BIBLIOGRAFIE Cantor, J.A. 1992. Delivering Instruction to Adult Learners. Toronto: Wall & Emerson Cranton, P. 1992. Working with Adult Learners. Toronto: Wall & Emerson
KAPITOLA 2 • jak začít s ODL
Diaz, D.P., & Carnal, R.B. 1999. Student’s learning styles in two classes: Online distance learning and equivalent on-campus. College Teaching 47(4), 130-135
Rikke Schultz [DK] CVU-FYN Adult Teacher Training College, Odense zrevidovala Kerttu Lohmus [E]
Dille, B. & Mezack, M. 1991. Identifying predictors of high risk among community college telecourse students. The American Journal of Distance Education, 5(1), 24-35. Entwistle, N. (Ed.) 1990. Handbook of Educational Ideas and Practices. London and New York: Routledge Flückiger et al. 2002. Proceedings of the 4th International Conference on New Educational Environments. May 2002, Lugano, Switzerland. Greenberg, S., Boyle, M., Laberge, J. 1999. PDA’s and shared public displays. Making personal information public, and public information personal. Personal Technologies Journal. March 1999.
Kapitola se zabývá konkrétními tématy, která musí být zvážena při vytváření obsahu pro ODL: • Pedagogická platforma - vytváření modelu pro celkový přístup k využívání ODL ve specifickém kontextu • Modularita ODL - moduly, pracovní bloky a učební předměty • Jak začít - kroky při vytváření vzdělávacího stylu
Harper, B. et al. 2002. Formalising the description of learning designs. HERDSA Hedestig, U., Orre, C. 2002. Personal technologies and development of learning environments. In: Flückiger et al. 2002. Paulsen, M. 1995. Online Report on Pedagogical Techniques for Computer-Mediated Communication. http://gaya.nki.no/~morten/cmcped.htm (link no longer available) Percy, K. 1990 Adult Access to Learning Opportunities. In Entwistle, N. (Ed.) 1990. Sarasin, L.C. 1998. Learning style perspectives: Impact in the classroom. Madison, WI: Atwood Vygotsky, L. 1978. Mind in Society. Cambridge, Mass.: Harvard Univ. Press.
1. PEDAGOGICKÁ PLATFORMA Rozhodnutí, jakou pedagogickou platformu použít, je zásadní ve všech systémech vzdělávání, ale zvláště, když jde o individuální a nezávislé učení, které charakterizuje ODL. Pedagogická platforma je abstraktním pojmem; je to model, který zahrnuje následující ohledy: • pedagogické (jak vyučovat – cíle a metody přiměřené cílové skupině) • technologické (jaká použít média, vhodná pro cílovou skupinu) • technické (jaké vybavení je nejlepší pro realizaci daných metod s použitím vybraných médií) • organizační (zdroje a plánování, vývoj, management a udržování ODL). • praxi bude pedagogická platforma zahrnovat: • elektronické uživatelské vybavení (virtuální třídy, učební řídící systémy) • přihlášení • plán práce a smlouvy s učiteli • množství různých studijních materiálů • doplňkové nabídky jako semináře, konference a úvodní nebo promoční kurzy • marketing vzdělávacího programu …poskytovatel ODL musí zvážit všechny ohledy. Pro instituce, které uvažují o zavedení ODL, je zásadní rozhodnout o typu pedagogické platformy, která bude používána pro podporu vzdělávacích akcí nebo kurzů. Vybraná pedagogická platforma odráží pedagogické myšlení s ohledem na celou vzdělávací akci; v ODL to znamená interakci mezi účastníky, učitelem a obsahem. Při rozhodování o platformě si položme následující otázky: • Bude zvolená pedagogická platforma brát v úvahu a podporovat různá zázemí účastníků a jejich učební styly? • Jak se budou lišit role učitele/tutora ve vybrané pedagogické platformě?
18 • ZAČNĚME S ODL
ZAČNĚME S ODL • 19
• Bude zvolená pedagogická platforma podporovat využívání různých učebních materiálů a softwarových nástrojů? Výběr pedagogické platformy (obr. 2.1) bude reflektovat vybraný materiál a způsob komunikace v průběhu vzdělávací(ch) akce/í.
Pokud mají studenti spíše podobné zázemí nebo pokud je kurikulum určeno pro naprosté začátečníky, pak je taková lineární struktura “jen pro ten případ” ospravedlnitelná a vhodná k použití. Ve skutečnosti je to však výjimečný případ. Dospělí studenti se liší jak zázemím, tak i potřebami a očekáváními; pro dospělé studenty je obvyklé, že jsou silně motivováni a mají konkrétní požadavky, které se týkají praktického života. Proto takovéto lineární struktury nejsou ve vzdělávání dospělých optimálním řešením.
PEDAGOGIKA NAPŘ. MATERIÁLY METODY
ORGANIZACE NAPŘ.
UČEBNÍ PROCES
Tak může být tradiční učení charakterizováno následovně: • Lineární postup od jednoduchému ke složitému • Kurikulum založené na znalosti • Učební tradice založená na znalosti “jen pro ten případ” • Cíle definované s ohledem na získání znalostí
TECHNOLOGIE NAPŘ.
PLÁNOVÁNÍ,
LMS
VÝVOJ,
VIRTUÁLNÍ TŘÍDY
MANAGEMENT,
KOMUNIKAČNÍ
Opak, tedy flexibilní způsob organizace obsahu ODL, může být popsán obratem učení “právě včas” (z anglického “just in time”). Klíčovou myšlenkou tohoto způsobu přemýšlení je flexibilita. Obsah je organizován tak, že je dostupný studentovi, kdykoli jej potřebuje. Typickým příkladem tohoto způsobu mohou být programy “jak začít”, které jsou často zahrnuty do elektronického softwaru.
AKTIVITY
Diagram 2.1 Pedagogická platforma se skládá z interakce mezi pedagogickými, technologickými a technickými aspekty organizace.
Pedagogická platforma a její technologické řešení musí odpovídat vzdělávací akci a účastníkům – zástupcům cílové skupiny. Mnoho organizací trpí následky špatného – brzkého rozhodnutí o nákupu technologií, které se později ukázaly jako nevhodné pro jejich potřeby.
2. ROZDÍLY MEZI TRADIČNÍM A OTEVŘENÝM DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍM Hlavní rozdíly mezi tradičním vzděláváním a ODL, kromě časové i místní flexibility, zahrnují příležitosti, které ODL nabízí pro nové a tvůrčí způsoby vzniku či (re)organizování materiálů,14 používaných v učebním procesu. V tradičním způsobu výuky obvykle učební proces sleduje neflexibilní schéma a určitý časový, místní a obsahový rozvrh, který je založen na principu linearity – studenti společně začnou v bodě A a procházejí body B-C-D-(n), ve snaze sledovat logickou návaznost, která je tradičně nebo učitelem považována za racionální. Toto tradiční schéma učebního procesu stojí na kurikulu, založeném na studijním programu a úlohách. Student má projít tímto předdefinovaným (někdy jsou studentům dokonce dány i cíle!) a předem připraveným sylabem, aby splnil předem navržené úkoly a složil určité zkoušky a testy, aby mu instituce mohla vzdělání uznat. Typickým slůvkem pro takovéto tradiční schéma může být kurikulum “jen pro ten případ” (z anglického “just in case“) – je dobré něco vědět, pro případ, že by to někdo mohl potřebovat. V jednom příkladě tohoto typu učení, absolvuje student kurikulum jako součást profesní tradice; učí se něco proto, že by to měl jako představitel své profese (obchodník, právník, tesař) vědět, pro případ, že by to potřeboval.
20 • ZAČNĚME S ODL
Tak může být flexibilní učení charakterizováno následovně: • Žádný předdefinovaný postup • Orientace na konkrétní řešení problému • Modulární struktura učení založená na tématech • Učební tradice založená na vnímavosti “právě včas” • Cíle definované s ohledem na kompetence, které mají být osvojeny K další diskuzi si všimněme čtyřstupňového modele tvorby flexibilního obsahu: • informační předměty (texty, ilustrace, video nebo audio nahrávky) ve zkombinovatelné formě • vzdělávací předměty ve zkombinovatelné formě • pracovní blok ve zkombinovatelné formě • moduly
3. INFORMAČNÍ PŘEDMĚTY A UČEBNÍ PŘEDMĚTY – MODULARITA NA NOVÉ ÚROVNI Učební předmět (z anglického Learning Object) - LO - je nejmenší úsek aktuálního učebního materiálu, který může v kombinaci s jinými relevantními LO poskytnout studentovi smysluplnou informaci vedoucí k získání nových kompetencí. Smysluplná informace umožňuje studentovi jasné porozumění konceptu, principu, procedury, faktu a procesu. Jeden ze základních principů LO je jeho opětovná využitelnost v kombinaci s různými materiály a jeho nezávislost na celkovém výsledku učebních materiálů. Princip korespondence učebních materiálů s učebními předměty se stal důležitou charakteristikou v mezinárodních standardech. Přiměřenost učebního předmětu je často přirovnávána ke stavebním kostkám Lega.™ Toto přirovnání bylo poprvé použito Waynem Hodginsem, předsedou IEEE – Komise pro standard učebních technologií, který pozoroval své vnuky, když stavěli domek z Lega. Pravidla o požadavcích na učební předměty jsou definovány „Learning Object Metadata“. LOM standardizace podporuje provázanost mezi různými ICT, platformami nebo řešeními řídících systémů vzdělávání. Díky těmto standardům si mohou instituce vyvinout a také zaregistrovat a popsat elearingové objekty a vyměňovat je, či s nimi obchodovat. ZAČNĚME S ODL • 21
Většina standardů15 obsahuje následující data: • název • tvůrce • předmět • popis • vydavatele • přispívatele • datum • typ • formát • jazyk • vztah • práva
zahrnuje úvahy o kombinaci teorie a praxe, komunikace a zpětné vazby. • Jeden nebo více učebních předmětů, které obsahují materiály a zadání k práci. • Doplňkové materiály nebo odkazy. “Pracovní blok” v ODL může být přirovnán k “předmětu” nebo “tématu,” objevujícím se v tradiční formě učení. Pro správnou definic pracovního blok se musí zvážit: • Různé předpoklady a učební styly studentů • Cíle učení • Obsah • Pracovní metody • Hodnocení
Více informací je dostupných na IEEE Learning Technology Standard Committee, která zajišťuje vývoj a udržování LOM od roku 199716.
Úroveň flexibility, které je v učebním procesu možno dosáhnout, může být limitována kurikulem, ale pracovní bloky jsou kreativní částí programu ODL. Aby mohla instituce vytvořit svou vlastní “značku” ODL, musí specificky zkombinovat používané učební předměty (LO) a učební metody.
4. SCORM 5. MODULY SCORM (Sharable Content Object Reference Model) – Referenční model pro sdílení obsahových předmětů – je dnes jeden z nejběžněji používaných mezinárodních standardů. SCORM je sbírkou specifikací, adaptovaných z mnohých zdrojů, s cílem poskytnout komplexní přehled možností e-learningu, které umožňují provázanost, dostupnost a opětovnou využitelnost učiva na webu. SCORM se snaží koordinovat vznikající technologie a jejich komerční a veřejnou implementaci (viz www.adlnet.org). SCORM je vyžadovaným standardem, pokud jde o technická data a novému poskytovateli se může zdát složité s ním pracovat. SCORM může také činit potíže v souvislosti s obchodními značkami. Pracovní bloky (work packages)
LO SPECIFIKACE OČEKÁVÁNÍ,
OTEVŘENÉ
ZPĚTNÁ
OBSAHU,
ZADÁNÍ
VAZBA
LO
Modul je definován jako program nebo kurikulum. Ve formálním vzdělávání bude kurikulum více či méně otevřeno interpretaci v závislosti na národních a profesních tradicích. V neformálním vzdělávání nebo samostatně zpracovaném kurikulu bude téměř vždy otevřené. Poskytovatel ODL musí zohlednit možnosti flexibility, závisející na kurikulu. To je určeno základními cíli a je otevřenější než kurikulum definované sylabem. Ve formálním vzdělávání vede učení, založené na modulech, ke specifické kvalifikaci a vzdělání je zakončeno zkouškou a vystavením licence, diplomu, certifikátu, apod. V neformálním učení může být využití modulu samotnou vzdělávací akcí, umožňující studentovi získat nové kompetence osobnější povahy – např. znalostí a dovedností zvyšujících zaměstnatelnost, znalostí o demokracii, celkovém managementu, aj. Zatímco ve formálním vzdělávání ovlivní závěrečná evaluace plánování kurzu (a tak pracovní bloky a učební předměty) specifickým způsobem (testy, zkoušky), v neformálním vzdělávání budou často upřednostňovány sebehodnotící nástroje, použitelné v průběhu procesu.
PRACOVNÍCH METOD A EVALUACE. LO
DOPORUČENÁ
Diagram 2.2 Pracovní blok obsahuje různé učební předměty (LO) a skládá se z otevřeného zadání, literatury, úloh a zpětné vazby
Pracovní bloky (obr. 2.2) jsou jedním ze způsobů organizace obsahu modulu ODL. Pracovní blok zahrnuje: • Specifikace zahrnující dostatečně jasné instrukce k tomu, aby student přesně věděl, jak s matriálem pracovat, a také instrukce k evaluaci. Toto rovněž 22 • ZAČNĚME S ODL
ZAČNĚME S ODL • 23
6. JAK ZAČÍT
• Design model Gerlacha a Elyho (obr. 2.5)19
Navržení konceptu ODL se často nazývá “Instructional Design” (ID) (vzdělávací design) a obvykle začíná návrhem kurikula. V procesu ID je mnoho praktik měněno do různých, často užívaných modelů, například: • Design model Dicka a Careyho (obr. 2.3)17
Revize výuky Provedení analýzy vyučování
Sepsání výkonnostních cílů
Identifikace cílů výuky
Vývoj referenčních testů založených na kritériích
Vývoj učební strategie
Vývoj a výběr materiálů pro výuku
Vývoj a provedení formativní evaluace
Vývoj a provedení souhrnné evaluace
Identifikace vstupního jednání
• Design model Jerrold/Kemp (obr. 2.6)20
REVIZE 18
• Design model Knirka a Gustafsona (obr. 2.4)
Organizace
2. Design
Hodnocení učení
Přivedení studentů k prioritám a cílům
Vzdělávací cíle
S
Analýza výsledků
F
Cíle výuky
O E
R V
Identifikace problémů
Specifikace médií
M A
Úroveň vstupních znalostí studentů
Analýza úkolů k tématu
Předběžné testování
A T L U
I A
V C
Vývoj cílů
1. Určení problému Výběr a tvorba materiálů
Implementace
U M A T I V N E V A L U A C E
Í
Í N E
Specifikace strategií
Práce, výsledky, účel
Charakteristiky studentů
Aktivity ve výuce
Podpůrné služby Prostředky pro výuku
Revize materiálů
3. Vývoj 24 • ZAČNĚME S ODL
REVIZE ZAČNĚME S ODL • 25
Tyto modely se mohou lišit v detailech, ale všechny mají společnou strukturu procesů: • Analýza potřeb – tvoří 3% celkového času v procesu • Určení vzdělávacích cílů – 3% celkového času • Vypracování profilu cílové skupiny – 2% celkového času • Analýza existujících studijních materiálů – 7% celkového času • Tvorba nových, dosud chybějících studijních materiálů, jejichž potřebu ukázala analýza – 28% celkového času • Výběr vhodných médií pro materiály – 13% celkového času • Tvorba struktury kurzu – 15% celkového času • Výběr vhodných technologických řešení a technického vybavení – 3% celkového času • Vytvoření plánu - 1% celkového času • Hodnocení celého procesu tvorby vzdělávacího kurzu – 20% celkového času
skloubit rozvoj osobních kompetencí s rozvojem studijních schopností. Otevřená zadání a kladná zpětná vazba může pomoci zvýšit sebevědomí a kreativní myšlení při současném rozvoji profesních kompetencí. Poskytovatel ODL musí brát ohled na cíle a zvláště na možnost kombinace různých cílů ve stejném pracovním bloku. Příklad popisu hlavních cílů: Pedagogická licence v oblasti ICT je konceptem kurzu, který nabízí vzdělavatelům základní dovednosti ICT na osobní a profesionální úrovni zaměřením na pedagogickou integraci ICT v učitelské praxi. Využitím principů vzdělávání, zaměřeného na řešení problémů, týmové aktivity, vzájemné učení a kritické odpovědi spolu s principy elearningu, se podařilo vytvořit koncept kurzu, který absolvovalo více než 55.000 (1/2 všech) učitelů v Dánsku během tří let. Ačkoli licence není povinnou součástí profesního vzdělávání, stala se formálním a národně uznávaným certifikátem (www.school-ict.org).
7. ODL – PRO KOHO
9. NÁVRH PRACOVNÍCH BLOKŮ
Analýza cílové skupiny (studentů) a návrat investic (z anglického “Return on Investments” – ROI) jsou neoddělitelnými aspekty ODL. Při provádění ROI analýzy, musí být pečlivě vybráni všichni účastníci, stejně jako specialisté, kteří budou do projektu zapojeni, a musí být informováni o možných výsledcích. Často projekty ODL (zvláště ve společném vnitřním vzdělávání) krachují z důvodu nedostatečné podpory vedení nebo kvůli špatnému šíření informací o procesu. Existují dva způsoby zvážení ROI a cílových skupin: • Tradiční náklady ospravedlňuje velká investice21 a velký počet účastníků • Menší investice těží z učení ve spolupráci a umožňuje přístup k učení skupinám různých velikostí.
Když bylo rozhodnuto o kurikulu, cílové skupině, hlavních cílech kurzu a pedagogické platformě, je čas rozhodnout, z jakých pracovních bloků se bude kurz skládat a jak bude dodán obsah.
Jak je často vysvětlováno, poskytovatel ODL musí brát ohled na potřeby a potenciál své cílové skupiny. Měl by se ptát: • Na koho se svým programem a materiály zaměřujeme? • Jaké jsou jejich potřeby a jaké formy ODL by mohli využívat? • Jak na ně dosáhneme? • Můžeme kombinovat ODL s jinými aktivitami?
8. STANOVENÍ CÍLŮ Hlavní cíl popisuje očekávaný výsledek kurzu ODL: • Jaké kvalifikace a kompetence by měli studenti v průběhu kurzu rozvinout? • Jaké kompetence již studenti mají? • Jaké jsou charakteristiky studentů (např. demografické a vzdělanostní pozadí; ICT, studijní a komunikační dovednosti; učební styly; motivace, očekávání a obavy)? Cíle mohou být kategorizovány různými způsoby. Při výběru/tvorbě obsahu hovoříme o zlepšování: • profesních dovedností • osobních dovedností • sociálních dovedností • studijních dovedností V dobrém případě je často možné kombinovat vývoj různých kategorií cílů. Během učebních procesů, při kterých se spolupracuje, je možné kombinovat rozvoj profesních dovedností s rozvojem sociálních kompetencí. Používáním reflekčních cvičení je možné 26 • ZAČNĚME S ODL
Pracovní bloky jsou pedagogickou záležitostí a mohou být vytvořeny buď s využitím specifických technických znalostí nebo bez nich. Ale měli bychom si připomenout, že právě při návrhu pracovních bloků začíná střet pedagogiky a technologie.
10. TRADICE PRACOVNÍCH BLOKŮ Tradiční distanční vzdělávání probíhalo bez jakékoli technologické podpory, kromě využití pošty či telefonních hovorů. Pracovní bloky byly navrhovány učiteli; knihy a zadání byly studentům doručovány poštou; vypracované úkoly byly zasílány zpět učitelům, kteří je opravili a vrátili studentům, atd. S vývojem technologií se objevily například audio- a videonahrávky, CD-ROMy, on-line testy, nástroje pro synchronizovanou komunikaci a spolupráci, externí internetové zdroje a podpůrná skripta. I když tyto rozličné nástroje a média zlepšily dovednosti, zkušenosti a pohodlné zvyky učitelů/tutorů často zůstaly velmi omezené na to, aby byli schopni plně využít tyto možnosti22. V první generaci internetově podporovaného ODL jsou dostupná média většinou stále používána jako jednoduché komunikační nástroje. Někteří poskytovatelé se zaměřují na publikování studijních materiálů a úkolů na síti, zatímco jiní se zaměřují na síť jako na komunikační médium mezi učitelem/tutorem a studentem. Následující příklad byl jedním z prvních pokusů v pedagogickém vzdělávání v Dánsku, při kterém měli studenti spolupracovat na síti. Jejich úkolem bylo vytvořit elektronické noviny na určité téma. Studenti získali informace o daném tématu z knih a článků – tedy stejným způsobem, jakým by je získali v tradičním vzdělávání. Když byly noviny hotovy, učitel poskytl skupinám studentů zpětnou vazbu. Toto je jediný možný způsob v kombinovaném učení, při kterém se učitelé se studenty mohou vídat jen čas od času. Opakem může být příklad, kdy studenti obdrží v dostatečném časovém předstihu přístup ke studijním materiálům, publikovaným na internetu, se kterými mají samostatně pracovat a je jim jednou týdně umožněna virtuální konzultace, při které učitel/tutor odpovídá na dotazy. Z těch je na konci samostatného studia sestavena ZAČNĚME S ODL • 27
sekce FAQ (z anglického „frequently asked questions”) - často kladené otázky. Nezávislé studium je následováno denním studiem se skupinovou prací a semináři. Učitel na konci dne hodnotí známkami skupinovou práci a individuální znalosti o daném tématu. Příklad elektronických pracovních bloků pochází od samotných softwarových společností, ve formě úvodních programů, týkajících se softwarů. Většina uživatelů ICT zná programy “jak začít”, které jsou přidávány k softwarům. Hlavní charakteristikou těchto programů je to, že jsou koncipovány pro použití “právě včas”. Můžete si přesně vybrat, jaký pracovní blok potřebujete v daný okamžik. Takový přístup je podporován výše zmíněnou strukturou učebních předmětů a tak umožňuje studentovi vytvořit si svůj vlastní studijní materiál s tématy, stupněm obtížnosti a stylem podpory učení podle potřeby. Takovýto samoobslužný přístup je často srovnáván s nezávislým cestováním, kde si cestující sami zvolí destinaci, dopravní prostředky a čas a případně požádají o pomoc cestovního agenta, pokud je to nezbytné23. Takovéto bloky učebních materiálů musejí splňovat kritéria dobrého a uživatelsky příjemného designu, musí mít logickou strukturu a musí být rozděleny do malých, stravitelných, ale oddělených informačních celků. Dnešní profesionální designéři vzdělávacích kurzů používají vývojové nástroje (z anglického “authoring tools” – AT): softwarové programy, které jsou spojením grafických a prezentačních programů s aplikacemi, které tvoří testy a dotazníky a převádějí celý obsah na CD-ROM, do html nebo jiných formátů24. Pro studenty je používání takovýchto materiálů velmi jednoduché a nevyžaduje víc, než pouze základní dovednosti, potřebné k prohlížení stránek. Specifický software také umožňuje lehce zobrazit materiál v obvyklém html formátu.
11. TVORBA PRACOVNÍCH BLOKŮ Jak již bylo nastíněno, pracovní blok je pedagogickou záležitostí. Musí se zaměřit na studijní předpoklady a styly účastníků, stejně jako na cíle kurzu, organizaci a prezentaci obsahu, vhodné pracovní metody a poskytování zpětné vazby studentům v průběhu procesu. V této sekci se zaměříme na prezentaci obsahu a konkrétně na materiály.
12. PREZENTACE OBSAHU Při tvorbě materiálu musí být kladen zřetel na jednotlivá média: • Textová prezentace (čtení a poslech) • Vizuální prezentace (statická a dynamická grafika) • Praktická cvičení (kinestetická cvičení) • Zpětná vazba (reflexe a sebehodnocení)
13. TEXTOVÁ PREZENTACE Počítačem podporované ODL nespočívá pouze v umísťování článků na internet. Výhodou používání elektronických médií ve vzdělávání dospělých je redukce čtení a zvýšené využití jiných komunikačních prostředků. Především studenti, kteří zkoušejí studovat znovu, z toho pravděpodobně budou těžit. Média nabízejí nové možnosti textových prezentací, které mohou být pro studenty ODL velmi přínosné. 28 • ZAČNĚME S ODL
Obecně není prezentace textu pro učitele jednoduchým úkolem. Vyžaduje dobré schopnosti psaní, schopnost logicky text strukturovat (a znovu do smysluplných úseků!) a smysl pro empatii, aby byl text pro čtenáře čtivý a snadno srozumitelný. a) Hypertext Hypertext se skládá ze základního textu a horizontálních odkazů. Základní text může takto poskytnout krátký přehled témat, přičemž čtenář o nich může využitím odkazů získat více informací. b) Vrstvení textu Vrstvený text se skládá ze základního textu a vertikálních odkazů. Základním textem mohou být definice, druhou vrstvou může být podrobnější vysvětlení a třetí a čtvrté vrstvy mohou být příklady. Vrstvy textu umožňují studentovi získat více informací o konkrétním tématu pomocí prostupování jednotlivými vrstvami. c) e-kniha e-kniha je elektronickou podobou učebnice. Obvykle se skládá jak z hypertextu, tak z vrstveného textu, obsahuje různé typy vizuálních pomůcek a nabízí dobré možnosti vyhledávání. e-knihy jsou novým produktem. Dnes ještě není ve většině zemí trh s e-knihami příliš rozvinutý.
14. VIZUÁLNÍ POMŮCKY Obrázek může povědět více než tisíc slov. Tento výrok může být pravdivý, ale ne vždy v případě ODL. Umělecké obrázky, přidané jen jako ilustrace, mohou více zmást, než pomoci. Vizuální pomůcky musí být zvoleny s ohledem na úroveň vizuální gramotnosti studentů, např. jejich způsob vizuálního myšlení a schopnosti analyzovat a syntetizovat z daného materiálu nový význam (Cross 2002). Pokud v ODL používáme vizuální pomůcky, je třeba se řídit určitými pravidly a aplikovat běžně přijímané symboly. Pokud se tato podmínka dodržuje, vizuální pomůcky mohou být cestou k překonání komunikačních problémů, vznikajících díky kulturním rozdílům. Je důležité přemýšlet o tom, jak vizuální pomůcky použít, aby měly na učební proces co největší dopad. Případové studie mohou být uvedeny videosekvencemi, ilustrace mohou vystihnout hlavní myšlenku textu, diagramy mohou ilustrovat kroky v procesu a multimediální aplikace mohou uvést téma. Vizuální pomůcky mají obvykle následující podobu: • Obrázky • Diagramy • Ilustrace • Video • Multimediální aplikace Nicméně bychom při používání vizuálních pomůcek měli být opatrní, neboť zahlcení materiálu a tak i studentovy mysli může mít na učební proces naopak negativní vliv. Zde je několik principů pro tvorbu efektivní prezentace: • Použití pouze smysluplné grafiky, která příznivě ovlivní učení • Lepší efekt bude mít grafika umístěná blízko textu • Pokud je grafika centrálním prvkem, je lepší k jejímu vysvětlení použít audio než text • Není vhodné používat opakující se text, grafiku a zvuk zároveň • Použití ilustrativních prvků, které nemají význam, ruší studentovu koncentraci • Využití virtuálních asistentů (animovaných pomocníků) zlepší učení (Mayer, 2001) ZAČNĚME S ODL • 29
15. AKTIVNÍ PŘÍSTUPY Komunikace s počítačem může být oboustranná. Aktivní metody mohou být pro studenty dárkem ODL. Různé pedagogické přístupy doporučují různé teorie, týkající se aktivních úloh:
Typy otázek, které vyžadují zpětnou vazbu tutora, jsou: • Eseje nebo reporty • Případové studie • Design nebo konstrukce
17. OBSAH VHODNÝ PRO ODL a) Konstruktivismus Konstruktivismus – jak již samotné slovo naznačuje – je založen na konstruktivním způsobu tvorby znalostí v rámci vzdělávací akce. Konstruktivistický přístup preferuje otevřené úkoly jako např. hraní rolí, případové studie, eseje, tvorbu vlastních webových stránek nebo elektronických novin. U konstruktivistického přístupu je velmi důležitá komunikace mezi studenty a přímá zpětná vazba od ostatních studentů i od učitele. b) Konstruktionismus hlavní myšlenka konstrukcionismu je důraz na testy a samostatné práce. Nejoblíbenějšími metodami jsou simulace (co je špatně, co může být uděláno...) a jak vytvořit ... (např. Lego vyvinulo CAD/CAM systém, kde mohou být modely z Lega ovládány počítačovými programy). Konstrukcionismus rovněž preferuje otevřené úkoly a přímou zpětnou vazbu. c) Instruktivní programy Instruktivní programy jsou obvykle koncipovány pro samostatnou práci, při které téměř není zapotřebí vedení. Zpětná vazba je začleněna do programů. Preferovanými přístupy jsou tyto: • Naprogramované učení • Vzdělávací programy • Prezentace a testy
16. ZPĚTNÁ VAZBA Zpětná vazba je významnou částí učení – ať je již poskytnuta sebehodnotícími testy, úkoly, hodnocenými lektorem, nebo sebeevaluačními programy, určenými jak studentům, tak učitelům. Zpětná vazba informuje studenty o jejich pokroku a učitelům/lektorům dokazuje úspěch, stejně jako umožňuje odhalit nástrahy a problémy, které je třeba odstranit. Zpětná vazba může být buď: - formativní, když je poskytnuta v průběhu vzdělávací akce - sumativní (souhrnná), když je jí vzdělávací akce zakončena
Formálně zde neexistují žádná omezení v tom, co je nebo není možno učit s pomocí různých médií, ale praxe ukázala, že u některých typů znalostí je použití ODL obtížnější než u jiných. Abychom tomu porozuměli, rozdělíme si znalosti na kategorie. V anglické literatuře o metodách vyučování jsou znalosti rozděleny do 3 skupin25: “Znalost že” Např. Vím, že Kuba je producentem cukru Vím, že 2+2 = 4 Vím, že “být” je sloveso “Znalost jak” Např. Umím jezdit na kole Umím mluvit, číst a psát česky Umím udělat pizzu “Znalost poznáním (seznámením se)” Např. Znám ho Znám Benátky Znám koberce Ale toto rozdělení znalostí není dostatečné na to, abychom poznali, která znalost je a není vhodná pro ODL. Musíme také rozlišovat analogovou a digitální znalost. Proto si představíme práci Howarda Gartnera, ve které hovoří o systémech symbolů primární a sekundární znalosti. Znalost, která patří do primárního systému, se dá získat pomocí těla nebo smyslů: mluvit, tancovat, malovat, zpívat a počítat. Znalost, která patří do sekundárního systému, je taková, která může být získána pouze tak, že je někým naučena. Nenaučíte se číst jen tím, že se budete dívat na někoho, kdo čte knihu. Potřebujete někoho, kdo by vám vysvětlil význam symbolů.
O její vhodné formě by mělo být rozhodnuto s ohledem na celkové kurikulum, cílovou skupinu, cíle a dostupné zdroje. Pokud jsou používány dotazníky, obvyklými typy otázek, které umožňují automatickou zpětnou vazbu, jsou tyto: • Ano / Ne • Vícečetný výběr • Vyplňování mezer • Spojování • Táhnout a pustit • Krátké odpovědi
30 • ZAČNĚME S ODL
ZAČNĚME S ODL • 31
Tyto dvě teorie umožňují rozdělit obsah vzdělávání do 6 kategorií:
Znalost
Primární znalost (analogová)
Sekundární znalost (digitální)
Znalost že
Vím, že cukr je sladký Vím, že dvě jablka jsou více, než jedno
Vím, že Kuba je producentem cukru Vím, že = 4 Vím, že “být” je sloveso
Znalost jak
Umím jezdit na kole Umím mluvit česky Vím, jak se dělá pizza
Umím hrát na počítači Umím číst a psát Vím, jak postupovat podle receptu
Znalost poznáním
Znám ho Znám Benátky Znám koberce
Znám programy Microsoft Windows
Počet kladně a záporně zodpovězených otázek se dá interpretovat takto: Neutrální nebo záporný výsledek: distanční učení není vhodné 1-3: distanční učení není příliš vhodné, spíš použití technologií v prostředí třídy 4-6: vhodná kombinovaná forma 7+: distanční učení je velmi vhodné26
19. SHRNUTÍ Potenciální poskytovatel ODL by mohl využít následující rady: • Vybrat pedagogickou platformu dříve, než investuje do systému řízení • Zvážit obsah podle přístupu “jen pro ten případ”, nebo “právě včas” • Vybrat standardy pro učební předměty • Označit si svůj přístup k ODL a použít daná kritéria při navrhování pracovních bloků • Při navrhování pracovních bloků vzít v úvahu možnosti kombinování cílů • Být realistický ve smyslu nezbytných investic, včetně personálních nákladů • Otestovat vhodnost obsahu před použitím ODL
Z praxe víme, že prostřednictvím ODL je snazší poskytnout sekundární (digitální) znalost, než primární.
18. VÝBĚR PŘÍSTUPU: TRADIČNÍ DISTANČNÍ UČENÍ NEBO KOMBINOVANÉ UČENÍ
BIBLIOGRAFIE
Pro zjištění, zda je vhodnější aplikovat ODL nebo kombinované učení, je možno použít různé dotazníky, např. Screeningový formulář kurzu distančního učení:
Abbey, B.: Instructional and Cognitive Impacts of Web-Based Education.- Idea Group Publishing 2000.
Za každé “Ano” odečtěte 1 bod a za každé “ne” 1 bod přičtěte Proměnná
Advanced Distributed Learnining Portal at www.adlnet.org Skóre
Beer, Valorie: The Web learning Fieldbook – Using the World Wide Web to Build Workplace Learning Environments.- Jossey-Bass Pfeiffer 2000
Jsou nezbytné praktické aktivity Jsou vyžadovány specializované nástroje nebo vybavení
Belanger, France, Dianne H. Jordan.- “Evaluation and Impl. Of DL: Technologies, Tools and Techniques”.- Idea Group Publishing 2000
Je vyžadována skupinová výuka ve vyhovujících podmínkách
Chapman, Bryan articles and webinars at www.brandonhall.com
Je vyžadováno řešení problému ve skupině
Cross, Jay: Envisioning Learning.- Internet Time Group 2002 www.internettime.com/Learning/articles/Envisioning%20Learning.pdf (20.04.2002)
Je vyžadována průběžná zpětná vazba ze strany instruktora Je vyžadována řízená diskuze s instruktorem
Danmarks ICT-Center for Uddanelse of Forkskning / The Danish ICT Centre for Education and Research at www.school-ict.org
Řízená skupinová diskuze
Estonian e-University Portal www.e-uni.ee (10.04.2004)
Jiné požadavky na fyzickou přítomnost instruktora a studenta
Gartner, H: Frames of mind, fontana press ,London, 1983
Jsou vyžadována data o studentových výkonech
Harris, Jeff: An Introduction to Authoring Tools. Learning Circuits Portal, 2002 www.learningcircuits.org/2002/mar2002/harris.html (20.04.2004)
Učební cíle znamenají fyzické riziko pro studenta (obrácený kód = ano +1 ne –1 bod)
32 • ZAČNĚME S ODL
Horton, Wiliam: E-learning Tool Categories. Designing Web-based Training. William Horton Consulting Inc. 2003 www.designingwbt.com/elearningresources/toolCategories.asp ZAČNĚME S ODL • 33
IEEE Learning Technology Standard Committee homepage http://ltsc.ieee.org/ Kvalitetsudvikling I e-l_ring, arbejdsgruppe uddannelsesstyrelsen, Danmark 2001 Lauersen, Per Fib_k: Didaktik og kognition, 1999, p 84 f
KAPITOLA 3 • „Kuchařka“ ODL
Mayer, Richard E.: Multimedia Learning: Cambridge University Press 2001 Koen DePryck [Be] CVO Antwerpen-Zuid
PAVE – Promoting Added Value through the Evaluation of Training.- PAVE Handbook compiled by International Expert Group under European Commission Leonardo-PAVE Project in 1999 Reusable Learning Objects Authoring Guidelines: How to Build Modules, Lessons and Topics CISCO Systems White Paper, http://business.cisco.com/servletwl3/FileDownloader /iqprd/104119/104119_kbns.pdf (20.04.2004)
1. ÚVOD Todd, Chris, Flexible Learning Best Practice Project: Literature and Website Reviews.Labyrinth Consultancy, 2000 University of Illinois, Online Network: The Learning Styles www.ion.illinois.edu/IONresources/instructionalDesign/learningStyles.asp Valiathan, Purnima: “Instructional Designe - simply put”.- Knowledge Solutions Business NIIT Ltd. http://www.e-learningguru.com/articles/Simply_Put.doc (20.04.2004)
Otevřené a distanční vzdělávání (ODL) může mít mnoho podob a forem, od kurzů dostupných na webu, přes televizní vysílání, po kurzy využívající CD nebo založené na korespondenci. ODL může zahrnovat virtuální světy, simulace, hraní rolí, vyprávění příběhů, učení se praxí, učení s pomocí výuky. V ODL může, ale nemusí figurovat instruktor. ODL může vyžadovat ”živou” interakci (synchronizované kurzy), ale může být absolutně nezávislé na čase a/nebo místě (asynchronní kurzy). Aby to nebylo tak snadné, ODL může být kombinací všeho zmíněného výše. Může být dokonce kombinované: částečně distanční, částečně kontaktní. Forma a obsah nejsou nikdy zcela nezávislé. Obsah proto může pomoci vybrat správnou formu pro kurz ODL. Do výuky zásadních dovedností bude nejlepší zahrnout instruktora, zvláště vede-li kurz k certifikaci. Korespondence – hlemýždí pošta – je očividně chabým nástrojem pro kurz soudobé hudby. Ale i to, co je zdánlivě zřejmé, nemusí být vždy pravdivé. Simulace udělaly velký pokrok v tom, jak lidi učit používat záchranné prostředky, jako např. defibrilátor. Poskytnutím snadno dostupných zdrojů, jako například CD-knihovny, by mohl velmi jednoduše fungovat korespondenční kurz současné hudby. To znamená, že obsah je pouze částečným kritériem, které pomáhá rozhodnout o správné formě a formátu ODL. Tradiční modernistické pojetí říká, že forma by měla odpovídat funkci. V kontextu ODL to může znamenat pouze jediné: forma by se měla řídit zkušeností s učením a výsledkem učení. A protože je výsledek učení z velké části funkcí zkušenosti s učením, nejdůležitějšími otázkami, kterými je třeba se řídit při koncipování formy ODL, jsou ty, které se vztahují ke zkušenostem studenta. Z hlediska managementu to znamená, že potřebujeme určit proces, který vykoná projektový tým, zapojený do zavádění ODL, od přemýšlení o zkušenostech studentů s učením až k aktuální implementaci kurzu. Pro designéra to znamená, že se musí podívat na prvky, které přispívají k vytváření zkušenosti s učením – tzv. učební předměty, a jejich vztahy a interakce.
2. FORMA NÁSLEDUJE ZKUŠENOST Zde je pravidlo „osahání“: nejprve přemýšlet o zkušenosti s učením, pak hledat technologii, která vám pomůže pro studenta vytvořit tuto zkušenost. Nezačínejte s technologií, jakkoli lákavě to může vypadat nebo jakkoli přesvědčiví mohou prodejci být. Přístup, zaměřený na technologii, není zcela bez významu, ale měl by být omezen na 34 • ZAČNĚME S ODL
ZAČNĚME S ODL • 35
