EDMONTONSKÝ ZPRAVODAJ České a Slovenské sdružení v Kanadě Czech and Slovák Association o f Canada
B
Společnost pro vědy a umění Czechoslovak Society o f Arts and Sciences □ ROČNÍK 17
JARO 2003
□
ČÍSLO 1
KALENDÁŘ Honorami Konziil v Bdmontonu Pátek 2.května (mája)
sir. 04
Krupičkovy 90. narozeniny Nedéle4. května
sir. 03
Rozloučení $ Velvyslancem Kotzy Uierý 27.května str. 04 Sylvan Lake camp-out July 25-27
str. 11
Tábory pro mládež Srpen (aug.) 10. 23.
str. 08
EDMONTONSKÝ ZPRAVODAJ Vychází čtvrtletní ru jaře, v létě na podzim a v zimě Vydává společní: České i Slovenské sdruženi v Kanadě, odbočka Edmonton a Společnost pro védy a umíní v Albertě Připravuje redakční rada ve složení Zdeněk Riera, Jiří Krepička a Peter Schubert Adresa redakce a administrace: Czech and Slovák Aasoctaoon of Canada. Edmonton Branch. Ganveau P.O. Boa 52086. Edmonton. Alberta. Canada T6G 2TJ Telefon se záznamníkem: (780) 461-8578 Telefon & Fax: (780) 450-2505 E-mail: nscrJijaol.com Roční předplatné: Can.S10.00 - členové zdarma Redakce si vyhrahije právo na zkrácení a úpravu příspěvků. Podepsarté články nemusí vyjadřovat názory redakce a vydavatelů Sazby za inseríty (jedno Číslo) I strana Ví strana VI strana visMka
Can $70.00 Caa.S40.00 Can.$20.00 Can.$10.00
OBSAHU TOHOTO CfSIA .... Krapičkovy W.na rozeniny Stipendia natím studentům Promítání filmů seniorům Nový výbor Il onorimi Konzul v Edmontomi Rozloučení c Velvyslancem Korzy Placení členských pííspévků Stali jsme sc obílí rasistů Klubovna opčt otevřena Jaromír Stříbrný Josef Svoboda
03 03 03 04 04 <14 04 05 05 06 06
Richard Ro*cnliei|t Hana Paulovi Kanadské starobní pojištěni Sedmnáctý tábor pro miMtcí Dotazník pro seniory Sylvan Lake Camp-om Kanoi severní divočinou 0 stáfí •&stárnutí Tábor pro mládež - phhlátka
07 07 07 08 10 II 12 14 15
Jako znamení dobré vůle uveřejňujeror oznámeni dětského tábora u Montrealu. Očekáváme, že Montrealský Vésmtk uveřejni oznámeni našeho 17 tábor« pro mládež
D Ě T S K Y T A B O R H O S T Ý N 2U 03 A s o c ia c e H o stý n porada d ětsk y tábor pro
CZECH AND SLOVÁK ASSOCIATION OF CANADA EDMONTQN BRANCH - Gameau P O Box 52086, Edmonton, Alberta, Canada T6G 2T5 Telephone: (780) 461-8578, Fax: (780) 450-2505, E-mail:
[email protected]
“Raduji se z nesmírného m nožství knih, které vychází a zároveň jsem smutný z toho, ž e většinu z nich nemám čas číst. Mam-Ii ze svého letošního výběru na některou knihu upozornit, tak jc to R enesance rozum u od Jiřího Krupičky. Zdá sc mi, že zatím se ji nedostalo pozornosti, kterou si zaslouží” V áclav H avel, dram atik a bývalý president Č R ve vánoční anketě L idových novin na nejzajímavější knihu roku 1995.
JIŘÍ KRUPIČKA DEVADESÁTNÍKEM Edmontonská odbočka Českého a Slovenského sdružení si dovoluje Vás pozvat k oslavě devadesátých narozenin čestného předsedy naší odbočky Dr. Jiřího Krupičky.
NEDĚLE. 4. KVĚTNA (MÁJA) 2003 - 6.00 HODIN VEČER KOKTE.ILY S.30 HODIN - VEČEŘE (BUFET) 6.00 HODIN - PROGRAM ROYAL CLENORA CLUB - 11160, RIVER VALLEY ROAD VEČEŘE S BOHATÝM VÝBĚREM S 30.00 D oporučujem e p oslat šek na adresu od b očk y:C S A C , G arneau P .O .B ox 52086, E dm on ton, A lberta, T 6G 2T5
STIPENDIA NAŠIM STUDENTŮM
p r o m ít á n í n a š ic h f il m ů s e n io r ů m
Výbor plánuje v tomto roce opčt udelit několik jednorázových stipendii našim universitním studentům a možná i studentům vyšších odborných škol a technických ústavů. Přihlášky budou připraveny během červ na a zájemci o ně mohou zavolat na (cl. číslo 461-8578, kde jc možní i nechat vzkaz. Lhůta na žádost bude 30 záři (septembera).
Sedmého dubna mezi 16. - 20. hodinou jsme promítli dva filmy, které nám věnovala firma VIDEO EL CANADA Josefa Máry z Londonu v Ontariu. Byl to slovenský film "Záhrada” a český film "Báječná léta pod psa." Zdá se, ž.c oba filmy se líbily a malé posilnění pizzou v přestávce mezi filmy přišlo vhod. Promítáni se konalo v Centra! Lions Senior 03
Recreation Centre. Bylo tam 17 seniorů, kteří jsou v naši evidenci Několik dalších se nemohlo /.účastnit, většinou /.c zdravotních důvodů. Plánujeme pořádat podobná promítání v budoucnosti častěji záleží na dosažitelnosti vhodných filmů Jestliže máte zájem, vyplňte a pošlete nám dotazník, který- najdete v tonilo čísle. Mimochodem, podle informací obdržených
H ON O K AR NÍ K ONZUL V EDM O NO NU Ilonorá/ní konzul České republiky pro Albertu a Seskatchcwan. pan Jaroslav Jelínek bude v pálek 2. května v Ediuontonu vyřizovat konzulární záležitosti m ezi 3. a 6. hodinou odpoledni v M ilan’s Restaurantu Bai 8223 104 Street
loni od Alberta Gammg Commission a podle rozhodnuti loňského kongresu našeho sdruženi ve Winnipegu věk 65 let je považován /.a spodní hranici (dřivé to byl věk 70 let) O všem v případě manželů, stačí když aspoň jeden dovrší 65 let. aby se oba kvalifikovali jako senioři.
V E LV Y SLA N EC Č R IN C .V L A D IM ÍR KOTZ.Y SE L O U Č ÍS K A N A D O U F.dmonionsKá
N O VÝ V Ý B O R PRO 7.003 Na výroční členské schůzi náslcdujicí výbor: Předseda Místopředseda Pokladník Zapisovatel Členově
12. února 03 byl /.volen Zdeněk Fišera Pavel Kužel Frank Hanuš Ludvík Brynda Petr Baba Šim on Kaderábek F.rik Majer Ivo Neveselý Oř. Peter Schubert Alena Schovánková
PLACEN Í ČLEN SK Ý C H PŘ ÍSPĚV K Ů . NEBO P Ř ED PLA TN ÉH O jsou úkony nu které se snadno zapomíná. A přece každý víme, že placení je nezbytné má-li kterákoliv organizace prospívat. Clicete-1 i pomoci našemu ústředL které se nachází ve finanční tísni, doporučujeme všem bývalým členům, aby si obnovili členství raději než předpláceli pouze Edmontonský zpravodaj, který je zahrnut v členství Jelikož část příspěvků je posílána do ústředí, je to jednoduchý způsob, jak můžeme legií!ně ústředí pomoci. Nemůžeme tam například posílat kosinové peni/.c - ty musi zůstat v Alberte. Jestliže v následujícím obdélníku najdete jednu nebo dvě legitimace, znamená to, ž e máte členství pro kalendáriu rok 2003 zaplaceno. Dvě legitimace značí rodinné Členství.
Na schůzi výboru 27. února členové převzali tyto Dr. Petr Schubert funkce: Sekretář Kulturní referent Petr Balia Website Coord. Erik Majer Šimon Kaderábek Youlh Group Sportovní refer. Ivo Neveselý Alena Scliovánck Členský refer.
04
NEVĚDOMKY JSME SE STALI OBĚTÍ RASISTU P ivn í dop is přišel v lednu, druhý v březnu v tom to roce. O ba m ěly na ob álce, lam kam d ávám e razítko naši od b očk y razítko “ E D M O N T O N R EPO R TER ” a správnou adresu naší odb očk y. O ba d o p isy b y ly p oštou vráceny ja k o nedoručitelné. T ext ob ou dopisů byl stejný. L išily sc tím , že první m ěl h lavičk u č esk é h o konzulátu v K alifornii a druhý n ějaké sloven sk é organizace v e státě Illionois. O bě hlavičk y b y ly přirozeně falešn é. K aždý dop is nesl dva p od p isy s "akadem ickým i” tituly. D o p is varoval před invasi “z e zem í “třetího světa” Číňanů z H on g K ongu, Arabů, Židů atd. K e každém u dop isu b ylo v lo že n o několik stránek s kop iem i legitim ních článků z česk ých a am erických novin s připojeným i rasistickým i kom entáři jako: “C IA and W orld Jw ish C on grcss are organ izin g .... C landestine perm anent in v a sió n .. . Jew ish controlled U S G overnm ent.” Jelik o ž se jednalo o rasism us a zneu žití naši adresy, předali jsm e veškerý materiál p olicii.
Jestliže máte již zaplaceno předplatné na tento rok, bude tato okolnost v obdélníku «»znamenána. Prázdný obdélník značí, že nemáte předplaceny ani příspěvky ani předplatně na rok 2003. Tuto připomínku publikujeme jenom jednou ročně a to po výroční členské schůzi. Na výroční členské schůzi 12. února (februara) bylo odhlasováno, že příspěvky na rok 2003 v edmontonské odbočce zůstávají ita stejné výši jako byly již řadu předchozích let tj. S2O.0O na rodinu, nebo S 15.00 na jednotlivce. Podle rozhodnutí loňského kongresu, osoby nad 65 let jsou považovány za seniory. Musí však zaplatit členství symbolickým S1.00 ročně (dobročinnosti se však meze nekladou). Předplatné Edmontonského zpravodaje je pro nečleny $10.00 ročnč. VSeeliny šeky a jinou korespondenci posílejte na adresu: Czcch and Slovák Association or Canada. Edmonton Brauch. Gantcau P.O.Box 52086, Edmonton. Alberta T6G 2T5. Jestliže naše údaje nejsou správné zavolejte (780) 461-8578.
KNIHOVNA OPĚT OTEVŘENA Podařilo sc nám vyřešit některé problémy spojené s provozem naši knihovny, alespoň na určitý čas. Je Opět otevřena od 10.00 do 12.00 hodin v sobotu dopoledne. Je však nutno předem (v párek) zavolat Václavu Poláškovi (424-3408). Knihovna zůstává na adrese: 10168-lOOa St. - první dveře nápravo od vchodu do Bistra Praha - 3.patro
05
D aysF estival,” n a 'T r e e so f Christm as” nebo připravovali pohoštěni pro ímmigrantv kteři obdrželi kanadské občanství. Byli činní také v Československé společnosti pro vědy a umění, kde raimo jin é Jaromír byl generálním ředitelem jejich prvniho kasina. Asi pět let lakč zastupoval českou obec v "Alberta Cultural Hcritage Council.” Jaromírův mimořádný zájem o českou a slovenskou historii a jejich sklony k uměleckému vyjádření vyústily ve velm i bohatou výstavu v Provinčním museu v r. 1971. Výstava putovala do Calgary a ještě kamsi na východ a byla opět obnovena v r. 1988 v Proviněním museu. Celou řadu let byl Jaromír předsedou cdmonlonské odbočky a když jsm e v říjnu 1987 založili Edmonlonský zpravodaj byl v redakční radě a přispíval vydatně svýnii články. Snad nejpopulámější bvly jeho “Kapitoly z českých dějin,” kde srozumitelným stylem vykládal českou historii. Poslední, 37. kapitola vyšla na jaře 2000 a popisovala politickou situaci v Čechách v roce 1547. Od roku 1992 nám "Kapitoly posílal z Nového Zélandu kam se přestěhovali, aby byli blízko vnoučat - Michala a Helenky. Navíc jsm e řadu let dostávali a uveřejňovali ve Zpravodaji jeho "Epištoly z Nového Zealandu.” Dne I3.dubna 200.3 “Kiwi” Jaromír Stříbrný podlehl neúprosné Parkinsonově nemoci Čest jeho památce!
JA R O M ÍR STŘ ÍBRN Ý Narodil se 18.záři 1925 v Praze, kde zakončil svá studia na Vysokém učeni technickém - obor architektům Zde se seznámil s Irenou Hauerovou, s kterou se oženil. Ještě během studia sc jim narodil syn Martin a o pět let později Jan. Pracoval v Pra/.c. v Roudnici, v Chomutově. Naposled od roku 1964 projektoval stavební práce pro státní lesy. V roce 1969 se synem Janem opustili Československo, zatímco Martin odešel již v osudném 68. roce. Po krátkém pobytu v západním Nčmccku sc dostali do Edmontonu Ačkoliv se Jaromírovi podařilo pomčmč brzy pracovat v jeho oboru, neměl na rážích ustláno a musel občas doplňovat příjem rodiny uklizenim kanceláří Brzy po usazeni v Edmontonu oba manželé se zapojili do práce v Československém národním sdružení v Kanadě, jak se tehdy naše organizace jmenovala. A ť uz to bylo na poli sociálním, kulnimim. či politickém manžele Stříbřili nikde nechyběli. Snad největší proti-komunistická demonstrace v Albertě byla právě v "Edmontonchucku" při příležitosti návštěvy sovětského premiéra Kosygina v r 71, kde jsm e sc poprvé setkali. Řadu let sc manžele Stříbrní starali o to aby naše skupina byla zastoupena na ‘'Hcritagc
Jaromírova odchodu želí syn Mariin s manželkou Heike v Edmontonu, Syn Jan s manželkou Lindou v Aucklandu. sestra Růžena Lendov v Seattlu. bratr Tomáš v Mladé Boleslavi, vnoučata Michael a Helenka v Aucklandu a slovky přátel na obou stranách oceánu Zdeněk Fišera
JOSEF “JOE^SVOBODA Zemřel pokojně 4 března 2003 ve věku 71 let. Žil nčjaký čas v Edmontonu a polom řadu let ve Fort McMurray. Asi před pěti lety se s manželkou Phyllis vrátili ze severu a usadili se v Devonu. Josef po sobě zanechal manž.elku Phyllis. dvě dcery. Phyllis M .Podscdnika Shcryl Emerson, čtyři vnoučata. Elišku. Dušana. Ashley a Christu a pravnoučc Dakotu Čest joho památce' Z.F. 06
život v cizině. Jejich první zastávka byla Belgie, kde měl Karel obchodní kontakty. V Belgii zůstali asi rok a pak putovali do Anglie, odkud chtěli nejprve emigrovat do U SA , ale nakonec to byla Kanada kam se rozhodli odejet. Do Bdmontonu l'aulovi přijeli v lednu 1951. Zde prošli řadou zaměstnání a nakonec Hana pracovala jako administrátorka na katedře ekonomie U o f A. zatímco Karel sc postupně stal vedoucím katedry marketingu na NAITu. V roce 1988. už jako důchodci, sc Paulovi rozhodli přestěhovat do Britské Kolumbie, kde sc usídlili v Tsam vasscnu. nedaleko Vancouveru. Zde prožili téměř 15 let v podnebí, které si zamilovali
RICH ARD RO SEN BER G Z EM Ř EL 18.BŘEZNA Narodil se před dvaadevadesáti lety ve Vídni K dy/ byl ještě malý chlapec, rodina sc odstěhovala nejprv do Bratislavy a později do Brna. Jelikož byl židovského původu, odešel v roce 1939 z Československa a přes Tel Aviv v tehdejší Palestině sc dostal do Francie, kde se přihlásil do Československé vojenské jednotky. Po pádu Francie sc doslal do Anglie, kde v roce 1942 sc oženil s Annou Hublcr Po válec, v roce 1945 se s vojáky vrátil do Československa. Manželka přijela asi o rok později Nějaký čas Richard opravoval nákladní auta, organizace UNRRA, která rozvážela potraviny po válkou ¿decimované Evropě. Po komunistickém puči v únoru 48, jeho minulost zahraničního vojáka, který’ sloužil u spojenců na západě byla jemu i manželce v novem režimu na obtíž. V roce 1968 opustili opět Československo a emigrovali do Kanady. Vzhledem k svým znalostem angličtiny, pracoval nějaký7čas pro immigr.ični úřad jako překladatel a současně pomáhal novým emigrantům nalézt ubytováni, práci aíd Později opět pracoval jako opravář. S manželkou Annou si vlastníma rukama postavili dům v Onoway. Poslcdnich 12 let před odchodem do penze pracoval ve fotolaboratoři Čest jeho památce. Z F.
Jaroslav Kolář
SMLOUVA MEZI KANADOU A ČESKOU REPUBLIKOU JE PODEPSÁNA Dlouho slibovaná vzájemná smlouva o sociálním pojištěni (Social Security) vesla v platnost l .ledna 2003. Kanadské starobní pojištění se vyplácí po dosaženi věku 65 let. Podmínkou pro ně je minimální pobyt v Kanadě aspoň deset let Dohoda umožňuje, aby sc chybějící léta převedla z doby zaměstnáni v České republice (a naopak). Podobná smlova byla před dvěma lety projednávána i se Slovenskem, ale nevíme zda také vešla v platnost
HANA PAULO VÁ Začátkem dubna jsm e dostali /. Vancouveru smutnou zpráv u, žc po tříměsíčním pobytu v nemocnici taní 1.dubna letošního roku zemřela paní Paulová. Hana Paulová rozená Svčtclová sc narodila 2 9 .listopadu 1913 v Mikulášovicich v severních Čechách jako nejstarší ze třech sester. Tam také začala chodit do školy a své vzdělání ukončila na obchodní akademii v Praze, kam se nakonec celá jeji rodina přestěhovala. Koncem třicátých let sc Hana seznámila s Karlem Paulem, jehož rodina vlastnila továrnu na veškeré strojní vybavení vinařského průmyslu. V roce 1942 sc vzali, a Karel králce na to, po smrti svých rodičů, převzal rodinný podnik. V roce 1948, po komunistickém puči. sc manželé Paulovi rozhodli opustil Československo a začít nový
Bližší informace obdržíte když napíšete na: Incomc Security Programs, I Human Resources Development Canada, Ottawa, Ontario K1A 0L4, nebo na tel čisle 1800-277-9914 (anglicky)
07
Fax: 1-613-952-8901 Li-maiI.
[email protected]
vlastního tábora a účastnit se společných výletu do přírody i táborových ohňů.
Tábofujdem e prora, le chceme t(l prošlým, původním Uvolen; obklopeni bujnou vegetaci, zpívajícím ptactvart. dýchajíce Cisty vzduch a hledíce do modrého azuru oblohy nebo do tajemného svèlto hvézd. Toto všecko se svými náladami, kouzlem večerů, úsvitem jitra a kypěním letního dne, dèlti z nas dítky ze mé. sblituje nás s ní, vrací nás k čistému poměru s ní, noc zapomněla kultura mést a davu. Miloš Seifert (J920), zakladatel CS woodcrafiu S E D M N Á C T Ý T Á B O R V SR PN U 2003 S T O D D A R T C R E E K B.C. P R O G R A M v duchu Setonova a Seifertova woodcraftu bude /.aliniovat především výpravy do okolí, znalost přírody, hry. táborovou p raxi koupaní, lukostíclbu. ‘beading’ a jin é ruční práce, lidové pisnč a tance. Jelikož sc m nozí účastnici nedokážou vyjádřit v češti né nebo česky ani slovenský nerozumí, v táboře sc m luví převážné anglicky. O všem žádná z těchto řeči noni vyloučena. Skoro každý rok jsm e m čli na táboře kanadské píatele některých našich d ě li a u io m ožnost stále existuje. Woodcraft je pro všechny bez rozdilu. Chceie-li kopn tcchto informací v angličtině stačí zavolat (780) 46 I-8578. Samozřejmě vítám e také přihlášky vašich synovců, neteří, nebo vnoučat z č e s k é republiky a Slovenska, kieří tady budou na návštěvě. D A T U M : První, sedmidetuií tábor pro chlapce a dívky v c včku 12-18 let začne v neděli 10 srpna (augusta) v poledne a skonči v neděli 17. srpna v poledne. Druhý, šestičlenní tábor pro děvčata a chlapce v c včku X-12 let začn e \ neděli 17. srpna v poledne a skončí v sobotu 23. srpna v poledne M ládež vc věku 12-18 lot sc muže zúčastnit obou táboru; mladši děti pouze druhého tábora. K aždoročně většina starších zůstává na oba tábory. M ÍST O : Tábor sc nachází na západním úlxrči Skalistvch hor v oblasti Hast Kootenay Britské Kolumbie, asi 8 km (jak vrána letí) JJV směrem od Radium Hot Springs. N a rozdíl od předchozích labori! u Pocaterra Creek, rodiče budou mít možnost zajet až na m ísto a tábořit zdarma 2 0 0 -5 0 0 metru od
J A K SE TA M D O ST A T : Z Calgary a Edmonlonu po Trans-Canada (ti1) ke (.'asile Junction v Národním parku Banfi Tam odbočíte na silnici ti 93 k Radium Junction což jc křižovatka sc siliuci ti 95. Z Vancouvcru jeď te po Trans-Canada (ti 1) na východ k ničstu Golden, la m odbočíte na silnici ti 95. U Radium Junction nařiďte tripometer a pokračujte přibližně 6 km po silnici 95 na jih Odtud jc to 2 km po lesní cestě k táboru. Odbočky' na lesní cestě budou označeny malými cedulkami (10 cm od zem ě) s červeno-modru-bílou páskou a jm énem Fišera. D O PR A V A : Aby rodiče m ohli přivézt děti do tábora, nebo si j e odvézt, prodloužili jsm e oba tábory o den. takže začínají a končí bčlicni víkendů Dětem , jejichž rodiče jc nemohou přepravoval, umožníme dopravu jak / Fdmontonu lak /. Calgary patnácbscdadlovvm vancm. Za dopravu každého účastníka z. Edmonlonu do tábora a zpět budeme účtovat $40.00; z Calgary tam 3 zpět $20.00. Místa srazů a bližší podrobnosti budou projednány přímo se zájem ci. Rodiče ovšem mohou přivézt účastníky sami. V případě, že sc postarají o dopravu dalšího účastníka, obdrží jeho dopravné. U B Y T O V A N Í je ve čtyřech tec-pees. Účastnici mohou také použit vlastní stany Děti budou potřebovat ground sh e e ť (pokud m ožno kus plama nebo igelitu )a pěnovou matraci (karimatku). V případě, že účastník bude mít nafukovací matraci, dejte inu správné lepidlo a materiál, kterým můžeme spravit připadnou díru. Igelitové matrace s malýnu vzduchovými buňkami se m oc neosvědčily. Samozřejmě každý táborník bude potřeboval teplý spací pytel, pokud m ožno péřový; připadně polštář. Tábor jc na úpatí hor (960 n in ni.) takže v noci tam bude chladno i když teploty pod 0 ° C. jaké jsm e mívali na Pocaterra Crcck. sc tam v srpnu neočekávají. Je lépe si dobrý- spací pytel vypůjčit, než aby účastník trpěl zimou. JÍD L O si budeme vařit v polní kuchy ni, kterou jsm e na tábořišti vybudovali Potraviny budou uskladněny v bezpečné zásobárně ve formě krytého vleku.
případech žádné! Vzhledem k časovému omezeni je žádoucí, aby se mládež naučila co nejvíce z následujících písni doma před táborem: Holka modrooká. Nemclcm. nemelem. Červený Šátečku, Žádnej neví co sou Domažlice. Čerešničky. Už se ten tálinskej rybník nahání. Tancuj, tancuj, vykrůcaj.1 Rožnovské hodiny, Okolo Třeboně, Teče voda teče, Vrť sa děvča. Sodemdesiať sukicň mala. Jsme přesvědčeni že je pro každého žádoucí se naučit alespoň několik písni, i když chlapec či děvče česky ani slovenský nemluví. Také se snažíme naučil naši mládež alespoň několik anglický ch, amerických, skotských i jiných lidových písni jestliže se je nenaučili ve škole Každý' Kanaďan by měl znát alespoň: Early one moming, The drunken sailor. Clementine, She’ll be comin’ round thè mountain, l.och Lomond. Wallzing Matlůida. Aloucttc ...V předchozích letech jsme připravili a rozdali účasnikúm naše malé zpěvníky i s notami; prosím, přivezte si je na letošní tábor! Pokud je nemáte, zavolejte, nebo napište, a tuy vám je pošleme ještě před táborem!
Všichni budou mit možnost pomáhat s přípravou jidcl. která budou sice jednoduchá, ale výživné dostačující a chutná. OSOBNÍ VĚCI by měl mit každý účastník označeny vlastním jménem a vše by mělo být v batohu nebo v cestovním pytli (duffcl bag). Každý tok nám po táboru zůstane spousta věcí, o kterých nevíme komu patři. Také seznam by určitě pomohl Teplý spací pytel, pěnová matrace, polštář, 'ground shccť. pyžamo, nejméně 3 páry ponožek (pokud možno vlněných), 2 páry spodního prádla. 2 košile, krátké kalhoty, dvoje dlouhé kalhoty, svetr. lehká bunda, klobouk, nebo čepice na ochranu proti slunci, vlněná čepice na spani, nepromokavá bunda s kapuci nebo s kloboukem do deště, 'nepromokavé’ boty. nebo gumáky, 2 páry tennisek, plavky, malý lehký batůžek pro denní výpravy, uzavřená láhev na vodu (přibližně 1 litr), něco proti komárům, baterka s 'alkalmc' bateriemi mýdlo v pouzdře, kartáček a pasta na zuby, hřeben, velký' ručník, malý ručník, pytel na špinavé prádlo, linkovaný nebo čtverečkovaný sešit asi 8.5” x 11”, 2 tužky, krém na opalováni (nejméně číslo 15). Krém má chránit před paprsky A + B a má být ‘waterproof t.j. nemá se snadno smýt studenou vodou. Doporučujeme také podle možností ‘indián blanket’ nebo jakoukoliv přikrývku na sezení kolem ohnČ.
CENA A PŘIHLÁŠKA: Cena za sedmidenni tábor (první) je $100.00 za osobu; za šestidenni (druhý) $90.00. Za oba tábory (pouze starší 12ti let) S180.00. Připočítejte poplatek /a dopravu, pokud ji potřebujete. Vyplněná přihláška s sekem vystaveným na jméno Zdenek Fišera, musí být poslána do 15. července (júla) na adresu Garncau P.O. Box 52086. Edmonton, Alberta, T6G 2T5. Nezaměstnaní rodiče mohou požádat písemně o slevu. Bliž-ší informace v Edmontonu. Zdeněk a Yvonne Fišera, tel. (780) 4618578. fax (780) 450-2505, e-mail
[email protected]. nebo Dr Peter Schubert. tel. (780) 430-1790. e-mail Džterschriíconnect ab.ca. nebo Simon Kadcřúbck. tel. (780) 975-1255. e-mail csskcdnťfihotmail.com. nebo Ivo Neveselý, lcl.(780) 974-2940, c-maU nevesel vfížtclus.net. V Calgary podá bližší iiďormacc
PŘÍPUSTNÉ VÉCI PODLE ZÁJMU: fotoaparát, dalekohled, kapesní drobnohled nebo lupa, malý kapesní nuž. sluneční brýle, hudební nástroj (pokud může b>1 uskladněn v pouzdře), luk a šípy . NEŽÁDOUCÍ VĚCI ZAPOM EŇTE DOMA! Radio, magnetofon, peníze (povolené maximum SIO.(X)), jídlo, bonbony ajiné sladkosti, ž výkací guma. cigarety, hrací karty, hodinky ajiné cenné předměty, comics', vzduchovka ajiné nebezpečné zbraně.
Tomáš Neveselý, tel. (403) 278-6201, e-mail tpm'iaiczcanada.com. nebo Karel Hofman, tel. (403) 938-5907, e-mail travel^abnature com. a ve Vancouvcru George Sempra, tel (604) 929-6350. c-
SNĚMOVNÍ OHNĚ 16. A 22. SRPNA jsou na udělováni ‘orlích per’, zpěv lidových písní a tance Rodiče jsou vítáni, pokud jsou ocliotni se zúcosmi táboráku bez alkoholických nápojů. Většina naší mládeže zná málo lidových písní - v některých
Při hláška do tábora pro mládež (Application Tor the I7th camp) je na straně 15 - is on page 15 09
D O T A Z N ÍK PR O SE N IO R Y (N A D 65 LE I ) JM ÉN O :_________
O J A K Ý D R U H F IL M Ů M Á T E ZÁJEM :
U V E D I L N Ě JA K Ý P Ř IK LAD:
KTF.RÝ D E N A K T E R Á D O B A PR O FILM BY VÁM V Y H O V O V A L A :
M ÈI .-A BY ST E ZÁ JE M O J E D N O D E N N Í S P O LEČN Ý V Ý L ET Č T R N ÁCTI S E D A D LO V Ý M V O Z IDLEM AN O N E (p od trh nete co se hodí)
K AM LIV T A K O V Ý V Ý L E T M Ě L SM Ě Ř O V A T: «uveď te příklady)
M ÈL A B Y ST E Z Á JE M O D V O U Č I VÍC ED EN N Í V Ý L E T
KAM BY J A K O V Ý V Ý L E T M È I. S M Ě Ř O V A T:
JA K É P R O C E N T O V Ý L O H M L Ž ET«, H R A DIT ?
«uveďte niTkhirly)
1003
75%
5 0 7,
253
10%
O K TE R É S P O L E Č E N S K É H RY M Á T E Z ÁJEM:
JA K É D A L ŠÍ P R O G R A M Y B Y VÁM V Y H O V O V A LY :
CO JIN É H O BY K D M O N T Q N SK Á O D BO Č K A M O H L A U D Ě L A T PRO SEN IO RY:
03
Sylvan ÍMke Camp Out 2003 Ify o u are ! 7 years o f aee am i older, we invite you locarne -Mlh us to Sylvan Luke thtssum m er. The Camp O ut míII Ulke place in ihe days front J u ty 25* to 2 f* . *The fvllo w in g are some o flh c avatUiblc acttvities: Swimming !» Che lake, using /he water .dides. playing mim golf, cari racing. a n dphtying a variety o f gantes, such as: soccer, football e tc ... *Some o flh c ítem s requìm d: Teñí, sìeeping bag. dish. c u p ,, pocket km fe. extra ciothcs. toiletries. swim m ing stujfi towel, and sandali to use in water. *The base prive o f $25.00 ineludes hcd a n d breakfast as well a s an evening m ea! a n d snack* f o r 2 days/nigfits. It does not. however. include L u n c h e s or transportadorr. ! f anvwte needx trcmspvrtatìon (there and back), it will he ovaileíble at ihe cost o f additional $10. M I p a rlia p a n ts wtil be responsi ble f o r buyittg their own lunches a i ihe heach. Ify a u are interested. please m a k e yv u r c h ec ksfo r 52 5 .0 0 pasable to C.S.Y.G.C and sen d them tugether w ithyour application lo C .S.Y .G .C . @ 3 0 9 Morin M aze. Edm onton, Alberta T6K IVI F or m ore Information contact u s by e-trtail a i esy e d a c i cañada, com o r byphone: Tom at (403) 874-2705 (Calgary), or Sim on at (780) 975 1255 (Edmonton). Due to lim ited space, tiris action will be on thè fir st come, fir s t serve basis. A IJL A P P L IC A T IO N S M U S T R E SU B M JT T E D B Y J u h 15. 2003. S U M M E R C A M P O U T 2003 3 C h ec k h c rc , i f y o u n e e d a ride!
Num e:_____________________________________________________________________________ ____________________ A d d r e s s : ____________________ ___________________________ ____ _________________________________________________________ _ P h o n c # ; _____________ __________________________________________________ ______________________________________________ H m c rg c n c y C o n t a c t : ___________,________________________________________________________________________________________ A g o a n d H e a lth c a r e # : ___________________ _____________________________________________________________________________ C o n u iie m s /C o n c c m s /A Ì le r g ic s :_______________________________________________________________________________________ I f u n d e r 18 y e a r s o f a g c . a p a r e m 's s ig n a tu re i$ r e q u ir e d :______________________________________________________________ The C.X Y.Cř C or «ny rq iw a U liv i- orc.S.Y .O C i<noi lutile lor any s ilu ri« «lidor occiicnls durinoti:«tfjyi. Kvery partRipant and a parad or t t>i ardían ofany p.irtieipant under dio OUCo f n a t o c i muit à g i this svotvvr -irvi f d c ü c to acfcnuwlodgi Ih .1 1 hc'iiic has reíd. iinderrtíinds, and abitici oar di&diinicr. 1 lindwritamt tlut eortain ritto *re itnavnidahly cocnevlod with my (diild'i) paitietpirtiun in tlilv Camp Out und related tctivitica, ivtu.ti inetude, but lire not limited ordy lo. driviny, and I (my chiW) anuimos.) these nsks by pnrl>eipa*i«g 1 rdeaie nnil dÌKimgo CSYOC, jl* Mibsidiarics. euch member ol'C'SYClC. tiv«u fpooiors, thè Getawnv independa* centnctont or olhcrwnc. end s i J i oťtlMÍr rerpedive otViccr*. direttori. Partners, employecs, votnntoax repreaenUlivvft. agenti, and .Tgjni/iTi frwn any icjponaibilr.v te e thoie nika. 'Ili* Ugnature attaAcd Io ihi« re»>«ri*iim finsi ocnfirnuthc c-XTactnaii o ťthc ubave inforni* :<>n »• watt at aeeeptance o f th¡< diüdainMT. S ig n a tu re :
ISYGC ir a nint-p/vfil erxanizalivn
K A N O Í SE V E R N Í D IV O Č IN O U - ZA K O N Č E N Í R E P O R T Á Ž E O C E S T Ě PO ŘEK ÁC H T SIC H U , K E E L E A M A C K EN ZIE Na pokraji sil, totalnč vyčerpaní jsme dorazili na větrnou pláž na opačném břehu řeky od Norman W ells a uvědom ili jsm e si, ž e o nás nikdo neví. aby nás přijel převézt Telefon? zapom eň na to! Kvůli ostrovům a vzdálenosti nebyla usedlost prakticky ani vidět, Rozdělali jsm e velký oheň z naplaveného dřeva - nic. Vztyčil jsem šestimetrovou trojnožku z naplavených smrkových tyčí, na její/, vrchol jsm e přivázali M ilcninu červenou větrovku jako vlající prapor. Přidal jsem oranžové sluhy značkovací pásky. Postavil jsem další, ještě vyšší trojnožku a na jeji vrchol jsem přivázal třepetající se vysoce lesklou tenkou folii z pohl iniko\aného mylaru. která byla v našem vybavení pro nouzové situace, kdy se Člověk musí do ní zabalit, aby udržel teplo na přežilí. Snažili jsm e se posílat “prasátka" zrcátkem, vystřelovali jsm e naše světlice proti medvědům na malá letadla a helikoptéru, ale ti nás stejně neviděli. D o písku pláže jsem velikým kořenem vyryl nápis patnaclimclrovými písmeny "NEED A RÌDE" (potřebujeme svézt), ale marné. Milena zatím vařila večeři a svým ostrým z rakem i s pomocí dalekohledu neustále zkoumala říční obzor pro známku nějakého Člunu. Tato strana řeky byla však příliš mělká na to, aby tudy někdo proplouval Postavili jsm e stan a začali jsm e se připravovat na dlouho hranou roli trosečníku na pustém ostrové. Jídla jsm e měli dostatek tak na patnáct dní. Konečně ráno, zatím co já jsem odešel k rezavému potoku pro vodu na snídani. Milenka jen vykoukla z e stanu, už viděla v dálce proti rannímu sluncí blížící se člun. Jak se přibližoval, nebylo pochyb o lom , ž e připlouval jen pro nás. N ic totiž na našem břehu jinak nebylo. Hned jsem se rozběhl k místu, kde jedině moiri člun přistál kvůli mělčinám, abych našeho vysvoboditele přivítal. Byl to syn starosty, který nás převezl poprvé. Pomohl nám rychle sbalit a naložit vše do hliníkového Člunu. Všiml si nás prý- ráno člun naftové společnosti, který rozváži
zaměstnance na směnu na umělých vrtacích ostrovech. Jíž vědí o co jd e když vidí stan na vzdáleném břehu a tak poslali /právu starostovi, že má na břehu “zákazníky”. Tentokrát již převoz zdarma nebyl. Zaplatili jsme $50 a myslím si. že to zaplatilo převozy oba. Ale Stewart nás dopravil svým nákladáčkem až na letiště k hangáru společností Northwright. která nám ochotně nridíhil:« malé letadlo abv nás dopravilo k přistávacímu pruhu M ile 222 na horní Tsichu. Musili jsm e jenom počkat až do čtyř odpoledne než se vrátí jedno z letadel odněkud z e severu. Očekávali jsm e cenu $ 1400 za dopravu, stalo to $1350. Představovalo to obnos několikanásobné vyšší než celý zbývající rozpočet naší výpravy. Za situace však, v e které jsm e se nacházeli ještě na stezce při cestě nazpět se nám takováto částka zdála bezpředmětná. B ylo krásné počasí a tak jm e se po umytí vlasů a převlečení do čistého v záchodku společnosti, vydali pěšky na další obchůzku města, s opětným navštívením RCMP a obchodu s potravinami. M ileně nějakou chvíli trvalo než rozešla zraněné koleno, tak jsm e nespěchali. Opět jsm e měli příležitost setkat se s našimi známými rangen . Přílet letadla byl dvakrát odložen a tak nám nakouec bylo přiděleno letadlo jiné. které jsem viděl sedět na ploše již od nina. Pilot byl mladý niuž s dvouletou zkušenosti. Naložil naše věci do ocasu trupu letadla a přivázal je sítí. Mě nabídl čestné misto kopilola vedle sebe a M ilenka seděla za mnou. Trochu nás vystrašilo, když se pilot po svém usazeni a připoutání, pokřižoval. Vypadal totiž jinak velice sebevědomě. leta d lo mělo dva ohromně hlučné motory, a když se vzneslo, měl jsem pocit, že visím na židli 500 m nad zem í a tu židli drží jen onen řev motoru. Nechtěl jsem přemýšlet o to m ,, co by se stalo, kdyby ten řev ustal. Pilot kromě přístrojů na palubní desce vyňal svůj vlastní GPS, velmi podobný tomu. který jsem /.tratil v hom i Tsichu. a posadil si ho na palubní desku tak. aby na něj dobře viděl a na klín si rozložil 12
jednotku s malou kuchyňkou, která nefungovala, koupelnou, která také nefungovala a $ rezavými plechovými kamny, která diky bohu fungovala. Milenka hned rozdělala oheň a nachytala dešťovou vodu pod krovem kůlny na polívku a na čaj, zatímco já jsem ležel na plocho na lavici s točící se hlavou. Základy celé “bytové jednotky” se propadaly na jedné straně a tak byla její prkenná podlaha nakloněná jako paluba potápějící se lodi. M ě se po tetu zvedal žaludek už jenom z toho nakloněného pocitu chození po ní. V jihovýchodním rohu místnosti byl dřevěný stůl s lavicem i pod zasklenými okny s dobrým rozhledem po tmavé, mraky' a deštěm zastřené krajině vrbiček a lišejníku. Někdo pečlivě podložil nohy stolu na nižší straně spádu podlahy, takže stál rovně. Místy se stropu kapala voda, ale spalo se tu poměrně dobře. Připomínalo mi to naši chalupu v Krkonoších. Samozřejmě, Že pršelo celou noc. Ráno trochu přestalo a já jsem pří obchůzkách kolem mčl to Štěstí, ž e jsem našel krásný shozený paroh karibů. Samozřejmě, že korunoval můj náklad po té, co jsm e vyrazili na posledních 15km po Canol road k naší Vitaře. Den byl deštivý, štíty' se objevovaly jen chvilkově a zatímco já jsem se snažil zachytit poslední obrázky z chůze horanu. Milenka m ěla utrpení se zraněným kolenem Nakonec jsem vyrazil napřed sám a po složení své zátěže hned za zbořeným mostem u Vitan', jsem spěchal zpátky pomoci M ileně. Potkal jsem
leteckou mapu Na té potom státe držel jeden prst, který- posunoval podle toho, kde jsm e se právě nacházeli. Neletěl nad horami, ale údolími, těsně pod úrovni štítů. Neletěl tedy přímou čarou, ale více m éně podél Canol traili), který jsm e občas rozpoznali pod sebou. Také jsm e pod sebou rozpoznali misto, kde jsm e se museli obrátit a viděli jsm e jak byla řeka opravdu široká i kdybychom překonali to postranní rameno. Také jsme viděli, jak nemožné by bylo překonávání dalších řek, zejména Little K cclc a Twytia. Slyšeli jsm e o jiných skupinách, které takto uvízly m ezi zmíněnými řekami a jejich členové museli být zachraňováni helikoptérou. Ta je ještě dražší než letadlo, a navíc nem ěla dost kapacity na jejich zavazadla, takže nejdřív odvezla zavazadla k jezem , na kterém pro nč později přistálo letadlo, a teprve potom dopravila turisty do Norman Wells. Jak jsm e pronikali dál do hor. krásné počasí se měnilo a mraku přibývalo. Zpočátku jsem hodně fotografoval okolo sebe, ale po 45ti minutách letu se mi začala točit hlava a byl jsem nucen dívat se jen přímo před sebe. Když mi tak pilot nabídl, abych převzal řízení letadla na zkoušku, poděkoval jsem se mu zdvořile a vysvětlil jsem mu důvod. Celý let trval asi hodinu a 20 minut, a než jsm e se snížili ke známým mělčinám Tsichu okolo přistávacího pruhu, na předním skle letadla se rozpleskovaly kapky deště. Pilot obletěl jednou kolem aby si prohlédl letiště, na kterém nikdy předtím nepřistál a aby zjistil směr větru. Já jsem se jen modlil, “aby to letadlo přilepil na zem dříve než se pozvracím.” Po přistání pilot okamžité vyložil náš náklad, zkontroloval hladinu puliva, otočil se a s řevem se vznesl do lehkého deště večera. Okolni štíty' nebylo vidět kvůli mrakům. Letiště bylo opuštěné, byli jsm e tu sami. Nahodili jsm e svá břemena a šli jsm e s nimi ke staré, rozpadající se dřevěné kůlně za maringotkou vlády NW T. Podle jednoho z rangerů tam měl být poměrně útulný příbytek s postelemi. Bylo tomu těžko uvěřil když jsm e se blížili k polorozpadle chýši, ale po prozkoumání dalších dvou dveří uvnitř, jsm e skutečně objevili uvnitř kůlny relativně nověji vybudovanou
ji však již stejně téměř u cíle. Byl to jubi lanini pocit, když jsm e se z deště usadili v pohodlí našeho věrní Čekajícího vozidla, svlékli mokré prádlo a převlékli se do suchého M ezitím již motor začal topit a pár dobrot, dobře uložených pro tento účel v autě. dovršilo nebeský- pocit bezpečí a úlevy. Deště léta s Vitarv téměř smyly všechno bláto silnic Yukonu a tak jsm e byli připraveni omítku obnovil. Vzhledem k počasí jsm e neztráceli čas po cestě domů. Canol road jsm e sjeli hned ten samý den až k přívozu přes řeku Pellv v Ross River, který' byl již zavřený a po přespání ve stanu za celonoěního deště, jsm e řeku překročili přišti ráno. Pokračovali jsm e potom jen s krátkými zastávkami na rychič občerstveni a na 13
smutek a jablka, která od lidi dostane jsou často kyselá Tak opice dostala deset let. Nakonec přišel člověk Tomu zase 30 let nestačilo na to aby postavil dům. zasázel stromy a sklízel jejich ovoce. Dostal tedy osmnáct oslích let. ale i to mu bylo málo. Dostal tedy ještě dvanáct psích a nakonec i deset opičích let. Proto je člověk 30 let zdravý a čilý a užívá života. Tato léta rychle uplynou. Potom přijde osmnáct oslích let. která mu kladou na záda jedno břímě za druhým a odměnou za těžkou práci je mu jen trápení a láni Dvanáct psích let žbrblá v koutě, protože nemá zuby a nakonec /.dětinšti a deset let se chová jako opice, které se smějí i děti. , Podle jiného zdroje, totiž Bible, žili tenkrát lidé mnohem déle. Adam se prý dožil 930 let. Sclh 912 let a Metuzalém dokonce 969 leL Potom se zřejmě délka života zkrátila. Stejně ale Abraham žil pokojně v sumerském městě Ur (dnes Irák), nebo snad v Harranu (jižní Turecko), do 75 let a teprve potom se misto do důchodu vydal na cestu, která vedla k založeni nejen rodiny, ale také tři důležitých náboženství. Stal se pak praotcem dvou miliard křesťanů, miliardy mohamedánú a dvanácti miliónů židů a zemřel v požehnaném věku 175 leL Podle antropologů se ovšem první lidé doživali maximálně 45 až 50 let. Jak to tedy je. či spíše bylo? Dala / doby před více než 3000 lety nejsou spolehlivá, ale víme, že už v pátém století před naším letopočtem čínský filozof Konfucius (552479 př.aL) formuloval systém sociálních vztahů založený na rodinné jednotce, kde všichni museli poslouchat nejstaršího muže. Synové museli poslouchal otec. který- rozhodoval o jejich životě a smrti Podobně filozof Lao-c‘ (6.-5. stol. př.al.) učil, že stáří je nejen nej vyšší stupeň, kterého může člověk dosáhnout ale také stav blízký svatosti. Ve starém Řecku věřili, že staří muži jsou blíže bohům, zatímco staré ženy neschopné mit děti a méně líbivé klesaly a byly ze společnosti vyvrženy. Filosof Platón (427-347 p ř.al.) také u čil že se máme o staré starat, vážit si jich a poslouchat je. Hippokrates (460-377 př.n.L), byl jako lékař analyělějŠí a považoval za vrchol života střední věk - podle nčj 56 let. Aristoteles (384-322 př.n.L) se neomezoval na tělesnou stránku problému a tvrdil, že tělo dosáhne perfektu v 35 letech a duše v 50 letech.
benzin až k Liard River Hol Springs Po cestě k Watson I-akiJ se nám hodil náhon na čtyři kola v beznadějné rozbahněných úsecích oprav silnice Roberta Campbella. S Coltem. který-jsme použili při cestě k Nahanni v 97.. bychom byli letos definitivně uvázli U Liard Hot Springs jsme měli štěstí získat poslední misto na tábořišti a tak jsme zůstali přes noc. s koupáním v horké vodě jak vcícr, tak ráno. přestože většinou pršelo. Dobře jsme si v horkých pramenech popovídali se třemi nezávislými skupinami Čechů. Kolem druhé hodiny v noci Milenu probudilo štrachání na sousedním stanovém místě. Lidé lam nějakou dobu hlomozili, až se ozvalo ostré ženské zaječeni: "Iťs a black bear!". Potom začalo ještě horečnější hlomození, zabouchly dveře, nastartoval motor a vozidlo odjelo do tmavé noci. Ráno bylo místo úplně prázdné. Někdo musil zažit vzrušující nočni dobrodružství 7. Liard River Hot Springs jsm e vyrazili kolem poledne a jelikož stále pršelo, skončili jsm e tim, že jsme s malými zastávkami dojeli až domu, kolem 3:30 ráno. Řídil jsem tak téměř nepřetržitě kolem 1,600 km. Stříbrná Vlčice běžela skvěle Zakalen vším dobrodružstvím a těžkostmi, které jsme překonali během léta. myslil jsem si. ž e se už ničeho jen tak nezaleknu. Mýlili jsem se. Ncjslrašnějši výzva léta nás očekávala doma na acrcagi ve formě nutnosti posekat jeden akr trav niku s trávou nad kolena. KONEC
Dr. Jan Soukup
O STÁŘÍ A STÁRNUTÍ Podle pohádky bratří Grimmů, “Délka života.” každý tvor měl po stvořeni světa žit 30 let Osel se ale ohradil, že mu budou na záda nakládat těžká břemena a puk ho budou bít. Takový Život se nedá 30 let vydržel. Tak dostal jen osmnáct let Psu se lakc .30 let zdálo moc. Jeho úkolem je běhat, štěkat a kousat Nohy mu nevydrží 30 let běhat, hlas Štěkat a zuby kousat. Dostal tedy jen dvanáct let. Podobně si stěžovala i opice. Může dělat směšné grimasy na lid i ale ne 30 let. Smích Často skrývá 14
PokraCovánt na sta n i 16
APPLICATION FOR THE l? th VOUTIl CAMP UN DKK ÍT1E IMHJŠOÍION OI- /DKNKK HSfclKA - AUGUST 2Wtà srO D D A K I CRELK
!___________
vvctiid likc lo regista my satFdaughter
m the dnys o f August
2 DO? Chili!'# dite ofbirth ________________ Address:___________ ___________ Pwial Code _
Farcnt's Home Phsne;
___ IVúlk lliOJie:_______________ Health Cule ¡t___________________ _ Bine Cruo t ____________________
Kiiraily Hivsdcam:___
___________ T elep h on e:______________í Feolth. Hstocy ořPar.icipant
Health tccuíiiwfls tcquire these Furdtations
The alxive healtli hisioiv ts, as tai as 1 know. complete ani rov «nn/daughter lvu my permission to toke port in oll camp acli'iues vvith thè escdplion of heran spccifxil acImticVlimiuainitt. In onač of an accidciic. or o medical pi obi an. F aureo (ni case tliat I could mit bc rcached) trat my son/dauchtcf fc ircatcd in che ncarcst hospital according Ut Ihc diagnosis o f ilio letal physician
My son/doughter r.ccds - docs not nced trnnsportaUon io ihc camp ami Iniek (Plásme erosa out vvhat is not applicable)
1 am cn closiog a cheque ter S _________ pn>nbie to Zdenek Fišera
DtCLAKA JlON; 1. ihc undensigned, reltcse Zdenek F ise« and all thè taiup voluntocrs :rom any responsibility pertmring to personal injuty and/ce damage to personal propctty of thè campees, pfovidtug that the .ojury .indior damage iii
If yen aie planning to stav neai ohi camp cr delivvr morata* of >our family lo ihc tamp. I wnuld appicciale io h e ¡nfoimcd a to u t ii in nilvaivcc, a s io bc ablc tu piovidc you wilh udditionnl informa«ten. Zdenek Fise«
Názory starých Římanů nebyly lak definitivní. Staré lidí sice topili, ale ne všechny. Ty movité ne. :i třeba seenát byl plný starců (ovšem bohatých). Křesťanský' filozof Isodor Sevillský (560-636 našeho letopočtu) rozdělil lidský život do sedmi stadii. Věk 50-70 let byl podle nej dospělost, a po tc nastalo sláří. Ve středověku králové a papežové byli Často mládi muži. Staří vládci byli výjimkou. Charlemagnc sice zcm žel r. 814 ve dvaasedmdesáti letech a Řehoř I. Veliký byl zvolen papežem v r. 590 skoro šedesáti lety a zemřel v ve ětyriascdmdcsáti. ale itapř, Řehoři V. bylo jen 23 v roce 996. kdy on byl /.volen papežem a vládl pak také jen tři roky. O prvních českých vladařích vímc jen zhmba jak dlouho vládli (třeba první datovaná zmínka o přemyslovci knížeti Bořivoji I je ?. r. 872 a zemřel snad r. 889). Můžeme ale ilustrovat věk českých panovníků např. na Václavech. Václav í. se stal králem v sedmadvaceti, ale už předtim byl spoluvládcem svého otec Přemysla Otakara I. Václav II. se stal králem r. 12S3 ve dvanácti letech a Václav III. r. 1301 ve stejném věku. Václav IV. se stal králem r. 1378 v sednuiácli. Ladislavu Pohrobkovi bylo třináct (1453) a zemřel už. v sedmnácti letech Jiri Poděbradský byl nejdříve zemským správcem, a králem se stal až v sedmatřiceti a vládl do 51 let. To už. je však věk, který byl uznáván jako úctyhodné stáří ještě v devatenáctém a dvacátém století ale o tom později. Za renesance, krása jak fyzická tak intelektuální byla nejžádanější kvalitou a mládi proto bylo zbožňováno. Starými lidmi a hlavně starými ženami společnost pohrdala. Tak i „osvícený" Erasmus Rotterdamský- (1465-1536) popisoval staré ženy
jako „trosky žen. chodící mrtvoly." V kulturách bez psaného jazyka si starých obyčejné váži. U Eskymáků byly staří kulturní pokladnou, či chodící knihovnou Veškeré informace o výchově dětí, počasí, zvycích zvěře, ošetřování nemocných, folklór a náboženství byly uloženy v paměti starých. Nicm éně, Robert Gessain. který dělal výzkum v Grónsku ve třicátých letech. |« a l o Eskymácích, kteří aby nebyli zátěží pro kmen, sedli do kajaků a pádlovali na otevřené moře, aby se již nikdy nevrátili. Podobně Jacob Bnmowxki v televizním programu BBC „The Asccnt o f Man" ukazoval jak příslušníci notuádskeko kmene Bakhtiari v Iránu, nechávali bez. ohlédnutí staré, neschopné překročit řeku Ba/.uft, sedět u cesty a zemřít. Allan Holmberg tak zase psal r. 1950 ve své knize N oniads o ff/ie ionghoH o kmeni Siriono v Bolivii. Těžký život je vyčerpával a jejich životní síla začala klesat už ve třiceti. Ve Čtyřiceti pak už byli úplně vysíleni. Při stěhování pak i oni nechali staré, nemocné atd zemřít bez. jakéhokoliv loučeni - prostě odešli Tady už ale mluvíme o péci o staré Papuánci prý' m ěli velíce zajímavé řešení pro péči o seniory. Když rodiče zestárli natolik, že už nemohli být kmeni užiteční, vyvedli je mládi v e n a posadili je do větvi některého stromu Příslušnici kmene pik vytvořili kolem stromu kruh a začali kolem něj tancovat jako kolem májky. Při tanci prý' zpívali něco v lom smyslu, že “ovoce je zralé " Potom obstoupili strom a prudce zatřásli jeho větvemi. Ti stáři, kteří se nahoře neudrželi, spadli ivi zeni. kde se jich zm ocnili a snědli je mladší příslušnici kmene. Na druhé straně v Čině se dodnes musí děti. a ne nějaké instituce, starat o rodiče Dr. Peter Schubert
P o k ra č o v á n i p f t it ě
□ Jsem členem edmontonské odbočky Českého a Slovenského sdružení v Kanadě □ Přikládám členský příspěvek na rok 2C03 (520.00 rodina, nebo S 15.00 jednotlivec) □ Chci se stát členem edmontonské odbočky Českého a Slovenského sdruženi v Kanadě. □ Jsem senior nad 70 lei (členství v ČSSK symbolický S1.00) □ Jsem v Kanadě ori . . . . (Členství v ČSSK do jednoho ryku pobytu zdarma) □ Jsem členem Československé společnosti pro védy a uměni v Albertě □ Mám zájem o členství v československé společnosti pro védy a uměni v Albertě □ Nejsem členem ČSSK ani SVU, ale mám zájem o zasílání Edmontonského zpravodaje a přikládám piedplamč na rok 2003 f$ 10.00) □ Momentálně nemám práci, ale mám zájem o zasílání Edmuntonského zpravodaje LJ Nemám zájem o členství ani o zpravodaj s žádám o vyřazení ze seznamu