LETNÍ ŠKOLA NSZM 2007 Komunikační dovednosti, práce s veřejností I Strategické plánování a řízení II Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce Místo konání: Ústí nad Labem Termín: 10. – 13. července 2007 Hlavní témata Letní školy NSZM 2007: •
Celostátní seminář: Místní Agenda 21 – cesta ke kvalitní obci
•
Komunikační dovednosti a metody práce s veřejností
•
Strategické plánování a řízení
Lektoři [3] Dana Diváková (Institut komunitního rozvoje, o.s.) Radim Misiaček (Institut komunitního rozvoje, o.s.) Petr Mišík (Institut komunitního rozvoje, o.s.) Začátečníci [18] Michaela Bešťáková (Desná), Eva Česáková (Přeštice), Petr Fornouz (Přeštice), Dagmar Horváthová (Orlová), Michal Kliment (Karlovy Vary), Dana Kratochvílová (Vysočina), Monika Kubešová (Litoměřice), Věra Loufková (Kostelec nad Orlicí Josef Mařas (Lomnice nad Popelkou), Marie Neumanová (Adamov), Dana Nováková (Drnovice), Ivana Rašková (Kopřivnice), Pavlína Stracheová (Karlovy Vary), Šárka Střítežská (Kuřim), Martin Šnorbert (Jilemnice), Miroslav Těšina (Křižany), Petra Therová (Jilemnice), Petra Vojtěchová (Varnsdorf) Pokročilí [21] Iva Hájková (Praha-Libuš), Jan Helíšek (Strašín), Jiřina Helíšková (Strašín), Petr Holý (Vysočina), Radka Chalúpková (Kopřivnice), Anna Kahounová (Třeboň), Petr Kozel (Vsetín), Marie Krčilová (Pelhřimov), Petra Mejzlíková (Prostějov), Martin Nawrath (Kuřim), Jiří Němec (Adamov), Petr Pavelčík (Uherské Hradiště), Martina Pilková (Hodonín), Eva Poláčková (Ústí nad Labem), Dagmar Rysová (Kopřivnice), Markéta Stefanová (Třeboň), Dana Svobodová (Litoměřice), Josef Švec (Velké Meziříčí), Šárka Trunečková (Chrudim), František Vlk (Drahanská vrchovina), Halina Zadubanová (Orlová) Účastníci setkání MA21 – cesta ke kvalitní obci [33] (+Začátečníci a Pokročilí) Rut Bízková (MŽP), Bohumila Budková (Dobříš), Tomáš Dufek (Pelhřimov), Jan Eichler (ČSOP Tilia), Petr Faistauer (Jilemnice), Václav Groulík (Ústí nad Labem), Vendula Hanzalová (Kraj Vysočina), Vladimír Heger (MV, Veřejná správa), Tomáš Hejzlar (Praha Libuš), Petr Hermann (Litoměřice), Martina Jalovecká (MV), Pavel Kajml (MV), Simona Kašáková (Ústí nad Labem), Jozef Král (KHS Ústeckého kraje), Martin Mach (Mšeno), Yvona Machalová (Přerov), Petra Mašitová (Ústí nad Labem), Ondřej Mirovský (Praha 7), Vladimíra Pavlovová (Zlín), Marie Petrová (MŽP), Jan Přikryl (Proodos Praha), Stanislava Richterová (ZÚ Ústí nad Labem), Pavel Řehák (Vrchlabí), Jan Srb (SPF Group), Josef Šimek (Lomnice nad Popelkou), Veronika Šturalová (Litoměřice), Helena Tomášková (Děčín), Jaroslav Tvrdík (Litoměřice), Vlastimil Uchytil (Prostějov), Vlastislav Větrovský (Pelhřimov), Ilona Vráblová (Žďár nad Sázavou), Jaromír Zajíček (Děčín), Pavel Žlebek (Karlovy Vary) Kancelář NSZM ČR [7] Petr Švec, Jitka Boušková, Radka Veselá, Markéta Lexová, Marie Pokorná, Vojtěch Kučera, Antonín Tym
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
Letní škola NSZM 2007 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce
ÚTERÝ 10.7.2007 Letní škola Národní síťě Zdravých měst ČR (NSZM) byla zahájena celostátním seminářem „MÍSTNÍ AGENDA 21 - CESTA KE KVALITNÍ OBCI“. Setkání se konalo pod záštitou ministra životního prostředí a předsedy Pracovní skupiny pro místní Agendu 21 při Radě vlády pro udržitelný rozvoj, RNDr. Martina Bursíka. Na programu se kromě zástupců resortu životního prostředí aktivně podíleli i zástupci Ministerstva vnitra. Celodenní jednání zástupců resortů a municipalit, které usilují o lepší práci svých úřadů a zvyšování kvality života svých obyvatel, navštívilo více než 75 účastníků, kteří diskutovali o rozvoji samospráv v duchu místní Agendy 21 (MA21), mezinárodního programu, jež slaďuje sociální, ekonomickou i ekologickou dimenzi života na místní a regionální úrovni za aktivní účasti veřejnosti. Cílem semináře bylo zejména předání aktuálních informací o možnostech finanční a metodické podpory, výměna zkušeností a navázání další spolupráce v této oblasti. První oficiální setkání měst, obcí a regionů k místní Agendě 21 na celostátní úrovni přineslo řadu podnětů pro budoucí rozvoj tohoto mezinárodního programu. Zároveň ukázalo řadu příkladů, kde se udržitelný rozvoj na místní úrovni již daří v rozvinuté míře realizovat a přináší své výsledky. Zástupci jednotlivých resortů se mohli přesvědčit, že finanční prostředky vynakládané na tyto aktivity mají smysl a pomáhají zkvalitňovat naše města, obce a regiony jako místa pro život. Politici, tajemníci a další zástupci úřadů zase získali důležité informace o propojení metod kvality veřejné správy, významu zapojování veřejnosti a komunikaci a rovněž způsobech financování těchto nadstandardních aktivit. Setkání tak umožnilo posunout vzájemnou spolupráci v oblasti MA21 a její aplikaci v praxi o notný kus dopředu. K průběhu setkání byla sepsána samostatná souhrnná zpráva, která je k dispozici na www.nszm.cz/ls.
STŘEDA 11.7.2007 Začátečníci: KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI, PRÁCE S VEŘEJNOSTÍ I V rámci prvního dne se skupina „začátečníci“ zabývala představením Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 (PZM a MA21) a základních služeb, které asociace svým členům nabízí. Dále se účastníci věnovali konkrétním komunikačním dovednostem, metodám a technikám práce s veřejností. Markéta Lexová z Kanceláře NSZM účastníkům představila, co PZM a MA21 obnáší, jaké kroky je třeba podniknout v prvním roce členství měst, obcí a regionů v NSZM a jaké související služby asociace k realizaci těchto kroků poskytuje. Jako pomůcku obdrželi účastníci metodický list „pro začátečníky“, od kterého se prezentace a diskuse odvíjela. Mezi základní kroky doporučené k realizaci v rámci prvního roku členství města/obce/regionu v NSZM patří: o
schválení Deklarace PZM a MA21
o
vytvoření základního organizačního zázemí PZM a MA21 (koordinátor, politik PZM a MA21, Komise ZM, další spolupráce v rámci úřadu)
o
vytvoření ročního plánu zlepšování
Doporučené cíle pro první rok jsou: A. Realizovat 1-2 komunitní akce či kampaně (vytváření místního partnerství) B. Nastartovat proces komunitního plánování (vytváření místního vč. otevření zásobníku projektů (příprava pro získávání ext. zdrojů) C. Medializovat a propagovat tyto aktivity D. Registrovat se do Databáze MA21
partnerství)
Podrobnější informace jsou uvedeny v metodickém listu: Postup ZM v 1. roce členství v NSZM, který je ke stažení v zabezpečených prostorách webu NSZM. Ze strany Kanceláře NSZM byl zdůrazněn samostatný přístup, inovativnost a aktivita členů s tím, že rychlost postupu a zařazení se do konkrétních
2
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
Letní škola NSZM 2007 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce aktivit a projektů záleží vždy na ochotě a snaze členů a vzájemné spolupráci. Nutné je postup PZM a MA21 přizpůsobit místním podmínkám. Účastníkům byl promítnut přehled metodických a pracovních listů a rovněž způsob, jak je stáhnout ze zabezpečených prostorů na webových stránkách NSZM. Mezi pracovní listy patří: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Příprava veřejného projednání – Fórum ZM Práce s informacemi NSZM Webové stránky PZM a MA21 Medializace PZM a MA21 Příprava Sekce NSZM Příprava, průběh a vyhodnocení kampaně Strategické a komunitní plánování Souhrn zodpovědností koordinátora PZM a MA21 Klíčoví aktéři PZM a MA21 – strategický tým Místní ukazatele Dohoda o přistoupení k partnerství v rámci PZM a MA21 Postup ZM v 1. roce členství v NSZM Komise a pracovní skupiny PZM a MA21
V druhé části dopoledního bloku se účastníci pod vedením Dany Divákové a Petra Mišíka z Institutu komunitního rozvoje věnovali především způsobům participace a komunikačním dovednostem. V úvodní části se účastníci navzájem představili pomocí netradiční interaktivní hry a rovněž sdělili svá očekávání, mezi která nejčastěji patřila: -
příprava a organizace veřejného Fóra komunikační techniky komunikace úřadu problematika zapojení podnikatelů financování souvislost komunitního a strategického plánu finanční zdroje způsob prosazování
V závěrečné části dopoledního bloku se účastníci seznámili s PEST analýzou (Politické a legislativní, Ekonomické, Sociální a kulturní, Technické a technologické faktory). V odpolední části se Dana Diváková zaměřila na problematiku participace a různé formy participačních procesů jako např. veřejné slyšení, veřejné projednání, kulatý stůl, workshop, atd. V diskuzi se účastníci podrobněji zabývali přípravou veřejného projednání – Fóra ZM (zajištěním místnosti, občerstvením, techniky, organizačně technických věcí, přístupem facilitátora atd.). Další část prezentace byla věnována rozdílu mezi verbální a neverbální komunikací a nácviku nonverbální komunikace. V podrobnějších blocích se probíraly formy, jak zachovat kvalitní kontakt a úspěšně komunikovat pomocí pohledu, rukou, postoje, úsměvu či využívání zabarvení hlasu. Účastníci se dále učili pomocí různých technik pracovat s trémou např. při prezentacích větším skupinám. Část tréninku byla rovněž zaměřena na diskusi k práci s problémovým chováním účastníků jednání (opozdilec, předčasně odcházející ap.) a s problémovými typy osobností („agresor“, „prudič“, „vševím“, aj.). Dalším bodem byla diskuze k metodám, jak zapojovat obtížně zapojitelné cílové skupiny (podnikatelé, aj.).
3
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
Letní škola NSZM 2007 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce V rámci tohoto dne si účastníci rovněž mohli vyzkoušet některé komunikační hry a techniky přímo v praxi (např. Citadela či Indiánský běh). Podrobné informace k probíraným tématům obdrželi účastníci v tištěné podobě. V elektronické verzi jsou ke stažení v zabezpečeném prostoru webových stránek www.nszm.cz/ls.
POKROČILÍ: STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ V úvodní části dopoledního bloku se skupina „pokročilých“ zabývala procesy komunitního a expertního plánování a jejich vzájemnými vazbami. Petr Švec, ředitel NSZM, prezentoval metodický postup k realizačnímu plánu, který by řešil komunitní i expertní část současně. Bylo prezentováno několik základních variant vazeb mezi komunitním a strategickým plánováním: 1. expertní a komunitní plánování běží souběžně a předávají se vzájemné informace – „šroubovice“ – vyšší kvalita, nedokončený proces (ideální, avšak ne vždy reálný stav) 2. oba procesy jdou vedle sebe bez šroubovice a nakonec přirozeně dospějí ke spojení 3. komunitní plánování a expertní plánování běží samostatně, strategický plán se do větší či menší míry s komunitním shoduje, ale není mezi nimi přímá vazba (cca 95 % případů) 4. doporučovaným postupem ze strany NSZM je mít zpracovánu expertní strategii, která vychází z komunitního plánu – expertní strategie by měla popisovat pouze strategické priority; zapotřebí je ale mít současně i aktuální plán komunitní – který rozpracovává kromě priorit také další aktivity a jsou v něm současně obsaženy i provozní, případně mandatorní výdaje. Aktuální požadavky a akce dle rozpočtu by měly být obsaženy v tzv. ročním realizačním plánu, který kombinuje informace ze strategického a komunitního plánu (viz schéma). Účastníci živě diskutovali o aktuálním stavu či přípravách expertní plánovací dokumentace – jaké jsou plány, jak probíhala jejich příprava, jaká je souvislost s komunitním plánem apod. Strategické plánování = snaha vybrat to, co je pro rozvoj města v dlouhodobém horizontu nejdůležitější – dohodnout se a realizovat aktivity tak, aby byl rozvoj „správný“ a „udržitelný“. Postup má dva základní momenty: -
vyberou se nejdůležitější priority (20 let), které se začnou rozpracovávat do dalších fází (kratší horizont). Počet priorit musí být omezený – nejsou zdroje (finanční ani lidské), aby se město věnovalo všem prioritám, pokud jich je mnoho;
-
realita - politické zadání je většinou takové, že priorit je příliš mnoho a nastává problém s jejich realizací, resp., financováním
Akční plán strategického plánu = výběr z toho, co je v prioritách a co je rozpracováno do fáze opatření a projektů, které jsou pro dané období k řešení. Rozpočet obsahuje finance na prioritní projekty obsažené ve strategii (projekty řešící priority); převážnou část však tvoří finance na provoz města, příp. mandatorní výdaje. Rozpočet rovněž řeší otázky konkrétních akcí (na základě poptávky veřejnosti – např. lavičky v parku).
Mandatorní výdaje Akce
4
= rozpočtový výhled
Priority Provoz
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
Letní škola NSZM 2007 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce Do rozpočtu by se měly dostat co nejvýznamnější položky – jak z pohledu strategie, tak z pohledu lidí (kombinace komunitního a expertního pilíře) = rozpočtový výhled Výklad byl prokládán interaktivními hrami na téma komunikace a komunikační dovednosti. Zástupci měst prezentovali své aktuální postupy v propojení expertního a komunitního pilíře: Zdravé město Litoměřice Politikové se shodli na tom, že je příliš mnoho plánů a strategií, že není záhodno vytvářet další, spíše je propojovat. Tým města porovnal komunitní a expertní plány a došel k názoru, že experti a veřejnost se shodují v názoru na rozvoj města. To, co v komunitním plánu chybělo a bylo ve strategickém bylo doplněno – tímto způsobem byly oba plány propojeny a komunitní plán se tak stal akčním plánem strategie. Ten má pak vazbu na rozpočet. Zástupci strategického týmu se pravidelně scházejí a domlouvají společně. Byl zdůrazněn význam ustavení strategického týmu, který má na starosti přípravu strategie vč. její implementace do praxe. V blízké budoucnosti budou probíhat pilotní aplikace uplatnění tohoto přístupu (u dalších pokročilých členů NSZM). Kvalita postupu významně závisí na kvalitě personálního obsazení pozice koordinátora PZM a MA21 a na politické podpoře a podpoře ze strany vedení úřadu. Důležitá poznámka ke kvalitě strategických dokumentů: Dle Kritérií MA21 by strategie města měla být v souladu s udržitelným rozvojem. Jedněmi z důkazů jsou: a) schválení deklarace PZM a MA21; b) využití sledování indikátorů UR v rámci strategie (standardizované), c) v preambuli nebo jinde (vize,…) je uvedeno, že dokument je v souladu s udržitelným rozvojem Očekává se, že do budoucna bude potřeba mít pro strategický dokument zrealizováno hodnocení SEA (metoda hodnocení vlivů strategie na životní prostředí ad.). Odpolední diskuse byla zaměřena na několik otázek týkajících se dané problematiky, jako např.: Má NSZM osvědčenou firmu, která umí zpracovat strategický plán? Zde bylo doporučeno zjistit preference od kolegů z jiných měst. NSZM nedává doporučení k žádným komerčním subjektům. Je potřeba vždy ověřit, že má firma dobré reference. Existují dva základní přístupy k zadání: nerizikový: do zadání zapracovat body, na které bude muset firma reagovat (dle toho ověříme, že nekopíruje jiný plán, ale je nucena se vyjádřit ke konkrétní problematice daného města) rizikový: Nebo napsat zadání co nejjednodušeji – firma pak musí prokázat, že problematice rozumí a navrhnout profesionální řešení Bude v budoucnu brán v dotacích ohled na ZM a členství v NSZM, příp. na realizaci MA21? V současnosti probíhají jednání s resorty ohledně zohlednění obou programů ve dvou směrech: drobnější dotace (Phare revolving atp. – slouží obcím i NNO) – spíše provozní zdroje, ne systémové „velké“ dotace (Evropské zdroje) – NSZM vyjednává (MMR, MŽP), aby byla Kritéria MA21 zohledněna při rozdělování dotací V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že existuje rozdíl mezi NSZM a sadou Kritérií MA21 (kvalita je měřena na základě oficiální sady Kritérií MA21). Doporučeno je hlídat projektového manažera, aby informace o postupu v MA21 uváděl do projektových žádostí. Lze předat organizaci osvědčených kampaní školám či neziskovým organizacím? Zde existují výhody i nevýhody. Rizikem je, pokud organizace nepřizve ke spolupráci ostatní, prezentuje to pouze jako svou akci. Výhodou je rozdělení práce, možnost zvládnout širší rozsah akce. Nutno ošetřit „dohodou o spolupráci“, kde
5
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
Letní škola NSZM 2007 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce budou uvedeny základní parametry (partnerství,…). Důležité je zachovat koordinační funkci města zejména u hlavních celostátních kampaní. Zkušenost s aktivním zapojením odborů při pořádání kulatých stolů? Zkušenosti některých měst (např. Prostějov, Hodonín, ukazují, že odbory jsou v tomto ohledu samostatné, konzultují svůj postup s koordinátorkou (Chrudim). Pro vedení a facilitaci je využívána spolupráce s neziskovými organizacemi. V některých městech může být využit jeden z odborů jako koordinátor těchto aktivit (př. Kopřivnice) Propagace ZM – informace pro turisty o tom, že jsou ve ZM; ZM jako značka kvality? K propagaci a informování o PZM je možné využít např. informačního centra, kam lze umístit materiály o PZM (Chrudim). Zazněl rovněž námět vystavit a dodat všem členům Certifikát s logem Brány a informující stručně o členství v NSZM. Jaká je spolupráce se zdravotnickými institucemi? V současnosti probíhá široká spolupráce s různými institucemi podporujícími zdraví. Nejčastěji města spolupracují s Krajskými hyg. stanicemi a Zdravotními ústavy (Ústí nad Labem, Vsetín) či Zdravými školami a školkami (Chrudim). Petr Švec rovněž informoval a aktuálním startu pilotní spolupráce s vybranými municipalitami k tvorbě zdravotních plánů. Jak se vám zdají stoupající nároky na kvalitu MA21? Oficiální sada Kritérií MA21 je objektivním měřítkem postupu v procesu MA21. Vzhledem k vazbě na finance je tedy nutné respektovat tato Kritéria a řídit se jimi, pokud města chtějí kromě zvyšování kvality veřejné správy dosáhnout rovněž na její financování. Z diskuse vyplynulo souhlasné stanovisko, že plnění Kritérií má smysl a je přínosné. Do budoucna by se dále mělo zvyšovat povědomí o existenci Kritérií i na úrovni resortů. ČTVRTEK 12.7.2007 Dopolední část programu se obě skupiny spojily a přesunuly se do počítačové učebny, kde si nacvičovaly práci s informačním systémem DataPlán. V úvodu P. Švec krátce seznámil přítomné se vznikem a specifickými vlastnostmi DataPlánu, které lze shrnout do následujících bodů: -
DataPlán představuje zásadní nástroj pro řízení úřadu a je specificky vytvořený pro tyto účely ve spolupráci s městy; DtP je individuálně přizpůsobitelný pro specifické potřeby a různé účely města základní struktura DtP je karta úředníka (tzv. terminál), která má specifické vlastnosti (heslo, přístup k určitým vymezeným informacím apod.) DtP spolupracuje i s externím okolím – bude propojen se všemi systémy, které již v současnosti běží – např. data Krajských hyg. stanic (např. monitoring ovzduší, jízdenky MHD apod.).
V letošním roce je cílem NSZM zrealizovat program SmartCity, který by toto propojení měl zajistit cca v 10 městech – více k programu SmartCITY viz www.nszm.cz/smartcity. Základní přístup na DataPlán je přes webovou stránku www.dataplan.info. DataPlán má dvě základní rozhraní, a to veřejné (jen k prohlížení určených informací pro veřejnost) a interní (správci, možnost editace). Ke správě informací souží tzv. terminál, ve kterém každá oprávněná osoba může editovat jednotlivé části DtP (např. osobní údaje, aktivity, indikátory apod.). Stručný popis důležitých záložek na terminálu: Karta pracovníka – základní pohled na „terminál“ po přihlášení 6
základní údaje k pracovníkovi – vyplňují se jednotlivé položky na základě rozhodnutí úřadu pravé menu „Uživatel“
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
Letní škola NSZM 2007 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce
-
-
různé pohledy v závislosti na míře přístupového oprávnění (pracovník, vedoucí, koordinátor, příp. politik) aktivita – zobrazené aktivity lze přímo na terminálu editovat – přiřadit odpovědnost, realizátoři, splnění apod. aktivity lze měnit – důležité! : změna názvu aktivity (nebo i indikátoru) se projeví ve všech plánech v předchozích letech! Proto pokud má např. projekt několik fází a jedna se ukončuje, je doporučeno aktivitu označit jako splněnou (např. etapa 1) a vytvořit novou aktivitu se s upraveným názvem. Tím se docílí změny pouze v daném roce a v předchozích zůstává zachován původní název; systém řazení aktivit – do budoucna bude mít každá aktivita unikátní číslo, které si ponese v celém průběhu, po kdy bude aktuální; bude tedy dohledatelná skrze své specifické číslo ve všech rocích vazba na rozpočet – bude vytvořen speciální „převodník“ pro propojení rozpočtu města s jednotlivými aktivitami; finanční částka k aktivitě se zadává jako celé číslo; komentář (poznámka k již probíhajícím aktivitám) versus námět (nový návrh na další aktivitu, která zatím není realizována; nová aktivita – viz metodický list; Důležité! aby se mohla vložit nová aktivita, je nutné vložit nejdříve skupinu aktivit (i když nemá žádný název)
-
Aktivity – přehled všech aktivit, které spadají pod daný odbor/pracovníka; může být propojen s rozpočtem – poté součet všech aktivit všech odborů dává celý rozpočet (prozatím je ve vývoji). Každou aktivitu lze editovat (upravit, přidat realizátora apod.)
-
Plány – zobrazí všechny dostupné plány (strategický, komunitní), které lze dále editovat
-
Indikátory – po jednotlivých letech lze sledovat vývoj jednotlivých indikátorů. Indikátory se dělí na místní ukazatele– váží se k různým prioritám PZKŽ – určuje si veřejnost ve spolupráci se zástupci města expertní indikátory - váží se ke společnému tématu (např. Udržitelná a bezpečná doprava); POZN: každý zvolený indikátor lze delegovat na osobu/instituci, která bude mít plnění a další správu na starosti
-
Návrhy projektů Do DataPlánu se plní rovněž návrhy projektů platné pro dané město/obec/mikroregion.
Zásobník projektů: -
-
slouží k přehlednému plnění a zpracovávání návrhů projektů v dané vkládat náměty může kdokoliv prostřednictvím formuláře k danému území každý návrh projektu je klíčován pro další zpracování, aby bylo možné vylistovat např. všechny návrhy z oblasti životního prostředí nebo přiřadit ke jednotlivým cílům komunitního či strategického plánu města/obce/regionu např. Kraj Vysočina využívá tento zásobník k analýze integrovaných projektů (s významem pro větší území) – na jejich zpracování poskytuje také finanční prostředky
Všechny základní informace zavádí Kancelář NSZM a poté přechází správa a aktualizace na příslušné místo. POZN: odpovědnost – zpravidla ten, kdo spravuje pro aktivitu finanční prostředky (např. odbor ŽP) – bude vždy přiřazena jen jednomu subjektu realizátor – ten, kdo aktivitu v praxi realizuje (např. technické služby) – může být více subjektů, plní se však jen ty nejdůležitější vzhledem k omezenému prostoru editovat může jen ten, kdo má „odpovědnost“
7
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
Letní škola NSZM 2007 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce Speciální funkce DataPlán umožňuje rovněž porovnání cílů v rámci jednotlivých strategických dokumentů s návrhy projektů, které byly do zásobníku naplněny. Tato funkce je dostupná z portálu města pod „proklikem“ „Porovnání cílů a projektů“. Porovnání zobrazuje ve třech sloupcích následující: 1. sloupec zobrazuje co je oficiálně schváleno zastupitelstvem 2. co je v PZKŽ 3. jaké jsou návrhy projektů Lze dále volit dle jednotlivých témat např. životní prostředí, sociální oblast apod. – odkaz „Téma“ Důležité Každý zaměstnanec má své autentické heslo a přihlašovací jméno; Na kartu zaměstnance se přistupuje přes adresu www.dataplan.info/terminal. Koordinátor má specifický „pohled“ na úřad jako zaměstnanec i administrátor (nejvyšší úroveň přístupu ke všem údajům v DtP) Heslo: heslo si bude moci každý změnit, poté je dostupné jen danému uživateli; měnit hesla může vždy osoba o patro výše v hierarchii. Pravidlo: co je modré, to je možné editovat a dále upravovat. Zavádění DtP do úřadu V letošním roce probíhají první aplikace školení k DataPlánu a jeho zavádění do úřadů. Zavedení DtP probíhá v několika fázích: -
-
-
prostřednictvím EXCEL tabulky je nejdříve převedena struktura úřadu (odbory, vedoucí, referenti apod.) v další fázi se předávají přístupová hesla jednotlivým zaměstnancům k jejich kartám/portálům proběhne školení s vedoucími odborů k užívání DtP a doplnění příslušných informací
ODPOLEDNÍ ČÁST byla věnována metodickému postupu v rámci PZM a MA21. Účastníci se věnovali zejména problematice sladění územního plánu a strategického plánu a jeho vazbě na komunitní plán, Plánu zlepšování a dalším praktickým oblastem v realizaci PZM a MA21. P. Švec informoval na úvod účastníky o nové instituci, která má napomáhat udržitelnému rozvoji v dané municipalitě, resp. území, kterou je Rada obcí pro udržitelný rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj v současnosti vyvinulo metodiku pro práci Rady, zatím není její fungování příliš ověřeno v praxi. Kancelář NSZM může v tomto směru pomoci – podílí se na zavádění do praxe např. ve spolupráci s Krajem Vysočina. V této souvislosti upozornil P.Švec rovněž na důležitost spolupráce s odborníky na územní rozvoj, kteří jsou pro strategické plánování klíčoví, ale doposud nemají žádnou povinnost konzultovat svůj postup při tvorbě strategií. Plán zlepšování P. Švec dále seznámil přítomné s Plánem zlepšování, který se inspiroval ostatními metodami kvality VS (např. CAF). Plán zachycuje strukturovaný jednoduchý přehled aktivit pro realizaci v daném roce v rámci PZM a MA21. Tento Plán by měl být projednán a schválen Radou města. Při jeho tvorbě by se měl koordinátor a politik PZM a MA21 shodnout na tom, co by se mělo dít v příštím roce v rámci PZM a MA21. U každého bodu plánu by se mělo vždy stanovit: 1) termín 2) ukazatel 3) zodpovědnost 4) spolupráce Bylo doporučeno, aby pro rok 2008 měl Plán zlepšování každý člen NSZM. Při jeho tvorbě je možné kontaktovat pracovníky Kanceláře NSZM pro konzultaci či se inspirovat u ostatních členů NSZM. Důležité: Účastníci se shodli, že na Podzimní školu NSZM by mělo mít každé město/obec/mikroregion připraven návrh vlastního Plánu zlepšování pro vzájemnou konzultaci/inspiraci. Organizace veřejného projednávání - Fóra Zdravého města - hned na počátku tohoto tématu bylo zdůrazněno, že FZM není schůzí, ale interaktivním jednáním s veřejností nad budoucím rozvojem města, a tomu se musí přizpůsobit jeho charakter – atraktivnost, pestrost, způsob vedení apod.
8
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
Letní škola NSZM 2007 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce Některé osvědčené tipy a inovace koordinátorů k organizaci FZM: načasování pozvat VIP – rodáci apod. zapojit místní podnikatele, je to pro ně reklama, nabídnout jim např. možnost vystavit reklamní poutač předávání cen v rámci nějaké soutěže cílená propagace – pro každou cílovou skupinu se hodí jiné „médium“ osobní pozvánky – podepsané starostou a cíleně doručené pro osoby, které určitě chceme mít na FZM dobré jídlo zábava – soutěž, koncert, tombola, malý dárek (trička, ...) Řadu užitečných informací, včetně ukázek vhodných pozvánek, lze nalézt v pracovních listech k FZM. Komunitní plánování na úrovni kraje V rámci odpoledního bloku se účastníci zabývali rovněž otázkou komunitního plánování na úrovni kraje a organizace kulatých stolů. Přítomní diskutovali zejména o potřebnosti uskutečnění Fóra na úrovni kraje, nebo zda lze za „komunitní plán kraje“ považovat součet komunitních plánů měst/obcí/mikroregionů v kraji či je nutné vytvářet něco jako „komunitní plán“ pro celý kraj. Přítomní se shodli, že kraj by měl mít přinejmenším přehled o prioritách komunitních plánů jednotlivých měst a pracovat s nimi při tvorbě strategií apod. Nad ostatními body se vedla živá diskuse a otázky zůstaly otevřené pro další jednání. Program třetího dne ukončil Petr Švec slavnostním předáním certifikátů za absolvování 2. části akreditovaného vzdělávacího programu pro koordinátory PZM a MA21.
PÁTEK 13.7.2007 Páteční jednání bylo otevřeno individuálním konzultacím a přineslo rovněž stručné shrnutí Letní školy 2007. Přítomní si zvolili několik oblastí, které byly následně diskutovány. Mezi probrané otázky patřily: o
Schválení deklarace PZM a MA21 - deklarace je připravená a ke stažení webových stránkách NSZM, společně s dalšími materiály vysvětlujícími význam jejího oficiálního přijetí. Deklaraci připravuje koordinátor PZM a MA21 a předkládá Radě politik PZM a MA21. Rada města by měla doporučit Zastupitelstvu její schválení. Hlavními argumenty je plnění Kritérií MA21 a s tím spojená vazba na finanční prostředky (Phare Revolving), mezinárodní uznání a podpora ze strany resortů
o
„Kulaté stoly“ – v této diskusi se přítomní zaměřili na problematiku malých měst, které nemají dostatečné lidské kapacity. Vždy je dobré začít FZM, po kterém zbude mnoho detailních nedořešených otázek – vhodné pro další řešení právě na základě „kulatých stolů“. Je dobré se spíše řídit poptávkou, nikoliv si stanovit striktní počet „kulatých stolů“ za rok. Doporučuje se rovněž spolupráce s neziskovými organizacemi
o
Úvazek a organizační zařazení koordinátora do úřadu – v této debatě bylo konstatováno, že není vždy nutné mít od začátku koordinátora na plný úvazek (viz příklad Chrudimi). Důležité je „umět prodat“ svoji činnost. V tomto směru může významně pomoci i Plán zlepšování. Je důležité mít na vědomí, že bez podpory politika nelze nic prosazovat, protože koordinátor není sám pro politiky města partnerem, ačkoliv je stále hlavním hybatelem. Důležité je také zařazení koordinátora – měl by být co nejblíže např. odboru rozvoje apod. – jinak se komunikace napříč úřadem a prosazování záměrů stává složitými. Politikem PZM a MA21 by měl být vždy starosta/místostarosta (náměstek). Případ mikroregionů je specifický, v brzké době se očekává, že budou mít vlastní „kancelář“ - příklad Drahanské Vrchoviny – obce vkládají 30 tisíc na provoz a další výdaje mikroregionu. Bylo doporučeno se informovat o možnostech dotací např. na kraji či z resortů na činnosti mikroregionů. Důležité: koordinátor by neměl být mimo úřad města!
9
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
Letní škola NSZM 2007 Podrobná zpráva o průběhu a výsledcích akce o
Medializace PZM a MA21 – hojně diskutovaná oblast je již velmi podrobně popsána v metodickém listu, který obsahuje řadu praktických rad a tipů. Medializace je rovněž stálým tématem Škol NSZM. Důležité je zejména vytvořit si dobré vztahy s místními médii. Tip: důležité je vybrat zajímavé téma a fotky; novinářům např. sdělit, že chystaná akce bude zajímavé z hlediska focení – lidi, barvy, místo apod.
o
Zapojení podnikatelů – podnikatelé jsou specifickou skupinou. Užitečná je spolupráce s hospodářskou či agrární komorou. Možnost spojení s veřejnými zakázkami – firmy si chtějí udělat „dobré vztahy“; spolupráci je ale nutné velmi dobře promýšlet (střet zájmů, nedovolená podpora apod.); možná spolupráce v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru tzv. PPP – NSZM byla nabídnuta spolupráce ze strany asociace PPP – další informace budou podány na příštím setkání.
o
Zavedení DataPlánu do úřadu – zavádění není složité (viz zápis ze 12.7.). Důležitý je zejména souhlas vedení města a odhodlanost DtP dále rozvíjet v podmínkách úřadu. Byla řešena rovněž otázka číselníku jednotlivých oblastí (např. A - veřejná správa apod.) – číselník byl vytvářen po dobu 10 let, pokrývá v zásadě celý rozvoj města + globální souvislosti. Pokrývá poptávku zejm. úřadů a respektuje systémový přístup. Současný číselník lze provázat s jinými číselníky.
HODNOCENÍ LETNÍ ŠKOLY NSZM 2007. Celkem shromážděno 20 evaluačních dotazníků. Hodnoty se pohybují na škále 1 (nejlepší) – 5 (nejhorší)
Podzimní škola NSZM, další blok z cyklu akreditovaného vzdělávání pro koordinátory PZM a MA21, proběhne v termínu 31.10.-2.11.2007 ve Vsetíně. Další materiály a fotodokumentace z Letní školy NSZM 2007 jsou ke stažení na webových stránkách: www.nszm.cz/ls. Za poskytnuté zázemí, organizační podporu a velmi zajímavý doprovodný program Letní školy děkuje NSZM ČR koordinátorce Zdravého města Ústí nad Labem Evě Poláčkové a panu náměstkovi a politikovi PZM a MA21 Mgr. Arno Fišerovi.
10
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR
