1. Obyvatelstvo a bytový fond

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HULÍN – NÁVRH – E. DOKLADOVÁ ČÁST

1. Obyvatelstvo a bytový fond 1.1. Obyvatelstvo 1.1.1. Vývoj obyvatelstva v minulosti Na Kroměřížsku si Hulín dlouhodobě udržuje postavení čtvrtého největšího města okresu, jak to dokládají data v tab. č. 8.1, ve které jsou uvedeny zjištěné počty obyvatel největších měst okresu při jednotlivých sčítáních lidu a také počet obyvatel na konci roku 1999. Z podrobné analýzy dat plyne, že Hulín, vyjma dvacetileté intercenzální období zahrnující i léta 2. světové války, vykazoval vždy nárůst počtu obyvatel v období mezi dvěma po sobě následujícími sčítáními lidu. Největší dynamikou růstu obyvatelstva se vyznačovaly padesátá léta tohoto století (celkový přírůstek 1226 osob, index růstu 125,6), ale největší absolutní přírůstek obyvatel byl zaznamenán v sedmdesátých letech (celkový přírůstek 1295 osob, index růstu 120,4). Absolutní přírůstek obyvatel v padesátých letech byl v Hulíně dokonce vyšší než ve městech Kroměříž a Bystřice pod Hostýnem a byl srovnatelný s přírůstkem obyvatel v Holešově. Na vysokém přírůstku obyvatel v letech 1950 – 1961 a 1970 – 1980 se kromě přirozené měny významně podílelo i aktivní migrační saldo. Město Hulín bylo v obou těchto obdobích migračně atraktivní zejména díky vytváření nových pracovních míst v místních průmyslových podnicích (ale i v železniční dopravě). Nová pracovní místa doprovázela poměrně rozsáhlá bytová výstavba realizovaná přímo ve městě. Při posledním sčítání lidu bylo zjištěno, že bytový fond města Hulín zahrnuje 738 bytů (tj. 27,8%) postavených v letech 1971 – 1980. V následujícím desetiletí bylo v Hulíně postaveno pouze 296 bytů a počet obyvatel v intercenzálním období 1980 – 1991 vzrostl jenom o 246 osob. Tab. 1.1.1. Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých městských částech v letech 1950 – 2000 1950 1961 1970 1980 1991 2000

Hulín 4120 5368 5801 7198 7433 7257

Chrášťany 148 140 112 1 82 77 94

Záhlinice 520 506 4412 369 385 381

Celkem 4788 6014 6354 7649 7895 7732

I když ve vývoji přirozené měny obyvatelstva v Hulíně se v posledních letech projevují v zásadě obdobné tendence jako v celé České republice (pokles porodnosti, prodlužující se střední délka života), vývoj hrubé míry porodnosti a úmrtnosti nekoresponduje s vývojem v ČR nebo ostatním území okresu Kroměříž. Příčinou je rozdílná věková struktura obyvatelstva v Hulíně, kde jsou velmi silně zastoupeny věkové skupiny osob narozených v 1. polovině padesátých a ve 2. polovině sedmdesátých let, a naopak slabě je zastoupeno obyvatelstvo v poproduktivním věku. Právě rozdílná věková skladba obyvatelstva je příčinou podstatně vyšší porodnosti (pouze v roce 1995 hrubá míra porodnosti v Hulíně klesla pod celorepublikovou úroveň), která v minulém roce opětovně přikročila hranici 10 promile. Poslední vývoj přirozené měny měl vliv na zhoršení věkové struktury obyvatel města. Ta však je zde nadále daleko příznivější než v ostatních městech a venkovských obcích okresu. Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let je v Hulíně vyšší než počet osob v poproduktivním věku. Tato skutečnost se příznivě odrazí v budoucím vývoji počtu obyvatel města.

1 2

Data nebylo možno ověřit Data nebylo možno ověřit

1


1.1.2. Prognóza obyvatelstva Velmi příznivá věková skladba obyvatelstva Hulína znamená, že počet obyvatel ve městě se v průběhu příštích dvou desetiletí nijak podstatně nezmění (do konce roku 2010 bude docházet k mírnému nárůstu počtu obyvatel) a do konce roku 2020 by měl počet obyvatel poklesnout pouze o 50 osob oproti současnému stavu. Upozorňujeme, že se jedná o pokles obyvatel přirozenou měnou, ale aktivní bilance stěhování obyvatelstva může tento vývoj dokonce zvrátit ve prospěch celkového přírůstku obyvatelstva (i když vývoj migračního salda v devadesátých letech tomu nenasvědčuje). Oproti roku 2000 vzroste v roce 2020 počet osob v poproduktivním věku více než 1,5 krát. Za stejné období počet osob ve věku 0 - 14 let klesne o 200 dětí a největší úbytek zaznamená skupina obyvatel v produktivním věku, a to asi o 350 osob. Na základě očekávaného demografického vývoje města je potřebné vytvořit koncepci optimálního využití stávajících školských objektů ve správě města, či přistoupit ve vhodném období k výstavbě zařízení sociální péče pro staré spoluobčany.

1.1.3. Rozložení obyvatelstva v jednotlivých základních sídelních jednotkách (ZSJ) Tab. 1.1.2. Rozložení

Poř. číslo 1.

2. 3.

obyvatelstva podle ZSJ

obec, část obce

ZSJ

kontrolní číslo.

Hulín

58849

1

41245 04930 31454 31425 31426 31427 31428 31429 18976 18976 18977 18977

7 1 2 1 9 7 5 3 6 6 4 4

Hulín Hulín - střed Žabínek - Družba Za drahou Háje Záhlinická Doubravice Odluží Chrášťany Chrášťany Záhlinice Záhlinice

díl ZSJ

Obyvatelstvo trvale bydlící

Trvale obydlené byty

7 895

2 656

7 433 2 040 4 175 1 218 0 0 0 0 77 77 385 385

2 502 693 1 454 355 0 0 0 0 29 29 125 125

0 0 0 0 0 0 0 0 0

1.1.4. Navrhovaný počet obyvatel Podle demografické analýzy by měl výhledově počet obyvatel v Hulíně mírně poklesnout. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva může ale vývojovou trajektorii zvrátit ve prospěch celkového přírůstku obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že je v bezprostředním okolí Hulína navrhována řada ploch pro průmyslovou výrobu, které budou uvažovány jako strategické rozvojové plochy výroby v rámci Zlínského kraje (řádově stovky až tisíce pracovních míst), je třeba zároveň uvažovat i s územními nároky na plochy bydlení, které bude případný rozvoj výroby zcela jistě vyvolávat. Jako optimální cílová velikost Hulína je uvažováno sídlo s celkový počtem cca 9 500 až 10 000 obyvatel Tab. 1.1.3. Údaje o stávajícím a navrhovaném počtu obyvatel Hulín

Chrášťany

Záhlinice

Celkem

1 2

Počet obyvatel v r. 2000 Počet bytů v r. 2000

7257 2549

94 30

381 126

7732 2705

3 4

Prognóza obložnosti (obyv/byt) k r. 2020 Navrhovaný počet obyvatel k r. 2020 celkem

2,70 8500

2,50 300

2,80 600

9400

5

Celkový počet navrhovaných bytů Celkový počet obyvatel při odhadované obložnosti = maximální kapacita území

520

105

85

710

8500

325

600

9425

6

2


1.1.5. Urbanistická rezerva Pro případ nepředvídaného rozvoje řešeného území je stanovena urbanistická rezerva ve výši 5 % z navrhovaného počtu obyvatel: Tab. 1.1.3. Navrhovaný počet obyvatel včetně urbanistické rezervy Rok Navrhovaný počet obyvatel Urbanistická rezerva 5% Počet obyvatel včetně urbanistické rezervy

r. 2020 9 400 470 9 870

Z uvedených tabulek vyplývá, že v řešeném území je navržen dostatečný počet bytů i pro pokrytí urbanistické rezervy.

1.2. Bytový fond 1.2.1. Současný stav Zástavba v Hulíně a jeho místních částech je značně rozdílná. Centrální část města Hulín s historickým jádrem okolo náměstí Míru a navazujícími ulicemi je charakteristická polyfunkční zástavbou a značným zastoupením občanské vybavenosti. Další zástavba navazující na centrum je nízkopodlažní, tvořena převážně rodinnými domky, nepřevyšujícími dvě nadzemní podlaží. Zástavba v ulicích Kroměřížská, Komenského a také Vrchlického si částečně zachovává svůj původní vesnický charakter; v severní frontě ulic Kroměřížské a Komenského (s navazujícími humny) dosud přetrvává malorolnická zemědělská výroba. Převážně rodinná zástavba v jihovýchodní části města mezi Žabínkem, Rusavou a nádražím začala vznikat již v posledních desetiletích 19. století. Největší rozvoj výstavby zde proběhl ve 20. a 30. letech 20. století. Pravoúhlou uliční síť nové čtvrti obohacuje diagonální ulice v trase již dříve vzniklé přímé cesty k nádraží (ul. Sokolská). Později vznikla další část této čtvrti ve větší vzdálenosti od města; obě urbanistické struktury nebyl zprvu propojeny. Stavělo se i na jihozápadním předměstí a v prodloužení Kroměřížské ulice, na jejím severovýchodním konci. Do poloviny 20. století byla provedena regulace vodních toků na území města. Po r. 1945 začala výstavba zejména bytových domů v jihovýchodní části města, která byla na východě omezena železnicí, na jihu výrobním strojírenským areálem a na západě páteřní silnicí I/55. Jedná se o sídliště Sadová se 3 až 4 podlažní zástavbou v omezené míře doplňovanou občanskou vybaveností. Další sídliště tvořená bytovými domy vznikla v průběhu 70. a 80. let 20. století v ulicích Višňovce (3 až 5 podlažní zděné a panelové domy), Družba I. (6 až 8 podlažní panelové domy). V ulici Družba II. výšková hladina zástavby graduje (8 podlažní panelové domy). Souběžně s výstavbou hromadného bydlení v bytových domech probíhala již od 50. a 60. let individuální bytová výstavba rodinných domů. Vznikly tak nové čtvrti nízkopodlažní zástavby. Na severním okraji Hulína podél ulic Partyzánké, P. Bezruče a F. Kokeše (novější zástavba ze 70. a 80. let); severovýchodně od města - ve směru na Holešov - byla v 70. a 80. letech realizována zástavba v lokalitě U stavu a na západním okraji Hulína lokalita Včelín (nová zástavba z 80. a 90 let). Poměrně výjimečným reliktem původní zástavby je zejména zástavba v ulici Poděbradově v JZ části Hulína charakteristická úzkými parcelami a stísněnými prostorovými poměry. Zástavba v místních částech Chrášťany a Záhlinice je vesměs nízkopodlažní, tvořená původními, řadově přiřazovanými, zemědělskými usedlostmi s hospodářským zázemím, novějšími rodinnými domky izolovanými, dvojdomky, případně řadovými domky. Hlavní funkcí je bydlení doplňované a chovem drobného hospodářského zvířectva a využíváním užitkových zahrad a záhumenků.

3


Následující údaje zobrazují přehled o domovním a bytovém fondu v celém správním území města Hulína. Podkladem bylo Sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991

1.2.2. Domovní fond Počet domů celkem ..........................................................................................................................1 320 z toho trvale obydlené ......................................................................................................................1 183 Počet neobydlených domů ...................................................................................................................137 Průměrné stáří domu ..........................................................................................................................51,2 Počet rodinných domků celkem (absolutně) .......................................................................................989 Počet rodinných domků v % (relativně) .............................................................................................83,6

1.2.3 Bytový fond Počet bytů celkem ............................................................................................................................2 827 Počet neobydlených bytů .....................................................................................................................171 Počet trvale obydlených bytů ...........................................................................................................2 656 Tab. 1.2.1. Rozložení trvale obydleného bytového fondu v jednotlivých městských částech 1971 počet domů 1 005 35 * 105 * 1 145

Hulín Chrášťany Záhlinice Celkem

1980 počet bytů 1 834 37 * 139 * 2010

počet domů 1 034 31 101 1 166

1991 počet bytů 2 284 34 124 2 442

počet domů 1 045 28 110 1 183

počet bytů 2 502 29 125 2 656

2000 počet počet domů bytů * 2549 * 30 * 126 * 2705

*/ Data nebylo možno ověřit

Přirozený nárůst bytů v letech 1970 - 1980..................................................................................... + 432 Přirozený nárůst bytů v letech 1980 - 1991...................................................................................... + 214 Přirozený nárůst bytů v letech 1991 - 2000..................................................................................... + 49 Pro účely stanovení navrhovaného počtu obyvatel bylo provedeno srovnání průměrné obložnosti bytového fondu v uplynulých dvou dekádách a extrapolací byla stanovena prognózovaná obložnost do r. 2020 - viz následující tabulka Tab. 1.2.2. Údaje o obložnosti bytového fondu – počet obyvatel / byt v letech 1980 - 2000 1980 Hulín Chrášťany Záhlinice Celkem

1991

2000

Počet Obyv.

počet bytů

obyv/ 1 byt

počet obyv.

počet bytů

obyv/ 1 byt

Počet obyv.

počet bytů

obyv/ 1 byt

7198 82 369 7649

2284 34 124 2442

3,15 2,41 2,98 3,13

7433 77 385 7895

2502 29 125 2656

2,97 2,66 3,08 2,97

7257 94 381 7732

2549 30 126 2705

2,85 3,13 3,02 2,86

Tab. 1.2.3. Optimistická prognóza obložnosti bytového fondu – počet obyvatel / byt v r. 2020

Hulín Chrášťany Záhlinice Celkem

2020 Počet bytů 3100 120 215 3435

Počet obyvatel 8300 300 600 9200

4

obyv/ 1 byt 2,70 2,50 2,80 Ø 2,68


Tab. 1.2.4. Sumární údaje o stávajícím a navrhovaném počtu bytů Hulín

Chrášťany

Záhlinice

1

stáv. počet obyvatel (2000)

7257

94

381

2

stávající počet bytů (2000)

2549

30

126

3

Navrhovaný počet obyvatel (k r. 2020)

8500

300

600

4

obložnost = obyv/byt (k r. 2020)

2,70

2,50

2,80

5 6 7 8

potřeba bytů [ř.3 : ř.4] Odhadovaný úbytek bytového fondu do r. 2015 počet bytů v nových lokalitách celkový počet bytů pro navrhovaný počet obyvatel [ř.2 + ř.7 - ř. 6] Celkový počet obyvatel pro navrhovaný počet bytů obyvatel při odhadované obložnosti = maximální kapacita území [ř.8 x ř.4] Chybějící počet bytů, který bude saturován přestavbou a dostavbou ve stávajícím zastavěném území [ř.5 - ř.8]

3148 100 520 2969

120 5 105 130

214 10 85 201

8016

325

563

179

-

13

9 10

Tab. 1.2.5. Vybrané celkové součty tabulky č. 1.2.4 řádek 1 2 3 5 6 7 8 9 10

Hulín 7257 2549 8500 3148 100 520 2969 8016 179

Chrášťany 94 30 300 120 5 105 130 325 -

Záhlinice 381 126 600 214 10 85 201 563 13

Celkem 7732 2705 9400 3482 115 710 3300 8904 192

2. Občanská vybavenost Následující přehled ukazuje zastoupení jednotlivých druhů občanského zařízení v řešeném území dle jednotlivých městských částí. Označení zařízení koresponduje s označením ve výkresové části (kde však nejsou vyčerpávajícím způsobem vyznačena všechna zařízení, zejména s ohledem na přehlednost). V následujícím výčtu nejsou podchycena veškerá zařízení (převážně služby), zejména z důvodů měnící se skladby zařízení, která je dána volným tržním prostředím. Celkově je možno konstatovat, že Hulín má dostatečně dimenzovanou občanskou vybavenost, přestože některá zařízení chybí. Tab. 2.1: Občanská vybavenost v Hulíně Druhová podskupina

Školství a výchova

Kultura a osvěta

Druh občanského zařízení

Mateřská škola Základní škola Základní umělecká škola Městský dům dětí a mládeže Junák Střední odborné učiliště Víceúčelové kulturní zařízení (sdružený klub) Společenský sál (sokolovna) Letní kino

5

Počet

Označení

2 2 1 1 1 2 1 1 1

Š1 Š2 Š3 Š3 Š4 Š5 K1 K2 K3


Tab. 2.1: Občanská vybavenost v Hulíně - pokračování Druhová podskupina

Kultura a osvěta

Tělovýchova a sport

Zdravotnictví a sociální péče

Maloobchodní síť

Ubytování a stravování Veřejné stravování

Služby nevýrobní

Služby výrobní a opravárenské

Správa a řízení

Církevní zařízení


Městská knihovna, místní knihovna Venkovní kulturní zařízení (výletiště) Museum dětská hřiště hřiště pro děti a mládež maloplošná hřiště pro házenou, odbíjenou tenisové kurty hřiště a stadiony pro kopanou plavecký bazén otevřený kynologické cvičiště jesle Obvodní zdravotní středisko (Sociální dům) privátní zdravotnické zařízení lékárna dům s pečovatelskou službou prodejny a velkoprodejny potravin, smíš. zboží specializované prodejny (oděvy, obuv...) prodejny průmyslového zboží ostatní prodejny tržnice prodejny stavebnin prodejna auto – moto, autobazar hotely Ubytovny Restaurace, kavárny, vinárny bankovní ústavy ostatní služby hřbitovy sběrna druhotných surovin opravny autoservis, pneuservis, auto-moto služby ostatní opravny a zařízení zahradnictví ostatní výrobní služby Městský úřad pošta Policie Dům požární ochrany, hasičská zbrojnice kostel (sv. Václava) farní úřad Modlitebna Církve husitské

Počet

Označení

1 1 ~8 ~5 ~5 1 1 1 1 1 1 ~5 1 1 ~ 10 ~ 20 ~ 10 ~ 10 1 1 ~5 1 2 ~ 10 2 ~ 10 1 1 ~ 10 ~5 ~ 10 1 ~5 1 1 1 1 1 1 1

K4 K5 K6 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 Z1 Z2 Z2 Z3 Z4 M1 M2 M3 M4 M5 M6 M7 R1 R2 R3 S1 S2 S3 S4 S5 S6 S7 S8 S9 U1 U2 U3 U4 C1 C2 C3

Počet

Označení

1 1 1 1 1 1 1 1

Š1 K5 K6 T2 M1 R3 U4 C1

Tab. 2.2. Občanská vybavenost v Záhlinicích Druhová podskupina

Školství a výchova Kultura a osvěta Tělovýchova a sport Maloobchodní síť Veřejné stravování Správa a řízení Církevní zařízení


Mateřské škola Venkovní kulturní zařízení (výletiště) Muzeum (Skopalíkovo) Hřiště pro děti a mládež maloplošná Prodejny a velkoprodejny potravin, smíš. zboží Restaurace Dům požární ochrany, hasičská zbrojnice kostel (Nanebevzetí P. Marie)

6


3. Ekonomický potenciál území V následující tabulce č. 3.1. jsou uvedeny významné ekonomické subjekty, které se nacházejí v řešeném území města Hulín. Označení dílčích jednotek koresponduje s výkresovou částí. Pro přehlednost a srozumitelnost nebyly v grafické vyznačeny všechny ekonomické subjekty. Tab. 3.1: Přehled významných ekonomických subjektů v řešeném území (stav k r. 2000) Druhová podskupina

Průmyslová výroba a sklady

Zemědělská výroba Ostatní prvovýroba

Označení dílčích jednotek

Označení

PILANA, a.s. TOSHULIN, a.s. KARIM s.r.o (pila) Areál bývalého cukrovaru Spojené štěrkovny a pískovny Hulín s.r.o. ZAPA Beton s.r.o. OSS Kroměříž ČMO – obalovna s.r.o. JEMČA, a.s. (sklady) UNITEX, a.s. (sklady) Velkosklad knih Gottshol Alcuilux CZ ROVINA, a.s. Velkoobchod potravin KTO Haná s.r.o. SANAS s.r.o. ULZA Areál bývalého státního statku (ROVINA, a.s.) MEGA s.r.o. Jihomoravské pivovary, a.s. Areál bývalého ZD (ROVINA, a.s.)

V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7 V8 V9 V 10 V 11 V 12 V 13 V 14 V 15 V 16 V 17 V 18 V 19 V 20 V 21

Živočišná výroba (ROVINA, a.s.)

ZV 1

Rybářství Hulín

R1

4. Doprava 1. Základní údaje Z hlediska silničních dopravních vztahů je město Hulín napojeno na hlavní silniční síť prostřednictvím silnice I/47 (Bystřice p.H. - Holešov - Kroměříž - Hodonín) a silnice I/55 (Olomouc Uherské Hradiště - Břeclav). Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Hulín ležící na železniční trati č.330 Přerov - Břeclav a č.303 Kojetín - Hulín - Valašské Meziříčí - Ostrava. Jižně od města Kroměříž je umístěné civilní letiště s travnatou plochou. Pro trasu dálnice D 1 plánovanou v prostoru severozápadně od města je zpracována dokumentace pro stavební povolení a v návaznosti na dálnici je východně od města stabilizováno vedení rychlostní komunikace R 55 a R 49. Doprava vodní – územní rezerva pro vodní cestu Dunaj - Odra - Labe je vedena řečištěm řeky Moravy na západní hranici katastru Hulína.

7


2. Silniční doprava Řešeným územím města Hulína procházejí tyto silnice: • • • • • • • •

I/47 ............................................................................................................ Vyškov – Přerov - Ostrava I/55 .................................................... Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav - st. Hranice Rakousko II/432 ..................................................................................... Holešov – Kroměříž - Kyjov - Hodonín III/4324 ...................................................................................................................... Hulín - Pravčice III/4325...................................................................................................................... Hulín - příjezdná III/4328.....................................................................................................Hulín - Skaštice - Chropyně III/055 11............................................................................................... Hulín - Chrášťany - Záhlinice III/438 28......................................................................................... Záhlinice - Kurovice - Míškovice

Silnice I/47 a I/55jsou zařazeny do vybrané silniční sítě. Zbývající silnice patří do ostatní silniční sítě.

a) Širší vztahy Z hlediska celostátní silniční sítě je město umístěné na významné křižovatce silnic I/47 a I/55 umožňující napojení části východní Moravy (Zlínsko, Vsetínsko) na dálnici D1 (Vyškov – Brno – Praha). Obě tyto silnice doplněné o silnici II/432 vedoucí východním směrem na Holešov tvoří severojižní dopravní kříž. V návrhu se dle dokumentace pro územní rozhodnutí z roku 1998 předpokládá, že dálniční tah D1 bude veden po trase dálnice Brno – Vyškov s pokračováním na Kroměříž. Dále trasa povede severně od města Kroměříž až po novou křižovatku severně od Hulína, kde se vytvoří mimoúrovňová křižovatka s navrhovanou trasou silnice R 55 vedoucí z jihu od Otrokovic východně od železniční trasy Přerov – Břeclav. Trasa dálnice D 1 odtud povede v peáži se silnicí R 55 na sever až k Přerovu. Od křižovatky dálnice D 1 a silnice R 55 umístěné severně od Hulína se předpokládá vybudovat novou rychlostní silnici R 49 vedoucí východním směrem jižně od Holešova a Fryštáku až do Vizovic.

b) Silnice I/47 přichází na katastr města ze západu od Kroměříže v přímé v rovinatém území s minimálními podélnými sklony. Na západním okraji Hulína je na ní odbočka k čerpací stanici PHM se samostatným levým odbočovacím pruhem. Trasa silnice dále překračuje úrovňovým přejezdem nechráněnou železniční trať Hulín – Kroměříž – Kojetín. Severně od náměstí Míru se silnice připojuje na silnici I/55. Zde je samostatný levý odbočovací pruh včetně dopravních ostrůvků. Odtud vede silnice severním směrem v peáži se silnicí I/55. Její trasa je stabilizovaná. Živičná vozovka je šířky 8 až 10 m.

c) Silnice I/55 přichází do města z jihu od Tlumačova. Na jižním okraji katastru je styčná křižovatka s příjezdem do firmy Metalšrot Tlumačov. Na silnici I/55 je zde samostatný levý odbočovací pruh. Dále silnice vede severním směrem v přímé s jedním levým obloukem o dostatečném poloměru. Na jižním okraji obce Záhlinice je průsečná křižovatka, na níž se k silnici I/55 připojuje z východu silnice III/438 28 do Kurovic a ze západu účelová komunikace k areálu zemědělské farmy a do západní části obce. Dále na sever trasa pokračuje kolem hřbitova (zde je průsečná křižovatka s místní komunikací a příjezdem do soukromé firmy) a hasičské zbrojnice, kde je odsazená křižovatka (na západ s místní komunikací, tvořící příjezd na náves a na východ se silnicí III/055 11 do Chrášťan. Odtud vede silnice I/55 nezastavěným územím v přímé do Hulína. Z tohoto úseku odbočují dva příjezdy do soukromých firem. Na jižním okraji Hulína je východně od silnice I/55 umístěna čerpací stanice PHM. Severně od ní se k silnici I/55 z východu připojuje pod velkým úhlem silnice III/055 11 z Chrášťan. Dále trasa vede v přímé, překonává dva úrovňové přejezdy se železničními vlečkami mimo provoz a kříží se s řadou místních ulic (1.máje, Sadová, Čs. Armády, Zahradní a Havlíčkova). Na těchto křižovatkách jsou vytvořeny dopravní ostrůvky. Před mostem přes řeku Rusavu se z východu připojuje silnice

8


II/432 od Holešova. Na této křižovatce je samostatný levý odbočovací pruh včetně dopravních ostrůvků. Dále na sever trasa projíždí centrálním náměstím Míru se dvěma místními křižovatkami a dopravními ostrůvky. Severně od náměstí se k silnici I/55 připojují ulice B.Němcové, Sušilova, Čechova a Vrchlického. U školy je významná křižovatka se silnicí I/47 (ze západu od Kroměříže) a místní komunikací Komenského vedoucí z východu od Pravčic. Na této křižovatce jsou samostatné levé odbočovací pruhy a připojovací pruh směru od Kroměříže. Asi 80 m severně od této křižovatky odbočuje silnice III/4328 do Skaštic (samostatný levý odbočovací pruh). Silnice odtud pokračuje na sever, v úrovni překonává nechráněným úrovňovým přejezdem železniční trať Hulín – Kroměříž – Kojetín a opouští v přímé zastavěné území města. Podélný sklon silnici nepřekračuje 2 %. Její trasa je stabilizovaná. Živičná vozovka má šířku až 10 m. V návrhu je podél východní strany města navržen vedení rychlostní komunikace R 55 s mimoúrovňovou křižovatkou s dálnicí D1 a R 49 při severovýchodním okraji města. Severně od Hulína je navržena směrová úprava stávající silnice I/55 s mimoúrovňovým křížením a sjezdem z dálnice D1.

d) Silnice II/432 se dostává na katastr města z v východu od Holešova v přímé. Při východním okraji zástavby se trasa stáčí k jihozápadu, z jihu se připojuje silnice III/4325 k vlakovému nádraží a v klesání do 5% se dostává do podjezdu pod železniční tratí Přerov – Břeclav. Trasa dále vede v přímé se dvěma křižovatkami s místními komunikacemi (Hviezdoslavova a Javorová) doplněnými dopravními ostrůvky. U mostu přes Rusavu se silnice připojuje na silnici I/55. Její trasa je stabilizovaná. Živičná vozovka má šířku 7 až 9 m. V souvislosti s připravovanou rychlostní komunikací R 55 se počítá s úpravou trasy silnice II/432 a její připojení na R 55.

e) Silnice III/4324 začíná na křižovatce se silnicí I/55 u školy. Odtud vede východním směrem téměř v přímé. Z jihu se k ní připojují dvě krátké spojky, ul. Žižkova a Partyzánská, ze severu ulice A. Dvořáka. Na východ. okraji zástavby podchází zúženým podjezdem železniční trať č. 330 a následně zúženým podjezdem železniční trať č. 303. Její trasa je stabilizovaná. Živičná vozovka má šířku 5,5 - 6,5 m.

f) Silnice III/4325 Odbočuje na východním okraji Hulína ze silnice II/432 k jihu. Tvoří příjezd k vlakovému nádraží. Její podélný sklon nepřesahuje 4 %. Její trasa je stabilizovaná. Živičná vozovka má šířku 7 m.

g) Silnice III/4328 Začíná na severním okraji zástavby na křižovatce se silnicí I/55 jižně od čerpací stanice PHM. Odtud vede v přímé na severozápad, kde na nechráněném úrovňovém přejezdu překonává železniční trať Hulín - Kroměříž – Kojetín. Její trasa je stabilizovaná. Živičná vozovka má šířku 6 až 7 m. V souvislosti s realizací dálnice D1 dojde k úpravě její trasy (mimoúrovňové křížení s dálnicí).

h) Silnice III/055 11 Začíná u areálu cukrovaru na jižním okraji Hulína na křižovatce se silnicí I/55. Odtud vede v přímé k jihovýchodu, kde na chráněném přejezdu překračuje železniční trať Přerov – Břeclav. Dále vede dvěma směrovými oblouky na východ kolem hřbitova do Chrášťan. Obcí prochází ve stoupání do 6% třemi protilehlými směrovými oblouky o velmi malém poloměru. Návsí prochází v přímé. Na jižním okraji se silnice stáčí prudce k jihozápadu a ve stoupání do 2 % opouští katastr obce. Trasa dále vede v přímé, klesá až k chráněnému úrovňovému přejezdu přes železniční trať Přerov – Břeclav. Odtud vede silnice na západ v přímé až na křižovatku se silnicí I/55. V souvislosti s realizací rychlostní silnice R 55 dojde k úpravě její trasy. Živičná vozovka má šířku 5 až 6 m.

9


i) Dopravní zátěž Podkladem pro určení dopravní zátěže jsou výsledky "Celostátního sčítání dopravy na silniční síti v roce 2000", které prováděl brněnský závod Ředitelství silnic a dálnic České republiky. Sčítání bylo provedeno na silnici I/47 - dříve II/432 (na sčítacím stanovišti 6-2721), silnici I/55 (6-0721, 6-0731 a 6-0732) a silnici II/432 (6-2731). V souvislosti s realizací dálnice D 1 a rychlostní silnice R 55 dojde k výrazné změně zátěže na silnicí procházejících středem zástavby města. Vycházíme z předpokladu, že nové silnice převezmou alespoň 50 % zátěže. Pro sledovaný rok 2015 použijeme přepočtové koeficienty T=1,29, M=1,68 a M=0,9. Tab. 4.1. Roční průměrná denní intenzita za 24 hod (RPDI) v roce 2015 Silnice I/47 – západ

Stanoviště 6-2721

I/55 – sever

6-0721

I/55 – střed

6-0731

I/55 – jih

6-0732

II/432

6-2731

rok 2000 2015 2000 2015 2000 2015 2000 2015 2000 2015

T 2.263 1.132 2.530 1.265 3.921 1.961 3.662 1.831 1.742 871

O 8.783 4.392 3.942 1.971 15.272 7.636 6.291 3.146 7.123 3.562

M 70 35 23 12 116 58 54 27 73 37

S 11.116 5.553 6.495 3.248 19.309 9.655 10.007 5.004 8.938 4.469

nd 646 323 377 189 1.122 561 582 291 520 260

Nn 97 48 57 28 169 85 88 44 78 39

Tab. 4.2. Použité symboly k tabulce č. 4.1 T O M

těžká motorová vozidla a přívěsy S osobní a dodávkové automobily nd jednostopá motorová vozidla nn

součet všech motorových vozidel a přívěsů za 24 hodin průměrná denní hodinová intenzita (06 - 22 hod.) průměrná noční hodinová intenzita (22-06 hod.)

3. Místní komunikace Navazují na silniční síť a tvoří tak společné základní komunikační kostru města. Jedná se o ulici Partyzánskou (6 m) a zajišťující s ulicí Antonína Dvořáka (5 – 6 m) dopravní obsluhu severní části Hulína, ulici Vrchlického (5,5 m) s navazujícími ulicemi Nerudovou (a m) Palackého (5,5 m) tvořící dopravní kostru západní části města, ulici Čechovu, Tyršovu, Kostelní Žižkovu a Sušilovu vytvářející společně málo frekventovaný městský okruh kolem centra města, ulici E.Světlíka (6 m ) a Čs.armády (6 m) umožňující příjezd do sídliště Družba a ulice Zahradní (6 m) a Sadová (6 m) zajišťující příjezd do sídliště Sadová. Kromě toho je zde řada dalších méně významných uliček se zpevněným povrchem a šířkou 4 až 5,5 m. V Záhlinicích je nejvýznamnější cesta vedoucí přes náves (živice 5,5 m) a příjezd od hřbitova ke sportovnímu areálu (částečně zpevněná, 5 m). Kromě toho je zde nová ulice tvořící příjezd k nové zástavbě u železnice. V Chrášťanech je pouze živičná cesta (šířka 4 m) tvořící příjezd k areálu zemědělské farmy.

4. Pěší provoz Základní pěší provoz se odehrává na systému chodníků vedoucích podél silnic a hlavních místních komunikací. Dále je zde řada samostatných stezek (kolem kostela, sociálního domu a knihovny, lávka přes Rusavu v ulici Kostelní, spojka mezi ulicí Kostelní a Nerudovou s lávkou přes Rusavu, stezky podél řeky Rusavy s lávkou u zahrádkářské kolonie Kostelní a U stavu. Významný je podchod pod železniční tratí Přerov – Břeclav u vlakového nádraží, málo požívaný je podchod pod silnicí I/55 na náměstí Míru. Kromě toho se používají vozovky místních a účelových komunikací.

10


5. Doprava v klidu se dělí na dvě základní skupiny - odstavování a parkování osobních vozidel. Odstavování - umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace v místě bydliště. Součástí odstavování je garážování (umístění vozidla v krytých objektech). Parkování - umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace u objektů občanské vybavenosti, zaměstnání nebo bydlení. Parkování je umožněno před některými objekty občanského vybavení a před nebo uvnitř areálu větších firem. Nákladní vozidla jsou umisťována buď v areálech firem nebo na některých místních komunikacích. Řešené území je pro přehlednost rozděleno na základní sídelní jednotky a k počtu stání a obyvatel je stanoven dle ČSN 736110 požadovaný počet parkovacích a odstavných stání při stupni automobilizace 1 : 3,5. Tab. 4.3. Parkování (dle ČSN 73 6110) O = Oo . ka ................... odstavná stání P = Po . ka . kv . kp. kd .... parkovací stání ka = 1,2 (1 : 3,0) kv = 0,4 (do 20 000 obyvatel) kp = 1,0 nadměstský význam 0,8 celoměstský význam 0,6 místní význam kd = 1,6 (40 : 60)

v tabulce u odstavce „ČSN 73 6110“ znamená: - odstavná pro B.D: požadavek ČSN pro bydlící v bytových domech; v rámci RD předpokládáme garáže parkovací :požadavek ČSN pro všechny obyvatele

Tab. 4.4. Požadovaný počet parkovacích a odstavných stání při stupni automobilizace 1:3,5 v k.ú. Hulín Kód ZSJ

04930

31424

Počet. Počet. obyv. obyv. v celkem B.D.

2 040

4 175

474

3388

Místo

Počet stání Stávající ČSN 73 6110 Garáže Parkování Odstav.-B.D Parkovací

Hulín – střed Autobazar WUSO Sociální dům Knihovna Sport. areál ul. Dvořáka Koupaliště Letní kino Třebízského DPS Nábřeží U sport. areálu Tylova Kostel Celkem Žabínek – Družba U Unitexu Sklad učebnic Kostelní E.Světlíka Družba II Za hřbitovem U Hanačky Čs. Armády Hřbitov Supermarket R – market U cukrovaru Celkem

11

17 8 25

10 5 6 5 30 8 3 5 10 10 92

10 4 42 24 42 338 460

6 60 24 10 6 106

163

36

1 162

260


Tab. 4.4. Požadovaný počet parkovacích a odstavných stání při stupni automobilizace 1:3,5 v k.ú. Hulín Kód ZSJ

31425

Počet. Počet. obyv. obyv. v celkem B.D.

1218

799

Místo

Počet stání Stávající ČSN 73 6110 Garáže Parkování Odstav.-B.D Parkovací

Za drahou U stavu Vlakové nádraží Holešovská Višňovce Hotel Central Pilana Konzum Celkem

88 16 104

6 50 10 45 8 119

274

61

Tab. 4.5. Požadovaný počet parkovacích a odstav. stání při stupni automobilizace 1:3,5 v k.ú. Chrášťany Kód ZSJ 18976

Počet. Počet. obyv. obyv. v celkem B.D. 77

-

Místo

Počet stání Stávající ČSN 73 6110 Garáže Parkování odstav.-B.D Parkovací

Chrášťany Celkem

-

-

-

-

Tab. 4.6. Požadovaný počet parkovacích a odstav. stání při stupni automobilizace 1:3,5 v k.ú. Záhlinice Kód ZSJ 18977

Počet. Počet. obyv. obyv. v celkem B.D. 385

-

Místo

Počet stání Stávající ČSN 73 6110 Garáže Parkování odstav.-B.D Parkovací

Záhlinice Hospůdka U čápa Celkem

-

10 10

-

-

Z údajů uvedených v tabulce vyplývá, že v některých částech Hulína se projevuje nedostatek stání. Jedná se především o území s vícebytovými domy (sídliště Družba, Sadová a Višňovce).

6. Cyklistická doprava Město Hulín má svou polohou v rovinatém území podél řeky Rusavy a Moravy velmi dobré podmínky pro cyklistickou dopravu. Na katastru města však nejsou samostatné cyklistické stezky. Cyklisté využívají především silnice III.třídy, místní a účelové komunikace. Městem prochází navrhovaná nadregionální cyklistická trasa Kroměříž - Holešov - Bystřice p.H. Valašské Meziříčí a regionální trasa Kroměříž - Hulín – Rymice - Roštění - Pacetluky – Hlinsko p.H. dle „Územní studie cyklistických tras v oblasti řeky Moravy“ (Löw a spol., 1994).

7. Autobusová hromadná doprava budou i nadále zajišťovány pravidelnými autobusovými linkami ČSAD Kroměříž, ČSAD Hradec Králové a FTL Prostějov. Denně autobusy přepravují kolem 900 osob. V Hulíně je autobusové nádraží umístěné v těsné blízkosti vlakového nádraží. Řešeným územím projíždějí se zastavením následující autobusové linky: Hulín

• 000 102.......Prostějov – Kroměříž – Hodonín – Bratislava................... (1/1 spoj) • 000 163.......Šp.Mlýn – Hr. Králové - Prostějov – Zlín – Piešťany ............... (1/1) • 770 090.......Kroměříž – Hulín – Tlumačov ................................................. (3/3)

12


• 770 091.......Holešov – Kvasice – Lubná ..................................................... (2/1) • 770 300.......Kroměříž – Hulín – Kostelec u H. ............................................. (7/8) Chrášťany

• 770 090.......Kroměříž – Hulín – Tlumačov ................................................. (1/2) • 770 091.......Holešov – Kvasice – Lubná ..................................................... (1/1) Záhlinice

• 770 090.......Kroměříž – Hulín – Tlumačov ................................................. (1/2) • 770 091.......Holešov – Kvasice - Lubná ...................................................... (1/1) V řešeném území jsou následující autobusové zastávky - viz tab. č. 4.7. Docházková vzdálenost 500 m pokrývá podstatnou část zástavby. Na zastávkách a na autobusovém nádraží se doplní zastávkové pruhy a přístřešky pro cestující (dle ČSN 73 6425). Tab. 4.7. Zastávky hromadné dopravy Hulín

Chrášťany Záhlinice

náměstí TOS Spínačka U podjezdu U mostu cukrovar U štěrkoviště Restaurace

přístřešek, samostatná plocha přístřešek, zastávkový pruh zastávkový pruh přístřešek, zastávkový pruh přístřešek, zastávkový pruh přístřešek, zastávkový pruh zastávkový pruh přístřešek, zastávkový pruh

8. Účelová doprava • Lesní a polní cesty - systém zpevněných a především nezpevněných cest šířky 1,5 až 2,5 m. • Cesty v areálech - živičné cesty uvnitř větších areálů firem. • Cesty v zahrádkářských chatových osadách - nezpevněné cesty šířky do 2 m. Tyto trasy jsou stabilizované.

9. Železniční doprava Katastrálním územím Hulína prochází dvoukolejná železniční trať č. 330 Břeclav – Přerov, která je součástí II.tranzitního koridoru a trať č. 303 Kojetín - Valašské Meziříčí. Tab. 4.8. Základní parametry

trakce Traťová rychlost Počet vlaků průměrný počet vozů v soupravě max. počet vlaků v hodinové špičce

Traťový úsek Břeclav - Přerov Kojetín - Val. Meziříčí dieselová dieselová 100 km/hod 70 km/hod 80 km/hod 50 km/hod 62 36 78 6 8 8 5 24 12 3 1

osobní nákladní osobní nákladní lokomotivní osobní nákladní osobní nákladní

13


V rámci úprav, které zde probíhaly v letech 2001 - 2002 se provedly následující úpravy: • • • •

podchod k ostrovnímu nástupišti vybudování nástupišť nadstavba stávající výpravní budovy protihlukové úpravy, stěny a výměna oken

Na základě úprav v kolejišti došlo ke zvýšení traťové rychlosti na trati Přerov Břeclav na 160 km/hod. Situace na trati Kojetín – Ostrava je stabilizovaná a případné úpravy nepřesáhnou pozemek ČD. Obě trati se kříží mimoúrovňovým způsobem při severovýchodním okraji zástavby.

10. Letecká doprava Na území města Kroměříž se nachází neveřejné sportovní letiště. Na území města Holešova se nachází veřejné mezinárodní civilní letiště. Letiště má dvě vzletové a přistávací dráhy (VPD), které jsou travnaté. Jedná se o VPD 11/29 a VPD 05/23. V souladu s výhledovou studií vypracovanou Státní leteckou správou v Praze se chrání zájmy další vzletové a přistávací dráhy VPD 020/20.

11. Vodní doprava Na západním okraji řešeného území prochází výhledová trasa plavebního průplavu Dunaj - Odra Labe. V r. 1993 zpracovala akciová společnost Ekotrans Moravia s Aquatisem Brno studii "Vodní cesty České republiky", na jejímž základě vzniklo v roce 1993 nové „Generální řešení plavebního spojení Dunaj-Odra-Labe". Vyznačená upravená břehová linie má za úkol chránit výhledovou trasu průplavu s tím, že v prostoru vymezeném pro vedení trasy není možné umisťovat žádné jiné investice, kterými by byla výstavba a provoz výhledové vodní cesty znemožněn nebo významně ztížen. V řešeném území využívá osa plavebního kanálu dle původního "Generálního řešení" stáv. řečiště řeky Moravy.

12. Dopravní zařízení Na katastru města se při jeho jižním okraji při silnici I/55 v průmyslové zóně nachází čerpací stanice pohonných hmot (ČS PHM) se 3 stanovišti. Na severním okraji města v prostoru křižovatky na Chropyni je druhá ČS PHM se 6 stanovišti a při západním okraji u silnice I/47 na Kroměříž je třetí ČS PHM. Ke všem je zajištěno vhodné odbočení pomocí samostatného odbočovacího pruhu.

13. Hluk z dopravy a) Hluk ze silniční dopravy Podkladem pro výpočet hluku ze silniční dopravy jsou použity „Metodické pokyny“, zpracované VÚVA Praha - urbanistické pracoviště Brno,v roce 1991. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku v prostoru LAeq je stanovena podle nařízení Vlády ČR č. 502/2000 Sb. „O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací“. Stanoví se jako součet základní hladiny hluku LAZ = 50 dB(A) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám a denní době. Pro Hulín jsou stanoveny podél silnic I/47, I/55 a II/432 tyto limitní hranice hluku: • denní doba (06 - 22 hod) ......... 70 (60) db(A) • noční doba (22 - 06 hod) ......... 60 (50) db(A) Pro výpočet hluku se použije výpočtová rychlost 50km/hod. Hluk je počítán v zastavěném území pro pohltivý terén a rok 2015.

14


Tab. 4.9. Hluk ze silniční dopravy Úsek I/47 Západ I/55 Sever I/55 Střed I/55 Jih II/432 Osvobození

doba den noc den noc den noc den noc den noc

sklon <2 <2 <2 <2 <2 <2 <2 <2 <2 <2

n 323 48 189 28 561 85 291 44 260 39

F1 2,0 2,0 2,1 2,1 2,0 2,0 1,9 1,9 1,9 1,9

F2 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06

F3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

X 684 102 421 62 1.189 189 586 89 523 79

Y 68,4 60,1 66,2 58,0 70,8 62,8 67,7 59,5 67,2 59,9

50 17 13 40 15 16

d 60 14 8 11,5 23 9 13 12 -

70 8 -

Tab. 4.10. Použité symboly k tabulce č. 4.9 Faktor vlivu rychlosti dopravního proudu a % podílu nákladních vozů F2 Faktor vlivu podélného sklonu nivelety komunikace F3 Faktor vlivu povrchu vozovky X Výpočtová veličina

F1

Y n d50 LAeg

Hladina hluku ve vzdálenosti 7,5 m od osy vozovky Průměrná hodinová intenzita (den, noc) Hranice území, v němž LAeg > 50 dB (A) Ekvivalentní hladina hluku

b) Hluk ze železniční dopravy Vzhledem k tomu, že stanice Hulín je rozsáhlá s řadou železničních vleček a různých pohybů samostatných lokomotiv či souprav, jsou z hlediska hluku posuzovány pouze úseky ve volné trati. Algoritmus výpočtu:

Y = 10logX+40; X = 140.F4.F5.F6.m Tab. 4.11. Výpočet pro tratě 330 a 303 330 Přerov – Břeclav F4 = 0,65 F5 = 0,241.e (0,024v) = 2,09 F6 = 0,0375.z + 0,5 = 1,1 m = 70 X = 14.645 Y = 81,6 dB(A)

Trať 303 Kojetín - Valašské Meziříčí F4 = 0,65 F5 = 0,241.e (0,024v) = 2,09 F6 = 0,0375.z + 0,5 = 1,1 m = 70 X = 14.645 Y = 81,6 dB(A)

Tab. 4.12. Použité symboly k tabulce č. 4.11 v Max. dovolená rychlost v km/hod hl. druhy vlaků ž Počet vozů ve vlaku m Počet vlakových souprav za 24 hodin

F4 faktor vlivu trakce F5 faktor vlivu okamžité rychlosti F6 faktor vyjadřující prům. celk. počet voz. ve vlaku

c) Závěr Nadlimitní hladinou hluku nebude po realizaci dálnice D 1 a rychlostní silnice R 55 zasažena žádná zástavba podél silniční sítě. Ani obytné území podél železniční trati Přerov - Břeclav by po realizaci protihlukových opatření nemělo být zasaženo nadlimitním hlukem z dopravy.

15


5. Zásobování vodou 5.1. Současný stav Objekty obytné zástavby, objekty občanské a technické vybavenosti i průmyslové areály města Hulín jsou zásobovány pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě, která je součástí skupinového vodovodu Kroměříž. Skupinový vodovod Kroměříž je ve správě VaK a.s. Kroměříž. V katastrálním území města Hulín, na pravém břehu říčky Rusavy, západně zastavěného území, je situováno jímací území Hulín, které je jedním ze zdrojů skupinového vodovodu Kroměříž. Jímací území Hulín má rozhodnutím č.j. Vod.235/1-48/1985-Po ze dne 9.12.1985 vyhlášena pásma hygienické ochrany a povolen odběr v množství 80 l/s, tj. 2 522 880 m3/rok. Pásma hygienické ochrany - PHO 1. stupně, PHO 2. stupně vnitřní jsou vedena západně zastavěného území města Hulín, v PHO 2. stupně vnější se nachází západní a severní část zastavěného území města Hulín - zástavba situovaná na pravém břehu říčky Rusavy a západně trati ČD Břeclav - Přerov. Surová voda z jímacího území je pomocí čerpací stanice Hulín, která je situována v těsné blízkosti jímacího území, dopravována výtlačným řadem DN 300 do úpravny vody Kroměříž s kapacitou 200 l/s. Pitná voda z úpravny vody je pak výtlačným řadem dopravována do VDJ Kroměříž - Barbořina 2 x 6000 m3 + 5000 m3 (263,30/258,20). Z VDJ Barbořina 17 000 m3 je pak pitná voda dopravována vodovodním přivaděčem DN 500 do rozvodné vodovodní sítě města Hulín a dále pak vodovodním přivaděčem DN 600, DN 500 do skupinového vodovodu Holešov. V těsné blízkosti zdrojů jímacího území Hulín jsou situovány i vodní zdroje firmy TOS Hulín a cukrovaru. Severně areálu Státního statku Kroměříž, farma Hulín (nyní NIVA družstvo vlastníků). se nachází jímací území jeho vodního zdroje. Vodní zdroj měl rozhodnutím č.j. Vod.235/1/60/1642/90-Po ze dne 29.10.1990 vyhlášena pásma hygienické ochrany - PHO 1. stupně, PHO 2. stupně vnitřní, PHO 2. stupně vnější a povolen odběr v množství 1,50 l/s, tj. 46 600 m3/rok. Rozhodnutím o změně č.j. ŽP 231/2/337/19914/00-No ze dne 19.10.2000 byla povolena revize ochranných pásem jímacího území farma Hulín. Ochranné pásmo 1. Stupně zahrnuje plochu ve tvaru čtverce o výměře 576 m2 – část p.č. 3513/2 v k.ú. Hulín, ochranné pásmo 2. Stupně zahrnuje plochu ve tvaru mnohoúhelníku o výměře 9078 m2 (část p.č. 3513/2 a p.č. 3514 a 3515 v k.ú. Hulín) – původní PHO 2. stupně vnitřní. Východní část katastrálního území města Hulín, která leží jižně vodního toku Žabínek (včetně zatrubněného úseku), jižní část katastrálního území města Hulín, která leží východně a jižně vodních toků Rusava a Stonač, převážná část katastrálního území Chrášťany a převážná část katastrálního území Záhlinice se nachází v PHO 2. stupně vnější vodního zdroje Kvasice. Jižní okraj katastrálního území města Hulín se nachází v PHO 1. stupně a v PHO 2. stupně vnitřní vodního zdroje Kvasice. Vodní zdroj Kvasice má rozhodnutím č.j. Vod.235/1-2570/1984 ONV Kroměříž, ze dne 19.11.1984 stanovena pásma hygienické ochrany. V současné době jsou zpracovávány podklady pro revizi těchto ochranných pásem. Převážná část řešeného území - část katastrálního území města Hulín, část katastrálního území místní části Chrášťany a část katastrálního území místní části Záhlinice, které leží západně trati ČD Břeclav - Přerov se nachází v území CHOPAV - Kvartér řeky Moravy. V řešeném území se nachází i měrné vodohospodářské objekty Českého hydrometeorologického ústavu Praha, které slouží k měření základních hydrologických údajů podzemních vod a pramenů. V katastrálním území města Hulín, severně zastavěného území města, severně trati ČD Kojetín Valašské Meziříčí a v těsné blízkosti silnice III/4328 se nachází vrt základní sítě VB 0157. V katastrálním území města Hulín a to severně silnice II/432 a severně trati ČD Kojetín - Valašské Meziříčí se nachází i vrty hydropedologického profilu HP 207 Hulín - Bílany. Jedná se o vrty KB 219, KB 220, KB 222, KB 224, KB 226 - KB 232 a KB 234. V katastrálním území místní části Chrášťany se západně zastavěného území a v těsné blízkosti trati ČD Břeclav - Přerov nachází vrt základní sítě VB 0160.

16


Měrné vodohospodářské objekty mají rozhodnutím čj. Vod.235/1-1114/84-Chý ze dne 3.8.1984 stanoveno u vrtů ochranné pásmo do vzdálenosti R = 250 m, ve kterém veškeré mimořádné zásahy musí být oznámeny ČHMÚ Praha. Současně zastavěná část města Hulín, která se nachází v rovinném terénu, ve výškách 190,0 - 198,0 m n.m. je zásobována pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě, do které je pitná voda dopravována vodovodním přivaděčem DN 500 z VDJ Kroměříž - Barbořina 2 x 6000 m3 + 5000 m3 (263,30 /258,20). V současné době je na veřejnou vodovodní síť napojeno 100 % bytového fondu. Tlakové poměry ve vodovodní síti jsou vyhovující, max. hydrostatický tlak ve vodovodní síti dosahuje hodnot do 0,70 MPa. Rozvodná vodovodní síť, která je vybudována DN 250 - DN 80 a slouží i k požárním účelům, je na vodovodní přivaděč DN 500 napojena třemi přívodními řady - vodovodním přívodním řadem DN 150, kterým je pitná voda přiváděna do západní části zástavby, situované na pravém břehu Rusavy, vodovodním přívodním řadem DN 250, kterým je pitná voda přiváděna do jižní části města, situované na levém břehu Rusavy a vodovodním přívodním řadem DN 300, kterým je pitná voda přiváděna do východní části zástavby. Vodovodní přívodní řad DN 150, který byl situován v souběhu s vodovodním přívodním řadem DN 250 pro zásobování pitnou vodou jižní části města, situované na levém břehu Rusavy, je v současné době již mimo funkci. Správce vodovodní sítě VaK Kroměříž uvažuje o rekonstrukci výtlačného řadu z trub ocelových DN 300 do úpravny vody Kroměříž (na DN 400) s postupnou rekonstrukcí dožívající stávající vodovodní sítě (centrum města a okolní starší zástavba). Problémem stávajícího systému rozvodné vodovodní sítě ve městě Hulín je propojení vodovodní sítě, kterou je zásobována zástavba situovaná na pravém a na levém břehu Rusavy. V současné době existuje pouze jedno vodovodní propojení přes říčku Rusavu. V případě nedostatku pitné vody ve skupinovém vodovodu Kroměříž existuje možnost rozšíření jímacího území Hulín až na vydatnost 150 l/s. V rámci rozšíření jímacího území Hulín by byla nutná i rekonstrukce stávající čerpací stanice Hulín. Zastavěné území místní části Chrášťany, které se rozprostírá ve výškách 192 - 202 m n.m., není v současné době ještě na skupinový vodovod Kroměříž napojeno. Objekty obytné zástavby, objekty občanské vybavenosti i objekty zemědělské výroby jsou v současné době zásobovány pitnou a užitkovou vodou z vlastních zdrojů - studní. Kvalita vody v těchto zdrojích v převážné většině neodpovídá požadavkům ČSN 75 7111. Výhledově je uvažováno s vybudováním rozvodné vodovodní sítě v místní části Chrášťany, která bude na vodovodní přivaděč Kroměříž - Hulín - Holešov DN 600 z VDJ Kroměříž - Barbořina 2 x 6000 m3 + 5000 m3 (263,30 /258,20) napojena přívodním řadem DN 150, který bude pokračovat DN 100 i do místní části Záhlinice. Výhledově je uvažováno i s napojením obce Kurovice a to severně zastavěného území místní části Chrášťany. Tlakové poměry ve vodovodní síti místní části Chrášťany budou vyhovující, max. hydrostatický tlak ve vodovodní síti bude dosahovat hodnoty do 0,70 MPa. MÚ Hulín má připravenou dokumentaci „Zásobování vodou Chrášťany“ - DÚŘ - IDOP Olomouc a.s. 05/1996. Zastavěné území místní části Záhlinice, které se rozprostírá ve výškách 188 - 199 m n.m. není v současné době ještě na skupinový vodovod Kroměříž napojeno. Objekty obytné zástavby, objekty občanské vybavenosti i objekty zemědělské výroby jsou v současné době zásobovány pitnou a užitkovou vodou z vlastních zdrojů - studní. Kvalita vody v těchto zdrojích v převážné většině neodpovídá požadavkům ČSN 75 7111. Výhledově je uvažováno s vybudováním rozvodné vodovodní sítě v obci, která bude na vodovodní přivaděč Kroměříž - Hulín - Holešov DN 600 z VDJ Kroměříž - Barbořina 2 x 6000 m3 + 5000 m3 (263,30 /258,20) napojena přívodním řadem DN 100, který bude pokračováním přívodního řadu DN 150 do místní části Chrášťany. Max. hydrostatický tlak ve vodovodní síti bude u nejníže položené zástavby dosahovat hodnoty do 0,75 MPa. Na domovních instalacích jednotlivých nemovitostí budou osazeny redukční ventily.

17


5.2. Výpočet potřeby pitné vody 5.2.1. Hulín Výpočet potřeby pitné vody je proveden pro navrhované a výhledové lokality bytové výstavby a to dle Směrnice č.9/1973.

a) Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo: 1. Specifická potřeba pitné vody pro bytový fond:

• Byty v RD s koupelnou, s lokálním ohřevem TUV - 230 l/obyv/den, je snížena dle čl. IV, odstavec 4 o 40 % (samostatné měření odběru vody pro každý byt ) na 138 l/obyv/den. 2. Specifická potřeba pitné vody pro občanskou a technickou vybavenost

stávající počet obyvatel k r. 2000 města Hulín = 7 257 obyv.: • město s 5 000 - 20 000 obyv. - 70 l/obyv/den • součinitel denní nerovnoměrnosti kd = 1,35 • součinitel hodinové nerovnoměrnosti kh = 1,80 3. Nárůst potřeby pitné vody pro město Hulín

• obložnost k r. 2020 - Hulín - 2,70 obyv/b.j; Tab. 5.2.1. Nárůst potřeby pitné vody pro město Hulín lokalita bytové výstavby H-B1 H-B2 H-B3 H-B4 H-B5 H-B6 H-B7 H-B8 H-B9 H - B 10 H - B 11 H - B 12 H - B 13 H - B 14 H - B 15 H - B 16 H - B 17 H - B 18 H - B 19 H - B 20 H - B 21 H - B 22 H - B 23 Celkem

počet b.j.

počet obyv

50 15 7 50 30 1 1 35 20 15 30 20 4 10 3 4 1 10 1 3 200 6 4 520

135 40 19 135 81 3 3 94 54 40 81 54 11 27 8 11 3 27 3 8 540 16 11 1404

specif. potř. vody pro byt. fond 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138 138

specif. potř. vody pro obč.a techn. vybavenost 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70 70

18

Qd m3/d

qd l/s

Qm m3/d

qm l/s

qh l/s

28,08 8,32 3,95 28,08 16,85 0,62 0,62 19,55 11,23 8,32 16,85 11,23 2,29 5,62 1,66 2,29 0,62 5,62 0,62 1,66 112,32 3,33 2,29 292,02

0,33 0,10 0,05 0,33 0,20 0,01 0,01 0,23 0,13 0,10 0,20 0,13 0,03 0,07 0,02 0,03 0,01 0,07 0,01 0,02 1,30 0,04 0,03 3,45

37,91 11,23 5,33 37,91 22,75 0,84 0,84 26,39 15,16 11,23 22,75 15,16 3,09 7,89 2,24 3,09 0,84 7,89 0,84 2,24 151,63 4,50 3,09 394,84

0,44 0,13 0,06 0,44 0,26 0,01 0,01 0,31 0,18 0,13 0,26 0,18 0,04 0,09 0,03 0,04 0,01 0,09 0,01 0,03 1,76 0,05 0,04 4,6

0,79 0,23 0,11 0,79 0,47 0,02 0,02 0,55 0,32 0,23 0,47 0,32 0,06 0,16 0,05 0,06 0,02 0,16 0,02 0,05 3,16 0,09 0,06 8,21


b) Potřeba pitné vody pro zemědělství a průmysl Nárůst potřeby pitné vody pro navrhované výrobní lokality, situované v k.ú. Hulín bude řešen v rámci projektových dokumentací jednotlivých navrhovaných lokalit, na základě požadavků investora.

5.2.2. Chrášťany, Záhlinice Tab. 5.2.2. Počet obyvatel obec Chrášťany Záhlinice

počet obyv. - stávající 94 3810

počet obyv. - návrh 300 600

počet obyv. - výhled 325 3) 600

Navrhovaná lokalita zástavby CH-B7 bude zásobována pitnou vodou v rámci výstavby vodovodní sítě místní části Záhlinice.

a) Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo 1. Specifická potřeba pitné vody pro bytový fond

• Specifická potřeba pitné vody - byty s koupelnou, s lokálním ohřevem TUV - 230 l/obyv/den, je snížena dle čl. IV, odstavec 4 o 40 % ( byty v RD, samostatné měření odběru vody pro každý byt ) na 138 l/obyv/den. 2. Specifická potřeba pitné vody pro občanskou a technickou vybavenost

• obec do 1000 obyv. - 20 l/obyv/den Tab. 5.2.3. Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo obec Chrášťany Záhlinice

Qd byt. fondu (m3/den) 40,71 4 86,94 5

Qd vybav (m3/den) 5,90 12,60

Qd obyv ( m3/den) 46,61 99,54

Tab. 5.2.4. Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo obec Chrášťany Záhlinice

Qd obyv (m3/den) 46,61 6 99,54 7

Qm obyv (m3/den) kd =1,50 69,92 149,31

qd obyv ( l/s) 0,54 1,15

3

Včetně 30 obyvatel navrhované lokality CH-B7 Mimo 30 obyvatel navrhované lokality CH-B7 5 Včetně 30 obyvatel navrhované lokality CH-B7 6 Mimo 30 obyvatel navrhované lokality CH-B7 7 Včetně 30 obyvatel navrhované lokality CH-B7 4

19

qm obyv( l/s) 0,81 1,73

qh obyv (l/s) kh=1,80 1,46 3,11


6. Odkanalizování 6.1. Současný stav Zastavěné území města Hulín je odkanalizováno systémem jednotné kanalizace, s čištěním splaškových a části průmyslových odpadních vod v městské ČOV. V současné době je na veřejnou kanalizaci napojeno 93 % obyvatel. Kanalizační systém města Hulín je ve správě VaK a.s. Kroměříž. Jednotná kanalizace, kterou je odkanalizováno zastavěné území města Hulín, byla budována postupně a to v dimenzích DN 300, DN 400, DN 500, DN 600, DN 800, DN 1000, DN 1100, DN 1200 a DN 1500. Z důvodů postupného budování jednotlivých kanalizačních stok jsou tyto různého stáří a rozdílného technického stavu. Vzhledem k rovinnému terénu jsou na kanalizaci vybudovány 2 čerpací stanice - na levém břehu Rusavy čerpací stanice ČS1, která je ve správě VaK a.s. Kroměříž, na pravém Rusavy čerpací stanice ČS2, která je ve správě města Hulín. Před čerpacími stanicemi jsou vybudovány dešťové oddělovače, jejichž recipientem je říčka Rusava. Jižně pod zastavěným územím města Hulín je vybudována mechanicko-biologická ČOV. Výstavba ČOV byla dokončena v roce 1986. Mechanicko-biologická ČOV byla realizována bez kalového hospodářství, které bude dobudováno v další samostatné etapě. Mechanickou část ČOV tvoří lapák štěrku, jemné česle, lapák písku a usazovací nádrž. Biologická část sestává z aktivačních a dosazovacích nádrží. Na mechanicko-biologické ČOV jsou dočišťovány i průmyslové odpadní vody z firmy TOS Hulín a.s. a to po předčištění na čistírně zaolejovaných vod, situované v areálu TOS Hulín a.s. Přebytečný kal je přečerpáván do usazovací nádrže, odkud je ve směsi s primárním kalem přečerpáván do FEKA vozů a odvážen ke zneškodňování na ČOV Holešov, případně na ČOV Kroměříž. ČOV nemá vyhlášeno pásmo hygienické ochrany. Rozhodnutím o změně vypouštění odpadních vod do vodního toku Rusava pod čj. ŽP231/2/58/1369/00-Cl ze dne 15.2.2000 jsou stanovena množství : ∅

48 l/s ⇒ max. 72 l/s

⇒ 124 410 m3/měs ⇒ 1 493 tis. m3/rok

Tab. 6.1.1. Stanovené množství vypouštěných odpadních vod do vod. toku Rusava v kvalitě pro 12 000 EO CHSKCR BSK5 NL N-NH4+ NANORG

p 100 mg/l 25 mg/l 25 mg/l 15 mg/l 25 mg/l

m 150 mg/l 50 mg/l 50 mg/l 30 mg/l 40 mg/l

417,7 kg/den 103,7 kg/den 103,7 kg/den 62,2 kg/den 103,7 kg/den

151,4 kg/den 37,9 kg/den 37,9 kg/den 22,7 kg/den 37,9 kg/den

ČOV byla dimenzována na předpokládané množství znečištění k roku 2020, přičemž údaje předpokládané k roku 2000 se značně liší od skutečně naměřených hodnot. Tab. 6.1.2. Předpokládané a skutečné hodnoty znečištění Průměrný přítok odp. vod Q24 Max. denní přítok Qmax Max. hodinový přítok qmax Přivedené znečištění v BSK5 Max. přivedené znečištění v BSK5 Počet EO

předpoklad k r. 2000 6 070 m3/den 13 584 m3/den 566 m3/hod 897 kg/den 1559 kg/den 14 945 EO

skutečná měření v období 01/99-06/00 1 675 m3/den 2 865 m3/den 120 m3/hod 240 kg/den 485 kg/den 4 000 EO

Vzhledem ke skutečnosti, že současný počet EO a současné znečištění přiváděných odpadních vod na ČOV je oproti projektovaným předpokladům jen čtvrtinové, pracuje dnes ČOV značně neeko20


nomicky. Technologické vybavení je zejména v biologickém stupni značně předimenzované. ČOV má také neúměrnou spotřebu el. energie. Vzhledem k těmto skutečnostem VaK Kroměříž a.s. uvažuje se zefektivněním účinnosti ČOV. Zastavěné území místní části Chrášťany je v současné době odkanalizováno jednotnou kanalizací DN 300 - DN 500 z trub betonových, která je vyústěna pod zastavěným územím obce do vodního toku Mojena. Stoky jednotné kanalizace, která je v majetku města Hulín, byly vybudovány v letech 1930 1940 a jsou ve špatném technickém stavu. Splaškové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí jsou do kanalizace zaústěny u novější zástavby po předčištění v septicích, u starší zástavby bez předchozího předčištění, případně jsou vybudovány bezodtokové jímky na vyvážení. U zástavby nové jsou budovány domovní ČOV. Na kanalizační systém je napojeno 80 % obyvatel. Zastavěné území místní části Záhlinice je v současné době odkanalizováno jednotnou kanalizací DN 300 - DN 700 z trub betonových, která je pod zastavěným územím obce dvěma výústními objekty vyústěna do Kurovického potoka. Stoky jednotné kanalizace, která je v majetku města Hulín, byly vybudovány ve 40. letech a jsou ve špatném technickém stavu. Splaškové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí jsou do kanalizace zaústěny u novější zástavby po předčištění v septicích, u starší zástavby bez předchozího předčištění, případně jsou vybudovány bezodtokové jímky na vyvážení. U zástavby nové jsou budovány domovní ČOV. Na kanalizační systém je napojeno 93 % obyvatel. Areál Jihomoravských pivovarů a.s. - sladovna Záhlinice má vybudován vlastní kanalizační systém s biologickou ČOV.

6.2. Hydrotechnické výpočty 6.2.1. Hulín a) dešťové odpadní vody Q=ψ.A.i • • • • • •

kde ψ - odtokový součinitel pro různé kategorie zastavění ψ = 0,20 - 0,40 pro zastavěné plochy dle spádu 0,10 - 0,15 pro nezastavěné plochy dle spádu A - plocha v ha i - intenzita směrodatného 15 min. deště s periodicitou n = 0,50 i = 170 l/s/ha

b) splaškové odpadní vody - obyvatelstvo Nárůst množství splaškových odpadních vod obyvatelstva koresponduje s nárůstem potřeby pitné vody, uvedený v kapitole 5 - Zásobování vodou. 1. Nárůst průměr. denního přítoku městských splaškových odpadních vod

1404 obyvatel Q24,m = 292,02 m3/den q24,m = 3,45 l/s 2. Nárůst průměrného bezdeštného denního přítoku

Q24 = Q24,m + QB = 292,02 m3/den +292,02 m3/den x 0,10 = = 321,22 m3/den = 3,72 l/s = 13,38 m3/hod

21


3. Nárůst znečistění splaškových odpadních vod

1 404 EO x 60 g BSK5/obyv/den = 84,24 kg BSK5/den 1 404 EO x 55 g NL/obyv/den = 77,22 kg NL/den 1 404 EO x 125 g RL/obyv/den = 175,50 kg RL/den 4. Koncentrace znečistění nárůstu splaškových odpadních vod

262 mg BSK5/l 240mg NL/l 546 mg RL/l Nárůst množství splaškových odpadních vod navrhovaných lokalit výroby města Hulín bude řešen v rámci projektových dokumentací jednotlivých navrhovaných lokalit.

6.2.2. Chrášťany, Záhlinice a) dešťové odpadní vody • • • • • •

Q=ψ.A.i kde ψ - odtokový součinitel pro různé kategorie zastavění ψ = 0,15 - 0,40 pro plochy dle spádu S - plocha v ha i - intenzita směrodatného 15 min. deště s periodicitou n = 1 i = 130 l/s/ha

b) splaškové odpadní vody Množství splaškových odpadních vod z jednotlivých obcí koresponduje s potřebou pitné vody, uvedenou v kapitole 14 - Zásobování vodou. Navrhovaná lokalita CH-B7 místní části Chrášťany bude řešena v rámci odkanalizování místní části Záhlinice Tab. 6.2.1. Průměrný denní přítok městských splaškových odpadních vod obec Chrášťany Záhlinice

Q24,m (m3/den) 46,61 8 99,54 9

m3/hod 1,94 4,15

( l/s) 0,54 1,15

Tab. 6.2.2. Průměrný bezdeštný denní přítok : Q24 = Q24,m + QB (QB = Q24,m x 0,15) obec Chrášťany Záhlinice

QB (m3/den) 6,99 14,93

Q24 (m3/den) 53,60 114,47

m3/hod 2,36 4,77

( l/s) 0,62 1,32

Tab. 6.2.3. Maximální bezdeštný denní přítok : Qd = Q24,m x kd + Q24 ( kd = 1,50) obec Chrášťany Záhlinice

8 9

Qd (m3/den) 76,91 164,24

( l/s) 0,89 1,90

Mimo 30 obyvatel navrhované lokality CH-B7 Včetně 30 obyvatel navrhované lokality CH-B7

22

m3/hod 3,20 6,84


Tab. 6.2.4. Znečistění splašk. odpad. vod: 60 g BSK5/obyv/den; 55 g NL/obyv/den; 125 g RL/obyv/den Obec Chrášťany Záhlinice

Q24 (m3/den) 53,60 114,47

EO 295 10 630 11

kg BSK5/den 17,70 37,80

kg NL/den 16,23 34,65

kg RL/den 36,88 78,85

Tab. 6.2.5 Koncentrace znečistění splaškových odpadních vod obec Chrášťany Záhlinice

mg BSK5/l 330 330

mg NL/l 303 303

mg RL/l 688 688

7. Vodní toky a nádrže Hlavním recipientem katastrálního území Hulín je řeka Morava, významný vodní tok č. 634, která je ve správě Povodí Moravy s. p. Brno, závod Střední Morava, provozní středisko Zlín. Řeka Morava tvoří jihozápadní hranici katastrálního území Hulín. V řkm 186,850 se zleva do řeky Moravy vlévá říčka Rusava. Správce toku provedl opravu a rekonstrukci hrází poškozených během záplav v roce 1997 a to v úseku pod zaústěním Rusavy. U řeky Moravy bude zachován volný manipulační pruh v šíři 10 m od břehové čáry. Říčka Rusava - významný vodní tok č. 687 je rovněž ve správě Povodí Moravy s.p. Brno, závod Střední Morava, provozní středisko Zlín. Říčka Rusava protéká středem zastavěného území města Hulín ve směru severovýchod - jihozápad, dále protéká západně zastavěného území. Říčka Rusava je v úseku řkm 0,000 - 5,880 regulována. Úprava byla provedena ve 30-tých letech minulého století na Q = 70 m3/s, což odpovídá dnešní hodnotě Q100. Příčný profil je tvaru dvojitého lichoběžníka a je v celé délce ohrázovaný. Spodní část toku Rusavy je pod vlivem zpětného vzdutí řeky Moravy. V řkm 3,905 je vybudován stavidlový jez, který slouží k napájení rybniční soustavy Rybářství Přerov a.s. Nad jezem v řkm 5,880 začíná v Hulíně vlastní městská trať, která má příčný profil obdélníkový, s nábřežními zdmi. Nad tratí se zdmi je lichoběžníkový profil koryta. Správce toku provedl vyčištění koryta s odstraněním nánosů a rekonstrukci hrází poškozených během záplav v roce 1997 a to v úsecích – zaústění do řeky Moravy až řkm 1,110, řkm 2,800 (hráz s místní komunikací mezi Pláňavským rybníkem a Doubravickým rybníkem I) až jez v řkm 5,379. Správce toku připravuje vyčištění koryta s odstraněním nánosů a rekonstrukci hrází v úseku řkm 1,110 až řkm 2,800 (hráz s místní komunikací mezi Pláňavským rybníkem a Doubravickým rybníkem I). U říčky Rusavy bude zachován oboustranný volný manipulační pruh v šíři 8 m od břehové čáry. Pravostranným přítokem Rusavy je vodní tok Stonač, který tvoří jižní část hranice katastrálního území Hulín. Levostranný přítok Stonače - Němčický potok tvoří část západní hranice katastrálního území Hulín. Němčický potok protéká severním okrajem katastrálního území ve směru severovýchod - jihozápad a dále protéká západním okrajem katastrálního území ve směru sever - jih. Po křížení s tratí ČD se trasa Němčického potoka lomí, je vedena ve směru východ západkde je do Němčického potoka zprava zaústěn Svinský potok. Levostranný přítok Němčického potoka 01 je veden jižně zastavěného území města Hulín, levostranný přítok Němčického potoka 03 je veden severně zastavěného území města Hulín, jeho horní část (nad křížením s tratí ČD) je zatrubněna. Levostranným přítokem Rusavy je vodní tok Žabínek, který tvoří část východní hranice katastrálního území Hulín. V místní trati protéká Žabínek otevřeným korytem, při průtoku areálem firmy Pilana a zastavěným územím města Hulín je Žabínek zatrubněn. 10 11

Mimo 30 obyvatel navrhované lokality CH-B7 Včetně 30 obyvatel navrhované lokality CH-B7

23


Vodní toky Stonač s přítokem 02, Svinský potok, Němčický potok s přítoky 01 a 03 a Žabínek po křížení s tratí ČD jsou ve správě ZVHS Kancelář Brno, pracoviště Kroměříž. Zbývající část Žabínku po zaústění zleva do říčky Rusavy je ve správě Města Hulín. Všechny vodní toky protékají upraveným korytem. U těchto vodních toků bude zachován oboustranný volný manipulační pruh v šíři 6 m od břehové čáry. Záplavové území říčky Rusavy bylo zpracováno v září 1996 Povodím Moravy a.s. Brno a vyhlášeno bylo vodohospodářským orgánem OkÚ Kroměříž - referát ŽP pod č.j. ŽP - 231/2/53/1269/97 - Cl, ze dne 28.2.1997. Město Hulín má vypracovaný Povodňový plán správního území města Hulín (06/2000), který obsahuje souhrn preventivních opatření před povodněmi, opatření při nebezpečí povodně a v době povodně a opatření po povodni. Povodí Moravy a.s. Brno má vypracované projektové dokumentace „Generel protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy“ a Studii protipovodňových opatření na řece Moravě Aglomerace Zlín“ - AQUATIS a.s. 12/1998, které řeší návrh opatření na toku a v inundacích pro zabezpečení neškodného převádění extrémních povodňových průtoků v údolí řeky Moravy. OkÚ Kroměříž má vypracované dokumentace: Studie krajinných úprav“ – v části k.ú. Tlumačov a Otrokovice - soubor protipovodňových opatření (ARVITA-P spol. s r.o. 1999) a Studie krajinných úprav“ - jižní část nivy Moravy - soubor protipovodňových opatření (Arvita-P spol. s r.o. 10/2000). V území, které se nachází v údolní nivě řeky Moravy jihozápadně zastavěného území města Hulína je navrhováno umístění několika retenčních prostorů pro snížení kulminačních povodňových průtoků řeky Moravy. Jsou to plochy, v nichž lze očekávat minimalizaci škod při jejich zaplavení, využívané jako louky, orná půda nebo jsou porostlé lužními lesy. Jedná se o potenciální poldrová území, která se stala poldry především v důsledku ohrázování toků (Morava, Rusava, Mojena). Plochy, které jsou navrženy pro suché retenční nádrže, byly vesměs zaplaveny při povodni z července 1997 a jejich význam je především pro snížení kulminačních průtoků řeky Moravy v okrese Zlín, Uherské Hradiště a Břeclav. Zaplavení území by mělo být prováděno až při kulminačních průtocích, jejichž hodnoty jsou blízko stoletému průtoku řeky Moravy. V řešeném území je navrhována výstavba suchých poldrů s řízeným průběhem zatopení - suchého poldru Zámeček– varianta č.1 (minimální) s retenční kapacitou 3959000 m3, suchého poldru Zámeček – var. č.2 s retenční kapacitou 6164000 m3, suchého poldru Záhlinicko s retenční kapacitou 3750000 m3, regulovatelný boční přeliv v levobřežní hrázi řeky Moravy, umožňující zaplavení poldrového území. Výstavba suchého poldru Zámeček– varianta č.1 bude vyžadoval realizaci ochranné inundační hráze podél severního okraje lužního lesa na pravém břehu vodního toku Stonač. Výstavba suchého poldru Zámeček– varianta č.2 bude vyžadoval realizaci části inundační hráze. Část inundační hráze by tvořil stávající železniční násep.V inundační hrázi by bylo nutno realizovat několik hrázových výpustí. Výstavba suchého poldru bude vyžadovat výstavbu čelní hráze v délce 1450 m, která je situována do hranice katastrálního území obce Záhlinice a hranice okresu a v západní části bude hráz lemovat štěrkoviště. Hráz bude vybavena dvěma hrázovými výpustmi a jedním bezpečnostním přelivem. Dále je navrhováno vybudování nové hrázové výpustě u soutoku Rusavy s Moravou se stavidlovým uzávěrem a větší průtočnou kapacitou, která umožní lepší odtok vody z prostoru lužního lesa a zamezí vnikání vody do lužního lesa při velkých průtocích v Moravě a Rusavě. Suchý poldr Zámeček varianta č. 1. případně varianta č.2 by byl využíván výjimečně při průtocích, které budou ohrožovat sídelní aglomerace v údolní nivě řeky Moravy (Tlumačov, Otrokovice, Napajedla atd.), to znamená nad průtočnou kapacitu koryta Moravy v kritických profilech řeky pro zmíněné sídelní útvary. Využití poldrového území pro zátopu by připadalo v úvahu pro průtoky cca Q100. Objekty budov, situované v lužním lese, bude nutno ochránit hrázemi, nebo při záměru vpuštění vody do poldru evakuovat. Obnovený odvodňovací systém, pomůže urychlit odtok vody z poldru, aby nenastaly škody na lesních dřevinách, jak se to stalo v červenci 1997.

24


Vedle návrhu technických opatření (zejména vymezení potenciálních poldrů), je navrhován i soubor revitalizačních opatření, která mohou být realizována v rámci programů péče o krajinu: a) Obnovení vodohospodářské i biologické funkce v současné době nefunkčního odvodňovacího kanálu, který je hlavním odvodňovacím prvkem lužního lesa : • Prohloubení a pročištění odvodňovacího kanálu v celé trase dlouhé 3,85 km. V rámci prohloubení kanálu bude výhodné jeho zprůtočnění napojením na tok Stonač (km 3,85). • Odstranění bariér, které znemožňují odtok vody do kanálu (boční hráze). • Napojení bočních přítoků odvodňovacích systémů a jejich obnova. • Realizace nových propustků v místech křížení s lesními cestami. • Vybudování příčných vzdouvacích objektů, které umožní regulaci odtoku a průtoku odvodňovacím kanálem (jedná se o stavítka v kombinaci s cestními propustky). • Vytvoření zvlněné nivelety dna odvodňovacího kanálu, které umožní vznik vodních tůní v prohloubených úsecích se stálou hladinou vody (hloubka vody alespoň 0,8 m). • Realizace bočních tůní a zdvojených úseků koryta s ostrůvky na trase kanálu (km 0,25 až 1,0). • Výstavba nového objektu hrázové výpustě do Rusavy s novým stavidlovým uzávěrem a s hlouběji založeným dnem. b) Využití slepých ramen řeky Moravy pro zlepšení odtoku vody z komplexu lužního lesa, ale i k jejich zavodnění. Zavodněním by byl získán významný revitalizační efekt a to tvorbou vodních a mokřadních biotopů. Pro zavodnění by bylo nutné propojení těchto slepých ramen s řečištěm Moravy prostřednictvím hrázových výpustí. Přitom nelze vyloučit ani rybochovné využití zatopených úseků slepých ramen, zejména kvůli omezení populace komárů. c) Odstranění povodní poškozených usychajících lesních ploch, s navržením realizace několika malých rybníků, příp. vodních tůní hloubením pod současnou úroveň terénu. Tyto vodní tůně by byly syceny z hladiny podzemní vody (hloubka vody 0,8 až 1,0 m). Uložením přebytečného zemního materiálu z výkopu v okolí rybníků a tůní by bylo možné získat lepší podmínky pro obnovu lesa (zlepšením vodního režimu půdy zvýšením vzdálenosti mezi povrchem terénu a hladinou podzemní vody). d) Obnova a pročištění příkopového systému v lužním lese „Zámeček“ by zlepšila odvádění povrchové vody a přispěla by ke zlepšení vodního režimu půdy lužního lesa. propojení na odvodňovací kanál. e) Vybudování nového odvodňovacího kanálu, který naváže na koryto Mojeny v řkm 2,700 a skončí v prostoru bezpečnostního přelivu Svárovského rybníka III (Nový). Délka kanálu bude 5,10 km. Katastrálním územím místní části Chrášťany ve směru severovýchod – jihozápad a po křížení se silnicí I/55 katastrálním území Hulín ve směru východ – západ protéká vodní tok Mojena, která dotuje spolu s Rusavou rybniční soustavu Hulín.Mojena je levostranným přítokem řeky Moravy. Mojena je do profilu stavidla na Mojeně před rybniční soustavou ve správě ZVHS Kancelář Brno, pracoviště Kroměříž. Do profilu soutoku s Kurovickým potokem je Mojena ve správě Rybářství Přerov a.s. Pod soutokem soutoku s Kurovickým potokem je Mojena opět ve správě ZVHS Kancelář Brno, pracoviště Kroměříž. U vodních toků Mojena a Kurovický potok bude zachován oboustranný volný manipulační pruh v šíři 6 m od břehové čáry. Katastrálním územím místní části Záhlinice ve směru východ – západ, pod zastavěným územím Záhlinic ve směru sever – jih protéká Kurovický potok – levostranný přítok Mojeny a ve směru severovýchod – jihozápad, před křížením s tratí ČD ve směru sever – jih a po křížení s tratí ČD ve směru východ – západ katastrálním územím místní části Záhlinice protéká levostranný přítok Kurovického potoka 01 (Vrbovecký potok). Kurovický potok i Vrbovecký potok jsou ve správě ZVHS Kancelář Brno, pracoviště Kroměříž. U vodních toků ). Kurovický potok a Vrbovecký potok bude zachován oboustranný volný manipulační pruh v šíři 6 m od břehové čáry. ZVHS Kancelář Brno, pracoviště Kroměříž - správce vodních toků Stonač s přítokem 02, Svinský

25


potok, Němčický potok s přítoky 01 a 03 a Žabínek po křížení s tratí ČD, Mojena a Kurovický potok s přítokem 01 (Vrbovecký potok) neuvažuje s žádnými úpravami toků, vyjma běžné údržby, která spočívá v probírce břehových porostů a čištění koryta. V rámci výstavby dálnice D1 a rychlostní komunikace R55 jsou navrhovány přeložky, případně úpravy úseků křížených vodních toků. Trasy těchto přeložek jsou převzaty z projektové dokumentace „Dálnice D1“ – stavba 0135 Hulín – Říkovice – DÚR VIAPONT 03/1999 a z projektové dokumentace „Rychlostní komunikace R 55 úsek Skalka – Hulín“ – DÚR – VPÚ DECO Praha a.s.- 09/1999. Rybniční soustava

Rybniční soustava, nacházející se jižně zastavěného území města Hulín, na levém břehu řeky Rusavy je ve správě Rybářství Přerov a.s. Rybniční soustava sestává z rybníků - Pláňavský rybník, Doubravický rybník I - V, Němčický rybník a Svárovský rybník I - III. Rybniční soustava slouží k chovu ryb. Rybniční soustava je dotována vodou z vodních toků Rusava a Mojena. Pláňavský rybník - vodní plocha 46 ha, je dotován vodou z řeky Rusavy. Pláňavský rybník je ohrázován - severozápadní hráz je obtékána Rusavou, východní hráz je obtékána náhonem z Rusavy, jihovýchodní a jihozápadní hráz odděluje Pláňavský rybník od Doubravického rybníka. Nápustné objekty Pláňavského rybníka i náhonu jsou situovány nad jezem (řkm 3,905). Náhon je severně Němčického rybníka v profilu nad stavidlem na Mojeně zaústěn do Mojeny. Němčický rybník - vodní plocha 15,60 ha se nachází západně zastavěného území obce Záhlinice. Němčický rybník je dotován vodou z Mojeny a náhonem přiváděnou vodou z Rusavy. Nápustný objekt Němčického rybníka je situován nad stavidlem na Mojeně. Němčický rybník je ze severní a západní strany obtékán Mojenou. Němčický rybník je ohrázován - levobřežní hráz Mojeny tvoří severní a západní hráz Němčického rybníka. Výpustný objekt je přes odpadní příkop do Mojeny. Malé vodní plochy se nacházejí - severně zastavěného území města Hulín - rybník Sv. Anna a západně zastavěného území města Hulín. Obě vodní plochy jsou v majetku města a jsou v současné době pronajaty soukromníkům.

8. Zásobování elektrickou energií 8.1. Současný stav 8.1.1. Hulín a) Sítě velmi vysokého napětí Vedení 400 kV

Katastrem města prochází vedení 400 kV č. 418. Toto vedení je součástí nadřazené soustavy ČR a propojuje rozvodny 400 kV Otrokovice a Prosenice. Vedení je postaveno na ocelových mřížových stožárech, vodiče AlFe. Vedení 110 kV

Katastrem města prochází vedení 110 kV č. 573, 550, 552 a 559. Vedení 573 je samostatné a je postaveno na portálových sloupech. Ostatní vedení jsou postavena na ocelových mřížových stožárech jako dvojvedení s tím, že z technického hlediska se jedná o jednu trasu dvojvedení s úseky označenými dle provozní konfigurace výše uvedenými čísly.

26


Vedení jsou napájena z rozvodny 400/110 kV Otrokovice a slouží k napájení rozvoden 110/22 kV v oblasti Kroměřížska – např. rozvodny Hulín, Rychlov, Chropyně a dalších.

b) Sítě vysokého napětí VN 22 kV Vzhledem k rozvodně 110/22 kV Hulín prochází katastrem několik vedení VN 22 kV z nichž dodávku elektrické energie pro distribuci ve městě a v průmyslových podnicích zajišťují vedení VN 12, VN 36, VN 44, VN 36 a VN 864. Ostatní vedení VN např. VN 19, VN 78, VN 198, VN 397, VN 815 zajišťují dodávku pro okolní města a obce. Mimo výše uvedené distribuční vedení VN se zde nachází vedení VN v majetku odběratele Spojené štěrkovny a pískovny, které zajišťuje napájení především převozných trafostanic v oblasti těžby štěrků. Orientačně je toto vedení zakresleno ve výkresové části . Z hlediska provedení zajišťuje napájení trafostanic ve středu města a v průmyslových zónách kabelová síť VN 22kV. Okrajové části města jsou nejvíce napájeny z venkovního vedení přes stožárové trafostanice. Dispoziční vedení umožňuje vzájemné propojení, čímž je výrazně zvýšena kvalita dodávky elektrické energie především při eliminaci případných poruch na zařízení. VN 12

Vedení propojuje rozvodnu 110/22 kV Hulín s rozvodnou 110/22 kV Otrokovice. Je postaveno převážně na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou vesměs postaveny na betonových sloupech a pro trafostanici Hulín – ČOV jsou provedeny přes kabelosvody kabelové přívody VN. Vedení napájí především průmyslovou zónu na jihu města - např. Cukrovar, Štěrkovny, ČOV a další průmyslové objekty. VN 36

Toto vedení napájí převážnou část distribučních trafostanic ve městě. Z rozvodny 110/22 kV Hulín vychází jako venkovní vedení a posléze přes kabelové stožáry přechází do kabelu a napájí zděné distribuční trafostanice. Venkovní část vedení je postavena převážně na betonových sloupech, vodiče AlFe. VN 59

Vedení napájí venkovní trafostanice v okrajových částech města a dále slouží jako záložní vedení pro průmyslovou zónu na východě města – TON, NAREX apod. Z rozvodny Hulín vedení vychází jako venkovní a posléze přes kabelový stožár přechází do kabelového vedení. Venkovní část je postavena na dřevěných stožárech, vodiče AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou vesměs postaveny na betonových sloupech VN 864

Vedení je určeno k napájení trafostanic ve východní průmyslové zóně - např. Nářadí, Narex, ČD. Z rozvodny Hulín vedení vychází jako venkovní a posléze přes kabelový stožár přechází do kabelového vedení. Venkovní vedení je postaveno převážně na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe. VN 44

Vedení propojuje rozvodnu 110/22 kV Hulín s rozvodnou 110/22 kV Rychlov a v oblasti Hulínu napájí pouze areál zemědělského podniku -drůbežárnu, sušku. Hlavní vedení je ve sledovaném úseku postaveno převážně na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou postaveny na betonových stožárech, vodiče AlFe.

27


c) Transformační stanice 110/22 kV V katastru města pracuje rozvodna 110/22 kV Hulín, která je napájena vedením 110 kV č. 550 a č.552. Rozvodna je osazena dvěma transformátory 110/22 kV o výkonu 40 MVA a z hlediska energetiky představuje důležitý napájecí uzel pro kroměřížskou oblast.

d) Transformační stanice 22/0.4 kV Město včetně velkých odběratelů je zásobeno následujícími trafostanicemi: Tab. 8.1.1. Trafostanice v místní části Hulín trafostanice – název Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín Hulín

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8 T9 T10 T11 T12 T13 T14 T15 T16 T17 T18 T19 T20 T21 T22 T23 T24 T25 T26 T27 T28 T29 T30 T31 T32 T33 T34 T35 T36

Sadová Družba Kroměřížská JME Samota Močidla Šohaj ZD U kostela U Unitexu Višňovka Sušilova Dvořákova MŠ Narex Kokešova ČSD ČSS-Suška Nářadí ZDŠ Štěrkovny Cukrovar Agrostav Drůbežárna JMVAK U mostu ČOV I ČOV II TOS Obalovna silnice JMDZ TOS Vodárna Obdržálek Čerp.st.JMVAK JME - mobilní Záhlinická NÁDRAŽÍ ČD

konstrukce

trafo

stav

zděná městská zděná vestavěná BTS 400 BTS 400 BTS 250 BTS 250 PTS 400 PTS400 BTS 400 BTS 400 zděná městská zděná městská zděná městská zděná městská BTS 400 Zděná městská BTS 400 zděná městská zděná městská zděná městská zděná městská PTS 400 BTS 630 PTS 400 BTS 250 zděná městská BTS 400 zděná městská PTS 400 BTS 400 PTS 250 BTS 250 PTS 400 ostatní kiosková kiosková

2x400 kVA 2x400 kVA 250 kVA 250 kVA 75 kVA 250 kVA 250 kVA 400 kVA 160 kVA 400 kVA 2x400 kVA 2x400 kVA 3x630 kVA 2x400 kVA 250 kVA 2x400 kVA 400 kVA 3x1000 kVA 2x250 kVA 2x400 kVA 3x630 kVA 400 kVA 630 kVA 400 kVA 160 kVA 2x1000 kVA 250 kVA 2x1600 kVA 400 kVA 160kVA 75 kVA 100 kVA 250 kVA 400 kVA 250 kVA 250 kVA

vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje mimo provoz Vyhovuje Vyhovuje Vyhovuje Vyhovuje Vyhovuje Vyhovuje V rezervě vyhovuje vyhovuje

Celkový stav trafostanic pro stávající odběry elektrické energie je vyhovující.

28


e) Distribuční síť NN 0.4 kV Distribuční síť nízkého napětí ve městě je jak venkovního tak i kabelového provedení. Kabelových rozvodů NN se využívá k vyvedení výkonu z trafostanic, pro napájení odběrných míst s většími nároky na elektrickou energii a ucelenými odběry - např. sídliště, řadová zástavba RD, náměstí apod. Venkovní sítě je dosud využito částečně ve starší zástavbě města a v některých okrajových částech. Vzhledem k rozsáhlosti sítě NN ve městě se rekonstrukce prováděla a provádí po částech se zaměřením na postupnou kabelizaci především středu města. V úsecích, které nebyly rekonstruovány kabelizací, je venkovní síť postavena jak na betonových stožárech tak i v některých úsecích také po střešnících či konzolách umístěných na objektech. Vodiče jsou hlavně v provedení AlFe případně samonosnými kabely. Odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z rozpojovacích a jistících kabelových skříní. Z venkovní sítě jsou odběrná místa napojena samostatnými přípojkami nebo svody z konzol nebo střešníků.

f) Odběratelé Spektrum odběrů respektive charakter odběrů je velmi široký. Odběratelé s většími nároky na dodávku elektrické energie jak do velikosti odebíraného výkonu tak i do množství spotřebované elektrické energie jsou napájeni samostatnými trafostanicemi - např. TOS, NAREX, ČD, Štěrkovny, Obalovna, Drůbežárna a další. Tyto trafostanice jsou převážně v majetku odběratelů. Z dalších odběrů jsou významnější objekty občanské vybavenosti - např. městský úřad, nákupní centra, obchody, pohostinství a v neposlední řadě dílny a provozovny živnostenského a podnikatelského sektoru. Tato odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z rozpojovacích a jistících kabelových skříní případně samostatnými vývody z trafostanic. Z venkovní sítě jsou napojeny samostatnými přípojkami nebo svody z konzol či střešníků. Mimo hlavní síť NN v obci jsou v katastru obce také rozsáhlé rozvody NN pro napájení samot a zahrádkářských osad. Rekonstruovaná síť je v technicky vyhovujícím stavu, některé dílčí úseky sítě - především pro samoty bude vhodné hlavně z mechanického hlediska rekonstruovat.

g) Veřejné osvětlení V sídle převažuje rozvod VO na podpěrných bodech sítě NN.

h) Další zařízení využívající podpěrné body sítě Mimo již výše uvedeného rozvodu veřejného osvětlení využívají podpěrných bodů sítě místní rozhlas po drátě a omezeně rozvody Českého Telecomu, a.s. Další rozšiřování těchto zařízení je vázáno na souhlas majitele energetických rozvodů.

8.1.2. Chrášťany a) Sítě velmi vysokého napětí Vedení 400 kV

Katastrem obce prochází vedení 400 kV č. 418. Toto vedení je součástí nadřazené soustavy ČR a propojuje rozvodny 400 kV Otrokovice a Prosenice. Vedení je postaveno na ocelových mřížových stožárech, vodiče AlFe.

29


Vedení 110 kV

Katastrem obce prochází vedení 110 kV č. 573, 550 a 559. Vedení VVN 550 a 559 je postaveno na ocelových mřížových stožárech jako dvojvedení. Vedení 573 je samostatné a je postaveno na portálových sloupech. Vedení jsou napájeny z rozvodny 400/110 kV Otrokovice a slouží k napájení rozvoden 110/22 kV v oblasti Kroměřížska.

b) Sítě vysokého napětí VN 22 kV Obec je zásobena z venkovního vedení VN 22 kV č.12, které je napájeno z rozvodny 110/22 kV Hulín. Hlavní vedení je postaveno na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů, vodiče AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou provedeny na betonových sloupech, vodiče AlFe.

c) Transformační stanice 22/0.4 kV Obec je zásobena následující trafostanicí: Tab. 8.1.2. Trafostanice v místní části Chrášťany trafostanice – název Chrášťany

T1

Obec

konstrukce

trafo

stav

BTS 250

250 kVA

vyhovující

d) Distribuční síť NN 0.4 kV Distribuční síť nízkého napětí v obci je převážně venkovního provedení. Venkovní síť NN v obci využívá jako podpěrné body betonové sloupy. Vodiče jsou izolované samonosné kabely AES a odběrná místa jsou připojena izolovanými závěsnými kabely. Ojediněle nově postavené objekty jsou napojeny zemními kabelovými přípojkami. Rekonstruovaná síť je v technicky vyhovujícím stavu.

e) Odběratelé V obci není dominantní odběratel a převažují odběry bytového charakteru s ojedinělými odběry živnostenského sektoru.

f) Veřejné osvětlení V sídle převažuje rozvod VO na podpěrných bodech sítě NN.

g) Další zařízení využívající podpěrné body sítě Mimo již výše uvedeného rozvodu veřejného osvětlení využívají podpěrných bodů sítě místní rozhlas po drátě a omezeně rozvody Českého Telecomu, a.s. Další rozšiřování těchto zařízení je vázáno na souhlas majitele energetických rozvodů.

8.1.3. Záhlinice a) Sítě velmi vysokého napětí Vedení 400 kV

Katastrem obce prochází vedení 400 kV č. 418. Toto vedení je součástí nadřazené soustavy ČR a 30


propojuje rozvodny 400 kV Otrokovice a Prosenice. Vedení je postaveno na ocelových mřížových stožárech, vodiče AlFe.

b) Sítě vysokého napětí VN 22 kV Obec je zásobena z venkovního vedení VN 22 kV č.12, které je napájeno z rozvodny 110/22 kV Hulín. Hlavní vedení je postaveno na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů, vodiče AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou provedeny na betonových sloupech, vodiče AlFe.

c) Transformační stanice 22/0.4 kV Obec včetně větších odběratelů je zásobena následujícími trafostanicemi: Tab. 8.1.3. Trafostanice v místní části Záhlinice trafostanice – název Záhlinice Záhlinice Záhlinice Záhlinice Záhlinice Záhlinice

T1 T2 T3 T4 T5 T6

U ZD Doubravice Hulínská ZD seník Sladovny Rybářství

konstrukce

trafo

stav

PTS 400 BTS 400 BTS 250 PTS 400 PTS 250 BTS 250

160 kVA 250 kVA 160 kVA 250 kVA 100 kVA 160 kVA

Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující

d) Distribuční síť NN 0.4 kV Distribuční síť nízkého napětí v obci je převážně venkovního provedení. Kabelového vedení je využito hlavně k vyvedení výkonu z trafostanic a k napájení odběrných míst s většími nároky na odběr. Venkovní síť NN v obci využívá jako podpěrné body sloupy, dále konzoly a střešníky umístěné na objektech. Vodiče jsou AlFe, odběrná místa jsou připojena izolovanými závěsnými kabely, případně svody přes střešníky nebo konzoly. Ojediněle nově postavené objekty jsou napojeny zemními kabelovými přípojkami. Rekonstruovaná síť je v technicky vyhovujícím stavu.

e) Odběratelé V obci patří mezi velké odběratele např. areál bývalého ZD a Rybářství Hulín. Z ostatních odběrů jsou významnější objekty občanské vybavenosti, mateřská škola, pohostinství a v neposlední řadě drobné dílny či areály živnostenského sektoru.

f) Veřejné osvětlení V sídle převažuje rozvod VO na podpěrných bodech sítě NN.

g) Další zařízení využívající podpěrné body sítě Mimo již výše uvedeného rozvodu veřejného osvětlení využívají podpěrných bodů sítě místní rozhlas po drátě a omezeně rozvody Českého Telecomu, a.s. Další rozšiřování těchto zařízení je vázáno na souhlas majitele energetických rozvodů.

31


8.2 Návrh řešení 8.2.1. Hulín a) Současný, navrhovaný a výhledový stav bytového fondu • stávající počet bytových jednotek ................................................................................................2549 • počet navrhovaných bytových jednotek (RD, b.j.)..........................................................................520

b) Trafostanice VN/NN Většina odběrných míst města Hulín je napájena prostřednictvím kabelové sítě VN 22 kV ze zděných městských trafostanic a pouze v okrajových částech města jsou využity stožárové trafostanice. Pro zvýšení kvality dodávky el.energie především ve středu města je navržena v prostoru vedle křížovatky ul. Holešovská a Záhlinická kiosková trafostanice o konstrukčním výkonu 1x630 kVA případně 2x630 kVA s kabelovým přívodem VN 22 kV. V návaznosti na realizaci nové trafostanice budou vybudovány především kabelové vývody NN pro vyvedení potřebného výkonu do sítě NN.

c) Návrh zajištění elektrické energie pro nové rozvojové lokality bydlení Lokalita H - B1

V této lokalitě výstavby RD – cca 50 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených podle etapizace výstavby ze stávající trafostanice Hulín – T13 Dvořákova a z nové trafostanice (pracovní název Hulín – B1). Tuto lokalitu bude z hlediska zajištění dodávky el. energie vhodné řešit společně s lokalitou H – B2, H – B3. Umístění RD v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VN 22kV a kabelové vedení VN 22kV zasahujícímu do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita H - B2

V této lokalitě výstavby RD – cca 15 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených ze stávající trafostanice Hulín – T13 Dvořákova. Tuto lokalitu bude z hlediska zajištění dodávky el. energie vhodné řešit společně s lokalitou H – B1, H – B3 Lokalita H - B3

V této lokalitě výstavby RD – cca 7 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených podle etapizace výstavby ze stávající trafostanice Hulín – T 13 Dvořákova a z nové trafostanice ( pracovní název Hulín – B1 ). Lokalita H – B4

V této lokalitě výstavby RD – cca 50 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených podle etapizace výstavby ze stávající trafostanice Hulín – T3 Kroměřížská, která v souvislosti s nárůstem odběru bude přezbrojena na výkon 400 kVA a ze stávající trafostanice Hulín –T6 Močidla, která v souvislosti s nárůstem odběru bude rekonstruována na výkon 400 kVA. Tuto lokalitu bude z hlediska zajištění dodávky el. energie vhodné řešit společně s lokalitou H – B5. Umístění RD v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VN 22 kV zasahujícímu do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Případná přeložka tohoto vedení je technicky možná s tím, že nová trasa bude stanovena na základě zpracování studie této lokality a vlastní přeložka bude řešena v souladu se zákonem 458/2000 Sb. Lokalita H – B5

V této lokalitě výstavby RD – cca 30 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených podle etapizace výstavby ze stávající trafostanice Hulín – 32


T3 Kroměřížská, která v souvislosti s nárůstem odběru bude přezbrojena na výkon 400 kVA a ze stávající trafostanice Hulín – T6 Močidla, která v souvislosti s nárůstem odběru bude rekonstruována na výkon 400 kVA. Tuto lokalitu bude z hlediska zajištění dodávky el. energie vhodné řešit společně s lokalitou H – B4 Lokalita H – B6, H – B7

V těchto sousedících lokalitách – cca 2 RD bude zajištění elektrické energie řešeno rozšířením sítě NN napájené z trafostanice Hulín – T5 Samota. Umístění RD v těchto lokalitách musí respektovat venkovní vedení VN 22 kV, VVN 110 kV zasahující do těchto lokalit včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita H – B8

V této lokalitě výstavby RD – cca 35 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených ze stávající trafostanice Hulín – T5 Samota, která v souvislosti s nárůstem odběru bude přezbrojena na výkon 250 (400) kVA. Umístění RD v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VN 22 kV, VVN 110 kV zasahující do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita H – B9

V této lokalitě výstavby RD – cca 20 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených ze stávající trafostanice Hulín – T8 ZD. Umístění RD v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VN 22 kV včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita H – B10

V této lokalitě výstavby RD – cca 15 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených podle etapizace výstavby ze stávající trafostanice Hulín – T7 Šohaj, která v souvislosti s nárůstem odběru bude přezbrojena na výkon 400 kVA a propojených na trafostanici Hulín – T8 ZD. Tuto lokalitu bude z hlediska zajištění dodávky el. energie vhodné řešit společně s lokalitou H – B11. Umístění RD v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VN 22 kV zasahujícímu do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Případná přeložka tohoto vedení je technicky možná s tím, že nová trasa bude součástí této lokality, stanoví se na základě zpracování studie této lokality a vlastní přeložka bude řešena v souladu se zákonem 458/2000 Sb. – přeložku zajišťuje majitel energetického zařízení na náklady vyvolavatele přeložky či úpravy zařízení. Lokalita H - B11

V této lokalitě výstavby RD – cca 30 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených podle etapizace výstavby ze stávající trafostanice Hulín – T7 Šohaj, která v souvislosti s nárůstem odběru bude přezbrojena na výkon 400 kVA a propojených na trafostanici Hulín – T8 ZD. Tuto lokalitu bude z hlediska zajištění dodávky el. energie vhodné řešit společně s lokalitou H – B10. Umístění RD v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VN 22 kV zasahujícímu do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Případná přeložka tohoto vedení je technicky možná s tím, že nová trasa bude stanovena na základě zpracování studie této lokality a vlastní přeložka bude řešena v souladu se zákonem 458/2000 Sb. – přeložku zajišťuje majitel energetického zařízení na náklady vyvolavatele přeložky či úpravy zařízení. Lokalita H - B12

V této lokalitě výstavby bytového domu bude zajištění elektrické energie řešeno ze stávající trafostanice Hulín – T7 Šohaj. Umístění RD v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VN 2 2kV zasahujícímu do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb.

33


Lokalita H - B13, H - B14, H – B15, H – B16

V těchto sousedících lokalitách - celkem cca 21 RD (B13 - 4 RD, B14 - 10 RD, B15 - 3 RD, B16 4 RD) bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových rozvodů NN napájených z nové trafostanice (pracovní název Hulín – B14) umístěné ve stávajícím venkovním vedení VN 22kV. Umístění RD v těchto lokalitách musí respektovat venkovní vedení VN 22 kV, zasahující do těchto lokalit včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita H - B17

V této lokalitě výstavby RD – cca 1 RD bude zajištění elektrické energie řešeno ze stáv. sítě NN. Lokalita H - B18

V této lokalitě výstavby RD – cca 10 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených ze stávající trafostanice Hulín – T14 MŠ Narex. Lokalita H - B19, H – B20

V těchto sousedících lokalitách – celkem cca 4 RD (B19 - 1RD, B20 - 3RD) bude zajištění elektrické energie řešeno rozšířením rozvodů NN. Lokalita H – B21

V této lokalitě výstavby bytových domů – cca 200 b.j. bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených z nové kioskové trafostanice (pracovní název Hulín – B21) včetně přípojky VN 22 kV. Umístění domů v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VN 22kV zasahujícímu do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita H – B22

V této lokalitě výstavby RD – cca 6 RD bude zajištění elektrické energie řešeno rozšířením stávajících rozvodů NN. Lokalita H – B23

V této lokalitě výstavby RD – cca 4 RD bude zajištění elektrické energie řešeno rozšířením stávajících rozvodů NN.

d) Návrh zajištění elektrické energie pro nové lokality občanské vybavenosti Lokality H – O1

V této lokalitě výstavby občasné vybavenosti (dům s pečovatelskou službou) bude zajištění el.energie řešeno samostatnou přípojkou z trafostanice Hulín – T10 U Unitexu.

e) Návrh zajištění elektrické energie pro nové lokality výroby Lokalita H - V1

V této lokalitě určené k výrobně podnikatelské činnosti bude zajištění el. energie řešeno v případě energeticky nenáročné výroby ze stávající trafostanice Hulín – T6 Močidla, která bude rekonstruována na výkon 400 kVA (630 kVA), případně vybudováním samostatné trafostanice včetně přípojky VN 22kV. Výstavba v této lokalitě musí respektovat stávající vedení VN 22 kV včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb.

34


Lokalita H - V2

V této lokalitě výstavby bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nové trafostanice (pracovní název Hulín – V2 ) včetně přípojky VN 22kV. Dispozice výstavby v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VN 22kV, VVN 110 kV zasahující do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita H - V3

V této lokalitě určené k výrobně podnikatelské činnosti bude zajištění el. energie řešeno v případě rozšíření stávajícího areálu v rámci tohoto areálu nebo v případě samostatné činnosti z trafostanice Hulín – ČS samostatnou přípojkou NN. Lokalita H – V4

V této lokalitě výstavby bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nové kioskové trafostanice (pracovní název Hulín – V4) včetně kabelové přípojky VN 22kV. Celou lokalitu bude řešit samostatná studie, která upřesní umístění trafostanice. Dispozice výstavby v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VVN 400 kV zasahující do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita H – V5

V této lokalitě výstavby bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nové kioskové trafostanice (pracovní název Hulín – V5) včetně kabelové přípojky VN 22kV. Tato kabelová přípojka VN 22 kV bude navazovat na energetické rozvody vybudované v rámci lokality H - V4. Celou lokalitu bude řešit samostatná studie, která upřesní umístění trafostanice. Dispozice výstavby v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VVN 110 kV zasahující do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita H – V6

V této lokalitě určené k výrobně podnikatelské činnosti bude zajištění el. energie řešeno v případě energeticky nenáročné výroby ze stáv. trafostanice Hulín – T35 Záhlinická, která bude přezbrojena na výkon 400kVA. Výstavba v této lokalitě musí respektovat stávající kabelové vedení VN 22 kV včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita H – V7

V této lokalitě určené k výrobně podnikatelské činnosti bude zajištění el. energie řešeno v případě energeticky nenáročné výroby ze stáv trafostanice Hulín – T35 Záhlinická, která bude přezbrojena na výkon 400kVA. Lokalita H – V8

V této lokalitě výstavby bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nové kioskové trafostanice (pracovní název Hulín – V8) včetně kabelové přípojky VN 22kV. Lokalita H – V9, H – V10

V této lokalitě výstavby bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nové kioskové trafostanice (pracovní název Hulín – V9) společné pro obě lokality. Další návaznost těchto lokalit z hlediska zajištění elektrické energie bude na lokalitu H – V12 a ta spočívá ve vybudování venkovního vedení VN 22 kV určeném pro zásobování výrobně podnikatelských zón v jihovýchodní části katastru města, ze kterého bude odbočovat přípojka VN pro novou trafostanici v lokalitě V9,V10. Dispozice výstavby v lokalitě H - V10 musí respektovat venkovní vedení VVN 110 kV zasahující do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita H – V11

V této lokalitě určené k výrobně podnikatelské činnosti bude zajištění el. energie řešeno v případě

35


rozšíření stávajícího areálu v rámci tohoto areálu nebo v případě samostatné činnosti vybudováním nové trafostanice včetně přípojky VN 22kV. Dispozice výstavby v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VVN 110 kV zasahující do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita H – V12

V této rozsáhlé výrobně podnikatelské lokalitě bude zajištění elektrické energie řešeno v návaznosti na energetickou náročnost. Předpokládá se vybudování nového venkovního vedení odbočujícího z vedení VN 12. Z tohoto vedení bude odbočeno do kabelového vedení VN 22 kV, které bude smyčkovat kioskové trafostanice (pracovní název Hulín – V12) v této lokalitě. Kabelové vedení bude propojeno na stávající venkovní vedení u obce Chrášťany, čímž zároveň se řeší zajištění elektrické energie i pro navrženou výrobně podnikatelkou lokalitu Chrášťany CH – V1. Celou lokalitu bude řešit samostatná studie, která upřesní umístění trafostanic a trasy rozvodu VN 22kV. Dispozice výstavby v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VVN 110 kV zasahující do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita H – V13

V této lokalitě určené k výrobně podnikatelské činnosti bude zajištění el. energie řešeno v případě rozšíření stávajícího areálu v rámci tohoto areálu nebo v případě samostatné činnosti vybudováním nové trafostanice včetně přípojky VN 22kV. Lokalita H – V14

V této lokalitě určené k výrobně podnikatelské činnosti – především těžba štěrkopísků bude zajištění el. energie řešeno v rámci rozvodů VN v majetku odběratele: Spojené štěrkovny a pískovny, které zajišťuje napájení především převozných trafostanic v oblasti těžby štěrků . Lokalita H – V15

V této rozsáhlé výrobně podnikatelské lokalitě bude zajištění elektrické energie řešeno v návaznosti na energetickou náročnost. Předpokládá se vybudování nového venkovního vedení z rozvodny 110/22 kV Hulín s navazujícími úpravami této rozvodny. Z tohoto vedení bude odbočeno do kabelového vedení VN 22 kV, které bude smyčkovat kioskové trafostanice (pracovní název Hulín – V15) v této lokalitě. Celou lokalitu bude řešit samostatná studie, která upřesní umístění trafostanice.

f) Související problémy s energetickými rozvody Vedení VVN 400kV

Trasa vedení VVN 400 kV je stabilizována a není uvažováno s její změnou. V souvislosti s budováním silniční a dálniční sítě je dílčí úprava vedení 400 kV ve stávajícím koridoru ochranného pásma tohoto vedení technicky možná s tím, že tato úprava bude stanovena na základě zpracování studie a vlastní úprava bude řešena v souladu se zákonem 458/2000 Sb. – přeložku zajišťuje majitel energetického zařízení na náklady vyvolavatele přeložky či úpravy zařízení. Vedení VVN je nutno respektovat v souladu se zákonem č.458/2000 Sb. Vedení VVN 110kV

Trasy vedení VVN 110 kV jsou stabilizovány a není uvažováno s jejich podstatnými změnami. V souvislosti s budováním silniční a dálniční sítě je dílčí úprava vedení 110 kV ve stávajícím koridoru ochranného pásma tohoto vedení technicky možná s tím, že tato úprava bude stanovena na základě zpracování studie a vlastní úprava bude řešena v souladu se zákonem 458/2000 Sb. – přeložku zajišťuje majitel energetického zařízení na náklady vyvolavatele přeložky či úpravy zařízení. V souvislosti s výhledovou rekonstrukcí VVN 573 vedení je možno tuto rekonstrukci vedení řešit ve stávajícím koridoru na ocelových stožárech jako dvojité vedení. Vedení VVN je nutno respektovat v souladu se zákonem č.458/2000 Sb.

36


Vedení VN 22kV

Trasy venkovních i kabelových vedení VN pro trafostanice ve městě včetně hlavních vedení jsou stabilizovány a není uvažováno s jejich změnou. Případná rekonstrukce je uvažována ve stávajícím koridoru vedení případně bude navržena v souladu s předpokládanou výstavbou – viz zajištění zásobování el.energií pro jihovýchodní průmyslové zóny. Nová vedení VN jsou zakreslena ve výkresové části a jejich provedení je nutné pro optimální provoz sítě VN 22 kV. Situování nově uvažovaných RD respektive všech nově navržených objektů je nutno řešit tak, aby bylo dodrženo ochranné pásmo dle zákona 458/2000 Sb. případně v souvislosti s budováním inženýrských sítí v lokalitách výstavby řešit také přeložky vedení. U stávajícího venkovnímu vedení VN 22kV – přípojka pro trafostanici Hulín – T15 Kokešova a Hulín – T25 U mostu, které je oboustranně napojeno na kabelovou síť je vhodné řešit výhledovou rekonstrukci kabelizací včetně rekonstrukce výše uvedených trafostanic za kioskové. Vedení VN jak venkovní tak i kabelové je nutno respektovat v souladu se zákonem č.458/2000 Sb. a nově uvažovaná výstavba bude tyto sítě respektovat. Transformační stanice 110/22 kV

Rozvodna je osazena dvěma transformátory 110/22 kV o výkonu 40MVA. V případě budování nových vývodů vedení 22kV (především pro výrobní lokality) bude provedena související úprava rozvodny 22kV. Trafostanice VN/NN

Rozmístnění stávajících trafostanic ve městě je vyhovující a není uvažováno s jejich změnou. Výstavba nově navržených trafostanic bude realizována v návaznosti na zabezpečení požadovaného příkonu ze strany odběratelů elektrické energie a na zkvalitnění dodávky elektrické energie. V návaznosti na platnou legislativu - zákon č. 458/2000 Sb. a vyhláška č. 297/2001 Sb. budou nově navržené trafostanice pro výrobně podnikatelské lokality řešeny jako odběratelské v majetku odběratelů. Existenci trafostanic je třeba respektovat dle zákona 458/2000 Sb.

g) Navrhované trafostanice VN/NN Tab. 8.2.1. Rekapitulace navrhovaných trafostanic – k.ú. Hulín trafostanice – název Hulín Záhlinická-Holešovská Hulín B1 Hulín B14 Hulín B21 Hulín V2 Hulín V4 Hulín V5 Hulín V8 Hulín V9 Hulín V12 Hulín V13 Hulín V17

typ kiosek kiosek stožárová kiosek stožárová kiosek kiosek kiosek kiosek 2 x kiosek kiosek 2 x kiosek

konstrukce 630kVA 630kVA 250kVA 630kVA 630kVA 2x630kVA 2x630kVA 630 kVA 630kVA 2 x2x630kVA 630kVA 2 x2x630kVA

lokalita střed města H - B1, B2, B3 H – B13, B14 H – B21 H – V2 H – V4 H – V5 H – V8 H – V9, V10 H – V12, CH – V1 H – V 13 H – V15

Číslování trafostanic včetně vlastních názvů bude dáno až při realizaci. Počty trafostanic a konstrukční provedení ve výrobních zónách bude definováno v návaznosti na požadavky odběratelů.

37


h) Optimalizace navržených lokalit • Lokality Hulín H - B1, H - B2 a H - B3 je vhodné řešit jako společnou lokalitu v návaznosti na optimální vybudování nových energetických rozvodů. • Lokality Hulín H - B4, H - B5 je vhodné řešit jako společnou lokalitu v návaznosti na optimální vybudování nových energetických rozvodů. • Lokality Hulín H - B10, H - B11 je vhodné řešit jako společnou lokalitu v návaznosti na optimální vybudování nových energetických rozvodů. • Lokality Hulín H - B13, H - B14 je vhodné řešit jako společnou lokalitu v návaznosti na optimální vybudování nových energetických rozvodů. Lokality určené pro výrobně podnikatelské aktivity budou řešeny komplexními studiemi v návaznosti na konkrétní požadavky na zajištění příkonu.

i) Distribuční síť NN Rekonstruovaná síť NN ve městě je v technicky vyhovujícím stavu. Rekonstrukce v dalších úsecích bude prováděna kabelizací. Vzhledem ke skutečnosti, že dodavatel elektrické energie je povinen zabezpečit všem odběratelům smluvně dohodnutý výkon, tzv. rezervovaný příkon není v současnosti již možné celoplošné zvyšování zatížení mimo projednaných lokalit. Při realizaci plošné výstavby RD je vhodné uvažovat s kabelovými rozvody NN pro nové objekty. Existenci a trasy kabelových rozvodů NN je třeba respektovat dle zákona 458/2000 Sb. pokud nebude s majitelem rozvodného zařízení projednána přeložka tohoto zařízení dle zákona 458/2000 Sb.

8.2.2. Chrášťany a) Současný, navrhovaný a výhledový stav bytového fondu • stávající počet bytových jednotek ....................................................................................................30 • počet navrhovaných bytových jednotek (RD).................................................................................105 Tab. 8.2.2. Stávající zástavba obce Charakteristika odběru stávající byty - současný odběr stávající byty - předpokládaný nárůst Celkem stávající RD ostatní objekty v obci - stávající odběr ostatní objekty v obci - předpokládaný nárůst ostatní objekty v obci - celkem Obec celkem

počet 30

P soud. 100 kW 30 kW 130 kW 50 kW 50 kW 100 kW 230 kW

počet 105

P soud. 350 kW 350 kW

počet

P soud. 230 kW 350 kW 580 kW

Tab. 8.2.3. Navržená výstavba Charakteristika odběru Navrhované RD Celkem výhled Tab. 8.2.4. Celková rekapitulace Charakteristika odběru potřeba elektrického výkonu - stávající zástavby potřeba elektrického. výkonu navrhované zástavby Celkem výhledová potřeba obce

38


Z výše uvedených tabulek vyplývá, že pro stávající zástavbu je transformační výkon vyhovující. Zajištění elektrické energie pro nově uvažované lokality výstavby RD bude řešeno v návaznosti na celkovou elektrifikaci obce.

b) Návrh zajištění elektrické energie pro nové rozvojové lokality bydlení Lokalita CH - B1

V této lokalitě výstavby RD – cca 40 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových rozvodů NN napájených z nové kioskové trafostanice (pracovní název Chrášťany - B1) viz výkresová část. Trafostanice bude připojena k vysokému napětí kabelovou přípojkou a bude napájet i RD v lokalitě CH – B2. Dispozice výstavby v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VVN 1100 kV zasahující do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita B2

V této lokalitě výstavby RD – cca 45 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových rozvodů NN napájených z nové kioskové trafostanice (pracovní název Chrášťany - B1) viz výkresová část. Trafostanice bude připojena k vysokému napětí kabelovou přípojkou a bude napájet i RD v lokalitě CH – B1. Dispozice výstavby v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VVN 110 kV zasahující do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita CH - B3

V této lokalitě výstavby RD - cca 1 RD bude zajištění elektrické energie řešeno ze stávajících rozvodů NN. Lokalita CH – B4

V této lokalitě výstavby RD - cca 3 RD bude zajištění elektrické energie řešeno rozšířením stávajících rozvodů NN. Lokalita CH – B5

V této lokalitě výstavby RD - cca 1 RD bude zajištění elektrické energie řešeno ze stávajících rozvodů NN. Lokalita CH – B6

V této lokalitě výstavby RD – cca 3 RD bude zajištění elektrické energie řešeno rozšířením stávajících rozvodů NN. Lokalita CH – B7

V této lokalitě výstavby RD – cca 12 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených z nové trafostanice (pracovní název Záhlinice – B1) vybudované ve stávajícím vedení VN 22 kV. Tuto lokalitu bude z hlediska zajištění dodávky el. energie nutné řešit společně s lokalitou v rámci obce Záhlinice Z – B1. Umístění RD v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VN 22 kV zasahujícímu do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb.

c) Návrh zajištění elektrické energie pro nové lokality výroby Energetická soustava obce je navržena především na pokrytí požadavku současné zástavby a uvažované výstavby RD. Proto je nutno každý požadavek na elektrický výkon pro podnikatelskou činnost samostatně projednat s provozovatelem této soustavy.

39


Lokalita CH – V1

Zajištění elektrické energie v této lokalitě je řešeno společně s lokalitou Hulín H – V12. V této rozsáhlé výrobně podnikatelské lokalitě (H - V12 a CH - V1) bude zajištění elektrické energie řešeno v návaznosti na energetickou náročnost a na etapizaci výstavby. Předpokládá se vybudování nového venkovního vedení odbočujícího z vedení VN 12. Z tohoto vedení bude odbočeno do kabelového vedení VN 22 kV, které bude smyčkovat kioskové trafostanice v této lokalitě. Kabelové vedení bude propojeno na stávající venkovní vedení u obce Chrášťany. Celou lokalitu bude řešit samostatná studie, která upřesní umístění trafostanic a trasy rozvodu VN 22 kV. Dispozice výstavby v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VVN 110 kV zasahující do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb.

d) Související problémy s energetickými rozvody Vedení VN 22 kV

Trasy vedení VN pro trafostanice v obci včetně hlavního vedení jsou stabilizovány a není uvažováno s jejich změnou. Vedení VN je nutno respektovat v souladu se zákonem č.458/2000 Sb. a nově uvažovaná výstavba bude tyto sítě respektovat . Trafostanice VN/NN

Rozmístnění stávající trafostanice v obci je vyhovující a není uvažováno se změnou. Konstrukce trafostanice umožňuje osazení transformátoru vyššího výkonu, což bude prováděno v souvislosti s postupným nárůstem zatížení trafostanice případně dle požadavků ze strany odběratelů. Výstavba nově navržených trafostanic bude řešena v koordinaci s navazující výstavbou respektive požadavky odběratelů. Existenci stávajících trafostanic je třeba respektovat dle zákona č. 458/2000 Sb.

e) Navrhované trafostanice VN/NN Tab. 8.2.5. Rekapitulace navrhovaných trafostanic – k.ú. Chrášťany trafostanice – název Chrášťany B1

Typ kiosek

konstrukce 630kVA

lokalita CH - B1, CH - B2

f) Optimalizace navržených lokalit • Lokality Chrášťany CH-B1 a CH-B2 je vhodné řešit jako společnou lokalitu v návaznosti na optimální vybudování nových energetických rozvodů. • Lokality Chrášťany CH-B7 a Záhlinice Z-B1je vhodné řešit jako společnou lokalitu v návaznosti na optimální vybudování nových energetických rozvodů. • Lokality Chrášťany CH-V1 a Hulín H-V12 je vhodné řešit jako společnou lokalitu v návaznosti na optimální vybudování nových energetických rozvodů.

g) Distribuční síť NN Rekonstruovaná síť NN v obci je v technicky vyhovujícím stavu. Vzhledem ke skutečnosti, že dodavatel elektrické energie je povinen zabezpečit všem odběratelům smluvně dohodnutý výkon, tzv. rezervovaný příkon není v současnosti již možné celoplošné zvyšování zatížení mimo projednaných lokalit. Při realizaci plošné výstavby RD je vhodné uvažovat s kabelovými rozvody NN pro nové objekty. Existenci a trasy kabelových rozvodů NN je třeba respektovat dle zákona 458/2000 Sb.

40


8.2.3. Záhlinice a) Současný, navrhovaný a výhledový stav bytového fondu • stávající počet bytových jednotek ..................................................................................................126 • počet navrhovaných bytových jednotek (RD)...................................................................................85 Tab. 8.2.6. Stávající zástavba obce Charakteristika odběru stávající byty - současný odběr stávající byty - předpokládaný nárůst Celkem stávající RD ostatní objekty v obci - stávající odběr ostatní objekty v obci - předpokládaný nárůst ostatní objekty v obci - celkem Obec celkem

počet 126

P soud. 300 kW 100 kW 400 kW 200 kW 100 kW 300 kW 700 kW

počet 85

P soud. 300 kW 300 kW

počet

P soud. 700 kW 300 kW 1000 kW

Tab. 8.2.7. Navržená výstavba Charakteristika odběru Navrhované RD Celkem výhled Tab. 8.2.8. Celková rekapitulace Charakteristika odběru potřeba elektrického výkonu - stávající zástavby potřeba elektrického. výkonu navrhované zástavby Celkem výhledová potřeba obce

Z výše uvedených tabulek vyplývá, že pro stávající zástavbu obce je transformační výkon vyhovující, ale pro zabezpečení přirozeného zvýšení energetické náročnosti odběrů bude nutno provést navýšení transformačního výkonu. Tento nárůst lze pokrýt rekonstrukcí trafostanic– lze osadit transformátory až do konstrukčního výkonu trafostanic.

b) Návrh zajištění elektrické energie pro nové rozvojové lokality bydlení Lokalita Z - B1

V této lokalitě výstavby RD – cca 60 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených podle etapizace výstavby ze stávající trafostanice Záhlinice – T3 Hulínská, která v souvislosti s nárustem odběru bude přezbrojena na výkon 400 kVA a z nové trafostanice (pracovní název Záhlinice – B1) vybudované ve stávajícím vedení VN 22 kV. Tuto lokalitu bude z hlediska zajištění dodávky el. energie vhodné řešit společně s lokalitou v rámci obce Chrášťany CH – B7. Umístění RD v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VN 22kV zasahujícímu do této lokality včetně ochranných pásem dle zákona 458/2000 Sb. Lokalita Z - B2

V této lokalitě výstavby RD – cca 10 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených ze stávající trafostanice Záhlinice - T1 U ZD, která v souvislosti s nárůstem odběru bude přezbrojena na výkon 250 kVA (400 kVA). Lokalita Z – B3

V této lokalitě – cca 1 RD bude zajištění elektrické energie řešeno ze stáv. rozvodů NN. 41


Lokalita Z – B4

V této lokalitě výstavby RD – cca 14 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených ze stávající trafostanice Záhlinice - T1 U ZD, která v souvislosti s nárůstem odběru bude přezbrojena na výkon 250 kVA (400 kVA).

c) Související problémy s energetickými rozvody Vedení VN 22 kV

Trasy vedení VN pro trafostanice v obci včetně hlavního vedení jsou stabilizovány a není uvažováno s jejich změnou. Stav sítí VN je vyhovující z hlediska přenosových schopností. Z mechanického hlediska bude vhodné uvažovat s výměnou dřevěných sloupů. Vedení VN je nutno respektovat v souladu se zákonem č.458/2000 Sb. a nově uvažovaná výstavba bude tyto sítě respektovat. Trafostanice VN/NN

Rozmístnění stávající trafostanice v obci je vyhovující a není uvažováno se změnou. Konstrukce trafostanice umožňuje osazení transformátoru vyššího výkonu, což bude prováděno v souvislosti s postupným nárůstem zatížení trafostanice případně dle požadavků ze strany odběratelů. Výstavba nově navržených trafostanic bude řešena v koordinaci s navazující výstavbou respektive požadavky odběratelů. Existenci stávajících trafostanic je třeba respektovat dle zákona č. 458/2000 Sb.

d) Navrhované trafostanice VN/NN Tab. 8.2.9. Rekapitulace navrhovaných trafostanic – k.ú. Záhlinice trafostanice – název Záhlinice B1

typ kiosek

konstrukce 630kVA

lokalita Z - B1, CH – B7

e) Optimalizace navržených lokalit • Lokality Záhlinice Z-B1 a Chrášťany CH-B7 je vhodné řešit jako společnou lokalitu v návaznosti na optimální vybudování nových energetických rozvodů. • Lokality Záhlinice Z- B2 a Z-B4 je vhodné řešit jako společnou lokalitu v návaznosti na optimální vybudování nových energetických rozvodů.

f) Distribuční síť NN Rekonstruovaná síť NN v obci je v technicky vyhovujícím stavu. Vzhledem ke skutečnosti, že dodavatel elektrické energie je povinen zabezpečit všem odběratelům smluvně dohodnutý výkon, tzv. rezervovaný příkon není v současnosti již možné celoplošné zvyšování zatížení mimo projednaných lokalit. Při realizaci plošné výstavby RD je vhodné uvažovat s kabelovými rozvody NN pro nové objekty. Existenci a trasy kabelových rozvodů NN je třeba respektovat dle zákona č.458/2000 Sb.

8.2.4. Přeložky rozvodných zařízení Přeložky energetických zařízení budou řešeny v souladu se zákonem 458/2000 Sb. – přeložku zajišťuje majitel energetického zařízení na náklady vyvolavatele přeložky či úpravy zařízení.

42


9. Zásobování plynem 9.1. Současný stav Katastrálním územím města Hulín a místních částí Chrášťany a Záhlinice prochází trasy VTL plynovodů. VTL plynovody DN 300/PN40 Kurovice - Říkovice a DN 200/PN40 Kurovice - Říkovice jsou vedeny v souběhu směrem jih - sever a to východně zastavěného území místní části Záhlinice, západně zastavěného území místní části Chrášťany a východně zastavěného území města Hulín. Po křížení VTL plynovodů s vodním tokem Žabínek pokračuje směrem jihovýchod - severozápad a to východně zastavěného území města Hulín VTL plynovod DN 200/PN40 Kurovice - Říkovice. Tyto VTL plynovody jsou vzájemně propojeny a to propojem DN 100/PN40 u Záhlinic, propojem DN 300/PN40 severně nad Chrášťanami a třemi propoji východně zastavěného území města Hulín. Z VTL plynovodu DN 200/PN40 Kurovice - Říkovice odbočuje VTL plynovodní přípojka DN 100, DN 80 /PN 40 pro RS 1200/2/1-440 místní části Záhlinice. Severně zastavěného území místní části Chrášťany z VTL plynovodu DN 300/PN40 Kurovice - Říkovice odbočuje VTL plynovod DN 300/PN40 Chrášťany - Bezměrov a VTL plynovodní přípojka DN 150/PN 40 pro regulační stanice VTL/STL firmy TOS Hulín a.s. Východně zastavěného území města Hulín z VTL plynovodu DN 300/PN40 Kurovice - Říkovice odbočují VTL plynovod DN 300/PN40 Hulín - Holešov - Komárno a VTL plynovodní přípojky DN 80 /PN 40 pro RS VTL/STL Depo ČD a DN 100/PN40 pro RS VTL/STL/NTL 1200 m3/hod firmy Pilana a.s. Severně zastavěného území města Hulín z VTL plynovodu DN 200/PN40 Kurovice - Říkovice odbočuje VTL plynovod DN 150/PN40 Hulín – Bílany a VTL plynovod DN 150/PN40 Břest – Kostelec u Holešova. VTL plynovod DN 300/PN40 Chrášťany - Bezměrov prochází směrem východ - západ jižně zastavěného území města Hulín, kříží říčku Rusavu a je veden po pravém břehu Rusavy ve směru jih východ. Východně jímacího území Hulín se VTL plynovod DN 300/PN40 Chrášťany - Bezměrov lomí a je severně jímacího území Hulín veden ve směru východ - západ a dále ve směru jihovýchod severozápad. Jižně zastavěného území města Hulín z VTL plynovodu DN 300/PN40 Chrášťany - Bezměrov odbočuje VTL plynovodní přípojka DN 100/PN 40 pro RS VTL/STL 500/1/1-440 firmy ZAPA Beton a.s. a pro RS VTL/STL 200 m3/hod firmy ČMO spol. s r.o. obalovna. Západně zastavěného území města Hulín z VTL plynovodu DN 300/PN40 Chrášťany - Bezměrov odbočují VTL plynovodní přípojky DN 100/PN40 pro RS VTL/STL cukrovar, DN 100/PN40 pro RS VTL/STL/NTL 3000/2/2440 sídliště Družba a DN 100/PN 40 pro RS VTL/NTL 1200/2/2-440 Nerudova. VTL plynovod DN 150/PN40 Hulín - Bílany je veden severně zastavěného území města Hulín ve směru severovýchod - jihozápad. Severně zastavěného území města Hulín z VTL plynovodu DN 150/PN40 Hulín - Bílany odbočuje VTL plynovodní přípojka DN 100/PN 40 pro RS VTL/STL 1200/2/1-440 Za drahou. Ochranné pásmo VTL plynovodů DN 80, DN 100, DN 150, DN 200 a DN 300 je 4 m. Bezpečnostní pásmo VTL plynovodů DN 80 a DN 100 je 15 m, VTL plynovodu DN 200 je 20 m a VTL plynovodu DN 300 je 40 m a to na obě strany od půdorysu plynovodního potrubí. Ochranné pásmo regulační stanice je 10 m. Zásobování obyvatelstva, občanské a technické vybavenosti i areálů průmyslové výroby zemním plynem je ve městě Hulín řešeno středotlakými a v převážné většině nízkotlakými plynovodními rozvody. Zástavba města Hulín je zásobována zemním plynem z regulačních stanic VTL/STL/NTL 1200 m3/hod Pilana, VTL/STL 1200 m3/hod Za drahou, VTL/STL/NTL 3000 m3/hod sídliště Družba a VTL/NTL 1200 m3/hod Nerudova. Středotlaká část rozvodné plynovodní sítě je provozována pod tlakem 0,10 MPa. Na STL rozvodné plynovodní síti jsou vybudovány 3 regulační stanice STL/NTL RS 500 m3/hod sídliště Višňovce, RS 1200 m3/hod Komenského ul. a RS 1200 m3/hod ulice Javorová.

43


Místní část Záhlinice je zásobována zemním plynem STL rozvodnou plynovodní sítí, která je provozována pod tlakem 0,10 MPa. Místní část Chrášťany není v současné době zemním plynem zásobována a město Hulín nemá připravenou žádnou projektovou dokumentaci, která by zásobování plynem v místní části Chrášťany řešila. V řešeném území se nacházejí 2 stanice katodické ochrany VTL plynovodů. Severně zastavěného území města Hulín - SKAO Hulín a severně zastavěného území místní části Chrášťany - SKAO Chrášťany. Plynárenské zařízení, které je situováno v katastrálních územích města Hulín a místních částí Záhlinice a Chrášťany je ve správě Jihomoravské plynárenské a.s. Severně od zastavěného území města Hulín, prochází ve směru západ - východ koridor inženýrských sítí v šíři 600 m.

9.2. Výpočet potřeby plynu 9.2.1. Hulín Tab. 9.2.1. Nárůst množství plynu - obyvatelstvo lokalita byt. výstavby H-B1 H-B2 H-B3 H-B4 H-B5 H-B6 H-B7 H-B8 H-B9 H - B 10 H - B 11 H - B 12 H - B 13 H - B 14 H - B 15 H - B 16 H - B 17 H - B 18 H - B 19 H - B 20 H - B 21 H - B 22 H - B 23 Celkem

Počet byt. jednotek 50 15 7 50 30 1 1 35 20 15 30 20 4 10 3 4 1 10 1 3 200 6 4 520

m3/hod na b.j. 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60 2,60

m3/rok na b.j. 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000 3 000

m3/hod 130 39 18,20 130 78 2,60 2,60 91 52 39 78 52 10,40 26 7,80 10,40 2,60 26 2,60 7,80 520 15,60 10,40 1352

m3/rok 150 000 45 000 21 000 150 000 90 000 3 000 3 000 105 000 60 000 45 000 90 000 60 000 12 000 30 000 9 000 12 000 3 000 30 000 3 000 9 000 600 000 18 000 12 000 1 560 000

Nárůst potřeby plynu pro navrhovanou občanskou vybavenost a navrhované lokality průmyslové výroby budou řešeny v rámci projektových dokumentací jednotlivých navrhovaných lokalit.

9.2.2. Chrášťany, Záhlinice Ve výpočtu potřeby plynu je uvažováno se 100 % plynofikací stávajících i navrhovaných b.j. v kategorii C - vaření + ohřev TUV + otop, s potřebou plynu pro bytový fond : 2,60 m3/hod, 3000 m3/rok. Potřeba plynu pro maloodběr je uvažována 10 % potřeby plynu pro obyvatelstvo.

44


Tab. 9.2.2. Počet obyvatel Obec Chrášťany Záhlinice

počet obyv. - stávající 94 3810

počet obyv. - návrh 300 600

počet obyv. - výhled 325 12) 600

Tab. 9.2.3. Počet bytů Obec Chrášťany Záhlinice

počet b.j. – stávající 30 126

počet b.j. - návrh 105 – 12 13 85 + 12 14

počet b.j. - výhled -

Ve výpočtu potřeby plynu je uvažováno se 100 % plynofikací stávajících i navrhovaných b.j. v kategorii C- vaření + ohřev TUV + otop, s potřebou plynu pro bytový fond: 2,60 m3/hod, 3000 m3/rok. Potřeba plynu pro maloodběr a pro velkoodběr je uvažována 10 % potřeby plynu pro obyvatelstvo. Tab. 9.2.4. Celková potřeba plynu obec Chrášťany Záhlinice

Obyvatelstvo (m3/hod) 242 252

Obyvatelstvo (m3/rok) 279 000 291 000

celkem (m3/hod)

celkem (m3/rok)

266 277

306 900 320 100

10. Telekomunikační zařízení a spoje 1. Telekomunikace Město Hulín, včetně místních částí Chrášťany a Záhlinice, je začleněno do Zlínského telefonního obvodu (57). Telefonní účastníci z Hulína jsou připojení na digitální ústřednu, která se nachází v Hulíně a v současné době kapacitně vyhovuje. Místní telefonní síť v Hulíně je téměř celá řešena zemními kabely. Je zde instalováno 8 veřejných telefonních automatů. Počet provozovaných telefonních linek nebyl zjištěn. Vzhledem k tomu, že místní telefonní síť v Hulíně je nová a je provedená zemními kabely, nejsou během nejbližších let plány na její rekonstrukci. Připojení mezi Chrášťany, Záhlinicemi a Hulínem je pomocí zemních kabelů, které jsou nové a kapacitně vyhovují. Místní telefonní síť v Chrášťanech je řešena nadzemním vedením. Je zde instalován jeden veřejný telefonní automat. Je plánována rekonstrukce místní telefonní sítě. Místní telefonní síť v Záhlinicích je na hlavním tahu řešena zemními kabely, okrajové části jsou řešeny samonosným vedením. Je zde 1 veřejný telefonní automat. Počet provozovaných telefonních linek nebyl zjištěn. Je plánována rekonstrukce místní telefonní sítě.

2. Dálkové kabely Řešeným územím města Hulína prochází trasa dálkového optického kabelu Holešov - Kroměříž Vyškov. V katastrálních územích Chrášťany a Záhlinice neprochází žádná trasa dálkových ani dálkových optických telekomunikačních kabelů. V řešeném území nejsou evidovány žádné vojenské podzemní sítě. 12

Včetně 30 obyvatel navrhované lokality CH-B7 12 b.j.navrhované lokality zástavby CH-B7, která bude zem. plynem zásobována z rozvodné STL plynovodní sítě místní části Záhlinice 14 12 b.j.navrhované lokality zástavby CH-B7, která bude zem. plynem zásobována z rozvodné STL plynovodní sítě místní části Záhlinice 13

45


3. Zařízení místního rozhlasu a rozhlas po drátě V Hulíně je provozován místní rozhlas. Ústředna je typ MRU 1 400 DT CD – 1 400 W. Délka rozvodu po obci činí cca 6,1 km. Rozvody jsou řešeny pomocí nadzemního vedení. Je zde instalováno 101 amplionů veřejného rozhlasu. V Chrášťanech je provozován místní rozhlas. Délka rozvodu činí cca 1 km. Rozvody jsou řešeny pomocí nadzemního vedení. Je zde instalováno 10 amplionů veřejného rozhlasu. V Záhlinicích je provozován místní rozhlas. Délka rozvodu po obci činí cca 2,2 km. Rozvody jsou řešeny pomocí nadzemního vedení. Je zde instalováno 21 amplionů veřejného rozhlasu.

4. Radioreléové trasy Severozápadním okrajem k.ú. Hulín procházejí následující RR trasy:

• • • • • • •

KOLK-KROP RS Holý kopec - retr Kroměříž, Páleníčkova č. 2884/1 HOLK-KMZB RS Holý kopec - Živnobanka Kroměříž, Farní č.95 HOLK-ZDOU RS Holý kopec - BTS Zdounky, vodojem RS Holý kopec – ČSOB Kroměříž, Riegrovo nám. 182 RS Holý kopec – Kroměříž, budová čerpací stanice, ul. Hulínská RS Holý kopec – Kroměříž, Moravská 3879 HOLK-KMPP RS Holý kopec - Kroměříž, nám. Míru č. 3287, PVT Jižním okrajem k.ú. Hulín procházejí následující trasy:

• TLHR-KMCP RS Tlustá hora - Kroměříž, Oskol č.3763/1, Česká pošta • TLHR-KMSO RS Tlustá hora - Kroměříž, tř. 1. máje č.3191, So-NET V úseku SPŠ Holešov a OŘ PČR prochází trasa digitálního radioreléového spoje. Spojení je dvouskokové, v řešeném území se jedná o trasu SPŠ Holešov – Kroměříž - kóta Barbořina.

5. Televizní signál Dle sdělení Českých radiokomunikací a.s. Praha je v následující tabulce uvedeno zajišťování distribuce televizního signálu. Tab. č. 10.1: Zajišťování distribuce televizního signálu Vysílač Brno – Kojál Brno – Kojál Brno - Kojál Zlín - Tlustá hora Zlín - Tlustá hora Zlín - Tlustá hora Zlín - Tlustá hora N. Jičín - Veselský kopec

Televizní stanice ČT 1 ČT 2 NOVA ČT 1 ČT 2 NOVA PRIMA ČT 1

kanál 29. kanál 46. kanál 9. kanál 22. kanál 51. kanál 41. kanál 58. kanál 34. kanál (okrajově)

Kabelová televize

V Hulíně je instalována kabelová televize, a to v těchto lokalitách: • sídliště Družba, Sadová a Višňovce • ulice Dukelská, Ed. Světlíka, Holešovská, Javorová, Jiráskova, Kostelní, Nádražní, Wolkerova, Záhlinická a Nábřeží • náměstí Míru. V Chrášťanech ani Záhlinicích není v současné době provozována kabelová televize, její zřízení není v současné době plánováno. 46


11. Nakládání s odpady 1. Likvidace TKO TKO města Hulína, včetně místních částí Chrášťany a Záhlinice je ukládán do popelnicových nádob 110 l . Pravidelný svoz popelnicových nádob je zajišťován firmou BIOPAS spol. s r.o Kroměříž a to v termínech 2 x za týden, 1 x za týden, 1 x za 2 týdny a 1 x za měsíc, dle požadavku obyvatel. Svoz TKO je prováděn na řízenou skládku Nětčice. V městě Hulín i v místních částech Chrášťany a Záhlinice je prováděn sběr separovaného odpadu plasty, sklo bílé a barevné, papír a kovy. V zastavěném území města Hulína je umístěno 26 sběrných míst, v zastavěném území místní části Chrášťany 1 sběrné místo a v zastavěném území místní části Záhlinice jsou umístěny 2 sběrná místa separovaného odpadu. Třídící linka separovaného odpadu je umístěna v areálu firmy UNITEX a.s. Odvoz separovaného odpadu je zajišťován firmou RESO Hulín - Regionální ekologické sdružení obcí a to v termínech dle potřeby. Kontejnery na velkoobjemový odpad jsou na jednotlivých stanovištích přistavovány v městě Hulín a v místní částí Záhlinice - 3 x ročně, v místní částí Chrášťany - 2 x ročně. V městě Hulín je 20 stanovišť pro umístění velkoobjemových kontejnerů. Odvoz velkoobjemového odpadu je prováděn firmou BIOPAS spol. s r.o Kroměříž na řízenou skládku Nětčice. Nebezpečný odpad není na území města Hulín a místních částí Chrášťany a Záhlinice skladován, je ve stanovených termínech 2 x ročně odvážen firmou BIOPAS spol. s r.o Kroměříž. Nakládání s odpadem ve městě Hulín a místních částech Chrášťany a Záhlinice se řídí Vyhláškou města Hulína č. 15/1998 O nakládání s komunálním odpadem.

2. Výpočet množství TKO • 0,55 kg/obyv/den • 0,80 t/m3 Tab. 11.1: Celkové množství produkovaného odpadu Obec Hulín Chrášťany Záhlinice celkem

počet obyv. - výhled 9175 325 600 10100

Qd kg/den 5046 179 330 5555

Qd m3/den 6,31 0,22 0,41 6,94

Qr t/rok 1842 65 121 2028

Qr m3/rok 2303 82 151 2536

3. Skládky Území staré skládky při jižním okraji katastrálního území města Hulína - v místní trati Padělky bylo na základě projektové dokumentace „Rekultivace stávající skládky Hulín - místní část Padělky“ projekt stavby (DEKONT Umwelttechnik spol. s r.o Zlín - 02/2000) postupně rekultivováno. Bývalá skládka v Chrášťanech (parc. č. 104/3) je ukončená ale není dosud rekultivována. Výhledově bude nezbytné provést důslednou rekultivaci těch skládek, kde byly v minulosti ukládány odpady a zároveň zamezit vzniku nových skládek. Rekultivované pozemky starých skládek nejsou navrženy k intenzivnímu zemědělskému obhospodařování.

47


12. Ochranná pásma a limity využití území 1. Výstavba a infrastruktura a) Silniční ochranná pásma jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část města v souladu se zněním Silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích“ (§ 30 Silniční ochranná pásma) a prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb., z nichž vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy silnice nebo od osy přilehlého jízdního pásu dálnice či rychlostní komunikace: • .. dálnice, rychlostní silnice R 49, R55......................................................................................... 100 m • .. silnice I. třídy ............................................................................................................................. 50 m • .. silnice II. a III. třídy ................................................................................................................... 15 m • .. MK I. třídy ................................................................................................................................. 50 m • .. MK II.třídy ................................................................................................................................ 15 m

b) Ochranné pásmo dráhy je stanoveno v souladu se zněním zákona č. 266/1997 Sb. „o drahách“ (§8 Ochranné pásmo dráhy), z něhož vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy krajní koleje. • dráhy celostátní a regionální (> 160 km/hod) ….. 100 m (min. 30 m od hranice obvodu dráhy) • dráhy celostátní a regionální (< 160 km/hod) ….. 60 m (min. 30 m od hranice obvodu dráhy) • vlečka.................................................……………30 m

c) Ochranná pásma letiště Holešov Na území sousedního města Holešova se nachází veřejné mezinárodní civilní letiště. Letiště má dvě vzletové a přistávací dráhy (VPD), které jsou travnaté. Jedná se o VPD 11/29 a VPD 05/23. V souladu s výhledovou studií vypracovanou bývalou Státní leteckou správou v Praze se chrání zájmy další vzletové a přistávací dráhy VPD 020/20. Ochranná pásma letiště Holešov zpracovala a navrhla Státní letecká správa v Praze v červenci 1960. O jejich stanovení rozhodla Státní letecká správa v Praze dne 24. Července 1963. Ochranná pásma jsou stanovena v souladu se zněním § 24 zákona č. 47/1956 Sb. o civilním letectví (Letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb., vyhlášky č. 127/1976 Sb. a zákona č. 90/1990 Sb. Tato pásma zajišťují bezpečnost leteckého provozu, spolehlivou funkci pozemního letištního zařízení a jejich výhledový rozvoj. Pásma, jejichž význam upřesňuje předpis L 14 OP „Ochranná pásma leteckých pozemních zařízení“, vydaný výnosem FMD ze dne 15.3.1985, zasahují na katastr města Hulína. Jedná se o OP s výškovým omezením - OP přibližovacích prostorů.

d) Plavební průplav Dunaj - Odra - Labe. Na západním okraji řešeného území prochází výhledová trasa plavebního průplavu Dunaj - Odra Labe. Ochrana území pro jeho trasu vychází ze zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrostátní plavbě, a usnesení Vlády ČR z 11.12. 1996, a je zařazena ve směrné části ÚPN VÚC ZA.

e) Zařízení elektrizační soustavy Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně zdraví a majetku osob. Ochranné 48


pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení a činí dle zák. č.458/2000 Sb. od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: Pro zařízení zřizovaná před 31.12.1994:

• .. pro napětí nad 220 kV a do 400 kV včetně pro vodiče bez izolace ............................................ 25 m • .. pro napětí nad 35 kV do 110 kV včetně...................................................................................... 15 m • .. pro napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace .................................................. 10 m • .. u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí ................................................................................................................. 10 m Pro zařízení realizovaná po 31.12.1994:

• • • • • •

pro napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace .................................................... 7 m pro napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče s izolací základní ......................................... 2 m pro napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro závěsná kabelová vedení .......................................... 1 m pro napětí nad 35 kV do 110 kV včetně...................................................................................... 12 m u závěsného kabelového vedení 110 kV ....................................................................................... 2 m pro napětí nad 220 kV do 400 kV včetně.................................................................................... 20 m

Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a činí: • u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím vyšším než 52 kV v budovách - od oplocení nebo vnějšího líce obvodového zdiva........................................................................... 20 m • u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí ................................................................................................................... 7 m • u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí......................................................................................................... 2 m • u vestavěných elektrických stanic - od obestavění ....................................................................... 1 m

f) Plynovodní sítě Ochranným pásmem, jímž je ochrana zařízení plynárenských sítí s ohledem na spolehlivost a bezpečnost jejich provozu, se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na obrys, které činí dle zákona č.458/2000 Sb. na obě strany od půdorysu: • • • •

u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovod. přípojek v zastavěném území obce......... 1 m u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek ............................................................................ 4m u technologických objektů (na všechny strany od půdorysu) ......................................................... 4m ochranné pásmo regulační stanice vysokotlaké ........................................................................... 10 m

Bezpečnostním pásmem, pro zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynovodních zařízení a ochrana života, zdraví a majetku osob, se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na obrys, které činí: • • • •

vysokotlaké plynovody do DN 100 ............................................................................................. 15 m vysokotlaké plynovody do DN 250 ............................................................................................. 20 m vysokotlaké plynovody nad DN 250 ........................................................................................... 40 m regulační stanice vysokotlaké ...................................................................................................... 10 m

V řešeném území se nacházejí 2 stanice katodické ochrany VTL plynovodů. Severně zastavěného území města Hulín - SKAO Hulín a severně zastavěného území místní části Chrášťany - SKAO Chrášťany.

49


g) Koridor inženýrských sítí - ochranné pásmo produktovodu Severně od zastavěného území města Hulín, prochází ve směru západ - východ koridor inženýrských sítí - ochranné pásmo produktovodu – které je dle vládního nařízení č. 29/1959 Sb.vymezeno svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 300 m po obou stranách osy potrubí. Pro všechny stavby a činnosti v ochranném pásmu podzemního potrubí pro pohonné látky a jejich provozního příslušenství platí omezení daná výše uvedeným vládním nařízením a ČSN 650204 (Dálkovody hořlavých kapalin). Pro veškeré práce v tomto území musí být vyžádán souhlas bezprostředního odpovědného provozovatele daného úseku.

h) Telekomunikační zařízení a radiokomunikace • Podzemní telekomunikační vedení. Důvodem stanovení limitu je zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu telekomunikačních kabelů a zařízení. V ochranném pásmu je zakázáno: zřizovat stavby, umísťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením anebo které by mohly ohrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Zároveň je zakázáno bez souhlasu organizace, v jejíž zprávě je chráněný kabel, provádět zemní práce, které by mohly ohrozit kabely a zařízení a plynulost a bezpečnosti jejich provozu. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí dle zákona č.151/2000 Sb.: 1,5 m od osy kabelu na každou stranu. • Radioreléové trasy. Severozápadním okrajem k.ú. Hulín procházejí následující RR trasy: • • • • • • •

KOLK-KROP RS Holý kopec - retr Kroměříž, Páleníčkova č. 2884/1 HOLK-KMZB RS Holý kopec - Živnobanka Kroměříž, Farní č.95 HOLK-ZDOU RS Holý kopec - BTS Zdounky, vodojem RS Holý kopec – ČSOB Kroměříž, Riegrovo nám. 182 RS Holý kopec – Kroměříž, budová čerpací stanice, ul. Hulínská RS Holý kopec – Kroměříž, Moravská 3879 HOLK-KMPP RS Holý kopec - Kroměříž, nám. Míru č. 3287, PVT

Jižním okrajem k.ú. Hulín procházejí následující trasy: • TLHR-KMCP RS Tlustá hora - Kroměříž, Oskol č.3763/1, Česká pošta • TLHR-KMSO RS Tlustá hora - Kroměříž, tř. 1. máje č.3191, So-NET • V úseku SPŠ Holešov a OŘ PČR prochází trasa digitálního radioreléového spoje. Spojení je dvouskokové, v řešeném území se jedná o trasu SPŠ Holešov – Kroměříž - kóta Barbořina.

i) Vodovodní řady a kanalizační stoky Důvodem limitování je bezprostřední ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením. Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a dle zákona č. 274/2001 Sb. činí: • .. u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně ..................................... 1,5 m • .. u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm ................................................. 2,5 m

j) Ochranné pásmo hřbitova Důvodem limitování je, ve smyslu § 17 zák. č. 256/2001 Sb, o pohřebnictví a o změně některých zákonů, v platném znění, dodržení hygienických požadavků k ochraně veřejného zdraví. Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. 50


2.Vytváření a ochrana zdravých životních podmínek a) Ochranná pásma vodních zdrojů Zdroje vody určené pro hromadné zásobování obyvatelstva vodou musí být chráněny ochrannými pásmy, přičemž se jedná o ochranu vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti. • V katastrálním území města Hulín, na pravém břehu říčky Rusavy, západně zastavěného území, je situováno jímací území Hulín, které je jedním ze zdrojů skupinového vodovodu Kroměříž. Jímací území Hulín má rozhodnutím č.j. Vod.235/1-48/1985-Po ze dne 9.12.1985 vyhlášena pásma hygienické ochrany a povolen odběr v množství 80 l/s, tj. 2 522 880 m3/rok. Pásma hygienické ochrany - PHO 1. stupně, PHO 2. stupně vnitřní jsou vedena západně zastavěného území města Hulín, v PHO 2. stupně vnější se nachází západní a severní část zastavěného území města Hulín zástavba situovaná na pravém břehu říčky Rusavy a západně trati ČD Břeclav - Přerov. V těsné blízkosti zdrojů jímacího území Hulín jsou situovány i vodní zdroje firmy TOS Hulín a cukrovaru. • Severně od města Hulín bylo revidováno PHO vodního zdroje Státní statek Kroměříž, farma Hulín (nyní NIVA družstvo vlastníků, v likvidaci). Vodní zdroj, který je situován severně areálu družstva vlastníků NIVA má rozhodnutím č.j. ŽP 231/2/337/19914/00-No ze dne 19.10.2000 vyhlášena tato ochranná pásma: 1) Ochranné pásmo 1. Stupně zahrnuje plochu ve tvaru čtverce o výměře 576 m2 (část parcely č. 3412/2 v k.ú. Hulín); 2) Ochranné pásmo 2. Stupně zahrnuje plochu ve tvaru mnohoúhelníku o výměře 9078 m2. (část parcely č. 3513/2 a parcel č. 3514 a 3515 v k.ú. Hulín. • Východní část katastrálního území města Hulín, která leží jižně vodního toku Žabínek (včetně zatrubněného úseku), jižní část katastrálního území města Hulín, která leží východně a jižně vodních toků Rusava a Stonač, převážná část katastrálního území Chrášťany a převážná část katastrálního území Záhlinice se nachází v PHO 2. stupně vnější vodního zdroje Kvasice. Jižní okraj katastrálního území města Hulín se nachází v PHO 1. stupně a v PHO 2. stupně vnitřní vodního zdroje Kvasice. Vodní zdroj Kvasice má rozhodnutím č.j. Vod.235/1-2570/1984 ONV Kroměříž, ze dne 19.11.1984 stanovena pásma hygienické ochrany. V současné době jsou zpracovávány podklady pro revizi těchto ochranných pásem. • Převážná část řešeného území - část katastrálního území města Hulín, část katastrálního území místní části Chrášťany a část katastrálního území místní části Záhlinice, které leží západně trati ČD Břeclav - Přerov se nachází v území CHOPAV - Kvartér řeky Moravy.

b) Ochrana vodních toků Důvodem je výkon správy vodního toku (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách). Podél vodních toků je nutno zachovat oboustranný volný manipulační pruh: • u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry • u ostatních vodních toků, které nejsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry • u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry

c) Záplavová území 1. Záplavové území řeky Moravy

Záplavové území řeky Moravy bylo vyhlášeno vodohospodářským orgánem OkÚ Kroměříž referát ŽP dne 12.5.1992 pod č.j. RŽP - 235/1/12/1688/92 – Po. Podkladem pro vyhlášení byla studie „Komplexní řešení odtokových poměrů řeky Moravy od ústí Dyje po soutok s Bečvou“ (Aquatis; 4/1991). Záplavové území řeky mravy je v zájmovém úseku stanoveno pro návrhový průtok 770 m3s-1. 2.Záplavové území říčky Rusavy

Záplavové území říčky Rusavy bylo zpracováno v září 1996 Povodím Moravy a.s. Brno a vyhlá-

51


šeno bylo vodohospodářským orgánem OkÚ Kroměříž - referát ŽP pod č.j. ŽP - 231/2/53/1269/97 Cl, ze dne 28.2.1997. Dle této dokumentace je nedostatečná břehová kapacita v úsecích : levý břeh:

• nad stavidlovým jezem v řkm 3,905, který slouží k napájení rybniční soustavy, snížena kapacita koryta (≥ Q20), • nad řkm 5,200 > Q5 - Q20, • nad řkm 7,000 - Q50, pravý břeh:

• • • • • •

řkm 4,000 - 5,038 - Q50, řkm 5,038 - 6,000 - Q10, řkm 6,000 - 6,608 - Q20, řkm 6,608 - 6,980 - Q5, řkm 6,980 - 7,341 - Q20 nad řkm 7,341 - Q50.

Ve výkresové části dokumentace je zakreslena vyhlášená čára možného rozlivu Q100 i rozsah zátopy z katastrofální povodně v červenci 1997, dle „Souhrnné zprávy o povodňové situaci v povodí Moravy a Dyje v červenci 1997“.

d) Ochranná pásma vodohospodářských objektů V řešeném území se nachází měrné vodohospodářské objekty Českého hydrometeorologického ústavu Praha, které slouží k měření základních hydrologických údajů podzemních vod a pramenů. Ve správním území města Hulín, severně zastavěného území města, severně trati ČD Kojetín - Valašské Meziříčí a v těsné blízkosti silnice III/4328 se nachází vrt základní sítě VB 0157. V katastrálním území města Hulín a to severně silnice II/432 a severně trati ČD Kojetín - Valašské Meziříčí se nachází i vrty hydropedologického profilu HP 207 Hulín - Bílany. Jedná se o vrty KB 219, KB 220, KB 222, KB 224, KB 226 - KB 232 a KB 234. V katastrálním území místní části Chrášťany se západně zastavěného území a v těsné blízkosti trati ČD Břeclav - Přerov nachází vrt základní sítě VB 0160. Měrné vodohospodářské objekty mají rozhodnutím čj. Vod.235/1-1114/84-Chý ze dne 3.8.1984 stanoveno u vrtů ochranné pásmo do vzdálenosti R = 250 m, ve kterém veškeré mimořádné zásahy musí být oznámeny ČHMÚ Praha.

3. Ochrana přírody a krajiny a) Ochranné pásmo lesa Ochranné pásmo lesních porostů činí 50 m od okraje lesa a jeho účelem je zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa.

b) Územní sytém ekologické stability (ÚSES) Plochy určené pro realizaci ÚSES lze využívat pouze tak,aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabilizační funkce. V řešeném území jsou limitem regionální biocentrum Filena a ochranné pásmo (zóna) nadregionálního biokoridoru.

c) Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek (VKP) je v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 3 definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.

52


VKP Skalky byl vyhlášen formou Oznámení o registraci významného krajinného prvku Městským úřadem Hulín ze dne 23.4.1998 pod č.j. OŽP/99/98/ID. Jedná se o lokalitu několika menších vodních ploch s kvalitní populací vodních a mokřadních druhů organismů na jihovýchodním okraji k.ú. Hulín. VKP Zámeček Původně navrhovaný rozsáhlejší komplex lužních lesů s navazujícími lučními společenstvy v jižní části k.ú. Hulín - v současnosti součástí PP Záhlinické rybníky.

d) Přírodní park Záhlinické rybníky Byl vyhlášen Nařízením Okresního úřadu Kroměříž č.2/95 ze dne 12.5.1995 jako přírodní park Záhlinické rybníky o výměře ca 500 ha v k.ú. Hulín, Záhlinice a Bílany. Podmínky jeho ochrany jsou specifikovány ve výše uvedeném Nařízení.

e) Ložisková území nerostných surovin V západní části řešeného území se nalézá výhradní bilancované ložisko štěrkopísků v k.ú. Hulín, které je těženo firmou Českomoravské štěrkovny a.s. Brno, provozovna Hulín. Tab. 12.1. Seznam ložisek nerostných surovin Ložisko, dobývací prostor, plocha v firma způsob těžby využitelnost surovina CHLÚ ha *) *) B3 011600 Hulín 1 155,36 Českomoravské DP 700655 Hulín 176,41 **) štěrkovny a.s. Brno, současná z vody těžené ložisko štěrkopísky 105,42 provozovna Hulín CHLÚ 01160000 Hulín (*) (**)

dle podkladu: Registr ložisek nerostných surovin (Geofond Praha, 09/1997) v listopadu 2002 vydal OBÚ Brno rozhodnutí o změně (rozšíření) dobývacího prostoru Hulín

Z geologického hlediska jsou v řešeném území (Dle Surovinové studie MŽP) evidována kromě výše uvedených chráněných ložiskových území, další ložiska nerostných surovin: Tab. 12.2. Seznam evidovaných ložisek nerostných surovin Katastrální území (název) Hulín (Hulín I.) Hulín (Hulín II.) Hulín (Hulín II.) Hulín (Doubravice II.) Hulín (Doubravice I.) Hulín (Chrášťany) Hulín (Chrášťany) Hulín (Záhlinice) Hulín (Záhlinice II.) Záhlinice (Záhlinice) Záhlinice (Slivotín)

Surovina štěrkopísek štěrkopísek cihlářská sur. štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek cihlářská sur. štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek kámen štěpný

53

Současný stav Netěženo Netěženo Zatopeno Zatopeno Netěženo Netěženo Netěženo Netěženo Netěženo Rekultivováno Zaváženo skládkou

Vlastník (uživatel)

ZD Záhlinice na hranici okresu


13. Územní systém ekologické stability 1. Ekologická charakteristika řešeného území Řešené území, které leží na jižním okraji Hornomoravského úvalu a území patří k nejrovinatějším v celé České republice. Současné krajina je výslednicí dlouhodobého antropogenního působení nejen agrárního, ale i průmyslového. Intenzivní zemědělská velkovýroba, zpracovatelský průmysl, dopravní sítě, skládky odpadů, absence čističek odpadních vod v Chrášťanech a Záhlinicích, negativně ovlivňují kvalitu životního prostředí. Prakticky celé území (s výjimkou jižní části) bylo v minulosti odlesněno a zorněno. Značné plochy zabírají sídla se zahradami. Převažuje agrární krajina s ostrůvky malých polních lesíků, břehovými porosty vodotečí a doprovodnou zelení komunikací. Trvalé travní porosty se sady se vyskytují pouze v jižní části řešeného území. Z výše uvedeného vyplývá, že příznivější stav je v jižní části území s nepoměrně vyšším zastoupením lesů a trvalých travních porostů. Řešené území můžeme charakterizovat jako nestálý, krátkodobý ekosystém (více než dvě třetiny tvoří agrocenózy) s nutným přísunem dodatkové energie. Koeficient ekologické stability, tj. poměr mezi relativně trvalými ekosystémy (lesy, TTP, sady, vodní plochy) a umělými, krátkodobými ekosystémy (orná půda, zastavěné plochy) je 0,15. V katastrálním území mají dominantní zastoupení plochy zemědělské půdy (64 % výměry - z toho orná půda zaujímá 57,5 %, louky a pastviny - trvalé travní porosty - necelá 4% celkové výměry), lesní porosty tvoří 9,5 % výměry, vodní plochy 9,2 %, zastavěné plochy 2,4 % a ostatní plochy více než jednu sedminu celkové výměry - 14,6 %! Řešené území je nutno z hlediska ekologické stability rozdělit do několika částí. V jeho jižní části se nacházejí lesní porosty, které jsou nejdůležitějším ekologicko - stabilizujícími prvky v území. Jejich druhové složení se blíží původní dřevinné skladbě, tzn. že se vyznačují vysokým stupněm ekologické stability (4 - 5). Důležité krajinné a ekologicky významné segmenty tvoří doprovodná břehová zeleň podél bývalých meandrů, slepých ramen řeky Moravy, podél potoka Mojeny a v návaznosti na soustavu Záhlinických rybníků v jižní části řešeného území. Významné jsou také jednak náletové porosty podél menších vodních ploch vzniklých lidskou činností (VKP Skalky, Pumpák, Jezírko), jednak menší prostorově izolované remízky (např. VKP Remíz). Tyto segmenty se vyznačují vysokou ekologickou stabilitou (4 až 3) a mají velký význam i z krajinářského hlediska, protože jsou mnohde jedinými oživujícími prvky v území s intenzívně využívanými plochami orné půdy (zejména v severní a jihovýchodní části území. Zemědělská půda je málo stabilní prvek ( převážně orná půda, dlouhé nepřerušované délky svahů, vodní a větrná eroze, apod.), zvláště vzhledem ke konfiguraci terénu a rozsáhlosti ploch. Ekologická stabilita těchto ploch je 1 - 0. Další část krajiny tvoří vlastní zástavba Hulína a ostatních řešených částí , která sestává jednak z kompaktní zástavby s minimem vnitřní zeleně (v centrální části, ekologická stabilita 1 - 0 ) a dílem i s volnější zástavby s velkými zahradami, které přechází do záhumenní zeleně (sady, louky, zahrady, orná půda v drobné držbě, ekologická stabilita 1 - 2). Tyto zahrady, sady a záhumenky vytvářejí ochranný filtr mezi velkovýrobně obhospodařovanými pozemky a plochami osídlení. Z hlediska ochrany a vytváření přirozeného genofondu krajiny nejsou ve značné části území příliš dobré podmínky, a to převážně v severní, západní a jihovýchodní části území. V tomto území nejsou příliš dobré podmínky, především v důsledku intenzivního zemědělského využívání pozemků, které zatím neumožňuje vytvoření spojité sítě jednotlivých krajinných segmentů zeleně a jejich propojení s ekologicky stabilními lesními společenstvy a jednak v důsledku vlastní zástavby města Hulína, ploch těžby nerostných surovin, průmyslových a železničních ploch. Ke zhoršení situace dojde po realizaci silničních koridorů (dálnice D1, rychlostní komunikace R55 a R49). Naopak v jižní část území je zcela funkční ekologický systém vázaný na lužní lesy podél řeky Moravy, louky a mokřadní společenstva podél rybniční soustavy. Význam tohoto území podtrhuje i ornitologická lokalita Záhlinické rybníky. V budoucnu bude nezbytně nutné hledat cesty ke zvýšení diverzity krajiny, protierozní ochraně (větrná eroze), posílení retenčních schopností území a rovněž alternativní formy využití zemědělského půdního fondu. Všechna tyto opatření, pokud budou navržena racionálně, se příznivě projeví i ve zvýšení ekologické stability území a harmonizaci krajinného rázu. 54


2. Kostra ekologické stability Kostra ekologické stability je vytvářena stávající existující soustavou relativně ekologicky stabilních segmentů, bez ohledu na jejich funkční vztahy v prostoru a čase. Jedná se o ekologicky nejstabilnější společenstva, vzniklá v daném území vlivem antropogenních tlaků. Základem při tvorbě kostry ekologické stability jsou ekologicky významné segmenty krajiny, které představují relativně stabilní ekosystémy, vyznačující se trvalostí bioty a ekologickými podmínkami, které umožňují existenci druhů přirozeného genofondu, odpovídajícímu stavu využívání okolní krajiny (území). Řešené území je možno z hlediska zastoupení vegetace rozdělit na dvě poměrně homogenní oblasti. Jednak jsou to Holešovská plošina s nivou řeky Rusavy a navazující území Zábečácké nivy, kde je vegetace soustředěna prakticky jen na doprovodnou zeleň komunikací a sídel a silně redukovanou zeleň podél samotné Rusavy a jejích přítoků. V této části území se ojediněle vyskytují solitérní remízky a lesíky. Zcela dominuje orná půda. Koeficient ekologické stability (tj. poměr mezi relativně trvalými ekosystémy (lesy, TTP, sady, vodní plochy) a umělými , krátkodobými ekosystémy (orná půda, zastavěné plochy) se pohybuje okolo 0,1. Kostra ekologické stability je zcela nedostatečná. Zeleň, zejména podél vodních toků, bude v budoucnu vyžadovat zvýšenou péči a ochranu. Druhá oblast tvořená Záhlinickými rybníky a Kroměřížskými lesy (lesní segment Zámeček) je již charakteristická vysokým zastoupením vegetace. Jedná se o širší nivu řeky Moravy. Území můžeme hodnotit jako plně funkční krajinný ekosystém.

3. Biogeografické poměry Dle biogeografického členění České republiky patří řešené území do provincie středoevropských listnatých lesů, do podprovincie západokarpatské Katastrálním územím Hulín a Záhlinice prochází výrazná hranice biogeografických regionů kojetínského (3.11) a hranického (3.4). K.ú. Chrášťany náleží do biogeografického regionu hranického. Charakteristika jednotlivých bioregionů je podrobně rozvedena v Průzkumech a rozborech města Hulín. Aktuálně lze v řešeném území vymezit tato základní společenstva: Lesy

Souvislý dominantní lesní celek představuje lesní komplex Zámeček. Na ostatním území se vyskytují pouze drobné polní lesíky a remízy se vyznačují vysokým podílem nepůvodních dřevin (smrk, akát, javor jasanolistý, hybridní topoly). Keřové patro je silně ruderalizováno s dominantním bezem černým. V lemech se dále obje-vuje svída krvavá, trnka planá, vrba jíva, růže šípková, hloh obecným aj. V jarním aspektu je hojný orsej hlíznatý, dymnivka dutá, popenec břečtanolistý aj., které v letním období nahrazují vysoké porosty nitrofilních bylin s dominantní kopřivou dvoudomou. Liniová, skupinová a solitérní zeleň

Zastoupení dřevinné zeleně ve volné krajině je velmi nízké. Břehové porosty, které obvykle tvoří nejvýznamnější podíl, jsou výrazně redukovány a převážná většina potoků a melioračních kanálů má břehové porosty silně redukovány. K hlavním dřevinám patří topoly (t. černý, t. šedý, osika méně t. bílý, frekventované jsou euroasijské hybridy), vrby a olše. Významnou krajinotvornou zeleň představují hlavaté vrby košařské (babky) na Záhlinických loukách (součást RBC Filena). V k.ú. Chrášťany a zejména k.ú. Hulín je zastoupení zeleně rostoucí mimo les velmi nízké, zcela chybí památné a orientačně důležité stromy. Masu zeleně ve volné krajině představují zapojená keřová a stromová vázaná na náspy železničních tratí. Vodní plochy, mokřady

Vodní plochy které byly typické pro rovinatou lužní krajinu se zachovaly zejména v k.ú. Záhlinice a jihohozápadní části k.ú. Hulín. V lese Zámeček se dochovaly odstavená ramena řeky Moravy i poříční lesní tůně dotované podzemní vodou. Společně s komplexem Záhlinických rybníků, který byl postupně budován od 50. let na místě někdejších bažinatých luk patří zájmové území mezi mokřady

55


mezinárodního významu. Sekundární vodní a mokřadní plochy jsou vznikly plochách těžby štěrkopísků a rovněž v návaznosti na technická díla v krajině (lokalita Pumpák). Tyto lokality jsou významné jako stanoviště obojživelníků. Ve volné krajině indikují drobné mokřady (často vzniklé v důsledku poruch a nedostatečné údržby melioračních systémů ) společenstva vysokých rákosin. Trávobylinná společenstva

Louky a pastviny byly v zájmovém území významně redukovány. Trávobylinná společenstva se tedy uchovala především na extrémních stanovištích (Záhlinické louky), která unikla rekultivacím , drobných travnatých plochách a v zahradách. Přestože plošné zastoupení travních porostů je nízké, nacházíme na dochovaných plochách druhově pestrou flóru. Vlhké květnaté louky jsou reprezentovány blatouchem bahenním, devětsilem lékařským, řeřišnicí luční, dále jsou četné pcháče, pryskyřníky , objevuje se kosatec žlutý, hojný je kohoutek luční, vrbina obecná, toten lékařský, četné ostřice a sítiny. V podzimu vykvétá ocún jesenní. Specifická rumištní společenstva se vyvinula na železničních a silničních náspech. Orná půda

Orná půda je využívána pro pěstování zemědělských kultur odpovídajících intenzivnímu řepnému výrobnímu typu . Vedle běžných plevelů intenzivních půd jako je ježatka kuří noha, heřmánky, svízele, hluchavky, pýr se vyskytují zejména v posledních letech rdesna.

4. Územní systém ekologické stability a) Širší vztahy Základním podkladem pro tvorbu ÚSES v zájmovém území byl návrh Generelu regionálního ÚSES (Löw a spol., 1992) a ÚTP nadregionální a regionální ÚSES (Společnost pro životní prostředí, spol. s r.o., Brno, 1996; pořizovatel: MH resp. MMR ČR). Středem kroměřížského okresu probíhá ve směru S - J páteřní pomoravní osa reprezentující vodní a nivní společenstva propojující bioregiony šumperský, litovelský, kojetínský, hodonínský a dyjskomoravský v délce cca 200 km. Na západním okraji řešeného území byly vymezeny dvě paralelní trasy (vodní a nivní) nadregionálního biokoridoru (NRBK) č. K 142, který propojuje NRBC č. 104 Chropyňský luh (okr. Přerov a Kroměříž) a č. 109 Soutok (okr. Břeclav). V širším zájmovém a řešeném území byla v jeho trase vložena a vymezena následující regionální biocentra: RBC č. 344 Filena (okr. Kroměříž), č. 117 Tlumačovský les, č. 103 Pod Dubovou (obě okr,. Zlín), č. 104 Kněžpolský les, č. 1828 Kunovický les a další Navazující, hierarchicky nižší, regionální trasy jsou vymezeny a upřesněny tak, aby podchytily jak lesní, tak i luční reprezentativní společenstva. Z NRBC Hluboček (okr. Uh. Hradiště) k NRBC Kostelecké polesí (okr. Kroměříž) je ve směru J – S vedena, paralelně trasou NRBK č. K 152, trasa regionálních biokoridorů RK …, 1581, 1580, 1542 a 1541 s vloženými RBC č. …, 121 Hrabůvka (okr. Zlín), 123 Na skále, 124 Lipina a 160 Ochozy (všechna okr. Kroměříž). Tato trasa probíhá východně od řešeného území. Jižně od řešenému území - probíhá ve směru západ - východ, po severních svazích Chřibů a následně po hřebenu Mladcovské vrchoviny, trasa regionálních biokoridorů, vycházející z Pomoravní nivy, která propojuje na západě biocentra regionálního významu: (RBC) Bělovký les (118) - Pod Kulou (119) [RK 1583], … a na východě: Tlumačovský les (117)- Hrabůvka (121) [RK 1585], Hrabůvka (121)- Hřeben (1825) [RK 1586].

b) Podmínky realizace lokálního ÚSES Vlastní realizace lokálního ÚSES je složitý, dlouhodobý a náročný proces postupné přeměny kulturní krajiny. Celý proces je třeba rozdělit na několik rovin a etap:

56


• 1.etapa: ochrana a údržba stávajících funkčních prvků ÚSES. Obnova jejich stávajícího složení ve prospěch přirozené druhové skladby. • 2. etapa: postupná obnova těch prvků ÚSES, které v krajině již existují, ale nemají odpovídající stav. Jedná se hlavně o doplnění a obnovu břehových porostů vodních toků a ploch, obnovu vegetace na mezích a terénních hranách a ostatních neobhospodařovaných plochách. Dále postupná obnova druhové skladby lesních porostů v těch skupinách, které jsou navrženy jako prvky ÚSES. • 3. etapa: zakládání prvků ÚSES formou výsadby nových porostů (stromů, keřů i TTP)

57


Obsah

1. Obyvatelstvo a bytový fond ......................................................................................................................................... 1 1.1. Obyvatelstvo ..................................................................................................................................................................... 1 1.2. Bytový fond ....................................................................................................................................................................... 3

2. Občanská vybavenost .................................................................................................................................................... 5 3. Ekonomický potenciál území ........................................................................................................... 7 4. Doprava.................................................................................................................................................................................. 7 5. Zásobování vodou ......................................................................................................................................................... 16 5.1. Současný stav ................................................................................................................................................................ 16 5.2. Výpočet potřeby pitné vody ......................................................................................................................................... 18

6. Odkanalizování................................................................................................................................................................ 20 6.1. Současný stav ................................................................................................................................................................ 20 6.2. Hydrotechnické výpočty ............................................................................................................................................... 21

7. Vodní toky a nádrže ...................................................................................................................................................... 23 8. Zásobování elektrickou energií .............................................................................................................................. 26 8.1. Současný stav ................................................................................................................................................................ 26 8.2 Návrh řešení .................................................................................................................................................................... 32

9. Zásobování plynem....................................................................................................................................................... 43 9.1. Současný stav ................................................................................................................................................................ 43 9.2. Výpočet potřeby plynu .................................................................................................................................................. 44

10. Telekomunikační zařízení a spoje ....................................................................................................................... 45 11. Nakládání s odpady .................................................................................................................................................... 47 12. Ochranná pásma a limity využití území ...................................................................................... 48 13. Územní systém ekologické stability .................................................................................................................. 54

58

1. Obyvatelstvo a bytový fond

Recommend Documents