Jižní Asie: obyvatelstvo a hospodářství
Náboženská struktura nástupnických států Indie: 1104 milionů obyvatel (odhad 2005) • 1951: 361 milionů
82% hinduisté (839 mil.) 12% muslimové (135 mil.)
• třetí největší muslimská země na světě
2% křesťané (25 mil.) 2% sikhové (20 mil.) 2% džinisté, pársové, buddhisté aj. (21 mil.)
Pákistán: 162 mil. obyvatel • 1951: 34 mil.
98% muslimové (159 mil.) 1% křesťané (1,6 mil.) 1% sikhové, hinduisté aj. (1,6 mil.)
Bangladéš: 144 mil. obyvatel • 1951: 42 mil. obyvatel
86% muslimové (124 mil.) 13% hinduisté (18 mil.) 1% křesťané, buddhisté, animisté (2 mil.)
Pákistán – etnické skupiny
Velikost a růst populace Odhad 2005 Počet obyvatel (mil.) 1 103,6
Přirozený přírůstek
Pákistán
162,4
2,4
10,9
228,8
Bangladéš
144,2
1,9
9,7
190,0
Afghánistán
29,9
2,6
2,0
50,3
Nepál
25,4
2,2
1,7
36,1
Šrí Lanka
19,7
1,3
1,3
22,2
Bhútán
1,0
2,5
0,1
1,4
Maledivy
0,3
1,4
0,0
0,4
Indie
1,7
Podíl na Projekce regionu 2025 (%) 74,2 1 363,0
Pramen: Population Reference Bureau - World Population Data Sheet
Hustota zalidnění
Hustota zalidnění
Demografie (2005) Země
Úhrnná Podíl ve plodnost věku do 15 let (%)
Naděje na dožití muži
ženy
Kojenec ká úmrtnost
Indie
3,0
36
61
63
60
Pákistán Bangladéš
4,8 3,0
42 35
61 61
63 62
85 65
Afghánistán
6,8
45
41
42
172
Nepál
3,7
39
62
63
64
Šrí Lanka
2,0
27
71
75
11
Bhútán
4,7
40
62
65
61
Maledivy
2,8
36
71
72
18
Svět
2,7
29
65
69
54
Pramen: Population Reference Bureau - World Population Data Sheet
Urbanizace Země
Indie Pákistán Bangladéš Afghánistán Nepál Šrí Lanka jižní Asie svět
průměrný Podíl obyvatel ve městech roční přírůstek (%) městského 1990 2003 obyvatelstva
26 31 20 18 9 21 25 44
28 34 27 23 13 24 28 49
Pramen: UN Population Division: World Urbanization Prospect - the 2003 Revision
2,5 3,3 4,1 5,6 5,2 2,1 2,8 2,2
Největší města Indie (odhad 2006) Poř Město
Počet obyvatel v tis.
Poř Město
Počet obyvatel v tis.
1.
Mumbaí (Bombay)
11 884 11.
Džajpur (Jaipur)
2 818
2.
Dillí (Delhi)
11 215 12.
Lakhnaú (Lucknow)
2 541
3.
Béngalúru (Bangalore)
5 104 13.
Nágpur (Nagpur)
2 273
4.
Kolkata (Calcutta)
4 638 14.
Indaur (Indore)
1 901
5.
Čennaj (Chennai/Madrás)
4 353 15.
Patna
1 660
6.
Ahmadábád (Ahmedabad)
3 770 16.
Bhópál (Bhopal)
1 643
7.
Hajdarábád (Hyderabad)
3 632 17.
Ludhiána (Ludhiana)
1 585
8.
Púna (Pune)
3 043 18.
Thané (Thane)
1 548
9.
Surat
3 023 19.
Ágra (Agra)
1 475
2 899 20.
Vadódara (Vadodara)
1 436
10. Kánpur (Kanpur)
Pramen: World Gazetteer (odhad 2006)
Milionová města mimo Indii (2005) Město
Karáčí (Karachi)
Počet Město obyvatel v tis. 11 819 Dháka (Dhaka)
Počet obyvatel v tis. 12 560
Lahaur (Lahore)
6 373 Čitágaon (Chittagong)
4 171
Faisalabád (Faisalabad)
2 533 Khulna
1 497
Raválpindí (Rawalpindi)
1 794
Gudžranválá(Gujranwala)
1 466 Kábul (Kabul)
Multán (Multan)
1 459
Hajdarábád (Hyderabad)
1 221 Kolombo (Colombo)
Péšavár (Peshawar)
1 066 Káthmándú(Kathmandu)
Pramen: World Urbanization Prospects: 2003 Revision
3 288
648 (2 000) 850
Indie: „jednota v různosti“ 23 úředních jazyků angličtina, hindština + 21 dalších vč. sanskrtu v jednotlivých indických státech obvykle jen 2-3 úřední jazyky
28 států a 7 svazových teritorií 255 „evidovaných kmenů“ „scheduled tribes“ ádivásiové
405 „scheduled castes“ dalité (dříve: nedotnutelní)
„Jednota v různosti“ – názvy států v místních jazycích
indické státy a svazová území
historické a kulturní regiony
Náboženské menšiny v Indii muslimové výrazné zastoupení v severních státech • Uttarpradéš (31 mil. muslimů), Západní Bengálsko (20 mil.), Bihár (14 mil.), Ásám (8 mil.), Dillí…
většina obyvatel v Hajdarábádu (Ándhrapradéš) a Kašmíru významné zastoupení také v Kérale (25% obyvatel) i Karnátace (12%)
sikhové nejvíce v Paňdžábu, migrací do dalších severních států • ale: každý Paňdžábec není sikh! • sikhský terorismus – ohrožuje sikhy mimo Paňdžáb
křesťané především potomci konvertitů • nízké kasty, kmenoví obyvatelé („Dalit Christians“) Nágsko 2/3 obyv. Méghalaj 50% Manípur 25% Mizórám 90%
Plánování rodiny Indie – 16% světové populace plánování rodiny - jedna z priorit „rozvoje“ od 50. let
cíl populační politiky od 80. let: 2 děti heslo: „my dva – naše dvě“
muslimská neochota k plánování rodiny „nás pět – našich dvacet pět“ • ale jen propaganda – 95% indických muslimů má jen jednu manželku
překážka: nefunguje sociální systém alespoň 5 dětí,aby se s 90% pravděpodobností 2 synové dožili dospělosti
Kérala výjimečný stát (92% gramotnost, nízká koj. úmrtnost, nízká porodnost) společnost z části matriarchální • nevládne tu představa, že se dívka musí hned vdát
teze „rozvoj je nejlepší antikoncepce“ tu neplatí spíše dáno vysokým podílem plantážního zemědělství - námezdní práce
Kasta vznikla postupnou diferenciací ze čtyř árijských varn dnes tisíce džáti na džáti se diferencují i indičtí muslimové • podle místa původu předků
také sikhové (podle doby, kdy se předkové stali sikhy) • přesto, že jejich náboženství je založeno na rovnosti
kasta se při sčítání lidu nezjišťuje (od r. 1947) ale je viditelná • • • •
bráhmani – cca 6% obyvatel Indie vyšší kasty – cca 14% nižší kasty – cca 50% dalité – cca 15-18% (vše odhady)
kasta – endogamní skupina koncept rituálního znečištění, zakotvený nábožensky vyšší kasty – na vyšších postech ve společnosti • vzdělání, obchod, vojsko
kastovní tisk, banky, koleje (školy), nemocnice…
Procesy sociální proměny kasty – bojují o privilegia s jinými kastami sanskrtizace nižší kasta, ve snaze o sociální vzestup, přijímá zvyklosti a rituální symboly vyšší kasty • odpor vyšších kast proti sanskrtizaci • ale: pokud kasta dosáhne vyššího postavení, utlačuje nižší
ašráfizace v muslimské obci ašráfové – potomci (nebo údajní potomci) středověkých imigrantů snaha připodobňovat se ašráfům • např. užíváním burky
westernizace mezi vyššími kastami, snaha připodobňovat se Evropanům často jen ve veřejném životě • rodina zůstává tradiční
Sociální a náboženské konflikty
dalité – boj proti sociálnímu útlaku pozitivní diskriminace • již od doby před získáním nezávislosti • Gándhí (haridžané)
dr. Ambédkar Maháráštra – intelektuálské hnutí dalitů
r. 1990 – program indické vlády na zvýšení počtu míst rezervovaných na školách pro dality odpor vyšších kast • masové protesty • protestní sebeupálení studentů (i dokonaná)
Báburova mešita v Ajódze na místě údajného Rámova rodiště Višva Hindú Parišad (radikální hinduistická pravice) • 1990 – demostrace • střelba do demostrantů, desítky mrtvých
1992 – „pokojné shromáždění“ – zbořilo mešitu politická krize v U.P. i celé Indii
Sociální problémy: venkov a město voda nedostatek zavlažovací zařízení (tradičně na zvířecí pohon) • sociální a politické konflikty – o využívání vody
dluh polofeudální vztahy • i po oficiálním zrušení nevolnictví 1975
vztah věřitel – dlužník • dalité mají často zájem na takových vztazích – nejen nemohou, ale často ani nechtějí se ze vztahů závislosti dlužníka vyvázat • příslušnost k věřitelově hospodářství poskytuje i sociální záruky pracují za jídlo, šaty, chatrč
• obrana proti horší formě kastovního útisku • někdy zadlužení na generace dopředu
dětská práce v nejchudších vrstvách, zvláště ve městě nejvíce zchudlí příslušníci nízkých kast – ale ne dalité • dalité žijí z 90% na venkově
Sociální rozdíly: gramotnost
gramotnost podle okresů (2001)
Hospodářství
HDP a HDI (2003)
Indie
HDP v index paritě kupní lidského síly (US$) rozvoje (HDI) 2 892 0,602
Pákistán
2 097
0,527
Bangladéš
1 770
0,520
Nepál
1 420
0,526
Šrí Lanka
3 778
0,751
Pramen: UNDP Human Development Report 2005
Indie: velikost a struktura ekonomiky velká ekonomika podle HDP v paritě kupní síly 4. největší na světě • bez přepočtu 12. největší
v přepočtu na obyvatele patří k nejchudším na světě • US$ 714, v přepočtu podle parity kupní síly US$ 3400 (2005)
podíl hospodářských sektorů (2005):
zemědělství
podíl na tvorbě podíl na HDP (%) zaměstnanosti (%) 18,6 60
průmysl
27,6
17
služby
53,8
23
Indická hospodářská politika 1947 – 1991: „rozvojový stát“
uzavřená ekonomika rozvoj domácího průmyslu (industrializace substituující dovoz) • vycházela z koloniální zkušenosti a učení Gándhího (svadéší)
cla a dovozní kvóty tržní ekonomika, ale silný státní sektor • energetika, hutě…
rozvojový stát: plánované hospodářství
• pětileté plány • subvence základních potravin pro nejchudší vrstvy • korupce
obchod s prvním i druhým světem (SSSR) • relativně malá zadluženost
1991 – hospodářská krize
jedna z příčin:rozpad SSSR řešení: otevření ekonomiky
• vybraná odvětví otevřena pro zahraniční investice • exportně orientovaná industrializace
Příchod přímých zahraničních investic (PZI) v mil. US$ 1980-85
1990
1995
2000
stát Indie
62
162
1 964
2 319
Pákistán
75
244
719
305
0
3
2
280
Nepál
0,2
6
5
0
Šrí Lanka
42
43
53
178
5 043
18 948
67 386
133 707
12 643
31 345
105 511
237 894
Bangladéš
Asie celkem Rozvojové země celkem
Pramen: World Investment Report
Průmysl převažují malé podniky a dílny vládní podpora malým podnikům (Gándhí) celkově zaměstnávají většinu pracujících v průmyslu
velké podniky v odvětvích, na něž se zaměřily programy industrializace • ocelárny hlavní centrum: Damódarská pánev, Džamšédpur (Urísa, Západní Bengálsko, Čhotá Nágpur)
• chemie, petrochemie (Bhópál) • strojírenství, automobilový průmysl
textilní průmysl – tradiční čtvrtina exportu především bavlna, také juta a kokosová vlákna
Průmyslové oblasti a centra Mumbaí – hlavní obchodní a finanční centrum sídlo centrál většiny velkých firem a bank Maháráštra – centrum tradičního textilního průmyslu (bavlna) filmové ateliéry („Bollywood“)
Gudžarát Ahmadabád – dříve největší centrum textilní výroby v Asii dnes petrochemie, léčiva, strojírenství
„zlatý koridor“ (Ahmadabád – Mumbaí) Západní Bengálsko textil - juta uhlí a ocel
tradiční lokální specializace – příklady: Kánpur: kožené výrobky Morádabád: zboží z bronzu Mirzápur: koberce (tradice z Mughalské říše – Peršané)
High – tech a outsourcing hlavní centrum: Bengalúru dostatek lidí s dobrou znalostí angličtiny vysoká vzdělanost, znalost výpočetní techniky liberální ekonomická politika státu Karnátaka
přesun výroby high-tech firem 3M, Ericsson, Helwett-Packard, IBM, Motorola… počítače, telekomunikace, letectví…
outsourcing přesun služeb poskytovaných na dálku • především prostřednictvím telefonu a internetu
vývoj software Bengalúru – „electronic city“ jedno z nejrychleji rostoucích center v Asii vedlejší centra outsourcingu: Maisúr, Dhárwad
chudé a bohatší státy: HDP na obyvatele
