KAM. > obsah > MUZEA 90. Milí čtenáři,

Milí čtenáři,

> ROZHOVORY

letní čas je obvykle vyplněn lehčími druhy zábavy, vždyť samo počasí k tomu vybízí… Domnívám se ale, že k rovnováze těla i ducha patří trocha kulturního povznesení. Naše metropole nabízí mnohé: divadla, koncerty, výstavy, letní kina, festivaly, open air akce… Stačí se jen začíst do červencového Přehledu… Dovolím si vám teď něco málo doporučit. Hned 1. července začíná v katedrále sv. Víta na Pražském hradě mezinárodní varhanní festival, který bude jistě výjimečným zážitkem na poli duchovní hudby. Každé úterý v měsíci budete moci navštívit jeden z  koncertů a  poslechnout si zvuk svatovítských varhan. Určitě povznášející záležitost…. Již od poloviny června probíhá v ambitu Strahovského kláštera výstava obrazů a grafik Jiřího Anderleho, jehož inspirací k tvorbě bylo mimo jiné i umění přírodních národů Afriky, které sám celý život sbírá. Jeho díla mají ohlas jak doma, tak v zahraničí, je zastoupen v mnoha významných muzeích a galeriích po celém světě. Existenciální rozměr jeho děl vede k zamyšlení. Výstava potrvá až do 30. září. Přidám ještě něco z  divadelní scény. 15. července zahajuje v Divadle v Celetné svá představení z oblasti tanečního a fyzického divadla festival Nultý bod. Představí se čeští i zahraniční umělci, např. z Chorvatska, Německa a Maďarska. Současný tanec, někdy i na hranici samého fyzična, jistě upoutá vaši pozornost. Jedno chytré rčení tvrdí, že nejen chlebem živ je člověk, ale samozřejmě s kručícím žaludkem na kulturu nechoďte…  Alice Braborcová, odpovědná redaktorka

K AM Turistický

Vychází 1. července

ročník

magazín

VIII., červen

ec–srpen

www.kam poce

sku.cz 

 > obsah

KAM na

po

2014

výlet 

KAM pro

děti 

ZD

Če

sku

KAM za

rohem

AR

M

A







10

> PRAŽSkÁ VLASTIVĚDA





12

> VÝLETY PRAHOU





20

> PŘEDPRODEJE VSTUPENEK



22

> DIVADLA

26

> FILM

36

> KONCERTY







44

> KLUBY







54

> KULTURNÍ DOMY







60



61

> GALERIE, VÝSTAVY

62

> PRAžský hrad







78

> PAMÁTKY







82

> MUZEA







90

> DĚTEM A RODINÁM





116

> VZDĚLÁVÁNÍ







119

> VOLNÝ ČAS







120

> SOUTĚŽE





22, 36, 124–125



> ZAHRANIČNÍ KULTURNÍ STŘEDISKA

Pražský přehled kulturních pořadů měsíčník, ročník LXII registrováno: MK ČR E 10266 vydává: Kam po Česku, pod záštitou a ve spolupráci s PIS – PCT adresa: Kubelíkova 30, 130 00 Praha 3 tel.: +420 222 944 816–7 mobil: +420 602 244 576 e–mail: [email protected] www.prazskyprehled.cz; www.kampocesku.cz odpovědná redaktorka: Alice Braborcová ([email protected]) redakce: Martina Jurová ([email protected]) Michaela Pfeifferová ([email protected]) Marcela Kohoutová ([email protected])

infolinka PIS – PCT: +420 221 714 714 (po–čt 8–17 h, pá 8–16 h) rozšiřuje: PNS a. s.; Mediaprint & Kapa předplatné: SEND Předplatné cena: 28 Kč, pro předplatitele 24 Kč tisk: HRG spol. s r. o. Přijetím díla k uveřejnění nabývá vydavatel práva k jeho šíření v tištěné i elektronické podobě, včetně zveřejnění na webových stránkách. Redakcí nevyžádané nabídnuté příspěvky se nevracejí. Za obsah zveřejněných příspěvků a PR článků odpovídá jejich zadavatel, stejně jako za změnu programu odpovídá jeho pořadatel. Všechna práva k uveřejněným dílům jsou vyhrazena. Přetisk a jakékoliv šíření jsou povoleny pouze se souhlasem vydavatele.

DOPISY ČTENÁŘŮ

PROKOP KANOVNÍK, POUSTEVNÍK, SVĚTEC

Dobrý den,

> Sv. Prokop je prvním českým světcem, který byl oficiálně svatořečen v Římě. Jeden z českých zemských patronů byl nejdříve světským knězem, později se rozhodl pro poustevnický život v Posázaví, kde založil Sázavský klášter a stal se jeho prvním opatem. > Narodil se kolem roku 970 v Chotouni u Staré Kouřimi na zemanské tvrzi jako syn Víta a Boženy. Vzdělání získal na slovanské škole na Vyšehradě, stal se knězem, oženil se a měl syna Jimrama. Po svém působení v klášteře v Břevnově a po vyvraždění Slavníkovců žil jako poustevník v jeskyni v Dalejích u  Jinonic. Zde zřejmě sepsal evangeliář, který se údajně dostal do Francie, kde na něj skládali přísahu francouzští králové. Posléze se Prokop přesunul do Posázaví, kde žil asketickým životem a pracoval – mýtil les a obdělával půdu. V té době prý lidé žijící v  okolí Prokopa viděli, jak vyorává s čertem brázdu mezi Chotouní a Sázavou, jež je dodnes ještě místy znatelná. Po založení Sázavského kláštera, který podporoval kníže Oldřich i jeho nástupce Břetislav, se stal jeho prvním opatem. Klášter byl jedním z posledních míst v Čechách, kde se provozovala liturgie

v dopisech čtenářů je upozornění na křídový drahý papír, který teď má Kulturní přehled. Já s tím naprosto souhlasím, protože je Přehled pak těžký!, rozhodně ne do kabelky... jestli si někdo archivuje, tak snad může archivovat i ne křídový Přehled..., a těch lidí, odhaduji, bude menšina. Reklamy vám finančně pomáhají, chápu, ale fotografie Prahy Přehled jen zatěžují, zas je zbytečně tlustý a těžký. Hledala jsem Dům fotografie a výstavu tam, nenašla jsem tuto instituci, ani v květnu, ani v dubnovém čísle. Každý nemá internet, hodně starších lidí musí zajít do knihoven, a tak postrádám programy kin, ty jsou omezené na minimum, to je škoda, film je kultura... Na kultuře mě záleží, proto píšu kritiku. S pozdravem Sylva Kordová Vážená paní Kordová,

tzv. křídový papír (ve skutečnosti nejde o klasický křídový, ale hlazený), používáme pro tisk našeho měsíčníku z důvodů, které jste mohla nalézt v mých odpovědích v rubrice Dopisy čtenářů. Zopakuji Vám, že naši čtenáři na něj rozhodně nijak nedoplácí, cena časopisu zůstává stále stejná, jak jste si jistě všimla. Váha časopisu sice o něco málo vzrostla, ale domnívám se, že je v kabelce stále dobře nositelný… Vzhledem k nové koncepci uspořádání vnitřních stránek občas použijeme jako výplň několik fotografií, ale chystáme jejich další využití, takže rozhodně nejsou umisťovány bezdůvodně. Program Domu fotografie je v našem měsíčníku umístěn pod hlavičkou Galerie hl. m. Prahy (je to její objekt) a to vždy každý měsíc, takže jste jej zřejmě přehlédla. V dubnovém čísle byl na straně 135 a v květnovém vydání na straně 142. Doufám, že se vám jej již podařilo najít. Děkujeme za vaše připomínky. Dobrý den,

jsem dlouhodobou čtenářkou Vašeho časopisu a musím uznat, že v letošním roce se opravdu hodně změnil – a k lepšímu. Je v něm spousta zajímavých článků, krásné barevné fotografie a také hodně rozhovorů. Myslím, že si každý čtenář v tomto novém Pražském přehledu najde to své, co právě jeho baví a zajímá. Mně osobně se líbí články, které připomínají některá významná výročí nebo slavné osobnosti. Chci celé redakci poděkovat za zajímavý časopis a přeji vám všem krásné nadcházející léto. Hana Burdová Milá paní Burdová,

Alice Braborcová, odpovědná redaktorka

Kníže Prokop se setkává na honu s knížetem Oldřichem

ve staroslověnštině a pěstovala staroslověnská vzdělanost obecně. Roku 1204 byl Prokop kanonizován papežem Inocencem III., a to jako první Čech, který byl za svatého prohlášen papežem. Roku 1588 byly Prokopovy ostatky přeneseny do Prahy a uloženy v kostele Všech svatých na Pražském hradě. –aba–

 > dopisy čtenářů, svatý prokop

foto © Wikipedie

snažíme se ze všech sil, aby náš měsíčník prospíval a vylepšoval se k radosti čtenářů. Děkujeme za vaši chválu a jsme potěšeni, že vás novinky zaujaly a děkujeme za přání. Také přejeme příjemné letní dny a pěkné počtení v dalších číslech Přehledu.

KAM NA VÝLET S KARLEM SMYCZKEM

> Václav II. (1271–1305) byl synem Přemysla Otakara II. a Kunhuty. Po smrti svého otce, který padl na Moravském poli, ho vychovával jeho strýc Ota Braniborský, který jej společně se svou matkou věznil na Bezdězu a také ve Spandau u Berlína. > Za jeho vlády zaznamenal český stát hospodářský vzestup a rozkvět. Města bohatla, byla zavedena nová měna „Pražský groš“, stavěly se gotické stavby, Václav II. dokonce uvažoval o založení

> Režisér Karel Smyczek se narodil 31. 3. 1950 v Mělníku, ale vyrůstal ve Slaném. K jeho osobnímu sblížení s filmovým uměním došlo už v dětství, kdy se objevil jako dětský herec v několika filmech. V roce 1975 ukončil studia na pražské FAMU. Již v té době věděl, že chce natáčet filmy o dětech a mladých lidech. K jeho nejznámějším snímkům patří Sněženky a machři, Bumerang, Proč? a filmová pohádka Lotrando a Zubejda. V roce 1995 natočil podle adaptace knihy Karla Poláčka jeden z  nejlepších porevolučních seriálů - Bylo nás pět. V posledních pěti letech se věnoval trikově náročnému šestnáctidílnému seriálu České televize Špačkovi v  síti času. Úspěšný seriál podle scénáře Lucie Konášové nedávno vyšel i knižně v edici ČT. > Míst, která mám rád je samozřejmě hodně a asi bych je teď nestihl všechna vyjmenovat. ale já jsem si opravdu hodně oblíbil Krušné foto © Petr Čepela, zdroj: Česká televize hory. Především je tam řada míst, která nejsou příliš známá a přitom je tam tak krásně. A hlavně bych je každému doporučil jako skvělé místo na cyklistiku a v zimě jsou zase ideální pro běžkaře. Dost mě mrzí, že Krušné hory jsou pořád tak opomíjené a přehlížené. Já jsem původně ze Slaného, tak že jsem vyrůstal na rovině a nejvzdálenější kopec byla hora Říp, a tak mi hory asi vždycky

foto © Wikipedie

Kresba Václava II. z počátku 18. století

ROZEPŘE Z OBDOBÍ PŘEMYSLOVCŮ

pražské univerzity. Český král byl trnem v  oku mocnému králi Albrechtu I. Habsburskému, novému římskému králi, který se rozhodl proti Václavovi bojovat. Ten dal dohromady síly s francouzským králem Filipem IV. Sličným. I přesto byl Václav nucen opustit Uhry, aby ubránil České země. Albrecht I. si kladl jako podmínku pro uzavření míru odevzdání Kutné Hory do správy říše na šest let a postoupení území Polska, Uher, Míšně a  Chebska. Václav tuto podmínku odmítl, a tak na něho římský král uvalil v  červenci roku 1304 tzv. říšský acht. Acht znamenal pro jedince naprosté vyloučení ze společnosti, z osoby se stal nepřítel státu. Poté do Českých zemí vpadla Václav II. jako autor milostných veršů, vojska nepřátel ze tří stran, ale Albrecht při vpádu neuspěl a jeho vojska byla ze země vytlačena. Pozice římského krále v říši byla otřesena, a tak Albrecht I. odvolal acht a s  Václavem II. raději uzavřel mír. > Marie Kulinkovská

Město Nejdek, foto © Wikipedie

chyběly. Navíc moje žena je z Krušných hor, takže mě naučila, mít to tam rád. A když chcete vědět, kde to tam mám opravdu nejraději, tak to je město Nejdek, kde máme i chalupu. > Děkuji Vám za milé pozvání do krásných Krušných hor. Přeji vám ještě hodně dalších krásných filmů a seriálů, které dokážou potěšit a pohladit na duši. > Marcela Kohoutová

rozepře přemyslovců, kam na výlet s... > 

KALENDÁRIUM 11. červenec 1184 př. n. l. Podle matematika a astronoma Eratosthena z Kyrény byla právě v  tento den zničena Trója v  důsledku trojské války. Avšak přesný letopočet války o Tróju lze jen stěží určit, už starověcí historici se ve svých názorech rozcházejí. Jednalo se o válku obchodní, neboť Trója byla jedním z významných měst stojících na obchodní cestě. 18. červenec 64 V  noci na 19. července vypukl v  Římě obrovský požár, který postihl velkou část Říma. Požár proslul tím, že císař údajně sledoval požár z bezpečné vzdálenosti a hrál přitom na lyru a zpíval. Požár údajně trval 6 dní. Poté Nero vyvinul značné úsilí, aby dal město do pořádku, a začal s rozsáhlou rekonstrukcí města.

PETR PARLÉŘ, ARCHITEKT EVROPSKÉHO VÝZNAMU > Bude tomu 615 let, co 13. července 1399 zemřel v Praze Petr Parléř. Německý architekt, stavitel, kameník, sochař a řezbář (* 1332 nebo 1333) byl nejvýznamnějším představitelem rodiny Parléřů (roz. Peter Parler). Zároveň patří mezi nejvýraznější umělce evropské vrcholné gotiky. > Jeho otcem byl stavitel Heinrich Parler. Výraz „parler“ ve středověké němčině znamenal „polír“, tj. vedoucí stavby. Hutě, v nichž členové rozvětvené rodiny působili, byly rozesety po celé Evropě – v Norimberku, Vídni, Basileji, Ulmu, Záhřebu a na dalších místech. Vzdělání získal ve Švábském Gmündu, kde se také pravděpodobně v létě 1353 setkal s císařem Karlem IV. Roku 1356 ho císař povolal do Prahy, aby po smrti Matyáše z Arrasu pokračoval ve stavbě katedrály sv. Víta. Parléř přepracoval původní plány, vystavěl chór

6. červenec 1419 Těžce nemocný král Václav IV. se i přes svůj vážný zdravotní stav (zemřel v srpnu roku 1419) rozhodl zasáhnout ve vypjaté situaci v  Praze. Na radnici dosadil nové konšely, kteří byli složeni z  Husových odpůrců. Odstartovali tím lavinu, která měla za následek první pražskou defenestraci a následné husitské války. 25. červenec 1564 Ve věku 61 let zemřel ve Vídni císař a král Ferdinand I. Patřil mezi nejschopnější habsburské panovníky, byl tvůrcem středoevropské politiky a položil základy habsburské monarchie. Před svou smrtí rozdělil vládu v rakouských zemích mezi své tři syny: Maxmilián dostal Rakousy, a stal se tak českým králem Maxmiliánem II. 9. červenec 1609 Přesně před 405 lety byl podepsán Majestát na náboženskou svobodu, listina vydaná Rudolfem II., známá obvykle jako Rudolfův majestát. Tato listina potvrzovala náboženskou svobodu v království. Dokument zároveň potvrzoval i Českou konfesi z roku 1575. Podle Majestátu nesměl být nikdo nucen k žádnému náboženství. 9. červenec 1654 Tento den si připomínáme výročí úmrtí římského, českého a uherského krále z rodu Habsburků – Ferdinanda IV. Habsburského (8. září 1633 – 9. červenec 1654). Byl to první syn Ferdinanda III. a jako prvorozený byl náležitě připravován na úlohu následovníka trůnu a  dědice habsburské monarchie. Zemřel po infekci neštovicemi. 4. červenec 1789 V  tento den začaly vycházet Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny. Byly to první ryze české vlastenecké noviny a založil je Václav Matěj Kramerius, český spisovatel a průkopník českého novinářství. Noviny vycházely týdně a roku 1791 byly přejmenované na Vlastenecké. Byly velice oblíbené a zanikly po 34 let v roce 1823.

 > kalendárium, petr parléř

Petr Parléř, vlastní podobizna, katedrála sv. Víta (1378–1379), foto © Wikipedie

katedrály, který překlenul síťovou klenbou, kapli sv. Václava, sakristii a věž. Kromě katedrály projektoval a podílel se na stavbě dalších památek v Praze. Byl to především kamenný most přes Vltavu (později nazvaný Karlův), Staroměstská mostecká věž a kaple Všech svatých na Pražském hradě; mimo Prahu pak kostel svatého Bartoloměje v Kolíně a kostel sv. Barbory v Kutné Hoře. V Praze pak zakoupil dům v dnešní Loretánské ulici, stal se váženým měšťanem a konšelem. Stál v čele významné císařské stavební huti, kterou založil Matyáš z Arrasu. V jeho díle pokračoval syn Jan, který huť vedl v letech 1398–1406. Druhý syn Václav se po vyučení v otcově huti v roce 1397 stal vedoucím huti při stavbě Svatoštěpánského dómu ve Vídni. Parléřovská huť v Čechách zanikla kolem roku 1419 v době husitských válek. –aba–

START HUSITSKÝCH VÁLEK > Před necelými 600 lety proběhla v Praze velice významná historická událost, která odstartovala husitské války – První pražská defenestrace (slovo defenestrace je odvozeno od slova de – pryč a fenestra – okno). > V červenci roku 1419 dosadil Václav IV. na Novoměstskou radnici nové konšely, kteří byli zaměřeni proti husitům. Netrvalo dlouho a husité napadli Novoměstskou radnici, a tím se strhla lavina, která

14. červenec 1789 Velká francouzská revoluce začala v roce 1789 napadením věznice Bastilla. Revoluce ve Francii probíhající 2 roky znamenala pro Francii konec starého režimu a nastolení nového, přechod od absolutismu k občanství. Po Velké francouzské revoluci do Čech odešel francouzský šlechtický rod Rohanů. 27. červenec 1834 J. K. Tyl se skupinou svých přátel uspořádal v malém soukromém Kajetánském divadle (umístěném v bývalém refektáři kajetánů na Malé Straně v Praze) divadelní představení pro zvané hosty, k nimž patřili J. Jungmann, F. Palacký, V. Hanka a další. Od února 1835 se zde začalo hrát pod Tylovým vedením i pro veřejnost.

První pražská defenestrace na obraze Adolfa Liebschera

3. červenec 1854 Kdo by neznal známého českého skladatele Leoše Janáčka. Právě letos slavíme 160 let od jeho narození. Narodil se v obci Hukvaldy, byl to hudební skladatel nejen českého významu, ale uznával ho i celý svět. K operám, které složil, patří Její pastorkyňa, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos a mnoho dalších.

následně vyústila v husitské války. K První pražské defenestraci došlo na konci července roku 1419. Pražský lid vedený kazatelem Janem Želivským vtrhl na Novoměstskou radnici a  přítomné konšely a další úředníky shodili z  oken a ubili. První pražská defenestrace zahájila husitskou revoluci, která zásadně proměnila český pozdně středověký stát. Celkem byly v Praze tři defenestrace – v  roce 1419, 1483 a  1618. Některé kroniky uvádějí, že pro Václava IV. to byl takový šok, že ho postihla mrtvice a  zemřel několik týdnů po události (16. srpna). –mat– Jan Želivský, socha, Husitské muzeum Tábor

25. červenec 1909 Louis Blériot uskutečnil první let přes kanál La Manche ve svém motorovém letounu Blériot XI poháněném benzinem Shell Spirit. Jeho let z Les Barraques (blízko Calais) do Doveru trval něco málo přes 40 minut. Stejné letadlo si pořídil náš Ing. Jan Kašpar, který letadlo typu Blériot XI (stroj výrobního čísla 76) koupil za 18 000 franků. 20. červenec 1919 Před necelým stoletím se narodil sir Edmund Hillary, novozélandský horolezec, který se proslavil prvenstvím v dobytí Mount Everestu, nejvyšší hory na naší planetě. Vrcholu hory dosáhl 29. května 1953 společně s Tenzingem Norgayem. Hillary do svých 10 let neviděl sníh ani hory, ale po školním výletě do hor nežil pro nic jiného. 31. červenec 1944 Zemřel francouzský spisovatel a letec Antoine de Saint–Exupéry. Světoznámý autor Malého prince vzlétl toho dne z Korsiky k letu nad Francií, ze kterého se již nevrátil. Desítky let se vedou diskuze, jak vlastně zemřel. V roce 2000 byly trosky jeho letounu nalezeny ve Středozemním moři poblíž francouzského přístavu Marseille. 20. červenec 1969 Přesně před 45 lety přistála na Měsíci posádka vedená Neilem Armstrongem. Astronauti přistáli přesně ve 21 hodin, 17 minut a 39 sekund. Let trval 4 dny. Neil Armstrong spolu s Buzzem Aldrinem byli také prvními lidmi, kteří přistáli na povrchu Měsíce. Zpět na Zemi se vrátili 24. července, přistáli na hladině oceánu. 19. červenec 1994 V tento den odešel do hudebního nebe Rudolf Firkušný, český klavírista a skladatel, kterého uznával celý svět. Narodil se v roce 1912 v chudé rodině a jeho hudební nadání se projevilo již v útlém mládí, a proto se dal na hudební studia. Setkal se i s Leošem Janáčkem. V červenci roku 1994 podlehl těžké chorobě.

kalendárium, pražská defenestrace > 

NEJZNÁMĚJŠÍ Z MÁJOVCŮ

> Je jen málo našich umělců, o kterých se dá říct, že dosáhli opravdu světového uznání. A právě malíř Alfons Mucha dodnes patří mezi ty nejznámější. Od jeho úmrtí letos v červenci uplyne už 75 let, a tak by byla velká škoda nepřipomenout si tohoto nenapodobitelného mistra secese. > Alfons Mucha se narodil 24. července 1860 v Ivančicích. Studoval na Slovanském gymnáziu v  Brně. Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii výtvarných umění odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací. V roce 1885 je přijat na

> Kdo by neznal Jana Nerudu, slavného českého spisovatele, básníka, uměleckého kritika, novináře a představitele skupiny májovců. Jan Neruda, který patří mezi nejvýznamnější osobnosti české literatury, by 9. července oslavil své 180. narozeniny. > Jan Neruda, rodák z Malé Strany, pocházel z chudé rodiny. Studia nedokončil a začal se věnovat novinařině. Svou novinářskou kariéru započal v proslulých Národních listech, navíc působil i v časopisech

akademii v Mnichově a o dva roky později přechází na akademii Julian v Paříži. Slavným se stal doslova přes noc díky divadelnímu plakátu Gismonda, který si u něj objednala pařížská herečka Sarah Bernhardtová. Tak nastalo nejslavnější období v jeho kariéře, kdy Mucha zůstal několik let pracovně v Paříži. V roce 1906 se oženil s  Marií Chytilovou a odjel do USA, kde byl uvítán jako největší dekorativní umělec světa, přesto se Mucha toužil vrátit domů. Stal se autorem prvních známek a bankovek samostatné Československé republiky. Jeho tvorba kromě malířství a grafiky zahrnuje také návrhy interiérů, nádobí, šperků, ale i návrh okna v katedrále sv. Víta v Praze (1931). Alfons Mucha byl velkým vlastencem a celý Vitráže v chrámu sv. Víta život snil o realizaci cyklu velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterým chtěl shrnout dějiny slovanského národa. Cyklus velkých pláten Mucha maloval od roku 1910–1928 a své dílo věnoval Praze. Nejslavnější český malíř a mistr secese zemřel 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic. Pochován je na Vyšehradě. Marcela Kohoutová

 > alfons mucha, jan neruda

Obrazy domova, Čas a Hlas, také přispíval do časopisu Květy a vydával časopis Lumír. Jeho novinářské výstupy byly mezi čtenáři velice oblíbené. V jeho díle je patrná ironie, pesimismus a skepse, za kterými se však ve skutečnosti skrývalo osobní trápení a problémy. Neruda se dokonce snažil psát i  divadelní hry, ale kriticky zhodnotil, že pro dramatickou tvorbu nemá vlohy a nadání, a raději zachoval věrnost novinářské činnosti. Jeho velkou vášní bylo cestování. Byl dokonce prohlášen za národního zrádce, protože prý údajně podával informace do Vídně. Stal se zakladatelem českého fejetonu. Zajímavé je, že pod fejetony místo svého podpiPamětní deska na domě U Dvou slunců na Malé Straně su psal rovnostranný trojúhelník. Proč, to věděl asi jen on sám. Jan Neruda zemřel 22. srpna 1891 a je pochován na Vyšehradském hřbitově. > Marie Kulinkovská

foto © Wikipedie

NEJSLAVNĚJŠÍ Z ČESKÝCH MALÍŘŮ

KRUMLOVSKÉ OTÁČIVÉ HLEDIŠTĚ ZAHÁJILO SEZONU > Otáčivě hlediště v Českém Krumlově je více než půl století významným a ve světovém měřítku i ojedinělým reprezentantem přírodního plenérového divadla s originálním řešením a využíváním scénického prostoru. > Princip otáčivého divadla je sice znám již několik století, avšak ve skutečný divadelní život jej začátkem 20 století přivádí významný německý divadelník A. Appia. V českém divadle je s tímto divadelním fenoménem nejvýznamněji spojen architekt a scénograf evropského rozměru, Joan Brehms (1907–1995). V roce 1958 projektoval hle-

před otáčivým hledištěm se podílejí všechny jeho čtyři umělecké soubory – činohra, opera, balet a soubor Malého divadla (loutkohra a alternativní divadlo). > Otáčivě hlediště prokázalo za více než pětapadesát let své existence, že k  Českému Krumlovu neodmyslitelně patří. Díky svému unikátnímu pojetí divadla je vyhledávaným místem, které divákovi dokáže poskytnout nový, neobvyklý zážitek z divadelního představení. > Krumlovské Otáčivě hlediště zahájilo v polovině června 2014 další sezonu, během níž nabídne již 90. premiéru, kterou bude světoznámá opera Antonína Dvořáka Rusalka. > Opera Rusalka patří ke stálicím českokrumlovského programu. Poprvé se zde hrála již v  roce 1960. Jedním z  nejúspěšnějších představení Rusalky bylo to z roku 2005, kde v titulní roli hostovala Eva Urbanová. V červenci se uskuteční po devíti letech nová premiéra v režii Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování generálního ředitele opery JD Maria de Rose, pravidelného spolupracovníka  operní legendy Josého Cury. Hvězdou bude v  roli Vodníka slovenský basista Štefan Kocán, který od roku 2009 pravidelně vystupuje v Metropolitní opeře v New Yorku či milánské La Scale. V titulní roli pak budou alternovat sólistky opery ND v Praze Alžběta Poláčková a Maria Kobielska. Premiéra je plánována na 17. 7. 2014.

Otáčivé hlediště Český Krumlov, foto © Petr Hasal

diště zasazené do okolní přírody, které díky obousměrnému otáčení kolem své osy umožňuje divákům vnímat děj panoramaticky. Ten se může odehrávat kdekoliv kolem diváků na hracím prostoru s rozlohou kolem jednoho hektaru. Hlediště se otáčí během představení na příslušné místo „jevištní akce“, ale je využívána i možnost prolínání hracích prostorů při jednání divadelních postav.

Carmen, Linda Schneiderová, foto © Michal Siroň

Pták Ohnivák a lišák Zorro, Denisa Posekaná, Jiří Šponar, foto © Petr Zikmund

> Hrací plocha – jeviště je tvořena rozlehlým prostorem okolního zámeckého parku, který umožňuje využívat ojedinělost nádherné scenérie zámecké zahrady se staletými stromy, které vytváří pro divadelní příběhy neopakovatelnou atmosféru. V  případě hudební produkce – operních a baletních představení, je spojení nádherné hudby, estetiky tance s  okolní přírodou mimořádným emotivním zážitkem. > Provozovatelem Otáčivého hlediště je od jeho vzniku Jihočeské divadlo se sídlem v Českých Budějovicích. Na divadelní produkci

> V letošním programu otáčivého hlediště se kromě premiérové Rusalky postupně vystřídá několik úspěšných představení pro děti a dospělé. Sezonu odstartují 12. 6. 2014 Tři mušketýři – romantická komedie Alexandra Dumase, která je současným nejdéle hraným představením. Od premiéry v roce 2001 stále patří k nejnavštěvovanějším kusům a letos se přiblíží 130 reprízám. > Oblíbenou inscenací je Sluha dvou pánů (12. 8. – 30. 8.) v režii Jiřího Menzela. Ten patří k pravidelným spolupracovníkům Otáčivého hlediště, pro které nastudoval 3 činohry a operu Don Giovanni. > V loňském roce se na Otáčivé hlediště vrátil v obnovené premiéře muzikál Divotvorný hrnec (29. 7. – 9. 8.), který zpopularizovala především dvojice V+W. V Krumlově jej můžete vidět s hostujícími muzikálovými hvězdami Radkou Fišarovou a Janem Křížem v rolích Káči a Woodyho. > Otáčivé hlediště myslí také na rodinné publikum a dětského diváka. Pro společnou zábavu rodičů a dětí jsou určeny inscenace Cesta kolem světa a pohádka Pták Ohnivák a lišák Zorro. Pro ctitele baletu je pak na druhou polovinu srpna připraveno uvedení klasického baletního dramatu Carmen. > Bližší informace o celém programu otáčivého hlediště a možnost rezervace vstupenek na jednotlivá představení naleznete na adrese www.otacivehlediste.cz

český krumlov > 

rozhovory ROZHOVOR S MIROSLAVEM KHUNEM českým publicistou, scenáristou, režisérem a dramaturgem > Je mi velkou ctí, že vám mohu představit našeho dlouholetého přispěvatele a věrného čtenáře pana Miloslava Khuna, který pro náš měsíčník napsal několik desítek recenzí a pozvánek na všeliké kulturní akce a udělal také mnoho rozhovorů se zajímavými osobnostmi. Naše spolupráce trvala mnoho let a přinesla nám i čtenářům inspirující tipy na kulturní zážitky. Jsem velmi ráda, že mu teď mohu položit několik otázek. Můžete, prosím, přiblížit našim čtenářům, kdy a jak naše spolupráce začala? Je to už hodně dávno, myslím, že je to již deset let, co pro vás nepracuji, protože jsem měl vážný úraz, který mi nedovolil v této spolupráci pokračovat. Ale předtím jsem pro vás zhruba deset let psal články, rozhovory, tipy Kam za divadlem, Filmové tipy, Kam za výtvarnem. Velice si této spolupráce vážím, jste výborný časopis, který informuje čtenáře o tom, co se v pražské kultuře děje. Je mi líto, že již nemohu v této činnosti pokračovat. Vím, že se ve svém věku stále aktivně zajímáte o dění kolem sebe… Mě vždy přitahovala příroda, zvířata, stromy, nejraději mám borovice, sám jsem u našeho domu vysadil pět borovic. Donedávna jsem přes léto na své chalupě aktivně provozoval pěší výlety, nachodil jsem mnoho kilometrů a to mě udržovalo v duševní i fyzické pohodě. Samozřejmě i styky s uměleckou komunitou mě naplňovaly, poznal jsem mnoho zajímavých osobností, které významně ovlivnily naši kulturu. Nejvíce se mi do života zapsaly tři osobnosti z herecké oblasti. Rudolf Deyl starší, kterého jsem natáčel v jeho 95 letech na dostihovém závodišti v Chuchli. Další osobností, kterou jsem poznal byl Jan Werich, se kterým jsme vzpomínali na herce Rudolfa Deyla ml. v dokumentu Chodec pražským stoletím z  roku 1977. K  vyprávění o klasikovi českého divadla, režisérovi Jindřichu Honzlovi, jsem pozval dva herce z Osvobozeného divadla Bohuše Záhorského a Miloše Nedbala ve snímku Proti větru. Třetí osobností je Vlasta Fabiánová, žena Bohuše Záhorského, kterou jsem navštěvoval již po jeho smrti. Natočil jste i medailon Josefa Škvoreckého, můžete nám o tom něco povyprávět? Film o Josefu Škvoreckém byl vlastně můj poslední, natočil jsem ho při jeho první návštěvě v Československu v roce 1990. Dokument

10 > rozhovory

jsme natáčeli hlavně v Náchodě, kde studoval reálné gymnázium a působil v jazzové kapele. Škvoreckého jsem měl rád a on zřejmě mě, odešel studovat do Prahy dříve než já, ale pak jsme se i nadále při studiích v Praze vídali. Věnoval mi mnoho svých knih s dedikacemi, mám prakticky všechna jeho díla, kromě několika, které vydal již v emigraci v Kanadě. V předchozí éře v 70. letech jsem natočil mnoho dalších filmů, byla to např. Píseň lásky o houslistovi Josefu Sukovi, dva filmy o Osvobozeném divadle, o malíři Ludvíku Kubovi. Chodíte ještě na vernisáže či do divadla? Do divadel již chodím málo, vlastně jen do Městských divadel pražských – Divadla Rokoko a Divadla ABC, tam kde bylo kdysi Osvobozené divadlo. Galerie navštěvuji stále, vyberu jen několik mých oblíbených, od kterých dostávám pozvánky, např. Výstavní síň Úřadu pro jadernou bezpečnost, Galerie Scarabeus na Letné, Galerie Millenium, Topičův salon a mnoho dalších. > Na závěr našeho rozhovoru byl pan Khun tak laskav a zarecitoval nám svoji vlastní báseň věnovanou Fráňu Šrámkovi: V stříbrném větru nad pasekou se nebe tvého mládí klene že léta tiše plula s řekou vzpomínáš tenkrát, ne, ne už shořel červen, pryč je léto už léto hořkne do podzimu a na prach vůní rozemleto jen ještě zní nám z rýmů kolikrát leknínů mládí zrcadlí svou křehkou krásu a před vším nebe tvého mládí sklenuté dálkou času. > Srdečně Vám děkuji za vyprávění i báseň a přeji mnoho zdraví do dalších let. > Alice Braborcová > PhDr. Miroslav Khun se narodil 20. června 1926 v Šonově u Nového Města nad Metují. Studoval FF UK v Praze, obor estetiky a sociologie. Studium ukončil v roce 1959. Po studiu působil jako kulturní redaktor v Československém rozhlase, ČTK a KF. Publikoval v řadě periodik filmové, divadelní a literární kritiky. Natočil medailony filmových herců a tvůrců (Martin Frič, Vlasta Burian aj.). V roce 1959 nastoupil nejdříve jako redaktor do Československého filmu, posléze od roku 1970 jako dramaturg i režisér vlastních filmů. Jeho tvorba je žánrově pestrá a každé téma bral jako tvůrčí výzvu. S hercem Josefem Hlinomazem si vyzkoušel žánr hrané grotesky v sérii skečů: Řidič a alkohol, Řidič a pes, Dítě a automobil, Motorista a pes (vše 1974). Skeč Řidič a pes získal cenu za nejlepší film pro kina na přehlídce filmové a televizní propagační tvorby v roce 1975. Další téma nalezl v umění. Příkladem jsou eseje Píseň lásky (1974), Zápas o tvar (1976) či Návraty sochaře (1980). Dílo evokující málo známou kapitolu života malíře Ludvíka Kuby se jmenuje Tudy prošel malíř (1977). S Janem Werichem a dalšími vzpomínal na herce Rudolfa Deyla ml. v dokumentu Chodec pražským stoletím (1977), dále natočil středometrážní film k 80. výročí české kinematografie Magistři smíchu (1978) a o klasikovi českého divadla, režisérovi Jindřichu Honzlovi snímek Proti větru (1979). Věnoval se také různorodé práci pro Československou televizi i studio Bratislava. Při jedné z prvních návštěv spisovatele Josefa Škvoreckého ještě natočil jeho vyznání S láskou Josef Škvorecký (1990).

SHAKESPEAROVI JSEM SE VYHÝBALA rozhovor s Hanou Vagnerovou, představitelkou role Hermie ve hře Sen noci svatojánské

složité fyzické výkony, ale vždycky jim vznikne představení, které má neuvěřitelnou atmosféru a kouzlo. Navíc toho po hercích chtějí opravdu hodně, což je něco, co mě velmi baví. :-).

Jak si všiml William Shakespeare, letní noci v sobě opravdu mají jisté magické kouzlo. Máte nějaký osobní zážitek s tímto kouzlem? A použila jste jej při vytváření své role? Režiséři dost často při zkoušení zmiňují, jak důležité je navodit atmosféru právě takové magické letní až pohádkové noci, během níž se může stát úplně cokoli. A jelikož se představení bude odehrávat v úplně nádherném prostoru Pražského hradu pod širým nebem, doufám, že se nám takovou atmosféru navodit povede. Každopádně se na to už moc těším :-). Shakespeare je monument světového divadla. Co znamená pro vás osobně? Já se musím přiznat, že jsem vždycky dávala přednost spíš současným textům a Shakespearovi jsem se vyhýbala s tím, že to je pro mě příliš velká klasika :-). Poprvé jsem si ho vyzkoušela v Divadle na Vinohradech v představení Zkrocení zlé ženy a začal mě bavit. Sen noci svatojánské beru jako další výzvu a možnost se se Shakespearem potkat. Navíc s režisérským duem SKUTR, které považuju za naprosto vynikající a osobité režiséry.

Hana Vagnerová (Hermie), Csongor Kassai (Puk), Martin Písařík (Lysandr), David Prachař (Oberon) a Zuzana Stavná (Helena), Sen noci svatojánské 2013, zdroj: Agentura Schok, foto: Viktor Kronbauer

Ráda tančíte, umíte metat kozelce na trampolíně. Využili páni režiséři některou z těchto vašich schopností? Nebo nějakou jinou? Trampolínu bohužel v představení nemáme, ale rozhodně se s Martinem Písaříkem nezastavíme :-). Jak se vám hraje s Lukášem Příkazkým, Martinem Písaříkem a dalšími kolegy a kolegyněmi v představení? Tak já myslím, že v tomhle představení jsou úplně perfektní herci, z čehož mám vážně radost. Nejvíc se potkám právě s Martinem Písaříkem, Zuzkou Stavnou, Lukášem Příkazkým a Petrem Vančurou, se kterými jsem už hrála, nebo je znám ze školy, což je velká výhoda, protože dost často víme, co od sebe můžeme čekat. A myslím, že nás to zatím všechny dost baví :-)).

Hana Vagnerová (Hermie) a David Prachař (Theseus/Oberon), Sen noci svatojánské 2013, zdroj: Agentura Schok, foto © Pavel Mára

Co pro vás znamená hrát v prostoru Nejvyššího purkrabství na Pražském hradě? Kromě toho, že si myslím, že představení bude mít neopakovatelnou atmosféru a že to bude zážitek jak pro nás, tak pro diváky, jsem samozřejmě taky zvědavá, jak se s tak velkým a nelehkým prostorem poperu. Ale myslím si, že Sen noci svatojánské patří k představením, které se pod širé nebe a konkrétně do tohoto prostoru opravdu hodí. Pánové Kukučka a Trpišovský jsou pověstní svým neortodoxním přístupem k divadelnímu představení. Jak se vám s nimi spolupracuje? To, že to režíruje právě SKUTR, byl jeden z velmi důležitých důvodů, proč jsem na tuto nabídku kývla a proč se na zkoušení těším. Myslím si, že mají velmi originální přístup k věcem, vyžadují po hercích

Děkovačka, Sen noci svatojánské 2013, zdroj: Agentura Schok, foto © Viktor Kronbauer

Hostovala jste ve vinohradském divadle v představení Zkrocení zlé ženy. Hrála jste postavu Bianky, sestry nezkrotné Kateřiny. Jaká Shakespearova hra či postava by vás ještě lákala? Myslím, že se k Shakespearovi určitě někdy zase ráda vrátím, ale popravdě řečeno, vysněnou roli od něj zatím nemám :-). > Děkujeme za rozhovor

rozhovory > 11