ŠKÁLA PRACOVNÍHO NASAZENÍ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA PSYCHOLOGIE

ŠKÁLA PRACOVNÍHO NASAZENÍ Kristýna Josrová, Eliška Rusková, Ivana Šopíková

WORKOHOLISMUS, FENOMÉN DNĚŠNÍ DOBY Definice workoholismu „Jedná se o chorobnou závislost na práci a výkonu. V myšlení i jednání jedince převažuje orientace na práci při současném omezení jiných zájmů a aktivit rodina, zábava apod.. Důsledkem je společenská izolace, stavy psychického i fyzického vyčerpání, časté jsou psychosomatické obtíže. Není vzácná kombinace se závislostí na lécích, nikotinu nebo alkoholu, častá je zvýšená konzumace různých stimulačních látek zejm. kofeinu“ (Velký lékařský slovník). Varovné signály Workoholismus je jedna z forem úniku před skutečnými životními problémy. Lidé, kteří jsou posedlí prací, neodpočívají, necítí potřebu relaxovat, jsou připojeni k internetu, aby mohli vykonávat svoji práci kdekoliv. Překonávají únavu prací a tím se oslabuje jejich fyzická a psychická stránka organismu. Workoholismu propadají často inteligentní a vzdělaní lidé a stejné požadavky mají na své přátelé a okolí (Hubinková, 2008).  Varovné znaky týkající se těla: bolesti hlavy, únava, nechutenství, přejídání, oslabení imunity, vysoký krevní tlak, boleti bez příčiny.  Varovné znaky týkající se psychiky: výbuchy, hněv, nespavost, neschopnost odpočívat, kolísání nálad, obtížné soustředění.  Varovné znaky týkající se vztahů: odcizení, napětí v rodině, nedostatek času na sebe i ostatní, povrchní vztahy bez citové hloubky.  Varovné znaky týkající se pracovního prostředí: problémy při práci ve skupině, postupné snižování výkonu, nedostatek energie, pokles sebedůvěry (Vacek, 2014). Rozvoj workoholismu Tato závislost má své stádia, v časném stádiu člověk neustále myslí na práci, pravidelně mívá přesčasy a nebere si dovolenou. Ve středním stádiu člověk ztrácí společenský život, dochází k tělesnému vyčerpání a k poruchám spánku. V pozdním stádiu člověk trpí narůstající bolesti hlavy, hypertenzí, depresí (Fischer & Škoda, 2014).

1


Tvorba položek a testových škál Při tvorbě položek jsem nedříve postupovali tak, že jsme získali potřebné informace k workoholismu, objasnili jsme si, čím se workoholismus nejvíce vyznačuje. Zvolili jsme tvrzení, jelikož to považujeme za jasné a snadno srozumitelné pro všechny respondenty.  Zvolili jsme celkově 15 otázek, abychom se dotkli všech zmíněných oblastí.  Zvolili jsme celkem 4 stupně – „silně nesouhlasím“, „spíše nesouhlasím“, „spíše souhlasím“, „silně souhlasím“, nepřidali jsme možnost „nevím“, jelikož jsme chtěli, aby se naši respondenti rozhodli a chtěli jsme mít přesnější data.  Zvolili jsme 3 reverzní položky.  Škály jsme zvolily 2, vycházeli jsme ze sutinového grafu. Poté jsme spočítali faktorové skóre a provedli VARIMAX rotaci. Poté jsme podle korelací jednotlivé položky přiřazovali k faktorům a následně jsme škály pojmenovali. Škála pracovního nadšení

1, 3, 6, 7, 8, 9, 13, 14R

Škála pracovní vytíženosti

2, 4, 10, 15, 11, 5R, 12R

#

Znění položky

Pozn.

1

Práce je mou největší životní vášní.

2

Přijde mi, že čas je můj nepřítel.

3

Raději si práci udělám sám, než ji svěřit druhým.

4

Prožívám pocit viny, když nestihnu svoji práci včas.

5

Jsem schopný odlišit svůj osobní a pracovní život – nesplývají mi v jedno.

6

Cítím vinu, když zrovna nepracuji.

7

Pracuji o víkendech, i když je to nad rámec mých povinností.

8

Trávím v práci výrazně více času než moji kolegové.

9

Věnuji pracovním povinnostem výrazně více času než moji kolegové.

reverzní

10 Moje rodina/přátelé mají pocit, že je zanedbávám. 11 Moje okolí neschvaluje nadměrné množství času a úsilí, které věnuji práci. 12 Jsem spokojený v partnerských/přátelských vztazích, které navazuji.

reverzní

13 Pokud si nastavím pracovní cíle, chci je uskutečnit za každou cenu. 14 Užívám si čas, kdy nepracuji.

reverzní

15 Práce mě vyčerpává.

2


Výzkumný soubor K ověření funkčnosti položek byl inventář administrován souboru 376 respondentů, z toho bylo 320 žen a 56 mužů. Ovšem po důkladné analýze dat jsme vyřadili 82 respondentů a zbylo nám celkem 294 respondentů, z toho bylo 250 žen a 44 mužů. Nejmladší respondent byl narozen v roce 2001 a nejstarší v roce 1962. Nejzajímavější čas vyplnění byl v 4:19, nebo v 5:10h. Vyloučit jsme museli několik respondentů, jelikož jejich odpovědi nebyly kompatibilní. Z toho důvodu jsme vyřadili respondenty s číslem 358, 1421, 1487, 1491, 1507, 2940. Dále jsme vyloučili respondenty, kteří neodpověděli na naši poslední otázku. Neuvedli, kolik hodin týdně pracují, což je klíčová otázka validity.

Explorační faktorová analýza Některé respondenty jsme museli vyřadit z analýzy již uvedených důvodu na předchozí straně. Použili jsme metodu hlavních komponent, vyextrahovali jsme 2 faktory, jak můžeme vidět ze sutinového grafu. Více faktorů extrahovat by nemělo smysl, jelikož by nám data zkreslovala. Provedli jsme rotaci VARIMAX normalizovaný, abychom zjistili, ke kterému faktoru položky nejvíce korelují.

3


TABULKA ROTOVANÝCH FAKTOROVÝCH ZÁTĚŽÍ:

POLOŽKA

ŠKÁLA PRACOVNÍHO NADŠENÍ

ŠKÁLA PRACOVNÍ VYTÍŽENOSTI

1

0,654989

-0,003627

2

-0,047531

0,739244

3

0,435786

0,058078

4

0,308770

0,403134

5

-0,330960

-0,140884

6

0,487486

0,301519

7

0,444574

0,395210

8

0,650879

0,288662

9

0,702272

0,236881

10

0,273553

0,516803

11

0,388801

0,536113

12

-0,142404

-0,178125

13

0,537294

0,114350

14

-0,463292

0,162284

15

-0,281709

0,721364

Vysvětlený 24,64694 rozptyl:

10,64694

4


Testové škály a výpočet hrubého skóru Hrubý skór se počítá jako součet skórů jednotlivých položek s nutností zohlednění a výpočtu reverzních položek Subškála

Položky

Škála pracovního nadšení

1, 3, 6, 7, 8, 9, 13, 14R

Škála pracovní vytíženosti

2, 4, 10, 15, 11, 5R, 12R

Důkazy o reliabilitě metody Vnitřní konzistence   



Cronbachův koeficient alfa vychází 0,762104 Alfa po odstranění, nejvíce vychází položka číslo 15, ale ne moc výrazně. Korelace celku s položkou – můžeme vidět, že položka číslo 15, 14, 12, 5 nekorelují dostatečně s ostatními položkami, nejspíše z důvodu přílišné subjektivnosti. Naopak položka číslo 6, 7, 8, 9, 11 korelují se zbytkem položek dobře.

5




Standartní chyba měření: o Sx=5,77237 o Rxx=0,762104 o Se= sx*√1-rxx o 2,815269

Stabilita v čase Druhý soubor test – retest vyplnilo pouze 5 respondentů, z toho jsou 4 ženy a 1 muž. Minimální rozestup byl 8 dní, jinak celkem průměr byl 15 dní. Nejdříve jsme si převedli reverzní položky a spočítali hrubé skóry respondentů v Excelu a následně výsledky vložili do programu Statistica, kde jsme provedli korelaci. Stabilita v čase nám vychází 0,963857.

Split half Zkusily jsme také provést reliabilitu pomocí split half. Nejdříve jsme převedli reverzní položky, poté jsme je vložili do programu statistika a pomocí analýzy spolehlivosti položek jsme test rozdělily na dvě části.   

Do prvního split half testu jsme zařadily položky: 1,3,5,7,9,11,13,15 A do druhého testu jsem zařadila položky: 2,4,6,8,10,12,14 Korelace by vyšla 0,6385, ale to by byla korelace pro 7 položek a náš test má 15 položek, proto je dobré použít Spearman Brownova formuli, výsledek korelace je poté 0,779410.

Zhodnocení    

Reliabilita je dostatečná, metoda není příliš dlouhá. Pokud bychom chtěli reliabilitu zvýšit na 0,90, museli bychom přidat dalších 27 položek. Kdybychom přidali dalších 10 položek, Cronbachova alfa by byla 0,84 Abychom dosáhli reliability 0,7, stačilo by mít o 4 položky méně.

Důkazy o validitě metody Jako důkaz o validitě této metody, jsme se rozhodli použít otázku, kolik hodin týdně respondenti pracují. Jelikož víme, že workoholik pracuje skoro pořád, bude jeho číslo veliké. Pokud si spočítáme, že průměrná pracovní doba je 8 hodin denně krát 5 dní, vychází to na 40 hodin za týden v průměru, pokud má ale respondent více než 55 hodin, tráví v práci výrazně více času než průměrná populace. Síla evidence – maximální validita : √ 𝐶𝑟𝑜𝑛𝑏𝑎𝑐ℎ𝑜𝑣𝑎 𝑎𝑙𝑓𝑎 = 2√0,762104 = 0,872986

6


Orientační normy Uvedené normy byly vypočítány ze souboru, na kterém byla provedena faktorová analýza. Průměry a směrodatné odchylky:

věk 15-21 22-32 let 33-43 let 44- a více

průměr 33,5

muži směr. odchylka 0,707107

ženy průměr 35,94545

směr. odchylka 5,236687

35,89286 35,16667

4,53251 6,562058

35,55714 33,84444

5,994328 6,130978

35,5

4,949747

36,6

6,850791

7


Tabulka pro převod na T skór pro muže hrubý skór

15-21 let

22-32 let

33-43 let

44 a více

30

1

37

42

39

31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

15 29 43 57 71 85 99 114 128 142 156 170 184 198 213 227 241 255 269 283 297 312 326 340 354 368 382 396 411 425

39 41 44 46 48 50 52 55 57 59 61 63 66 68 70 72 75 77 79 81 83 86 88 90 92 94 97 99 101 103

44 45 47 48 50 51 53 54 56 57 59 60 62 63 65 67 68 70 71 73 74 76 77 79 80 82 83 85 86 88

41 43 45 47 49 51 53 55 57 59 61 63 65 67 69 71 73 75 77 79 81 83 85 87 89 91 93 95 97 99

8


Tabulka pro převod na T skór pro ženy hrubý skór

15-21let

22-32 let

33 -43 let

30

39

41

44 a více 44 40

31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

41 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60 62 63 65 67 69 71 73 75 77 79 81 83 84 86 88 90 92 94 96

42 44 46 47 49 51 52 54 56 57 59 61 62 64 66 67 69 71 72 74 76 77 79 81 82 84 86 87 89 91

45 47 49 50 52 54 55 57 58 60 62 63 65 67 68 70 71 73 75 76 78 80 81 83 85 86 88 89 91 93

9

42 43 45 46 48 49 51 52 54 55 56 58 59 61 62 64 65 67 68 70 71 72 74 75 77 78 80 81 83 84


Zhodnocení metody Námi vytvořená Škála pracovního nasazení se ukázala být v dostatečné míře spolehlivá. Tento závěr podporuje to, že validita metody zkoumaná externím kritériem je dosti vysoká (0,87). Škála má přiměřenou vnitřní konzistenci, i když by bylo dobré pečlivě zvolit dalších alespoň zhruba 10 položek pro její zvýšení, obzvláště když přihlédneme k tomu, že námi zkoumaný workoholismus se projevuje v mnoha oblastech lidského života. Pouze tři položky vysvětlují dostatečně rozptyl, další se podílejí menší měrou a tři z nich mají podíl minimální, což považujeme za akceptovatelné jen vzhledem k tomu, že se jedná o nácvik, ovšem pro profesionální výzkum by bylo vhodnější adekvátně rozšířit zkoumané oblasti za zvýšení počtu položek nebo se zaměřit na dílčí oblasti workoholismu.

Použitá literatura Fischer, S. & Slavomír, J. (2014). Sociální patologie, závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení. Praha: Grada. Hubinková, Z. (2008). Psychologie a sociologie ekonomického chování. Praha: Grada Velký lékařský slovník, http://lekarske.slovniky.cz/pojem/workaholismus Vacek, J. (2014). Nelátkové závislosti – závislost na práci. Praha: Evropský sociální fond.

10

ŠKÁLA PRACOVNÍHO NASAZENÍ

Recommend Documents