JARNÍ ŠKOLA NSZM 2006 Medializace Projektu Zdravé město a MA21 Komunikační a prezentační dovednosti

JARNÍ ŠKOLA NSZM 2006 Medializace Projektu Zdravé město a MA21 Komunikační a prezentační dovednosti

Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce Místo konání: Mladá Boleslav Termín: 15. – 17. březen 2006 Témata: •

Diskusní workshop pro koordinátory a politiky Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 (dále PZM a MA21)

•

Medializace PZM a MA21 – výstupy mediální analýzy, návrhy

•

Trénink prezentačních a komunikačních dovedností ve vztahu k médiím

•

Diskusní blok pro koordinátory PZM a MA21

Účastníci Jarní školy NSZM 2006 v Mladé Boleslavi: Lektoři a prezentující:

Účastníci:

Petr Švec (NSZM ČR) Roman Branberger (Unicus, s.r.o.) Pavel Herot (MediaCon, s.r.o.) Koordinátoři PZM a MA21 [17] Helena Bubnová (Mladá Boleslav), Mgr. Marie Davidová (Pelhřimov), Iva Hájková (Praha – Libuš), Ing. Jiřina Helíšková (Strašín), Ludmila Hrůzová (Slaný), Ing. Jana Knapková (Kroměříž), Ing. Petra Mejzlíková (Prostějov), David Monsport (Kopřivnice), Martina Pilková (Hodonín), Eva Poláčková (Ústí n. Labem), Ing. Tomáš Pifka (Vsetín), PhDr. Jindra Stříbrská (Třebíč), Ing. Josef Švec (Velké Meziříčí), Mgr. Dita Tesařová (Kraj Vysočina), Mgr. Pavel Voříšek (Litomyšl), Halina Zadubanová (Orlová), Ing. Dana Zázvorková (Litoměřice) Další hosté a účastníci diskusního bloku [2] PhDr. Eva Pešková (Mladá Boleslav) Mgr. Jaromír Novák (Poděbrady) Kancelář NSZM ČR [7] Petr Švec, Miroslav Andrt, Jitka Boušková, Radka Veselá, Markéta Lexová, Marie Pokorná, Antonín Tym

Akce byla spolufinancována z prostředků a Ministerstva životního prostředí ČR.

Evropského

sociálního

fondu

NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR

Jarní škola NSZM 2006 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce V rámci Jarní školy NSZM 2006 (JŠ NSZM) pokračoval cyklus vzdělávacích kurzů, které jsou součástí akreditovaného vzdělávacího programu NSZM pro koordinátory PZM a MA21 (akreditace u Ministerstva vnitra ČR). Tentokrát se jednalo již o 4. blok tohoto akreditovaného vzdělávání. Součástí JŠ NSZM, věnované zejména koordinátorům PZM a MA21, byl i workshop určený pro společnou diskusi koordinátorů a politiků, zodpovědných za Projekt Zdravé město ve členských městech, obcích a regionech NSZM.

Středa15.3.2006 - Diskusní workshop politiků a koordinátorů PZM a MA21 Úvodním slovem přivítal účastníky ředitel NSZM Ing. Petr Švec a představil program následujících tří dní. Jarní školu NSZM 2006 zahájila PhDr. Eva Pešková, náměstkyně primátora města Mladá Boleslav a politička PZM a MA21, a popřála všem přítomným příjemný pobyt. O současném stavu PZM a probíhajících aktivitách informovala účastníky ve své prezentaci koordinátorka PZM a MA21 hostitelského města Helena Bubnová. Petr Švec dále vedle účastníků přivítal také odborného konzultanta, Ing. Pavla Herota (MediaCon, s.r.o.), zpracovatele analýzy mediální publicity na téma „Zdravá města, obce a regiony“. V úvodní části prvního dne připomněl P. Švec účastníkům aktuální dění v rámci asociace. Dále zazněla informace o blížící se Jarní Valné hromadě NSZM (4.5.2006, Třebíč) a tématech, která zde budou projednávána: aktuální stav Metodiky NSZM a Ligy NSZM, plnění Strategie NZSM aj. Součástí úvodního slova byla též informace o postupu NSZM do celosvětového finále ceny OSN za zvyšování kvality ve veřejné správě (UN Public Service Awards). Následně byl představen program Jarní školy NSZM 2006 - 4. bloku akreditovaného vzdělávacího programu pro koordinátory PZM a MA21, a účastníci byli obeznámeni s obsahem skript, které v úvodu setkání obdrželi. Další diskuse se již věnovala prvnímu z témat JŠ NSZM:


MEDIALIZACE PROJEKTU ZDRAVÉ MĚSTO A MA21 – VÝSTUPY MEDIÁLNÍ ANALÝZY, DOPORUČENÍ V úvodní prezentaci se Petr Švec zaměřil na roli komunikace a propagace PZM a MA21 a spolupráce mezi jednotlivými členy NSZM i mezi jednotlivými aktéry v rámci úřadu. Zdůraznil, že PZM a MA21 je mezinárodním projektem WHO/OSN, který má pomoci městům, obcím a regionům kvalitně rozvíjet jednak sebe sama, ale rovněž obracet svoji aktivitu navenek. Pro Spoluprá Spolupráce v rá rámci úradu Zdravé Zdravého me mesta, kraje další rozvoj PZM a MA21 je důležitá dobrá POLITIK propagace aktivit NSZM jako jsou např. PROJEKTU „ZM“ celostátní kampaně, semináře, ale rovněž i těch, které se v mnohem větší míře zaměřují TAJEMNÍK/REDITEL ÚRAD na národní a mezinárodní dění a slouží i ÚRADU nečlenským municipalitám – např. Kritéria MA KOORD. KOORD. 21 a jejich prosazení do ocenění Ministerstva STRATEG.RÍZENÍ PROJEKTU „ZM“ vnitra za kvalitu v územní veřejné správě. Tím se činnost Zdravých měst dostává do širokého povědomí regionálních, národních i mezinárodních institucí a veřejnosti. Aktuální prioritou je rovněž připravit členy NSZM na čerpání zdrojů z EU, s čímž souvisí i snaha o větší zapojení mikroregionů, které mohou v tomto ohledu významně pomoci.

2

TISKOVÝ MLUVCÍ MANAŽER KVALITY

PROJEKTOVÝ MANAŽER + jednotlivé ODBORY = STRATEGICKÝ TÝM

NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR

Jarní škola NSZM 2006 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce Dále se Petr Švec věnoval popisu struktury ZM a vzájemným souvislostem jednotlivých „stavebních kamenů“ PZM a MA21. Zdůraznil, že PZM a MA21 stojí na komunitním základu, ze kterého vychází komunitní plánování, jenž rovněž slouží např. pro vytváření zásobníků návrhů projektů a je nedílnou součástí strategického řízení municipality. Dohromady s expertním plánováním pak slouží např. k tvorbě systému podpory zdraví a udržitelného rozvoje, jež vedou ke společnému cíli PZM a MA21– zdraví a kvalitě života obyvatel. Na závěr se Petr Švec věnoval roli koordinátora a spolupráci v rámci úřadu (viz obrázek výše). Zdůrazněna byla zejména komunikace koordinátora s tiskovým mluvčím, projektovým manažerem, manažerem kvality či se zástupci strategického týmu. Rovněž se podrobně zabýval přímými a nepřímými činnostmi koordinátora PZM a MA21. Na ředitele NSZM ČR navázal Ing. Pavel Herot, který představil analýzu mediální publicity Projektu Zdravé město v českých médiích. Ještě předtím podal obecnou informaci o tom, co je obsahová analýza médií a proč je důležité se jí zabývat. Mj. uvedl, že analýza zkoumá to, co si myslí média, protože mají velký vliv na veřejné mínění obyvatel. S jistým zpožděním se mediálně atraktivní a sledované události prosazují i do širšího povědomí veřejnosti, a proto je důležité vědět, jak často a jakým způsobem média např. o Projektu Zdravé město referují. Ing. Herot použil analogii s firmou, která chce prodat svůj výrobek. Stejně tak chce PZM dosáhnout cíle, ale jeho „výrobek“ je v tomto smyslu kvalitní místo pro život a spokojení obyvatelé. Zároveň zdůraznil, že stejně jako pro firmu je i pro města důležitá dobrá značka – kterou představuje Projekt Zdravé město, a proto je důležité budovat dobrou image a efektivně propagovat nadstandardní činnost Zdravých měst. Výsledky mediální analýzy mj. přinesly např. tato konkrétní doporučení: • •

• • • •

vhodnou dobou pro medializaci jsou prázdninové měsíce, kdy není takový přetlak v médiích (v roce 2006 ale zřejmě půjde o výjimku vzhledem k povolebnímu sestavování vlády); koordinátor PZM a MA21 jako hlavní komunikátor PZM by měl informovat o konkrétních tématech a přínosech PZM a MA21 (postavilo se dětské hřiště, v rámci kampaně Dny zdraví proběhly aktivity, které přinesly následující výsledky... apod.); úlohou politika PZM a MA21 je navíc také komunikace dlouhodobých vizí PZM, strategií a souvislostí s další činností města; důležitou úlohu hraje tiskový mluvčí, který by měl umět správně informovat o činnostech ZM a zvládat používání značky „Zdravé město“ příp. „Národní síť Zdravých měst“; důležitá je rovněž znalost PZM a MA21 napříč úřadem a radnicí; optimální je komunikovat maximum konkrétních témat pokud možno se zasazením do širšího kontextu PZM. TÉMATA – KATEGORIE A BEZPROSTREDNE UŽITECNÉ INFORMACE

príklady: „Rada mesta pripravila novou koncepci dopravy v prímestských zónách.“ - neužitecný výrok „Dríve rizikovou križovatku nahradil moderní a bezpecný kruhový objezd.“ – užitecný výrok Nezamenovat s vecnými informacemi! MediaCon: analýza mediální publicity; monitorované téma: Zdravá mesta, obce a regiony CR

20

Jeden z grafů z prezentované analýzy mediální publicity – nejčastěji citovaná „konkrétní témata“. 3

NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR

Jarní škola NSZM 2006 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce Odpolední blok diskusního workshopu byl otevřen tématem:


ZÁKLADNÍ SDĚLENÍ PRO MÉDIA - PRAKTICKÉ UKÁZKY A DOPORUČENÍ PRO MEDIALIZACI A KOMUNIKACI PZM A MA21 Odpolední program byl věnován obecným zásadám komunikace PZM a MA21 a konkrétním doporučením, jakým způsobem např. oslovit novináře s informací či jak jim nabídnout atraktivní téma, které zároveň podá důležité informace o PZM a MA21. P. Švec nejdříve vyzval účastníky k formulování jejich očekávání a na jejich základě se rozběhla živá diskuse. Otázky účastníků, na něž se JŠ NZSM zaměřovala: • • • • • • • • • • • • •

Jak zajistit atraktivitu PZM a MA21 a následně dostatek zpráv v médiích? Jak vysvětlit, co znamená práce koordinátora a vymezení PZM a MA21? Jak napomoci s medializací práce (jak zakomponovat značku „ZM“)? Jak se zbavit vnitřní bariéry komunikace před veřejností? Jakým způsobem zajistit, aby zprávy a témata nebyly novináři zneužity? Jak spolupracovat s tiskovým mluvčím? Jak mluvit na kameru, jak napsat tiskovou zprávu? Co říci, pokud se novináři sami ozvou a zrovna se neděje žádná konkrétní akce? Jak vysvětlit PZM zastupitelům a politikům? Jak dělat průzkum veřejnosti? Jak dostat PZM a jeho aktivity do povědomí veřejnosti? Čeho se „chytit“, když je člověk zaskočen médii? Mají mít města komunikační strategii?

Kromě výše uvedeného také řada přítomných očekávala tradičně příjemnou pracovní i neformální atmosféru JŠ a možnost podělit se o své zkušenosti s dalšími koordinátory PZM a MA21. Během věcných diskusí byly formulovány odpovědi na vybrané výše zmíněné otázky a další náměty, jež budou posléze zakomponovány do připravených metodických listů k medializaci PZM a MA21 (ty jsou rozesílány spolu se zápisem a otevřeny dalšímu připománkování ze strany koordinátorů PZM a MA21). Náměty: nemluvit hned o tom, na co se novináři zeptají, ale uvést kontext a souvislosti (získat čas); osvojit si základní formulace a krátké a výstižné informace o PZM např.: PZM je mezinárodní projekt, kdy vznikl, jak vznikl, jakými se zabývá oblastmi (dle komunitního plánu); obecně říci, co je UR a hned přejít na konkrétní věci (kampaně apod.); při komunikaci s novináři, občany a politiky používat otázky, dovést je k tomu, co je ZM, např.: myslíte si, že je důležitá bezpečnost, dopravní dostupnost, místo pro trávení volného času, zdravé životní prostředí apod.? toto je cílem ZM, kterého chceme dosáhnout za aktivní účasti a podpory občanů; je dobré zmínit, že je třeba dosáhnout na zdroje, které zmíněné cíle zafinancují – i to je cílem ZM a služeb NSZM. •

•

4

na otázku „Proč bychom měli být ZM, když už všechno toto děláme?“ je možná odpověď: právě proto, že to děláte, tak to „prodejte“. Použijte značku ZM a budete mít přístup k více informacím, budete čitelnější pro zahraničí partnery – známka kvality, dosáhnete lépe na zdroje z EU apod. příkladem jak komunikovat pojem „Zdravé město“ může být například – PZM není ani o lékařích, ani o lékárnách, ale o zdravém „organismu“. Jak je zdravý člověk, tak může být zdravé město, jde tedy o soubor, sladění mnoha oblastí rozvoje, jako např. životní prostředí, doprava, bezpečnost, volný čas... ! Pozn.: jedná se pouze o návrhy; každý by si měl nalézt svou komunikační rovinu, vysvětlení problematiky svými slovy je lepší nežli se učit zpaměti poučky a definice;

NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR

Jarní škola NSZM 2006 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce Po diskusi následovaly ukázky několika rozdílných situací, kdy byl PZM představován v médiích. Na těchto rozhlasových a televizních ukázkách byla demonstrována řada dobrých příkladů, jak komunikovat a propagovat PZM. Byla ale také identifikována některá úskalí, která např. mluvený projev v rozhlase či televizi přinášejí. Po každé ukázce se rozvinula diskuse v plénu, jejímž výsledkem jsou i tato doporučení a postřehy: řídíme se tím, komu informace sdělujeme – vždy si rozmyslet formulaci odpovědi pro danou cílovou skupinu; co znamená PZM je dobré ukázat na konkrétních příkladech, jednoduchých přirovnáních (pro posluchače snáze pochopitelné než kdybychom mluvili pouze obecně); více myslet na to, co říkáme, nežli na to, jak to říkáme (spíše obsah než forma); nemluvit v dlouhých souvětích; pokud možno jít do rozhlasu ve dvojici (možnost nahrávat si na odpovědi); komunikace s redaktorem - lze opravovat, co redaktor říká, vést dialog, nebát se; zmínit přidanou hodnotou ZM – v mnohých městech se toho děje hodně, ale ve ZM si činnosti a aktivity lidé sami vymysleli a podílejí se na nich. Pozn.: Jedná se pouze o shrnutí postřehů námětů z JŠ NSZM 2006. Konkrétní doporučení a návody jak medializovat PZM a MA21, jak psát tiskovou zprávu apod. je součástí připravených tématických Metodických listů, které jsou zasílány spolu se zápisem. Na základě výše uvedených doporučení a postřehů se účastníci pokusili na závěr programu prvního dne sami najít možné odpovědi na některé často kladené otázky. Tyto odpovědi byly podkladem pro následující den, kde si koordinátoři PZM a MA21 sami vyzkoušeli komunikaci PZM v praxi před kamerami. Otázky a příklady odpovědí:


Jak pozná návštěvník, že je ve Zdravém městě? o o o o




Co to je Projekt Zdravé město a místní Agenda 21? o o o o o




návštěvník nemusí poznat, že je ve Zdravém městě, důležité je, aby to poznali občané, kteří ve městě žijí (vždy je dobré uvést nějaký konkrétní příklad, např. v dopravě apod.) na vývěsních tabulích jsou veřejná projednávání (Fórum ZM) např. že se nebude zadýchávat smogem z aut (zdůraznit aspekt kvality života) pozná to např. v informačním centru …

mezinárodní projekt (projekt OSN) municipalita je součástí asociace NSZM, možnost odvolat se na jiná města/obce v regionu díky PZM a MA21 směřuje municipalita k vytyčenému cíli, má vizi díky PZM a MA21 dochází k širokému zapojení občanů, partnerství dobrý a kvalitní životní styl neznamenají jen nemocnice a nákupní centra, ale i další oblasti, jako např. volný čas, životní prostředí (uvést konkrétní příklady) …

Jak se lišila municipalita před tím než vstoupila do NSZM? Co bylo přínosem? o o

neptali jsme se občanů na názory/představy a teď se ptáme uvést konkrétní příklady …

jejich

Další často kladené otázky: • • • • • •

5

Jaké jsou konkrétní přínosy, viditelné výsledky? Proč zrovna ZM dělá toto (proč děláte kampaně)? Kolik to stojí? Není místo koordinátora jen „místo pro místo“? Jak se k nějaké věci staví politikové? Jaké jsou konkrétní přínosy, viditelné výsledky?

NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR

Jarní škola NSZM 2006 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce

Úterý 15.11.2005 – práce ve skupinách: A. Nácvik komunikace před kamerou B. Projekt Zdravé město a MA21 Na počátku programu druhého dne představil ředitel NZSM Petr Švec dalšího odborného lektora JŠ Ing. Romana Branbergera. Poté byli účastníci rozděleni do dvou skupin. Skupina A se v dopoledním bloku zabývala pod vedením R. Branbergera praktickým nácvikem odpovědí na často kladené otázky a skupina B se v paralelním pracovním bloku věnovala pod vedením ředitele NSZM P. Švece aktuálním problémům PZM v jednotlivých Zdravých městech. V odpolední části se obě skupiny vyměnily.

A. NÁCVIK KOMUNIKACE PŘED KAMEROU Před samotným nácvikem před kamerou připomenul ve své prezentaci Roman Branberger základní principy komunikace a prezentace a upozornil na řadu praktických pomůcek a způsobů, jak učinit komunikaci s médii jasnou, sdělnou a srozumitelnou pro novináře i širokou veřejnost. Důležité momenty jsou shrnuty níže. Jednou z důležitých věcí, která by v komunikaci s médii a veřejností (ale jistě platí i obecně) neměla chybět, je tzv. „blesková analýza cílové skupiny“. Slouží k zodpovězení základních otázek před tím, nežli začneme novinářům odpovídat. Otázky bleskové analýzy: • • •

•

Co mohu předpokládat, že posluchači ví o tématu, o kterém chci mluvit? Čím může být pro posluchače moje téma užitečné? Co posluchačům potřebuji sdělit: Kritérium dostatečnosti – chystám se říci vše, co bych měl říci? a Kritérium nezbytnosti – je to, co se chystám říci skutečně nezbytně nutné, abych řekl? Nejdůležitější pro zaujetí pozornosti diváka/posluchače je pouze prvních cca 15 vteřin („nálepka“).

Při prezentaci je rovněž třeba učinit rozhodnutí, zda chceme pouze informovat (např. veřejnost) nebo přesvědčovat (např. zastupitele). Přesvědčit někoho o smysluplnosti aktivit PZM je mnohem obtížnější. Můžeme zvolit následující strategii:

1. Krátká prezentace a) Start (30s) b) Obsah (4 min) c) Finále (30s)

rychle k veci info a argumenty presvedc ivý záver

POZOR – pred kamerou a v živé diskuzi platí schéma ALE c asy se krátí!!!

Příklad: Jak přesvědčit např. proč je dobré udělat kampaň? Uvedeme titulek – název kampaně – aby bylo zřejmé, o co nám jde. Dále popíšeme výchozí situaci: občané města XX ví, že např. park je ve špatném stavu. Z tohoto stavu plynou negativní důsledky: hrozí nám, že nemáme kde trávit volný čas. Tímto je popsána situace, která si žádá nějaké řešení. Proto navrhujeme udělat následné kroky (tedy udělat kampaň a zlepšit stávající situaci = budou tu zelené parky jako v Cambridge). Uvedeme nejbližší kroky a uskutečníme kampaň.

6

NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR

Jarní škola NSZM 2006 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce Pokud chceme informovat, lze použít následující postup: Příklad: Informování o kampani Dny zdraví Uvedeme téma – Dny zdraví – aby bylo zřejmé, o co nám jde. Dále popíšeme význam a zdůvodnění celé akce (cíle, s kterými jsme do kampaně šli): naším cílem je zvýšit povědomí o ..... a proto jsme se rozhodli zapojit do celostátní kampaně.... Vybereme 2-3 hlavní události/aktivity o nichž podáme krátkou informaci: v rámci kampaně jsme např. připravili měření krevního tlaku.. dále si mohly děti vyzkoušet ....na závěr akce byla vyhodnocena soutěž... Na závěr sdělení shrneme celou akci a uvedeme výhled do budoucna: věříme, že tato kampaň přinese...zvýší povědomí. V rámci úvodní prezentace zazněla řada dalších doporučení: • • • • • • • • • •

• • • • • • •

Je důležité si uvědomit, že není účelem přesvědčit redaktora, ale cílovou skupinu (veřejnost, diváky); odpověď na otázku by se měla vejít do 3-4 vět; pokud chceme něco sdělovat, je třeba být pozitivně naladěn, přizvat novináře k rozhovoru (dobrý den, díky že jste přišel...; nevadí, že jste se neohlásil, určitě to dáme dohromady... apod.); novináři je třeba nabídnout něco, co je atraktivní – když je položena špatná otázka, je dobré převzít iniciativu – nabídnout lepší otázku; je důležité vědět, co chceme říci, ne se nechat uzavřít do toho, co bylo řečeno novinářem (udělat to plynule!) – dobrý způsob je přijít s vlastním tématem; je třeba věrohodné (upřímné, pravdivé) vystupování – VĚROHODNOST NEZAHRAJEŠ!; nebát se přiznat i nedostatečnost, nevědomost – podstatné je držet se své kompetence, není nutné vědět vše; když mluvíme do TV – nejdůležitější je první a poslední věta: první: získat zájem, poslední: zanechat dojem; když uděláme chybu, nic se neděje! Nikdo není dokonalý! Když se přeřekneme, neopravujeme se; na svoji chybu často upozorníme sami, nikdo jiný si ji nevšimne; využívat otázky a invektivy jako přihrávku na odpověď „jak můžeme žít ve ZM, když je tu tolik smogu?“ není dobré začít novináře přetlačovat spoustou odpovědí přesvědčit ho, že to tak není...ale, „ano, máte pravdu, ale spousta věcí se udělala/právě proto jsme ZM, aby se to změnilo.., ale je třeba jít dál...přijďte na veřejné projednávání a řekněte svůj názor...“apod. pojem: „učinit z námitky výhodu“; pro novináře je důležité získat krátkou a stručnou informaci; pojem: „mluvit tzv. do tečky“ – zakončovat věty správnou intonací hlasu (kvůli střihu); je rozdíl mezi tím, když je někdo dobrý řečník a tím, být charismatický – soulad mezi tím, co říkám a mým přesvědčením (působit důvěryhodně); jak odbourat trému: zopakovat si, že už to tady bylo; svět se nezboří, jsme si jisti, že máme o čem mluvit – PZM nabízí velké množství témat; pojem „být laskavě neústupný“ – trvejte si na svém, ale s nadhledem a slušně – nabídněte jiný pohled na věc (např. při kontroverzní otázce); je třeba udržovat pevný postoj a oční kontakt; mějte něco malého v ruce (papír s poznámkami); první a poslední větu při delším chystaném interview si můžeme připravit dopředu a zakončit rozhovor pozitivním resumé; není třeba používat všechna doporučení najednou, ale učit se krok po kroku; nikdo není dokonalý! Po úvodní prezentaci, kde se účastníci dozvěděli, jaká jsou úskalí komunikace s médii a jak se jim úspěšně vyhnout, si mohli své znalosti a nabyté dovednosti vyzkoušet v praxi před kamerou. Každý z členů skupiny si následně zvolil jednu z dříve definovaných otázek a po krátké přípravě si před kamerou vyzkoušel interview s novinářem (R. Branberger). Po skončení každé ukázky si mohli členové skupiny udělat poznámky o tom, co se jim líbilo a co by naopak doporučili zlepšit a po opětovném shlédnutí natočeného interview se společně diskutovalo nad jednotlivými ukázkami. Obě skupiny měly možnost tímto způsobem získat praktické zkušenosti z „reálného“ prostředí a vyzkoušet si „naostro“ mluvit na kameru.

7

NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR

Jarní škola NSZM 2006 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce

B. PROJEKT ZDRAVÉ MĚSTO A MA21 – DISKUSNÍ BLOK V paralelním bloku se druhá skupina zabývala problematikou komunikace PZM a MA21. Účastníkům byly představeny metodické listy: Medializace Projektu Zdravé město, Desatero medializace a Jak psát tiskovou zprávu. Tyto metodické listy mají koordinátoři PZM a MA21 možnost připomínkovat a navrhnout doplnění. Dále proběhla široká diskuse o přímých a nepřímých činnostech koordinátorů (viz obrázek níže). Diskuse ukázala, že toto téma není ještě zcela uzavřené a že bude třeba se jím dále zabývat, komunikace je otevřená všem námětům, které lze zasílat Kanceláři NSZM ČR do konce června 2006. Konečná verze činností koordinátorů PZM a MA21 bude představena na Letní škole NSZM ČR 2006. Z diskuse vyplynula nutnost doplnit mezi přímé činnosti: Dále byla široce diskutována problematika Komise PZM, přenos výstupů Komunitního plánu k expertním získávání zdrojů EU. Účastníkům byl skupinám, administrace (operativa, psaní zpráv, představen informační systém pro vyhodnocování apod.) a propagace. Do nepřímých povinností strategické řízení měst, obcí a regionů zařadit ještě vzdělávání koordinátora a budování místního DataPlán NSZM ČR partnerství v souvislosti s čerpáním finančních prostředků EU (http://www.nszm.cz/dataplan). P. Švec upozornil na důležitou funkcí DataPlánu - možnost vytváření zásobníku projektů pro příští programovací období 2007-2013. Zde byla zmíněna důležitost zapojení regionu/mikroregionu a vytvoření místních partnerství pro mapování projektové kapacity ve spádových regionech municipalit.

DataPlán NSZM ČR umožňuje: -

-

tématicky kategorizovat projektové návrhy; přehledně zobrazit statistiku projektových návrhů dle témat a dle města a jeho spádové oblasti; porovnat tématicky zařazené projektové návrhy s prioritami strategických dokumentů dotčených měst, mikroregionů i kraje; porovnat tématicky zařazené projektové návrhy s požadavky místních partnerství a s místními operačními plány či porovnat prioritní záměry místních partnerství s projektovými návrhy a rozpočty měst apod.

V souvislosti s tímto tématem diskutovali účastníci o problematice projektových manažerů v municipalitách a vytvoření vlastního grantového systému. Doporučení z diskuse: Každá municipalita by měla mít projektového manažera, který bude spolupracovat s koordinátorem PZM a MA21. Municipalita by také měla mít vytvořený vlastní grantový systém. Účastníkům byla rovněž představena Databáze příkladů dobré praxe (http://www.nszm.cz/dobra-praxe), která pomáhá sdílet a rozšiřovat know how a spolupráci mezi městy a obcemi; vytvářet síť aktivních měst, obcí a regionů, schopných se podělit o své zkušenosti a jít příkladem ostatním; uspokojovat potřeby poptávky po dobrých příkladech odzkoušených a prověřených praxí; monitorovat a analyzovat současné trendy v oblasti rozvoje obcí, měst a regionů a v neposlední řadě vytvářet kvalitní kapitál – lidský, znalostní/informační,

8

NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR

Jarní škola NSZM 2006 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce který je nezbytný pro úspěšný a dlouhodobý udržitelný rozvoj každé municipality. Konzultační pomoc pro zařazení příkladu dobré praxe do této databáze poskytne Antonín Tym z Kanceláře NSZM ([email protected]). Další informace v rámci tohoto bloku se týkala důležitosti sledování procesů a výsledků místních Agend 21 podle oficiální sady Kritérií MA21 v ČR. Díky dlouhodobé spolupráci Kanceláře NSZM s Ministerstvem vnitra ČR (MV ČR) a Radou vlády pro udržitelný rozvoj byla do letošních „Statutů resortních cen MV ČR za kvalitu v územní veřejné správě" zahrnuta realizace místních Agend 21 (MA21) dle oficiální sady Kritérií MA21. Zdravá města, obce a regiony, které aktivně postupují dle Kritérií MA21, mohou získat cenu za A) Organizaci zvyšující kvalitu veřejné služby (tzv. "bronz") - splnění Kategorie "C" B) Organizaci dobré veřejné služby (tzv."stříbro") - splnění Kategorie "B" či "A" C) Cenu za inovaci – realizace více metod souběžně, s jasnou přidanou hodnotou jejich propojení. Bližší informace jsou k dispozici na: http://www.mvcr.cz/souteze/2006/kvalitavs_06.html. Účastníci se rovněž dozvěděli o možnosti zapojit se do regionální ankety „Strom roku“, kterou pořádá Nadace Partnerství. Tato aktivita má šířit do dalších regionů ČR myšlenku realizovat takové aktivity, které vedou k péči o životní prostředí a přitom jsou zábavné a otevřené pro všechny věkové skupiny, jednotlivce i organizace. Více informací je k dispozici na webových stránkách http://www.nszm.cz/strom. Program druhého dne ukončil Petr Švec společně s Romanem Branbergerem slavnostním předáním certifikátů.

Pátek 17.3.2006 - shrnutí a individuální konzultace Páteční program byl věnován shrnutí předešlých dvou dnů s diskusí o přímých a nepřímých činnostech koordinátora PZM a MA21 a spolupráce v rámci úřadu Zdravého města, obce, kraje. Další informace, fotodokumentaci a prezentace naleznete na http://www.nszm.cz/js.

VYHODNOCENÍ JARNÍ ŠKOLY NSZM 2006 Hodnocení programu Jarní školy NSZM 2006

Přínos pro moji práci

Obsah programu

Rozsah programu

Srozumitelnost výkladu

Příležitost pro aktivní účast/zpětná vazba

Moderace/facilit ace akce

Atmosféra akce

Celkové hodnocení

5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

Celkem shromážděno devět evaluačních dotazníků. Hodnoty se pohybují na škále 1 (nejlepší) – 5 (nejhorší)

PŘÍŠTÍ KURZ V RÁMCI AKREDITOVANÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Další kurz v rámci akreditovaného vzdělávacího programu pro koordinátory PZM a MA21 proběhne v rámci Letní školy NSZM 2006: 11.-14.7.2006 v Litoměřicích. Tématem bude diskuse a návrh řešení k tématu „Dvoukolejnost Zdravé město x Město“ – budou diskutovány možné způsoby, jak zapojit celý úřad do PZM a MA21, budou dále řešeny role jednotlivých aktérů PZM a MA21 (mj. za pomocí využití metody Log Frame v praxi) Za poskytnuté zázemí a organizační podporu Jarní školy NSZM děkuje NSZM ČR koordinátorce Zdravého města Mladá Boleslavi Heleně Bubnové a paní náměstkyni primátora a političce PZM a MA21 PhDr. Evě Peškové. 9

NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR