VÝVOJ OSÍDLENÍ A OBYVATELSTVO - Trvalé osídlení lze u nás sledovat od paleolitu (starší doby kamenné), na základě údajů shromážděných archeology. Z historických národů se na našem území usazovali Keltové, germánské kmeny Markomanů a Kvádů, od 6.století přicházeli Slované a Němci. - Osídlení ve středověku však bylo dlouho prostorově nesouvislé. Obyvatelstvo se soustřeďovalo hlavně v nižších nadmořských výškách a podél toků větších řek, kde nacházelo příznivé podmínky pro lov zvěře, rybolov, zemědělství a dobytkářství a kudy vedly hlavní dopravní cesty. - Přes vysokou porodnost byl přirozený přírůstek po celý středověk velmi nízký, protože nakažlivé nemoci (mor, cholera, tyfus), neúrody a četné války decimovaly obyvatelstvo. - Teprve od druhé poloviny 18. století začala klesat vysoká úmrtnost a v 19. století dochází na našem území k rychlému růstu obyvatel. - Na začátku našeho století došlo k výraznějšímu zpomalení růstu obyvatelstva (vystěhovalectví, první světová válka). Od dvacátých let však došlo k opětnému růstu počtu obyvatel. Největší dopad na demografický vývoj v tomto století na našem území měla druhá světová válka a následný odsun více než dvou miliónů Němců v letech 1945-1946. - Populační vývoj v poválečném období byl značně nerovnoměrný. Velké výkyvy zaznamenala křivka porodnosti, ovlivněná periodickými pro populačními opatřeními vlády (zvýšení rodinných přídavků, prodloužení mateřské dovolené). Celkový přírůstek se snižoval emigrací (hlavně po únoru 1948 a po srpnu 1968). Od počátku 80.let počet obyvatel ČR stagnuje. Pokles porodnosti od roku 1990 dokonce způsobil, že se ČR dlouhodobě řadí mezi státy s přirozeným úbytkem obyvatelstva (stejně jako např. Německo a Maďarsko). V roce 2001 to bylo -2,5 % . V roce 2006 se poprvé po 13 letech narodilo více dětí - 105 831 než zemřelo osob – 104 400. Podle odhadů Eurostatu by u nás v roce 2050 mělo žít za nezměněných podmínek jako dnes už pouze 8,9 mil. osob, z toho 0,8 mil. přistěhovalců. Přirozený úbytek obyvatel je však nahrazován imigrací cizinců (hlavně z východní Evropy a Asie). - Na území naší republiky žije asi k 30. září 2016 10 572 400 obyvatel. (13. místo v Evropě). Počet obyvatel se v současnosti nepatrně zvyšuje, ale pouze díky přistěhovalectví (v roce 2015 o 27 600 více). Přirozený přírůstek však stále a dlouhodobě patří k nejmenším na světě. Příčinou je nízká porodnost, která je asi 1,33 narozených dětí na matku. V Evropě je to 1,5 dítěte. Aby se zachoval stávající počet obyvatel jsou nutné 2 děti na ženu! Dalším důvodem je také nižší střední délka života. V roce 2016 byla u nás 75,2 let, zatímco ve vyspělých zemích Evropy překračuje 77 let. Rozdíl mezi mužskou a ženskou populací dosahuje asi 7 roků v neprospěch mužů ( muži – 72,2 let a ženy – 79,1 let). Na zvýšené úmrtnosti se podílí také zhoršený zdravotní stav obyvatelstva způsobený vyšším stupněm znečištění ovzduší, vody a potravin. Celkově
převyšuje počet žen v populaci muže asi o 250 tisíc. - Vývoj počtu obyvatelstva na našem území: Období 4-6.stol. kolem r.1200 kolem r.1400 kolem r.1600 kolem r.1650 roku 1754 roku 1787 roku 1840 roku 1850 31.12.1900 31.12.1910 15.2.1921 1930 1.3.1950 1.3.1961 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.1. 2001 současnost
Počet 350 000 1 100 000 2 300 000 3 000 000 2 000 000 3 360 000 4 355 000 6 369 000 6 792 000 9 372 214 10 078 637 10 009 587 10 674 386 8 896 133 9 571 531 9 807 697 10 291 927 10 302 215 10 224 192 10 570 000
- Průměrná hustota zalidnění dosahuje asi 129,5 obyvatel na 1 km 2 (12.místo v Evropě). V hustotě zalidnění existují značné územní rozdíly mezi jednotlivými oblastmi. Jsou způsobeny faktory přírodními (nadmořská výška, klima, úrodnost půd, surovinové zdroje), historickými (odsun německého obyvatelstva) a socioekonomickými (stupeň industrializace a urbanizace aj.).
- Nejnižší hustotu zalidnění mají okresy Český Krumlov, Prachatice, Tachov, Jindřichův Hradec a Klatovy (méně než 50 obyv./km 2). Nejvyšší koncentrace obyvatelstva je v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a okresech Karviná, Kladno, Most, Teplice a Ústí nad Labem (nad 200 obyv./km 2). Období silných migrací do velkých měst, díky dřívější výstavbě nových sídlišť na okrajích měst, skončilo v polovině osmdesátých let. Nyní je největší míra přistěhovalectví ve Středočeském kraji a Praze, roste však obliba bydlení v zázemí velkých center- móda satelitních měst (suburbanizace). - Podle věkové struktury připadá na obyvatelstvo v produktivním věku tj. 15-59 let (věk se postupně prodlužuje až do 64 let) na 7,2 milionu obyvatel (70 %), do 15 let je to 15% (1,6 mil.) a nad 64 let 18% (1,9 mil). Pouze 4,77 mil. obyvatel je ekonomicky aktivních (46,6%), to vede k postupnému zvyšování věku odchodu do důchodu a nutnosti provést důchodovou reformu. Ženy tvoří 45 % pracujících a jejich podíl postupně klesá. Celkově je naše populace velmi stará i na evropské poměry a průměrný věk je téměř 42 let, což je celosvětově jeden z nejvyšších údajů!
stav srpen 2007
- Postupně roste nezaměstnanost. Ta se pohybuje okolo 5,7 % práceschopné populace (415 000 osob) k 1.5.2016. Velmi nízká je ve středních Čechách, Plzeńsku a Praze okolo 3,6%, celkově vyšší na Moravě a také v oblastech méně průmyslových nebo zaměřených převážně na útlumová odvětví (1. Karvinsko, Mostecko, Bruntálsko, Ústecko 2. Hodonínsko, 3. Znojemsko), kde se pohybuje i kolem 12%.
- Charakteristickým rysem pro naši republiku je velké procento dojíždějících do zaměstnání mimo místo trvalého bydliště (přes 25 %). Po roce 1990 došlo ke značnému snížení počtu dojíždějících do zaměstnání. Velmi se také snížil podíl
dojíždějících hromadnými dopravními prostředky. - Z hlediska národnostní skladby je ČR téměř homogenním státem. Sčítání obyvatelstva v roce 1991 bylo podstatně odlišné od předcházejících ve zjišťování národností. Vedle národnosti české a slovenské byla sčítána i národnost moravská a slezská. Jako samostatná národnost byli poprvé od roku 1930 opět uznáni Romové. - Z celkového počtu obyvatel se k české národnosti přihlásilo 81,2 %, k moravské 13,2 % a ke slezské 0,4 %. Nejpočetnější menšinu představují Slováci (přes 300 tis., tj. 3,0 %), žijící převážně rozptýleně. Na polskou menšinu, žijící ve východní části Slezska, připadá necelých 60 tisíc, na německou necelých 50 tisíc obyvatel. K romské národnosti se při sčítání přihlásilo 33 tisíc obyvatel, skutečný počet je však podstatně vyšší (nejvíce v SZ Čechách a ve velkých městech). Posledním sčítáním obyvatelstva v roce 2001 byl zjištěn opětovný nárůst obyvatel hlásících se k české národnosti na 90%, Moravanů je 3,7%, Slováků 1,9%, Poláků 0,5%, Němců 0,4%, Slezanů 0,1% a Rómů jen 0,1% - k vlastnímu etniku se drtivá většina nehlásí, podle odhadů je jejich počet na úrovni 3%. Ostatní národnosti mají nízké zastoupení, ale jejich počet stále roste a nejvíce u Vietnamců, Ukrajinců a Číňanů. ČR se z hlediska světové migrace stává stále více cílovou zemí. - Více než 40 let nebyla u nás zjišťována příslušnost k náboženskému vyznání. Podíl věřících v naší republice byl v roce 1991 44 % a při dalším sčítání v roce 2001 už jen 32 % tedy 3,29 mil. osob, což nás řadí opět mezi nejvíce nevěřící státy světa. Při Sčítání lidu 2011 celkový počet věřících opět poklesl na celkem 2 175 087 (20,6 % obyvatel, 37,6 % odpovídajících). Naproti tomu 3 612 804 obyvatel České republiky uvedlo, že jsou „bez náboženské víry“ (34,2 % obyvatel země, 62,4 % odpovídajících), což je také pokles. Náboženství v Česku (2011)
Nedeklarované
45,2 %
Nevěřící
34,2 %
Římský katolicismus
10,3 %
Jiné náboženství
9,4 %
Protestantismus
0,8 %
K vyznání římskokatolickému 10,3 % (1,1 mil.), dále pak k českobratrskému evangelickému 0,6 % (52 tis.) a československému husitskému 0,4 % ( 39 tis.) a pravoslavná církev 0,3 % (27 tis.). Další církve
a sekty mají již nepatrné zastoupení a část obyvatelstva otázku náboženského vyznání neuvedla. Nejvyšší podíly věřících (více jak 50 %) byly tradičně zaznamenány na Ždársku, Hodonínsku, Opavsku, Zlínsku, Vsetínsku, Uherskohradišťsku a Frýdeckomístecku. Naopak nejnižší (do 15 %) opět tradičně v Ústeckém a Karlovarském kraji a Kladensku.
- V souvislosti s růstem migrace z východu na západ a omezenými možnostmi přistěhovalectví do Německa i jiných západoevropských zemí, se ČR stále více stává cílem imigrantů. Ke konci roku 2006 to bylo 310 tisíc osob (nejvíce ze Slovenska, Ukrajiny, Ruska a Vietnamu). - Z dalších znaků obyvatelstva naší republiky je třeba uvést poměrně vysoký počet obyvatelstva s vyšší úrovní vzdělání, vysokou rozvodovostí, rozvodem skončí každé 2 manželství (roku 2005 31.300)!!! Trendem posledních let je i posun věku uzavírání sňatků ( asi na 24 let) a porodu prvního dítěte ( asi 30 let). Zejména ve velkých městech roste počet samostatně žijících mladých lidí, nebo nemanželských párů. Takovýmto párům se rodí polovina všech novorozenců. Podle Českého statistického úřadu (píše o tom jeho měsíčník Statistika & My v článku Podíl mimomanželských dětí strmě stoupá) loni opět poklesl počet vdaných žen, které porodily. Klesl počet dětí narozených do „klasické rodiny“, do „staré rodiny“. Vdaných rodiček bylo 53,3 procenta. V roce 2001 jich napočítali ještě 76,5 procenta. A v roce převratu, 1989, 92,1 procenta žen rodilo vdaných. Za posledních 10 let se naše republika i v těchto ukazatelích přibližuje západoevropským zemím. (10/2015) - Naše republika je také charakteristická poměrně velkou stabilitou území a velmi malou vnitřní migrací obyvatelstva. Neochota k vnitřní migraci se projevuje i na pracovním trhu, kdy v určitých oborech chybí místní pracovní síla a je nahrazována zaměstnanci ze zahraničí, hlavně Východu. Regionální rozdílnost a citová vazba obyvatelstva k určité oblasti je patrná i ve stavbě domů, různých nářečích, jinou mentalitou obyvatel atd.
