Pravěk - nejdelší a nejstarší úsek v dějinách lidstva - počátek pravěku - přibližný výskyt prvního živočišného předchůdce člověka (asi 3 mil. let před Kr.). - zánik pravěku souvisí se vznikem staroorientálních států a vznikem písma (4. tisíciletí před Kr.) - v Evropě však až v prvním tisíciletí před naším letopočtem
Periodizace pravěku - archeologická periodizaci pravěku - ta pravěk dělí podle materiálu, ze kterého se vyráběly nástroje na 3 období – - dobu kamennou - paleolit - mezolit - neolit - eneolit - dobu bronzovou - starší - střední - mladší - dobu železnou, - starší (halštatské období) - mladší (období laténské) - druhým způsobem dělení pravěku podle způsobu obživy: - přisvojovací způsob (přisvojovací hospodářství) - 9. - 7. tis. - produktivní hospodářství - člověk se už neživil pouze tím, co mu poskytne příroda, ale také tím, co sám vyrobí - třetí periodizace pravěku je podle technologie, kterou pračlověk používal: - období přizpůsobení přírodních výtvorů - období štípané industrie - období hlazené a vrtané industrie - čtvrté rozdělení podle uspořádání společnosti: - stádo (tlupu) - rodové uspořádání – matriarchální, patriarchální - rozpad rodové
Přírodní podmínky v pravěku V průběhu pravěku se vystřídaly čtyři doby ledové (glaciály) a tři doby meziledové (interglaciály). V době ledové došlo k posunu skandinávského ledovce na jih, severní Evropu tvořila bílá pustina. Došlo k prudkému poklesu teplot, chladnomilná fauna a flóra tundry, tajgy a stepi (z fauny např. medvědi, mamuti, nosorožci, sobi) se posunula daleko na jih. V době meziledové ledovec ustoupil, oteplilo se, narostl lesní porost, vyvinula se divoká zvěř, jeleni, srny, koně, sloni, tygr, lev, opice. Z geologického hlediska dělíme pravěk na následující období: název období (lat.) název období (česky) rozděluje se na další období
časové určení
archeozoikum
prahory
4600 mil. - 2500 mil.
proterozoikum
starohory
2500 mil. - 570 mil.
paleozoikum
prvohory
kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm
570 mil. - 225 mil.
mezozoikum
druhohory
trias, jura, křída
225 mil. - 65 mil.
terciér
třetihory
paleogén (paleocén, eocén, oligocén), neogén (miocén, pliocén) 65 mil. - 1,7 mil.
kvartér
čtvrtohory
pleistocén, holocén
1,7 mil. - současnost
Pravěk tedy spadá do období konce třetihor (pliocén) a čtvrtohor. V pliocénu to ve střední Evropě vypadalo podobně jako dnes v subtropickém pásmu. Rostly zde palmy, akácie, fíkovníky, ale také listnaté i jehličnaté stromy. Nástupem čtvrtohor (pleistocén) však došlo k náhlému ochlazení, žila zde chladnomilná fauna (mamuti). V mladších čtvrtohorách (holocén) se postupně otepluje; příroda se proměnila do podoby, jak ji známe dnes.
Vývoj člověka
Charakteristika pravěké společnosti Pravěcí lidé se živili hlavně sběrem, lovem nebo rybolovem, případně pastevectvím. Práce se účastnili všichni členové rodu, nebyl přebytek ani majetková. Muži většinou lovili zvěř, ženy se staraly o děti, obydlí a sbíraly plodiny. Rozklad rodové společnosti souvisel s rozvojem výrobních sil. První kroky byly podniknuty v zemědělství (zdokonalování výrobních předmětů, zvyšování produktivity (kovy, železo), dělba práce.) Tímto vzniká nadvýrobek (vyrábí se více, než je spotřebováno), s čímž souvisí přisvojení si nadvýrobku a tím vzniká soukromé vlastnictví. Mění se též sociální postavení členů společenství. Dochází i ke změně chápání obce. Dříve byla obec rodovou občinou (všichni příslušníci obce si byli rodově příbuzní), nyní dochází ke vzniku obcí jako vesnických občin. Postupným spojováním obcí do kmenových svazů vznikají státy.
Dějiny pravěku Doba kamenná (3 mil. – 3,5 tis. přnl.) Paleolit (starší doba kamenná - 3 mil. - 10 tis. přnl.) - dělíme na čtyři období - nejstarší paleolit (3 mil. - 1 mil. přnl.) – homo erectus - lidé používali první kamenné nástroje, uzpůsobovali si je štípáním nebo otloukáním - obživa – sběr, lov - způsob života – tlupa, primitivní obydlí (převisy, jeskyně) - střídání dob ledových a meziledových - starý paleolit (1 mil. - 300 tis. let přnl.) – homo sapiens - již používali štípané kamenné nástroje a pěstní klín - obživa – přetrvává sběr, lov - způsob života – tlupa, primitivní obydlí (převisy, jeskyně, kůže, kůly), na březích jezer a řek, na volných prostranstvích - střídání dob ledových a meziledových - střední paleolit (300 - 40 tis. let přnl.) - lov velkých zvířat - mamuti - používání dokonalejších nástrojů (kopí) - využití ohně - klima – doba ledová používání specializovaných kamenných nástrojů jako nože nebo škrabadla - zpracovávali kůži, kosti a dřevo - tlupa 20 – 30 členů, málo dětí, patriarchát - mladý nebo pozdní paleolit (40 - 10 tis. let přnl.) – homo sapiens sapiens - specializované kamenné nástroje, kostěné čepelové techniky, keramické nebo kostěné sošky (venuše) - lov koní, bizonů i mamutů - počátky umění - jeskynní malby, ozdobné předměty. - stavby ze dřeva a kůže - počátky náboženství Mezolit (střední doba kamenná - 10 - 8 tis. přnl.) - doba poledová, z Evropy ustupují ledovce - dochází ke změně klimatu, vymizejí velká zvířata, obživu zajišťuje lov drobné zvěře (pomocí luků a šípů) - člověk: v této době již používal drobné kombinované nářadí - nemusí už za zvěří putovat, existují lovecké revíry - lovil též ryby za pomocí harpun a udic - první ochočené zvíře - pes
Neolit (mladší doba kamenná - 8 – 5 tis. přnl. ) - paleolit, mezolit – přetrvává kořistnický způsob obživy (tzv. přisvojovací hospodaření) – lov zvěře, sběr plodin - neolit – změna hospodaření – cílené zemědělství, chov zvěře a pěstování plodin → člověk už není závislí na přírodě, stal se zemědělcem a obživu si obstarává vlastní aktivitou - tzv. neolitická revoluce – přeměna na výrobní hospodaření - počátky v oblasti Předního východu (Malá Asie, Palestina, Kaspické moře), přibližně kolem roku 8000 přnl. - vliv na přeměnu i klimatické změny – nové rostliny (obilí – pšenice, ječmen) – postupné zakládání malých polí v níže položených oblastech u řek - postupně odchyt divokých zvířat a jejich domestikace (zdomácnění) - se začátkem zemědělského života souvisí i rozvoj prvních pevných příbytků – kruhové, později pravoúhlé z vepřovic (cihly ze sušené hlíny) - výroba hliněných nádob (uchovávání potravin), kamenných nástrojů (čepele, srpy, hroty), nově také broušené kamenné nástroje, dvoudílné mlýnky, vertikální stavy → výroba tkanin - usedlý způsob života přinášel nárůst obyvatelstva → rozšiřování obyvatelstva i do jiných lokalit (Evropa, Asie) - české země – první zemědělci u nás přibližně kolem 5500 přnl. - Nejprve oblast Slovenska, Moravy a naposled Čech, usazování ve vhodných lokalitách (povodí velkých řek s příhodnou půdou) - rozdělení podle používané keramiky - a) lid kultury s lineární keramikou – (keramika zdobena rytými liniemi) - vesnice 6-10 domů, 1 dům 2-3 rodiny, vzájemné příbuzní - společná půda, práce na ní i chov dobytka – pěstování pšenice, hrachu, čočky, chov hovězího dobytka, ovcí, koz - naleziště Bylany u Kutné Hory, Březno u Loun, Mohelnice u Zábřehu - pole získáváno ždářením (vypalováním lesa) - dovoz kamene, soli - pohřby nespálených těl - b) lid kultury s vypíchanou keramikou – (keramika zdobena vpichy) - zejména na Moravě - typické tzv. rondely – mohutné kruhové stavby pro kultovní (náboženský) účel - žárové pohřby (spálení těl mrtvých) - naleziště – Praha - Bubeneč, Ploštice nad Labem
Eneolit (pozdní doba kamenná - 5 – 3,5 tis. přnl.) - jindy označován jako Chalkolit - období spojené s šířením nového materiálu – mědi - zdokonalení výrobního hospodaření → dokonce nadvýroba → rozvoj dělby práce (vznik vrstvy řemeslníků, zemědělců, obchodníků, kněží, bojovníci, aristokracie a podobně) a obchodu - zdokonalení zemědělské výroby – oradlo, vůz s koly - objev kovu – mědi – poprvé na Předním východě → objev metalurgie (zisk kovu z rudy) - první kovové výrobky – sekery, sekeromlaty, později i nádoby - zprvopočátku velmi vzácná surovina - i přes objev mědi stále přetrvával jako materiál kámen – vzrůstaly nároky na jeho vlastnosti a počet → rozšířila se podzemní hornická těžba – tzv. pazourkové doly (štípaný kámen používaný na různé nástroje) - s nadvýrobou souvisí i rozšíření obchodu – kamenné nástroje, měď, sůl, obilí, dobytek, zvířecí kůže - megality – megalitické stavby – kultovní a pohřební stavby (dolmeny, menhiry, kromlechy) – Stonehenge [stounhendž] - nákolní sídliště – v Alpských oblastech – u břehů jezer, domy stály na kůlech - mění se postavení mužů a žen ve společnosti – patriarchát (vůdčí postavení muže ve společnosti) - pěstování na větších plochách – obilí (nově ječmen), chov další zvěře (prasata, ochočování koní) - nový druh osídlení – opevněná hradiště – menší domy, podzemnice, zemnice - české země – opět kultury s typickou keramikou - a) kultura s nálevkovitými poháry – (nádoby s široce rozevřeným hrdlem) - už znalosti astrologie, matematiky – kalendářní systém - pohřby ve skrčené poloze, nad tělem mohylové náspy - naleziště Makotřasy u Kladna
- b) kultura se šňůrovou keramikou – (keramika zdobena otiskem pletené šňůry) - zvláštní způsob pohřbu – ve skrčené poloze, typická orientace, hroby doplněny různými předměty - naleziště – Vikletice u Chomutova - c) kultura se zvoncovitými poháry – keramika v podobě obráceného zvonu - podobný způsob pohřbu jako u kultury se šňůrovou keramikou, používali luk a šíp, měděné nástroje - např. jižní Morava
Doba bronzová (3,5 tis. přnl. – 700 přnl.) - použití nového materiálu – bronz (slitina bronzu a cínu 10:1) – získán postupným vylepšováním výrobních postupů - lepší vlastnosti než měď (tvrdší) - rozvoj obchodu – směna, postupně skutečný obchod – měď, cín, drahé kovy, sůl, jantar - další rozvoj dělby práce, vznik kmenových svazků, později i svazků na územním principu - první státní útvary – Egypt, Mezopotámie → Egejská oblast → střední Evropa (styk s vyspělými oblastmi pomocí obchodu – šíření předmětů, výroby, kultury …), naopak sever Evropy zaostalejší (lovci, sběrači) - Starší doba bronzová - Únětická kultura – střední Evropa, podle naleziště Únětice u Prahy - Především střední a jižní Čechy, jižní Morava - kůlové domy, mnohdy se zahloubenou podlahou - typická keramika – kvalitně pálená, povrch leštěn (kovový vzhled) – tzv. koflík - pohřeb ve skrčené poloze - výroba nástrojů – odléváním do forem – zbraně (dýky, hroty), pracovní nástroje (sekera, srp), ozdoby a šperky (jehlice, náhrdelníky) - stále existují i nástroje ze starších materiálů - Střední doba bronzová - Mohylová kultura – střední Evropa, podle typického způsobu pohřbívání - klimatické změny (mírné ochlazení) - zpomalení vývoje - oblast Řecka – tzv. Mykénská kultura – obchod i se střední Evropou - převažovalo chovatelství (pastevectví) – pohyb obyvatel se stády - základ společnosti – kmenový svaz s mocným náčelníkem - pohřeb – nad mrtvým tělem se nakupila mohyla (kámen, hlína) - Mladší doba bronzová - suché období – pokles úrody na jihu Evropy, naopak ve střední Evropě zlepšení podmínek - oteplení - Kultura popelnicových polí – střední Evropa, podle typických pohřebních nádob (urny) - vzrostl počet obyvatel - žárové pohřby – mrtví spalováni, popel nasypán do jam nebo keramické nádoby (popelnice) - přírodní náboženství – obřady, dary bohům - u nás např. Knovízská kultura – podle naleziště Knovíz u Slaného - depoty – hromadné nálezy bronzových předmětů
Doba železná (700 přnl. – přelom letopočtu) - znalost výroby nového kovu – železo – výrobky odolnější než kamenné nebo bronzové - opět nejprve oblast Malé Asie → jihovýchodní Evropa → střední Evropa - dělí se na dvě období: a) starší doba železná (halštatské období – označení podle naleziště Hallstatt v Rakousku) - zhoršení klimatu → pohyby obyvatelstva → četné válečné spory - rozmach řeckých států, říše Etrusků, národa Keltů, Germánů - střední Evropa – Halštatská kultura – podle naleziště Hallstatt v Rakousku – naleziště + solné doly, pohřebiště) - krize ke konci doby bronzové – vyčerpání surovin na výrobu bronzu - s objevem železa – rozvoj hutnictví – výroba železa tavením železných rud v pecích při vysokých teplotách - rozvoj kovářství – železo už není tekuté jako bronz – jeho přeměna v předměty pomocí kování
- výroba železných nástrojů – sekery, srpy a další zemědělské výrobky, zbraně, nástroje na kování, nádoby, sošky - vzrost význam koně v zemědělství i válčení - chov kura domácího - rozvoj kolářství – už ne plné, ale loukoťové (obvodový kruh s paprsky) - společnost – v čele náčelník, vojenská družina, další vrstvy obyvatel - budována první hradiště při obchodních cestách - rozvrstvení společnosti – obyčejní lidé pohřbívání žárově, náčelníci kladeni do prostorných hrobů s řadou milodarů - ke konci období – vpád Skythů – kočovné íránské kmeny b) mladší doba železná (laténské období – označení podle naleziště La Tene ve Švýcarsku) - spojeno s územním rozmachem Keltů – vrchol expanze do celé Evropy cca v 5. až 3. století přnl. - Keltové – Francie, Belgie, Španělsko, Itálie, Německo, Čechy - Čechy – kmen Bójů – odtud pojmenování Čech – Bohemia (Bojohemum), možná i další pojmů (Ohře, Labe, Jizera, Vltava) - oděv – kalhoty, haleny, plášť sepnutý sponami, opasky, nákrčníky - výborní kováři, zemědělci i válečníci - používali železné radlice oradel, kosy, kruhové rotační mlýnky, hrnčířský kruh - základem společnosti - rodina, rod - druidové – duchovní, měli ve společnosti zvláštní postavení - oppidum – velké hradiště, správní a hospodářské centrum – jinak existence i malých zemědělských osad - Čechy – Závist nad Zbraslaví (Praha), Stradonice (Beroun), Hrazany (Slapy) - propracovaný systém opevnění – příkop, val, hradby - pravoúhlé ulice, pravidelná zástavba, akropole – sídlo velmože - výroba řemeslných výrobků, šperků - ražba mincí
