Obsah Obsah........................................................................................................................................................ 1. Úvod.................................................................................................................................................... 1 2. Obyvatelstvo a jeho skladba a vývoj............................................................................................... 3 a) Území města, vývoj obyvatelstva do r. 2005................................................................................... 3 b) Vývoj obyvatelstva v období 1970-2001 ......................................................................................... 4 c) Věkové složení obyvatelstva 2001 .................................................................................................. 9 d) Vzdělanost obyvatelstva v roce 2001............................................................................................ 12 e) Ekonomická aktivita obyvatelstva v roce 2001.............................................................................. 15 f) Národnostní složení obyvatelstva .................................................................................................. 18 g) Pohyb obyvatelstva v letech 1991-2004 ....................................................................................... 20 h) Domácnosti.................................................................................................................................... 20 3. Domovní a bytový fond 1961-2001 ................................................................................................ 24 4. Vývoj počtu obyvatel....................................................................................................................... 33 a) Projekce obyvatelstva přirozenou měnou do r. 2020 (2030) ........................................................ 39 b) Vývoj celkového počtu obyvatel (včetně migrace) ........................................................................ 41 5. Důsledky vývoje počtu obyvatel a změny ve věkovém složení obyvatelstva........................... 42 a) Základní školy ............................................................................................................................... 44 b) Sociální a zdravotní zařízení......................................................................................................... 46 c) Bydlení a bytová výstavba............................................................................................................. 47 d) Doprava ......................................................................................................................................... 50 6. Závěry a doporučení ....................................................................................................................... 52 Přehledy
1. Úvod Hlavním cílem Analýzy demografické a sociální struktury statutárního města Ostravy a městských obvodů je poskytnout městu základní představu o možném vývoji počtu obyvatel, a to jak jeho celkového počtu, tak podle charakteristických (pětiletých) věkových skupin. Vychází z toho, že nejen celkový vývoj počtu obyvatel, ale zejména územní rozdělení obyvatelstva je jednou ze základních podmínek dalšího vývoje města. Analýza a její zaměření byla dána potřebami města. Ty byly na počátku prací specifikovány jednak v osnově, která byla součástí smlouvy o dílo, jednak při jednáních se zástupci příslušných odborů Magistrátního úřadu. Hlavním účelem Analýzy je charakterizovat možné vývojové tendence sledovaných jevů a navržení řešení, která by zčásti eliminovala nepříznivý demografický vývoj, který je pro Ostravu více varující, než pro jiná česká města. V této souvislosti je nutno uvést, že dosavadní představy o budoucím vývoji počtu obyvatel v Ostravě vycházely většinou z dřívějších představ a předpokládaly zpravidla nárůst počtu obyvatel ve městě. Většinou téměř nerespektovaly vývojové tendence posledních patnácti let, které se ve většině měst v České republice projevují úbytkem počtu obyvatel. V Ostravě tento proces začal již v průběhu osmdesátých let a přesto se zde uvažovalo, že se situace změní a počet obyvatel ve městě bude opět narůstat. V současné demografické situaci ČR, ale i dalších evropských zemí k takovému vývoji nedochází a velká města zpravidla stagnují, nebo se jejich počet obyvatel snižuje. V případě Ostravy, ve které se zásadním způsobem restrukturalizuje ekonomická základna je nezbytné počítat s tím, že se zde bude ve výhledu počet obyvatel snižovat a současně bude obyvatelstvo stárnout. Ani migrace nemůže tuto situaci změnit, v současnosti je město migračně ztrátové a teprve po r. 2020, pokud nalezne svůj nový ekonomický profil a jeho budoucí dynamiku, může být mírně migračně ziskové. Pro takový vývoj mluví i jeho poloha a funkce centra Ostravské aglomerace a jednoho z nejvýznamnější měst nadnárodní Hornoslezské (Katowicko – Ostravské) aglomerace. Teprve v tomto zapojení do evropských a česko-polských sídelních struktur může město nalézt rozvojovou dynamiku. Takový proces nastane nejspíše až v závěru první poloviny 21. století. Již dnes je nutné se na takovou situaci připravovat a respektovat možnosti celkového sociálně ekonomického růstu včetně demografického vývoje. Analýza je členěna na tyto části: Obyvatelstvo Historie a současnost, ekonomika a doprava ve vztahu k obyvatelstvu a bydlení, domovní a bytový fond, bytová výstavba. Analytická část je provedena do úrovně urbanistických obvodů a vedle textové části doplněna i podrobnými tabulkami a kartogramy v členění podle urbanistických obvodů. Projekce obyvatelstva a důsledky budoucího populačního vývoje. Cenzové domácnosti, jejich vývoj, průměrný počet členů CD, domácnosti jednotlivců, projekce cenzových domácností a vazby na potřebu bytů. Domovní fond a bytový fond Vývoj počtu domů a bytů, stáří a kvalita bytového fondu. Úroveň bydlení.
1
Vybavení obyvatelstva a domácností byty. Domácnosti bez vlastního bytu (soužití domácností), plošný standard bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobé spotřeby a rekreační možnosti (Ostrava, městské obvody, urbanistické obvody), bytová výstavba. Vývoj počtu obyvatel Přirozená měna, projekce obyvatel, migrace a její vliv na vývoj celkového počtu obyvatel. Důsledky vývoje obyvatel a změn ve věkové skladbě obyvatelstva. Závěry a doporučení V textu jsou zařazeny tabulkové přílohy, grafy a kartogramy.
2
2. Obyvatelstvo a jeho skladba a vývoj a) Území města, vývoj obyvatelstva do r. 2005 Město Ostrava se vyvíjelo dlouhodobě. Je vlastně poměrně volnou srostlicí několika původních obcí. Jeho vývoj byl spojen s rozvojem těžby uhlí a hutnictví s navazující chemií. Pro dřívější zástavbu bylo typické soustřeďování bytové výstavby do blízkosti dolů a průmyslových podniků. Pouze v centrální části města, a to zejména v Moravské Ostravě, se v průběhu 19. a 20. století vyvinula typická městská zástavba. I v ní chybí typické městotvorné dominanty, zejména velký centrální prostor – náměstí a význačné budovy, z dřívějších období především výrazné církevní stavby. Bytová výstavba, která se kromě bydlení v centru, určeném především pro vyšší společenské vrstvy, vyvíjela tak, že se vedle některých starých čtvrtí (Přívoz, Mariánské Hory), umísťovala do blízkosti dolů a hutí. Vznikaly tak typické kolonie bytů pro dělníky a nižší úředníky. Některé z nich, jako např. Vítkovice jsou dodnes svědectvím o urbanistických záměrech minulých dob a svojí hodnotou se uplatňují významně v městském organismu i v současnosti. Po r. 1945 a zejména od počátku padesátých let se ve městě začala silně rozvíjet výstavba ucelených sídlištních celků. Zpočátku to byl obytný soubor Poruba jako poměrně ucelený obytný celek na severozápadním okraji města v poměrně velké vzdálenosti od jeho centra. Toto řešení si postupně vyžádalo i rozsáhlá dopravní řešení vyvolaná potřebou dojíždění za prací do více směrů. Pozdější bytová výstavba sídlištního typu se koncentrovala v jižním sektoru města a stejně jako výstavba v Porubě vyvolala i velké investice do dopravní infrastruktury. Vedle těchto velkých obytných celků se již jen méně rozsáhlá výstavba uskutečňovala i v centru města, zejména v Mariánských Horách, sídliště Fifejdy. Vedle této hromadné výstavby sídlištního typu se realizovala v okrajových částech města výstavba rodinných domků. Koncentrace bytové výstavby sebou ovšem přinášela nejen problém dopravního napojení, ale i všeobecně známý problém koncentrace obyvatel a rodin přibližně stejného věku s velkými následnými problémy. Ty se zpočátku projevovaly zejména v kapacitě předškolních zařízení a zařízení občanské vybavenosti, zejména kultury, později se projevoval nedostatek kapacit základních škol a po přechodném období vyrovnání nabídky a poptávky se počaly projevovat chybějící kapacity sociálních zařízení, zejména těch, která poskytují péči starším občanům. Celková rozloha města Ostravy je v současnosti 214,2 km2, nicméně velikost jednotlivých městských obvodů je značně odlišná. Více než 40 km2 připadá na největší městský obvod, kterým je Slezská Ostrava. Další městské obvody co do velikosti území (Ostrava-jih, Radvanice a Bartošovice) již nedosahují ani poloviční rozlohy Slezské Ostravy. Naproti tomu městské obvody Lhotka a Pustkovec zabírají jen 2, resp. 1 km2. Stejně tak obyvatelstvo Ostravy je rozmístěno velmi nerovnoměrně. Nejvíce je koncentrováno do rozsáhlých území s převažujícími panelovými sídlišti v obvodech Ostravajih, kde žije na jednom 7 239 obyvatel na jednom km2 a Poruba s více než 5,5 tis. obyvateli na km2. V rámci městského obvodu Ostrava-jih je vůbec největší koncentrace Ostravské
3
populace na sídlišti Dubina s 13 562 obyvateli na km2. V centrální části Ostravy v převažující staré zástavbě je zalidněnost již o trochu nižší, pohybuje se kolem 3 300 obyvatel na 1 km2. Nejřidší zalidnění v rámci území Ostravy je přirozeně v okrajových částech, zejména na jihozápadě města. V obvodech Nová Bělá, Stará Bělá či Polanka nad Odrou nežije na jednom km2 ani 250 obyvatel. Vůbec nejnižší zalidněnost však vykazuje městský obvod Nová Ves (197 obyv./ km2), malá část obce mezi centrem města a sídlištěm Poruba. V rámci části obcí jsou však nejméně zalidněny Kunčice se 102 obyvatel na 1 km2, na jejichž katastru leží rozsáhlý průmyslový areál Nové huti.
b) Vývoj obyvatelstva v období 1970-2001 Vývoj obyvatelstva mezi jednotlivými sčítáními lidu domů a bytů je sledován od roku 1970. Od tohoto roku je totiž možné spolehlivě přepočítávat získaná data do dnešního vymezení urbanistických obvodů. Mezi lety 1970-2001 v České republice přibylo 4,3 % obyvatelstva. V Ostravě sice došlo k ještě většímu populačnímu přírůstku (6,6 %), nicméně vzestup počtu obyvatel trval jen do roku 1991. V 90. letech nastal výrazný populační útlum a do r. 2001 již v Ostravě ubylo 3,2 % obyvatelstva během 10 let. Příčinou tohoto vývoje je restrukturalizace ekonomické základny a z ní vyplývající zásadní úbytek počtu pracovníků. V období mezi r. 1991 a 2001 se v Ostravě jako celku snížil počet pracovníků z 217,5 tis. na 164,9 tis. osob. Je pochopitelné, že tak intenzivní úbytek počtu pracovních míst se nutně odrazil v počtu ekonomicky aktivních, a v zásadním omezení dojížďky za prací do města, která se snížila z 63,8 tis. osob na 45,3 tis. osob. Naproti tomu se vyjížďka prakticky nezměnila a zůstala na úrovni 12,8 tis. osob. Vývoj obyvatelstva podle městských obvodů byl velmi diferencovaný a rozdíly mezi jednotlivými městskými obvody a zejména urbanistickými obvody jsou velmi výrazné. V letech 1971-2001 sice celkový počet obyvatelstva Ostravy vzrostl o 19 573 bydlících obyvatel, a to především díky vývoji do r. roku 1991. Desetiletí 1991-2001 již znamenalo úbytek bydlících. V úhrnu let 1971-2001 se počet obyvatelstva zvýšil ve dvanácti městských obvodech, naproti tomu ve 13 obvodech došlo k jeho úbytku. Relativně nejvyšší úbytky zaznamenala Nová Ves západně od centra města, která je zároveň populačně nejmenší a v níž ubyla od r. 1970 již téměř polovina obyvatelstva. Značný úbytek však postihl i průmyslové Vítkovice (cca 40%) či městský obvod Slezská Ostrava, v něm však zejména některé části – v Hrušově poklesl počet obyvatelstva od r. 1970 o více než polovinu a v Kunčičkách byl pokles počtu obyvatel obdobný. Nejvíce depopulační městskou částí však byly Hulváky, kde se tamní populace snížila o celých 75%! Po r. 1991 se však v této čtvrti dramatický pokles zastavil a do r. 2001 již získali zpět téměř pětinu obyvatelstva. Na tomto vývoji měly svůj podíl i asanace domovního fondu, nebo to, že domy a byty byly na poměrně špatné stavebně technické i dispoziční úrovni a o bydlení v nich nebyl zájem. To při celkovém úbytku počtu obyvatel ve městě vedlo k tomu, že obyvatelé takové byty opouštěli a stěhovali se do bytů kvalitnějších. Uvolňovaný bytový fond se v řadě případů stával domovem sociálně nejslabších skupin obyvatelstva, řada z nich ani neměla v Ostravě
4
trvalý pobyt. I toto obyvatelstvo a domácnosti, které vytváří, je součástí ostravské populace, kvantifikace této složky obyvatelstva je však velmi obtížná. Proti tomu se některé městské obvody vyvíjely plánovitě velmi dynamicky, jak to bylo zamýšleno především přičleňováním jejich území k městu nebo podporou jejich vnitřního růstového potenciálu. Nejmarkantnější to bylo v celém městském obvodu Ostrava-jih, kde se počet obyvatelstva během sledovaného období zvýšil o více než 70 %. Na tomto území byla v 80. letech postavena nová sídliště Dubina a Bělský les, takže své první obyvatele zde registrují až od sčítání 1991. Podobné je to i s částí Výškovice, kde v r. 1970 žila jen tisícovka obyvatel, zatímco dnes se jejichž počet zvýšil téměř 15 krát. Velký populační růst zaznamenal také městský obvod Pustkovec na severozápadě města (cca 70 %). Tyto dlouhodobé populační tendence nemusí vždy platit v krátkodobém měřítku, jak ukazuje srovnání mezi populačním vývojem výše uvedeným a populačním vývojem mezi posledními sčítáními (1991-2001). V tomto období je nejvíce ztrátová nejmenší městská část Antošovice ve Slezské Ostravě, která ztratila během 90. let třetinu svého obyvatelstva, ale také v předchozím období výrazně ziskové Výškovice. Naproti tomu nejpříznivější populační vývoj v tomto období měly kromě dříve uvedeného Bělského lesa také Svinov či Koblov, v nichž od r. 1990 přibylo přibližně 30 % obyvatelstva. V příloze je přiložen i populační vývoj podle všech urbanistických obvodů na území města (vč. těch s nulovým či velmi nízkým počtem obyvatelstva). Vzhledem k tomu, že některé urbanistické obvody jsou natolik malé a ovlivněné specifickými podmínkami dané lokality, nemá příliš smysl tato data komentovat. Pouze upozorníme, že na území Ostravy jsou i obvody, které měly ještě v roce 1970 více než 1 000 obyvatel a dnes nedosahují ani jedné pětiny svého původního počtu (3 urbanistické obvody na území Moravské Ostravy, Hulvák a Mariánských Hor). Uvedené protichůdné tendence vývoje počtu obyvatelstva byly umožněny územně diferencovanou bytovou výstavbou, jak uvidíme v části věnované tomuto problému v příslušném oddíle analýzy. Územně diferencovaný populační vývoj měl za následek změny v sociálně ekonomickém, zejména demografickém profilu obyvatelstva s viditelnými dopady především na věkovou strukturu jednotlivých městských obvodů.
5
Přehled urbanistických obvodů – čísla UO odpovídají číslům v kartogramech Město, městský obvod, část obce, katastrální území, urbanistický obvod Ostrava Moravská Ostrava a Přívoz Moravská Ostrava Moravská Ostrava 1 Lázně 2 Komenského sad 3 Trolejbusové garáže 4 Křižíkova 5 Jirská osada 6 Poděbradova-sever 7 Valchařská 8 Jindřiška 9 Ostrava-střed II 10 Ostrava-střed I 11 Husův sad 12 Radnice 13 Historické jádro 14 Výstaviště Černá louka 15 Karolina 16 Hlubina 17 Autobusové nádraží 18 Hlubinská osada 19 Šalamouna-jih 20 Hornické učiliště I 21 Šalamouna-východ 22 Šalamouna-západ 23 Dům kultury 24 Nemocnice Fifejdy 25 Zimní stadión 26 Nákladové nádraží 27 Cihelní 28 Stadión odborářů 29 Sídliště Fifejdy 30 Cihelna-sklady 70 Válcovní 73 Horní Pole Přívoz Přívoz 31 U petrolejky 32 Hlavní nádraží 33 Rybníky 34 Přívoz-sever 35 Přívoz-střed 36 Přívoz-východ 37 Odval u Ostravice 38 Na Františku 39 Přívoz-Dolní pole 40 Oderská osada Slezská Ostrava Antošovice Antošovice 222 Antošovice Heřmanice Heřmanice 124 Heřmanice-Koněvova 125 Ida 126 Heřmanický rybník 127 Heřmanice 128 U Velkého Dvora 129 Vrbická Hrušov Hrušov 149 Hrušov-střed 150 Marxův sad 155 Na Liščině 156 Orlovská 157 Hrušovský rybník 158 U hřbitova Koblov Koblov 223 Koblov-Vrbina 224 Amerika 225 Štěrkovna 226 Koblov-sever 227 Koblov-střed
Město, městský obvod, část obce, katastrální území, urbanistický obvod Kunčice Kunčice nad Ostravicí 78 Kunčice-sever 79 Kunčice-jih 80 Lešetínská 81 Kunčice-za humny 84 Kunčice-střed 257 Nad Rudnou Kunčičky Kunčičky 74 Kunčičky-kalová pole 75 Osada Míru 76 Pod Lihovarskou 77 Kunčičky-Škrobálkova 82 Kunčičky-Nová osada 83 Kunčičky-u haldy Muglinov Muglinov 151 Mexiko 152 Muglinov 153 Rehabilitační středisko 154 Na cihelně Slezská Ostrava Slezská Ostrava 120 Slezská Ostrava-střed 121 Slezská Ostrava-Kamenec 122 Slezská Ostrava-Hladnov 123 Nová osada 130 Fišerova 134 Pikartská 135 Stromovka 136 Na Najmanské 137 Trojické údolí 138 Slezská Ostrava-u hradu 139 Ústřední hřbitov 140 Zvěřina 141 Salmovec 142 Salma 143 U Těšínské 144 Dopravní podnik 145 Nad Lučinou 146 Zárubek 147 Odval u Lučiny 148 Na stavě 255 Sionkova-garáže Ostrava-Jih Bělský Les 254 Cholevova 250 Vaňkova 251 Antonína Brože Dubina Dubina u Ostravy 247 Jaromíra Matušky 248 Václava Jiříkovského 249 Jana Buchvaldka Hrabůvka Hrabůvka 102 U Bělského lesa 103 Mitušova 104 Odborářská 105 Dvouletky 106 Hrabůvka-učiliště 107 Jubilejní kolonie 108 U haldy 109 Hrabůvka-odval 115 Letiště-východ 116 Nová Klegova 117 Poliklinika Zábřeh 118 Letiště-střed 119 Letiště-západ Výškovice Výškovice u Ostravy 216 Výškovice-sever 217 Výškovice-západ 218 Výškovice-východ 219 U vodárny 220 Proskovická 221 U Korýtka
6
Město, městský obvod, část obce, katastrální území, urbanistický obvod Zábřeh Zábřeh nad Odrou 85 Družstvo-sever 86 Družstvo-jih 87 Internáty 88 U lípy 89 Starý Zábřeh-střed 90 Starý Zábřeh-sever 91 Nad Samaritánskou 92 Louky-sever 93 Zábřeh-jih 94 Nový Zábřeh-Chrjukinova 95 Gurtěvova 96 Volgogradská-sever 97 Louky-jih 98 Ulice Svornosti 99 Zábřeh-u stadiónu 100 Bělský les-západ 101 Bělský les-východ Poruba Poruba Poruba 171 První obvod 172 Budovatelská 173 Dům kultury Poruba 174 Náměstí Vítězslava Nováka 175 Havanská 176 Bohuslava Martinů 177 Poruba-u stadiónu 178 Poliklinika Poruba 179 Liptaňské náměstí 182 Pátý obvod-sever 183 Pátý obvod-jih 184 Nemocnice Poruba 185 Myslivna 186 Vysoké školy 210 Stará Poruba-východ 211 Stará Poruba-západ 212 Záhumenice Poruba-sever 180 Čtvrtý obvod-jih 181 Čtvrtý obvod-sever 187 Osmý obvod 189 Záplotí 190 Poruba-učiliště 191 Slavíkova 192 Sedmý obvod 265 Domovy důchodců Nová Bělá Nová Bělá Nová Bělá 245 Nová Bělá-Mitrovice 246 Nová Bělá-jih 252 Za humny 253 Nová Bělá-sever Vítkovice Vítkovice Vítkovice 59 Vítkovice-střed 60 Vítkovice-zámek 61 Vítkovice-východ 62 Jeremenkova osada 63 Nádraží Vítkovice 64 Lojzova 65 Vítkovice-jih 69 U závor 264 Vítkovice-závod Zábřeh-VŽ 66 Vítkovice-stadión 67 U nemocnice 68 Nemocnice Zábřeh 71 Syllabova Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá 243 Stará Bělá-sever 244 Stará Bělá-jih
Pustkovec Pustkovec Pustkovec 188 Pustkovec Mariánské Hory a Hulváky Hulváky Zábřeh-Hulváky 54 Bedřiška 55 Železárenská 72 Hulváky-jih 262 Pod hulváckým lesem Mariánské Hory Mariánské Hory 41 Mariánské Hory-východ 42 Pod cihelnou 43 Švermova 44 Mariánské Hory-střed 45 Sídliště Vršovců 47 U nádraží 48 Nádraží Mariánské Hory 49 Nad tratí 50 Odvaly u Odry 56 Martinská 57 Hornické učiliště II 58 U plynojemu 263 Martinská kolonie Petřkovice Petřkovice Petřkovice u Ostravy 228 Petřkovice 229 Landek Lhotka Lhotka Lhotka u Ostravy 230 Lhotka Hošťálkovice Hošťálkovice Hošťálkovice 231 Hošťálkovice-sever 232 Hošťálkovice-jih Nová Ves Nová Ves Nová Ves u Ostravy 46 Nový rybník 51 Nová Ves-sever 52 Nová Ves-jih 53 Přední rybník Proskovice Proskovice Proskovice 241 Oderské údolí 242 Proskovice Michálkovice Michálkovice Michálkovice 131 Rychvaldská 132 Radvanická 133 Michálkovice-střed Radvanice a Bartovice Bartovice Bartovice 165 Podlesí 166 Bartovice 167 Paseky 258 Za šachtou 259 Bartovický les 260 Nová Huť Radvanice Radvanice 159 Radvanice-střed 160 Trnkovec 161 U Velkého lesa 162 Velký ostravský les 163 Fučík 164 Les Bučina 168 Lipinská 169 U Bučínského lesa 170 U Lučiny 256 Vědecko-výzkumný ústav
Krásné Pole Krásné Pole Krásné Pole 236 Krásné Pole Martinov Martinov Martinov ve Slezsku 193 Svoboda 194 Padělky 195 Martinov 196 Dlouhý důl 197 Martinovská smyčka 198 U Opavice 199 Turkov Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou 237 Janová-Přemyšov 238 Polanka-sever 239 Polanka-střed 240 Polanka-jih Hrabová Hrabová Hrabová 110 Sídliště Šídlovec 111 Hrabová 112 U Ostravice 113 Na Místecké 114 Krmelínská 261 Hrabová-za řekou Svinov Svinov Svinov 203 Elektrárenská 204 U Odry 205 Nádraží Poruba 206 Bílovecká 207 Bratří Sedláčků 208 V Mlýnské 209 Svinov-střed 213 Velká strana-sever 214 Velká strana-jih 215 Svinovský les Třebovice Třebovice Třebovice ve Slezsku 200 Třebovice-sever 201 Třebovice 202 1. máje Plesná Plesná Nová Plesná 235 Nová Plesná Stará Plesná 233 Kopaniny 234 Stará Plesná
7
Kartogram 2001
Vývoj počtu obyvatel 1991 -
8
c) Věkové složení obyvatelstva 2001 Věkové složení obyvatelstva Ostravy je ve srovnání s Českou republikou, ale zejména ze srovnatelně velkými městy, stále relativně příznivé. V roce 2001 bylo Ostravě 16,6 % dětí mladších 15 let, tedy téměř stejně jako v ČR (zde 16,2 %). V produkčním věku 15-59 bylo v Ostravě 66,0 % obyvatel proti populaci celé ČR, kde tento ukazatel činil 65,4 %. Více se lišil podíl obyvatel v poprodukčním stáří 60 a více let, který byl v Ostravě 17,6 %, zatímco v České republice 18,4 %. Populace celého Moravskoslezského kraje je v průměru mladší než v ostatních krajích ČR. V tomto srovnání je zastoupení dětí v Ostravě poněkud nižší než v celém kraji, to je však typické pro velká města obecně. Naopak všechna velká města nad 100 tis. obyvatel v Česku mají podstatně méně příznivější věkové složení. Pro srovnání – index mládí, což je počet obyvatel ve věku 0-14 let na100 obyvatel starších 60 let činil v r. 2001 v Ostravě 93,2, zatímco v České republice 88, v Moravskoslezském kraji rovných 100, ale např. v Brně jen 70,2 dětí na 100 obyvatel starších 60 let. Rozdíly mezi městskými obvody a částmi obcí Ostravy jsou ve věkovém složení výrazné. Populačně nejstarším městským obvodem je zároveň druhý největší obvod Poruba, kde na 100 dětí do 15 let připadá 166 seniorů nad 60 let. (Ještě více je to u části obce Antošovice v rámci Slezské Ostravy, v níž však žije jen 280 obyvatel). Poměrně staré obyvatelstvo převládá i v obvodech Třebovice, Pustkovec a Mariánské Hory a Hulváky, v nichž připadá na 100 obyvatel nad 60 let méně než 70 dětí pod 15 let. Naproti tomu nejmladším obvodem na území města Ostravy jsou Vítkovice s téměř 140 obyvateli v předproduktivním věku připadajícími na 100 obyvatel v poproduktivním věku. Je to celkem překvapující, vzhledem k tomu, že je zde převážné starší domovní fond. Těsně za tímto obvodem následuje Ostrava-jih s téměř shodnou věkovou strukturou. Ten je ale na rozdíl od Vítkovic tvořen především byty postavenými po r. 1961 a osídlované mladším obyvatelstvem. Tento obvod je však na tolik specifický, že je nutné si přiblížit i jeho městské části. Zatímco Dubina je vůbec nejmladší městskou částí Ostravy (děti do 15 let zde převyšují seniory nad 60 let téměř 13 x !) a druhá část v pořadí (Bělský les) je na tom téměř obdobně, ostatní městské části tohoto obvodu mají již výrazně starší obyvatelstvo. Konečně posledním městským obvodem, kde ještě převažují děti nad staršími obyvateli, je Martinov. Pokud se podíváme na jednotlivé urbanistické obvody, logicky zde najdeme ještě výraznější rozdíly ve věkové struktuře. V Ostravě je 5 urbanistických obvodů, ve kterých se vůbec nevyskytují lidé starší 60 let. Jsou to však obvody velmi malé (v žádném nežije více než 40 obyvatel) a většinou i velmi specifické (nemocnice, výzkumný ústav). To znamená, že je zde jen několik, zpravidla služebních bytů. Z ostatních urbanistických obvodů jsou vůbec nejmladší urbanistické obvody v rámci městských částí Dubina a Bělský les. Naproti tomu převahu seniorů a tím i v průměru nejstarší obyvatelstvo mají urbanistické obvody Nemocnice Zábřeh a Švermova. Velmi nízké zastoupení dětí ve srovnání se staršími obyvateli v postproduktivním věku najdeme i v některých dalších, většinou početně velmi malých urbanistických obvodech, z větších obvodů má nejméně příznivou věkovou strukturu
9
obvod Ostrava-Kamenec, kde na jednoho člověka do 15 let připadá 5 šedesátiletých a starších. Výslednou hodnotu indexu mládí určují jednotlivé složky věkové struktury (předproduktivní, produktivní a poproduktivní věk). Územní celky s nejnižší hodnotou indexu mají většinou nejnižší zastoupení dětí a zároveň nejvyšší podíl starých obyvatel, u nejvyšší hodnoty indexu je tomu samozřejmě naopak. Proto by byl při podrobnějším pohledu na všechny tři věkové skupiny výčet nejmladších i nejstarších částí města obdobný – výjimku však tvoří městská část Slezská Ostrava s vůbec nejnižším zastoupením produktivních obyvatel a relativně vysokým podílem obyvatel starších 60 let na jedné straně a městská část Výškovice s naopak nejvyšším podílem obyvatel v produktivním věku a relativně nízkým zastoupením dětí na straně druhé.
10
Graf 1 a 2
11
d) Vzdělanost obyvatelstva v roce 2001 Ukazatel vzdělanosti obyvatelstva charakterizuje nejen hladinu celkové společenské a kulturní vyspělosti, ale v současné době se stává častěji i ukazatelem ekonomickým. Za rok 2001 bylo školní vzdělání v rámci sčítání lidu tříděno podle 14 stupňů, z nichž pro větší přehlednost byly vytvořeny čtyři základní skupiny, a to základní vzdělání (i neukončené), střední odborné, střední úplné a vysokoškolské úplné vzdělání včetně nadstaveb. V úhrnu České republiky mělo v roce 2001 základní vzdělání 33,5 % obyvatel starších 15 let, střední odborné vzdělání bylo zjištěno u 38,0 % dospělého obyvatelstva, úplné střední vzdělání s maturitou mělo 28,4 % obyvatel starších 15 let a úplné vysokoškolské vzdělání vykázalo 8,9 % obyvatel starších 15 let. Pouze u 1,3 % dospělých obyvatel nebylo vzdělání zjištěno, což bylo překvapující proto, že ukazatel vzdělání byl považován za „citlivý“, a přesto se ho podařilo zjistit u téměř veškerého obyvatelstva. V tabulce jsou data za nezjištěné vzdělání zahrnuta do základního či neukončeného vzdělání. Údaje o nejvyšších dosažených stupních školního vzdělání u obyvatelstva Ostravy se od celostátních ukazatelů příliš neodlišují. Je to situace poněkud odlišná od jiných českých měst a je daná především skladbou ekonomické základny města s vyšším zastupením dělnických profesí. Průměrný počet let školního vzdělání je v Ostravě 11,7, stejně jako v České republice. Ostrava má sice méně středoškolsky vzdělaných obyvatel oproti celostátním výsledkům, zato vysokoškoláků je v Ostravě více než jedna desetina. Ve srovnání s Moravskoslezským krajem má město bezesporu vzdělanější obyvatelstvo, což je typické pro všechna velká města, neboť v nich se výrazněji koncentrují vysokoškolská či jiná vyšší školní zařízení. V porovnání s oběma dalšími moravskými stotisícovými městy však Ostrava ve vzdělanosti výrazněji zaostává, což je dáno jednak historickými tradicemi (dlouholetá sídla univerzit v Brně a Olomouci) a jednak skladbou současného obyvatelstva. Více vzdělané obyvatelstvo se vyskytuje zejména v městských částech (a zároveň i samostatných obvodech) na západě a jihu Ostravy. Nejlepší vzdělanostní skladbu má městský obvod Pustkovec, kde více než polovina obyvatel starších 15 let měla v r. 2001 alespoň středoškolské vzdělání. Této hodnotě se blíží i obvod Třebovice a částečně i Svinov. Kolem 45 % obyvatel se středoškolským či vysokoškolským vzděláním měly i Proskovice a Stará Bělá. Všechny uvedené městské obvody měly zároveň i nejvyšší podíly jak středoškolsky, tak vysokoškolsky vzdělaných a samozřejmě také vykazovaly i nejvyšší průměrné hodnoty v počtu let školního vzdělání. Je to svým způsobem odraz toho, že se jedná o části města s poněkud kvalitnějším, či modernějším domovním fondem a s vyšším zastoupením rodinných domů, do kterých se v posledních desetiletích soustřeďuje spíše obyvatelstvo s vyšší životní úrovní a vyšším vzděláním. Proti tomu nejméně obyvatel s alespoň středním vzděláním žilo v průmyslovém městském obvodě Vítkovice, kde alespoň středoškolské vzdělání neměla ani čtvrtina populace (z toho vysokoškoláků zde pobývalo 5,5 %). Ještě méně příznivější vzdělanostní skladbu měly některé městské části v obvodu Slezské Ostravy – Kunčičky (21 % obyvatel se
12
SŠ a VŠ vzděláním) a zejména Hrušov. V této části města bylo z osob starších 15 let necelých 9 % středoškoláků a pouze 1,3 % obyvatel s vysokoškolským vzděláním. V rámci urbanistických obvodů města jsou samozřejmě rozdíly ve vzdělanosti nejvyšší - můžeme najít takové extrémy, že určité kategorie vzdělanosti nejsou v některých velmi malých obvodech vůbec zastoupeny (viz tabulky). Pokud uvažujeme pouze obvody, ve kterých v r. 2001 trvale žilo alespoň 100 obyvatel starších 15 let, žijí více než čtyři pětiny středo- a vysokoškolsky vzdělaných v obvodech „Vysoké školy“ v Porubě a „U Korýtka“ ve Výškovicích. Na druhé straně při zachování stejného kritéria minimální velikosti je v Ostravě obvod, v němž žije jen 5 % obyvatel s alespoň středoškolským vzděláním („Zárubek“ ve Slezské Ostravě), nebo urbanistický obvod, v němž v r. 2001 nebyla sečtena ani jedna vysokoškolsky vzdělaná osoba („Bedřiška“ v Hulvákách).
13
Kartogram Vzdělanost
14
e) Ekonomická aktivita obyvatelstva v roce 2001 Ekonomická aktivita obyvatelstva byla pro Sčítání lidu, domů a bytů 2001 definována jako počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných. Sčítání 2001 tak v Ostravě sečetlo 160 210 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichž v okamžiku sčítání bylo 27 715 (17,3%) nezaměstnaných. Ze 100 ekonomicky činných bylo 46,2 % žen. Významným ekonomickým ukazatelem je míra nezaměstnanosti obyvatelstva. V příloze jsou uvedena data za sčítání 2001. Je to z důvodu možnosti sledovat nezaměstnanost až do úrovně urbanistických obvodů, kterou není možné zjistit jiným způsobem. Aktuální data za město eviduje každý měsíc úřad práce, čtvrtletně je možné získat data za městské obvody. V současné době (k 30. 6. 2005) je míra nezaměstnanosti v Ostravě 15,2 %, což sice stále výrazně převyšuje celorepublikový průměr 8,6 %, nicméně potěšitelné je, že její snížení od r. 2001 bylo vyšší, než u celostátního ukazatele. Přesto i nadále patří Ostravsko k nejpostiženějším regionům, pokud se týká nezaměstnanosti. Důležitým ukazatelem pro zaměstnané obyvatelstvo je míra pracovní vyjížďky z místa trvalého bydliště. V České republice musí za prací vyjíždět do jiné obce přibližně 4 lidé z deseti, obdobně je na tom i Moravskoslezský kraj. Vzhledem k tomu, že intenzita vyjížďky se výrazně snižuje s rostoucí velikostí města, nepřekvapí, že z Ostravy jezdí za prací mimo město 12,2 % obyvatel. Ostatní velká města ČR jsou na tom obdobně. Odvětvová příslušnost ekonomicky aktivních obyvatel podle základních odvětví národního hospodářství byla sčítáním lidu zpracována za úhrn ekonomicky aktivních obyvatel, tedy i za nezaměstnané, což je logické. V roce 2001 příslušelo v České republice k odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu už jen 4,4 % ekonomicky aktivních obyvatel. Ukazatel za Ostravu byl pochopitelně ještě nižší, a to 0,6 %. Průmyslová odvětví jako celek byla mezi ekonomicky aktivními obyvateli ČR zastoupena z 29,0 %. Podíl takto příslušných v Ostravě byl po výrazném útlumu těžkého průmyslu v České republice po r. 1989, který nejvíce postihl právě Ostravsko, jen 27 %. Zastoupení ekonomicky činných ve stavebnictví bylo v roce 2001 v Ostravě a v ČR téměř totožné, totiž 8,3 % proti celostátnímu ukazateli 8,7 %. V rámci „ostatních odvětví“, která reprezentují v podstatě terciární sféru, byla v r. 2001 v České republice přibližně polovina obyvatelstva. V Ostravě to bylo sice více (55 %), stále však přeci jen méně než ve srovnatelně velkých městech. Poměrně vysoký je však podíl nezjištěné odvětvové příslušnosti ekonomicky činného obyvatelstva jak v ČR (7,6 %), tak v Ostravě (8,8 %). Dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost přetrvává ve Vítkovicích, kde je přibližně třetina lidí bez práce. Zdejší pracovní trh se ještě plně nevyrovnal s transformací českého hospodářství a rušením pracovních míst v průmyslových odvětvích, v tomto případě především v hutnictví a těžbě uhlí. Podobně nepříznivá situace je i ve Slezské Ostravě a v Radvancích a Bartovicích. V obou městských obvodech zároveň vyjíždí relativně vysoké procento (přes 15 % ze všech zaměstnaných) za prací mimo Ostravu. V rámci urbanistických obvodů nemá smysl hodnotit výši nezaměstnanosti, neboť se pravděpodobně od r. 2001 změnila. Přesto je rozhodně zajímavá její diferenciace, která obvykle zůstává v takovém časovém úseku relativně neměnná. Z hlediska nezaměstnanosti je zajímavé sledovat
15
urbanistický obvod „Zárubek“ ve Slezské Ostravě, kde v okamžiku sčítání bylo 109 nezaměstnaných, což představuje více než 4/5 jejich ekonomicky aktivního obyvatelstva. Z obvodů, v nichž žilo v r. 2001 alespoň 1 000 ekonomicky aktivních, byla nejméně příznivá situace v obvodu „Vítkovice-jih“ s téměř polovinou nezaměstnaných.
16
graf 3, 4 a 5
17
Kartogram Nezaměstnaní v %
18
f) Národnostní složení obyvatelstva Dalším sociálně kulturním znakem obyvatelstva je národnost. Při sčítání 2001 deklarovalo téměř 90 % obyvatel Ostravy národnost českou přičemž podobné výsledky zaznamenaly i celostátní hodnoty. V Ostravě (a v Moravskoslezském kraji obecně) se tak neprojevily tendence hlásit se k moravské národnosti, jako tomu bylo v některých zejména jižních oblastech Moravy. K moravské národnosti se zde přihlásila přibližně 2 % občanů, ještě mnohem méně obyvatel (0,3 %) uvedlo slezskou národnost. Nejvýraznější národnostní menšinou v České republice (a o Ostravě to platí dvojnásob) je národnost slovenská. V celé republice se k ní přihlásilo necelá 2 % občanů, v Ostravě to bylo 3,5 % obyvatel. Ostatní národnosti jsou, alespoň podle výsledků sčítání lidu, zastoupeny v Ostravě minimálně. Týká se to i národnosti polské s 0,3 % obyvatelstva a také národnosti romské, ke které se přihlásilo pouhých 0,2 % obyvatelstva Ostravy. Zde je nutno upozornit na to, že Romové často uvádějí při sčítání lidu, slovenskou či českou národnost. Národnostně nejvíce homogenním městským obvodem i městskou částí je Nová Bělá s více než 95 % obyvatel české národnosti. Naopak ve Vítkovicích si k české národnosti přihlásilo přibližně o 10 % obyvatel méně (vůbec nejméně to bylo v městské části Hrušov, a to 83,4 %). K české národnosti bychom mohli připočítat i obyvatele, kteří se přihlásili k moravské či slezské národnosti, výsledky by však nebyly příliš odlišné, neboť v žádném obvodě či městské části se k těmto národnostem nepřihlásilo výrazně více obyvatel – nejvíce Moravanů (pokud se národnosti týče) měly Proskovice a Výškovice (obě městské části téměř 3 %), ke slezské národnosti se nejvíce hlásili obyvatelé Lhotky (2 %). Nejčetněji zastoupená národnostní menšina, Slováci, se naproti tomu v některých částech města koncentruje výrazněji. Ve Vítkovicích tvoří 5,8 % tamních obyvatel a v části města Hrušov se přihlásilo dokonce 7,4 % osob ke slovenské národnosti. K romské národnosti se přihlásilo v Ostravě malé procento obyvatel (v mnoha částech dokonce žádný občan), nejvíce v Hulvákách, Hrušově a Přívozu, ale v žádné části města podíl nepřekročil 2 %. Samozřejmě je otázka, na kolik šetření, při kterém si každý občan zvolí svoji národnostní příslušnost, je v tomto směru vypovídající. Polská národnost měla podle výsledků sčítání v Ostravě vyšší zastoupení než národnost romská, nicméně její pokrytí je v rámci městských částí vcelku rovnoměrné a nikde nedosáhlo ani 1 % zdejší populace. V rámci urbanistických obvodů samozřejmě nalezneme v Ostravě území s vyšší koncentrací národnostních menšin. Pokud budeme sledovat pouze obvody s alespoň 100 obyvateli, trvale či dlouhodobě žilo v r. 2001 nejvíce obyvatel slovenské národnosti v obvodu „Vysoké školy“ v Porubě (49, což představuje 24 % obyvatel). Tento obvod je národnostně nejméně homogenní, obyvatel české národnosti zde nežilo ani dvě třetiny. Nejvíce osob romské národnosti dle sčítání (12 %, v absolutní hodnotě 34 Romů) žilo v obvodu „Zárubek“ ve Slezské Ostravě. Ostatní národnosti nejsou příliš soustředěné do určitých území, pouze v obvodu „Kunčice-střed“ trvale či dlouhodobě žilo v době posledního sčítání 43 osob vietnamské národnosti (8,2 % obyvatel obvodu).
19
g) Pohyb obyvatelstva v letech 1991-2004 Pohyb obyvatelstva je charakterizován jednak jeho přirozenou měnou, kterou se rozumí procesy rození a umírání, jednak migračními pohyby čili stěhováním. Příspěvek sleduje období 1991-2004 poznamenané od poloviny 90. let propadem ukazatelů přirozeného pohybu a rostoucím významem stěhování pro populační bilance republiky i jejích územních částí. V úhrnu let 1991-2004 se v Ostravě narodilo 44 544 živých dětí, což znamenalo ukazatel hrubé míry porodnosti 9,89 živě narozených dětí ročně na 1 000 žijících obyvatel ve městě. Počet 48 681 zemřelých pak znamenal hrubou míru roční úmrtnosti 10,81. Z toho vyplynul průměrný roční přirozený úbytek 0,92 promile obyvatel, činící celkově za toto období -4 137 bydlících obyvatel. Mezi lety 1991-2004 se do Ostravy přistěhovalo 47 589 obyvatel, což představuje 10,63 promile obyvatel a naopak se z města vystěhovalo 56 229 obyvatel (12,49 promile). Migrační úbytek ve výši 8 370 obyvatel znamená migrační saldo Ostravy znamenající ztrátu -4,30 obyvatel na 1 000 bydlících ročně. Město tak ztratilo přirozeným i migračním úbytkem celkem 12 507 trvale bydlících obyvatel; ročně to znamenalo úbytek průměrně 2,78 promile bydlících. Tento úbytek je patrný v celém sledovaném období 14 let, nicméně po r. 2000 ještě zesílil. Nepříznivé je zejména migrační saldo, např. jen v posledním roce (2004) se z Ostravy vystěhovalo o 1 342 lidí více než se do města přistěhovalo. Za tento rok tak v Ostravě ubylo 5,40 promile trvale bydlících, z toho však jen stěhováním 4,30 promile. Ani předběžné údaje za první tři měsíce r. 2005 nenaznačují obrat v populačním vývoji, neboť v tomto období se počet obyvatel Ostravy snížil o 5,6 promile, z toho migrací klesl o 3,7 promile. Celkové srovnání populačního vývoje po r. 1989 s ostatními regiony České republiky není příliš příznivé. V celé republice se snížil počet obyvatelstva o 0,34 promile při mírném aktivním migračním saldu, z toho však v r. 2004 se počet obyvatelstva již mírně zvýšil (díky vrůstajícímu přistěhování ze zahraničí). Ostravu má však smysl porovnávat spíše s jinými velkými městy, kde bývá populační chování značně odlišné. Např. v Brně došlo během let 1991-2004 v relativním vyjádření k obdobnému populačnímu úbytku. Tento vývoj je typický pro všechna velká města ČR (s výjimkou hlavního města v posledních letech, kde nastává masová imigrace).
h) Domácnosti Sčítání lidu domů a bytů zjišťuje 3 typy domácností – bytové, hospodařící a cenzové. Základní jednotkou, která se dále nedělí, je cenzová domácnost. Jedna či více cenzových domácností tvoří hospodařící domácnost a jedna nebo více hospodařících domácností obvykle vytvářejí domácnost bytovou. Počty všech typů domácností jsou uvedeny v přehledu, nicméně v detailnějších ukazatelích se budeme věnovat pouze domácnostem cenzovým.
20
V Ostravě bylo v r. 2001 sečteno 140 848 cenzových domácností, tedy téměř o 5 % více než v roce 1991. Při poklesu počtu obyvatel během tohoto období to znamená, že se ve městě výrazně snížila průměrná velikost jedné cenzové domácnosti. V roce 2001 žilo v jedné domácnosti v průměru pouze 2,25 obyvatele, tedy o něco méně než v České republice (zde ukazatel činil 2,40 obyvatele). Ve srovnatelně velkých městech se však jedná o vcelku průměrný údaj. V průměru největší domácnosti mají městské okrajové obvody na jihu Ostravy – Proskovice a Nová Bělá s více než 2,5 osobami v jedné cenzové domácnosti. Nepřekvapí, že ještě více obyvatel na jednu cenzovou domácnost připadá ve 2 městských částech v rámci obvodu Ostrava-jih, a to Bělský les a zejména Dubina (zde žije 2,8 obyvatel v jedné domácnosti), neboť se jedná zároveň o části s nejmladším obyvatelstvem ve městě. Naproti tomu nejnižší počty obyvatel v jedné domácnosti vykazují zejména obvody městské části v centrální části Ostravy – Mariánské Hory a Hulváky (v nich zejména Mariánské Hory, kde žije v průměru jen 2,07 osob v jedné domácnosti), Moravská Ostrava a Přívoz (zde celá část Moravská Ostrava) i rozsáhlá Poruba. Nízký počet osob v jedné domácnosti je i v městské části Kunčičky. V rámci podrobnější územní struktury města je diference velikosti domácností pochopitelně ještě výraznější. Z urbanistických obvodů s alespoň stovkou domácností v r. 2001 byly tyto domácnosti nejpočetnější v obvodu „U závor“ ve Vítkovicích, v nichž žily v jedné domácnosti téměř 3 osoby. Z opravdu velkých urbanistických obvodů byly početné domácnosti ve dvou obvodech městské části Dubina (Jana Buchvaldka a Jaromíra Matušky). Nejméně početné domácnosti měly urbanistické obvody (opět s min. 100 cenzových domácností) „Martinská“ v Mariánských Horách s 1,68 osobami v jedné domácnosti a „U závor“ ve Vítkovicích. Další informace se týká skladby cenzových domácností v roce 2001. V úhrnu Ostravy připadalo na 100 cenzových domácností 49,3 % úplných rodin (rodiče a děti), 14,9 % neúplných rodin, 33,9 % domácností jednotlivců a 1,9 % nerodinných domácností, ale mezi jednotlivými částmi města existují i zde poměrně značné rozdíly. Nejvyšší podíly úplných rodin (více než 2/3 ze všech cenzových domácností) měly v roce 2001 části Antošovice a Nová Bělá, což svědčí o sociálně stabilizovaném obyvatelstvu. Proti tomu některé části města měly tento typ domácnosti zastoupen značně řidčeji: Kunčičky (37,2 %), Přívoz (38,1 %) a Vítkovice (39,0 %). Vysoké podíly neúplných rodin byly zastoupeny v především v částech města Přívoz a Hrušov, kde tvořili přibližně pětinu domácností. Na druhé straně velice nízké zastoupení neúplných rodin měly v r. 2001 Antošovice – pouze 5 % všech censových domácností. Stále významnějším ukazatelem vztahujícím se k domácnostem je podílový ukazatel domácností jednotlivců. Zatímco v městské části Nová Bělá bylo sečteno jen 21 % takových domácností, již v r. 2001 byly některé čtvrti, v nichž jednočlenné domácnosti tvořili více než 40 % domácností (Slezská Ostrava, Vítkovice, Hulváky a především Kunčičky). V některých urbanistických obvodech dosahoval podíl domácností jednotlivců ještě vyšších hodnost, např. v obvodu Martinská v Mariánských Horách bylo z 212 cenzových domácností v r. 2001 59 % pouze jednočlenných. Posledním typem domácností jsou vícečlenné nerodinné
21
domácnosti, které však v žádné z městských částí nedosahovaly více než 2,6 % ze všech cenzových domácností.
6 Složení cenzových domácnosti v Ostravě r. 2001i 100%
80%
60%
40%
20%
P
ar iá n. M
úplné rodiny
Lh ot H ka oš ťá lk ov ic e N ov á V es P ro sk ov ic M R e ic ad há va lk ni ov ce ic e a Ba rt ov ic K e rá sn é P ol e P M ol ar an ti n ka ov na d O dr ou H ra bo vá S vi no v Tř eb ov ic e P le sn á
á us tk o H ve or c y a H ul vá ky P et řk ov ic e
e
Bě l
ítk ov ic
V
ta rá
S
a
ěl á B
or ub P
N ov á
va
aJi h ra v
O st
O sk á
le z S
M
or av .O
st ra
va
a
P
st ra
řív
oz
0%
Městský obvod
neúplné rodiny
domác. jednotlivců
22
nerodin. domác.
Kartogram Průměrná velikost CD
23
Kartogram Podíl domácností jednotlivců v %
24
3. Domovní a bytový fond 1961-2001 Během Sčítání lidu, domů a bytů 2001 bylo evidováno v Ostravě 22 481 trvale obydlených domů, z toho 14 509 (necelé dvě třetiny) trvale obydlených rodinných domů. Je to podstatně nižší podíl rodinných domů než v celostátním úhrnu, ale i ve srovnání s některými dalšími velkými městy (viz přehled). To je dáno rozsáhlou sídlištní výstavbou bytových domů od padesátých let. Příznivý je podíl neobydlených domů. Pouze v necelých 6 % domů nebyl přihlášen žádný obyvatel k trvalému pobytu, zatímco v České republice bylo takových domů 17,2 %. Od r. 1991 totiž v Ostravě počet neobydlených domů téměř nevzrostl, ale v celostátním úhrnu se zvýšil o více než čtvrtinu. Je samozřejmé, že existují značné rozdíly mezi skladbou domovního fondu v centrálních částech Ostravy, na sídlištích a v okrajových částech města. Nejnižší podíl rodinných domů byl sečten v centrálním městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. I zde však je přibližně desetina domů rodinných, zejména v části Přívoz. Nízký podíl rodinných domů má i Poruba, což je při jejím charakteru zástavby a vymezení pochopitelné. Dvě městské části (sídliště Bělský les a Dubina) neměly na svém území postaven dokonce ani jeden rodinný dům. V okrajových částech města samozřejmě převažují rodinné domy. V Antošovicích není ani jeden bytový dům, městské obvody Nová Bělá, Plesná a Lhotka mají po jednom bytovém domě a v Proskovicích byly při Sčítání lidu, domů a bytů 2001 sečteny 2 bytové domy. Domovní fond v každém městě se nejvíce odlišuje na úrovni urbanistických obvodů. Z celkového počtu 191 urbanistických obvodů v Ostravě nebyl v 50 obvodech v době posledního sčítání ani jeden trvale obydlený rodinný dům, naproti tomu v 23 obvodech nebyl žádný trvale obydlený bytový dům. Největší diferenciace ve skladbě domovního fondu je na území městské části Poruba – zatímco ve většině (sídlištních) urbanistických obvodů nestojí ani jeden rodinný dům, v obvodě „Stará Poruba-západ“ je 303 rodinných domů a žádný bytový. Nejméně neobydlených domů bylo sečteno na sídlištích Dubina, Bělský les (u obou byl vždy jen jeden neobydlený dům) a Poruba a také v centru města (Moravská Ostrava – zde došlo k výraznému poklesu neobydlených domů proti r. 1991). Na druhé straně více než desetinu neobydlených domů registrovaly v Heřmanicích, Hulvákách a zejména v Kunčicích. V Hulvákách se počet domů, v nichž nikdo neměl trvalé bydliště, zvýšil ve srovnání s rokem 1991 téměř dvojnásobně. Asi „nejméně obydleným“ urbanistickým obvodem je „Lešetínská“ v Kunčicích, kde bylo 27 domů (42 % celkového počtu), v nichž nikdo neměl trvalé bydliště. Bytový fond České republiky představuje podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001 celkem 4 012 997 bytů, v tom 3 827 678 trvale obydlených bytů, a to v rodinných domech 1 632 131 bytů (42,6 %) a v bytových domech 2 160 730 bytů. Bytový fond v Ostravě činí 128 388 trvale obydlených bytů, z toho 109 309 v bytových domech a 18 659 v rodinných domech. Z předchozího srovnání počtu domů tak vyplývá, že zatímco v České republice připadlo na jeden obydlený dům v průměru 2,35 trvale obydlených bytů, v Ostravě více než dvojnásobek (5,71 bytů).
25
Od roku 1970 se zvýšil počet trvale obydlených bytů v Ostravě o 24 384, tedy téměř o čtvrtinu. Relativní tempo růstu bylo v úhrnu let 1970-2001 stejné, jako v celé republice (24 %), nicméně v 90. letech je již v Ostravě patrný výrazný pokles bytové výstavby. Mezi lety 1991-2001 zde vzrostl počet trvale obydlených bytů jen o 1,9 %. Vývoj počtu trvale obydlených bytů 1970-2001 podle městských částí ukazuje na jedné straně lokality s prudkou nebo silnou bytovou výstavbou a na straně druhé místa se zanikajícím nebo významně se snižujícím trvale obydleným fondem. K největšímu úbytku bytového fondu došlo v Hulvákách (o 76 %) a v Hrušově (o 62 %). Zatímco v Hulvákách ale dochází po r. 1991 k oživování bytového fondu a nárůstu počtu bytů, v Hrušově výrazný propad pokračoval i v této době. V absolutním měřítku se nejvíce snížil počet trvale obydlených bytů ve Vítkovicích – o 2 165 bytů v letech 1970-2001, což činilo 44 % bytů. Proti tomu Výškovice v r. 1971 měly jen 381 bytů a do r. 2001 se jejich počet zvýšil přibližně patnáctinásobně. Sídliště Bělský les a Dubina byla celá postavena teprve v 80. letech (Dubina) a částečně i v 90. letech (Bělský les), takže v r. 1971 zde ještě nebyl žádný byt. Bělský les je ostatně jediná městská část s výraznějším vzestupem trvale obydlených bytů i v letech 1991-2001. Počty trvale obydlených bytů podle jednotlivých urbanistických obvodů dokumentují, že v některé obvodech od r. 1971 téměř vymizel trvale obydlený bytový fond. Platí to zejména o obvodu „Švermova“ v Mariánských Horách, kde ze 429 bytů v r. 1970 zbyly do r. 2001 pouhé 4 trvale obydlené byty. Jen o málo lépe jsou na tom obvody „Hlubinná osada“ v Mariánské Ostravě nebo „Slezská Ostrava-U hradu“, v nichž v r. 2001 zbylo 13 trvale obydlených bytů (méně než 6 % stavu r. 1970). Na druhé straně je v Ostravě 45 urbanistických obvodů, které jsou v podstatě úplně „nové“, v r. 1970 neměly na svém území žádný trvale obydlený byt. Ve většině se postavilo maximálně několik desítek bytů, z těch opravdu velkých jde o všechny urbanistické obvody v Bělském lese a Dubině, dále v obvodech „Sídliště Fifejdy“ v Moravské Ostravě, „Výškovice-východ“ (oboje postaveno zejména v 70. letech) a obvod „U lípy“ v Zábřehu z 80. let 20. století. V letech 1970-2001 se počet obyvatel Ostravy zvýšil o 6,6 % trvale bydlících obyvatel, avšak počet trvale obydlených bytů vzrostl o 24 %. Počet bytů tedy rostl 3,6 krát rychleji než počet obyvatelstva, což svědčí o příznivém trendu, kdy se bytová situace v určitých relacích značně zlepšila. V Ostravě bylo v r. 2001 sečteno 7 524 bytů (5,5 % všech bytů), v nichž nemá žádná osoba trvalé bydliště. Z tohoto počtu není u přibližně poloviny případů jasný důvod neobydlenosti, asi ve třetině případů je jako důvod uveden pouze přechodný pobyt uživatelů bytu. V těchto případech je však byt fakticky obydlen, pouze žádný z uživatelů bytu zde nemá hlášeno své trvalé bydliště. Přibližně desetina bytů není obydlena z důvodu nezpůsobilosti bytu k bydlení a podobný počet kvůli přestavbě domu. Častým důvodem neobydlenosti zejména v malých obcích bývá to, že byt slouží k rekreaci. V Ostravě jsou tyto případy samozřejmě méně časté, takový důvod neobydlenosti je uveden pouze u 3 % bytů, a to především v okrajových částech města.
26
Minimum neobydlených bytů vykázala městská část Výškovice a také Dubina, naopak v Kunčicích je více než třetina bytů neobydlených (především z důvodu pouze přechodného pobytu v těchto bytech). Nepříznivá situace je zejména v urbanistickém obvodě Lešetínská, kde ze 133 bytů v r. 2001 jich bylo 95 trvale neobydlených (více než 70 % !), z toho 73 proto, že jsou byty obydleny pouze přechodně. Obyvatelé, kteří bydlí v bytech v rodinných domech, bydlí samozřejmě v převážné většině ve vlastním domě (77,4 % bytů je ve vlastním domě). Proti ostatním regionům České republiky zde však nalezneme větší zastoupení nájemních bytů v rodinných domech, ale i ostatní formy užívání bytů v rodinných domech. V některých ostravských čtvrtích je totiž nájemní bydlení v rodinných domech zastoupeno ve velkém míře. Je to pozůstatek dřívější zástavby a také vysokého výskytu rodinných domků ve vlastnictví podniků, zejména dolů a hutí. Ve Vítkovicích je téměř třetina bytů v rodinných domech nájemní a v městské části Hrušov je z trvale obydlených 253 bytů v rodinných domech 66 % v nájemním užívání! Skladba právních titulů k užívání trvale obydlených bytů v bytových domech se však v Ostravě a v úhrnu republiky lišila. Užívání z titulu vlastnictví bytu ve vlastním bytovém domě bylo v roce 2001 velmi řídké, jak vyplývá z povahy vztahu počtu těchto domů a počtu bytů užívaných „vlastnicky“ ve vlastním domě. V Ostravě bylo proto takových bytů jen 0,3 %, a v úhrnu České republiky 0,9 %. V Ostravě však v r. 2001 nebylo v takové míře, jako v České republice rozšířeno ani bydlení v osobním vlastnictví (jen 6,3 % proti téměř 20 % v Česku). Nejčastějším právním titulem bylo užívání bytu jako bytu nájemního – v Ostravě byl každý druhý byt v bytovém domě nájemní. Proti úhrnu České republiky je v Ostravě výrazně zastoupen družstevní sektor – v bytech člena bytového družstva, resp. družstva nájemců bylo sečteno téměř 42 % bytů (v ČR jen 30 %). Byty v bytových domech mají v jednotlivých částech města značně rozdílné zastoupení právních forem užívání bytu. Městská část Hrabová má 47 % bytů v bytových domech v osobním vlastnictví, přitom ale v 11 částech města není v osobním vlastnictví žádný byt. Téměř výhradně je v některých čtvrtích zastoupeno nájemní bydlení – zejména v Kunčičkách, Hrušově či Hulvákách se jejich podíl blíží ke 100 %. Nájemní byty v bytových domech vůbec nejsou v Nové Bělé, zde je všech 125 bytů ve vlastnictví členů bytového družstva. Přitom ale 17 městských částí nemělo podle sčítání 2001 žádný byt ani v jedné z forem družstevních bytů. Z kvalitativních ukazatelů bydlení se zaměřujeme na ukazatel velikostní skladby trvale obydlených bytů v Ostravě ve srovnání s celostátními parametry. Rozdíly měříme pokojovostí bytů v trvale obydleném bytovém fondu v rodinných domech na jedné straně a v bytových domech na straně druhé, jak je poskytlo Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Z přehledu je patrné, že velikostní skladby bytů Ostravy v rodinných ani bytových domech se příliš neodlišují od celostátních údajů. Průměrný počet obytných místností na 1 byt byl v Ostravě v rodinných domech 3,26, zatímco v bytových domech připadalo na 1 byt v průměru 2,27 místností. V rodinných domech se nejvíce objevují 3 obytné místnosti (přibližně 1/3 trvale obydlených bytů), kolem 22 % bytů má pouze 2 místnosti a stejný podíl
27
má naopak místnosti 4. Velké rodinné domy s alespoň 5 obytnými místnostmi se vyskytují v 16 % bytů. Bytové domy jsou samozřejmě v průměru menší, což dokládá i to, že více než 40 % bytů v bytových domech má dvě obytné místnosti a 16 % má pouze 1 místnost. Přibližně 38 % bytů má 3 místnosti, ale více než 3 obytné místností najdeme pouze ve 3 % trvale obydlených bytů v bytových domech. Určitě nejmenší byty v rodinných domech má městská část Hrušov (zejména urbanistický obvod „Na Liščině“). Byty v rodinných domech v této městské části nemají v průměru ani dvě obytné místnosti, přičemž asi třetina všech bytů má dokonce jen jednu obytnou místnost. Nejlepší kvalitu bydlení z hlediska pokojovosti mají ve Výškovicích – byty mají průměru 4 obytné místnosti (v urbanistických obvodech „Výškovice-sever“ a „U korýtka“ ještě více), z toho 37 % bytů v rodinných domech má více než 4 obytné místnosti. Specifická situace je v obvodě „Volgogradská“ v Zábřehu, kde z 28 bytů má 21 alespoň 5 obytných místností. Nejmenší byty v bytových domech má městská část Proskovice, ze 17 bytů mají více než tři čtvrtiny jen jednu obytnou místnost. Ani Hulváky nemají velké byty v bytových domech, neboť 68 % bytů má 1 obytnou místnost v průměru byty nedosahují ani 1,5 obytné místnosti. Nejvíce obytných místností v bytových domech (nepočítáme-li Plesnou a Antošovice s minimem bytových domů) mají městské části Krásné Pole (2,8), Dubina (2,75) a Bělský les (2,74). Struktura bytů v těchto městských částech je však odlišná. Zatímco v Krásném Poli jsou vcelku rovnoměrně zastoupeny byty se dvěma, třemi a čtyřmi obytnými místnostmi, v Dubině a Bělském lese jsou téměř všechny byty koncentrovány do 3 obytných místností. V rámci urbanistických obvodů je potřeba věnovat pozornost především lokalitám, u nichž se průměrná pokojovost pohybuje jen kolem jedné obytné místnosti na jeden trvale obydlený byt v bytovém domě. Z více obydlených obvodů jsou to především „Syllabova“ ve Vítkovicích“, „Martinská“ v Mariánských Horách nebo „Železárenská“ v Hulvákách. Opačná situace je např. v početně velkém obvodu „Slavíkova“ ve Vítkovicích s téměř 3 obytnými místnostmi. Pokud se týká technického vybavení bytů, je na tom Ostrava ve většině ukazatelů poměrně dobře. Téměř všechny byty v bytových i domech jsou vybaveny vodovodem, bytové domy mají přípoj na veřejnou kanalizaci. Více než 9 bytů z 10 v bytových domech má zaveden plyn v bytě, obdobný podíl bytů je 1. kategorie. U rodinných domů je přibližně 90 % bytů 1. kategorie, ale 20 % bytů nemá zaveden v bytě plyn. Méně příznivé je pouze procento bytů v rodinných domech, které jsou napojeny na veřejnou kanalizaci. Více než polovina bytů není připojena, což sice odpovídá celostátním průměrům, nicméně v obdobně velkých městech bývá podíl připojených na veřejnou kanalizaci (i v rodinných domech) podstatně vyšší. Na plyn nejsou připojeny zejména byty v okrajových částech města, u rodinných domů se jedná o městské části Hrušov (jen 16 % bytů je připojeno) a Nová Bělá, u bytových
28
domů jsou to Stará Bělá, Bartovice, Koblov a Michálkovice, v nichž není ani 1/3 bytů napojena na plyn. Z hlediska napojení na vodovod není v Ostravě žádná problematická část města, jinak je tomu u připojení na kanalizaci. V rodinných domech je situace nejhorší ve čtvrtích Krásné Pole a Nová Ves, kde byla v r. 2001 připojena pouze 4 % bytů. U bytových domů dokonce v 6 částech města neexistovalo v r. 2001 žádné připojení na kanalizaci, jedná ve však o lokality s malým absolutním počtem bytových domů. Souhrnný ukazatel kategorie bytů nám ukazuje, že u rodinných domů je nejméně příznivá situace v Hrušově, neboť jen 38 % bytů je 1. kategorie (opět především zásluhou urbanistického obvodu „Na Liščině“, kde z 208 bytů je dvě třetiny nižší kategorie). Podobně nepříznivé hodnoty mají byty v bytových domech v městských částech Kunčičky a Michálkovice. Zde však existují značné rozdíly mezi jednotlivými urbanistickými obvody. Osm urbanistických obvodů nemá žádný byt v bytovém domě 1. kategorie, vč. obvodu „Zárubek“ ve Slezské Ostravě se 68 byty! Vybavenost bytovým fondem je v Ostravě relativně příznivá. Na 1 000 obyvatel zde připadá 405 trvale obydlených bytů, zatímco v celostátním průměru jen 374 bytů. Počty bytů ve vztahu k obyvatelstvu rostly v posledních 30 letech vcelku rovnoměrně, a tak se od r. 1970 zvýšila vybavenost trvale obydlenými byty o 16 %. V jednotlivých městských čtvrtích se ukazatel vybaveností byty pohybuje od 318 v Hrušově po 448 trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel v Mariánských Horách. V této městské části jsou však značně rozdílné lokality. Existují zde urbanistické obvody, kde na 1 byt nepřipadají ani 2 obyvatelé (Sídliště Vršovců, Martinská), na druhé straně v urbanistickém obvodě „Švermova“ připadá jen 28 bytů na 1 000 obyvatel. Ukazatel počtu trvale obydlených bytů na 100 domácností ukazuje, že v Ostravě 8,8 % domácností nemělo v r. 2001 vlastní byt. S tím, jak se snižuje průměrná velikost domácností však tento podíl rok od roku mírně narůstá. Nejvíce domácností bez vlastního bytu měla opět městská část Hrušov (20 %), za ní následují Kunčice se 17 % domácností. V Hrušově se situace zhoršila zejména po r. 1991, kdy se podíl domácností bez vlastního bytu více než zdvojnásobil. O nepříznivé situaci v urbanistickém obvodě „Švermova“ již bylo zmíněno, jen doplňme, že třetina domácností neměla svůj byt. Věková skladba trvale obydlených bytů je sledována podle období výstavby domů. Město Ostrava má v průměru mladší bytový fond než Česká republika jako celek, a to jak v rodinných, tak i v bytových domech. Je to způsobeno velmi nízkým podílem nejstarších bytů postavených před r. 1920 (a u bytových domů i nižší podíl bytů postavených v letech 1920-1945) na jedné straně, na straně druhé naopak vyšším podílem bytů postavených po druhé světové válce, ale jen do r. 1970. Zastoupení bytů, které byly postaveny po r. 1970, odpovídá celostátním průměrům (u rodinných domů), resp. je mírně nižší (u bytových domů). U bytových domů byla v letech 1946-1970 postavena dokonce více než polovina všech bytů, zato ale jen desetina bytů obydlených v r. 2001 je z období před r. 1945.
29
V rámci městských částí mají nejvyšší podíl bytů v rodinných domech postavených před r. 1920 Přívoz, Hulváky a Moravská Ostrava, z toho v Přívoze a v Moravské Ostravě je zároveň i relativně velký počet bytů postavených v meziválečném období. V obou čtvrtích tak více než čtyři pětiny bytů v rodinných domech byly postaveny do r. 1945. Převaha novějších bytů je naopak patrná ve Výškovicích a v Pustkovci (70 % bytů bylo postaveno po roce 1970). U bytových domů jsou patrné ještě výraznější rozdíly stáří a tím i doby výstavby bytů v jednotlivých částech města. Nejvíce bytů z období do r. 1919 mají Petřkovice (44 %), v Kunčičkách dokonce více než tři čtvrtiny bytů pochází z let 1920-1945. Novější byty v bytových domech mají opět Výškovice (82 % bytů je z let 1971-1980) a Dubina (83 % bytů bylo postaveno mezi lety 1981-1990). Po roce 1990 nebylo postaveno velké množství bytů, nicméně v Proskovicích a Pustkovci je více než 90 % bytů z období po r. 1990, z částí s větším počtem bytů v bytových domech je nejvíce nových bytů v Bělském lese (více než polovina z let 1991-2001). Jednotlivé urbanistické obvody města se často odlišují charakterem zástavby a tím i obdobím, ze kterého pocházejí jejich domy. Více je to obvykle patrné u bytových domů, což platí i o Ostravě. Např. ve 27 urbanistických obvodech města jsou všechny byty v bytových domech z let 1946-1970. Typickým příkladem urbanistického obvodu se starou zástavbou je „Martinská“ v Mariánských Horách, kde všech 198 bytů je v domech z let 1920-1945, na druhé straně v obvodu „Antonína Brože“ v Bělském lese byly všechny trvale obydlené domy (s 272 byty) postaveny po roce 1990. Sčítání lidu, domů a bytů v r. 2001 také umožnilo sledovat některé charakteristiky vybavenosti domácností. Alespoň jeden osobní automobil vlastnilo 38 % domácností, přičemž v celé republice měla k dispozici auto více než každá druhá domácnost. Obvykle sice vybavenost osobním autem klesá s velikostí obce (v malých obcích je auto často nutností a jediným operativním dopravním prostředkem), přesto je i tak podíl domácností s osobním autem ve srovnatelně velkých městech podprůměrný. Vybavenost domácností telefonními přístroji odpovídala ukazatelům v Česku, alespoň 1 telefon (pevný či mobilní) vlastnilo 86 % domácností, zde však bude dnes pravděpodobně situace zásadně odlišná, pokud se týká vlastnictví mobilních telefonů. Stejně tak i vybavenost domácností počítači (v r. 2001 13 %, z toho jen menší část měla možnost připojení k internetu), bude v dnešní době jistě vyšší. Proti tomu vlastnictví rekreačních objektů se příliš nemění, takže lze předpokládat, že i nyní má přibližně pětina domácností v Ostravě možnost využívat rekreační objekt, z toho asi 11 % ve svém vlastnictví. V rámci městských částí Ostravy vlastnilo nejvíce domácností osobní automobil v Nové Bělé a Bartovicích (přes 60 %), naproti tomu v Hrušově nemělo ani jeden automobil více než čtyři pětiny domácností. V této městské části byla vybavenost domácností obecně vůbec nejnižší – žádný telefon neměla více než polovina domácností, téměř žádná domácnost nevlastnila počítač a i možnosti rekreačních objektů byly v rámci Ostravy značně podprůměrné. Ještě menší možnosti využívat rekreační objekt mají domácnosti v Antošovicích (jen 5 %), na druhé straně vlastní či jiný rekreační objekt má možnost
30
využívat téměř čtvrtina domácností v Moravské Ostravě, Mariánských Horách nebo v Porubě.
31
graf 7, 8 a 9
32
Kartogram bytů v domech postavených v období 1991 - 2001
33
Kartogram Průměrný počet obytných místností
34
Kartogram Počet TOB na 1 000 obyvatel
35
Kartogram Počet TOB na 100 CD
36
Kartogram Podíl bytových dom. s PC
37
4. Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel je pro každé území jednou z klíčových podmínek dalšího vývoje. Jak už bylo uvedeno v předchozích analýzách, je vývoj obyvatelstva v Ostravě svým způsobem atypický. V tabulce,ve které je uveden vývoj počtu obyvatel vybraných měst od r. 1869, je patrné, jak dynamický byl rozvoj Ostravy, a to zejména v období na přelomu 19. a 20. století. V období mezi r. 1880 a 1921 zde počet obyvatel vzrostl více než 3,5 krát a Ostrava byla mezi velkými českými městy naprosto unikátní. Podobný vývoj počtu obyvatel již tehdy měla i Karviná. Prudký rozvoj těžby černého uhlí, koksárenství a hutnictví zásadním způsobem ovlivnil vývoj počtu obyvatelstva a také jeho skladbu, včetně skladby věkové. Rychle rostoucí města měla zároveň velmi mladé obyvatelstvo a tato zákonitost se projevuje až do současnosti, i když je již méně výrazná a ovlivněná především populační dynamikou Ostravy i dalších pánevních měst v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech. Celkový vývoj počtu obyvatel podle pětiletých věkových skupin je uveden v tabulce. Tab. 1 Porovnání vývoje obyvatel ve vybraných městech Rok
Ostrava
Opava
Karviná
Havířov
FrýdekMístek
Olomouc
Brno
Praha
1869
38 779
27 030
8 900
5 173
13 617
30 134
104 977
270 392
1880
56 201
32 194
11 895
5 379
14 989
39 440
120 122
349 574
1890
84 982
35 751
16 305
5 900
17 413
43 755
145 782
437 373
1900
145 410
42 086
24 195
7 223
20 902
52 607
176 645
559 435
1910
186 613
47 317
29 880
10 409
22 914
59 852
216 709
667 664
1921
198 479
49 366
35 748
11 765
22 473
66 060
237 659
729 774
1930
219 528
54 263
37 645
12 782
26 379
77 602
283 972
949 378
1950
215 791
40 663
38 465
12 898
27 002
73 714
299 099
1 057 570
1961
254 297
48 091
49 418
51 103
31 364
80 246
324 173
1 133 056
1970
297 171
53 269
78 546
82 068
42 608
89 386
344 218
1 140 795
1980
322 073
58 778
78 334
85 946
55 191
99 328
371 463
1 182 186
1991
327 371
62 815
68 405
86 297
63 808
102 786
388 296
1 214 174
2001
316 744
61 382
65 141
85 855
61 400
102 607
376 172
1 169 106
2004
311 402
59 843
63 467
84 784
59 897
100 752
367 729
1 170 571
Indexy vývoje 1880 - 1921
353,2
153,3
300,5
218,7
149,9
167,5
197,8
208,8
1950 - 1980
149,3
144,5
203,7
666,4
204,4
134,7
124,2
111,8
1991 - 2004
95,1
95,3
92,8
98,2
93,9
98,0
94,7
96,4
2001 - 2004
98,3
97,5
97,4
98,8
97,6
98,2
97,8
100,1
V období po r. 1991 se v podstatě růst většiny měst zastavil a naopak stagnoval, nebo přibýval počet obyvatel v řadě venkovských obcí. Úbytek počtu obyvatel v Ostravě v tomto období byl více méně srovnatelný s jinými českými městy. Po r. 2001 dochází v některých městech ke zpomalení úbytků obyvatel a v Praze dokonce k malému nárůstu, či spíše stagnaci počtu obyvatel. Ostrava se po r. 1991 tedy nevyvíjela nijak odlišně od jiných měst a zásadněji se zde nemohly měnit ani ukazatele skladby obyvatelstva a zejména jejich věková skladba. Ukazuje se současně, že města která mohou nabídnout určité atraktivity, a to buď z hlediska možného pracovního uplatnění, či jen lepšího obytného prostředí mají určitou atraktivitu.
38
V případě Ostravské aglomerace sem patří např. Havířov, ale i Ostrava, která má výhodu krajské metropole a počet obyvatel zde ubýval a ubývá přece jen pomaleji a lze, zejména u Ostravy očekávat, že se tento proces nakonec zastaví a město bude opět mírně zvyšovat svoji populační velikost. Vývoj obyvatel v posledních desetiletích se odrazil ve věkové skladbě obyvatelstva a z ní vyplývajících dalších vývojových tendencích. Na tyto tendence reaguje projekce obyvatelstva.
a) Projekce obyvatelstva přirozenou měnou do r. 2020 (2030) Projekce obyvatelstva byla zpracována ze základu k 1. lednu 2005 a vychází z krajské projekce obyvatelstva, kterou zpracoval ČSÚ. Na rozdíl od této projekce byl zkonstruován nově počet narozených. Projekce obyvatel přirozenou měnou je ovšem velmi nepříznivá. Její hlavní výsledky jsou lze shrnout takto: •
celkový počet obyvatel se bude postupně snižovat, tento úbytek počtu obyvatel zesílí po r. 2015;
•
zásadní význam ve vývoji a skladbě počtu obyvatel bude mít podíl obyvatel v postproduktivním věku;
•
podíl dětské složky obyvatel nebude mít tak výrazně negativní dopady, ve vzdáleném výhledu nepříznivě ovlivní počet obyvatel v produktivním věku.
Vývoj počtu obyvatel přirozenou měnou je patrný z tabulky: Tab. 2 Předpokládaný vývoj počtu obyvatel přirozenou měnou do roku 2020 (2030) MUŽI
ŽENY
0–4 5–9 10 – 14
2005 7 332 6 984 9 476
2010 6 445 7 322 6 978
2015 6 508 6 436 7 315
2020 5 518 6 499 6 419
2030 5 593 5 480 5 505
2005 6 924 6 740 9 133
2010 6 010 6 917 6 735
2015 6 163 6 998 6 913
2020 5 218 6 151 6 974
2030 5 294 5 159 5 210
15 – 19 20 – 24 25 – 29 30 – 34 35 – 39 40 – 44 45 – 49 50 – 54 55 – 59
10 398 10 738 13 441 12 778 11 128 11 079 10 549 11 299 10 396
9 461 10 354 10 685 13 366 12 681 10 994 10 802 10 132 10 597
6 968 9 421 10 304 10 627 13 266 12 543 10 733 10 405 9 630
7 306 6 940 9 376 10 250 10 551 13 129 10 053 10 359 9 847
6 485 6 407 7 244 6 872 9 265 10 086 10 249 12 453 9 266
10 058 10 301 13 244 12 386 10 736 10 691 11 076 12 015 11 925
9 123 10 043 10 289 13 220 12 351 10 680 10 583 10 891 11 705
6 728 9 110 10 031 10 270 13 183 12 291 10 577 10 416 10 622
6 906 6 719 9 098 10 014 10 242 13 121 12 180 10 416 10 177
6 141 6 957 6 888 6 700 9 060 9 949 10 113 12 824 11 755
60 – 64 65 – 69 70 – 74 75 – 79 80 – 84 85 a více
8 808 5 771 4 456 3 018 1 824 584
9 447 7 668 4 672 3 225 1 854 1 086
9 675 8 302 6 290 3 482 2 053 1 133
8 753 8 568 6 915 4 775 1 418 1 547
9 110 8 164 6 662 5 697 3 770 2 382
10 535 6 929 6 630 5 730 4 315 1 975
11 488 9 912 6 269 5 519 4 153 3 184
11 292 10 855 9 584 5 323 4 097 3 705
10 260 10 708 9 938 7 735 4 081 4 049
9 868 9 408 9 027 8 588 6 862 6 212
0 – 14 15 – 59 60 a více Celkem
23 792 101 806 24 461 150 059
20 745 99 072 27 952 147 769
20 259 93 897 30 935 145 091
18 436 87 811 31 976 138 223
16 578 78 327 35 785 130 690
22 797 102 432 36 114 161 343
19 662 98 885 40 525 159 072
20 074 93 228 44 856 158 158
18 343 88 873 46 771 153 987
15 663 80 387 49 965 146 015
39
Stromy života – graf 10,11
40
Tab. 3 Vývoj celkového počtu obyvatel v jednotlivých charakteristických věkových skupinách 2005
2010
2015
2020
2030
0 – 14
46 589
40 407
40 333
36 779
32 241
15 - 59
204 238
197 957
187 125
176 684
158 714
60 575
68 477
75 791
78 747
85 750
311 402
306 841
303 249
292 210
276 705
60 a více Celkem
Projekce obyvatelstva přirozenou měnou ukazuje, jak by se mohl v Ostravě vyvíjet počet obyvatel, a to bez vlivu migrace. Odhadnout v současnosti výhledový rozsah migrací není dobře proveditelné, je proto provedena úvaha o vývoji celkového počtu obyvatel, a to až do úrovně jednotlivých městských částí. Základní charakteristikou projekce obyvatelstva je to, že v Ostravě, stejně jako v jiných městech by docházelo postupně ke zhoršování vývoje obyvatelstva a ke zhoršování jeho věkové skladby. Zatímco počet obyvatel celkem by se mezi rokem 2005 a 2020 snížil o 6,2 %, počet obyvatel ve věku 0-14 let by se snížil o 21,1 %, počet obyvatel v produktivním věku 15-59 let by se snížil o 13,5 % a naproti tomu by se počet obyvatel v postproduktivním věku zvýšil o 30,0 %. Podstatný vzrůst postproduktivní složky obyvatelstva je hlavním negativním faktorem budoucího vývoje a jedním z hlavních problémů, které bude město muset v sociálně ekonomické sféře řešit. Tab. 4 Podíl počtu obyvatel v jednotlivých charakteristických věkových skupinách 2005
2010
2015
2020
2030
0 – 14
14,9
13,2
13,3
12,6
11,7
15 – 59
65,6
64,5
61,7
60,5
57,3
60 a více
19,5
22,3
25,0
26,9
31,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
Celkem
b) Vývoj celkového počtu obyvatel (včetně migrace) Celkový vývoj obyvatelstva i jeho skladbu ovšem podstatně ovlivní migrace. Ostrava, podobně jako naprostá většina českých měst, vykazuje migrační ztráty. Zde se ale jedná o vývoj, který má své kořeny již v osmdesátých letech. Silné přírůstky počtu obyvatel v Ostravě prakticky v celém období po r. 1945 byly do značné míry působeny silným přistěhovalectvím. Již v průběhu osmdesátých let se tento proces zpomaloval a město začalo být migračně ztrátové, a to v době, kdy většina jiných měst vykazovala migrační přírůstky. V Ostravě to souviselo s postupnou stabilizací těžebního a hutního průmyslu a omezováním výstavby bytů. Emigrační charakteristika města se prohloubila v průběhu devadesátých let. Ostrava je na tom přesto z hlediska relativní výše migračního salda podobně jako srovnatelně velké Brno. Pozitivním jevem je, že se výrazně omezila migrační fluktuace ve městě a že celkový úhrn přistěhovalých a vystěhovalých vztažený na 1 000 obyvatel je v celém období 19912004 nižší než v Brně i než v Olomouci. Ostrava tak přestala být městem, kterým neustále prochází silný proud migrujících.
41
Stanovení výhledového efektu stěhování obyvatelstva je velmi obtížné. V průběhu posledních patnácti let se ve většině měst nevyvíjely migrační procesy příznivě. Populační ztráty, ke kterým migrací docházelo se prohlubovaly po r. 2000 a to nejen v Ostravě, ale i v Brně a Olomouci, stejně jak v dalších městech. Nalézt odpověď na otázku, kdy se tento proces zastaví není jednoduché, je nesporné, a to i při sledování dlouhodobých tendencí migračních procesů, že veškeré pohyby vyvolávají protipohyby a že časem dojde ke kompenzaci vývoje v posledních patnácti, či dvaceti letech. V případě Ostravy by bylo možné empiricky stanovit, že vývoj počtu obyvatel bude nadále zhoršován převahou vystěhovalých nad přistěhovalými. Tento proces bude nejspíše postupně slábnout. Je tedy možné počítat s následujícím vývojem migračního salda v pětiletých obdobích: 2006-2010
- 8000 obyvatel
2001-2015
- 5000 obyvatel
2015-2020
- 2000 obyvatel
2021-2030
+ 4000 obyvatel.
Ve výhledu by tedy bylo možné počítat, že celkový počet obyvatel by se v Ostravě vyvíjel následujícím způsobem: Rok
Celkový počet obyvatel v tis.
2005
311,4
2010
298,8
2015
290,3
2020
277,2
2030
265,7
5. Důsledky vývoje počtu obyvatel a změny ve věkovém složení obyvatelstva Způsob jakým se město vyrovná jednak s úbytkem počtu obyvatel, jednak s podstatnými změnami v jeho skladbě je vlastním předmětem doporučení této studie. Ta musí odpovědět zejména na tyto otázky: •
jaké budou problémy vyvolané silným úbytkem počtu obyvatel v celém městě a v jeho některých obvodech;
•
budou s úbytkem obyvatel spojena nějaká pozitiva;
•
jaké budou důsledky depopulačního vývoje v jednotlivých věkových skupinách obyvatelstva;
•
jaká je pravděpodobný vývoj počtu obyvatel v jednotlivých městských obvodech;
42
•
ve kterých obvodech města se budou koncentrovat problémy spojené s depopulačním vývojem a změnami ve věkovém složení obyvatelstva;
•
co budou znamenat změny v počtu obyvatel v zařízeních občanské vybavenosti.
Ve výhledovém období 2005 – 2020 se předpokládá snížení počtu obyvatel ve městě z 316,7 tis. obyvatel na 277,2 tis. obyvatel, tj. úbytek o 12,5 %. Tento úbytek je diferencovaný podle městských obvodů a je odrazem určité rozvojové dynamiky jednotlivých obvodů. Výhledově se předpokládá, že dynamičtější rozvoj bude v okrajových obvodech, zejména tam, kde je možné realizovat rozsáhlejší výstavbu rodinných domků. Naproti tomu některé obvody jako např. Poruba, které mají omezené možnosti územního rozvoje budou i nadále ubývat. Negativním doprovodem úbytku obyvatelstva je i zhoršování jeho věkové skladby. V následující tabulce je uveden předpokládaný vývoj počtu obyvatel v jednotlivých městských obvodech: Tab. 5 Předpokládaný vývoj počtu obyvatel v období 2001 - 2010 Vývoj počtu obyvatel (v tis.) Městský obvod 2001
2010
2020
Index vitality (0–14)/60*100 2001
Index vývoje počtu obyvatel 2020 (2001= 100%)
Moravská Ostrava a Přívoz
43,4
40,0
35,5
92,3
81,8
Slezská Ostrava
19,5
18,0
16,0
88,1
82,1
118,1
111,8
102,4
135,6
86,7
75,0
69,0
62,7
60,1
83,6
Nová Bělá
1,6
1,7
1,6
77,3
100,0
Vítkovice
7,5
7,0
6,0
138,7
80,0
Stará Bělá
3,2
3,5
3,9
81,8
121,9 163,6
Ostrava-Jih Poruba
Pustkovec Mariánské Hory a Hulváky Petřkovice
1,1
1,4
1,8
66,3
13,0
10,5
9,0
69,4
69,2
2,8
3,0
3,3
80,1
117,9
Lhotka
1,0
1,0
1,0
78,8
100,0
Hošťálkovice
1,5
1,6
1,8
66,8
120,0
Nová Ves
0,6
0,5
0,4
91,1
66,7
Proskovice
1,1
1,2
1,4
80,0
127,3
Michálkovice
2,8
3,1
3,5
93,1
125,0
Radvanice a Bartovice
6,3
6,5
6,9
90,9
109,5
Krásné Pole
2,1
2,3
2,5
75,2
119,0
Martinov
1,1
1,2
1,4
110,2
127,3
Polanka nad Odrou
4,2
4,5
4,7
84,8
111,9
Hrabová
3,4
3,3
3,1
70,6
91,2
Svinov
4,5
4,7
5,0
81,8
111,1
Třebovice
1,7
1,8
1,9
64,1
111,8
Plesná
1,1
1,2
1,4
90,8
127,3
316,6
298,8
277,2
93,2
87,5
Ostrava celkem
Z hlediska budoucího vývoje je situace nepřízníïvá zejména v městských obvodech Poruba, kde dojde jednak k silnému úbytku počtu obyvatel i zhoršení jeho věkové skladby,
43
která je již v současnosti nepříznivá. Poruba je tak jedním z nejproblémovějších městských obvodů, protože zde podstatně zestárlo obyvatelstvo a vzhledem k jeho velikosti nepříznivě ovlivňuje situaci ve městě jako celku. Obdobně je nepříznivá situace v obvodu Mariánské Hory a Hulváky, kde se rovněž předpokládá výrazný úbytek počtu obyvatel a zhoršování jeho věkové skladby. Poněkud příznivější je situace v Moravské Ostravě a Přívozu a ve Slezské Ostravě. Předpokládaný úbytek počtu obyvatel zde není tak výrazný a věková skladba by se zde až tak výrazně nezhorší. Tyto městské obvody mají navíc i výhodu v tom, že jsou zde velká přestavbová území, na kterých mohou ve výhledu vzniknout soubory polyfunkčních domů, ve kterých budou i byty, a tak se sem bude postupně stěhovat mladší obyvatelstvo. Jednou z takových možností je využití asanovaných území po těžebních a dalších zařízeních jako byla např. Koksovna Karolina. Proti městským obvodům s kompaktnější zástavbou je příznivější vývoj počtu obyvatel očekáván v městských obvodech v okrajových částech Ostravy. Již dosavadní vývoj počtu obyvatel zde byl příznivý a tyto tendence by měly pokračovat i ve výhledu vzhledem k možnostem ve výstavbě rodinných domků. S přílivem nového obyvatelstva se zde bude zlepšovat i věková struktura a také zde bude vznikat potřeby některých zařízení občanské vybavenosti, zejména základních škol. V rámci sledování vývoje počtu obyvatel je nutno upozornit i na problematiku urbanistických obvodů. Analytické tabulky za jednotlivé urbanistické obvody poskytují řadu údajů včetně údajů o vývoji počtu obyvatel v posledních třiceti letech. Pro představu o možných vývojových tendencích lze využít právě tuto dlouhou časovou řadu a vývoj prolongovat. Pro podrobnější úvahu by bylo potřebné mít představu o výstavbě bytů ve výhledu. Důsledky vývoje byly sledovány především ve vazbě na problematiku základních škol, sociálních a zdravotních zařízení, bydlení a také ve vztahu k vnitroměstské dopravě. Byl sledován jak vývoj počtu obyvatel, tak věková skladba obyvatelstva.
a) Základní školy V Ostravě je v současnosti celkem 65 základních škol s kapacitou 43 450 míst. Ve městě v jeho administrativním vymezení je ve věku povinné školní docházky, tj.ve věku 6 – 15 let cca 32,3 tis. dětí. to v podstatě koresponduje s počtem žáků zapsaných do základních škol, kterých bylo ve školním roce 2004 – 2005 33 823. Rozdíl mezi počtem dětí a počtem zapsaných žáků je dán tím, že do ostravských základních škol dojíždí část dětí z okolních škol. Z porovnání údajů o kapacitě škol a počtu zapsaných žáků vyplývá, že kapacita je v současnosti využívána na 77,8 %, což je situace obdobná jako v jiných městech. Nevyužitá kapacitní rezerva je svým způsobem i výhodná, protože je menší počet žáků ve třídách oproti standardům. Výhledově ovšem dojde k podstatnému omezení počtu žáků v důsledku demografického vývoje. Pro orientaci je uveden vývoj počtu dětí ve věku 5 – 14 let, který je možno použít pro základní osvětlení situace (výhledové počty dětí jsou stanoveny podle
44
pětiletých věkových skupin). Není přitom uvažován vliv migrace, který počty dětí ve školním věku může poněkud snížit. Vývoj počtu dětí ve věku 5 – 14 let je následující (v tisících): 2005
32,3
2010
27,8
2015
27,7
2020
26,0
Tab. 6 Základní charakteristiky vybavení městských obvodů základními školami
Městský obvod
Počet základních škol
Kapacita škol (počet žákovských míst)
Počet žáků ve Využití školním roce kapacity škol 2004 - 2005 v%
Moravská Ostrava a Přívoz
9
10 075
9 056
89,9
Slezská Ostrava
4
1 800
1 235
68,6
Ostrava-Jih
21
15 900
11 998
75,5
Poruba
14
9 160
6 928
75,6
Nová Bělá
1
120
81
67,5
Vítkovice
2
860
601
69,9
Stará Bělá
1
550
446
81,1
Pustkovec
-
-
-
-
Mariánské Hory a Hulváky
2
1 230
756
61,5
Petřkovice
1
390
296
75,9
Lhotka
1
30
29
96,7
Hošťálkovice
1
300
196
65,3
Nová Ves
-
-
-
-
Proskovice
1
65
48
73,8
Michálkovice
1
550
397
72,2
Radvanice a Bartovice
2
815
675
82,8
Krásné Pole
1
270
215
79,6
Martinov
-
-
-
-
Polanka nad Odrou
1
540
379
70,2
Hrabová
1
700
416
59,4
Svinov
1
95
71
74,7
Třebovice
-
-
-
-
Plesná
-
-
-
-
65
43 450
33 823
77,8
Ostrava celkem
Počet dětí ve věku povinné školní docházky se podstatně sníží mezi r. 2005 a 2010 v důsledku toho, že do produktivního věku přejdou děti narozené počátkem devadesátých let. Počet narozených po r. 1995 se prakticky příliš nemění a proto se po r. 2010 ani výrazně nesnižuje počet dětí ve věku povinné školní docházky. Přesto to znamená, že v r. 2020 bude v tomto věku o více než 6 tis. dětí méně a kapacita škol by byla využívána místo současných 77,8 % jen na 59,9 %: To ve svém důsledku povede k redukci počtu škol. tento problém se uplatní především ve většině „velkých vnitroměstských obvodů“, a to nejvýrazněji v těch, kde se předpokládá nejsilnější
45
úbytek počtu obyvatel a kde je již v současnosti nepříznivá věková skladba obyvatelstva s menším zastoupením dětské složky populace a kde jsou také již v současnosti méně využívané kapacity základních škol. Tento problém je nejvíce vyhrocen v Porubě, Mariánských Horách a Hulvákách. Méně je naléhavý v Ostravě- jihu, i když i zde se mohou, zejména po r. 2020,projevit problémy. Specifický je na druhé straně problém menších městských obvodů na okraji města, které mají vzhledem k možnostem výstavby rodinných domků mnohem větší růstový potenciál, než historické obvody v centrální části města. V těchto bývalých venkovských obcích v řadě případů nejsou základní školy a přitom zde dochází k nárůstu počtu obyvatel (Pustkovec, Martinov, Třebovice, Plesná). Předpokládaný nárůst počtu obyvatel a dětí ve věku povinné školní docházky by nebylo dlouhodobě únosné řešit dojížděním do jiných městských obvodů, i když většinou nejsou příliš vzdálené.
b) Sociální a zdravotní zařízení Nároky na sociální a zdravotní zařízení jsou závislá ve značné míře na věkové skladbě obyvatelstva. Působí zde i tradice v poskytování sociálních služeb, věk je ale rozhodující, většina příjemců jsou starší osoby. Specifickým problémem jsou potřeby různých sociálně méně přizpůsobivých skupin obyvatelstva (např. Romové, či jiné etnické skupiny, či cizinci). Z vyhodnocení vývoje obyvatelstva a jeho věkové skladby je zřejmé, že problémy se stárnutím populace budou nesporně hlavním problémem, jehož řešení je nastoleno před orgány města. Jak již bylo uvedeno, dojde v Ostravě k podstatnému stárnutí obyvatelstva. Podle vývoje počtu obyvatel přirozenou měnou se počet obyvatel ve věku 60 a více let bude vyvíjet takto (v tis. obyvatel): 2005
60,6
2010
68,5
2015
75,8
2020
78,7
Z nárůstu počtu starších osob je patrné, jak se bude vyvíjet problém péče o starší občany a jak náročný bude nejen na prostředky, ale i na celkovou organizaci jednotlivých druhů zařízení. Naštěstí počet obyvatel starších 75 let, kteří jsou hlavními příjemci sociální péče, není tak výrazný, celý nárůst počtu obyvatel starších šedesáti let je ovlivněn tím, že do postproduktivního věku postupně přecházejí silné poválečné ročníky a teprve po r. 2015 a zejména 2020 dojde k silnému nárůstu počtu osob starších 75 let, o čemž svědčí i tyto údaje o vývoji počtu osob starších 75 let(v tis. obyvatel): 2005
17.4
2010
19,0
2015
19,8
2020
23,6
2030
33,5 46
Z hlediska územní diferenciace potřeb sociální péče je nezbytné věnovat pozornost především těm městským obvodům, či jejich částem, kde je starší obyvatelstvo nebo, kde je vyšší podíl obyvatel jiné než české, moravské i slezské národnosti. Přitom je otázka podílu starších osob vždy prioritní před jinými hodnotícími charakteristikami. Z tohoto pohledu je nutno sledovat především situaci ve velkých městských obvodech, zejména v Porubě a v Mariánských Horách a Hulvákách. V případě menších městských obvodů s nepříznivou věkovou skladbou obyvatelstva se situace jeví problematičtější především v Pustkovci, Hošťákovicích, Hrabové a Třebovicích. V těchto městských obvodech je ovšem řešení spíše v dimenzování pečovatelské služby a případně malých domovech důchodců, které by poskytovali nezbytnou péči, bez změny dlouholetého bydliště.
c) Bydlení a bytová výstavba Úvaha o bydlení a bytové výstavbě vychází z potřeby zajištění bydlení pro výhledový počet 277,2 tis. obyvatel v roce 2020. Vychází se při tom z dlouhodobého vývoje bydlení od r. 1961. Principem stanovení potřeby bytů je zohlednění následujících předpokladů: •
postupně se bude zlepšovat úroveň bydlení vyjádřená jednak soužitím cenzových domácností, tj. % cenzových domácností bez vlastního bytu, jednak počtem osob připadajících na jeden byt;
•
předpokládá se postupné snižování průměrného počtu členů cenzových domácností v kontextu s tímto procesem jak probíhal od r. 1961;
•
bude navržen odpad bytového fondu v návaznosti na jeho dosavadní průběh s tím, že rozsah těchto úbytků se bude výhledově snižovat.
Na základě těchto výchozích předpokladů byl stanoven následující rozsah potřeby bytů a bytové výstavby v období do r. 2020. Pro porovnání byl proveden obdobný propočet i pro Brno a Olomouc, Severomoravský kraj a Českou republiku celkem. V Ostravě by se měla podle těchto úvah realizovat následující výstavba, či generální rekonstrukce bytů (v tis, bytů): 2001 – 2010
7,1
2011 – 2020
4,6
Podrobnější údaje o dosavadní bytové výstavbě v Ostravě a způsobu řešení bytového problému jsou uvedeny v tabulce. Je v ní velmi dobře patrná intenzivní bytová výstavba zejména v šedesátých, ale i v sedmdesátých letech. To bylo také období největších přírůstků počtu obyvatel a rychlého zlepšování kvantitativní úrovně bydlení. Ostrava měla dobrou úroveň bydlení již v r. 1961, což je patrné zejména v porovnání s Brnem a Olomoucí. Nepříznivé bylo relativně silné zhoršení úrovně bydlení v období 1991 – 2001. Pro jeho odstranění a dosažení přiměřené úrovně bydlení se soužitím cenzových domácností kolem 4 % je také navrhována výstavba 11, 7 tis. bytů. Je to výstavba mnohém menší než bývala v minulých desetiletích, což je dáno tím, že v Ostravě, podobně jako v jiných městech se snižuje výhledově počet obyvatel. Kromě bytové výstavby je nutné zlepšovat i celkový stav bytového fondu. to ostatně doporučují i teze bytové politiky města, které doporučují zejména: 47
•
•
ve sféře komunálních bytů: -
odstraňovat zanedbanost domovního fondu;
-
zlepšit technický stav domů;
-
modernizovat dispozice bytů;
-
dtsraňovat energetické ztráty zateplováním;
-
rozvinout utlumenou výstavbu nájemních domů, speciálních bytů a ubytoven;
-
realizovat půdní nástavby a vestavby.
Ve sféře jiných bytových forem: -
podpora komplexní modernizace domů a bytů;
-
územní příprava výstavby nájemních soukromých domů a souborů rodinných domků;
-
regulace úbytků bytového fondu;
-
ochrana proti spekulacím s byty;
-
věnovat pozornost i rezidenčnímu bydlení.
Tab. 7 Vývoj obyvatelstva, cenzových domácností a bytů 1961-2020 Ostrava 1961 Počet obyvatel
Brno
Olomouc
Moravskoslezský kraj
Česká republika
254 297
324 173
80 246
1 028 762
9 571 531
Počet cenzových domácností
88 313
118 062
27 530
331 455
3 214 263
Počet trvale obydlených bytů
81 915
99 878
24 411
303 313
2 845 145
Počet osob na 1 CD
2,88
2,75
2,91
3,10
2,98
Počet osob na 1 byt
3,10
3,25
3,29
3,39
3,36
7,2
15,4
11,3
8,5
11,5
33 478
20 651
6 249
103 548
534 157
40,9
20,7
25,6
34,1
18,8
11 839
6 565
2 025
42 433
290 465
14,5
6,6
8,3
14,0
10,2
% CD bez vlastního bytu 1961-1970 Bytová výstavba abs. v % stavu 1961 Odpad bytového fondu v % stavu 1961 1970 Počet obyvatel
297 171
344 218
89 386
1 166 807
9 807 697
Počet cenzových domácností
109 438
133 364
32 446
398 604
3 502 608
Počet trvale obydlených bytů
103 554
113 964
28 635
364 428
3 088 837
Počet osob na 1 CD
2,72
2,58
2,75
2,93
2,80
Počet osob na 1 byt
2,87
3,02
3,12
3,20
3,18
5,4
14,5
11,7
8,6
11,8
23 371
34 850
8 474
90 322
797 414
% CD bez vlastního bytu 1971-1980 Bytová výstavba abs. v % stavu 1970 Odpad bytového fondu v % stavu 1970 1980 Počet obyvatel Počet cenzových domácností
22,6
30,6
29,6
24,8
25,8
10 275
11 976
2 185
38 063
391 405
9,9
10,5
7,6
10,4
12,7
322 073
371 463
99 328
1 257 090
10 291 927
124 387
154 065
38 571
454 588
3 875 674
48
Brno
116 650
136 838
34 924
416 687
3 494 846
Počet osob na 1 CD
2,59
2,41
2,58
2,77
2,66
Počet osob na 1 byt
2,76
2,71
2,84
3,02
2,94
6,2
11,2
9,5
8,3
9,8 514 122
Počet trvale obydlených bytů
% CD bez vlastního bytu 1981-1991 Bytová výstavba abs.
Olomouc
Moravskoslezský kraj
Ostrava
Česká republika
18 240
23 575
5 559
60 933
v % stavu 1980
15,6
17,2
15,9
14,6
14,7
Odpad bytového fondu
8 921
8 742
2 502
26 464
303 287
7,6
6,4
7,2
6,4
8,7
v % stavu 1980 1991 Počet obyvatel
327 371
388 296
102 786
1 278 726
10 302 215
Počet cenzových domácností
134 149
165 880
42 119
491 336
4 051 583
Počet trvale obydlených bytů
125 969
151 671
37 981
451 156
3 705 681
Počet osob na 1 CD
2,44
2,34
2,44
2,60
2,54
Počet osob na 1 byt
2,60
2,56
2,71
2,83
2,78
6,1
8,6
9,8
8,2
8,5
6 877
9 008
4 086
30 961
313 769
% CD bez vlastního bytu 1991-2001 Bytová výstavba abs. v % stavu 1991 Odpad bytového fondu v % stavu 1991 2001 Počet obyvatel
5,5
5,9
10,8
6,9
8,5
4 458
8 955
1 700
13 369
191 772
3,5
5,9
4,5
3,0
5,2
316 744
376 172
102 607
1 265 019
10 230 060
Počet cenzových domácností
140 848
167 740
43 939
522 400
4 270 717
Počet trvale obydlených bytů
128 388
151 724
40 367
468 748
3 827 678
Počet osob na 1 CD
2,25
2,24
2,34
2,42
2,40
Počet osob na 1 byt
2,47
2,48
2,54
2,70
2,67
% CD bez vlastního bytu 2001-2004 Bytová výstavba abs. byty v % 2005 (1.1.) Počet obyvatel 2001-2010 Bytová výstavba abs. v % stavu 2001 Odpad bytového fondu v % stavu 2001
8,8
9,5
8,1
10,3
10,4
1 203
4 416
1 202
8 355
111 444
15,5
48,0
47,7
26,7
43,6
311 402
367 729
100 752
1 253 257
10 220 577
7 100
12 750
3 800
32 800
405 000
5,5
8,4
9,4
7,0
10,6
3 500
7 200
1 400
11 000
130 000
2,7
4,7
3,5
2,3
3,4
298 800
360 000
100 000
1 225 000
10 200 000
Počet cenzových domácností
138 980
168 224
45 045
530 303
4 434 780
Počet trvale obydlených bytů
2010 Počet obyvatel
131 998
157 274
42 767
490 548
4 102 678
Počet osob na 1 CD
2,15
2,14
2,22
2,31
2,30
Počet osob na 1 byt
2,26
2,29
2,34
2,50
2,49
5,0
6,5
5,1
7,5
7,5
4 600
14 400
3 500
52 900
410 000
3,5
9,2
8,2
10,8
10,0
3 500
7 000
1 300
9 500
115 000
% CD bez vlastního bytu 2011-2020 Bytová výstavba abs. v % stavu 2010 Odpad bytového fondu v % stavu 2010
2,7
4,5
3,0
1,9
2,8
277 200
345 000
97 000
1 210 000
10 150 000
Počet cenzových domácností
138 600
173 367
46 860
568 075
4 677 419
Počet trvale obydlených bytů
133 088
164 674
44 967
533 948
4 397 678
Počet osob na 1 CD
2,00
1,99
2,07
2,13
2,17
Počet osob na 1 byt
2,08
2,10
2,16
2,27
2,31
4,0
5,0
4,0
6,0
6,0
2020 Počet obyvatel
% CD bez vlastního bytu
49
Úspěšné řešení problematiky bydlení by se odrazilo i na vyšší migrační atraktivitě města a také omezilo emigraci, kde právě neuspokojivé bydlení, je uváděno jako důvod vystěhování u třetiny emigrujících z Ostravy. Z hlediska financování výstavby bytů je situace složitá a obtížná v tom, že jen málo domácností má dostatečné finanční prostředky na pořízení vlastního bytu. Jen 6 % občanů má příjmy vyšší než 15 000 Kč, necelá třetina občanů Ostravy se domnívá, že pořízení bytu by mohlo být finančně náročnější, tj. v ceně přes 1 mil. Kč, což je ovšem cena nejmenších bytů, málo vhodných pro bydlení rodin s dětmi. Z hlediska financování bytové výstavby chtějí domácnosti využívat z třetiny vlastní úspory a z třetiny stavební spoření. Zbývající třetina jsou půjčky od peněžních ústavů a půjčky od rodičů, které by využilo jen 19 %, či 11 % zájemců o pořízení bytu. Pro řešení bytové politiky města je možno doporučit: •
zabývat se možnostmi půdních nástaveb a vestaveb, zejména na bytových domech z padesátých a šedesátých let (především na sídlišti Poruba);
•
připravovat plochy úro výstavbu v souladu s územním plánem;
•
pokračovat v privatizaci komunálních bytů;
•
podporovat výstavbu rodinných domků v okrajových městských částech.
d) Doprava Počet obyvatel v současnosti i ve výhledu má základní význam pro úvahy o dopravní obslužnosti a pro dopravní plán města. Poslední Generální dopravní plán města Ostravy (dopravní generel) byl zpracován v r. 1994 a vycházel v demografické části i z četných místních průzkumů, protože za jednotlivé dopravní okrsky, které se jen v některých případech shodovaly s urbanistickými obvody, uváděl řadu údajů, zjišťovaných nad rámec demografických údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 1991. Jednalo se např. o charakteristiky funkce obvodu, vývoj počtu obyvatel v letech 1991, 1992 a 1993 včetně rozdělení na obyvatelstvo trvale bydlící a přechodně bydlící. Dopravní generel, který by byl zpracován ve výhledu by se měl odvíjet od novějších údajů, tedy od výsledků posledního Sčítání lidu, domů a bytů a měl by respektovat vymezené urbanistické obvody, ze kterých by skládal dopravní okrsky. Měl by zároveň být navázán na nový územní plán města, jehož zpracování se v současnosti (léto 2005) připravuje. V územním plánu budou s největší pravděpodobností rovněž stanoveny funkce jednotlivých dopravních obvodů. Demografické údaje obsažené v této studii by pak mohly poskytnout představu o aktuálnějším rozložení počtu obyvatel v dopravních okrscích. Je otázkou, nakolik by dopravní generel měl vzít v úvahu tendence vývoje obyvatel ve městě a respektovat předpokládaný vývoj počtu obyvatel. Dopravní generel z r. 1994 předpokládal, že Ostrava bude mít v r. 2000 348,0 tis. obyvatel a v r. 2010 350,0 tis. obyvatel. Skutečnost zjištěná při Sčítání lidu v r. 2001 ale byla jen 316,7 tis. obyvatel a a v r. 2010 je v této studii předpokládáno snížení počtu obyvatel na 310, 0 tis.
50
51
6. Závěry a doporučení Analýza demografické a sociální struktury statutárního města Ostravy provedla vyhodnocení vnitřní diferenciace města, a to až do úrovně urbanistických obvodů a zároveň naznačila možnosti dalšího vývoje města a jeho obvodů. Tím, že vznikla nezávisle na jiných, starších dokumentech a z pozice objektivního zpracovatele nezávislého na městě, mohla reagovat na nepříznivý demografický vývoj v České republice a ve většině měst v posledních patnácti letech. Vytvořila představu o vývoji počtu obyvatel diametrálně odlišnou od dosavadních úvah a připravila tak město a jeho samosprávné orgány na reálný vývoj počtu obyvatel a jeho důsledky v sociální a technické sféře. Měla by se stát inspirací pro další materiály, které se budou zabývat prognostickými úvahami o severomoravské metropoli, a to jak o jejím celkovém vývoji, tak o její vnitřní diferenciaci.
52
