KAM za zážitkem. > obsah > MUZEA 111. Milí čtenáři,

Milí čtenáři, letní Praha jistě neusíná na vavřínech, které nasbírala během uplynulé kulturní sezony a chystá pro vás přehršel akcí, které byste rozhodně o prázdninách neměli minout. Již mnoho let se ovšem zdá, že v našem hlavním městě kulturní sezona vlastně nikdy nekončí…. Na divadelní scéně se opět objevují nám již důvěrně známé Letní shakespearovské slavnosti, odehrávající svá představení na Pražském hradě, na druhém nejvýznamnějším pražském vrchu Vyšehradě zase najdete oblíbené hry Metropolitního léta hereckých osobností… Letní scéna Divadla Ungelt na Novém Světě nabízí své osvědčené tituly, které zaručují kvalitní a inteligentní zábavu pro letní večery. Letní slavnosti staré hudby byste určitě také neměli opomenout, začínají v polovině července koncertem v Trojském zámku. Barokní hudba původně sloužila tehdejším vyšším vrstvám pro různé druhy zábavy, takže doufám, že důkladně pobaví i vás. Letošní téma „Slasti a milosti“ mimochodem naznačuje, o jakou oblast se bude jednat. Hlavně, aby počasí přálo... Od 11. června se můžete pokochat neobvyklými snímky Prahy na tradiční výstavě Praha fotografická, která proběhne v  Křížové chodbě Staroměstské radnice. Fotografie připomínají pražské události uplynulého roku i proměnu metropole. Výstavu doplňují sochy vytvořené nevidomými umělci. Přeji jen samé příjemné zážitky. Alice Braborcová, odpovědná redaktorka Cena 99 Kč, k dostání v redakci

K AM

za zá žitkem

 > obsah

> ROZHOVORY







4

> PRAŽSkÁ VLASTIVĚDA





5

> VÝLETY PRAHOU





5

> PŘEDPRODEJE VSTUPENEK



8



> DIVADLA

10

> FILM

55

> KONCERTY







68

> KLUBY







76

> KULTURNÍ DOMY







83



88

> GALERIE, VÝSTAVY

91

> PRAžský hrad







104

> PAMÁTKY







106

> MUZEA







111

> DĚTEM A RODINÁM





136

> VZDĚLÁVÁNÍ







106

> VOLNÝ ČAS







145

> SOUTĚŽE







150

> ZAHRANIČNÍ KULTURNÍ STŘEDISKA

Pražský přehled kulturních pořadů měsíčník, ročník LXII registrováno: MK ČR E 10266 vydává: Kam po Česku, pod záštitou a ve spolupráci s PIS – PCT adresa: Kubelíkova 30, 130 00 Praha 3 tel.: +420 222 944 816–7 mobil: +420 602 244 576 e–mail: [email protected] www.prazskyprehled.cz; www.kampocesku.cz odpovědná redaktorka: Alice Braborcová ([email protected]) redakce: Martina Jurová ([email protected]) Michaela Pfeifferová ([email protected]) Marcela Kohoutová ([email protected])

infolinka PIS – PCT: 221 714 714 (po–čt 8–17 h, pá 8–16 h) rozšiřuje: PNS a. s.; Mediaprint & Kapa předplatné: zajišťuje firma SEND Předplatné cena: 28 Kč, pro předplatitele 24 Kč tisk: Libertas a. s. Přijetím díla k uveřejnění nabývá vydavatel práva k jeho šíření v tištěné i elektronické podobě, včetně zveřejnění na webových stránkách. Redakcí nevyžádané nabídnuté příspěvky se nevracejí. Za obsah zveřejněných příspěvků a PR článků odpovídá jejich zadavatel, stejně jako za změnu programu odpovídá jeho pořadatel. Všechna práva k uveřejněným dílům jsou vyhrazena. Přetisk a jakékoliv šíření jsou povoleny pouze se souhlasem vydavatele.

Tu uri risstic tickýý ma gazín z / Ma g zyn tur ga

ZDA

RM

K AM Turistický magazín

A

ročník 4/

po Čes

ZD GR AR AT MA IS

zima/zima i a – jar/ wiosna 2013

Česká re od zim publika y do ja ri

ku

2013 ročník VII., duben

Za jaro dám na zvonění Year/Jahrgang

rocznik 4,

ystyczny

6, October/Ok

tober – Decem

ber/Dezember

2012

The CzeTurch istická Republic from je tu winsez teona r to sp

ring

Ve znamení drakobijce

Do pohádky i do pedálů

Turistic

 KAM na výlet

 KAM pro děti

Die Tschech e.e u

en cz ec

roč

hi a. eu ník V., vydání du

III., říje

n 2013

Speciál

ben 20

11

AR

MA

ische Repub

bis zum Früh

jahr

ww w.k am poc

lik

esk u.c z

PR

Vydáváme…

pře hle d AŽ

KAM po Česku (česky) OPEN Czechia (polsky, slovensky) Travel EYE (německy, anglicky) KAM na výlet (česky) Pražský přehled kulturních pořadů

ZD

Praha

áři  KAM píší čten

vom Winter ww w.tr ave l-ey

azín

ročník

ww w. op

cz www.kampocesku.

Repub lik od zim a Czeska y do w iosny

ký mag

Praha jak ji n eznáte …

so utě žo

po

www.ka am mpoce sku.cz

řa

da tel

www.tra vel-eye .eu

KU LT UR

N ÍC

HP

Ý

O

ŘA vstu DŮ pe nk yn ak on ce rt Co lle gia 17 04

v O ple PE s 201re

4 www.op enczec hia.eu

8. 20 2. 20 14 ST :00 OP ÁTNÍ pR ERA AH A

(česky)

www.kampocesku.cz

SK

28

Kč

ww

www.openczechia.eu, hi www.travel-eye.eu el-eye.eu www.prazskyprehled.cz

w.p r

az

sk

yp

reh

led

.cz

02 *20 14

DOPISY ČTENÁŘŮ

Z ÚČETNÍHO SLAVNÝM KOMIKEM

Vážení,

> „Eman je pašák. Eman je pašák…“ říká si krejčí Emanuel Habásko o svém synovi ve slavné  komedii Muži v  offsidu z  roku 1931. Právě dobrosrdečného krejčího skvěle zahrál Jindřich Plachta, geniální herec a komik, na jehož popularitu žárlil i Vlasta Burian. > Jindřich Plachta se narodil před 115 lety, 1. července 1899 v Plzni jako Jindřich Šolle. Ke svému pozdějšímu jménu přišel díky rozevláté peleríně, kterou jako školák s oblibou nosil a jež na jeho vysokém a hubeném těle vlála. Po absolvování obchodní akademie v Plzni pracoval budoucí herec jako účetní. Ovšem vztah Plachty k  číslům byl dost nepřátelský, a tak už během studií hrál potají divadlo. Po příchodu do Prahy začal vystupovat se svými vlastními sólovými čísly v  různých kabaretech, z  nichž nejoblíbenější byla jeho pražská drbna Vůněslava Acetylénová. Plachtovo herectví se zalíbilo i králi českých foto: zdroj rimanka.blog.cz komiků Vlastovi Burianovi, který mu nabídl angažmá ve svém divadle. Ovšem ve chvíli, kdy Plachta svého šéfa zastínil, musel z divadla odejít. Ve filmu si poprvé zahrál ještě v němé éře v roce 1926 a do konce 2. světové války natočil přes 80 snímků a patřil mezi šest nejslavnějších filmových hvězd českého filmu. Kromě herectví se Plachta věnoval i psaní. Každý si určitě vybaví jeho humoristický román Pučálkovic Amina o žirafě chované v činžáku.

nějak se v poslední době nemohu ve vašem přehledu vyznat – a to už ho odebírám několik let. Hledám v něm a nenacházím. V dubnovém přehledu nebyla uvedena Valdštejnská jízdárna a galerie Malostranská beseda. V květnovém čísle jsem nenašla Clam–Gallasův palác a Dům u bílého jednorožce. Zdá se mi, že někdy i měníte pořadí uváděných galerií a výstav a proto možná něco přehlédnu. Prostě se mi zdá, že se teď nemohu spolehnout na to, že mi kulturní přehled dá ucelený pohled na to, co kulturní Praha nabízí. S pozdravem Olga Štenglová Vážená paní Štenglová,

děkujeme za vaši připomínku k obsahu našeho měsíčníku. Dovolte, abych se pokusila vám nastínit, jaká je situace v uveřejňování informací o kulturních akcích v Praze. Jedná se o placenou inzerci, kterou si zadávají jednotlivé kulturní subjekty ke zveřejnění. Pokud se například ten daný měsíc akce či výstava nekoná, pořadatel si tedy inzerci nezadá, proto tyto, např. galerie, v seznamu nenajdete. Samozřejmě je možná i situace, kdy se akce koná a inzerent si ji u nás ke zveřejnění nedá. To nás samozřejmě mrzí, ale reálná situace je taková. Jinak seznam a pořadí galerií i výstav je stále uváděn dle abecedního pořadí, kromě Národní galerie a Galerie hl. m. Prahy. Děkujeme za pochopení a doufáme, že nám i nadále zachováte přízeň. Vážená redakce,

chtěla bych vám poděkovat za úžasný časopis, který si pravidelně kupuji již přes pětadvacet let. V minulém čísle mě potěšilo, že tam byla bohatá nabídka nejrůznějších festivalů jak z divadel, tak i v koncertech. Také je dobře, že některé akce avizujete dostatečně dopředu. Ještě jednou vám všem děkuji a celému týmu redakce Pražského přehledu přeju hodně dalších dobrých nápadů. Pavlína Beranová Milá paní Beranová,

jsme moc rádi, že jste tak dlouho naší věrnou čtenářkou a také nás těší, že si v Přehledu najdete informace, které jsou vám k užitku. Snažíme se, aby programy, které zveřejňujeme, byly co nejobsáhlejší a nejkompletnější, aby si čtenáři mohli vybrat z co nejširší nabídky. Děkujeme za vaši přízeň. Alice Braborcová, odpovědná redaktorka Upozornění pro čtenáře:

Na základě mnoha vašich telefonátů, které se na naši redakci nadále obracejí jako na linku Pražské informační služby, chceme upozornit, že již od ledna tohoto roku měsíčník Pražský přehled kulturních pořadů (dříve Přehled kulturních pořadů v Praze) vydává nakladatelství Kam po Česku, které nesupluje činnost Pražské informační služby. Samozřejmě, pokud se vaše dotazy budou týkat pouze vydávání tohoto periodika, rádi a ochotně vám je zodpovíme. Pro jakékoliv další informace volejte informační linku PIS–PCT – tel. 221 714 714. Děkujeme za pochopení.

foto © Wikipedie

> Jako veliký a přesvědčený komunista spolupracoval za německé okupace s domácím odbojem, což ho několikrát přivedlo do ohrožení života. Navíc také finančně podporoval postižené rodiny. Po válce se zařadil k budovatelům socialismu, začal jezdit hrát do továren a jako horník dobrovolně brigádničil v kladenských dolech, jenže to mu brzy podlomilo zdraví. Zemřel 6. listopadu 1951 v Praze ve věku pouhých padesáti dvou let. –mak–

 > dopisy čtenářů, jindřich plachta

FRANZ KAFKA – PRAŽSKÁ LEGENDA

KAM NA VÝLET S: JIŘÍM SKALICKÝM

> Jeden z nejvýznamnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století zemřel na tuberkulózu 3. června 1924 v rakouském sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu. I přes svůj krátký život se stačil německy píšící spisovatel židovského původu stát pražskou legendou. > Narodil se v rodině židovského velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky a Julie Kafkové, rozené Löwyové; měl dva bratry, Georga a Heinricha, oba zemřeli v dětském věku, a tři sestry, Elli, Valli a Ottlu, všechny zahynuly v koncentračních táborech. Kafkovou mateřštinou byla němčina, hovořil také česky a částečně francouzsky. Chodil do chlapecké školy, poté na gymnázium na Malé Straně. V letech 1901–1906 studoval práva na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity a navštěvoval také přednášky germanistiky a dějin umění. Po absolutoriu v letech 1907–1922

> Do pozice ředitele odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy usedl magistr Jiří Skalický 1. listopadu 2012. Vystudoval historii na FF UK, pracoval jako kastelán a šéf odboru kultury a památkové péče Středočeského kraje. Byl odpovědný za získání fi nančních prostředků na obnovu celého areálu bývalých barokních lázní Kuks. A protože ve volném čase také rád cestuje, tady je jeho pozvánka na výlet – kam jinam než do Prahy. > Praha nabízí mnoho zajímavého, nově se může pochlubit prohlášením parníků Vltava a Vyšehrad za kulturní památku. Jde o  poslední dva bočnokolesové parníky v České republice. Vyšehrad již oslavil 75. výročí spuštění na vodu, Vltava je o dva roky mladší. Oba historické parníky jsou v provozu, slouží k vyhlídkovým plavbám po historickém centru Prahy a k výletům na Mělník nebo Slapy. Pokud nejsou právě na cestách, lze je zastihnout v jejich kotvištích: Jiří Skalický, foto – zdroj: archiweb.cz Parník Vyšehrad má v  současnosti kotviště v přístavišti parníků Pražské paroplavební společnosti na Rašínově nábřeží a parník Vltava v přístavišti Pražské paroplavební společnosti na ostrově Kampa před Karlovým mostem. Památková hodnota daných lodí je především v autenticitě jejich dosud původních trupů a hnacích strojů tvořených parními stroji a kolesy s lopatkami. > Před nedávnem Galerie hl. m. Prahy zpřístupnila veřejnosti Colloredo-Mansfeldský palác v Karlově ulici, který patří k vynikajícím příkladům palácové architektury s bohatým stavebním vývojem od

Z výstavy Franz Kafka slovem i obrazem, foto: hornacek.cz, zdroj www.kultura.idnes.cz

pracoval ve dvou pražských pojišťovnách. V roce 1908 publikoval své první texty. Kafkovo literární dílo obsahuje kratší povídkové prózy, z toho množství fragmentů, tři nedokončené romány, deníky a korespondenci. Mezi nejznámější patří romány Proces, Nezvěstný (Amerika), Zámek a povídka Proměna. V díle se projevuje jeho osobní duševní rozpolcenost; pocit vyřazenosti a izolovanosti jsou hlavními motivy jeho tvorby. Důležitou úlohu v Kafkově životě hrála Milena Jesenská, první překladatelka jeho prózy do češtiny. Krátce žil ve Zlaté uličce v domě č. 22, kde napsal většinu povídek sbírky Venkovský lékař. Poslední léta svého života ale strávil v sanatoriích a lázních v Čechách, na Slovensku, v Rakousku i v Německu. Léčil se také v Itálii a ve Švýcarsku. Pohřben je v rodinné hrobce na židovském hřbitově v pražských Strašnicích. –aba–

foto © Wikipedie

vrcholného baroka po druhorokokové úpravy. Prohlídková trasa čerpá ze specifi cké atmosféry tohoto paláce a provede návštěvníky sály a reprezentativními prostory piano nobile včetně téměř neznámého barokního tanečního sálu s nástropní freskou s námětem shromáždění olympských bohů, který je nejkrásnějším a nejlépe dochovaným prostorem s původními prvky a vybavením. > Děkuji za Váš tip na výlet pro naše čtenáře a přeji klid a pevné nervy na práci. > Luděk Sládek

franz kafka, kam na výlet s... > 

KALENDÁRIUM

JEHO EXCELENCE ARNOŠT Z PARDUBIC

3. červen 969 Sv. Vojtěch byl vysvěcen a pomazán na biskupa, a stal se tak druhým pražským biskupem. Je považován za autora nejstarších českých duchovních písní. V jeho repertoáru byla např. známá píseň „Hospodine, pomiluj ny“. V roce 999 byl papežem Silvestrem II. prohlášen za svatého.

> Poslední arcibiskup pražský (1343–1344) a současně první arcibiskup a metropolita český (1344–1364) Arnošt z Pardubic se narodil 25. března 1297 v maličké vsi Hostinka na Náchodsku. Byl nejstarším ze čtyř synů Arnošta z Hostýně, z rodu pánů z Pardubic, který odvozoval svůj původ od Malovců. > Jeho otec byl královským purkrabím v Kladsku, kde Arnošt prožil své dětství. Vyučil se svobodným uměním ve farní škole johanitů v klášterní škole benediktinů v Broumově a studoval i v Praze. Vysokoškolského vzdělání dosáhl ale v Itálii, kde studoval 14 let (Bologna a Padova) práva. Tady se také seznámil s Karlem IV.

7. červen 1099 První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů. V roce 1099 vojsko křižáků dorazilo k Jeruzalému a zahájilo pět týdnů trvající obléhání. červen 1384 Popuzený král Václav IV. (26. února 1361 – 16. srpna 1419) využil malicherného sporu o jez na Labi a zbavil arcibiskupa Jana z Jenštejna (27. prosince 1347 až 1350 – 17. června 1400), který byl českým šlechticem, duchovním, politikem i umělcem, jeho kancléřského úřadu, když ho předtím držel v zajetí na Karlštejně. 12. červen 1394 Moravský markrabě Jošt uzavřel v Praze s příslušníky vysoké české šlechty jednotu proti Václavu IV. Po zajetí krále Václava v Králově Dvoře u Berouna panskou jednotou v čele s markrabětem (jeho bratrancem) Joštem narychlo svolaný zemský sněm v Praze ustavil Jošta „zemským správcem“.

10. červen 1619 Vojsko českých stavů bylo poraženo císařskou armádou v jedné z prvních bitev české fáze třicetileté války, v bitvě u Záblatí, čímž nastal obrat ve vývoji českého stavovského povstání během třicetileté války. Jednalo se o přelomovou bitvu války, protože byla jedna z prvních, ve které stavové prohráli. 1. červen 1829 V Ledeburském paláci v Praze proběhla výstava českých průmyslových výrobků. Poprvé zde byly udělovány zlaté, stříbrné a bronzové medaile. Obdobné výstavy se poté v Praze konaly ještě několikrát. Byly k vidění například ve dnech od 22. června až do 31. července roku 1831, nebo také od 1. do 30. září v roce 1836. 17. – 24. červen 1844 V Praze začali projevovat obrovskou nevoli tiskaři kartounu. Důvodem byly mzdy, které nerozlišovaly práci „snazší“ a „obtížnější“. Dělníci vstoupili do stávky především ve firmě bratří Porgesů na Smíchově. Po přidání dalších pražských kartounek došlo i na rozbíjení zatracovaných perotin. Zasáhnout muselo až vojsko, které vše vrátilo do „starých“ kolejí.

> Do Čech se vrátil roku 1339 a stal se knězem v biskupské kapitule u sv. Víta na Pražském hradě. Roku 1340 byl jmenován děkanem a roku 1343 pražským biskupem. Karel IV. jej vyslal s poselstvím k papeži ohledně zřízení pražského arcibiskupství, což se podařilo, a tak byl 30. dubna 1344 Arnošt jmenován jeho prvním arcibiskupem. V témže roce také vysvětil za přítomnosti krále Jana Lucemburského a Karla IV. základní kámen budoucí katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. 2. září 1347 korunoval Karla IV. českým králem a jeho manželku Blanku z Valois českou královnou. Ve službách Karla IV. působil Arnošt také jako diplomat, seznámil se i s Petrarkou, kterého král pozval do Prahy roku 1356. Po založení pražské univerzity (1348) se stal jejím kancléřem. Byl také štědrým mecenášem umění, kde k nejvýznamnějším dochovaným památkám patří deskový obraz trůnící Panny Marie s Ježíškem a klečícím arcibiskupem Arnoštem u nohou – Kladská madona (sbírka Státních muzeí v Berlíně). Zemřel před 650 lety, 30. června 1364, v Roudnici nad Labem a pohřben byl v Kladsku ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie. > Alois Rula

 > kalendárium, arnošt z pardubic

foto: © Wikipedie

červen – listopad 1439 Připomeňme si velkou tragédii, která postihla naši zemi v roce 1439. V červnu u nás a v okolních zemích vypukla morová epidemie. Bohužel si vyžádala přes 50 tisíc životů. Mor do naší země dorazil za vlády Albrechta II. Habsburského, který nárok na český trůn získal sňatkem se Zikmundovou dcerou Alžbětou Lucemburskou.

VÍROU K VELKÉMU PŘEVRATU > František kardinál Tomášek, od jehož narození uplynulo 115 let, byl katolický kněz, pedagog, teolog, 34. arcibiskup pražský a primas český. Velmi se zajímal o oblast výuky a výchovy. Napsal řadu učebnic a populárně naučných knih na toto téma. > Narodil se 30. června 1899 ve Studénce u Nového Jičína na Moravě. Vystudoval gymnázium v Olomouci a po maturitě a vojenské službě vstoupil v roce 1918 do arcibiskupského semináře. O čtyři roky později, 5. července 1922, byl vysvěcen na kněze arcibiskupem Antonínem Cyrilem Stojanem. Na Cyrilometodějské bohoslovecké

14. červen 1849 Císařským nařízením vstoupila v platnost od 1. července 1850 nová soudní organizace; správa soudnictví byla svěřena ministerstvu spravedlnosti a nejvyšší soudní úřad byl přeměněn v nejvyšší soudní a kasační dvůr. Stal se vrcholem organizace, kterou tvořily další tři stupně: vrchní zemské, zemské a okresní soudy. 12. červen 1869 Převodem Waldsteinských závodů do vlastnictví Emila Škody vznikla firma Škoda Plzeň. Celková dohodnutá kupní cena byla 167 642 zlatých. Nový majitel začal plzeňskou strojírnu ihned úspěšně rozvíjet. Koupil malou továrničku s 33 dělníky, ze které brzy vybudoval mamutí podnik, v němž pracovalo 4 000 dělníků a 200 techniků. 30. červen 1894 Slavnostní otevření zvedacího mostu Tower Bridge v Londýně. Postaven byl v souvislosti s rozmachem průmyslové výroby ve východní části Londýna. Aby nebyla omezena lodní doprava, muselo se najít ideální řešení stavby mostu. Ve veřejné soutěži zvítězil návrh městského architekta Horace Jonese.

fakultě v Olomouci byl 15. prosince 1938 promován na doktora teologie. Po válce se vrátil na fakultu jako mimořádný profesor pedagogiky a katechetiky. Dne 14. října 1949 přijal tajně biskupské svěcení z  rukou tehdy internovaného olomouckého arcibiskupa J. K. Matochy. V roce 1950 byl zatčen a dopraven do internačního pracovního tábora v Želivě. Propuštěn byl 28. května 1954.

10. červen 1909 Britský parník Slavonia poprvé použil mezinárodní tísňový signál v Morseově abecedě SOS. Sestává ze 3 teček, 3 čárek a 3 teček vysílaných bezprostředně za sebou. Teprve později vznikla zpětně anglická věta „Save Our Souls“ (česky „Spaste naše duše“) nebo také „Save Our Ship“ (česky „Zachraňte naši loď“). červen 1919 Nastalo období velkého poklesu zahraničního kurzu koruny. V  květnu 1919, kdy měla koruna nejvyšší kurs, se platilo 34 švýcarských franků za 100 korun českých. V červnu se za stejnou sumu platilo už jen 29 franků a v prosinci téhož roku tato částka spadla jen na 9,25 franků. Pokles koruny v tuto dobu byl opravdu výrazný.

foto: © Wikipedie

30. červen 1934 Začala na příkaz Adolfa Hitlera jednorázová akce Noc dlouhých nožů, která zlikvidovala velitelský sbor SA, včetně jejího velitele a tehdejšího spolubojovníka Hitlera Ernsta Rohma a dalších dvou generálů a jednoho důstojníka. Byla tak radikálně vyřešena obava z ohrožení Hitlerovy moci. > Papež Pavel VI. jej 30. prosince 1977 jmenoval kardinálem a  arcibiskupem pražským. Na tomto postu se kardinál Tomášek stále více vzpíral komunistickým zásahům do života církve. Zasadil se o svatořečení Anežky České a právě na ně vedl v listopadu 1989 pouť věřících z Československa do Říma. Kanonizace Anežky České je považována za předzvěst sametové revoluce započaté pět dnů poté. Jeho mše ve Svatovítské katedrále k uvedení Anežky mezi české světce byla slavná. Když kardinál Tomášek prohlásil „V této chvíli také já stojím s národem!“, praskla struna. Všichni přítomní si uvědomili, že je třeba zvednout hlavu, a zamířili rovnou na Letnou, kde se konala největší demonstrace v dějinách sametové revoluce. Kardinál Tomášek zemřel 4. srpna 1992 ve věku 93 let a byl pohřben v arcibiskupské hrobce svatovítské katedrály. –mak–

19. červen 1979 Zemřel český herec a divadelní režisér Václav Vydra ml. Byl uznávanou osobností na divadelních jevištích. Hrál jak role komediální, tak vážné. V  letech 1949–1951 učil na DAMU. V roce 1957 získal ocenění zasloužilý umělec. Se svojí chotí Danou Medřickou měli syna Václava Vydru – nynějšího převážně komediálního herce. 29. červen 1989 Zveřejněn manifest Několik vět, který se hlásil ke svobodě a  demokracii. Obsahoval např. větu: „Vyzýváme vedení naší země, aby pochopilo, že nadešel čas ke skutečným změnám a že tyto změny jsou skutečná demokratická diskuse.“ Petici podepsaly tisíce občanů.

kalendárium, kardinál tomášek > 

> Letos to bude již 100 let, co následník rakouského trůnu i se svou manželkou zemřel při sarajevském atentátu. I když citově chápeme pohnutky mladých atentátníků, nemůžeme v jejich činu vidět nic víc než pouhé gesto. Možná heroické, ale ve svých důsledcích zbytečné. Smrtí Františka Ferdinanda nemohla habsburská říše ani zaniknout, ani se dostat do větších obtíží. > František se narodil roku 1863 Karlu Ludvíkovi a Marii Annunziatě z rodu sicilských Bourbonů. Jeho velkými koníčky byl lov, armáda a také cestování, vždyť roku 1892 podnikl dokonce cestu kolem světa. Mládí zasvětil vojenské kariéře, postupoval v  hodnostech a prošel několika posádkami. Jediným příjemným vzrušením v této době pro něho bylo nečekané dědictví po zemřelém vévodovi z  Modeny, které ho finančně pozvedlo nad ostatní arcivévody a přidalo mu šlechtické jméno Este. Zlom přišel až roku 1889, kdy následník trůnu Rudolf (syn císaře Františka Josefa) spáchal se svojí milenkou sebevraždu. > Od roku 1889, kdy se naplnila Františkova cesta k trůnu, si začal rozmýšlet svůj vladařský plán. Dle všeho chtěl nechat rozpadnout Rakousko-Uhersko a následně vytvořit prosperující rakouskou monarchii. Na rozdíl od Františka Josefa nechtěl svou říši udržet tím, že by se ničím nehýbalo, ale naopak ráznou reformou. František se roku 1900 oženil s českou šlechtičnou, hraběnkou Žofií Chotkovou. Jediný problém byl v původu jeho manželky – sňatek byl tzv. nerovný. Žofii mu rozmlouval samotný císař, který nemohl přenést přes srdce, že si následník rakouského trůnu vezme za ženu pouhou hraběnku. František si musel vykoupit císařův souhlas se sňatkem vzdáním se nástupnických práv pro děti z tohoto manželství. Musel uznat svůj sňatek na věčné časy za

 > poslední cesta arcivévody

morganatický, tedy nerovný. Manželství však bylo velmi šťastné, narodily se v něm tři děti (Žofie, Maxmilián a Arnošt) a celá rodina si žila spokojeně na zámku Konopiště.

> Do Sarajeva jel arcivévoda na manévry armády, které naplánoval. Cesta do současné Bosny a Hercegoviny se však stala pro Františka a jeho ženu Žofii osudnou. Oba si sice uvědomovali, že nejen v Sarajevu, nýbrž v celé Bosně a Hercegovině převládá nepřátelská atmosféra vůči rakouské monarchii. Přesto se však rozhodli jet. 28. 6. 1914 po desáté hodině ranní došlo k prvním útoku bombou na auto následníka trůnu. Tento útok byl ale neúčinný. Osudovou se stala Františkovi chyba, když trval na dalším pokračování cesty městem. Možná by se zachránil. Osud tomu

ale tak nechtěl. Několik minut později zasáhne následníka trůnu kulka z pistole Gavrila Principa, druhá trefí podbřišek jeho těhotné manželky Žofie (atentátník ji prý trefil omylem). Těžce zraněný František se v poslední chvíli obrátí na svou ženu se slovy: „Žofie, Žofinko, neumírej, zůstaň tu pro naše děti!“ Arcivévoda byl mrtev ještě před příjezdem do nemocnice a  jeho milovaná manželka umírá krátce po něm. Všichni atentátníci byli pochytáni a tvrdě potrestáni. Gavrilo Princip zemřel ve vězení v Terezíně. Sarajevský atentát rozpoutal válku, jakou do té doby lidstvo nezažilo. > Marcela Kohoutová

foto: © Wikipedie

POSLEDNÍ CESTA ARCIVÉVODY

rozhovory PŘÍMO NA KONCERTĚ PRAŽSKÝCH SYMFONIKŮ OBDRŽÍ DIRIGENT LIBOR PEŠEK ČESTNÉ OBČANSTVÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY > Praha Liboru Peškovi – název dvojice koncertů konaných 11. a 12. června ve Smetanově síni Obecního domu nemohl být trefnější. Končící 79. sezóna Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK je koncipována jako „pražská“ – v celém jejím průběhu zazněla řada skladeb napsaných pro Prahu nebo zahraničními umělci v Praze. Původní záměr uvést jako vrchol programu zmíněných červnových koncertů symfonickou báseň Josefa Suka „Praga“ souzněl s touto orientací, s Rokem české hudby, protože Suk zde není jediným českým autorem, ale i s velkou oblibou jejich dirigenta Libora Peška v české tvorbě první poloviny 20. století. Nakonec však dostaly koncerty ještě další rozměr, když se vedení orchestru a kancelář pražského primátora dohodly na udělení čestného občanství Liboru Peškovi. Stane se tak přímo před prvním z nich, logicky pak vyplynula i záštita primátora Tomáše Hudečka. Proč právě na koncertě FOKu? Protože Libor Pešek a orchestr FOK už spolu napsali velmi dlouhou a úspěšnou historii. K této příležitosti přinášíme rozhovor s Liborem Peškem.

foto © archiv FOK

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK prezentuje červnové koncerty s Vámi jako mimořádnou událost, jako svoji velkou čest, že Vás může opět přivítat za svým dirigentským pultem. Jaký je Váš vztah k FOKu a historie Vaší vzájemné spolupráce? Moje dirigentská dráha je od mého mládí do značné míry spjata s orchestrem Pražských symfoniků. Dokonce jsem tehdejší FOK řídil na svém absolventském koncertu na AMU. Těžko bychom spočítali, kolik nádherných skladeb jsme za ta léta našemu publiku přinesli. Výběr ze suity baletu Petra Iljiče Čajkovského bude pro publikum vítaným úvodem koncertu. Program dále pokračuje symfonickými básněmi Praga od Josefa Suka a Toman a lesní

panna od Vítězslava Nováka. Reprezentuje to Vaši oblibu v hudební tvorbě první poloviny 20. století? Program mých červnových koncertů svým způsobem odráží typický repertoár, který tu pěstoval už můj učitel Václav Smetáček. Je to program skladeb vysoce kvalitních, a přitom publikem oblíbených. Snad jen Novákův Toman a lesní panna se slýchává na pódiu méně často, a i já jsem tuto skladbu pro sebe objevil poměrně pozdě ve svém životě. Dával jsem ji doposud pouze v Anglii, a byl jsem překvapen, jak bezprostředně na publikum zapůsobila. Koncerty nesou název „Praha Liboru Peškovi“, zazní na nich Sukova Praga. Jste rodilý Pražák? A jak se vyvíjel Váš vztah k Praze? Ano, v Praze jsem se narodil, a přes desítky let, které jsem strávil prací v cizině, zůstala Praha vždy mým domovem. Ve středu 11. června bezprostředně před koncertem převezmete z rukou pražského primátora čestné občanství města. Obvykle se občanství uděluje na Staroměstské radnici. Je to pro Vás symbolické, že se ve Vašem případě tak stane přímo na pódiu Smetanovy síně? Ano, tak to asi má být. Smetanova síň je jedno z nejkrásnějších pódií, které znám. Mám–li dostat tuto poctu, pak si nedovedu představit vhodnější místo. Děkujeme za rozhovor. > Libor Pešek je prvořadou dirigentskou osobností, je umělcem osobitého koncepčního založení a vyhraněného talentu. Studoval dirigování pod vedením Karla Ančerla, Václava Smetáčka a Václava Neumanna na pražské AMU. Jeho éra, kterou prožíval v šedesátých a sedmdesátých letech s komorními orchestry, je nezapomenutelná. V osmdesátých letech stanul jako stálý dirigent před Českou filharmo-

nií, krátce umělecky vedl Slovenskou filharmonii. V letech 1987–1997 zastával místo uměleckého ředitele a šéfdirigenta Royal Liverpool Philharmonic Orchestra. V průběhu desetileté spolupráce rozšířil jeho repertoár a absolvoval řadu zahraničních turné. Od roku 1997 zastává funkci čestného dirigenta. Libor Pešek hostoval několikrát na prestižním londýnském festivalu BBC Proms v Royal Albert Hall, je rovněž zván na festival ve skotském Edinburghu. Nahrává pro firmy Virgin Classics, BMG, EMI a Supraphon. V roce 1996, u příležitosti státní návštěvy britské královny Alžběty II. v České republice, obdržel z jejích rukou řád „Rytíř britského impéria“. Prezident České republiky vyznamenal 28. 10. 1997 Libora Peška za vynikající umělecké výsledky medailí „Za zásluhy“ I. stupně. Libor Pešek je prezidentem mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms a  šéfdirigentem Českého národního symfonického orchestru.

rozhovory > 

JSME TU OD TOHO, ABYCHOM PŘEKVAPOVALI říká herec Marek Pospíchal o chystané novince Proměna ve Švandově divadle

všechno vykašlat? K tomu možná, ke konci hry, umírající s jablkem hnijícím pod krovkami, dojde i postava Řehoře Samsy. Ženeme se za jakýmsi naplněním života, ale mnohokrát marně, za celoživotní snahu nám nikdo ani nepoděkuje.

> Sto let od napsání Proměny Franze Kafky, jednoho z  nejslavnějších děl světové literatury, se k  nepoznání promění nejen Řehoř Samsa, ale celý sál Švandova divadla: diváci tu poprvé zasednou na jeviště a herci budou okupovat hlediště. Inscenace Dodo Gombára je u Švandů poslední premiérou letošní velmi úspěšné sezóny: publikum ji poprvé spatří 31. května. Vypráví o tom, jaké to je, neprobudit se ze zlého snu. Jaké to je, říct si jednoho dne prostě dost. Dost s prací, s rodinou, s životem. V hlavní roli Řehoře Samsy se představí MAREK POSPÍCHAL, sympatický rodák z  Petrohradu a stálý člen smíchovské scény. Četl jste Kafkovu Proměnu už dřív nebo jste se do ní pustil až poté, co jste v inscenaci dostal hlavní roli Řehoře Samsy? Četl, kdysi dávno. Vlastně to bylo to jediné dílo kromě Procesu, které jsem do nedávna od Franze Kafky přečetl. A když už jsem věděl, že Proměnu budeme s Dodem Gombárem zkoušet, jsem si pak zážitek osvěžil. Text Proměny jsem si na jevišti představit uměl – tedy kromě své postavy, kromě toho, jak ztvárnit brouka… Jediné, co mi bylo jasné, bylo, že by to neměl být takový ten brouk s  krovkami, drátěnými tykadélky a plyšovými křídly. Č í m v á s K a f kov a povídka oslovila? Na Kafkově textu mě od první chvíle fascinovala atmosféra. To nevysvětlitelné dusno, Marek Pospíchal, foto © archiv Švandova rodinná hniloba, která divadla může bujet i v reálných rodinách, aniž by se kdokoliv musel měnit na nějakého brouka. Toho brouka stejně vnímám částečně jako metaforu nepojmenovaných a nevyřešených rodinných vztahů. A jak vidíte postavu Řehoře Samsy? Hodně mě inspiroval Kafkův Dopis otci. Jeho přečtení mi objasnilo, jaké byly přibližně vztahy mezi Kafkou otcem a synem, vztah reálných osob, které se promítají i do Proměny, kde je Řehořův vztah k otci a celé rodině zásadní. Samozřejmě vycházím i ze svých osobních zkušeností s rodinnými vztahy a z toho, co vidím ve svém okolí. Jde o teror těch sice neviditelných, ale o to pevnějších nití, za kterých lidé tahají v rámci uzavřeného rodinného kruhu. Řehořovým konkrétním tématem pak je současná snaha se za něčím hnát – za kariérou, za šťastnou rodinou, za penězi, úspěchem, slávou. Není lepší se na to

10 > rozhovory

Marek Pospíchal, foto © Alena Hrbková

Jak bude vypadat povídka na divadle? Adaptace Dodo Gombára a Lucie Kolouchové vidí předlohu hodně groteskně, hledá v ní humor, obsažený už v předloze, a násobí ho minimálně dvěma. Překvapivé jsou střihy od brutální komiky k citlivým rodinným scénám, od snových obrazů k těm hyperrealistickým. Jestli inscenace překvapí i diváka, bude to jen dobře, jsme tu od toho, abychom ho překvapovali. Naše Proměna se stoprocentně bude líbit těm, kdo mají černější smysl pro humor.

Marek Pospíchal s kolegou Tomášem Pavelkou, foto © Alena Hrbková

Kvůli hře se tentokrát promění i celé Švandovo divadlo – jaké to pro vás je? Bolí to! Hrajeme v hledišti, na forbíně jeviště se odehraje několik scén, jinak bude jeviště prostorem pro diváky, sedící na elevaci. Řehoř Samsa, tedy moje postava, má vyhrazený jakýsi pokojík, desku cca dva krát dva metry uprostřed hlediště, kde je jeho útočiště a zároveň i samotka. Kolegové mi dosvědčí, že hraní v hledišti bolí. Hodně bolí. Zvlášť když člověk hraje a v zápalu hry zapomene, kde je – tedy, že je mezi spoustu tvrdých sedadel, opěradel a područek. No, co budu vykládat – přijďte se podívat. > kol, bič

HOVORY O ŠTĚSTÍ MEZI ČTYŘMA OČIMA S AUTOREM A REŽISÉREM PATRIKEM HARTLEM > Již 11. ročník tradiční divadelní přehlídky METROpolitní léto hereckých osobností letos proběhne od 24. června do 30. srpna na Letní scéně Vyšehrad. Diváci se mohou těšit na osvědčené tituly z minulých let a již počtvrté jsou připravena i hudební setkání pod širým nebem. Letos např. exkluzivní vystoupení Jany Kirschner. Přehlídku obohatí premiéra situační komedie Patrika Hartla Hovory o štěstí mezi čtyřma očima. Loni jste pro METROpolitní léto hereckých osobností napsal a režíroval originální one woman show Hvězda, ve které září Eva Holubová. Na co se mohou diváci letos těšit ve vaší nové hře? Jde o situační komedii, ve které se několik velice přitažlivých mladých lidí popere na pohovce z  obchodního domu Ikea o svou životní lásku, při čemž se k sobě budou chovat velice nepřitažlivě a trapně, jako to ostatně děláváme občas všichni, když musíme bojovat o někoho, koho milujeme. Je to taková zábavná hříčka, kterou tvoří Patrik Hartl, foto © Luděk Pravda tři povídky o šesti milencích, kteří by mohli žít život jako z televizní reklamy, kdyby si to pokaždé nějak nezkazili. Věřím, že diváci budou překvapení, budou se smát a taky hádat nad tím, které postavě víc fandí. Co vás k napsání této hry inspirovalo? Moje vlastní noční můry. Situace, kterých se obávám. Například se bojím toho, že jednou přijdu domů a zjistím, že manželka zastlala do pohovky nějakého cizího muže. Zní to možná banálně a otřepaně, ale zkusil jsem si s tou situací pohrát, abych ji naservíroval hercům a divákům v autentické podobě, která může být zároveň zábavná i  zdrcující. Třeba se tak té noční můry zbavím.

Filip Blažek, foto © Lenka Hatašová

Inscenace je obsazena převážně mladými herci. Jak jste je vybíral? Především musím přiznat, že se moc na tu práci těším, protože jsem snad

s výjimkou Filipa Blažka starší, než všichni obsazení herci a herečky, což se mi ještě při práci nestalo. Takže doufám, že budu osvěžen. S Kryštofem Hádkem jsem už pracoval na Soukromém skandálu a Absolventovi a jsme velcí kamarádi. Roman Štabrňák hraje v mé hře Klára a Bára. Je to skvělý kluk a mimořádný herec. S Janou Strykovou jsem dělal Hlavu v  písku. To je vynikající komediální herečka, což možná diváky překvapí. A Mariku Šoposkou jsem režíroval v  těžkém textu Dostojevského a jsem přesvědčený, že je to jeden z největších talentů nejmladší herecké generace. A na Jitku Schneiderovou, Michala Slaného a Filipa Blažka se těším asi nejvíc, protože je znám jen z jiných inscenací divadla Studio DVA, budu s nimi pracovat poprvé a vím, že jsou to mimořádní komici. Takže zbývá jen, abych jako režisér při realizaci neselhal já, o což se budu hodně snažit.

Jitka Schneiderová, foto © Lenka Hatašová

V inscenaci údajně bude hrát i čivava. Je to pravda? Je. Mohu slíbit, že budeme zkoušet tak dlouho a tak trpělivě, dokud se nenaučí na můj pokyn štěkat, kousat a kňučet. Jak se vám pracuje pod širým nebem? Vyhovuje vám jako režisérovi Letní scéna na Vyšehradě? Naprosto! Je to prostor s nádhernou atmosférou. Takové orlí hnízdo nad Vltavou, obehnané středověkými hradbami. A samozřejmě s překrásným výhledem na Prahu. Tam budu každý večer chodit moc rád. Navíc technické zázemí bylo za poslední roky hodně vylepšeno, jeviště je kryté, světelný park a ozvučení funguje bezchybně a diváci mají maximální možné pohodlí. Věřím, že celé to prostředí bude inscenaci svědčit. > red

rozhovory > 11