyvatel licence si může vybírat a zajišťovat dodavatele sám, podle vlastního uvážení, či nejlepší finanční nabídky. Ale prodej doplňkového sortimentu, do kterého se zahrnují oleje, tuky nebo různé kapaliny vyprodukované OMV, má omezení jako u společnosti Shell, že nabyvatel nesmí prodávat konkurenční výrobky v podobné cenové hladině. BENZINA
nabízí
rovnocennou
partnerskou
spolupráci
v oblasti
čerpacích stanic a možností jejího provozování. Na výběr máme ze dvou možností, můžeme provozovat naši benzinku pod názvem BENZINA nebo BENZINA Plus. Zajišťuje nám spolehlivou jistotu celoročního zásobování PHM s osvědčenou kvalitou s certifikátem „Pečeť kvality“. Tento certifikát je udělován nezávislou kontrolní institucí Ústav Paliv a Maziv a.s. za dlouhodobě konkurenčně příznivé ceny a to prostřednictvím Unipetrolu RPA s.r.o. Ceny pohonných
hmot
jsou
určovány
pro
partnerské
stanice
principem
Plattś+premium. Budeme zapojeni do programu, který provozuje tato společnost a zajistí nám aktivní systém, který akceptuje platební karty
40
BENZINA. Dalším zajištěním budeme mít řízenou optimalizaci zásob PHM, která nám má zajistit maximalizaci dosažené marže. Společnost jako v předchozích dvou případech zajišťuje jednotnou marketingovou strategii a podporu značky a to skrz veškerými médii a také hlavních televizních kanálů. Společnost nám také nabízí možnost se zúčastnit pravidelných marketingových akcí celosíťového rozsahu. Můžeme se spolehnout na poskytnutí rad, které souvisejí s provozováním čerpacích stanic a to v oblasti poradenství ekonomického, právního, ekologického a bezpečnostního. Společnost zajišťuje pravidelné školení pro své partnery. Dále nám nabízí výhodnou spoluúčast na financování našich investičních záměrů a to v případě, pokud budeme mít zájem výrazně rozvíjet naši čerpací stanici. Výhody, které nám společnost zaručuje, jsou zajištění zvýšení atraktivity naší čerpací stanice, získání nových zákazníků. Z předchozích průzkumů je patrné, že reálný vývoj prodejů v síti BENZINA je nárůst až o několik desítek procent. Budeme mít zajištěnou silnější značku a zapojeni do uceleného řetězce. Budeme mít umožněnou flexibilní cenovou optimalizaci, která bude v závislosti na vývoji aktuálních nákupních cen. Společnost také zajišťuje dlouhodobě stabilní dopravu PHM prostřednictvím vlastní dceřiné společnosti PETROTRANS a.s. Mateřská společnost BENZINA organizuje různé marketingové soutěže, které zajistí oslovení zákazníků, vyhledávajících těchto výhod. Zákazníci zapojení do programu, kteří vlastní kartu BENZINA budou moci u nás tankovat, tím je zajištěn nový příliv zákazníků. Mateřská společnost investuje do naší prodejny, zajistí přebarvení čerpací stanice do jedné z nabízených podob, kterou si vybereme, a dodá cenový totem. Společnost nám také dodá řídící a pokladní systém, jednotný pro veškeré partnerské čerpací stanice. Za používání značky BENZINA požaduje společnost fixní licenční poplatek. Požadujeme provizi, odpovídající poměrné části prodaných PHM. V další části jsem si sestavila SWOT analýzu, která zkoumá vnitřní a vnější stránky podniku. Na základě jejího výsledku dále budu s vedoucím Ing. Michalem Tuhým rozebírat, jestli bude možné použít její vyhodnocení v praxi.
41
4.4.1
SWOT analýza
Silné stránky
Slabé stránky
-značková čerpací stanice a historie
-vyšší cena
-zajištěn dodavatel od poskytovatele
-stávající konkurence
-zvýšení konkurenceschopnosti
-omezení od poskytovatele
-poradenství v podnikání
-pozice čerpací stanice
-rozšíření nabídky Příležitosti
Hrozby
-zlepšení vzhledu
-nasycenost trhu
-příliv nových zákazníků
-cena rekonstrukce a licence
-bonusy pro zákazníky
-poskytnutí licence
-rozšíření nabídky produktů
-nízký zisk -sankce za nedodržení podmínek
4.4.2
Zhodnocení SWOT analýzy
Sestavila jsem si SWOT analýzu, z důvodu snazšího rozhodování. Tuto analýzu jsem aplikovala na zakoupení franchisové licence, kde jsem zjistila, jaké možnosti nám tato volba nabízí. Koupení franchisové licence přináší mnoho silných stránek, které může firma využít v podnikání a rozvoji čerpací stanice, musí se ovšem brát ohled i na možné hrozby v podnikání, kde existuje spousta rizik, při krachu plánů do budoucna. Mezi silné stránky zařadím přebarvení čerpací stanice na značkovou, kde nám ochranná značka zajišťuje jakousi historii a věrohodnost. Lidé budou raději tankovat na značkových čerpacích stanicích, kde je značka prověřena dlouholetou historií a mají zde zajištěnou kvalitu pohonných hmot. Tyto čerpací stanice jsou často prověřovány a dostávají se do médií, proto si nechtějí poškodit svou pověst. Další plus pro značkovou čerpací stanici jsou dodavatelé pohonných hmot, kteří jsou zajišťovány mateřskou firmou, zaručující kvalitu. V tomto případě nemusíme zajišťovat vlastní přepravu, ani hledat dodavatele. Jako silnou stránku můžeme považovat i zvýšení konkurenceschopnosti oproti ostatním čerpacím stanicím. Stávající čerpací
42
stanice dostane jméno, kterému nemusíme dělat reklamu, protože ta už je dávno na světě a lidé ji mají v podvědomí, tím pádem můžeme obsadit větší podíl trhu. Výhodu budeme mít i ve spolupráci s mateřskou společností, pokud si zakoupíme jejich licenci, určité finanční prostředky na přebarvení benzinky nán poskytne právě ona. Budeme zde čerpat ověřené zkušenosti a dobré rady, které nám pomohou v podnikání. Pokud nastane problém, máme možnost se obrátit na mateřskou společnost s prosbou o radu či dokonce o pomoc. Po přebarvení čerpací stanice umožníme zákazníkům větší výběr pohonných hmot. Dosavadní nabídky byla pouze Natural 95 a Motorová nafta, s rozvojem čerpací stanice budeme mít možnost rozšířit nabídku paliv o pohonné hmoty s příměsí aditiv či paliva s vyššími oktanovými čísly, které zajišťují vyšší výkon motoru a naopak snižují spotřebu. Z této možnosti ale vychází i slabá stránka, kdy dosavadní cena byla nižší než u značkových čerpacích stanic, s přebarvením čerpací stanice se dostaneme i na vyšší cenovou hladinu, kdy některé dosavadní zákazníky můžeme ztratit. Jsou to zákazníci, preferující nižší cenu, bez ohledu na značku čerpací stanice. Dalším negativem je stávající konkurence, lidé jsou už zvyklý jezdit na určitou čerpací stanici, bez ohledu na cenu. I když bude mít konkurence vyšší cenu, lidé preferující jejich značku budou dávat pořád přednost jim, i díky různým bonusovým programům, které jim nabízí. Po zakoupení licence narazíme na spoustu omezení od prodejce licence, ten má právo kontrolovat naši stanici, jestli dodržujeme všechny uvedené body ve smlouvě. Dostaneme od něj jistá doporučení na dodavatele, kteří zásobují i jiné čerpací stanice se stejným jménem, tyto doporučení nejsou oficiálně závazná, ale pokud na ně nepřistoupíme, poskytovatel licence s námi nemusí uzavřít smlouvu. S tím je spojeno riziko, že při nedodržení požadavků nám poskytovatel může udělit různé sankce a to jak pokuty za různé přestupky až po stržení celé kauce, kterou bychom za jiných okolností získali zpátky po vypršení smlouvy. Jednou z nevýhod řešené čerpací stanice je také ne příliš optimální pozice. Čerpací stanice sousedí s jinou značkovou benzinkou, která se nachází hned vedle hlavní silnice, oproti naší čerpací stanici, která se nachází až několik desítek metrů za konkurencí. Po přebarvení benzinky můžeme očekávat nové příležitosti do budoucna, které nám zajistí vyšší zisky. Nabízí se nám možnost dále prodávat
43
určité zboží společnosti ZEVOS a.s. jako je krmivo pro zvířata, o toto zboží je veliký zájem mezi zákazníky, kteří si pro toto zboží jezdí i několik kilometrů a při této příležitosti zde i tankují. Jednou z příležitostí je zlepšení vzhledu čerpací stanice, která bude mít za následek příliv nových zákazníků. Tito zákazníci preferují někdy i celosvětově známou značku před značkou malých soukromých čerpacích stanic. Proto můžeme nalákat nové zákazníky a to jak fyzické osoby, tak i osoby právnické. Majitelům různých společností, kteří potřebují čerpat pohonné hmoty, můžeme nabídnout spolupráci. Ta spočívá v tom, že jim nabídneme různé slevy na PHM, může to být množstevní nebo sleva na litr, která bude pevně daná. Pro obě strany to bude přinášet výhody, jim v podobě ušetřených peněžních prostředků, nám zase zvýšení zisku. Tímto způsobem si můžeme udělat i reklamu u jiných společností, které spolupracují s danou firmou, která u nás tankuje a tím pádem je možnost nalákání dalších zákazníků. Dosavadní čerpací stanice měla značně omezenou nabídku zboží, nejen PHM, ale i různých olejů či ostatního zboží. Při rozšíření čerpací stanice, kdy se nám zároveň zvětší i prodejní plocha obchodu, můžeme rozšířit nabídku zboží. Zákazník tuto změnu ocení a při zastavení na čerpací stanici si nejen natankuje, ale může si zde zakoupit i další nabízené zboží. Další příležitostí jsou bonusy, které bude naše čerpací stanice poskytovat. Lidé budou u nás tankovat a za každý litr se jim budou načítat body, které poté mohou proměnit za různé bonusy v podobě dárků. Každý dárek bude v různé bodové skupině. Pokud počet bodů, které zákazník nasbíral, nebude stačit na jím vybraný dárek, má možnost využít jen část bodů a zbytek doplatit. Při každém podnikání samozřejmě hrozí rizika a samozřejmě i u nás můžeme narazit na všelijaké hrozby. Jelikož je čerpací stanice vybudována v místě, kde se v jejím okolí nachází cca 16 značkových čerpacích stanic, může se stát, že nasycenost trhu bude tak veliká, že o tuto novou značkovou benzinku nebude mezi zákazníky zájem. Při snaze zakoupit franchisovou licenci se objevuje otázka, zda bude mít mateřská společnost zájem nám licenci prodat, díky velké konkurenci v okolí a také kde už své franchisové licence nabídla. Další hrozbou je cena přestavby a nákup licence, protože je čerpací stanice zastaralá, je potřeba do ní investovat značnou částku na renovaci. Může nastat situace, že zisk nebude takový, jaký bychom čekali a nebudeme dále moci dostát svých závazků. Jelikož budeme muset přestavbu čerpací stanice
44
financovat z cizích zdrojů, může nastat situace, kdy nebudeme mít dostatek finančních prostředků na splácení půjček, což by vedlo k prohlubování půjčky a dluh by nám narostl o úroky z prodlení. Tato situace by mohla dojít až tak daleko, že bychom mohli o čerpací stanici přijít. Jako nabyvatele licence budeme ohroženi jistými nařízeními od poskytovatele franchisy, jednou z nich je podmínka brát pohonné hmoty od nařízeného dodavatele, i přesto, že bychom od jiného dodavatele nakupovat levněji. Z každého prodaného litru musíme odvádět měsíční platby poskytovateli, může tedy nastat situace, že prodané množství nebude tak vysoké, jaké bychom čekali a naše náklady budou vyšší než výnosy, což vede k hrozbě, že se dostaneme do ztráty. Další hrozbou je, že nedokážeme přetáhnout zákazníky od konkurence k nám. Jsou to zákazníci loajální své značce, kteří nemají zájem o změnu čerpací stanice. Z přebarvení čerpací stanice vyplývá, že budeme muset zvýšit cenu PHM, může se stát, že ztratíme stávající zákazníky, kteří jezdili na současnou čerpací stanici hlavně kvůli její nízké ceně.
4.4.3
Výsledek
Po konzultaci s Ing. Michalem Tuhým jsme se rozhodli, že hypotézu zamítneme, hlavním důvodem je, že společnost v této chvíli nemá dostatek financí na uvolnění k rozvoji čerpací stanice. Při zjišťování nákladů na tuto možnost rozvoje jsme se dostali na cca 30 000 000 Kč za rekonstrukci čerpací stanice, nákup licence a složení kauce poskytovateli. Pokud by se jednalo pouze o nákup licence, tato možnost by byla přijatelná, ale z hlediska investice do přestavby ČS, si to firma nemůže dovolit. Protože při případném rozvoji by se musela změnit celá dispozice ČS spolu s investicí do příjezdové cesty, která po průzkumu byla shledána jako nevyhovující pro případné zvýšení dopravního zatížení.
4.5 „Je vhodné instalovat na čerpací stanici RANČ bezobslužný čipový systém?“ Touto hypotézou se zabývám proto, že na čerpací stanici v Uherském Brodě, patřící společnosti ZEVOS a.s., která rovněž funguje jen v denních hodinách, už čipový systém je zaveden. Tato investice se vyplatila a výtoč pohonných
45
hmot se zvýšila až o jednu třetinu. Zákazníci, především právnické osoby, které zde tankují a mají čipové karty, si systém velice chválí, protože nemusejí čekat na obsluhu a můžou využívat čerpací stanici 24 hodin denně. Jelikož je systém už zaveden a odezva na něj je velmi dobrá, předpokládám, že zavedení čipového systému na čerpací stanici „RANČ“ ve Starém Městě se osvědčí jako dobrá investice a povede ke zvýšení výtoče PHM, což bude mít za následek zvýšení zisků. Opět jsem si v tomto případě sestavila SWOT analýzu, která mně má pomoci v dalších krocích a rozhodování.
4.5.1
SWOT analýza
Silné stránky
Slabé stránky
-samostatné rozhodování v řízení ČS
-porucha přístroje
-lepší cena než u konkurence
-zneužití čipové karty
-v provozu 24 hodin denně
-pozice ČS
-náklady na pořízení se nedotknou
-sousedící konkurence
zákazníků Příležitosti
Hrozby
-zvýšení zájmu firem
-nezájem o čipové karty
-noví zákazníci
-konkurenční boj
-zvýšení zisků
-nesplácení faktur
4.5.2
Zhodnocení SWOT analýzy
Jako nejsilnější stránku považuji to, že i když čerpací stanice investuje do svého rozvoje tím, že zakoupí čipový systém, stále zůstane svým pánem a nikomu se nezavazuje. Může o svých budoucích aktivitách rozhodovat sama a nemusí plnit předem určené podmínky, či za jejich nesplnění platit sankci. Nadále si můžou majitelé sami určovat svého dodavatele, výši ceny za pohonné hmoty nebo jak se bude jejich benzinka vyvíjet. Veškeré změny závisí pouze na nich. Výhodou je i to, že cena zůstane pro normální zákazníky bez čipových karet pořád lepší než u konkurence a pro zákazníky vlastnící čipové karty bude cena zvýhodněná. Zvyšující náklady se nijak nedotknou zákazníka, cena se bude držet stále na výhodné cenové hladině. Čipový systém nemá zavedeno
46
mnoho čerpacích stanic, proto můžeme malým čerpacím stanicím konkurovat a případně přetáhnout jejich zákazníky. Jelikož systém funguje 24 hodin denně, může si zákazník pomocí něj natankovat přes den, i přesto, že obsluha bude přítomna, výhodou je rychlejší odbavení, do kterého obsluha vůbec nezasahuje. Čerpací stanice je pro zákazníky s čipovou kartou přístupná i v noci, kdy je benzinka bez obsluhy, není tedy limitován otevírací dobou a může přijet, podle svých potřeb kdykoliv. Existuje ale možnost, že se na čipovém terminálu objeví závada, která způsobí jeho nefunkčnost a tím je i ovlivněn noční chod čerpací stanice, kdy budeme přicházet o tržby. Každý zákazník má v případě ztráty nebo odcizení karty povinnost tuto skutečnost nahlásit majiteli nebo obsluze čerpací stanice, protože se může stát, že by ji mohl někdo zneužít. Pokud zákazník tento fakt neoznámí a dojde ke zneužití karty i přes bezpečnostní opatření, je to chyba zákazníka a tudíž bude muset zaplatit vzniklý dluh. Lidé ale také nemusí mít o tuto službu zájem, jelikož velké konkurenční čerpací stanice fungují 24 hodin denně, což je pro ně pohodlnější volba. Slabou stránkou je sama o sobě i pozice čerpací stanice, někteří zákazníci ani neví, kde se čerpací stanice nachází nebo jsou i takoví, kteří by neměli zájem tuto benzinku navštěvovat, protože je pro ně z ruky. Při zavedení čipového systému se zvýší počet zákazníků, tato nabídka je lákavá především pro firmy, které mají zájem tankovat levněji. Pokud budou mít zákazníci zavedenou identifikační kartu, stanou se z nich pravidelní zákazníci, díky jistým výhodám. Protože se tento systém osvědčil na druhé čerpací stanici a vedl ke zvýšení zisků, předpokládám, že i zde zisky porostou a tím se objevuje možnost dalšího rozvoje či rekonstrukce čerpací stanice „RANČ“. Riziko tohoto systému je, že potenciální zákazníci nebudou mít o tyto karty zájem a dál budou jezdit tankovat k naší konkurenci, ať už ze zvyku nebo důvěru ve světoznámé značce. Největší hrozbou není nenalákání zákazníků, ale nesplácení faktur. Může se stát, že zákazník tankuje celý měsíc a na konci zjistí, že není schopen splácet kvůli nedostatku peněz. Taktéž může nastat situace, kdy nějaká firma tankuje, dostane se do finančních problémů, přestane splácet a případně zkrachuje.
47
4.5.3
Výsledek
Po zkonzultování s vedoucím, jsme došli k závěru, že tato hypotéza nese daleko menší riziko než předchozí hypotéza a zároveň přinese menší náklady na rozvoj čerpací stanice. Hypotézu o zakoupení a instalování čipového systému přijímáme. Dále se touto hypotézou budu ještě zabývat a stanovím náklady na pořízení čipového systému. Vedoucí čerpací stanice navrhl částku 65 000, kterou je ochoten investovat do rozvoje čerpací stanice, pomocí čipového systému.
4.6 „Je vhodné změnit dodavatele PHM?“ Čerpací stanice má dosavadního dodavatele pohonných hmot bratislavskou společnost Slovnaft, od které nakupuje pohonné hmoty za nákupní cenu a zajišťuje si samostatně přepravce, kterými jsou Monteco a Kayra. Pohonnými hmotami jsou Natural 95 a směsná motorová nafta s přísadou bioložek. Na trhu jsem objevila dodavatele Transcargo, který již dříve se společností ZEVOS a.s. spolupracoval, a který je schopen dodat motorovou naftu levněji než Slovnaft. Ostatní dodavatelé nabízejí motorovou naftu společně s biosložkou, při tomto míchání se cena nafty zvyšuje až o 0,30 Kč na litr. Společnost Transcargo se zabývá prodejem samostatně čisté nafty a zvlášť biosložky. Podle zákona je povinen prodat na určité množství čisté nafty určité procento biosložky. I v této části si sestavíme SWOT analýzu, kterou následně zkonzultuju s vedením čerpací stanice a jestli by měli zájem z vypracované hypotézy o změnu dodavatele. Od společnosti Transcargo bychom brali pouze čistou naftu bez biosložky, kterou prodá dále jinému zájemci a benzín, jehož cena ovšem zůstane stejná jako u jiných dodavatelů, protože tento proces jde jen v případě nafty.
48
4.6.1
SWOT analýza
Silné stránky -nižší
cena
-zachování
Slabé stránky oproti
dosavadního
objednávek a distribuce
Slovnaftu -nižší limity v odběru PHM systému -kratší splatnost faktur -horší kvalita PHM v zimních měsících
Příležitosti
Hrozby
-zvýšení počtu zákazníků
-konec partnerské spolupráce se
-zvýšení marže
Slovnaftem -ztráta zákazníků -horší kontrola PHM ve vztahu s DPH a SPD
4.6.2
Rozbor SWOT analýzy
Protože společnost Transcargo dodává čistou naftu, která neobsahuje biosložku, je tato nafta levnější a to díky tomu, že není přimíchávána biosložka. Míchání nafty a biosložky navyšuje cenu cca o 0,25-0,30 Kč na litr. Nákup čisté nafty je tedy levnější, než nákup nafty s biosložkou, kterou prodává dlouholetý dodavatel Slovnaft. Pokud čerpací stanice bude nadále stanovovat cenu PHM podle svého sousedícího konkurenta a to tak, že mají cenu vždy nižší a v případě odběru PHM od společnosti Transcargo, mohou z dlouhodobého hlediska zvýšit zisk až o 0,30 Kč za litr. Výhodou při změně dodavatele PHM je zachování dosavadního systému objednávek a distribuce s dlouhodobými přepravci. Čerpací stanice spolupracují se společnostmi Kayra a Monteco, tato spolupráce se již dříve osvědčila jako výborná. Není zde riziko ztráty PHM při stáčení, jako se stávalo u jiných přepravců. Systém je elektronicky chráněn a obsluha čerpací stanice má ve všech krocích stáčení možnost kontroly. Od objednávky přepravy jsou dodávky doručeny v co možná nejkratším čase a to i v nočních hodinách. Jako slabou stánku této změny považuji nižší limity u společnosti Transcargo. Dosavadní limit u Slovnaftu byl 21 milionů Kč, po překročení
49
tohoto limitu bylo nutné splatit veškeré neuhrazené faktury i v případě, že doba splatnosti faktury nedosáhla posledního dne, aby mohla společnost znovu odebrat PHM. V případě společnosti Transcargo je limit 6 až 8 milionů. Překročení tohoto limitu je mnohem vyšší než v prvním případě. Další nevýhodou je kratší doba splatnosti, společnost ZEVOS má nastavenou dobu splatnosti pro své zákazníky 14 dní, ale společnost Transcargo požaduje splacení do 7 dní, což nastává problém, že ZEVOS nemusí mít dostatek finančních prostředků v době, kdy má splatit fakturu, kvůli nesplaceným fakturám od svých zákazníků, kteří mají delší dobu splatnosti. Naopak Slovnaft poskytuje dobu splatnosti 21 dní, což je pro ZEVOS v tomto ohledu výhodnější. Dalším významným problémem je horší kvalita PHM v zimních měsících. Do nafty se přidávají přísady, které zabraňují zamrznutí a společnost dodává naftu, která zamrzá až při -21°C až -24°C, kdežto společnost Slovnaft dodává naftu s bodem zamrznutí až do -32°C. Pokud by při vysokých mrazech lidem nová nafta zamrzla, může se stát, že přijdeme o zákazníky, kteří nám nadále nebudou důvěřovat. Doposud se v zimních měsících výtoč PHM zvyšovala, protože lidé ví, že společnost odebírá naftu, která při vysokých mrazech nezamrzá. Protože nákupní cena je nižší je možnost toho využít dvěma způsoby. A to tak, že v prvním případě se budeme držet stejného systému jako doposud, že výše marže zůstane stejná a na stojanu bude cena nižší o tu částku, kterou ušetříme při nákupu. To bude mít za následek mnohem nižší prodejní cenu než konkurence a nalákání nových zákazníků. Pokud by se v budoucnu zvyšovala marže, stejně nadále zůstaneme levnější než konkurence a zákazníci budou dále jezdit na naši čerpací stanici a využívat našich služeb. Druhou možností je, že cena na stojanu zůstane stejná, ale zvýší se marže o ušetřenou částku za nákup. Naše cena bude stále lepší než u konkurence a ve struktuře zákazníků se více méně nic nezmění, budou jezdit k nám, protože jsme levnější, ale my budeme více vydělávat, díky nižším nákupním cenám. Při změně dodavatele PHM rozvážeme partnerskou spolupráci se společností Slovnaft, to může mít následek ztráty zákazníků, kteří sem jezdili díky levnějším pohonným hmotám, ale zároveň díky důvěře ve značku, od které byly PHM odebírány. Jelikož už naše čerpací stanice nebude zaštítěná společností Slovnaft, lidé vyhledají jinou pro ně důvěryhodnou čerpací stanici.
50
Jak už bylo uvedeno, PHM nejsou tak kvalitní jako od dosavadního dodavatele, hlavně v zimě je větší riziko zamrznutí, lidé nebudou ochotni přistoupit na nižší kvalitu PHM, i v případě nižší ceny. To znamená riziko ztráty dosavadních zákazníků. Největším problémem pro společnost ZEVOS je, že přepravu PHM nemá pod kontrolou jako dřív. Při načerpání PHM do cisterny existovala jediná a to cílová stanice, kde se palivo stočilo do nádrží na čerpací stanici. V případě společnosti Transcargo existuje více mezistanic, tudíž není možné zjistit přesnou historii PHM a může teoreticky dojít k záměně. V tomto případě může nastat problém ve vztahu k platbám SPD a DPH, kdy někdo nezaplatí tyto daně.
4.6.3
Výsledek
I když tato hypotéza přináší možnost zvýšení marže prodejce PHM a je velmi lákavá, po rozebrání veškerých pro a proti jsme se s vedoucím ČS shodli, že tuto hypotézu zamítneme. Raději nadále budou prodávat kvalitní PHM s historií, i přesto, že náklady na pořízení budou vyšší, ale bez rizika nespokojenosti či ztrátou zákazníků. Velký problém vidíme i ve splatnostech a limitech, limit 6-8 milionů Kč je snadno dosažitelný, kdy se může stát, že společnost nebude moci ihned splatit závazky vůči dodavateli, jelikož nebude mít k dispozici tak velkou sumu. A 7 dní splatnosti je velmi málo, protože na splácení faktur by si společnost musela půjčovat finanční prostředky nebo odkládat dopředu, kdy by bylo toto jednání neefektivní.
4.7 Zhodnocení vybrané hypotézy Jako varianta možnosti rozvoje čerpací stanice mně po konzultaci s vedoucím vyšla druhá hypotéza zavedení čipového systému na benzinku, která funguje pouze 12 hodin denně a v noci je mimo provoz, proto by bylo vhodné nabídnout lidem nebo společnostem možnost tankovat i v pozdějších večerních hodinách či brzkých ranních. Tím by bylo zajištěno zvýšení výdeje PHM, které by mělo za následek zvýšení zisků. K výsledku jsem přišla pomocí SWOT analýzy, podle které jsem rozebrala vnější a vnitřní stránky podniku. Zjistila jsem, že i zde existují hrozby
51
a rizika, ale jsou značně menší než u dalších dvou hypotéz. Jelikož obslužný systém na této čerpací stanici je již od společnosti Unidataz, rozhodla jsem se používat dále jejich produkty, aby čipový terminál byl kompatibilní s obslužným systémem. Společnost jsem požádala o sestavení nabídky na čipový systém, který by byl nejvhodnější pro naši čerpací stanici a dále, o zaslání finančního návrhu na čipový systém a jeho instalaci. S vedoucím ČS Ing. Michalem Tuhým jsem konzultovala možné uvolnění finančních prostředků, kde jsme se dostali na částku cca 60 000, které má v současné době společnost k dispozici, a které by byla ochotna investovat.
4.7.1
Unidataz
Společnost s ručením omezeným vznikla v roce 1997. Jejím předmětem podnikání je řízení a automatizace technologie, která se zabývá výdejem pohonných hmot. Společnost vznikla v České republice a zároveň je dosud malou českou společností, která zaměstnává 17 osob, z toho 12 pracovníků se zabývá vývojem výrobků. Část se orientuje na vývoj a výrobu pokladních systému, které jsou následně propojeny s řídicím a informačním systémem, které jsou instalovány na čerpacích stanicích. Jiní zaměstnanci mají za úkol dodávku a instalaci těchto systémů na benzinových stanicích nebo jen části jako jsou terminály pro výdejní stojany, které jsou samoobslužné. Zaměstnán je i člověk, který má na starost technické poradenství a servis těchto zařízení a je vysílán k jednotlivým případům. Dále se společnost produkuje zboží, které má za úkol maření stavu pohonných hmot v nádržích nebo řídicí systémy bran a závor. Zaměstnanci mají dlouholeté zkušenosti v oboru, které získávají již od minulého století z osmdesátých let. Společnost se orientuje na zákazníky a jejich požadavky, kterým poskytuje veškeré řešení v oblasti hardwaru a softwaru. (Unidataz.cz)
4.7.2
Náklady na pořízení
Tabulka obsahuje pořizovací náklady čipového systému, který by měl být následně instalován na vybranou ČS. Cenový návrh mně poskytla společnost Unidataz, od které společnost ZEVOS odebírá její produkty.
52
Tabulka č. 11: Náklady na pořízení čipového systému Náklady na pořízení systému Cena systému
56 965 Kč
Cena instalace
5 621 Kč
Celkové náklady
62 586 Kč
Zdroj: Vlastní práce
4.7.3
Náklady a výnosy na ČS „RANČ“
V následující tabulce jsou uvedeny celkové náklady a celkové výnosy jen z čerpací stanice „RANČ“, které mně byly poskytnuty společností ZEVOS. Do nákladů jsou započítávány veškeré údaje, související pouze s čerpací stanicí „RANČ“ ve Starém Městě, započítávají se náklady na opravy čerpacího systému, jakož to i opravy s ostatním vybavením benzinky, dále nákup PHM a ostatního prodávaného zboží, náklady na energie, mzdy zaměstnanců, se kterými souvisí prémie, přesčasy a náhrady, zákonné sociální a zdravotní pojištění, provize České spořitelně za poskytnutí přístroje na platební karty, výše provize je 1,6% z každé platby z bankovní karty a ostatní náklady spojené s chodem čerpací stanice. Do výnosů se počítají tržby z prodaných PHM, ostatního zboží jako jsou oleje, nápoje, cukrovinky a jiné. Jelikož se na ČS prodávají i doplňkové krmné směsi, vyrobené v jiném závodě, je nutno do výnosů započítat i tyto tržby. Dále jsou to vnitropodnikové převody za služby a postoupení pohledávek. Tabulka č. 12: Zisky na ČS „RANČ“ Zisk na čerpací stanici „RANČ“ Náklady na provoz ČS „RANČ“ za rok
20 995 546 Kč
Výnosy z provozu ČS „RANČ“ za rok
21 392 420 Kč
Zisky na ČS „RANČ“ za rok
396 874 Kč
Zdroj: Výsledek hospodaření ZEVOS a.s. Z poskytnutých údajů jsem si z rozdílu výnosů a nákladů zjistila zisk, který činní 396 874 Kč za rok na čerpací stanici „RANČ“. Dále jsme si určila průměrný zisk za jeden měsíc, který je cca 33 072. Od společnosti Unidataz 53
jsem dostala cenovou nabídky na čipový systém, který dosahuje částky 56 965 Kč, spolu s náklady na instalaci jsou 5 621 Kč, po sečtení jsem se dostala na částku 62 586 Kč. Z výsledku SWOT analýzy a po jejím konzultování, bylo schváleno, že na rozvoj tohoto systému je společnost ochotna uvolnit 65 000 Kč. Cena na pořízení čipového systému se vešla do stanoveného limitu.
4.7.4
Odhad navýšení zisků a doba návratnosti investice
Tabulka č. 13: Předpokládaný odhad Odhad navýšení zisků za rok na ČS „RANČ“ Odhad na základě UB
navýšení o 1/3 zisku
396 874 Kč + 132 291 Kč
Reálný odhad
navýšení o 1/4 zisku
396 874 Kč + 99 218 Kč
Zdroj: Vlastní práce Po zavedení tohoto systému se zisky na čerpací stanici v Uherském Brodě zvýšily až o 1/3, jelikož čerpací stanice na tomto místě má výhodnější pozici než čerpací stanice ve Starém Městě, předpokládám, že se zisky nezvednou o 1/3, ale reálný odhad je cca o 1/4 za celý rok. Odhad na základě ČS v Uherském Brodě s navýšením zisků o 1/3 by se zisky zvedly o 132 291 Kč za rok. Kvůli pozici čerpací stanice budu brát v úvahu reálný odhad a to 1/4, což je navýšení zisků o 99 218 Kč za rok. Zisky by tedy v tomto případě stouply na 496 092 Kč za rok. Tabulka č. 14: Zvýšení zisků Rok
Měsíc
Před investicí
396 874 Kč
33 072 Kč
Po investici
496 092 Kč
41 341 Kč
Navýšení zisků
99 218 Kč
8 268 Kč
Zdroj: Vlastní práce Při měsíčním růstu zisků o 8 268 Kč a investici do čipového systému 62 586 Kč bude doba návratnosti necelých 8 měsíců. A následující měsíce už se systém nebude splácet, ale naopak už jen vydělávat již v prvním roce, tedy kdy
54
bude pořízen čipový systém, vzrostou zisky o 36 632 Kč a následující roky porostou, jak ukazuje výše uvedená tabulka o 99 218 Kč za rok.
4.7.5
Zákazníci
Po provedení průzkumu pomocí dotazníku, jestli by o tuto služby byl zájem, mezi současnými zákazníky, kterými jsou zatím jen firmy se sídlem na území Zlínského kraje, mně dotazník vrátilo 85 % a z toho 80% zákazníků by o službu zájem mělo, pokud by byla tato možnost. Každý zaměstnanec by měl svůj vlastní čip, kterému by se na konci měsíce vystavilo zúčtování. To by bylo odesláno majiteli společnosti, který by tak měl podrobný přehled o svých nákladech na PHM. Zabránilo by se tedy případnému zneužití krádeže paliva pro vlastní potřebu zaměstnanců na úkor zaměstnavatele. Jelikož některé společnosti vysílají na práci své zaměstnance i do jiných krajů a potřebují tankovat i v noci či brzkých ranních hodinách, tato možnost je pro ně výhodná a nebyly by limitováni otevírací dobou čerpací stanice.
55
5
Závěr
V práci jsme se zabývala možnosti rozvoje čerpací stanice ZEVOS a.s., rozebrala jsem jednotlivé SWOT analýzy a její výsledky jsem zkonzultovala s vedoucím čerpací stanice. Vybrali jsme tu nejlepší hypotézu, podle které je možno dále rozvíjet vybranou čerpací stanici. Byla vybrána možnost nákupu a zavedení čipového systému, který se už osvědčil na druhé čerpací stanici, kterou společnost vlastní. V první hypotéze o zakoupení franchisingové licence jsme se dostali k vysokým nákladům na pořízení, které se navýšily díky vyhovující komunikaci u čerpací stanice, a proto nebyla vhodná k dalšímu použití, jelikož náklady byly 30 000 000 Kč, což by znamenalo vzít si úvěr a vysoké investice, což si v současné době společnost nemůže dovolit. Druhá hypotéza se zabývá instalací čipového systému na čerpací stanici, která byla následně po probrání všech možností vybrána k dalšímu použití. Poslední hypotéza se zabývala změnou dodavatele PHM, po zhodnocení veškerých možností byla tato možnost zamítnuta kvůli různým rizikům a případné možnosti poškození dobrého jména společnosti, při výskytu komplikací. Výsledek je vhodný k použití v praxi, jelikož byl aplikován přímo na vybraný podnik na trhu a firma ZEVOS a.s. uvažuje, díky této práci o rozvoji své čerpací stanice. Zjistila jsem, že finance, které v současné době může společnost uvolnit, budou dostačující na tuto změnu. V práci je vypočítána předpokládaná doba návratnosti, která vyšla necelých 8 měsíců, což je pro podnik výhodné z pohledu velmi krátké doby návratnosti a krátkého období, kdy se společnosti zvýší zisky a budou moci tyto nově získané finanční prostředky dále použít na případný další rozvoj. Pomocí dotazníku bylo mezi zákazníky zjištěno, že o toto rozšíření služeb by měli zájem. Prospěch z nově zavedeného čipového systému by byl jak na straně podniku, tak na straně zákazníků.
56
6
Literatura 6.1 Tištěná literatura
DUŠEK, Luděk. Zpráva o síti čerpacích stanic PHM v ČR za 2. pololetí a rok 2008 [online]. 2009. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/39087/43585/525516/priloha001.pdf DUŠEK, Luděk; PURNOCH, Milan. Zpráva o aktualizaci a stavu: Evidence čerpacích stanic pohonných hmot v ČR k 31. 12. 2011 [online]. 2012. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/45452/51217/585793/priloha001.pdf HRUŠKA, J. Daňové teorie. Brno. 2007. CERM. 88 s. ISBN 978-80-8634272-6. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Franchising. Vyd. 1. Plzeň: Západočeská univerzita, 1997, 76 s. ISBN 80-708-2339-9. KOTLER, Philip. PRAHA: GRADA PUBLISHING. Marketing. Praha: Grada, c2004, 855 s. ISBN 978-80-247-0513-2. LOEBL, Zbyněk. Franchising - úspěch bez čekání. Praha: Grada, 1994, 83 s. ISBN 80-716-9050-3. ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xvii, 190 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 978-80-7400-174-1. STEJSKAL, J. Daňová teorie a politika I. díl. Pardubice. 2008. Univerzita Pardubice. 1. vyd. 71 s. ISBN 978-80-7395-097-2. SVIRÁK, P. Daňové teorie. Brno. 1998. Fakulta podnikatelská VUT v Brně. 4. vyd. 124 s. ISBN 80-214-1085-X. SYNEK, Miloslav. PRAHA: GRADA PUBLISHING. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 471 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1. SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. PRAHA: GRADA PUBLISHING. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxv, 445 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400336-3. SYNEK, Miloslav. Manažérská ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada, 1996, 455 s. ISBN 80-716-9211-5.
57
TULPA, Aleš. Franchising: Česká republika 2003. Editor Aleš Tulpa. Praha: Česká asociace franchisingu, 2004, 132 s. ISBN 80-239-2637-3
6.2 Internetové prameny BusinessInfo.cz: Daň z přidané hodnoty. In: [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/dane/dan-z-pridanehodnoty.html BusinessInfo.cz: Daň z přidané hodnoty v Evropské unii. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dan-zpridane-hodnoty-v-evropske-unii-29141.html Businessize.cz: PEST analýza. [online]. [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-je-pest-analyza Ceskapozice.cz: Řidiči mohou opět tankovat čistou naftu bez biosložky. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/domov/ekologie/ridici-mohou-opet-tankovatcistou-naftu-bez-bioslozky Finance.cz: Spotřební daň u benzínu a nafty v EU. [online]. [cit. 2013-0519]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/365970-spotrebnidan-u-benzinu-a-nafty-v-eu/ Finance.cz: Spotřební daně. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dph-a-spotrebni-dane/spotrebni-dane/ Ipodnikatel.cz: SWOT analýza. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Marketing/swot-analyza-odhali-pravdivou-tvarvasi-firmy-a-pomuze-vam-nahlednout-do-budoucnosti.html Petrol.cz: Petrolejářský průmysl v roce 2012 a 2013. [online]. [cit. 2013-0519]. Dostupné z: http://www.petrol.cz/aktuality/archiv/2013/8/petrolejarskyprumysl-v-roce-2012-a-2013-2295.aspx Penize.cz: Co je to daň z přidané hodnoty (DPH). [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80308-co-je-to-dan-z-pridane-hodnotydph Pohonnehmoty.cz: Home Černá ekonomika v prodeji paliv. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.pohonnehmoty.cz/index.php/component/content/article/1latest-news/67-cerna-ekonomika Sagit.cz: Daňová harmonizace. [online]. [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&levelid=eu_03 1.htm
58
Scs.cz: Informování zákazníků na čerpacích stanicích. [online]. [cit. 2013-0519]. Dostupné z: http://www.scs.cz/kcms_data/soubory/informovani_zakazniku_podle_zakon a_o_phm.pdf Stavby.zevos.cz: Stavební závod. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://stavby.zevos.cz/ Unidataz.cz: Elektronické systémy. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: www.unidataz.cz Unidataz.cz: Výdejní stojany. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.unidataz.cz/?vydejni-stojany-card Unidataz.cz: Platební terminály. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.unidataz.cz/?platebni-terminaly Webdev.cz: Porterův model. [online]. [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.webdev.cz/marketing/analyza-konkurence
59
7
Přílohy
Obrázek č. 1: Ukázka stavby rodinného domu společnosti ZEVOS a.s.
Zdroj: Stavby.zevos.cz Obrázek č. 1: Ukázka stavby sila na obilí společnosti ZEVOS a.s.
Zdroj: Stavby.zevos.cz Obrázek č. 1: Ukázka rekonstrukce ZŠ společnosti ZEVOS a.s.
Zdroj: Stavby.zevos.cz
60