1. Obyvatelstvo a bytový fond

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE JEDLÍ – NÁVRH – E. DOKLADOVÁ ČÁST

1. Obyvatelstvo a bytový fond 1.1. Obyvatelstvo 1.1.1. Vývoj obyvatelstva v minulosti Počet obyvatel v Jedlí ve sledovaném období posledních cca 130 letech, s výjimkou sčítání v r. 1961, má trvale sestupnou tendenci. Tab. 1.1.1. Vývoj počtu obyvatel za období let 1869 – 2001 Počet obyvatel 1576 1462 1287 1214 1175 1180 813 820 775 763 723 712

Rok 1869 1880 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů 255 257 251 257 246 257 241 234 256 244 242 240

Graf 1. Srovnání vývoje počtu obyvatel a počtu bytů (v letech 1869-2001) - Jedlí

Počet obyv. Počet domů

2001

1991

1980

1970

1961

1950

1930

1921

1910

1900

1880

1869

1800 1576 1600 1462 1287 1214 1400 1175 1180 1200 1000 813 820 775 763 723 712 800 600 400 255 257 251 257 246 257 241 234 256 244 242 240 200 0 Rok

Graf 2. Dlouhodobý vývoj obyvatelstva obce Jedlí za období let 1869-2001 1800

1400 1200 1000 800

1

2001

1991

1980

1970

1961

1950

1930

1921

1910

1900

1880

600 1869

počet obyvatel

1600

rok


1.1.2. Prognóza obyvatelstva Podle stávajícího demografického trendu a procentuálního zastoupení jednotlivých skupin obyvatelstva by měl počet obyvatel v Jedlí spíše stagnovat nebo klesat. Jedná se však o pokles obyvatel přirozenou měnou. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva může tento vývoj zvrátit ve prospěch celkového přírůstku obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že obec Jedlí má v současnosti vyčerpány téměř veškeré možnosti pro výstavbu nových bytových jednotek, a že stávající bytový fond není dostupný (nebo je jen obtížně dostupný) pro nové zájemce, budou stabilizace, případně další nárůst nového obyvatelstva, závislé právě na nové výstavbě bytů v rodinných domech. Proto bude nezbytně nutné navrhnout dostatečný počet územních rezerv pro výstavbu, protože možnost výstavby je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě a tím zároveň i zamezit pokračujícímu poklesu počtu obyvatel. Demografická prognóza bude záviset na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní spojené přirozené obměně a na migračních tendencích, tzn. emigraci obyvatel ze sídla do měst nebo imigraci do sídla. Velmi důležitým bude i faktor přirozeného pohybu obyvatelstva, z nichž k nejdůležitějším patří pracovní dojíždění nebo vyjíždění ze sídla, s tím spojené nároky na bydlení a možnosti nabídky občanské vybavenosti.

1.1.3. Zdůvodnění navrhovaných ploch bytovou výstavbu Navržené územní rezervy zcela jistě nebudou realizovány v bilancovaném období ÚPN (do r. 2020), jedná se tedy o koncepční rozvoj obce v horizontu cca 30 let. Obecně lze konstatovat, že výtěžnost navržených ploch v územních plánech se pohybuje cca okolo 20%. Územní plán tedy naznačuje hranice zastavitelnosti sídla v dlouhodobém horizontu. Z celkové koncepce řešení je patrné, že právě tyto navržené plochy jsou pro bydlení vhodné, a to jednak ve vztahu k okolní zástavbě, jednak proto, že jinde není možnost tyto plochy navrhnout (viz např. limity území apod.). V současnosti není možno určit, v jakém pořadí budou jednotlivé lokality realizovány. Většina lokalit je navržena na tzv. zelené louce, tzn. že tato území nejsou dosud zainvestována a bude teprve nutné provést jak projekční, tak inženýrskou přípravu daných území, která dosud nemohla být provedena, protože tyto plochy nebyly určeny k zastavění. Plochy navrhované k bytové zástavbě budou určeny zejména pro obyvatele z Jedlí, přestože není vyloučen ani zájem o výstavu z okolí Jako optimální cílová velikost Jedlí je uvažováno sídlo s celkový počtem cca 800 obyvatel.

1.1.4. Urbanistická rezerva Pro případ nepředvídaného rozvoje řešeného území je stanovena urbanistická rezerva ve výši 5 % z navrhovaného počtu obyvatel Z uvedené tabulky vyplývá, že v řešeném území je navržen dostatečný počet bytů i pro pokrytí urbanistické rezervy. Tab. 1.1.3. Navrhovaný počet obyvatel včetně urbanistické rezervy Rok Navrhovaný počet obyvatel Urbanistická rezerva 5% Počet obyvatel včetně urbanistické rezervy

2

2010 725 36 761

2020 740 34 774


1.2. Bytový fond 1.2.1. Současný stav Zástavba v Jedlí je převážně nízkopodlažní, tvořená původními zemědělskými usedlostmi s hospoddářským zázemím, drobnou domkářskou zástavbou, novějšími rodinnými domky izolovanými, případně dvojdomky. Hlavní funkcí je bydlení okrajově doplňované chovem drobného hospodářského zvířectva a využíváním užitkových zahrad a záhumenků. V severní části obce se nachází 7 bytových třípodlažních domů.

1.2.2. Domovní fond Počet domů celkem .........................................................................................................................240 z toho trvale obydlené .....................................................................................................................180 z toho rodinné domy........................................................................................................................169 Počet neobydlených domů ...............................................................................................................60 Z toho obydlené přechodně .................................................................................................................6 Z toho slouží k rekreaci .....................................................................................................................45 Z toho nezpůsobilý k bydlení ............................................................................................................10

1.2.3 Bytový fond Počet bytů celkem ..........................................................................................................................305 Počet neobydlených bytů ..................................................................................................................68 Počet trvale obydlených bytů ..........................................................................................................237 Pro účely stanovení navrhovaného počtu obyvatel bylo provedeno srovnání průměrné obložnosti bytového fondu v uplynulých třech dekádách a extrapolací byla stanovena prognózovaná obložnost do r. 2020 - viz následující tabulka Tab. 1.2.1. Údaje o obložnosti bytového fondu – počet obyvatel / byt v letech 1970 - 2001 Rok Počet obyvatel Počet domů (trvale obydlených) Počet bytů (trvale obydlených) Průměrný počet obyv/byt

1970

1980

1991

2001

775 204 209 3,71

763 192 242 3,15

723 190 246 2,94

712 180 237 3,00

Tab. 1.2.2. Potřeba bytového fondu v letech 2004 - 2020 Rok Výhledový počet obyv. Odhad průměrného počtu osob/byt Potřeba bytů v návrhovém období Přirozený úbytek bytového fondu Celková potřeba bytového fondu

2010 725 2,90 250 5 255

2020 740 2,80 265 10 275

Požadavky na zajištění požadovaného bytového fondu budou v bilancovaném období zajištěny jednak navrženými plošnými rezervami pro individuální bytovou výstavbu rodinných domů, jednak rezervami ve stávajícím bytovém fondu.

3


1.2.4. Údaje o plošných rezervách pro výstavbu rodinných domů Tab. 1.2.3. Navržené plochy bydlení Poř. č. 1 2 3 4

Označení B1 B2 B3 B4 Celkem

Plocha 0,858 1,430 2,925 1,836 7,049

Lokalita Pod farmou U bytovek Severovýchod Jihozápad

Funkce Br2 Br Br Br

Počet RD 1 5 8 17 12 42

Nová obytná výstavba je v obci Jedlí směřována částečně do proluk ve stávající zástavbě (lokality B1 a B 4), ale především na její severní okraje (lok. B2 a B3). Navržená zástavba na okrajích obce reaguje na morfologické a prostorové podmínky v území, které již neumožňují další doplňování a zahušťování zástavby obce Další kapacity v rozšiřování a zkvalitňování bytového fondu jsou i nadále v části starší zástavby, která by měla být rekonstruována a modernizována.

1.2.5. Celková bilance navrhovaného bytového fondu do r. 2020 Počet domů celkem (2001) ...................................................................................................................240 Počet bytů celkem (2001) .....................................................................................................................305 Počet trvale obydlených domů (2001) ..................................................................................................180 Počet trvale obydlených bytů (2001)....................................................................................................237 Počet bytů sloužících k rekreaci .............................................................................................................45 Předpokládaný úbytek byt. fondu 2004 - 2020 ......................................................................................15 Kapacitní rezerva potenciálních stavenišť..............................................................................................42 Navrhovaný počet bytů v území3, včetně neobydlených (do r. 2020) – úbytek byt. fondu..................287 Průměrný počet osob/byt (r. 2020) ......................................................................................................2,80 Maximální kapacita území (do r. 2020) .....................................................................................800 obyv.

1

Navrhované počty domů jsou pouze orientační

2 Plochy bydlení - individuální bydlení v rozvojových lokalitách 3

Včetně neobydlených bytů, po odečtu bytů využívaných k rekreaci (45) a předpokládaného úbytku bytového fondu (cca 15 b.j.)

4


2. Občanská vybavenost Občanská vybavenost je představováno rozmanitými subjekty, stavbami a účelně upravenými plochami, které jsou určeny pro veřejně prospěšné a nezbytné činnosti sloužící pro zabezpečování základních potřeb obyvatel obce a cizích návštěvníků. Občanská vybavenost (občanské vybavení) je charakteristická velkou prostorovou mnohotvárností a provozní různorodostí. V následujícím textu je uvedena charakteristika stávajícího občanského vybavení Školství a výchova

 Základní kola (1. - 5. ročník; v současnosti 24 žáků) se nachází ve střední části  Mateřská škola je umístěna ve střední části obce (v současnosti cca 15 dětí) Kultura a osvěta

 Knihovna v objektu zdravotního střediska  Zasedací místnost v objektu obecního úřadu  Společenský sál a přísálí v objektu kulturního domu Tělovýchova a sport

 Sportovní areál na jižním okraji obce v návaznosti na víceúčelový objekt kulturního domu; součástí areálu je travnaté hřiště, tenisové kurty a zázemí; víceúčelový sál slouží zároveň i jako tělocvična  Lyžařský vlek jižně od obce na severním svahu Křížové hory  V letním období bývá pro koupání využívána víceúčelová požární nádrž, která se nachází jihovýchodně od obce Zdravotní a sociální péče

 V obci se vedle sportovního hřiště nachází samostatné zdravotní středisko (ordinace praktického lékaře 4 x týdně a 1 x měsíčně dětská poradna). Odborná a specializovaná pracoviště navštěvují občané ve Štítech, Zábřehu a Šumperku.  V obci se nenachází žádné funkční zařízení sociální péče. Vedle objektu základní školy je částečně rozestavěný, již částečně chátrající objekt domu sociální péče (penzion pro seniory). Maloobchodní zařízení a služby

   

Smíšené zboží – Jednota (ve středu obce) Prodejna smíšeného zboží – p. Pospíšil(pod farou) Řeznictví – p. Bartoš (naproti obecnímu úřadu) Pohostinství v objektu kulturního domu; bez ubytovací a stravovací kapacity Správa a řízení

 Obecní úřad je umístěn ve víceúčelovém objektu ve středu obce. Jeho součástí je úřadovna obecního úřadu, zasedací místnost, archív, pošta a hasičská zbrojnice Církevní a ostatní zařízení

 Kostel sv. Jana Křtitele  Hřbitov západně od kostela Ostatní základní občanská vybavenost se nachází ve Štítech a Zábřehu a, vyšší obč. vybavenost v Šumperku. Stávající občanská vybavenost je Jedlí relativně dostačující, ale chybějí zejména některé základní služby, které vyžadují zvýšené saldo dojížďky. Výstavba nové občanské vybavenosti, resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. V návrhu řešení je navrženo rozšíření stávajícího sportovního areálu na jižním okraji obce (lokality Ot1 a Ot2).

5


3. Ekonomický potenciál území 3.1. Základní údaje Počet trvale bydlících obyvatel celkem 4..............................................................................................712 Počet ekonomických (EA) obyvatel (abs.) ...........................................................................................311 Počet ekonomických (EA) obyvatel (v %.) .........................................................................................43,7 Počet EA mužů .....................................................................................................................................175 Počet EA žen ........................................................................................................................................136 Počet vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (abs.) ...................................................................................208 Počet vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (v %) ..................................................................................66,9 Téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních obyvatel vyjížděly v r. 2001 za prací mimo vlastní sídlo. Vyjížďka se uskutečňovala především do průmyslových závodů v Zábřehu a Šumperku. Část obyvatel byla zaměstnána ve službách. EA obyvatelé, kteří nevyjížděli za prací, byli zaměstnáni zejména ve stávajících výrobních areálech, a také ve službách a místních podnikatelských aktivitách.

3.2. Zemědělská výroba 3.2.1. Zemědělská výroba Zemědělský výrobní typ je bramborářsko-ječný. Rostlinná výroba je zaměřena převážně na pěstování obilovin, které se blíží k 50% orné půdy, dále se pěstují pícniny, které zabírají až 30% ploch, z dalších plodin pak řepka, len, který se v současnosti přestal pěstovat a byl nahrazen hořčicí, dále maloplošně brambory, kukuřice na siláž a ojediněle i mák. V katastru obce Jedlí v současnosti hospodaří Zemědělská společnost, a.s. Jedlí. Na severním okraji obce se nachází rozsáhlá plocha zemědělské účelové výstavby, jíž je farma zemědělské výroby výše uvedené společnosti. Živočišná výroba je zaměřena na odchov mladého skotu a na chov dojnic s produkcí mléka.

3.2.2. Farma Zemědělské společnosti, a.s. Jedlí Zemědělský areál s živočišnou a rostlinnou výrobou v katastru obce Jedlí je situován na svahovitém terénu, severně od zastavěného území obce. Živočišná výroba je zaměřena na odchov mladého skotu a na chov dojnic s produkcí mléka. V současné době jsou na farmě využívány k chovu čtyři stájové objekty, centrální hnojiště se záchytnou močůvkovou jímkou, tři silážní žlaby s jímkou na silážní šťávy, pět objektů ke skladování krmiva a steliva (seno, sláma). Ve všech stájích je stlaný provoz s volným ustájením dobytka. Chlévská mrva vyhrnována na centrální hnojiště, pouze z teletníku výhrn mrvy na vlečku s odvozem mimo areál – na polní složiště (hnojiště je využíváno nárazově, v případě potřeby). Zemědělská spol. a.s. Jedlí výhledově uvažuje se zvýšením produkce mléka, t.zn. zvětšení ustájovacích kapacit po rekonstrukci objektů v rámci celkové modernizace farmy. Dle výrobního programu a.s. Jedlí jsou stavy skotu plánovány v celkové kapacitě cca do 1050 kusů, z toho 500 ks dojnic (stávající kapacita zahrnuje celkem 890 ks skotu, z toho 340 ks dojnic). Mimo výše zmíněných čtyř produkčních stájí hodlá akc. spol. zprovoznit další stáj s kapacitou 160 ks dojnic, s volným ustájením. (změnou funkčního využití stávajícího skladu slámy po rekonstrukci). Provoz ve stájích bude částečně stlaný (v porodně stlané lože), s výhrnem chlévské mrvy na centrální hnojiště. Připravovaná rekonstrukce kejdového hospodářství zahrnuje celkovou úpravu dle norem EU. 4

Podle výsledků sčítání obyvatel v roce 2001

6


V rámci areálu farmy jsou umístěny ještě další objekty a to posklizňová linka, sklad osiv, bramborárna (sklad), sklad lnu, sklad hnojiv, sklady strojů a náhradních dílů a dílny. Obslužné komunikace jsou zpevněné, s bezprašnou úpravou. Kolem areálu (ve směru k objektům aktuálním z hlediska hygienické ochrany) je stávající vzrostlá stromová zeleň s ochranou funkcí. Funkční smíšená zeleň je vysazena i v areálu. Návětrná poloha – převládající vítr ze severozápadu (24%+calm) a četnější výskyt větru ze severu (13%+calm) od chovu vůči obci.

a) Funkční využití objektů farmy 1. Stájové objekty chovu zvířat (sOCHZ):

Stájové objekty chovu v současnosti funkční, č.1-4 (vč.druhu, počtu a hmotnosti zvířat): 1. Kravín K96, kapacita po úpravách na volné ustájení dojnic je 120 ks, ø živá hm.500 kg, současné stavy: 110 ks dojnic 2. Kravín K174, kapacita po úpravách na volné ustájení dojnic je 160 s, ø živá hm. 500 kg, současné stavy (plná kapacita): 160 ks 3. Odchovna mladého dobytka (OMD) – kapacita 350 ks skotu; současné stavy: cca 197 DJ/500 kg v kategoriích:  jalovice od 3 měsíců do 1 roku, 33 ks, ø živá hm. 200 kg  jalovice od 1 do 2 let věku, 111 ks, ø živá hm. 400 kg  jalovice od 2 let, 47 ks, ø živá hm. 450 kg  dojnice (krávy), 53 ks, ø živá hm. 500 kg stavy zahrnuté ve výpočtech OP (275 DJ/500kg, altern.265 DJ nebo 215 DJ) v kategoriích:    

jalovice od 3 měsíců do 1 roku, 60 ks (altern. 80 ks), ø živá hm. 200 kg jalovice od 1 do 2 let věku, 160 ks, ø živá hm. 400 kg jalovice od 2 let, 70 ks, ø živá hm. 450 kg (altern. 50 ks) dojnice (krávy), 60 ks, ø živá hm. 500 kg (altern. 60 nebo 10 ks)

Technologie chovu, stáje č. 1-3: ustájení stelivové, hnojiště (Typ. označení techn.=B) 4. Teletník – kapacita 260 ks telat v kategoriích“  telata na mléčné výživě, 80 ks, hmotnost do 100 kg, (současné stavy 60 ks)  telata na rostlinné výživě, 180 ks, ø živá hm. 150 kg, (současné stavy 160 ks) Technologie chovu: ustájení stelivové, odvoz mrvy mimo areál chovu (Typ. označ.=A) 11. Výhledová stáj – po rekonstrukci objektu skladu slámy (objekt č.11): dojnice, volné ustájení s kapacitou 160 ks, ø živá hm. 500 kg; Technologie chovu: ustájení stelivové, hnojiště (Typ. označení=B) 2. Pomocné objekty chovu zvířat (pOCHZ):

5 5a 6 6a 7 8-11

hnojiště močůvková jímka tři silážní jámy záchytná jímka na silážní šťávy kůlna, sklad slámy sklady sena, slámy

3. Objekty ostatní v areálu farmy:

12 13 14 15 16

posklizňová linka halový sklad lnu bramborárna (sklad) sklad hnojiv sklad osiv

7


17,18 19 20 21 22 23 24 25

strojový park oblouková hala (sklady s víceúčelovým využitím) kůlna na stroje kůlna (sklad náhrad. dílů) dílny váha požární nádrž hlavní budova Zeměděl. spol. (kanceláře, vrátnice, soc. zařízení atd.) – umístěna mimo areál chovu

b) Výpočet ochranného pásma chovu hospodářských zvířat Stávající areál zemědělské živočišné výroby nemá dosud vyhlášeno pásmo hygienické ochrany. Pro účely zpracování územního plánu bylo vypočteno PHO ve 2 variantách:  Prostávající kapacity stájových objektů 1 - 4. Výsledné ochranné pásmo tvoří obalová křivka jednotlivých kružnic opsaných od emisních středů (rOPS = 220 m, rOPSV = 200 m, rOPV = 215 m, rOPJV = 260 m, rOPJ = 210 m, rOPJZ = 140 m, rOPZ = 160 m, rOPSZ = 220 m).  Provýhledové kapacity stájových objektů č. 1 - 4 + 11. Výsledné ochranné pásmo tvoří obalová křivka jednotli-vých kružnic opsaných od emisních středů (rOPS = 245 m, rOPSV = 225 m, rOPV = 240 m, rOPJV = 300 m, rOPJ = 240 m, rOPJZ = 160 m, rOPZ = 185 m, rOPSZ = 250 m). Z propočtů i z grafického vyjádření je zřejmé, že pásmo hygienické ochrany současného chovu zvířat nezasahuje stávající ani navrhovanou bytovou zástavbu. V ochranném pásmu nelze povolit provoz a výstavbu staveb vyžadujících hygienickou ochranu (školská a dětská zařízení, obytné budovy a budovy sloužící k zdravotnickým, potravinářským, tělovýchovným a rekreačním účelům). V grafické části územního plánu je vyznačena plocha, ochrany okolí areálu výroby s doporučením vyhlášení ochranného pásma. Další návaznosti, tj. vyhlášení OP územním rozhodnutím a případné řešení majetkoprávních vztahů k ochrannému pásmu, spadá do kompetence příslušného stavebního úřadu.

3.2.3. Zastoupení jednotlivých kultur a ploch Řešené území se ze čtyř pětin čtvrtin nalézá v bezlesí, s dominantním zastoupením trvalých travních porostů. Zastoupení orné půdy tvoří necelých 30 % celkové výměry katastru. Tab. 9.1: Zastoupení jednotlivých ploch v r. 2002 Druh půdy Orná půda Zahrady Vinice Sady Travní p. ZPF celkem Lesy Rybníky a ostatní vody Zastavěné plochy Ostatní plochy Celková výměra

Výměra v ha 288,0646 16,9256 0 0 390,1752 695,1654 214,6937 6,2562 13,6288 62,8192 992,5633

8


Graf 9.1. Zastoupení jednotlivých ploch v k.ú. Jedlí

39,3%

Orná půda Lesní poz. Travní p.

21,6%

1,7% 6,3%

0,6% 1,4%

29,0%

Zahraha Vodní pl. Zast.pl. Ostatní pl.

3.3. Lesní hospodářství V katastrálním území obce Jedlí se podle sumárního výpisu za katastrální území - viz výše, nachází cca 215 ha trvalých lesních porostů což představuje více než jednu pětinu (21,6 %) celkové výměry. Lesní porosty se zde vyskytují ve formě navzájem oddělených segmentů: na západním okraji katastru Pálená hora (v jižním směru přechází ve větší lesní celek okolo Cukrové boudy na severu pokračuje ve směru na Oboru a Královu horu. V jižní části se nachází lesní segment Mlýnisko a z jihovýchodu zde zasahují výběžky Zborovce. V území je dále celá řada menších izolovaných lesíků. Všechny lesy jsou zařazené do kategorie hospodářských lesů. Na plochách pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) se nenacházejí žádné objekty individuální rekreace. V k.ú. Jedlí se nachází dvě lesní účelová zařízení: v SV části obce areál Lesy Jedlí s.r.o. a na západním okraji katastru v údolí Březné hájovna. Ochranné pásmo lesních porostů je 50 m od okraje lesa. V souvislosti s návrhem vodní plochy v údolní nivě říčky Březná, viz text dále, je navržena asanace zde ležící hájovny, zábor PUPFL pro účely vybudování vodní nádrže Hoštejn a nové silnice III. třídy, která nahradí stávající rušené úseky silnic III/3681 a III/3684.

3.4. Průmyslová výroba, sklady a živnostenské provozovny 3.4.1. Současný stav V katastru obce Jedlí se nachází pouze jedno větší zařízení průmyslové výroby, jímž je firma Renostav na západním okraji katastru působící v areálu bývalého MEZu Postřelmov. Je zde zaměstnáno cca 50 pracovníků. Kromě toho se v obci nachází i několik malých živnostenských provozoven živnostníci působících zejména v oblasti služeb.

3.4.2. Návrh řešení Dle směrného vodohospodářského plánu (SVP) z r. 1988, který navrhuje výhledově hájené lokality akumulace povrchových vod, je na vodním toku Březná navržena lokalita akumulace povrchových vod Hoštejn s navrženými parametry – hladinou stálého nadržení 327,00 m n.m., hladinou zásobního prostoru 400,0 m n.m., celkového ovladatelného prostoru 165,80 mil. m3. Předpokládaný převažující 9


účel lokality akumulace povrchových vod Hoštejn je hydroenergetický, zásobování průmyslu vodou a pro možnost závlah. Severní okraj zátopy zásobního prostoru zasahuje i do části západního okraje katastrálního území obce Jedlí. V řešení územního plánu obce Jedlí je území vymezené vrstevnicí 400 m n. m. navrženo jako vodní plocha. V tomto území se ale v současnosti nachází i výrobní areál firmy Renostav. Vzhledem k tomu, že se jedná o plochu budoucí zátopy, je navržena plošná asanace tohoto areálu s návrhem na vymístění a zrušení výroby. Přestože jsou v současnosti v Jedlí již lokalizována výrobní zařízení, výhledově by zde mělo dojít, zejména v souvislosti s navrženým vymístěním výrobního areálu firmy Renostav, alespoň k částečné náhradě rušených pracovních příležitostí, ať již zřízením a vybudováním nových provozoven nebo využitím stávajících volných ploch a nevyužívaných objektů v areálu zemědělské výroby. Tím by došlo ke snížení salda pohybu ekonomicky aktivního obyvatelstva ze sídla. Potřeba a nárůst počtu pracovních sil v obci budou závislé na celkovém oživování ekonomiky a rozvoji celého zájmového území a regionu. Územní plán nenavrhuje žádné nové plochy pro výrobu. Nezávadné, nerušící a neobtěžující živnostenské provozovny bude možno, v souladu s vyhláškou č. 137/1998 Sb., případně umisťovat přímo do obytné zástavby.

10


4. Rekreace a cestovní ruch 1. Formy a druhy rekreace Rekreace plní nezbytnou zdravotně preventivní funkci v životním režimu obyvatelstva. Představuje druh odpočinku nebo činnosti ve volném čase, přispívající k fyzické a psychické obnově organismu. Rekreace je závislá na několika vzájemně spolupůsobících faktorech:  rozsahu disponibilního volného času  rytmu využití - denní, krátkodobá, dlouhodobá, občasná, sezónní, …  rekreačním prostředí je preferováno prostředí biologicky vyvážené, zdravotně nezávadné, esteticky přitažlivé a bez podstatných disproporcí mezi přírodními danostmi, hospodářskými (ekonomickými) zájmy a rekreací  dostupnosti - dosažitelnost bez nadměrných časových ztrát, která je úměrná disponibilnímu volnému času (zvlášť důležité u krátkodobé rekreace)  formě rekreace - volný a vázaný cestovní ruch  technické vybavenosti rekreačního prostoru (území), úrovni poskytovaných služeb ad. Z hlediska rytmu využívání rozeznáváme:  rekreaci každodenní - je náplní několika hodin volna po skončení zaměstnání nebo školní výuky  rekreaci krátkodobou (víkendovou) - je náplní dnů pracovního volna (sobota, neděle, svátky)  rekreace dlouhodobá - je náplní dovolené a školních prázdnin

2. Charakteristika řešeného území Řešené území obce Jedlí leží v přírodním parku Březná (vyhlášen Nařízením OkÚ Šumperk č. 14/1997; účinnost od 1.6.1997).Krajinná kompozice je vzhledem ke geomorfologii, zastoupení lesních masivů, četných výrazných liniových prvků zeleně (břehová doprovodná zeleň, aleje podél polních cest, remízky) a skupin náletové zeleně velmi malebná. Jihozápadní část k.ú. Jedlí a niva říčky Nemilky na východním okraji Jedlí jsou dle ÚPN VÚC Jeseníky vymezeny jako navrhovaný (velkoplošný) významný krajinný prvek. Západně od obytné zástavby Jedlí se nachází malá enkláva rekreace (6 rekreačních chat) a východně od Pálené hory se v trati Na kluči dvě samoty užívané k rekreačním účelům. Kromě toho je přímo v obci řada objektů, které jsou využívány jako rekreační chalupy. V areálu firmy Renostav na západním okraji katastru se nachází dnes nevyužívaný objekt, který dříve sloužil jako rekreační středisko. Na jihovýchodním okraji katastru je lokalizován rekreační areál (dnes ve vlastnictví firmy Gurman Lanškroun), který byl v minulosti využíván pro pořádání letních táborů pro děti a mládež. V areálu v současnosti probíhá rekonstrukce. Jeho budoucí využití ale zatím není zcela dořešeno.

3. Možnosti rekreace v řešeném území a) Rekreace dlouhodobá Pro tento druh rekreace jsou v území vytvořeny velmi příhodné podmínky. V řešeném území bylo v r. 1991 evidováno sice jen 5 objektů individuální rekreace, ale současně zde bylo uváděno 60 neobydlených domů, z nichž bylo 45 užíváno k rekreaci.

b) Rekreace krátkodobá - víkendová Krátkodobou rekreaci lze provozovat ve výše uvedených rekreačních objektech (rekreačních chatách a chalupách), nevyčleněných chalupách, případně v objektech, které nejsou trvale obydleny. 11


c) Rekreace krátkodobá - každodenní Tato forma rekreace je součástí denního režimu a zabírá přibližně 30 % ročního fondu volného času. Převažující náplní každodenní rekreace by měl být pobyt ve vhodném přírodním prostředí mimo vlastní obydlí, spojený s procházkami, sportem, zahrádkařením a individuálními zálibami. V řešeném území je tato rekreace uspokojována:

     

zahrádkařením na pozemcích u rodinných domků a přilehlých záhumenkách formou vycházek a cyklistických vyjížděk do okolí organizovanou i neorganizovanou činností ve sportovním areálu na jižním okraji obce v letním období formou koupání ve víceúčelové požární nádrži rybařením na vodních plochách v zimním období na lyžařském svahu na severní straně Křížové hory a bruslením na vodních plochách

4. Návrh řešení V řešení územního plánu je prioritně uvažována pouze s intenzifikace stávajících nevyužívaných ploch rekreace. Nejsou navrženy žádné nové plochy pro individuální ani hromadnou rekreaci. V zastavěném území obce lze v souladu s Návrhem regulativů územního rozvoje uvažovat s případnou transformací některých neobydlených domů na rekreační účely

12


5. Doprava Z hlediska silničních dopravních vztahů je obec Jedlí napojena na hlavní silniční síť, tvořenou severně od obce vedenou silnici I/43 Brno - Svitavy - Králíky, prostřednictvím silnice II/368 Rovensko - Štíty - Letovice. Hromadná přeprava osob je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami Connex Morava a.s. Ostrava. Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Bohutín ležící cca 10 km od Jedlí na železniční trati č. 290 Krnov – Jeseník – Šumperk - Olomouc. Doprava dálniční, letecká ani vodní zde zájmy nemají.

1. Silniční doprava Katastrálním územím Jedlí procházejí tyto silnice, které jsou zařazeny o ostatní silniční sítě:    

II/368 ............................ Rovensko – Štíty – Moravská Třebová – Letovice III 315 29 .................................................. Růžové Údolí – Drozdov – Jedlí III/3681 .................................................................. Jedlí – Crhov – Cokytle III/3684 ..................................................................................... Štíty – Jedlí

a) Silnice II/368 vede východní hranicí katastru v podélném sklonu do 3 %. Trasa zde vede zalesněným údolím řeky Nemilky. Zde také ze silnice odbočuje západním směrem silnice III/3681. Živičná vozovka je šířky 6 až 7 m. Její trasa je stabilizovaná.

b) Silnice III/315 29 Přichází na katastr obce z jihu od Drozdova. Trasa silnice klesá dvěmi točkami do údolí potoka a v přímé stoupá ve sklonu do 6 %. Před obcí se pravým obloukem stáčí k severovýchodu a klesá ve sklonu do 6 % až na křižovatku se silnicí III/3681. Živičná vozovka je šířky 6 – 7 m. Její trasa je stabilizovaná.

c) Silnice III/3681 Tvoří dopravní páteř obce. Její trasa stoupá ve směru od křižovatky se silnicí II/368 západním směrem ve sklonu do 7 % až k autobusové zastávce u obecního úřadu. Odtud trasa klesá ve sklonu do 6 % až k západnímu okraji zástavby. Dále silnice pokračuje v klesání do 5 % až do údolí řeky Březná, proti jejímuž toku trasa pokračuje ve stoupání do 3 %. Směrové vedení je tvořeno mnoha směrovými oblouky o dostatečném poloměru. Vozovka má šířku 6 m, v obci pak 6 - 7 m. Kryt vozovky je živičný. V souvislosti s navrženou vodní plochou v údolí řeky Březná se vybuduje nový úsek silnice v délce cca 2,5 km. Nový úsek začne západně od křižovatky se silnicí III/315 29. U obchodu odbočí na sever a povede v rovinaté části v trase dnešní místní komunikace až do prostoru vodní plochy pod zemědělskou farmou. Odtud bude stoupat dvěma protilehlými směrovými oblouky až k jihozápadnímu rohu zemědělského areálu. Trasa dále využije části dnešní polní cesty. Buď přímo v její trase nebo podél ní. Tento úsek bude v podélném sklonu do 5 %. Závěrečný úsek, procházející lesem až do údolí Březné na původní trasu silnice III/3681, bude mít sklon do 10 % nebo bude doplněn o několik směrových toček se sklonem do 8%. Vozovka bude šířky 7,0 m, kryt živičný.

d) Silnice III/3684 Její trasa začíná na silnici III/3681 v jihozápadním okraji katastru mimo zástavbu. Živičná vozovka má šířku 6 m.Její trasa je stabilizovaná.

13


e) Silniční ochranná pásma jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část města v souladu se zněním Silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích“ (§ 30 Silniční ochranná pásma) a prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb., z nichž vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu:  silnice II. a III. třídy ................................................................................................................... 15 m  Místní komunikace II. třídy ........................................................................................................ 15 m

f) Dopravní zátěž Podkladem pro určení dopravní zátěže jsou výsledky "Celostátního sčítání dopravy na silniční síti v roce 2000", které prováděla brněnská pobočka Ředitelstvím silnic České republiky. Sčítání bylo provedeno pouze na silnici II/368 (na sčítacím stanovišti 7-3980), která je vedena mimo zástavbu. Pro sledovaný rok 2015 se použily přepočtové koeficienty T = 1,29, O = 1,68 a M = 0,39. Tab. 11.1: Roční průměrná denní intenzita za 24 hod (RPDI) v roce 2015 Silnice

Stanoviště

II/368

7-3980

rok 2000

T 78

O 604

M 15

S 697

nd 41

Na 6

2015

101

1015

14

1130

175

10

Tab. 11.2: Použité symboly k tabulce č. 11.1 T O M

těžká motorová vozidla a přívěsy S osobní a dodávkové automobily nd jednostopá motorová vozidla nn

součet všech motorových vozidel a přívěsů za 24 hodin průměrná denní hodinová intenzita (06 - 22 hod.) průměrná noční hodinová intenzita (22-06 hod.)

g) Kategorie a funkční zařazení Navržené silnice se budou upravovat v extravilánu v souladu s ČSN 73 6101 „Projektování silnici a dálnic“ a v intravilánu dle ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ v následujících kategoriích a funkčních třídách: Silnice III. třídy……………..S 7,5/60, 50……………B2 sběrná

2. Místní komunikace Navazují na průjezdnou silnici a tvoří tak společné základní komunikační kostru obce. Jedná se o propojovací ulici mezi kostelem a sportovním areálem (živice, 5 m), s navazujícím úsekem vedoucím kolem školy, cesta podél zemědělské farmy a úsek vedoucí směrem k bytovkám (živice 5 - 6 m) a řada kratších úseků živičných vozovek šířky kolem 3 m. Všechny místní komuikace byly zařazeny do funkční třídy C2 – obslužná. V souvislostí s navrženou novou trasou silnice III/3681 přejdou některé úseky místních komunikací po stavebních úpravách do silniční sítě. V rámci nové zástavby se vybudují odpovídající komunikace šířky do 5,0 m.

3. Meziměstská autobusová hromadná doprava Bude i nadále zajišťována pravidelnými autobusovými linkami Conner Morava a.s. Ostrava. Předpokládá se, že řešeným územím budou projíždět se zastavením následující autobusové linky  930 374 ………… Zábřeh – Štíty .................................................... 12/13 spojů  930 379 ………… Šumperk – Zábřeh – Jedlí - Cotkytle ...................... 2/2 spoje  930 387 ………… Zábřeh – Jedlí – Cotkytle – Štíty ........................... 5/5 spojů

14


V řešeném území jsou tyto autobusové zastávky:     

Jedlí – rozc. H.Studénky .................................. přístřešek, zastávkový pruh Jedlí – Na rovince............................................. přístřešek, zastávkový pruh Jedlí – U Rýznarů ............................................. přístřešek, zastávkový pruh Jedlí – U kříže .................................................. přístřešek, zastávkový pruh Jedlí – Závod .................................................... přístřešek, zastávkový pruh

Docházková vzdálenost 500 m pokrývá podstatnou část zástavby. Pokud se vybuduje nová vodní plocha, bude linka do obce Cotkytle vedena po nové silnici přes Štíty. Zastávky „ U kříže a Závod“ budou zrušeny nebo se v prostoru zastávky u kříže vytvoří točna pro autobusy.

4. Pěší provoz Základní pěší provoz se odehrává na neúplném oboustranném chodníku vedoucím podél silnice III/3681. Na tento chodník navazují krátké úseky chodníků podél některých místních komunikací a směrem ke sportovnímu areálu. Kromě toho se v obci používají vozovky místních a účelových komunikací. Přes obec je vedena značená zelená turistická trasa propojující Město Štíty se Zábřehem. Podél páteřní silnice se dobuduje alespoň jednostranný chodník.

5. Cyklistická doprava Západním okrajem katastru v údolí řeky Březná prochází po silnici III. třídy dálková cykloturistická trasa č. 52 vedoucí do Králíků a dále do Hanušovic. Na katastru obce nejsou samostatné cyklistické stezky. Cyklisté využívají především silnice III.třídy, místní a účelové komunikace. Jejich trasy jsou stabilizované s tím, že v případě realizace nové vodní plochy v údolí Březné, bude trasa vedoucí údolím řeky vedena podle terénních možností podél břehu vodní nádrže.

6. Doprava v klidu se dělí na dva základní druhy - odstavování a parkování osobních vozidel. a) Odstavování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace v místě bydliště. Součástí odstavování je garážování (umístění vozidla v krytých objektech). V obci se garážuje na soukromých pozemcích v rámci rodinných a bytových domů nebo na parkovištích u bytových domů. b) Parkování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace u objektů občanské vybavenosti, zaměstnání nebo bydlení. Parkování je v obci umožněno před sportovním areálem (25 stání), zemědělskou farmou (10), před obchodem (6). Dále se parkuje v areálu zemědělské farmy, rekreačního střediska a v areálu firmy Renostav. Kromě toho se parkuje na některých místních komunikacích, kde to místní podmínky umožňují. Kapacita parkoviště před sportovním areálem je v současnosti zcela dostačující i pro zajištování parkování v souvislosti se sezónním provozem lyžařského vleku. V případě, že by výhledově tato kapacita nebyla dostačující, je možno další parkovací plochy realizovat (v souladu s Návrhem regulativů územního rozvoje) v rámci navržených ploch občanské vybavenosti Ot1 a Ot2. V rámci nové výstavby se vybuduje dostatečný počet stání v souladu s ČSN 73 6110 pro stupeň automobilizace 1 : 3.

7. Účelová doprava Účelovou dopravu lze v řešeném území rozdělit na tři základní skupiny – lesní a polní cesty, cesty uvnitř areálů firem.

15


 Lesní a polní cesty - jedná se o systém zpevněných (3 m) a především nezpevněných cest šířky 1,5 až 2,5 m. Hlavní zpevněné cesty vedou severním směrem k silnici do Štítů nebo k zemědělské farmě v Horních Studénkách. V souvislosti s případnou realizací nové trasy silnice III/3681 se musí upravit doprovodná zemědělská komunikace tak, aby zemědělské komunikace nemusely používat k přejezdům silnici  Cesty v areálech - zpevněné cesty uvnitř areálu zemědělské farmy nebo firmy Renostav. Stávající účelové komunikace zůstávají stabilizovány. Je navržena pouze jedna nová zpevněná účelová komunikace, která bude zajišťovat obsluhu navržené ČOV1 v západní části katastru.

8. Hluk ze silniční dopravy Podkladem pro výpočet hluku ze silniční dopravy jsou použity "Metodické pokyny", zpracované VÚVA Praha - urbanistické pracoviště Brno,v roce 1991. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku v prostoru LAeq je stanovena podle Nařízení vlády ČR č.502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Stanoví se jako součet základní hladiny hluku L AZ = 50 dB(A) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám a denní době. Pro Jedlí jsou stanoveny podél silnice III/315 29 a III/3681 tyto limitní hranice hluku: * denní doba (06 - 22 hod) .............................................................. 60 db(A) * noční doba (22 - 06 hod) .............................................................. 50 db(A) Přestože na průtahu obce chybí sčítání silniční dopravy, lze na základě průzkumu v terénu a odborného odhadu říci, že hlukové hladiny podél této silnice nebudou ani ve sledovaném roce 2015 překračovat limitní hodnoty.

16


6. Vodní hospodářství 6.1. Zásobování vodou 6.1.1. Současný stav Zásobování pitnou vodou obce Jedlí je prováděno z veřejné vodovodní sítě, do které je pitná voda dodávána ze skupinového vodovodu Zábřeh. Zdrojem pitné vody je prameniště Olšany – vrt HV 212 („Krobotova studna“), který je v majetku VHZ, a.s. Šumperk. Obec Jedlí je zásobována pitnou vodou společně s obcemi Rovensko a Svébohov. Z VDJ Svébohov 2 x 150 m3 (470,20/466,20) je pitná voda dopravována přívodním řadem DN 150 do čerpací stanice Jedlí, která je situována v jihovýchodním okraji katastrálního území obce Jedlí, ve výšce cca 418 m n.m.). Výtlačným řadem DN 150 je pitná voda dopravována do VDJ Jedlí 250 m3, který je situován ve výšce cca 532 m n.m. (výška max. hladiny ve VDJ Jedlí 567 m n.m., uváděná v dokumentaci Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje vypracovaný firmou VODING Hranice, spol. s r.o. není z hlediska nadmořské výšky osazení VDJ v terénu reálná). Rozvodná vodovodní síť v obci je v majetku i ve správě obce Jedlí. Dodavatelem pitné vody a provozovatelem zařízení pro dopravu vody do VDJ Jedlí (přiváděcí vodovodní řady vč. čerpací stanice Jedlí) je Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. Zastavěné území obce Jedlí se rozprostírá ve výškách 510 - 440 m n. m. Rozvodná vodovodní síť v obci Jedlí, která byla vybudována DN 100 z trub litinových a D 90 z trub polyetylénových v 80. letech minulého století, pokrývá celé současně zastavěné území obce. Na rozvodné vodovodní síti se vlivem nekvalitního provedení a vyšším provozním tlakům v části rozvodné vodovodní sítě vyskytuje větší množství poruch. Zásobování pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí probíhá v jednom tlakovém pásmu. Pod vrstevnicí 470 m n.m. jsou však tlakové poměry nevyhovující, max. hydrostatický tlak ve vodovodní síti v nejnižších místech obce dosahuje hodnot do 0,92 MPa. Některé nemovitosti mají na vnitřních instalacích osazen redukční ventil. Vodovodní síť slouží i k požárním účelům. V katastrálním území obce Jedlí se nenachází ochranná pásma vodních zdrojů. Rozhodnutím OkÚ Šumperk – ref. ŽP ze dne 14.2.2000 pod č.j.: Voda 1605/R-54/1999,2000-Di-231/2 bylo zrušeno vodárenské využití vodní nádrže Nemilka a zrušena stanovená ochranná pásma nádrže. Obec nemá zpracovanou žádnou projektovou dokumentaci, která by řešila případné rozšíření vodovodní sítě. Areál Zemědělské a.s. Jedlí je zásobován pitnou vodou jednak z vlastních zdrojů studní – živočišná výroba a jednak z veřejné vodovodní sítě – potravinářská výroba (mléčnice a vývařovna). Areál firmy RENOSTAV Postřelmov, který je situován v západním okraji katastrálního území obce je zásobován vodou z vlastního zdroje – studny. Areál GURMÁN Lanškroun, který je situován v jihovýchodním okraji katastrálního území obce je zásobován vodou z přívodního řadu do čerpací stanice.

6.1.2. Výpočet potřeby pitné vody Výpočet potřeby pitné vody je proveden dle Směrnice č.9/1973. Stávající počet obyvatel - k r. 2001: 712 obyv., navrhovaný počet obyvatel k r. 2010 včetně urbanistické rezervy: 761 obyv., navrhovaný počet obyvatel k r. 2020 vč. urbanistické rezervy: 774 obyv. Maximální kapacita území do r. 2020: 800 obyvatel.

17


a) Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo 1. Potřeba vody pro bytový fond

Specifická potřeba pitné vody - byty s koupelnou, s lokálním ohřevem TUV - 230 l/obyv/den, je snížena dle čl. IV, odstavec 4 o 40 % (byty v RD, samostatné měření odběru vody pro každý byt ) na 138 l/obyv/den. Qd byt. fondu = 800 obyv x 138 l/obyv/den = 110,40 m3/den qd byt. fondu = 1,28 l/s 2. Potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost

Specifická potřeba pitné vody (obec do 1000 obyv.) ...................................... 20 l/obyv/den Qd vybav = 800 obyv x 20 l/obyv/den = 16,00 m3/den qd vybav = 0,19 l/s 3. Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo obce Jedlí

Qd obyv qd obyv Qm obyv qm obyv qh obyv

= Qd byt. fondu + Qd vybav = 110,40 m3/den + 16,00 m3/den = 126,40 m3/den = 1,46 l/s = Qd obyv x kd = 126,40 m3/den x 1,50 = 189,60 m3/den = 2,19 l/s = qm obyv x kh = 2,19 l/s x 1,80 = 3,94 l/s Tab. 6.1.1. Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo obce Jedlí

Obyvatelstvo

Qd m3/den 126,40

qd l/s 1,46

Qm m3/den 189,60

qm l/s 2,19

qm l/s 3,94

6.1.3. Návrh řešení Územní plán navrhuje v souladu s dokumentací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje zachování současného systému zásobování pitnou vodou obce Jedlí z veřejné vodovodní sítě, do které je pitná voda dodávána ze skupinového vodovodu Zábřeh. Zdrojem pitné vody je prameniště Olšany – vrt HV 212 („Krobotova studna“), který je v majetku VHZ, a.s. Šumperk. Obec Jedlí je zásobována pitnou vodou společně s obcemi Rovensko a Svébohov. Z VDJ Svébohov 2 x 150 m3 (470,20/466,20) je pitná voda dopravována přívodním řadem DN 150 do čerpací stanice Jedlí, která je situována v jihovýchodním okraji katastrálního území obce Jedlí, ve výšce cca 418 m n.m.). Vzhledem k nevyhovujícímu technickému stavu stávající čerpací stanice Jedlí je navrhována její rekonstrukce.Výtlačným řadem DN 150 je pomocí čerpací stanice Jedlí pitná voda dopravována do VDJ Jedlí 250 m3, který je situován ve výšce cca 532 m n.m. (výška max. hladiny ve VDJ Jedlí 567 m n.m., uváděná v dokumentaci Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje vypracovaný firmou VODING Hranice, spol. s r.o. není z hlediska nadmořské výšky osazení VDJ v terénu reálná). Zastavěné území obce Jedlí – současná zástavba i navrhované lokality zástavby - se rozprostírá ve výškách 510 - 440 m n. m. Vzhledem k výškovým poměrům v obci Jedlí je navrženo zásobování pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí ve dvou tlakových pásmech. Hranici tlakových pásem tvoří vrstevnice 470,0 m n.m. Pod vrstevnicí 470,0 m n.m. jsou v současné době tlakové poměry nevyhovující, max. hydrostatický tlak ve vodovodní síti v nejnižších místech obce dosahuje hodnot do 0,92 MPa. Na rozvodné vodovodní síti se vlivem nekvalitního provedení a vyšším provozním tlakům v části rozvodné vodovodní sítě vyskytuje větší množství poruch. Z těchto důvodů budou na stávající rozvodné vodovodní síti vybudovány dvě redukční šachty s osazeným redukčním ventilem ke snížení tlaku. Ve východní části obce bude ve výšce 472,0 m n.m. vybudována redukční šachta, kterou bude snižován tlak ve vodovodní síti o 0,30 MPa. V území tlakového pásmo I.a, které zahrnuje území východní části obce pod vrstevnicí 470 m m.n. bude max. hydrostatický tlak u nejníže položené

18


zástavby (440 m n.m.) dosahovat hodnot do 0,62 MPa, což splňuje požadavky ČSN 75 5401 čl. 4.11. V západní části obce bude ve výšce 475,0 m n.m. vybudována redukční šachta, kterou bude snižován tlak ve vodovodní síti o 0,25 MPa. V území tlakového pásma I.b, které zahrnuje území západní části obce pod vrstevnicí 470 m m.n. bude max. hydrostatický tlak u nejníže položené zástavby (450 m n.m.) dosahovat hodnot do 0,57 MPa, což splňuje požadavky ČSN 75 5401 čl. 4.11. Území obce Jedlí, které se nachází nad vrstevnicí 470,0 m n.m. bude zásobováno pitnou vodou z vodovodních řadů II. tlakového pásma. Tlakové poměry ve vodovodní síti II. tlakového pásma budou vyhovující, max. hydrostatický tlak bude dosahovat hodnot do 0,62 MPa. Navrhované lokality zástavby B1 – B3 a část navrhované lokality zástavby B4 budou zásobovány pitnou vodou ze stávající rozvodné vodovodní sítě II. tlakového pásma, navrhovaná lokalita zástavby Ot2 bude zásobována pitnou vodou z navrhované rozvodné vodovodní sítě II. tlakového pásma. Část navrhované lokality zástavby B4 bude zásobována pitnou vodou ze stávající rozvodné vodovodní sítě I.b tlakového pásma. Vodovodní síť bude i nadále sloužit i k požárním účelům. Areál Zemědělské a.s. Jedlí bude i nadále zásobován pitnou vodou jednak z vlastních zdrojů studní – živočišná výroba a jednak z veřejné vodovodní sítě – potravinářská výroba (mléčnice a vývařovna). Areál firmy RENOSTAV Postřelmov, který je situován v západním okraji katastrálního území obce bude i nadále zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje – studny. Areál GURMÁN Lanškroun, který je situován v jihovýchodním okraji katastrálního území obce bude i nadále zásobován vodou z přívodního řadu do čerpací stanice.

6.2. Odkanalizování 6.2.1. Současný stav V obci Jedlí není v současné době vybudován systém veřejné kanalizace. Odpadní vody z jednotlivých nemovitostí jsou předčišťovány v septicích, biologických septicích, resp. shromažďovány v jímkách na vyvážení. V zastavěném území obce jsou jen krátké úseky dešťové kanalizace, které vznikly zatrubněním odvodňovacích příkopů při rozšiřování komunikací, jejichž recipientem jsou vodní toky – Jedlí potok a bezejmenný pravostranný přítok Nemilky. Současně zastavěné území obce Jedlí není ohrožováno extravilánovými vodami. Obec má vypracovanou projektovou dokumentaci „Kanalizace a ČOV Jedlí“ – zadání stavby – VodaM 12/1996, která navrhuje odkanalizování obce oddílným kanalizačním systémem. Splaškové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace, které budou zaústěny do navrhované ČOV, situované západně zastavěného území obce, v povodí vodního toku Březná. Recipientem navrhované ČOV bude vodní tok Jedlí potok. Splaškové odpadní vody z východní části zastavěného území obce, které je spádováno do povodí vodního toku Nemilka, budou do navrhované splaškové kanalizace západní části zastavěného území obce (spádované do povodí vodního toku Březná) dopravovány pomocí čerpacích stanic splaškových odpadních vod ČS1 a ČS2 s výtlačnými řady V1 a V2. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje vypracovaný firmou VODING Hranice, spol. s r.o. navrhuje odkanalizování obce Jedlí oddílným kanalizačním systémem s čerpací stanicí, kterou budou přečerpávány splaškové odpadní vody z povodí vodního toku Nemilka. ČOV bude vybudována západně zastavěného území obce v povodí vodního toku Březná.

19


6.2.2. Hydrotechnické výpočty a) Dešťové odpadní vody



Q =  . S . qs kde  - odtokový součinitel pro různé kategorie zastavění  = 0,15 - 0,40 pro zastavěné plochy dle spádu S - plocha v ha qs - intenzita směrodatného 15 min. deště s periodicitou n = 1 qs = 110 l/s/ha

b) Splaškové odpadní vody Množství splaškových odpadních vod koresponduje s potřebou pitné vody, uvedenou v kapitole Zásobování vodou. 1. Průměrný denní přítok městských splaškových odpadních vod

Q24,m = 126,40 m3/den = 1,46 l/s = 5,27 m3/hod 2. Průměrný bezdeštný denní přítok

Q24 = Q24,m + QB = 126,40 m3/den + 126,40 m3/den x 0,05 = = 132,72 m3/den = 1,54 l/s = 5,53 m3/hod 3. Maximální bezdeštný denní přítok

Qd = Q24,m x kd + QB = = 126,40 m3/den x 1,50 + 6,32 m3/den = 195,92 m3/den = 2,27 l/s = 8,16 m3/hod 4. Znečistění splaškových odpadních vod

počet EO = 800 obyv Q24 = 132,72 m3/den 800 EO x 60 g BSK5/obyv/den = 48,00 kg BSK5/den 800 EO x 55 g NL/obyv/den = 44,00 kg NL/den 800 EO x 120 g CHSKcr/obyv/den = 96,00 kg CHSKcr/den 5. Koncentrace znečistění splaškových odpadních vod

362 mg BSK5/l 332 mg NL/l 723 mg CHSKcr/l

6.2.3. Návrh řešení Územní plán navrhuje v souladu s dokumentací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (VODING Hranice, spol. s r.o.) a v souladu s projektovou dokumentací Kanalizace a ČOV Jedlí – zadání stavby (VodaM; 12/1996) odkanalizování obce Jedlí oddílným kanalizačním systémem. Středem zastavěného území obce prochází rozvodnice povodí vodních toků Nemilka a Březná,, která dělí zastavěné území na západní část, spádovanou do povodí vodního toku Březná a na východní

20


část, spádovanou do povodí vodního toku Nemilka. Splaškové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace DN 300, DN 250. Vzhledem k tomu, že bylo zrušeno vodárenské využití vodní nádrže u obce Nemile, jejímž hlavním zdrojem je vodní tok Nemilka a zrušena stanovená ochranná pásma nádrže, je navrženo zaústění navrhovaných stok splaškové kanalizace východní části zastavěného území obce do ČOV 2 pro 300 EO, situované východně zastavěného území obce, na pravém břehu bezejmenného pravostranného přítoku vodního toku Nemilka, který bude recipientem ČOV2. ČOV situovaná západně zastavěného území obce, na levém břehu vodního toku Březná je navržena jako ČOV1 pro 500 EO. Dešťové vody ze střech jednotlivých nemovitostí budou v maximální možné míře akumulovány a využívány k zalévání zeleně a zahrad, aby došlo k maximálnímu zadržení vody v krajině. Územní plán dále navrhuje doplnění stok dešťové kanalizace, které budou zaústěny do stávající stok dešťové kanalizace, případně do vodních toků, protékajících zastavěným územím obce. Areál firmy Renostav Postřelmov, situovaný na západním okraji katastru, bude řešit zneškodňování odpadních vod samostatně - vlastní ČOV, případně jímkou na vyvážení. Areál firmy Gurmán Lanškroun, situovaný na JV okraji katastru bude řešit zneškodňování odpadních vod rovněž samostatně, tj. vlastní ČOV, případně jímkou na vyvážení.

6.2.4. Vodní toky a plochy Katastrálním územím obce Jedlí ve směru sever – jih prochází rozvodnice povodí vodního toku Nemilka a vodního toku Březná, které jsou levostrannými přítoky Moravské Sázavy. Hlavním recipientem východní části katastrálního území obce Jedlí je vodní tok Nemilka – významný vodní tok č. 645, který je ve správě Povodí Moravy, s.p., Brno, závod Horní Morava Olomouc, provoz Šumperk. Tento vodní tok, který pramení v obci Horní Studénky, je zdrojem akumulační nádrže u obce Nemile, která do roku 1994 sloužila k vodárenským účelům. Vodárenské odběry byly od 1.4.1994 zrušeny, jelikož kvalita dodávané vody dlouhodobě neodpovídala požadavkům tehdy platné ČSN 75 7111 „Pitná voda“. Rozhodnutím OkÚ Šumperk – ref. ŽP ze dne 14.2.2000 pod č.j.: Voda 1605/R-54/1999,2000-Di-231/2 bylo zrušeno vodárenské využití vodní nádrže Nemilka a zrušena stanovená ochranná pásma nádrže. Vodní tok Nemilka protéká východním okrajem katastrálního území obce Jedlí, mimo zastavěné území obce. Vzhledem k tomu, že v obci není vybudována soustavná kanalizace s čistěním splaškových odpadních vod v ČOV a část splaškových odpadních vod vyprodukovaná ve východní části obce je vypouštěna bez předchozího čistění do bezejmenného pravostranného přítoku vodního toku Nemilka, dochází ke znečistění jeho průtoku. Po vybudování splaškové kanalizace se zneškodňováním odpadních vod v ČOV, dojde k odstranění hygienických a estetických závad ve vodním toku, způsobovaných zaústěním nečištěním odpadních vod. Vodní tok Nemilka nemá vyhlášeno záplavové území. Správce vodního toku Nemilka má vypracovánu projektovou dokumentaci „Metodika revitalizace říčního systému Nemilky“ - Povodí Moravy a.s. Brno 1992. Realizací těchto zásad bude dosaženo zlepšení vodohospodářských poměrů povodí vodního toku Nemilka: a) Obnova původních koryt vodních toků, vybudování nových, přírodně blízkých koryt vodních toků - změna vinutí trasy, odstranění zatrubnění toků, odstranění nevhodných úprav koryt (betonové prvky a pod.), vybudování a obnova prvků snižujících rychlost odtoku a zvyšujících morfologickou pestrost koryta. b) Vybudování prvků zvyšujících morfologickou pestrost koryt hlavních melioračních zařízení (HMZ) při zachování jejich funkce, doplnění a obnova vegetačních prvků kolem hlavních melioračních zařízení při zachování jejich funkce, technické úpravy vlastních odvodňovacích soustav za účelem zadržení vody v území při zachování jejich funkce a zásad tvorby ekologicky stabilní krajiny.

21


c) Obnova hydrologického režimu odstavených ramen vodních toků, obnova porostní struktury podél odstavených ramen vodních toků. d) Obnova vodních nádrží a zakládání nových nádrží v místech geomorfologicky, hydrogeologicky a hydrologicky vhodných za účelem zvýšení retenční schopnosti území, směřující k vytvoření ekologicky stabilního prvku v krajině (biocentrum, významný krajinný prvek). e) Biotechnické a technické zásahy, směřující k zachování biologicky cenných přirozených úseků vodních toků, udržování přirozených tůní a stupňů v korytech vodních toků, morfologické členitosti břehů a dna a pod. f) Zakládání a výchova chybějících břehových porostů a obnova břehových porostů, zejména s ohledem na jejich zdravotní stav a druhové a konfigurační členění, zakládání a obnova doprovodných porostů v návaznosti na břehové porosty a další porostní struktury v území. g) Zakládání a obnova prvků systémů ekologické stability, směřující k posílení vodních režimů daného území vytvořením ekologicky stabilního prvku - biocentrum, biokoridor, významný krajinný prvek a pod. h) Obnova hydrologické a prostorové struktury mokřadních ekosystémů včetně zabezpečení péče o ně po jejich vzniku. i) Obnova a zakládání prvků systémů protierozní ochrany ve vazbě na posílení a ochranu vodního režimu daného území, nad rámec agrotechnických protierozních opatření - obnova a zakládání mezí, remízků, průlehů a pod., s jednoznačně prokazatelným revitalizačním efektem a jejich napojení na další protierozní a jiné struktury v území. j) Zakládání a obnova prvků s retenčními vlastnostmi v území - např. suché poldry, občasné rozlitiny a pod. k) Technické, biotechnické a biologické zásahy, směřující k ochraně a obnově zásob podzemní vody. l) Stabilizace a ochrana vsakovacích ploch. Hlavním recipientem západní části katastrálního území obce Jedlí je vodní tok Březná – významný vodní tok č. 644, který je ve správě Povodí Moravy, s.p., Brno, závod Horní Morava Olomouc, provoz Šumperk. Vodní tok Březná protéká západním okrajem katastrálního území obce Jedlí, mimo zastavěné území obce. Vzhledem k tomu, že v obci není vybudována soustavná kanalizace s čistěním splaškových odpadních vod v ČOV a část splaškových odpadních vod vyprodukovaná v západní části obce je vypouštěna bez předchozího čistění do potoka Jedlí - levostranného přítoku vodního toku Březná, dochází ke znečistění jeho průtoku. Po vybudování splaškové kanalizace se zneškodňováním odpadních vod v ČOV, dojde k odstranění hygienických a estetických závad ve vodním toku, způsobovaných zaústěním nečištěním odpadních vod. Vodní tok Březná má rozhodnutím vodohospodářského orgánu (Okresní úřad Šumperk, referát životního prostředí) z března 1990, pod čj.: Voda 409/90 – OV – 235, vyhlášeno záplavové území, které je vyznačeno v grafické části dokumentace. Při větších průtocích dochází podél toku k inundaci, která ale neohrožuje zastavěné území obce. V jihozápadní části katastrálního území, na soutoku vodního toku Březná s potokem Jedlí při lokálních přívalových deštích dochází k vybřežování toku a k ohrožení objektů areálu firmy RENOSTAV Postřelmov. Dle směrného vodohospodářského plánu (SVP) z r. 1988, který navrhuje výhledově hájené lokality akumulace povrchových vod, je na vodním toku Březná navržena lokalita akumulace povrchových vod Hoštejn s navrženými parametry – hladinou stálého nadržení 327,00 m n.m., hladinou zásobního prostoru 400,0 m n.m., celkového ovladatelného prostoru 165,80 mil. m3. Předpokládaný převažující účel lokality akumulace povrchových vod Hoštejn je hydroenergetický, zásobování průmyslu vodou a pro možnost závlah. Severní okraj zátopy zásobního prostoru zasahuje i do části západního okraje katastrálního území obce Jedlí. V současné době je prováděna revize SVP z r. 1988 a do r. 2009 budou zpracovány plány hlavních povodí, které nahradí v současné době platný SVP.

22


Vodní toky, které jsou ve správě Lesů ČR, s.p., oblastní správa toků Frýdek - Místek, pracoviště Šumperk : bezejmenný pravostranný přítok Nemilky v km 8,400, bezejmenný pravostranný přítok Nemilky v km 9,000, bezejmenný pravostranný přítok Nemilky v km 9,600, situované ve východní části katastrálního území obce Jedlí, bezejmenný levostranný přítok Březné v km 8,500, situovaný v západní části katastrálního území obce Jedlí, bezejmenný levostranný přítok Březné v km 11,200, situovaný v severní části katastrálního území obce Jedlí a bezejmenný pravostranný přítok Nemilky (Žernovický potok), situovaný v jižní části katastrálního území obce Jedlí. Lesy ČR, s.p., oblastní správa toků Frýdek - Místek, pracoviště Šumperk – správce vodních toků - neuvažuje s úpravami těchto vodních toků, vyjma běžné údržby, která spočívá v čištění dna koryt, odstraňování nánosů a v probírce břehových porostů. Ve správě Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy, pracoviště Šumperk jsou vodní toky (DVT) a hlavní meliorační zařízení (HMZ): zatrubněný úsek HMZ č. 42, DVT č. 38 zčásti zatrubněný, zatrubněný HMZ č. 36, zatrubněný úsek HMZ č. 34, situované ve východní části katastrálního území obce Jedlí, DVT č. 35, situovaný v západní části katastrálního území obce Jedlí, zatrubněné HMZ č. 40 a č. 41, zatrubněný DVT č. 43, situované v jižní části katastrálního území obce Jedlí. Akumulační vodní nádrž, situovaná na bezejmenném pravostranném přítoku Nemilky, která je zčásti situovaná v katastrálním území obce Jedlí je ve správě Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy, pracoviště Šumperk. Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy, pracoviště Šumperk – správce vodních toků a hlavních melioračních zařízení neuvažuje v návrhovém období kromě běžné údržby, spočívající v čištění dna koryt, odstraňování nánosů a v probírce břehových porostů s úpravami vodních toků a HMZ. Ve smyslu § 49 odst. 2) zák. č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to: u ostatních vodních toků, které nejsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry vodní toky Nemilka a Březná), u drobných vodních toků (ostatní vodní toky)nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Ve smyslu § 49 odst. 3) citovaného zákona může vodoprávní úřad pro dobu nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku, než je uvedeno v odstavci 2.

23


7. Zásobování elektrickou energií 7.1. Současný stav 7.1.1. Sítě VN 22 kV Obec je zásobena z venkovního vedení VN 22kV č.95, které je napájeno z rozvodny 110/22 kV Mohelnice - Ráječek. Hlavní vedení je postaveno v úseku mezi rozvodnou a obcí na betonových sloupech s využitím ocelových mřížových stožárů v místech zvýšeného mechanického namáhání , vodiče AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou provedeny na betonových sloupech, vodiče AlFe.

7.1.2. Elektrické stanice 22/0.4 kV Obec včetně větších odběratelů je zásobena následujícími elektrickými stanicemi (trafostanicemi): Tab. 15.1. Trafostanice v k.ú. Jedlí Trafostanice - název Jedlí Jedlí Jedlí Jedlí Jedlí Jedlí Jedlí Jedlí Jedlí

DTS 807 DTS 808 DTS 809 DTS 810 DTS 811 DTS 812 DTS 813 90339 90340

RS Chemont U pomníku Horní Bytovky ZD U kostela Směr Štíty Renostav ZD Vodní nádrž

Konstrukce

Trafo

Stav

PTS 400 PTS 400 PTS 250 PTS 400 BTS 400 BTS 400 PTS 400 BTS 400 BTS 400

160 kVA 160 kVA 250 kVA 250 kVA 400 kVA 160 kVA 400 kVA 400 kVA 160 kVA

Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující

Trafostanice Jedlí – ZD a Jedlí – Vodní nádrž slouží pro napájení konkrétních odběrných míst a jsou v majetku odběratelů. Trafostanice Jedlí – Renostav je umístěna na hranici s k.ú. Crhov.

7.1.3. Distribuční síť NN 0.4 kV Distribuční síť nízkého napětí v obci je převážně venkovního provedení. Zemního kabelového vedení je využito hlavně k vyvedení výkonu z trafostanic a k napájení odběrných míst s většími nároky na odběr elektrické energie. Venkovní síť NN v obci využívá jako podpěrné body především betonové sloupy s částečným využitím střešníků a konzol umístěných na jednotlivých objektech. Vodiče jsou AlFe. Odběrná místa jsou připojena vodiči AlFe případně izolovanými závěsnými kabely. Ojediněle nově postavené objekty jsou napojeny zemními kabelovými přípojkami. Kabelové rozvody jsou provedeny kabely typu AYKY, které jsou ukončeny v jistících a rozpojovacích skříních. Z těchto skříní jsou připojeny samostatnými odvody odběrné místa. Rekonstruovaná síť je provedena izolovaným samonosným kabelem AES. Síť NN v obci je v technicky vyhovujícím stavu.

7.1.4. Odběratelé V obci patří mezi velké odběratele např. areály ZD, Renostav a rekreační zařízení Gurman. Z ostatních odběrů jsou významnější objekty občanské vybavenosti – obecní úřad, kulturní dům, školská zařízení a okrajově také drobné dílny či provozovny živnostenského sektoru.

7.1.5. Veřejné osvětlení V okrajových částech obce převažuje rozvod VO na podpěrných bodech sítě NN. Ve středu obce je proveden kabelový rozvod VO se samostatnými stožárky VO.

24


7.2. Návrh řešení 7.2.1. Výchozí podklady Předpokládá se, že stávající středotlaký plynovodní řád pro farmu ZD bude rozšířen pro celou obec a zemní plyn bude hlavním topným mediem. Počet bytových jednotek .................................................................................................................305 Počet rodinných domů ....................................................................................................................169 Navrhované rodinné domy (RD) .......................................................................................................42 Nově navržené RD budou řešit vytápění především plynem v návaznosti na rozvody plynu případně je možné ojediněle využít k vytápění tepelných čerpadel se záskokovým elektrovytápěním – v místech s dostatečnou kapacitou sítě NN. Tab. 7.2.1. Stávající zástavba obce Charakteristika odběru stávající byty - současný odběr stávající byty – předpokládaný nárůst Celkem stávající byty ostatní objekty v obci – stávající odběr ostatní objekty v obci – předpokládaný nárůst Obec celkem

počet 305

P soud. 750 kW 100 kW 850 kW 50 kW 50 kW 950 kW

Jako ostatní objekty jsou uvažovány odběrné místa napájení z distribučních trafostanic: rekreační odběry, živnostenské provozovny, objekty občanské vybavenosti apod. Tab. 7.2.2. Navržená výstavba Charakteristika odběru Navrhované RD Celkem výhled

počet 42

P soud. 150 kW 150 kW

počet

P soud. 950 kW 150 kW 1100 kW

Tab. 7.2.3. Celková rekapitulace Charakteristika odběru potřeba elektrického výkonu - stávající zástavby potřeba elektrického. výkonu navrhované zástavby Celkem výhledová potřeba obce

Z výše uvedených tabulek vyplývá, že pro stávající zástavbu obce je transformační výkon vyhovující. Zajištění elektrické energie pro nově uvažované lokality výstavby RD, občanské vybavenosti a výrobních ploch bude řešeno v návaznosti na optimální provoz energetických rozvodů.

7.2.2. Návrh zajištění elektrické energie pro ucelené lokality obytné výstavby Lokalita B1 – Pod farmou

V této lokalitě výstavby (cca 5 RD) bude zajištění elektrické energie řešeno samostatnými přípojkami ze stávajících venkovních rozvodů NN. Umístění RD v této lokalitě musí respektovat venkovní vedení VN 22kV zasahujícímu do této lokality včetně ochranných pásem.

25


Lokalita B2 – U bytovek

V této lokalitě výstavby (cca 8 RD) bude zajištění elektrické energie řešeno samostatnými přípojkami z nově rozšířené sítě NN. Lokalita B3 – Severovýchod

V této lokalitě výstavby (cca 17 RD) bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených z nové trafostanice Jedlí - Na horách, která bude postavená v koridoru venkovního vedení VN 22kV. Rozvody budou propojeny na stávající síť NN. Pro plné využití této lokality je nutno provést přeložku venkovního vedení VN 22 kV. Případná přeložka tohoto vedení je technicky možná s tím, že nová trasa je zakreslena ve výkresové části. Pokud nebude vyřešena přeložka tohoto zařízení musí umístění RD v této lokalitě respektovat venkovní vedení VN 22 kV zasahujícímu do této lokality včetně ochranných pásem. Lokalita B4 – Jihozápad

V této lokalitě výstavby (cca 12 RD) bude zajištění elektrické energie řešeno z nově vybudovaných rozvodů NN, které budou napájeny z trafostanice Jedlí – Směr Štíty - DTS 812, která bude přezbrojena na výkon 400kVA včetně rekonstrukce rozvaděče NN pro umožnění napojení nových kabelových vývodů.

7.2.3. Návrh řešení souvisejících energetických zařízení a) Vedení VN 22kV Trasy hlavního vedení VN jsou stabilizovány a není uvažováno s jejich změnami. Vedení je nutno respektovat v souladu platnými právními předpisy.

b) Elektrické stajice (trafostanice) VN/NN Rozmístnění stávajících trafostanic v obci je vyhovující a není uvažováno s jejich změnou. Konstrukce většiny trafostanic umožňuje osazení transformátoru vyšších výkonů – např. 400 kVA. V návaznosti na osazení nového stroje bude návazně upraveno jištění ze strany VN 22 kV a velikost hlavního jističe v rozvaděči NN. V případě nutnosti rozšíření pojistkových sad pro připojení nových vývodů bude provedena rekonstrukce rozvaděče NN. Nově navržená trafostanice Jedlí – Na horách bude umístěna ve vedení VN 22 kV.

c) Přeložky rozvodných zařízení Pro optimální využití navržené lokality bydlení B3 je navržena přeložka venkovního vedení VN 22 kV. Nová trasa vedení VN 22kV bude obcházet lokalitu ze severní strany a je zakreslena ve výkresové části. V případě realizace výhledové vodní plochy Hoštejn, dojde k demontáži energetických rozvodů v zatopeném území a venkovní vedení VN 22kV bude stavebně upraveno pro překlenutí vodní hladiny v trase stávajícího koridoru vedení – vedení bude oboustranně ukončeno na nově osazených příhradových stožárech a vodní plocha bude překlenuta jedním rozpětím.

26


8. Zásobování plynem a teplem 8.1. Zásobování plynem 8.1.1. Současný stav V katastrálním území obce Jedlí se nachází plynárenské zařízení - STL plynovod D 110, kterým je do areálu Zemědělská a.s. Jedlí přiváděn zemní plyn ze STL plynovodní sítě obce Horní Studénky. Do STL rozvodné plynovodní sítě obce Horní Studénky a tím i do areálu Zemědělská a.s. Jedlí je zemní plyn dodáváván z VTL plynovodu DN 150/PN25 Zábřeh na Moravě – Králíky pomocí regulační stanice VTL /STL 1200 m3/hod, která je situována v katastrálním území obce Horní Studénky. Plynárenské zařízení, které je provozováno pod tlakem 0,10 MPa, je ve správě Severomoravské plynárenské a.s. Obec má připravenou projektovou dokumentaci „Jedlí – plynofikace obce“ – DÚŘ – Agroprojekt Olomouc 09/1997, která řeší zásobování obce Jedlí STL plynovodní rozvodnou sítí, napojenou na stávající STL plynovod D 110, kterým je přiváděn zemní plyn do areálu Zemědělská a.s. Jedlí.

8.1.2. Výpočet potřeby plynu  Počet b.j. z r. 2001 - 305 b.j., z toho trvale obydlených – 237 b.j.  Celková potřeba bytů do r. 2020 –275 b.j.  v kategorii C - vaření + ohřev TUV + otop – max. hod spotřeba plynu 1,50 m3/hod, roční spotřeba 3000 m3/rok

a) potřeba plynu pro bytový fond 275 b.j. x 1,50 m3/hod = 412,50 m3/hod 275 b.j. x 3000 m3/rok = 825 000 m3/rok

b) potřeba plynu pro maloodběr Dle projektové dokumentace 7 odběratelů „Jedlí – plynofikace obce“ – DÚŘ – Agroprojekt Olomouc 09/1997  84,0 m3/hod = 150 000 m3/rok Potřeba plynu pro obec Jedlí c e l k e m

3

496,50 m /hod

3

945 000 m /rok

8.1.3. Návrh řešení Územní plán navrhuje zásobování obce Jedlí zemním plynem, v souladu s projektovou dokumentaci Jedlí – plynofikace obce – DÚŘ (Agroprojekt Olomouc; 09/1997). Stávající zástavba i navrhované lokality výstavby budou zásobovány navrhovanými STL plynovodními řady D 90, D63 a D 50, napojenými na stávající STL plynovod D 110, kterým je v současné době přiváděn zemní plyn ze STL plynovodní sítě obce Horní Studénky do areálu Zemědělská a.s. Jedlí. Plynárenské zařízení bude i nadále provozováno pod tlakem 0,10 MPa. Jednotlivé nemovitosti budou zásobovány zemním plynem pomocí domovních regulátorů Al.z.

27


8.2. Zásobování teplem Bytová zástavba je teplofikovaná různě, jak z hlediska otopných systémů (lokální, ústřední), tak z hlediska použitých energií. Stará IBV používá k vytápění převážně lokální topidla. Ve většině domů lze využívat všechny druhy dostupných energií tj. pevná paliva, kapalná paliva a elektřinu. Podíl používání jednotlivých energií nelze stanovit, neboť se průběžně mění v závislosti na modernizaci domácností, technických možnostech domů i na cenové dostupnosti energií. Energeticky jsou domy orientovány ve většině případů na pevná paliva a elektřinu. Příprava jídel je pak orientovaná na plynové (zkapalněný plyn) nebo elektrické spotřebiče v závislosti na technickém vybavení domů. Vzhledem k tomu, že obec není dosud plynofikována, bude nutno kromě stávajících zdrojů energie uvažovat i s využíváním alternativních zdrojů energie jako jsou např. dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno apod.), tepelná čerpadla apod. Výhledově bude uvažováno s 60 – 70 % plynofikací bytového fondu.

9. Telekomunikační zařízení a spoje 1. Telekomunikace Obec Jedlí je začleněna do Olomouckého telefonního obvodu (58). Účastníci z Jedlí jsou připojeni úložným kabelem na hlavní telefonní ústřednu v Zábřehu. Místní telefonní síť je v Jedlí řešena převážně závěsnými kabely.

2. Dálkové kabely Katastrem obce prochází trasa dálkového kabelu, která je vyznačena v grafické části dokumentace.

3. Radioreléové trasy  Vzdušným koridorem katastru obce Jedlí neprochází žádná radioreléová trasa.  Jihovýchodně od Křížové hory je provozován radiokomunikační objekt – ZS Eurotel.

4. Zařízení pro šíření televizního signálu V katastru obce se nenachází žádný televizní převaděč.

28


10. Nakládání s odpady 1. Likvidace odpadů Nakládání s komunálním odpadem v obci Jedlí je provozováno v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce Jedlí č. 5/2004 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování odpadů vznikajících na území obce Jedlí. V obci je prováděn sběr TKO do 110 l popelnicových nádob. Jejich pravidelný odvoz je zajišťován firmou Ekoservis s.r.o. Zábřeh a to 1 x za 2 týdny v zimním období a v letním období 1 x za měsíc. Pro odvoz neskladného odpadu je 2 x ročně přistavován velkoobjemový kontejner, trvale přistaven je velkoobjemový kontejner na místním hřbitově. Velkoobjemové kontejnery jsou odváženy firmou Ekoservis s.r.o. Zábřeh. V obci je prováděn sběr separovaného odpadu – sklo, plasty a drobný kovový odpad. Separovaný odpad je firmou Ekoservis s.r.o. Zábřeh odvážen dle potřeby. Pro sběr papíru je 2 x ročně přistavován kontejner, který je odváženy firmou Ekoservis s.r.o. Zábřeh. Nebezpečný komunální odpad - baterie, zbytky barev a rozpouštědel, zářivky, zbytky spotřební chemie, léky apod. jsou 1 x ročně odváženy v předem dohodnutém termínu firmou Ekoservis s.r.o. Tento nebezpečný odpad není na území obce Jedlí skládkován.

2. Výpočet množství TKO Qd = 0,55 kg/obyv/den x 800 obyv = 440 kg/den 0,44 t : 0,80 t/m3 = 0,55 m3/den Qr

= Qd x 365 dnů = 440 kg/den x 365 = 161 t/rok 0,55 m3/den x 365 dnů = 201 m3/rok

3. Skládky Západně areálu Zemědělské a.s. Jedlí, do části terénního žlebu, byl do roku 1995 prováděn neřízený a nepovolený svoz TKO. Na základě geologického průzkumu skládky bylo toto území zavezeno zeminou.

29


11. Ochranná pásma a limity využití území 1. Výstavba a infrastruktura a) Silniční ochranná pásma jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část obce v souladu se zněním Silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích“ (§ 30 Silniční ochranná pásma) a prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb., z nichž vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy silnice nebo od osy přilehlého jízdního pásu dálnice či rychlostní komunikace:  .. silnice II. a III. třídy ................................................................................................................... 15 m

b) Zařízení elektrizační soustavy Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení a činí dle zák. č.458/2000 Sb. od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: Pro zařízení zřizovaná před 31.12.1994:

 .. pro napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace .................................................. 10 m  .. u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí ................................................................................................................. 10 m Pro zařízení realizovaná po 31.12.1994:

 pro napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace .................................................... 7 m  u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí .................................................................................................................. 7 m

c) Plynovodní sítě Ochranným pásmem, jímž je ochrana zařízení plynárenských sítí s ohledem na spolehlivost a bezpečnost jejich provozu, se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na obrys, které činí dle zákona č.458/2000 Sb. na obě strany od půdorysu:  u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovod. přípojek v zastavěném území obce ......... 1 m  u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek ............................................................................ 4m  u technologických objektů (na všechny strany od půdorysu) ......................................................... 4m

d) Vodovodní řady a kanalizační stoky Důvodem limitování je bezprostřední ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením. Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a dle zák. č. 274/2001 Sb. činí:  u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně ..................................... 1,5 m  u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm ................................................. 2,5 m

30


e) Telekomunikační zařízení Podzemní kabely. Důvodem stanovení limitu je zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu telekomunikačních kabelů a zařízení. V ochranném pásmu je zakázáno: zřizovat stavby, umísťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením anebo které by mohly ohrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Zároveň je zakázáno bez souhlasu organizace, v jejíž zprávě je chráněný kabel, provádět zemní práce, které by mohly ohrozit kabely a zařízení a plynulost a bezpečnosti jejich provozu. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí dle zákona č.151/2000 Sb.: 1,5 m od osy kabelu na každou stranu. Radiokomunikační objekty. Jihovýchodně od Křížové hory je provozován radiokomunikační objekt – ZS Eurotel.

f) Ochranné pásmo hřbitova Důvodem limitování je, ve smyslu § 17 zák. č. 256/2001 Sb, o pohřebnictví a o změně některých zákonů, dodržení hygienických požadavků k ochraně veřejného zdraví. Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožová-ny provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.

g) Pásmo hygienické ochrany chovu hospodářských zvířat Areál zemědělské výroby nemá dosud vyhlášeno pásmo hygienické ochrany. Pro účely zpracování územního plánu bylo vypočteno ochranné pásmo farmy - variantně pro různé kapacity. V grafické části územního plánu je vyznačena plocha, ochrany okolí areálu výroby s doporučením vyhlášení ochranného pásma. Další návaznosti, tj. vyhlášení OP územním rozhodnutím a případné řešení majetkoprávních vztahů k ochrannému pásmu, spadá do kompetence příslušného stavebního úřadu.

2. Vytváření a ochrana zdravých životních podmínek a) Ochranná pásma vodních toků Ve smyslu § 49 odst. 2) zák. č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to: u ostatních vodních toků, které nejsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry vodní toky Nemilka a Březná), u drobných vodních toků (ostatní vodní toky)nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Ve smyslu § 49 odst. 3) citovaného zákona může vodoprávní úřad pro dobu nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku, než je uvedeno v odstavci 2.

b) Záplavová území Vodní tok Březná má rozhodnutím vodohospodářského orgánu (Okresní úřad Šumperk, referát životního prostředí) z března 1990, pod čj.: Voda 409/90 – OV – 235, vyhlášeno záplavové území.

31


3. Ochrana přírody a krajiny a) Ochranné pásmo lesa Ochranné pásmo lesních porostů činí 50 m od okraje lesa a jeho účelem je zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa.

b) Územní sytém ekologické stability (ÚSES) Na SZ okraji řešeného území byla vymezena dílčí část trasy regionálního biokoridoru RK 890

c) Přírodní park Celé řešené území k.ú. Jedlí leží v Přírodním parku Březná. Poslání přírodního parku je zejména zachování krajinného rázu typického pro část Zborovské vrchoviny, tvořené jednak rovinatými až mírně zvlněnými náhorními částmi, jednak soustavou značně zaříznutých údolí, dále lesními porosty na mnoha místech ještě s víceméně přirozenou druhovou skladbou, charakteristickou strukturou zemědělských kultur a s dostatečně zastoupenou krajinou zeleně a s vhodnými podmínkami pro rekreaci i další koordinovaný a ekologický rozvoj sídel i okolní krajiny. Přírodní park Březná byl zřízen Nařízením Okresního úřadu Šumperk č. 14/1997 s účinností od 1.6.1997. V textu Nařízení jsou popsány zásady ochrany a využívání tohoto přírodního parku.

d) Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek (VKP) je dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán přírody jako významný krajinný prvek. V řešeném území k.ú. Jedlí byly jako VKP vymezeny:  lesy  vodní toky a vodní plochy.  JZ část řešeného území a údolní niva říčky Nemilky (navržené VKP dle ÚPN VÚC Jeseníky).

d) Ochrana přírodních zdrojů a ložisek nerostných surovin  V řešeném území obce Jedlí se nachází evidované (nevýhradní) ložisko D 3201800 SK Jedlí.  Řešené území obce Jedlí není poddolováno.

4. Péče o památky a) Památkově chráněné objekty V řešeném území musí být plně respektovány následující objekty, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR5::  Usedlost č.p. 101; parc.čís. 250/1 st.[r.č. 40071/8-932]  Sloup Nejsvětější Trojice ; parc. čís. 187/1 o.p.[r.č. 42154/8-933] 5

V Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk z r. 1994 je u hesla Jedlí nesprávně uvedeno také: „Partyzánský pomník z Drozdova asi 2 km po žluté turistické značce na západ – památka protifašistického odboje na severní Moravě připomínající místo, kde v roce 1944 padl zábřežský učitel Jan Háječek; evid č. 936“. Tato památka se nachází v k.ú. Drozdov, nikoli v k.ú. Jedlí (viz turistická mapa č. 52 - Zábřežsko (Klub českých turistů Praha, 1997).

32


   

Sloupková boží muka; parc. čís. 504 o.p. [r.č. 21395/8-934] Náhrobek rodiny Wachlerovy; parc. č. 158 – hřbitov [r.č. 20387/8-935] Společný hrob a pomník obětí nacismu ; parc. čís. 295/2 – hřbitov [r.č. 20387/8-2191] Pomník popravených partyzánů; parc.čís. 295/1; [r.č. 34085/8-2192]

b) Ochranná pásma nemovitých kulturních památek Ochranné pásmo hospodářské usedlosti č.p. 101 bylo vyhlášeno 28.9.1979, pod č.j. KULT 1060/404/79-Pr.

c) Navrhovaná památková zóna Dle ÚPN VÚC Jeseníky je obec Jedlí navrhována na vyhlášení památkové zóny nebo rezervace. V grafické části dokumentace jsou vyznačeny dochované objekty původní lidové architektury, které jsou památkově hodnotnými objekty:  Domy čp.: 12, 14, 15, 54, 58, 85, 87, 89, 90, 92, 99, 107, 127, 140, 214, 238, 261  Domy na st. plochách: 5, 22, 23, 66, 72, 135, 150, 151, 152, 166, 174, 175, 191/2, 193, 226 Vyhlášení památkové zóny je v kompetenci příslušného dotčeného orgánu státní správy.

d) Archeologické lokality Celé řešené území obce Jedlí lze klasifikovat jako území archeologického zájmu. Při zemních pracích v prostoru zástavby je třeba dodržet povinnost ohlášení zahájení prací oprávněné instituci, která zajistí prohlídku zemních prací a případnou záchranu narušených nálezů. Investor se v tomto případě řídí § 22 zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (§ 37, 39, 127), ve znění pozdějších předpisů.

5. Ochrana půdního fondu a) Investice v půdě V řešeném území obce Jedlí byly provedeny investice do půdy, jimiž je odvodnění pozemků (meliorace).

33


12. Územní systém ekologické stability 1. Ekologická charakteristika řešeného území Řešené území Jedlí je nutno z hlediska ekologické stability rozdělit do několika částí. Trvalé lesní porosty, které jsou nejdůležitějšími ekologicko-stabilizujícími prvky, jsou v katastrálním území zastoupeny zejména v SZ a JV části. Jedná se především o smrkové a smíšené lesy (dub, buk, habr, lípa), doplněné borovicí a modřínem a jejich stabilita je střední až velmi stabilní. Tyto porosty jsou za hranicí k.ú. propojeny s rozsáhlejšími lesními celky, což v širším rámci zvyšuje jejich ekologickostabilizační a genofondovou schopnost. Významné prvky vegetace tvoří remízky, náletová zeleň a doprovodná břehová zeleň, které jsou soustředěny většinou na příkrých svazích, ve stržích, úpadech apod. Dalšími důležitými krajinnými segmenty jsou doprovodná a břehová zeleň v nivách potoků, zde zejména podél říček Březné, Nemilky a jejich přítoků.. Zeleň má převážně remízkový charakter se značnou druhovou pestrostí (diverzitou), ekologická stabilita je 3 - 4 (středně až velmi stabilní). Součástí niv jsou i kvalitní mokřadní společenstva. Přibližně čtyři pětiny řešeného území se nalézají v bezlesí s dominantním zastoupením velkovýrobně obhospodařovaných ploch orné půdy a trvalých travních porostů. Zemědělský půdní fond zaujímá cca 70 % celkové výměry, orná půda necelých 30 % a trvalé travní porosty 40 % celkové výměry. Orná půda je svým charakterem málo stabilním prvkem (časté střídání plodin, monokultury, velké a nevhodné tvary obhospodařovaných pozemků, dlouhé nepřerušované délky svahů, vodní a větrná eroze, absence interakční zeleně apod.). Ekologická stabilita těchto ploch je velmi malá. Naproti tomu plochy luk a pastvin (trvalé travní porosty) zaujímající více než třetinu pětinu celkové výměry, je možno charakterizovat jako málo až středně stabilní. Zastavěná území jsou tvořena urbanizovanými plochami s větším či menším zastoupením zeleně, případně se jedná o plochy bez vegetace, které lze charakterizovat jako plochy ekologicky málo stabilní až nestabilní (stupeň 1-0). Tyto plochy přecházejí přes úzký prstenec zahrad a záhumenků v zemědělsky velkovýrobně obhospodařované plochy orné půdy, trvalé travní porosty a náletovou nebo lesní zeleň. Specifické plochy vytváří výrobní areály a zařízení, které se vyznačují minimálním zastoupením zeleně a dominujícím zastavěním pozemků. Jejich ekologická stabilita je velmi malá, případně se jedná o ekologicky nestabilní plochy. V budoucnu bude třeba provést částečnou diverzifikaci půdního fondu s cílem dalšího zatravňování nízkobonitní orné půdy, realizaci prvků ÚSES, uplatnění protierozní ochrany pozemků a provádět důslednou ochranu stávajících krajinotvorných prvků.

2. Biogeografické poměry Biogeograficky leží řešené území v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii hercynské, bioregion šumperský. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří na převážné většině území bučiny, a to jak květnaté (podsvaz Fagenion), tak i acidofilní (Luzulo-Fagetum). Na prudkých svazích je možno očekávat suťové lesy svazu Tilio- Acerion. Podél vodních toků se vyskytuje nivní vegetace (Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, Carici-remotae-Fraxinetum). Charakteristickou zvláštností je vegetace na hadcích, představovaná chudými reliktními bory ze svazu Dicrano-Pinion. Přirozené bezlesí je velmi řídké, na hadcích má snad charakter fragmentů svazu Asplenion serpentini. Přirozenou náhradní vegetací vlhkých luk jsou porosty mezofilního křídla svazu Calthion, která vzácně přechází až do vegetace rašelinných luk Caricion fuscae. Na sušších stanovištích se vyskytuje vegetace pastvin svazů Cynosurion a Violion caninae. Lemy náležejí svazu Trifolion medii.

34


Květena území je nepříliš bohatá, tvořená především středoevropskými mezofyty a obohacená o demontánní výskyt splavených horských druhů. Mezní prvky prakticky chybějí, exklávní výskyt byl zaznamenán u některých serpentinofytů a kalcifytů. Mezi horskými druhy je možno nalézt pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), kýchavici zelenokvětou (Veratrum lobelianum) a vrbu slezskou (Salix silesiaca). Od západu sem zasahují některé subatlantsky laděné druhy, např. tuřice blešní (Vignea pulicaris), dříve rozchodník pýřitý (Sedum villosum). Na hadcích se vyskytují druhy, charakteristické pro tento substrát. K nim patří sleziník klamný (Asplenium adulterinum), s.hacový (A.cuneifolium) a hvozdík kartouzek úzkolistý (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons). Na vápence jsou vázány kalcikolní druhy, např. vítod chocholatý (Polygala comosa), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), trličník brvitý (Gentianopsis ciliata) a měkčilka jednolistá (Malaxis monophyllos). Význačnými druhy jsou rovněž přeslička luční (Equisetum pratense) a rozrazil horský (Veronica montana). V hercynském základu fauny jsou patrné vlivy dalších oblastí (ježek východní, z polonské podprovincie myšice temnopásá). Na vápencích je v synuzii měkkýšů zřetelný přesah karpatského prvku. Tekoucí vody patří převážně do pstruhového pásma. Aspekt černomořského povodí je patrný ve výskytu mihule ukrajinské. Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), plch lesní (Dryomys nitedula), myšice temnopásá (Apodemus agrarius), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr severní (Eptesicus nilssoni). Ptáci: tetřívek obecný (Tetrao tetrix), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Kruhoústí: mihule potoční (Lampetra planeri), mihule ukrajinská (Eudontomyzon mariae). Měkkýši: zdobenka tečkovaná (Itala ornata). Podle Mapy potenciální přírodní vegetace (Neuhäslová, 1998) náleží většina území do skupiny bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli - Fagetum), pouze do jižního, severovýchodního a západního cípu katastrálního území zasahuje skupina biková bučina (Luzulo – Fagetum). Bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli- fagetum) je tvořena stromovým a bylinným patrem. Keřové a mechové patro bývá vyvinuto jen fragmentárně nebo chybí. Ve stromovém patru převládá buk (Fagus sylvatica), s vyšší stálostí bývají přimíšeny klen (Acer pseudoplatanus), jedle (Abies alba, dnes vymírající) a smrk (Picea abies, ve vyšších polohách pravděpodobně původní). Bylinné patro bývá většinou souvisle zapojené, s pokryvností kolísající podle zápoje stromového patra. Převažují druhy řádu Fagetalia a zastoupena je též většina druhů svazu Fagion. Biková bučina se vyznačuje jednoduchou vertikální strukturou – je tvořena většinou jen stromovým a bylinným patrem. Keřové patro vzniká jen zmlazením buku. Mechové patro je potlačeno bohatým opadem bukového listí, které se obtížně rozkládá. Toto patro se vytváří jen na místech exponovaných větru, kde je opad odvíván. Stromové patro bývá často tvořeno pouze bukem (Fagus sylvatica). Jako příměs se vyskytuje v nižších polohách dub zimní, řidčeji letní (Quercus petraea, Q. robur), popř. lípa srdčitá (Tilia Cordata). Dříve tvořila příměs stromového patra i jedle (Abies alba), která však v posledních desetiletích většinou vyhynula. V bylinném patru se v roli dominanty v závislosti na půdních podmínkách a nadmořské výšce střídaji Luzula luzuloides, Deschampsia flexuosa, řidčeji Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus nebo Poa nemoralis.

3. Územní systém ekologické stability a) Širší vztahy Základním podkladem pro tvorbu ÚSES v zájmovém území byl Nadregionální ÚSES Čech, Moravy a Slezska (Terplan; Praha 1990), dále rozpracovaný v Generelu regionálního ÚSES, (Löw a spol.; Brno 1992) a ÚTP nadregionální a regionální ÚSES (Společnost pro životní prostředí, spol. s r.o., Brno, 1996). Z této dokumentace vyplývá, že jihozápadním okrajem Přírodního parku Březná prochází nadregionální biokoridor jdoucí přes údolí Moravské Sázavy do okresu Ústí nad Orlicí přes regionální biocentrum Hoštejn (353) Z tohoto RBC vychází východním směrem trasa regionálního

35


biokoridoru RK 901 jdoucí údolím Moravské Sázavy a procházející přes navržené RBC Lupěné (430) a pokračuje jihovýchodním směrem k nivě řeky Moravy, která je nadregionální osou Pomoraví. Zde je reprezentovaná nadregionálním biokoridorem K 89 (Praděd – Vrapač-Doubrava s vloženými biocentry Meandry Desné, Postřelmov, Lukavice, Vrapač-Doubrava. Samotným údolím Březné pak prochází regionální biokoridor RK 890 spojující výše uvedené RBC Hoštejn (353) s RBC Království (441), z něhož pokračuje další regionální biokoridor RK 889 spojující RBC Království (441) s RBC Moravský Karlov (443). Jižně od tohoto RBC je vedena trasa nadregionálního biokoridoru K 80 (Sedloňovský vrch, Topielisko – Raškov). Z hlediska širších vztahů obce Jedlí prochází na západním okraji k.ú. Jedlí trasa regionálního biokoridoru RK 890, propojujícího (na jihu) RBC Hoštejn s RBC Království. Na výše uvedený nadregionální a regionální ÚSES hierarchicky navazuje lokální ÚSES, který má v celém systému ekologické stability specifické postavení. Stabilizačním působením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků na okolní ekologicky méně stabilní území zabezpečuje provázanost a funkčnost celého ÚSES. Tato síť ekologicky stabilizujících segmentů krajiny je základním kamenem vyšších systémů a zároveň plní i funkci genetické zásobárny ke spontánnímu uchovávání regionálního genofondu volně žijících organismů.

b) Návrh řešení Z hlediska širších vztahů obce Jedlí prochází na západním okraji k.ú. Jedlí trasa regionálního biokoridoru RK 890, propojujícího RBC Hoštejn s RBC Království. Generelové vymezení lokálního ÚSES pro obec Jedlí a navazující území zpracoval Z. Bauer v r. 1997 (Plán lokálního územního systému ekologické stability k.ú. Jedlí a Štíty – město). Pro posílení relativní stability řešeného krajinného výseku a pro zvýšení a upevnění biodiverzity byla kostra ekologické stability doplněna jedním regionálním biocentrem na Králové hoře v severovýchodní části k.ú. území Štíty. Regionální biocentrum zčásti přechází na katastrální území Horních Studének. Na říčce Březné byly dle generelu ÚSES založena 4 lokální biocentra a na Nemilce 2 lokální biocentra. Ve smyslu požadavku DOSS byla, po projednání původního návrhu řešení, na západním okraji k.ú. Jedlí, odlišně od výše uvedeného plánu ÚSES, vymezena dílčí část trasy regionálního biokoridoru RK 890, která je oproti původnímu generelu vysunuta z nivy do úbočí, tak aby mohl být splněn požadavek na vedení trasy RBK RK 890 v mezofilních lesních společenstvech. Do takto vymezené trasy byla vložena tři funkční lokání biocentra (LBC): Pod Spálenou horou, Nad myslivnou a U Renospolu. Na tento páteřní nadřazený biokoridor je v řešeném území k.ú. Jedlí navázána kontaktní trasa lokálních biokoridorů (LBK), propojující udolní nivu říčky Březná (na západě) s údolní nivou říčky Nemilka (na východě. V trase byla vymezena dvě lokální biocentra (částečně funkční LB 76 a funkční LB 8). Na východním okraji k.ú. Jedlí byly vymezeny dva funkční úseky lokálních biokoridorů.

c) Podmínky realizace lokálního ÚSES Vlastní realizace lokálního ÚSES je složitý, dlouhodobý a náročný proces postupné přeměny kulturní krajiny. Celý proces je třeba rozdělit na několik rovin a etap:  1.etapa: ochrana a údržba stávajících funkčních prvků ÚSES. Obnova jejich stávajícího složení ve prospěch přirozené druhové skladby.  2. etapa: postupná obnova těch prvků ÚSES, které v krajině již existují, ale nemají odpovídající stav. Jedná se hlavně o doplnění a obnovu břehových porostů vodních toků a ploch, obnovu vegetace na mezích a terénních hranách a ostatních neobhospodařovaných plochách. Dále postupná obnova druhové skladby lesních porostů v těch skupinách, které jsou navrženy jako prvky ÚSES.  3. etapa: zakládání prvků ÚSES formou výsadby nových porostů (stromů, keřů i TTP)

6

Číslování bylo převzato z citovaného Plánu ÚSES

36


Na zemědělském půdním fondu je nutno vytvářet podmínky pro postupnou ekologizaci zemědělské výroby. Ekologické zemědělství chápe zemědělskou výrobu jako jednotu přírodního (ekologického) a ekonomického reprodukčního procesu, tzn. že je zaměřené na skladbu a dynamiku celého zemědělského systému se snahou optimalizovat efektivitu systému jako celek. Do řízení zemědělské výroby vstupují otázky globální souvislosti zemědělské výroby s možností naší planety: voda, vzduch, půda a živá příroda jsou vyčerpatelné a nejsou k dispozici neomezeně. Ekonomická reforma, do které zemědělské podniky vstoupily, vyžaduje vypracování nové strategie, mezi které patří strategický cíl rozvoj ekologického zemědělství. To vychází z využívání osvědčených zkušeností praxe a nejnovějších poznatků ekologie, biotechnologií a moderní techniky s cílem dosažení trvale produktivního a rentabilního zemědělství s ekologicky vyváženou krajinou, kde příroda a její procesy jsou přirozeným zdrojem ekologického zemědělství. Uchováni systému živé přírody v zemědělské krajině je podmínkou pro rozvoj ekologického zemědělství. Nositeli přírodních procesů, na kterých se podílí živá příroda, jsou interakční prvky, které z pohledu zemědělské výroby vystupují jako mnoho-značné výrobní faktory. Analýza ekologie krajiny v pojetí ÚSES v jednotě s ekonomickou stránkou zemědělské výroby vyžaduje zpracování v samostatném projektu. Na lesním půdním fondu je žádoucí pro posílení a upevnění biodiverzity přejít na komplexní pěstování lesa v pojetí celistvosti geobiocenózy (ekosystému). To zn. pěstování lesa s ohledem na zachování přírodních procesů, jinými slovy obhospodařování lesa metodami blízkými přírodě. Les tak bude schopen poskytovat nejen surovinu a užitky, ale také se udržovat a obnovovat s minimem lidských vstupů, tedy se rozvíjet na základě přirozené reprodukce. Přírodě blízké lesní hospodářství bude založeno na zkušenostech staleté pěstební tradice, ale také na výsledcích výzkumu v ekologii lesa. Přírodě blízké lesní hospodářství se zásadně liší od obhospodařování lesa podle věkových tříd, doby obmýtí, zakmenění, zmlazovacích ploch, od geometricky vylišených oddělení apod. Výsledky lesního hospodářství budou sladovat jak ekonomická tak i přírodní hlediska. Stromy budou těženy podle individuálních vlastností jednotlivě nebo skupinovitě, ne podle stáří. Cílem bude posílení stability lesů a funkčního potenciálu. Přírodě blízké hospodářství je rozpracováno „Evropským lesnickým hnutím Pro Silva“ a je žádoucí, aby bylo aplikováno v navrhovaných regionálních a lokál-ních biocentrech ÚSES.

37


Obsah

1. Obyvatelstvo a bytový fond ..................................................................................................................................... 1 1.1. Obyvatelstvo................................................................................................................................................................. 1 1.2. Bytový fond ................................................................................................................................................................... 3

2. Občanská vybavenost ................................................................................................................................................ 5 3. Ekonomický potenciál území................................................................................................................................... 6 3.1. Základní údaje ............................................................................................................................................................. 6 3.2. Zemědělská výroba ..................................................................................................................................................... 6 3.3. Lesní hospodářství ...................................................................................................................................................... 9 3.4. Průmyslová výroba, sklady a živnostenské provozovny ........................................................................................ 9

4. Rekreace a cestovní ruch ....................................................................................................................................... 11 5. Doprava .......................................................................................................................................................................... 13 6. Vodní hospodářství ................................................................................................................................................... 17 6.1. Zásobování vodou ..................................................................................................................................................... 17 6.2. Odkanalizování .......................................................................................................................................................... 19

7. Zásobování elektrickou energií ........................................................................................................................... 24 7.1. Současný stav ............................................................................................................................................................ 24 7.2. Návrh řešení ............................................................................................................................................................... 25

8. Zásobování plynem a teplem ................................................................................................................................ 27 8.1. Zásobování plynem ................................................................................................................................................... 27 8.2. Zásobování teplem .................................................................................................................................................... 27

9. Telekomunikační zařízení a spoje ...................................................................................................................... 28 10. Nakládání s odpady ................................................................................................................................................ 29 11. Ochranná pásma a limity využití území ......................................................................................................... 30 12. Územní systém ekologické stability ............................................................................................................... 34

38

1. Obyvatelstvo a bytový fond

Recommend Documents