Obsah
Dopis od Tonyho
1 2 3
viii
Kapitola první – Jak vytvářet myšlenkové mapy® 2
Co je myšlenková mapa? Proč myšlenkové mapy fungují? Naučte se své čáry Myslete v obrazech Myšlenková mapa vašeho domu Jak vytvářet myšlenkové mapy Nástroje pro tvorbu myšlenkových map Sestavte mapu vlastní osoby
4 5
10 11 12
Kapitola druhá – K čemu slouží myšlenkové mapy® 16
Zapamatování si věcí Jak si dělat poznámky Myšlenková mapa článku Zaznamenávání vlastních myšlenek „Nenapadá mě nic, co bych napsal“ „O ztraceném džbánku“ – napínavý příběh
Kapitola třetí – Myšlenkové mapy® a školní předměty
18 20 27
32
Mateřský jazyk 34 Dávejte si pozor na jazyk Myšlenkové mapy pro mateřský jazyk A teď vy! Hlavolamy Dějepis 44 Kouzelná cesta historií Myšlenkové mapy pro dějepis A teď vy! Hlavolamy Matematika 52 Do nekonečna a ještě dále!
Myšlenkové mapy pro matematiku A teď vy! Hlavolamy Fyzika a chemie Ve vzduchu je cosi divného Myšlenkové mapy pro fyziku a chemii A teď vy! Změny látek Hlavolam Zeměpis Statečně vyrazit tam, kde ještě nikdo nebyl Tvorba myšlenkových map pro zeměpis A teď vy! Hlavolamy Cizí jazyky Kočičí muzika Myšlenkové mapy pro cizí jazyky A teď vy! Hlavolamy
4
58
64
74
Kapitola čtvrtá – Jak zazářit u zkoušek
80
Pravidla hry u zkoušek Šprtání Vlastní zkouška
81 82 85
Kapitola pátá – Použití pro zábavu
86
5
Plánování večírku – tvorba myšlenkové mapy naplno Ukliďte si pokoj! Plánování projektu Váš obchod snů Napište to! Všichni jedeme na prázdniny s myšlenkovými mapami
Myšlenkové mapy® navždy
Další zdroje Rejstřík
88 92 96 100 104 112
116 118 119
Dějepis Kouzelná cesta historií
M yšl e nko v é map y p r o děti
Nebyla by to legrace, kdybyste se mohli kouzlem přenést do jiné doby? Mohli byste fandit svému oblíbenému gladiátorovi nebo bojovat s vlnami na člunu Vikingů. Ať už je vaše vysněná cesta minulostí jakákoli, studium dějepisu by mělo být zábava, a nikoli ubíjející hromada jmen a dat k zapamatování.
44
Na následujících stranách najdete několik fascinujících historických příběhů, na kterých si můžete vyzkoušet své nově nabyté dovednosti tvorby myšlenkových map. Cestou vám trochu napovím...
V jakém předmětu jsou hadi nejlepší?
Dějepisss!
Myšlenkové mapy pro dějepis Ro k 8 0 0 n . l . – i n v a z e V i k i n g ů Vikingové byli postrachem celé Evropy, někdo by ale mohl namítnout, že test z dějepisu je mnohem horší. Když použijete pro tvorbu poznámek a pro opakování myšlenkovou mapu, nebudete se mít čeho bát! Myšlenková mapa na straně 46 shrnuje všechny informace z článku na protější straně způsobem, který je skutečně snadný k zapamatování. Mapa má opět centrální obrázek, který reprezentuje hlavní téma. Zde byl jako symbol invaze Vikingů použit jejich člun. Větve vycházejících z ústředního obrázku značí hlavní dílčí témata článku. Na dalších větvích jsou pak uvedena témata nižšího stupně a detaily.
Invaze Vikingů
Kolem roku 800 n. l. začali Vikingové podnikat své slavné nájezdy a šířit hrůzu! Většinu nájezdů prováděly malé skupiny do deseti člunů, každý s třiceti válečníky na palubě.
Orderic Vitalis válečný kronikář © Daily Mail
Myšlenkové mapy a š ko lní p ře d m ě t y
Rychlost jejich člunů znamenala, že mohli překvapivě zaútočit a následně zase rychle zmizet. Vikingové byli známí jako stateční, ale brutální válečníci. Kam přišli, tam šířili hrůzu a paniku. Jedním z důvodů, proč se lidé Vikingů tak obávali, byl fakt, že měli jedny z nejlepších zbraní a brnění v Evropě. Bojovali hlavně meči, oštěpy, luky a sekerami. Obyčejní válečníci oblékali tuhé kožené kazajky, zatímco ti bohatší používali kroužkové brnění. Kromě toho Vikingové nosili kulatý štít, který byl někdy pokryt kůží. Nejobávanějšími válečníky Vikingů byli Berserkové. Tito
válečníci mohli požívat před bojem drogy, aby ztratili sebeovládání a byli ještě zuřivější. Do dnešního dne se v angličtině slovo „berserk“ používá pro popis někoho, kdo se přestal ovládat. Vikingové nejprve drancovali bohaté kostely. Později začali napadat a plundrovat města, která pak často spálili. Neměli žádné slitování s vyděšenými ženami a dětmi a mnoho jich pozabíjeli. Mnoho žen bylo před smrtí mučeno, jiné byly zajaty a používány nebo prodány jako otrokyně.
45
z br a n ě
se ke r y ě py t oš
luky e meč
46
en é
n r b é
vé
ž en o k
ž k r ou
ko
bohatí
.l .
ěn í
ž ko
obyčejní
My šle n ko vé m apy pr o děti
íty t š
n 0 80
z d r og o va
u
tá
lní rkové
10
níc
ko ste ly že
dr
30
na ová c n a
spá
lena h bo
até
koři st
ny mu če n y ně
n
města
ezd
i
é
hl ryc č vále
vy
čl
y un
y ok r ot
za vr ažd
ě ny
Myšlenkové mapy a š k ol n í p ře d mě t y
Be rse
áj
cí
ní
V
div o
ní
br
vé o g n i k i
o
áž dv
47
A teď vy!
M yš l e n ko vé m apy pr o děti
Římané byli také pěkná cháska. Kolem roku 150 n. l. vládli říši, která pokrývala většinu toho, čemu se dnes říká Evropa, Palestinu, Egypt a Severní Afriku. Dosáhli toho pomocí obrovské armády, která vybojovala některé z největších bitev všech dob.
48
Myšlenková mapa tématu, jako je „římská armáda“, by vám mohla hodně povědět o historii, geografii a obyčejných Římanech té doby. Užitečný by byl kontrolní seznam otázek na protější straně. Přečtěte si článek na straně 50 a zkuste na každou otázku dát jednoslovnou odpověď, kterou umístíte na klíčové větve, a pak přidejte menší větve pro své vlastní vysvětlivky.
Otec: Vidím na vysvědčení, že dějepis ti moc nejde.
Syn: Nemůžu za to. Pořád se mě ptají na věci, ke kterým došlo před mým narozením.
e? d k
k e d Vý s l e
K
? do
? č o Pr
Kdy?
Myšlenkové mapy a š k ol n í p ře d mě t y
?
CO ?
49
Římští vojáci Římští vojáci byli organizováni ve velkých
útvarech, kterým se říkalo legie, skládajících se až z pěti tisíc vojáků.
My š le n k o vé ma py pr o děti
Každá legie se skládala až z pěti tisíc těžce vyzbrojených pěšáků a z jízdy.
50
Součástí legie byli také ženisté, zeměměřiči, kameníci a tesaři a jiní řemeslníci. Kromě účasti na velkých bitvách legie stavěly pevnosti, mosty a silnice. Do legie mohli vstoupit jen římští občané. Sloužili dvacet pět let. Po odchodu do výslužby dostali peníze (tři zlaté mince) a zemědělskou půdu. Většinu běžných bojů obstarávali vojáci pomocných sborů, tzv. auxilií. Ti nebyli římskými občany, stávali se jimi až při odchodu do výslužby. Patřila mezi ně maďarská a hispánská jízda a lučištníci ze
Středního východu. Asi kolem roku 100 n. l. přestala římská říše růst. Armáda pak trávila většinu času tím, že se snažila udržet dobytá území. To vyžadovalo mnoho lidí. Stále více lidí, kteří nebyli občany Říma, bylo rekrutováno do pomocných sborů, aby bránili pevnosti na hranicích říše. V armádě byli využíváni i vojáci z kmenů mimo území říše. Ti byli organizováni v plucích, kterým se říkalo numeri. Stejně jako pomocné sbory, i oni často bránili hraniční pevnosti. Po odchodu do výslužby se z nich však nestávali římští občané. Orderic Vitalis válečný kronikář © Daily Mail
?
?
? HLAVOLAMY
?
1. Proč by Římané pojmenovali dálnici z Prahy do Brna 501?
?
?
?
? 2. Admirál Lord Nelson stojí na svém sloupu na
? ? y Vpravo v bok! (90 stupňů)
?
Řešení
?
?
1. Protože číslo 501 se římskými číslicemi zapíše jako DI. 2. Na východ.
?
y Čelem vzad! (180 stupňů) y Vlevo v bok! (90 stupňů)
?
Myšlenkové mapy a š ko lní p ře d m ě t y
?
Trafalgarském náměstí a dívá se na západ. Kam by se nakonec díval, kdyby uposlechl těchto povelů:
51
