Obyvatelstvo a bydlení

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ

Situační analýza tématu

Obyvatelstvo a bydlení

Plzeň, září 2002


Na zpracování se podíleli: Členové pracovní skupiny RNDr. Miroslav Kopecký Mgr. Miroslav Pešík Ing. Zdeněk Švarc

Účastníci workshopu Ing. Jiří Balihar Petr Brychta Vladimír Čechura Bc. Jana Černíková Jaroslav Dünghübel Bc. Ladislav Finta Ing. Ctibor Fojtíček Jakub Forejt Ing. Zdeněk Grundman Ing. Marie Košařová PhDr. Michael Krs Miloslav Kužílek Ing. František Nerad Ing. Věra Posseltová Ing. Josef Rippl Ing. Petr Soukup Ing. Antonín Sutnar

OBYVATELSTVO A BYDLENÍ


OBYVATELSTVO A BYDLENÍ

Obsah I. Obyvatelstvo........................................................................................................................1 1. Obsah podtématu ................................................................................................................1 2. Členění území......................................................................................................................1 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů.........................................................1 4. Popis, základní informace....................................................................................................1 4.1. Stav ................................................................................................................................1 4.2. Vývoj ................................................................................................................................2 4.3. Trendy ...............................................................................................................................2 5. Nástroje města.....................................................................................................................2 5.1. Přímé nástroje ...................................................................................................................2 5.2. Nepřímé nástroje...............................................................................................................2 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR......................3 II. Bydlení ................................................................................................................................4 1. Obsah tématu ......................................................................................................................4 2. Členění území......................................................................................................................4 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů.........................................................4 4. Popis, základní informace....................................................................................................4 4.1. Stav ...................................................................................................................................4 4.2. Vývoj..................................................................................................................................5 4.3. Trendy ...............................................................................................................................6 5. Nástroje města.....................................................................................................................6 5.1. Přímé nástroje ...................................................................................................................6 5.2. Nepřímé nástroje...............................................................................................................6 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR......................6 III. Závěrečné shrnutí ...............................................................................................................8 IV. Přílohy ..............................................................................................................................10 V. Seznam použité literatury .................................................................................................21


OBYVATELSTVO

Téma obyvatelstvo a bydlení je členěno do podtémat : I.

Obyvatelstvo

II.

Bydlení

I.

Obyvatelstvo

1. Obsah podtématu Stav a vývoj počtu obyvatel města Plzně, vývoj pohybu obyvatelstva (migrace, přirozená měna) a věkového složení, předpokládané tendence ve vývoji.

2. Členění území Analýza hodnotí statistická data vztažená převážně k celému území města, některé údaje ze sčítání lidu, domů a bytů jsou dostupná i za městské obvody.

3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů Město Plzeň nemá k tématu obyvatelstvo zpracovaný koncepční materiál.

4. Popis, základní informace 4.1. • • • •

•

• •

Stav

Počet obyvatel Plzně: 166 274 (sčítání 2001). Plzeň je čtvrté největší město České republiky. V Plzni žije zhruba 30 % obyvatelstva Plzeňského kraje a 1,6 % obyvatel České republiky. Městské obvody s nejvyšším počtem obyvatel: • Plzeň 1 - 51,9 tis. obyvatel, • Plzeň 3 - 50,6 tis. obyvatel. Věkové složení plzeňské populace: • 14,4 % obyvatel ve věku 0 - 14 let, • 65,6 % obyvatel ve věku 15 - 59 let, • 20,0 % obyvatel ve věku 60 a více let. Nejvyšší podíl obyvatelstva ve věku 60 a více let (28 %) má městský obvod Plzeň 2 - Slovany. Nejvyšší podíly obyvatelstva ve věku 0 - 14 let mají městské obvody: • Plzeň 5 - Křimice, • Plzeň 8 - Černice, • Plzeň 7 - Radčice a • Plzeň 1.

1

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ •

Ukazatele úmrtnosti v Plzni: • Novorozenecká úmrtnost: 4,5 ‰ • Kojenecká úmrtnost: 5,2 ‰ • Podíl zemřelých ve věku 70 a více let: 66,3 %.

4.2. •

•

•

•

• •

Vývoj

Vývoj počtu obyvatel: • Období 1970 - 1985 – nárůst (až na 175,2 tis. obyvatel). • Období 1986 - 1990 – stagnace (resp. kolísání) stavu. • Období 1991 - 2000 – trvalý úbytek obyvatelstva, po roce 1995 výrazný úbytek. Vývoj přirozené měny obyvatelstva (bilance počtu narozených a zemřelých): • V období 1970 - 2000 byl zaznamenán přírůstek přirozenou měnou pouze v období tzv. demografické vlny v letech 1972 - 1979 a 1981, v ostatních letech docházelo k úbytku obyvatelstva přirozenou měnou. • Úbytky obyvatelstva přirozenou měnou se výrazně zvýšily v období 1994 - 2000 (na zhruba 400 - 500 osob ročně). Vývoj migrace: • Období 1970 - 1981 – vysoké migrační přírůstky (zpravidla mezi 1000 až 2000 osob za rok). • Období 1982 - 1995 – zpočátku snížení velikosti přírůstku, později kolísání mezi nízkým přírůstkem a úbytkem. • Období 1996 - 2000 – trvale zvýšené migrační ztráty (zhruba 300 - 500 osob za rok). Vývoj věkového složení v období 1980 - 2001: • Pokles podílu obyvatelstva ve věku 0 - 14 let (z 21,8 % na 14,4 %). • Nárůst podílu obyvatelstva ve věku 15 - 59 let (z 61,2 % na 65,6 %). • Nárůst podílu obyvatelstva ve věku 60 a více let (ze 17,0 % na 20,0 %).

4.3. •

OBYVATELSTVO

Trendy

V současnosti dochází k mírnému snižování velikosti migračních ztrát a k určitému zpomalení poklesu počtu obyvatel města. V budoucích 10 - 15 letech by mělo docházet ke zpomalení až zastavení poklesu počtu obyvatel města, po roce 2015 lze očekávat rychlý pokles počtu obyvatel města. Bude se nadále zvyšovat podíl obyvatelstva v poproduktivním věku a klesat podíl dětské složky populace.

5. Nástroje města 5.1.

Přímé nástroje

Město nemá přímé nástroje zaměřené na ovlivňování vývoje počtu obyvatelstva.

5.2. •

Nepřímé nástroje

bytová politika, 2

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ • •

OBYVATELSTVO

vytváření pracovních míst, vytváření příznivých podmínek pro život obyvatelstva (občanská vybavenost, životní prostředí apod.).

6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR • • •

Suburbanizace – migrace obyvatelstva města do obcí v blízkosti Plzně. Migrační ztráty ve prospěch Prahy. Ukazatele životní úrovně: • Stupeň automobilizace (počet osobních automobilů na 1000 obyvatel, údaj za rok 1999) v Plzni dosahuje výše 429, což je méně než v Praze (523), ale více než v Brně (404), Ostravě (314) a mnohem více, než je republikový průměr (360). • Průměrná měsíční mzda dosahovala v Plzni v roce 2000 výše 14216 Kč a byla vyšší než v České republice (13484 Kč), Brně (13755 Kč) nebo Ostravě (13949 Kč), ale nižší než v Praze (18865 Kč).

3


II.

BYDLENÍ

Bydlení

1. Obsah tématu Stav a vývoj bytového fondu města, analýza vývoje bytové výstavby v posledním období (1996-2000), vztah mezi bytovou výstavbou a vývojem obyvatelstva, charakteristika bytového fondu.

2. Členění území Analýza hodnotí statistická data vztažená převážně k celému území města, některé údaje ze sčítání lidu, domů a bytů jsou dostupná i za městské obvody.

3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů Dokument: "Doplnění a nové směry Bytové politiky města Plzně". Tento dokument byl schválen usnesením ZMP v roce 1999. Hodnotil naplňování bytové politiky města Plzně od roku 1994 a navrhoval řešení bytové problematiky pro další období. V následujících letech došlo k postupnému naplňování cílů v bytové politice města Plzně k dalšímu vývoji na trhu s byty, což vyvolalo potřebu aktualizace tohoto dokumentu. V současnosti probíhají práce na aktualizaci dokumentu k bytové politice města (Bytový odbor MMP).

4. Popis, základní informace 4.1. • •

•

•

Stav

V Plzni je celkem 73 359 bytů, z toho 67 775 trvale obydlených, z neobydlených bytů je 2492 obydleno přechodně (sčítání 2001, předběžné výsledky). Úroveň bydlení: • Průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt: 2,45. • Průměrný počet obytných místností (s 8 a více m2) na 1 trvale obydlený byt: 2,40. • Průměrný počet osob na 1 obytnou místnost: 1,02. Stáří bytového fondu: • V letech 1991 - 2000 bylo v Plzni dokončeno celkem 3 312 bytů, z toho 2 465 bytů (tj. 74 %) v letech 1991 - 1995. • Stáří bytového fondu před rokem 1991 přibližně naznačuje tabulka č. 8 - trvale obydlené byty podle období výstavby – údaje ze sčítání 1991 (určitá část tohoto bytového fondu však ubyla např. z důvodu změny využití, sloučením bytů, demolicemi apod.). • Nejvyšší počty bytů v Plzni připadají na období výstavby v letech 1971 - 1980 a 1981 - 1991, významná část bytového fondu byla vystavěna též v letech 1920 1945. Vlastnická struktura: • Z celkového počtu zhruba 73,4 tis. bytů je ve vlastnictví města asi 10 tis. bytů, tj. přibližně 13,6 %.

4

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ •

•

•

Žádosti o byty a uvolněné byty: • V Plzni bylo k 11. 2. 2002 celkem 4330 platných žádostí o byt. • Od 1. 1. do 31. 12. 2001 bylo v Plzni uvolněno celkem 310 bytů, z toho 272 pro nájemní bydlení, 31 k prodeji a 7 v domech k demolici. Nájemné bytů v Plzni: • Tržní nájemné - v průměru 60 - 100 Kč/m2/měsíc, závisí na kvalitě bytu, lokalitě a velikosti bytu (čím větší byt, tím nižší nájemné za 1 m2). • Základní (regulované) nájemné - je cca 3x nižší než nájemné tržní. • Nájemné v obecních bytech u nově uzavíraných nájemních vztahů za 1 m2 podlahové plochy bytu za měsíc činí u bytu I. kategorie 47 Kč, II. kat. 36 Kč, III. kat. 28 Kč a IV. kat. 20 Kč; nájemné v této výši lze považovat za ekonomické nájemné, které pokrývá prostou údržbu domů a bytů. Příspěvek na bydlení - dávka státní sociální podpory: • V roce 2001 pobíralo v Plzni v průměru 3 577 bytových domácností příspěvek na bydlení. • Z celkového počtu 67 775 bytových domácností pobíralo příspěvek na bydlení cca 5,3 % plzeňských domácností.

4.2. •

•

• •

•

•

•

BYDLENÍ

Vývoj

V letech 1991 až 2001 vzrostl celkový počet bytů v Plzni ze 72 049 na 73 359, tj. o 1 310, počet trvale obydlených bytů se ve stejném období téměř nezměnil (mírně klesl ze 67 900 na 67 775 bytů, tj. –125 trvale obydlených bytů). Zvyšuje se úroveň bydlení z hlediska průměrného počtu osob na 1 obytnou místnost, klesá průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt. • Velikost bytové domácnosti (průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt) se postupně snižovala z hodnoty 2,84 v roce 1970 na 2,67 (r. 1980), 2,55 (r. 1991) až na 2,45 v roce 2001. Zvyšuje se průměrná velikost bytu (počet obytných místností na 1 trvale obydlený byt). Vývoj bytové výstavby v Plzni v letech 1996-2000: • Celkem 847 dokončených bytů, z toho 60 % v rodinných domech, 16,3 % v bytových domech; v nástavbách, přístavbách nebo vestavbách k rodinným domům 7,9 % a k bytovým domům 15,8 %. • Intenzita bytové výstavby: 1,01 bytů na 1000 obyvatel za rok. • Intenzita výstavby bytů v bytových domech: 0,16 bytů na 1000 obyvatel za rok. Z porovnání vývoje bytové výstavby a vývoje počtu obyvatel Plzně v devadesátých letech je patrná souvislost mezi poklesem počtu dokončovaných bytů po roce 1994 a úbytkem obyvatelstva města stěhováním po roce 1995. V roce 2000 bylo v Plzni dokončeno 79 bytových jednotek a v roce 2001 dokončeno 201 bytových jednotek, které byly podporovány městem Plzní z veřejného příslibu. Celková dotace (včetně dosud nedokončených bytů) v současnosti dosahuje výše přibližně 17,8 mil. Kč, z toho již bylo vyplaceno přibližně 3,4 mil. Kč. V období 1996 - 2000 nebyly v Plzni dokončeny žádné byty v bytových domech formou družstevní nebo obecní výstavby. Město investovalo od roku 1996 do výstavby těchto bytových jednotek (dokončené byty): • v roce 1997 - 7 byt. jednotek - půdní vestavby, • v roce 1998 - 14 byt. jednotek - půdní vestavby, • v roce 2002 - 43 byt. jednotek.

5


4.3. • • • •

•

BYDLENÍ

Trendy

Po roce 1995 došlo k výraznému snížení bytové výstavby v Plzni. Současná tendence – předpokládaný nárůst výstavby bytů v bytových domech. Ve městě Plzni je v současnosti téměř 400 ha volných ploch v rozvojových územích pro bydlení, jejichž kapacita je odhadována přibližně na 10 - 12 tis. bytů. Sylván – současná nejvýznamnější lokalita s výstavbou bytových domů: • V roce 2002 se předpokládá dokončení cca 220 bytů a zahájení výstavby cca 150 bytů. • V roce 2003 se předpokládá zahájení výstavby cca 160 bytů a domu s pečovatelskou službou s 28 byty. Bude pokračovat pokles průměrné velikosti bytové domácnosti (počtu osob na 1 trvale obydlený byt).

5. Nástroje města 5.1. • • • • •

Vyhláška č. 2/2001 o vytvoření a použití účelových prostředků "Fondu rozvoje bydlení". Veřejný příslib (usnesení Zastupitelstva města Plzně č. 651 ze dne 13. prosince 2001). Bytová politika města Plzně (schválena Radou města Plzně dne 28. července 1994, č. usnesení 372). Doplnění a nové směry "Bytové politiky města Plzně" (schváleny usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 186 z 24. června 1999). Vlastní investiční činnost města.

5.2. • •

•

•

Přímé nástroje

Nepřímé nástroje

Nařízení vlády ČR č. 481/2000 Sb., o použití Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů. Nařízení vlády ČR č. 299/2001 Sb., o použití Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů. Nařízení vlády ČR č.97/2002 Sb., ze dne 20. února 2002 o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytů osobami mladšími 36 let. Program podpory výstavby domů s pečovatelskou službou pro rok 2000 ve znění dodatku 2002. (Ministerstvo pro místní rozvoj, březen 2002)

6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR •

Z údajů o počtech dokončených bytů v letech 1996 - 2000 vyplývá, že nově stavěné byty v bytových domech tvoří v Plzni výrazně nižší podíl z celkového počtu dokončovaných bytů, než ve velkých městech ČR a ve většině okresů Plzeňského kraje. Intenzita bytové výstavby (udávaná počtem dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok) byla v Plzni 6


•

•

• • •

BYDLENÍ

přibližně srovnatelná s Českými Budějovicemi, vyšší než v Ostravě, ale výrazně nižší než např. v Praze, Brně, Liberci, Hradci Králové, Olomouci a nižší než v ostatních okresech Plzeňského kraje. Velmi nízká byla v Plzni intenzita výstavby bytů v bytových domech, většinou několikanásobně nižší než v ostatních sledovaných velkých městech a ve většině okresů Plzeňského kraje (viz tabulku č. 14). Vyšší cena bydlení v Plzni - někteří obyvatelé řeší svoji bytovou situaci výstavbou nebo koupí levnějšího rodinného domu v obcích v okolí Plzně (migrační úbytek obyvatelstva města v letech 1996 - 2000). Cena nově stavěných bytů v bytových domech v Plzni je přibližně srovnatelná s cenou v ostatních velkých městech České republiky, s výjimkou Prahy, kde ceny některých nových bytů dosahují několikanásobné výše. Cena nového bytu bývá ovlivněna jeho polohou ve městě i jeho kvalitou. Průměrným počtem 2,45 osob na 1 trvale obydlený byt se Plzeň blíží úrovni Prahy (2,34) více, než města Ostrava (2,50) nebo Brno (2,51). Průměrný počet 2,40 obytných místností na 1 trvale obydlený byt je v Plzni stejný jako v Ostravě, nižší než v Brně (2,44) a vyšší než v Praze (2,29). Průměrný počet 1,02 osob na 1 obytnou místnost je v Plzni stejný jako v Praze a nižší než v Brně (1,03) nebo Ostravě (1,04).

7


III.

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

Závěrečné shrnutí

Obyvatelstvo Město Plzeň má v současnosti přibližně 166 tis. obyvatel a je čtvrtým největším městem České republiky. Žije zde zhruba 30 % obyvatelstva Plzeňského kraje a 1,6 % obyvatel České republiky. Dětská složka populace (věková skupina 0-14 let) se v současnosti podílí na obyvatelstvu Plzně 14,4 %, obyvatelstvo v produktivním věku (15-59 let) 65,6 % a osoby ve věku 60 a více let 20,0 %. Ve srovnání s krajským i republikovým průměrem má plzeňská populace nižší podíl dětí a vyšší podíl obyvatelstva v poproduktivním věku. Z hlediska národnostního složení je obyvatelstvo Plzně homogenní: 95,1 % obyvatel se hlásí k národnosti české. Občané romské národnosti představují 0,1 % obyvatel města, avšak část osob romského původu se pravděpodobně hlásí k národnostem jiným (české, slovenské, maďarské apod.). Na základě Hodnocení zdravotního stavu - odborné zprávy za rok 1999, zpracované Státním zdravotním ústavem Praha, se vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky (základní ukazatele porodnosti a dětské úmrtnosti) za město Plzeň ve většině případů statisticky významně nelišily od průměru ČR. Statisticky významně vyšší hodnoty byly v Plzni zaznamenány pouze u výskytu spontánních potratů a umělých přerušení těhotenství. Město Plzeň dosáhlo nejvyššího počtu obyvatel v roce 1985 (175,2 tis.), v dalších letech počet obyvatel stagnoval a po roce 1991 dochází k trvalému úbytku obyvatelstva města. Ve druhé polovině devadesátých let ztrácela Plzeň ročně zhruba 800 až 1000 obyvatel. K výraznému poklesu počtu obyvatel města po roce 1995 docházelo díky vysokým ztrátám obyvatelstva přirozenou měnou (počty zemřelých převyšovaly počty narozených ročně zhruba o 400 - 500) i v důsledku migračních ztrát (počty vystěhovalých z města převyšovaly počty přistěhovalých ročně asi o 300 - 500 osob). Obyvatelstvo stěhující se z Plzně směřovalo převážně do obcí ležících v blízkosti města. Nízká úroveň porodnosti a s tím související zvýšený úbytek obyvatelstva přirozenou měnou vyplývá ze změn demografického chování celé české populace (změny životního stylu, hodnotové orientace a ekonomických podmínek mladých lidí, projevující se odkládáním založení rodiny a narození dětí do vyššího věku rodičů). Závažným důsledkem vývoje obyvatelstva Plzně v devadesátých letech, zejména výrazného poklesu počtu narozených dětí, je narušení věkové struktury obyvatelstva vznikem početně velmi slabých ročníků. To se v budoucnu projeví zrychlením stárnutí plzeňské populace a dalším snižováním počtu obyvatel města. Úbytky obyvatelstva města se pravděpodobně ještě zvýší v období po roce 2015, kdy začnou do věku vhodného k založení rodiny vstupovat početně slabé ročníky žen narozených v devadesátých letech. Rychlost poklesu počtu dětí (osob ve věku 0-14 let) se bude v následujících letech zmírňovat a kolem roku 2010 by se měl počet dětí stabilizovat na úrovni přibližně 20 tis. osob. Obnovení poklesu počtu dětí v Plzni je možno očekávat kolem roku 2016 a v dalších letech se budou úbytky počtu dětí postupně zvyšovat. Ve výhledovém období je nutno počítat s významným nárůstem počtu osob v poproduktivním věku. Ke zvyšování počtu osob ve věku 60 a více let bude docházet i při poklesu celkového počtu obyvatel města, neboť budou do vyššího věku postupně přecházet početně silné ročníky obyvatel a současně se bude prodlužovat délka života člověka. Podíl obyvatel Plzně ve věku 60 a více let by se měl do roku 2020 zvýšit ze současných 20% na téměř 30 %. Současné nepříznivé tendence ve vývoji obyvatelstva města, mezi které lze zařadit zejména nízkou úroveň porodnosti, zhoršování věkového složení populace a úbytek obyvatelstva města stěhováním, mohou významně ovlivňovat rozvoj města již ve výhledovém období 15 až 20 let. 8


ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

Mezi nepříznivé důsledky současného vývoje obyvatelstva města lze počítat zhoršení podmínek pro přirozenou reprodukci populace města, zvýšení nároků na zajištění sociální a zdravotní péče pro zvyšující se počet osob vyššího věku a pokles počtu obyvatel v produktivním věku.

Bydlení V Plzni je v současnosti přibližně 73,4 tis. bytů, z toho 67,7 tis. trvale obydlených, z neobydlených bytů je užíváno k přechodnému bydlení asi 2,5 tis. bytů. Ve vlastnictví města je přibližně 10 tis. bytů, tj. asi 13,6 % všech bytů. Počet bytů v panelových domech je odhadován na 33 500. Postupně bude muset docházet k jejich regeneraci, která však bude nákladná a pro některé domácnosti v privatizovaných bytech může být finančně neúnosná. Nejvyšší počty bytů v Plzni připadají na období výstavby 1971-1980 a 1981-1991. Od poloviny devadesátých let došlo v Plzni k výraznému snížení celkového počtu dokončovaných bytů, zejména bytů v bytových domech. Intenzita bytové výstavby v Plzni byla ve druhé polovině devadesátých let nižší než v ostatních okresech Plzeňského kraje a ve většině srovnatelných velkých měst České republiky. Z porovnání vývoje bytové výstavby a vývoje počtu obyvatel Plzně je patrná souvislost mezi poklesem bytové výstavby po roce 1994 a úbytkem obyvatelstva města stěhováním po roce 1995. Proto nelze intenzitu bytové výstavby v Plzni ve druhé polovině devadesátých let považovat za dostatečnou. Pozornost je nutno věnovat rozvoji trhu s byty a bytové výstavbě všech forem, nejvíce je však pociťován nedostatek bytů cenově dostupných pro mladá začínající manželství a bytů určených k nájemnímu bydlení. Nedostatečná nabídka těchto bytů může být u některých mladých lidí jednou z významných příčin odkládání narození prvního dítěte, případně dětí dalších. To má nepříznivý dopad na úroveň porodnosti a urychluje úbytek obyvatelstva Plzně přirozenou měnou. Vytvoření trhu s byty s dostatečně velkou nabídkou volných, cenově dostupných bytů nabízených k pronájmu nebo ke koupi je rovněž nezbytnou podmínkou pro pohyb pracovních sil a získávání nového obyvatelstva migrací z jiných regionů. Město Plzeň investovalo ve druhé polovině devadesátých let do výstavby bytů formou půdních vestaveb, od roku 2002 také do výstavby bytů v bytových domech. Výstavbu bytů podporuje město též formou veřejného příslibu. V Plzni je v současnosti téměř 400 ha volných ploch v rozvojových územích pro bydlení s odhadovanou kapacitou přibližně 10-12 tis. bytů. Plnému uspokojení koupěschopné poptávky po rodinných domcích brání nedostatečná připravenost ploch z hlediska vyřešení majetkových vztahů a zabezpečení technické infrastruktury. V Plzni dlouhodobě klesá průměrný počet osob na 1 obydlený byt, což souvisí s poklesem průměrné velikosti domácností (snižuje se počet dětí v rodinách, zvyšuje se počet jednočlenných domácností) a tyto tendence lze očekávat i v dalších letech. V zásadách bytové politiky města Plzně je počítáno se zachováním určitého počtu obecních nájemních bytů ve vlastnictví města za účelem zajištění sociální a bytové stability a v případě vytvoření legislativních podmínek se v rámci sociální politiky města uvažuje s vytvořením tzv. sociálního nájemného. V evropských zemích existují různá pojetí sociálního bydlení a jeho podíl na trhu s byty se pohybuje od 7% do 44%. V těchto zemích obce zpravidla nejsou přímými vlastníky bytů, ale převedly je na neziskové bytové organizace, zaměřené na výstavbu, správu a poskytování cenově dostupného nájemního bydlení. Tyto organizace obvykle spolupracují s obcemi, takže dochází ke zohlednění bytových potřeb sociálně potřebných rodin. Rozvoj nájemního bydlení provozovaného na neziskovém principu je obsažen i v návrhu koncepce bytové politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR. V současné době chybí v české legislativě zákon, který by problematiku sociálního bydlení řešil komplexně. Rovněž nebyly vytvořeny legislativní a ekonomické předpoklady pro vznik a rozvoj bytových společností, které by poskytovaly bydlení na neziskovém principu.

9


PŘÍLOHY

IV. Přílohy Seznam tabulek: • Tabulka č. 1 – Počet a věková struktura obyvatelstva Plzně, 2001 • Tabulka č. 2 – Vývoj počtu obyvatel Plzně 1961 - 2001 • Tabulka č. 3 – Vývoj věkového složení obyvatelstva Plzně 1970 - 2001 a prognóza vývoje do roku 2020 • Tabulka č. 4 – Vývoj obyvatelstva Plzně z hlediska přirozené měny a migrace • Tabulka č. 5 – Porovnání ukazatelů úrovně úmrtnosti v Plzni a ve vybraných městech • Tabulka č. 6 – Domovní a bytový fond v Plzni k 1. 3. 2001 • Tabulka č. 7 – Porovnání vývoje obyvatelstva v Plzni a ve vybraných městech v období 1998-2000 • Tabulka č. 8 – Velikost trvale obydlených bytů v Plzni k 1. 3. 2001 • Tabulka č. 9 – Trvale obydlené byty podle období výstavby domu, r. 1991 • Tabulka č. 10 – Vývoj ukazatelů úrovně bydlení v Plzni • Tabulka č. 11 – Bytová výstavba, migrace a vývoj počtu obyvatel v Plzni • Tabulka č. 12 – Kapacity rozvojových území pro bydlení podle městských obvodů • Tabulka č. 13 – Počty dokončených bytů v Plzni v období 1996 - 2000 ve srovnání s některými velkými městy a okresy • Tabulka č. 14 – Byty dokončené v bytových domech v období 1996 - 2000 podle formy realizace • Tabulka č. 15 – Intenzita bytové výstavby v Plzni v období 1996 - 2000 ve srovnání s některými velkými městy a okresy • Tabulka č. 16 – Příklady cen nově stavěných bytů v bytových domech • Tabulka č. 17 – Porovnání ukazatelů úrovně bydlení v Plzni a ve vybraných městech a oblastech v r.2001 Seznam obrázků: • Obrázek č. 1 – Obyvatelstvo městských obvodů Plzně (v %) • Obrázek č. 2 – Věkové složení obyvatelstva města Plzně a jeho městských obvodů • Obrázek č. 3 – Vývoj věkového složení obyvatelstva Plzně 1991 - 2020 • Obrázek č. 4 – Plzeň - věkové složení obyvatelstva, r. 2000 • Obrázek č. 5 – Plzeň - vývoj hlavních věkových skupin obyvatelstva 1970 - 2001 a prognóza vývoje do roku 2020 • Obrázek č. 6 – Bytová výstavba, migrace a vývoj počtu obyvatel v Plzni • Obrázek č. 7 – Intenzita bytové výstavby v období 1996 - 2000

10


PŘÍLOHY

Tabulka č. 1. – Počet a věková struktura obyvatelstva Plzně, 2001 Obyvatelstvo celkem

Město, městský obvod Plzeň

0 - 14 muži

v tom v přibližném věku ne15 – 59 60 + ženy celkem muži ženy celkem zjištěno

166 274 23 895 54 006 55 050 109 056 13 906 19 350 33 256

67

v tom městské obvody:

Plzeň 1 Plzeň 2-Slovany Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5-Křimice Plzeň 6-Litice Plzeň 7-Radčice Plzeň 8-Černice

51 923 35 075 50 619 24 050 1 538 1 327 897 845

8 231 18 708 18 951 4 775 10 189 10 282 7 039 16 289 16 704 3 114 7 264 7 557 255 531 523 194 470 474 147 279 284 140 276 275

37 659 20 471 32 993 14 821 1 054 944 563 551

2 453 4 029 4 371 2 717 102 87 79 68

3 554 6 007 5 790 9 819 6 198 10 569 3 385 6 102 127 229 102 189 108 187 86 154

26 10 18 13 -

Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001.

Tabulka č. 2. – Vývoj počtu obyvatel Plzně 1961 - 2001 Rok 1961 1970 1980

Počet obyvatel 139121 152560 170701

Rok 1991 2001

Počet obyvatel 173008 166274

Zdroj dat: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1961, 1970, 1980 a 1991; Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001.

Tabulka č. 3. – Vývoj věkového složení obyvatelstva Plzně 1970 - 2001 a prognóza vývoje do roku 2020 Rok 1970 1980 1991 2001 2010 2020

Obyvatelstvo celkem 152560 170701 173008 166274 167112 160450

Obyvatelstvo Plzně podle hlavních věkových skupin Počet osob ve věku Podíl věkové skupiny (%) 0-14 15-59 60+ 0-14 15-59 60+ 28464 94102 29994 18,7 61,7 19,7 37246 104461 28994 21,8 61,2 17,0 34185 107761 31062 19,8 62,3 18,0 23895 109056 33256 14,4 65,6 20,0 20075 104970 42067 12,0 62,8 25,2 19626 94078 46746 12,2 58,6 29,1

Zdroj dat: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1970, 1980 a 1991; Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001. Burcin, B. – Kučera, T.: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzně a zázemí do roku 2030. Praha, 1996.

Tabulka č. 4. – Vývoj obyvatelstva Plzně z hlediska přirozené měny a migrace Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Přirozený přírůstek -216 -230 -287 -205 -367 -566 -431 -548 -438 -431 -436

Přírůstek stěhováním 525 -294 159 182 -127 14 -369 -510 -531 -457 -339

Zdroj dat: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva – časové řady za roky 1990 - 2000.

11

Celkový přírůstek 309 -524 -128 -23 -494 -552 -800 -1058 -969 -888 -775


PŘÍLOHY

Tabulka č. 5. – Porovnání ukazatelů úrovně úmrtnosti v Plzni a ve vybraných městech Ukazatele úmrtnosti Standardizovaná úmrtnost (1999) Úmrtnost (1995-1999) muži ženy kojenecká novorozenecká 1063,0 720,4 4,6 2,8 1023,1 660,1 4,7 2,7 1045,3 670,0 5,5 3,0 1269,1 712,5 8,5 5,3 1178,9 710,5 5,9 3,7

Území Plzeň Praha Brno Ostrava Česká rep. Zdroj dat: ÚZIS ČR

Tabulka č. 6. – Domovní a bytový fond v Plzni k 1. 3. 2001 v tom trvale neobydlené Domy Byty obydlené úhrnem celkem z toho abs. % celkem rod. domy

Město, městský obvod

Plzeň

14 875 13 717

8 525

1 158

1 334 2 961 1 348 1 886 278 243 245 230

173 291 236 280 37 58 35 48

v tom trvale neobydlené obydlené abs.

%

7,8 73 359 67 775 92,4

abs.

%

5 584

7,6



2 439 4 476 3 851 2 843 356 328 292 290

2 266 4 185 3 615 2 563 319 270 257 242

7,1 6,5 6,1 9,8 10,4 17,7 12,0 16,6

20 175 16 670 23 626 11 016 609 536 381 346

19 062 15 286 21 491 10 246 552 478 334 326

94,5 91,7 91,0 93,0 90,6 89,2 87,7 94,2

1 113 5,5 1 384 8,3 2 135 9,0 770 7,0 57 9,4 58 10,8 47 12,3 20 5,8


Tabulka č. 7. – Porovnání vývoje obyvatelstva v Plzni a ve vybraných městech v období 1998-2000 Přírůstek obyvatelstva (absolutní počet) za období 1998-2000 přirozený stěhováním celkový

města: Plzeň Praha Č. Budějovice Liberec Hradec Králové Brno

-1305 -13210 44 -251 -413 -3186

-1327 -6119 -1405 -643 -1346 -818

-2632 -19329 -1361 -894 -1759 -4004

Zdroj dat: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva – časové řady za roky 1998-2000.

12

Přírůstek na 1000 obyvatel za rok přirozený

-2,60 -3,71 0,15 -0,84 -1,39 -2,77

stěhováním

-2,64 -1,72 -4,73 -2,15 -4,55 -0,71

celkový

-5,24 -5,43 -4,59 -2,99 -5,94 -3,48


PŘÍLOHY

Tabulka č. 8. – Velikost trvale obydlených bytů v Plzni k 1. 3. 2001 Počet Plocha v tis. m2 Počet trvale obytných místností obydle- kuchyně obytných s plochou v m2 ných místností bytů celkem 4 - 7,9 8 a více

Město, městský obvod

Plzeň

67 775

780

2 841

19 062 15 286 21 491 10 246 552 478 334 326

204 177 266 111 7 6 5 4

798 628 868 452 29 26 19 21

Průměrný počet obytných osob na místností 1 obyt. 8 a více místnost 2 nad 8 m2 m na 1 trv. obydl. byt osob

1 383 162 986

2,45

2,40

1,02

2,72 2,29 2,36 2,35 2,79 2,78 2,69 2,59

2,65 2,29 2,17 2,52 2,89 2,92 3,07 3,37

1,03 1,00 1,09 0,93 0,96 0,95 0,87 0,77



347 343 381 282 30 -

50 429 35 018 46 566 25 859 1 596 1 395 1 026 1 097

Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001

Tabulka č. 9. – Trvale obydlené byty podle období výstavby domu, r. 1991 Období výstavby domu -1899 a nezjištěné 1900-1919 1920-1945 1946-1960 1961-1970 1971-1980 1981-1991 trvale obydlené byty celkem

Počet trvale obydlených bytů 4333 5059 12153 6942 13056 17906 8451 67900

Zdroj dat: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1991.

Tabulka č. 10. – Vývoj ukazatelů úrovně bydlení v Plzni Rok sčítání

osob

1980 1991 2001

na 2,67 2,55 2,45

Průměrný počet obytných místností s 8 a více m2 1 trvale obydlený byt 2,15 2,35 2,40

osob na 1 obytnou místnost nad 8 m2 1,24 1,08 1,02

Zdroj dat: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1980 a 1991; Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001

13


PŘÍLOHY

Tabulka č. 11. – Bytová výstavba, migrace a vývoj počtu obyvatel v Plzni Rok

Počet dokončených bytů

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

1159 653 525 908 250 500 282 88 82 269 215 193

Přírůstek (úbytek) obyvatelstva stěhováním 316 525 -294 159 182 -127 14 -369 -510 -531 -457 -339

1989-1994 1995-2000

3995 1129

761 -2192

Celkový přírůstek (úbytek) obyvatelstva 41 309 -524 -128 -23 -494 -552 -800 -1058 -969 -888 -775 -819 -5042

Zdroj dat: Bytová výstavba v územích České republiky 1988-1997. Terplan, a.s., Praha 1998. Řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce …" za roky 1995-2000, ČSÚ. Pohyb obyvatelstva - tabulky ČSÚ za roky za roky 1989-2000.

Tabulka č. 12. – Kapacity rozvojových území pro bydlení podle městských obvodů Městský obvod

Výměra (ha)

Navrhovaný počet bytů

Využitá plocha

Volná plocha

Počet bytů

(ha)

(ha)

Počet bytů

Plzeň 1

92

2495 – 2890

7

70

85

2425 - 2820

Plzeň 2

86

1900 - 2250

4

35

82

1865 - 2215

Plzeň 3

109

3515 - 4490

12

0

97

3515 - 4490

Plzeň 4

80

1800 - 2290

15

180

65

1620 - 2110

4

60 - 80

0

0

4

60 - 80

Plzeň 6 - Litice

17

155 - 215

0

0

17

155 - 215

Plzeň 7 - Radčice

13

90 - 125

0

0

13

90 – 125

Plzeň 8 - Černice

35

340 - 400

4

70

31

270 - 330

436

10355 - 12740

42

355

394

10000 - 12385

Plzeň 5 - Křimice

Plzeň celkem Zdroj dat:: ÚKRMP, březen 2001.

14


PŘÍLOHY

Tabulka č. 13. – Počty dokončených bytů v Plzni v období 1996 - 2000 ve srovnání s některými velkými městy a okresy celkem počet

Dokončené byty v Plzni v období 1996-2000 v rodinných v bytových v nástavbách v nástavbách domech domech k RD k BD počet % počet % počet % počet %

města:

Praha Brno Ostrava Olomouc Liberec Plzeň Hradec Králové České Budějovice

13759 4015 1386 1033 1003 847 786 491

3272 958 538 246 343 508 326 59

23,8 23,9 38,8 23,8 34,2 60,0 41,5 12,0

8006 1691 585 517 613 138 278 384

58,2 42,1 42,2 50,0 61,1 16,3 35,4 78,2

481 323 189 87 16 67 83 1

3,5 8,0 13,6 8,4 1,6 7,9 10,6 0,2

2000 1043 74 183 31 134 99 47

14,5 26,0 5,3 17,7 3,1 15,8 12,6 9,6

975 924 847 775 760 516 276

453 438 508 514 338 198 217

46,5 47,4 60,0 66,3 44,5 38,4 78,6

388 332 138 27 221 238 4

39,8 35,9 16,3 3,5 29,1 46,1 1,4

112 102 67 129 94 29 37

11,5 11,0 7,9 16,6 12,4 5,6 13,4

22 52 134 105 107 51 18

2,3 5,6 15,8 13,5 14,1 9,9 6,5

5073 90299

2666 40213

52,6 44,5

1348 28062

26,6 31,1

570 11709

11,2 13,0

489 10315

9,6 11,4

okresy:

Plzeň - jih Klatovy Plzeň - město Plzeň - sever Domažlice Tachov Rokycany Plzeňský kraj Česká republika

Zdroj dat: ČSÚ, řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce …" za roky 1995-2000.

Tabulka č. 14. – Byty dokončené v bytových domech v období 1996 - 2000 podle formy realizace celkem počet města: Plzeň Praha Brno Ostrava okresy: Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj Česká republika

%

Byty dokončené v bytových domech družstevní obecní ostatní bytová výstavba počet % počet % počet %

138 7940 1694 585

100 100 100 100

0 322 19 51

0,0 4,1 1,1 8,7

0 2133 134 455

0,0 26,9 7,9 77,8

138 5485 1541 79

100,0 69,1 91,0 13,5

221 332 138 388 27 4 238

100 100 100 100 100 100 100

32 0 0 12 0 0 0

14,5 0,0 0,0 3,1 0,0 0,0 0,0

189 219 0 369 16 0 224

85,5 66,0 0,0 95,1 59,3 0,0 94,1

0 113 138 7 11 4 14

0,0 34,0 100,0 1,8 40,7 100,0 5,9

1348 28009

100 100

44 1254

3,3 4,5

1017 14600

75,4 52,1

287 12155

21,3 43,4

Zdroj dat: ČSÚ, řada statistických publikací "Bytová výstavba v ČR v roce …" za roky 1996-2000.

15


PŘÍLOHY

Tabulka č. 15. – Intenzita bytové výstavby v Plzni v období 1996 - 2000 ve srovnání s některými velkými městy a okresy Dokončené byty

:

celkem

okresy

města

Praha Brno Liberec Olomouc Hradec Králové Plzeň České Budějovice Ostrava Plzeň - jih Klatovy Plzeň - město Plzeň - sever Domažlice Tachov Rokycany Plzeňský kraj Česká republika

13759 4015 1003 1033 786 847 491

z toho byty v bytových domech 8006 1691 613 517 278 138 384

1386 975 924 847 775 760 516 276 5073 90299

585 388 332 138 27 221 238 4 1348 28062

Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok bytů celkem bytů v bytových domech 2,31 1,34 2,09 0,88 2,01 1,23 2,00 1,00 1,58 0,56 1,01 0,16 0,99 0,77 0,86 2,89 2,09 1,01 2,13 2,60 2,01 1,21 1,84 1,76

0,36 1,15 0,75 0,16 0,07 0,76 0,93 0,02 0,49 0,55

Zdroj dat: ČSÚ, řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce …" za roky 1995-2000; Pohyb obyvatelstva v České republice v roce 1998. ČSÚ.

Tabulka č. 16. – Příklady cen nově stavěných bytů v bytových domech Cena za 1 m2 bez využití státní dotace 20 000 – 110 000 Kč 18 000 – 21 000 Kč 20 000 – 25 000 Kč 15 000 – 27 000 Kč 15 000 – 20 000 Kč 15 000 – 20 000 Kč 17 000 Kč 18 000 – 21 000 Kč 17 000 – 20 000 Kč

Město PRAHA BRNO Č. BUDĚJOVICE HRADEC KRÁLOVÉ PARDUBICE OLOMOUC OSTRAVA LITOMĚŘICE PLZEŇ Zdroj dat: Nabídky realitních kanceláří.

Tabulka č. 17. – Porovnání ukazatelů úrovně bydlení v Plzni a ve vybraných městech a oblastech v roce 2001 Město, oblast Plzeň Praha Brno Ostrava Plzeňský kraj Česká republika

osob na 2,45 2,34 2,51 2,50 2,65 2,69

Průměrný počet obytných místností s 8 a více m2 1 trvale obydlený byt 2,40 2,29 2,44 2,40 2,66 2,66


16

osob na 1 obytnou místnost nad 8 m2 1,02 1,02 1,03 1,04 1,00 1,01


PŘÍLOHY

Obrázek č. 1 - Obyvatelstvo městských obvodů Plzně (v %)

0,8%

0,5%

0,9%

0,5%

14,5%


31,2%

30,4% 21,1% Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001

město Plzeň

Plzeň 1

Plzeň 2Slovany

Plzeň 3

Plzeň 4

Plzeň 5Křimice

Plzeň 6Litice

Plzeň 7Radčice

Plzeň 8Černice

14,4

15,9

13,6

13,9

12,9

16,6

14,6

16,4

16,6

71,1

62,8

65,2

68,5

61,6

65,2

58,4

72,5

65,6

0-14

15-59

Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001

17

18,2

20,8

14,2

14,9

25,4

20,9

28,0

20,0

60+

11,6

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Obrázek č. 2 - Věkové složení obyvatelstva města Plzně a jeho městských obvodů


PŘÍLOHY

Počet osob

Obrázek č. 3 - Vývoj věkového složení obyvatelstva Plzně 1991-2020

16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 + 85 -84 80 -79 75 -74 70 -69 65 -64 60 -59 55 -54 50 -49 45 -44 40 -39 35 -34 30 -29 25 -24 20 -19 15 -14 10

5-9 0-4

Věková skupina stav 1991 prognóza 2005

stav 2000 prognóza 2020

Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001; Burcin, B. – Kučera, T.: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzně a zázemí do roku 2030. Praha, 1996.

Obrázek č. 4 - Plzeň - věkové složení obyvatelstva, r. 2000 80+ 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9

Že ny Zdroj dat: ČSÚ

18

M uži

8000

7000

6000

5000

4000

3000

2000

1000

0

-1000

-2000

-3000

-4000

-5000

-6000

-7000

-8000

0-4


PŘÍLOHY

Obrázek č. 5 - Plzeň - vývoj hlavních věkových skupin obyvatelstva 1970-2001 a prognóza vývoje do roku 2020 120000 110000

Počet osob

100000 90000 80000 70000 60000

0 -1 4 1 5 -5 9 60+

50000 40000 30000 20000 10000 0 1970

1980

1991

2001

2010

2020

Rok Zdroj dat: ČSÚ Burcin, B. – Kučera, T.: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzně a zázemí do roku 2030. Praha, 1996.

Obrázek č. 6. - Bytová výstavba, migrace a vývoj počtu obyvatel v Plzni 1400 1200

Počet bytů, počet osob

1000 800 600 400 200 0 -200 -400 -600 -800 -1000

P oč et dok onč ený c h by tů

P řírůs tek (úby tek ) oby vatels tva s těhováním

Celk ový přírůs tek (úby tek ) oby vatels tva

Zdroj dat: Bytová výstavba v územích České republiky 1988-1997. Terplan, a.s., Praha 1998. Řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce …" za roky 1995-2000, ČSÚ. Pohyb obyvatelstva - tabulky ČSÚ za roky za roky 1989-2000.

19

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

-1200


PŘÍLOHY

Obrázek č. 7. - Intenzita bytové výstavby v období 1996-2000

Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyv. za rok

3

2,5

2

1,5 byty celkem

1

byty v bytových domech

0,5

Ostrava

České Budějovice

Plzeň

okr. Rokycany

Hradec Králové

Česká republika

Plzeňský kraj

Olomouc

okr. Tachov

Liberec

okr. Klatovy

Brno

okr. Plzeň - sever

Praha

okr. Domažlice

okr. Plzeň - jih

0

Vybraná města, okresy Plzeňského kraje, PK, ČR

Zdroj dat: ČSÚ, řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce …" za roky 1995-2000; Pohyb obyvatelstva v České republice v roce 1998. ČSÚ.

20


V. • • • • • • • • • • • •

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Seznam použité literatury Burcin, B. - Kučera, T.: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzně a zázemí do roku 2030. Praha, 1996. Bytová výstavba v Plzeňském kraji 1991-1998. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha 1999. Bytová výstavba v územích České republiky 1988-1997. Terplan, a.s., Praha 1998. Hodnocení zdravotního stavu, odborná zpráva za rok 1999. Státní zdravotní ústav Praha, Praha 2000. Kopecký, M.: Analýza bytové výstavby v Plzni v letech 1996-2000. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň 2002. Kopecký, M.: Migrace obyvatelstva města Plzně a okresů Plzeňského kraje. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň 2000. Kopecký, M.: Plzeň v předběžných výsledcích sčítání 2001. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň 2001. Kopecký, M.: Populační vývoj města Plzně a jeho tendence. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň, 1999. Pavlík, Z. a kol.: Populační vývoj České republiky 2000. Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2001. Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001, Plzeňský kraj. ČSÚ - Krajská reprezentace Plzeň, 2001. Regionální analýza a koncepce bydlení. Terplan, a.s., Praha 2001. Straka, J. a kol.: Byty a bydlení v Plzni. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň 1998.

21

Obyvatelstvo a bydlení

Recommend Documents