K AM. > obsah > MUZEA. Milí čtenáři,

Milí čtenáři,

> ROZHOVOR

prázdniny a dovolené se přehouply do druhé poloviny, letní vedřiny neustávají a je tomu tak dobře. Slunce nás i přes všechna varování meteorologů, klimatologů a kožních lékařů určitě nabíjí svojí energií a neměli bychom se toho vzdávat. Přesto, pokud budete chtít najít trochu chladivého stínu, nabízí se tu příjemné prostory baziliky svatého Jakuba na Starém Městě pražském, kde 7. srpna začíná již 19. ročník Mezinárodního varhanního festivalu, který pořádá Irena Chřibková, varhanice a ředitelka kůru této baziliky. Akce se řadí mezi nejvýznamnější evropské festivaly a hostující umělci si mohou zahrát na největším nástroji v  Praze, který se může pyšnit celkem 8 277 píšťalami. Čeká nás festival Letní Letná, který si oblíbili jak Pražané, tak i zahraniční turisté. V rámci programu proběhne i jedna světová premiéra souboru La Compagnie Du Poivre Rose, se kterým vystoupí Iva Bittová jako živý hudební doprovod. Akrobati z Kanady, Francie a Belgie rozehrají představení o stereotypech, předsudcích a tabu ve světě žen a mužů v současném světě. Velmi aktuální téma. Festival se koná od 17. srpna do 2. září. V  srpnu si též připomeneme událost, která změnila běh dějin naší země. Jak ji viděl americký fotograf Paul Goldsmith, na to se můžete zajít podívat do Amerického centra od 20. srpna. Otevření výstavy s  názvem „Prague 1968 / Srpen 1968 očima amerického fotografa“ bude autor sám osobně přítomen. Příjemné letní dny a nespalte se… Alice Braborcová, odpovědná redaktorka

K AM Turistický

Vyšlo 1. července

ročník

magazín

VIII., červen

ec–srpen

www.kam poce

sku.cz 

 > obsah

KAM na

po

2014

výlet 

KAM pro

děti 

ZD

Če

sku

KAM za

rohem

AR

M

A







9





10

> PŘEDPRODEJE VSTUPENEK



18

> DIVADLA

22

> FILM

30

> KONCERTY







38

> KLUBY







48

> KULTURNÍ DOMY







53



54

> GALERIE, VÝSTAVY

58

> PRAžský hrad







74

> PAMÁTKY







78

> MUZEA







86

> DĚTEM A RODINÁM





110

> VZDĚLÁVÁNÍ







113

> VOLNÝ ČAS







114

> SOUTĚŽE





4, 114, 118–119

> PRAŽSkÁ VLASTIVĚDA

> ZAHRANIČNÍ KULTURNÍ STŘEDISKA

Pražský přehled kulturních pořadů měsíčník, ročník LXII registrováno: MK ČR E 10266 vydává: Kam po Česku, pod záštitou a ve spolupráci s PIS – PCT adresa: Kubelíkova 30, 130 00 Praha 3 tel.: +420 222 944 816–7 mobil: +420 602 244 576 e–mail: [email protected] www.prazskyprehled.cz; www.kampocesku.cz odpovědná redaktorka: Alice Braborcová ([email protected]) redakce: Martina Jurová ([email protected]) Michaela Pfeifferová ([email protected]) Marcela Kohoutová ([email protected])

infolinka PIS – PCT: + 420 221 714 714 (po–čt 8–17 h, pá 8–16 h) rozšiřuje: PNS a. s.; Mediaprint & Kapa předplatné: zajišťuje firma SEND Předplatné cena: 28 Kč, pro předplatitele 24 Kč tisk: HRG spol. s r. o. Přijetím díla k uveřejnění nabývá vydavatel práva k jeho šíření v tištěné i elektronické podobě, včetně zveřejnění na webových stránkách. Redakcí nevyžádané nabídnuté příspěvky se nevracejí. Za obsah zveřejněných příspěvků a PR článků odpovídá jejich zadavatel, stejně jako za změnu programu odpovídá jeho pořadatel. Všechna práva k uveřejněným dílům jsou vyhrazena. Přetisk a jakékoliv šíření jsou povoleny pouze se souhlasem vydavatele.

Letní scéna Harfa 2014

od 23. 6. do 28. 8. od pondělí do čtvrtka

vedle

areny

Českomoravská

zdarma

www.galerieharfa.cz

> Přestože je Pražský přehled kulturních pořadů určen především Pražanům a pražským kulturním institucím či zařízením, myslíme si, že žít v Praze, ještě neznamená Prahu znát. A právě to bylo důvodem uveřejnit v každém vydání několik snímků, vyfocených z ne zcela tradičních pohledů a formou soutěže se zeptat vás, našich čtenářů, zdali tato místa znáte. Pro začátek jsme vybrali místa spíše známá, ale věřte, že v budoucnu budou odpovědi stále těžší.

> Břetislav I. (1002 až 1005–1055) byl nemanželským synem knížete Oldřicha a jeho družky Boženy, pozdější snad druhé ženy. Kosma jej nazval českým Achillem z dynastie Přemyslovců. Každopádně byl českým knížetem, který vládl na Moravě snad od roku 1029 a v Čechách v letech 1034–1055. > Když Břetislav dobyl Moravu (asi 1029), jako nemanželský moravský kníže hledal způsob, jak společensky obstát. Proto z kláštera ve Svinibrodu unesl Jitku, dceru Jindřicha, bavorského markraběte.

Foto strana 48:

a) Strahovský klášter b) Anežský klášter c) Loreta

Foto strana 78:

a) kostel Panny Marie pod řetězem b) kostel Panny Marie Sněžné c) kostel Panny Marie před Týnem Foto strana 86:

a) Rajská zahrada – Klášter kapucínů na Hradčanech b) Zbraslavský klášter c) Klášter dominikánů > Své odpovědi nám posílejte prostřednictvím www.prazskyprehled.cz nebo na adresu redakce do 15. srpna 2014. Pro tři autory správných odpovědí máme připraveny zajímavé publikace. Výhry budou připraveny k vyzvednutí na adrese redakce.

?

Okamžitě se s ní oženil, odjeli na Moravu a žili v Olomouci, kde se jim narodil syn Spytihněv (1031). Po smrti otce na podzim 1034 byli Břetislav se strýcem Jaromírem jedinými žijícími Přemyslovci. Jaromír usedl na trůn, ale vzápětí jej postoupil Břetislavovi, který se projevil jako silný panovník. V letech 1038–1039 obsadil Hnězdno, kde nad hrobem sv. Vojtěcha vyhlásil první český zákoník – Břetislavův dekret. Uloupené ostatky sv. Vojtěcha spolu s ostatky sv. Radima pak odvezl 24. srpna 1039 do Čech (975 let), kde se měly stát důvodem ke

Bitva u Brůdku (středověká iluminace)

vzniku pražského arcibiskupství. Každopádně Vojtěch se stal vedle sv. Václava předním patronem českým a jeho tělo bylo uloženo v kapli rotundy sv. Víta. Břetislavův návrat s bohatou kořistí z Polska (sto vrchovatých těžkých spřežení) neunikl pozornosti římského krále, pozdějšího císaře Jindřicha III. Zamýšlené povznesení Čech zřízením arcibiskupství a povýšením na království vzalo za své a rostoucí moc Břetislava vedla stejně jako roku 1033 k dalšímu tažení říšského vojska do Čech. To se ale daleko nedostalo. Bylo odraženo v bitvě u Brůdku na Šumavě. Jindřich sice musel uznat daný stav, ale netrvalo dlouho a politicky předvídavý Břetislav se císaři podrobil. > Josef Grof

 > soutěž pro čtenáře, achilles český

foto © Wikipedie

> Praha, jako hlavní město České republiky, každoročně přiláká statisíce návštěvníků z domova i ze zahraničí. Jedinečnost koncentrace památek různých stavebních slohů na relativně malé ploše, dává návštěvníkům možnost vydat se napříč staletími za poznáním řemeslné zručnosti i fantazie architektů z dob našich předků.

ACHILLES ČESKÝ, BŘETISLAV ÚNOSCE

Únos Jitky ze Svinibrodu (Dalimilova kronika)

SOUTĚŽ PRO ČTENÁŘE POZNÁTE MÍSTA NA FOTOGRAFIÍCH?

NEJMOCNĚJŠÍ MUŽ PO KRÁLI

KAM NA VÝLET S...

> V  srpnu uplyne už 685 let od smrti českého šlechtice Jindřicha z  Lipé, který pocházel z jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. Za vlády Jana Lucemburského dosáhl významného postavení a navíc byl životním partnerem ovdovělé královny Elišky Rejčky. > Jindřich z Lipé se narodil roku 1267 (1275?) do panského rodu Ronovců, který se nazýval podle Lipé (dnešní České Lípy). Někdy v  průběhu roku 1296 odešel do Prahy ke královskému dvoru. Nejprve působil ve službách předposledního přemyslovského krále Václava II. Po nástupu Jana Lucemburského na český trůn se stal hlavou skupiny pánů, která se ocitla v  opozici proti mladému králi. Ten dal 26.  října 1315 Jindřicha zatknout a uvěznit na hradě Týřově, což vyvolalo vzpouru jeho přívrženců, ke kterým se připojila také Jindřichova životní partnerka královna–vdova Eliška Rejčka. Na celou situaci měla zřejmě značný vliv nenávist a antipatie Elišky Přemyslovny ke své maceše. Po půlročním věznění byl Jindřich propuštěn a po čase se mu podařilo získat si královu důvěru. Jeho přičiněním byl například zbaven úřadu

> Pavel Zedníček se narodil 1. 11. 1949 v Hošticích-Herolticích na Vyškovsku. Vyrůstal ale ve Zlíně a sám se proto označuje jako Valach. Bolek Polívka ho ve svém Valašském království jmenoval ministrem všeho. Prvotně vystudoval Kožařskou průmyslovku ve Zlíně, ale představa práce v obuvnické továrně ho příliš nelákala. A tak v roce 1969 začal studovat herectví na brněnské JAMU, kde se zařadil do herecké party Jiřího Bartošky a Karla Heřmánka. Sehraná trojice Bartoška – Heřmánek – Zedníček se na konci 70. let stala hvězdným trojlístkem pražského Divadla Na zábradlí. Po roce 1990 pomohl Karlovi Heřmánkovi s  rozjezdem divadla Bez zábradlí, zde však nepůsobil dlouho a poté hostoval v dalších divadlech, např. Divadle foto © Česká televize ABC nebo také v  Národním divadle. V současné době hraje především v Divadle Kalich, kde po boku herecké partnerky Jany Paulové exceluje v několika úspěšných inscenacích. > A tady je jeho pozvánka na výlet. > Vaše čtenáře bych určitě pozval na Valašsko. Na valašské kotáry, protože je tam krásně, jsou tam milí, příjemní lidé, výborné klobásky a slivovice. Já sám jsem Valach, protože odtamtud pocházím a navíc je tam opravdu nádherně. Já totiž nemám moc rád rovinu a ty kopečky tam nejsou moc veliký, jsou tak akorát, že je může každý

foto © Wikipedie

Zatčení Jindřicha z Lipé

Vilém z Valdeka, důvěrník královny Elišky Přemyslovny. V roce 1319 se Jindřich ve prospěch krále vzdal svých majetků v severních Čechách výměnou za náhradu na Moravě. Jan Lucemburský pána z Lipé pověřil správou země v době své nepřítomnosti, jmenoval ho zemským hejtmanem na Moravě a roku 1321 říšským maršálkem. Maršálek se poté většinu času zdržoval v Brně, kde si s Eliškou Rejčkou zřídil vlastní dvůr. Do Brna svolával i kolokvia a šlechtická sněmovní a soudní shromáždění, což bylo jinak jen královo právo. Jeho bohatství i výjimečné postavení dokládá například povolení razit vlastní minci, které od krále Jana získal. Jindřich z  Lipé zemřel 26. srpna 1329 a je pochován v  kostele Nanebevzetí P. Marie na Starém Brně. > Drahomíra Samková

Valašské městečko – kostel, foto © Wikipedie

návštěvník lehce přejít a hlavně jsou tam bezvadní a usměvaví lidé. Víte, Valach neměl život vůbec jednoduchý, život tam byl vždycky tvrdý a právě proto asi mají Valaši tak dobrý vztah k lidem a jsou tak bezvadní a přímí a je tam pořád sranda. Jsem moc rád, že díky své profesi najezdím po republice tisíce kilometrů za rok, tak že se na Valašsko občas podívám. My hrajeme v Brně, v Ostravě, ve Zlíně, v  Přerově, zkrátka každou chvíli někde po Moravě šmejdím, tak že si opravdu nestýskám a hlavně na to ani nemám čas. > Děkuji Vám za milou pozvánku do Valašského království. Ráda bych Vám za celou redakci popřála hodně zdraví a dalších krásných a hlavně veselých rolí. > Marcela Kohoutová, redaktorka

jindřich z lipé, kam na výlet s... > 

KALENDÁRIUM

PRAGA – CAPUT REGNI

24. srpen 79 Erupce Vesuvu zničila města Pompeje a Herculaneum. Jednalo se o první zaznamenanou erupci pliniovského typu. Tuto sopečnou erupci pozoroval Plinius starší. Odhaduje se, že během erupce vzniklo až 37 kilometrů vysoké pyroklastické mračno tvořené sopečným prachem a sopečnými plyny, jež zasahovalo až do stratosféry.

> Kam až to lze dotáhnout z venkovského učitele? Co třeba na diktátora Prahy? Jan Pašek z Vratu (* ?;† 1533) to dokázal po převratu před 490 lety, v srpnu roku 1524. Za dobu svého působení v roli purkmistra „své nové městské právo“ rád přirovnával k „voskovému nosu, který lze ohýbat, kam libo“. > Jan byl synem chudého hokynáře ve Starém Kníně. Přestože rodina neměla ani vlastní dům, vystudoval a stal se venkovským učitelem. Získal titul bakaláře na filozofické fakultě (1491), mistrem svobodných umění se stal roku 1493, v  letech 1496–1497 byl děkanem artistické fakulty a v roce 1500 se stal i profesorem práva. > Díky diplomacii, vychytralosti, ziskuchtivosti, intrikánství a panovačností pronikl do pražské městské správy. Bez ohledu na svůj původ nabyl značného jmění a prošel závratnou kariérou kancléře Starého Města pražského, prokurátora i konšela. Za zásluhy o město mu roku 1504 udělil král Vladislav II. Jagellonský erb s přídomek „z Vratu“. Nedlouho poté Jan zakoupil Toušeňský hrádek, který přebudoval na honosný renesanční zámek. V roce 1518 podporován nejvyšším purkrabím království Zdeňkem Lvem z Rožmitálu sjednotil bez svolení nového krále Ludvíka Jagellonského Staré a Nové Město pražské a stal se prvním pražským purkmistrem. Roku 1522 byl pasován na rytíře, ale roku 1523 sesazen králem

srpen 864 V srpnu roku 864 Ludvík Němec překročil řeku Dunaj a napadl Velkomoravskou říši. Svou vojenskou výpravu podnikl proto, aby svému protivníkovi Rostislavovi oplatil příkoří, která mu Rostislav v minulosti připravil. K napadení došlo na hradišti Dowina, pravděpodobně se jednalo o dnešní Děvín u Bratislavy. 16.–17. srpen 1419 Na Novém hradě u Kunratic zemřel král Václav IV. Rozrušen zprávou o první pražské defenestraci dostal záchvat mozkové mrtvice nebo epilepsii. Den po jeho smrti došlo k prvnímu velkému útoku pražského lidu proti kostelům a klášterům, které pokračovaly i v dalších letech a přerostly v husitské války, jež skončily až bitvou u Lipan roku 1434. 10. srpen 1429 V Praze zemřel náboženský reformátor Jakoubek ze Stříbra, který zavedl roku 1414 spolu s Mikulášem z Drážďan (a po písemné poradě s  Husem, tehdy již v  Kostnici) přijímání podobojí. Tato idea podávání svatého přijímání „pod obojí způsobou“ se nakonec stala pro husitství natolik klíčovou, že tvořila jeden ze Čtyř artikulů pražských, na jejichž vzniku se Jakoubek též podílel.

22. srpen 1864 V Ženevě byla přijata první Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných v polních armádách. Na jejím základě jsou sanitní vozidla, vojenské nemocnice a zdravotnický personál považovány za neutrální, jako takové jsou chráněny a bojujícími stranami respektovány. Nemocní a ranění vojáci, bez ohledu na to, ke které válčící straně patří, budou posbíráni a ošetřeni. 17. srpen 1869 V Brně byl zahájen provoz první koňské tramvajové linky v Českých zemích. Brno se tak stalo pátým městem v Rakousku–Uhersku, které zavedlo tento druh městské hromadné dopravy. Provoz byl zahájen převážně na jednokolejné trati Kiosk–Kartouzy s  výhybnami, v úseku Kiosk–Mýto byla trať dvoukolejná.

z místa purkmistra. Využil však nespokojenosti novokališníků na pražské radnici k převratu (1524) a opět usedl do křesla purkmistra. Počínal si jako samovládce, kterého nový král Ferdinand I. roku 1528 opět sesadil.Nepřestal však intrikařit,za což byl králem vypovězen z Prahy. Odešel na své panství Toušeň, kde žil v ústraní a 15. března 1533 zemřel. Pohřben byl v kostele Panny Marie v Týně na Staroměstském náměstí. Zbylo po něm jen jeho motto – Praga Caput Regni (Praha hlava království), jež bylo roku 1518 vytesáno do průčelí Staroměstské radnice. > Alois Rula

 > kalendárium, praga caput regni

foto © Wikipedie

11. srpen 1804 Poslední římský císař František II. přijal titul císaře rakouského jako František I., a reagoval tak na korunovaci Napoleona I. Bonaparta francouzským císařem. Tento akt dovršoval státoprávní jednotu habsburské monarchie, rakouský státní centralismus. Patent nerušil právní subjektivitu jednotlivých korunních zemí.

K VĚTŠÍ SLÁVĚ BOŽÍ > Tovaryšstvo Ježíšovo, Societas Iesu (zkratka SI nebo SJ – jezuitský řád), je jeden z největších s nejvýznamnějších řeholních řádů římskokatolické církve. Založen byl 15. srpna 1534 v Montmartru sv. Ignácem z Loyoly. Jeho členové jsou známi jako jezuité. > Přestože byl řád roku 1773 papežem Klementem XIV. na nátlak světských evropských vládců zrušen, fakticky nikdy zcela nezanikl. Poté, co jej roku 1814 papež Pius VII. znovu obnovil, má dnes více než 20 000 členů se zaměřením na pastorační a misijní činnosti nebo vědu a vzdělávání. Ale nebylo tomu tak vždycky, což poznali doslova na vlastní kůži i naši předkové, paradoxně ve jménu jezuitského motta Ad maiorem Dei gloriam (K větší slávě Boží). > Tovaryšstvo Ježíšovo je mužský řád bez souběžné ženské větve, ale jistou nápadnou podobnost vykazují kongregace Anglických panen (Congregacio Jesu – asi 2 700 sester) či sester SacréCoeur (asi 4 200 sester). Jedinou ženou, která kdy byla do řádu

23. srpen 1939 V Moskvě byl podepsán pakt Ribbentrop–Molotov, smlouva o neútočení mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem. Obě strany se zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli. Smlouva znamenala zásadní obrat ve vztazích obou zemí a byla v podstatě dodržována až do doby, kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz. 16. srpen 1949 Zemřel herec, básník, scenárista, režisér a filmový podnikatel Vladimír Slavínský. Patřil mezi průkopnické osobnosti moderní české kinematografie. Mezi jeho nejhodnotnější snímky patří předválečné filmy natočené podle námětu Olgy Scheinpflugové s Hugo Haasem v hlavní roli (Okénko, Madla z cihelny a Její lékař). 15. srpen 1969 Začal první ročník hudebního festivalu ve Woodstocku. Byl považován za jeden z největších a klíčových okamžiků v historii populární hudby. Časopis Rolling Stone jej zařadil mezi 50 momentů, které změnily historii rokenrolu. Jako organizátoři festivalu jsou uváděni Michael Lang, John P. Roberts, Joel Rosenman a Artie Kornfeld. 18. srpen 1969 V srpnu 1969 vyšla petice Deset bodů, jejímiž autory byli Václav Havel a Ludvík Vaculík. Poté vyšlo ještě několik podobných petic, organizátoři a signatáři byli perzekvováni, a tak byl postupně odpor vůči okupaci zlomen a začala tzv. éra normalizace. Ta postihla daleko víc Česko než Slovensko. 11. srpen 1999 V  České republice došlo k  částečnému zatmění Slunce. Na jihu Čech to bylo nejvíce, např. v Českých Budějovicích bylo zakryto 98,2 % Slunce. Na severu Čech jen 92 %. První doložené úplné zatmění u nás proběhlo v roce 878, další v roce 1415 a zatím poslední viditelné úplné zatmění nastalo 12. května 1706. Další úplné zatmění Slunce pozorovatelné z našeho území bude 7. října 2135! 9. srpen 2004 Zemřela herečka a zpěvačka Zdenka Sulanová. Nejvíce se do  povědomí diváků dostala díky filmům režiséra Václava Binovce Lízin let do nebe z roku 1937 a Lízino štěstí z roku 1939. V roce 1940 natočila další úspěšný snímek Madla zpívá Evropě. Naposledy se v českém filmu objevila ve filmu Bludná pouť z roku 1945.

foto © Wikipedie

Sv. Ignác z Loyoly, zakladatel Tovaryšstva Ježíšova

přijata, byla španělská korunní princezna Jana Španělská, dcera císaře Karla V. a osobní přítelkyně Ignáce z Loyoly. Její příslušnost k řádu však byla v přísném utajení. U nás dnes působí Anglické panny a Společnost sester Ježíšových s několika desítkami členek a Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, provozující 8 domů. Jejím provinciálem je Josef Stuchlý. > Antonín Fridrich

19. srpen 1994 Zemřel spisovatel Ladislav Fuks. Jeho dílo je velice osobité a svébytné, vyznačuje se složitou metaforikou a stavěním příběhu na detailech a opakujících se motivech. Mezi nejznámější díla patří Spalovač mrtvol, Příběh kriminálního rady, Pan Theodor Mundstock, Moje zrcadlo nebo Zpráva o Barbaře z Mníšku.

kalendárium, k větší slávě boží > 

MNOHO TALENTŮ NA JEDEN ŽIVOT

> Před 115 lety se narodil nejslavnější milovník českého filmu 20. století Oldřich Nový. Jeho hereckými partnerkami byly nejkrásnější filmové hvězdy té doby, ale on sám celý život miloval svou manželku, které dokonce zachránil život. > Oldřich Nový se narodil před 115 lety, 7. srpna 1899, na Žižkově. Na otcovo přání se vyučil sazečem, ale zároveň už ochotničil. První angažmá mu dohodil přítel Saša Rašilov v  kabaretu U Labutě. V roce 19 19 d o s t a l nabídku z brněnského Národního divadla. Na počátku roku 1935 přešel do Prahy a otevřel si vlastní divadlo – Nové divadlo. Ovšem do srdcí většiny lidí se Oldřich Nový zapsal až filmovými rolemi, kde mohl dokonale využít svůj neopakovatelný hlas plný sentimentu i sebeironie, když např. ve filmu Kristián říká Adině Mandlové: „Zavřete oči, odcházím.“ > Milovníkem byl ale jen na plátně, ve skutečnosti pro něj existovala pouze jedna žena – Alice Wienerová, z níž v roce 1936 udělal Alici Novou. Původně dcera bohatého ředitele banky a umělecká fotografka mu byla přes čtyřicet let velkou oporou. Společně vychovávali

> Jak již sám titulek napovídá, Emil František Burian vynikal opravdu v  mnoha oborech. Pár si jich připomeneme. Byl to český básník, publicista, zpěvák, herec, hudebník, hudební skladatel, dramaturg, dramatik a dokonce i význačný režisér. > Narodil se před 110 lety, 11. června 1904, v Plzni do hudební rodiny. Jeho otec, strýc, teta i matka byli zpěváky. Po absolvování pražské Státní konzervatoře a Mistrovské školy se stal členem levicově orientované literární skupiny Devětsil. V letech 1926–1927 působil v  Osvobozeném divadle. To ale opustil spolu s Jiřím Frejkou po rozepři s  Jindřichem Honzlem. Spolu s  Frejkou založili divadlo Dada. V roce 1927 založil také hudebně recitační soubor Voiceband. V  letech 1930–1931 jej angažoval ředitel Antonín Drašar jako režiséra do divadla v Olomouci. Koncem roku 1933 založil v Praze své vlastní divadlo D 34 a každý rok název divadla posouval o jedno číslo (v roce 1935 se jmenovalo D 35 a tak dále až do D 41). > V předválečných letech ve svém divadle zorganizoval protestní petici proti uvěznění ruského režiséra Mejercholda, jenž byl později Stalinem zavražděn. Pro řadu komunistických funkcionářů byl proto nepohodlným a nevypočitatelným členem. > V roce 1941 byl zatčen a zbytek druhé světové války prožil v  koncentračních táborech. 3. května 1945 se mu podařilo zachránit se z lodi Cap Arcona po sporném útoku britského královského letectva RAF. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Kladno. Zasedal zde do roku 1954. Toho roku byl jmenován národním Burianův Voiceband umělcem. Byl několikrát ženatý, jeho poslední manželkou byla Zuzana Kočová. Je otcem písničkáře a hudebního skladatele Jana Buriana a  herečky Kateřiny Burianové. Zemřel 9. srpna 1959 v Praze ve státním sanatoriu na selhání jater. –mak–

Nového dceru Janu (její skutečnou matku Nový nikdy neprozradil). Během 2. světové války se s manželkou odmítl rozvést pro její židovský původ a za pomoci vlivných přátel ji několik let chránil před deportací. Nakonec je oba v roce 1944 zatkli a Nového poslali do koncentráku Osterode. Jeho žena Alice skončila v Terezíně. O dceru Janu se v té době starala její kmotra Hana Vítová a další přátelé. V poválečném filmu už nebylo pro gentlemany, které Nový tak skvěle ztvárňoval, místo. Poslední krásnou roli si zahrál v Podskalského filmu Světáci z roku 1969 a v televizním seriálu Taková normální rodinka (1971). Poslední roky života prožil v ústraní svého bytu, protože se nechtěl vystavovat pohledům svých fanoušků. > Zemřel 15. března 1983 a je pohřben v Praze na Olšanech. –mak–

 > oldřich nový, emil františek burian

foto © Wikipedie

HEREC S DUŠÍ GENTLEMANA

rozhovor

barva je azurová. Jako zvíře by byl pes, protože pes, který štěká, nekouše a jako květina by byl určitě narcis. Jeho den je úterý a oblíbené město Padova.

ROZHOVOR S VÁCLAVEM JÍLKEM představitelem role Benedicka v inscenaci Mnoho povyku pro nic > Na Letních shakespearovských slavnostech nejste nováčkem. Už jste se objevil v inscenacích Bouře (2007) a Jindřich IV. (2010). Co pro vás znamená hrát opět v prostoru Nejvyššího purkrabství na Pražském hradě? Dokonce jsem se už objevil v inscenaci Martina Huby Romeo a Julie (2004). To jsem byl ve třetím ročníku na DAMU a hráli jsme tam se spolužákem Vaškem Liškou. On Baltazara a já chór. Bylo to trochu posunuté do „moderna“ a místo šermování jsme mezi sebou bojovali kickbox stylem. Dokonce jsem na konci hry měl větu: „Kde jsou? Slyšíš!“ :-) Byla to moje první zkušenost s hraním na purkrabství a hned jsem se do toho prostoru zamiloval, pro jeho úžasnou večerní magickou atmosféru. Shakespeare je stálicí světového divadla. Jaký vztah k němu máte Vy osobně? Mám z něho zdravý respekt. Úplně poprvé jsem se s jeho texty setkal v Dismanově rozhlasovém dětském souboru. A od té doby mě neustále provází. Jednu sezónu jsem dokonce zkoušel jenom Shakespeara. A pořád je co zlepšovat a stále se učím nové věci. Prokousávám se textem a odhaluju tajemství Shakespearovy řeči. Na purkrabství pak vše bude umocněné velikostí prostoru a budu muset hodně dbát na to, aby se žádné slovo neztratilo a bylo nám dobře rozumět.

Vladislav Beneš, Radúz Mácha a Václav Jílek, Mnoho povyku pro nic, 2014, zdroj: © Agentura Schok, foto: Viktor Kronbauer

Vaší partnerkou v roli Beatrice je Petra Horváthová. Jak se vám spolu hraje? Petra Horváthová? Úděsná semetrika. Zaříkávat jako ďábla je jí třeba! Protože dokud ona je tady na světě, je samo peklo svatyní klidu. Radši budu dělat vyslance u trpaslíků, než abych vyměnil tři slova s touhle harpyjí :-). Ten Benedick mi mluví z duše .

Petra Horváthová, Daniel Rous, Miloš Vávra, Ctirad Götz, Václav Jílek, Radúz Mácha, Mnoho povyku pro nic, 2014, zdroj: © Agentura Schok, foto: Viktor Kronbauer

Petra Horváthová, Václav Jílek, Jan Malá a Marie Štípková, Mnoho povyku pro nic, 2014, zdroj: © Agentura Schok, foto: Viktor Kronbauer

Letošní premiéru Mnoho povyku pro nic režíruje Jiří Menzel. Jak se Vám pracuje pod jeho vedením, je hodně náročný? S panem režisérem jsem se poprvé setkal při natáčení jeho posledního filmu Donšajni. A už tam mě fascinoval. Miluju jeho filmy a mít možnost s ním přemýšlet nad stejným textem, je pro mě velká zkušenost. Je náročný, je přísný a to je dobře. A navíc obdivuju jeho osobitý smysl pro humor. Jak vnímáte roli Benedicka? Benedick je takový mluvka. Mluví, aby mluvil. Někdy rychleji mluví, než myslí. Má rád spaghetti pomodoro alla bolognese. Jeho oblíbená

A co další herečtí kolegové, již jste spolu měli možnost pracovat nebo je to poprvé? Většinu kolegů znám jen z televize. Holky Héró a Ursulu znám ze školy a se zmíněným Vaškem Liškou jsme spolužáci z ročníku. Říkali nám – dva nosáči tancují super :-). V DISKu jsme spolu hráli mj. v Machiavelliho Mandragoře a v Kunderově hře Jakub a jeho pán. Co dalšího, kromě Letních shakespearovských slavností, Vás v dohledné době čeká? Teď se těším na léto. Na hraní „Povyku“ i na to, že s přítelkyní pojedeme někam na dovolenou. Pracovně se pak rovnou přesunu do nové divadelní sezóny, kde mě budou čekat „oprašovací“ zkoušky na všech scénách, kde působím. V Divadle Na Jezerce, v Divadle Studia DVA, ve Veselých skocích a v neposlední řadě také v Divadle na Vinohradech, kde se můžu na podzim těšit na zkoušení Moliérovy hry Škola žen v režii Juraje Deáka. > Pavel Turner

rozhovor >