Jan Lorman Sdílená péče jako prvek v Systému integrované podpory v komunitě

Jan Lorman

Jan Lorman Sdílená péče jako prvek v Systému integrované podpory v komunitě „Jsou pečující neviditelní?“ Poslanecká sněmovna 31/3/2016

31.3.2016

Sdílená péče - prvek SIPS

1

Pomáhat nebo pracovat?

31.3.2016


2

Pomáhat nebo pracovat? V Česku se v současné době v přímé péči rodin nachází cca 75 000 seniorů. V roce 2050 však bude tato skupina dvojnásobná – intenzivní péči rodiny bude potřebovat 150 000 starých lidí (Hynek Jeřábek a kol.: Mezigenerační solidarita v péči o seniory. Sociologické nakladatelství, Praha 2013.)

31.3.2016


3

Pomáhat nebo pracovat? Solidarita možností a příležitostí

Blízkost

Citová solidarita

Pocit blízkosti

Solidarita kontaktů

Četnost kontaktů

Solidarita souhlasu

Názorová shoda

Solidarita pomoci a podpory

Poskytování a přijímání pomoci

Solidarita rodinných závazků

Sdílení hodnot Bengtson, Silverstein (1997)

31.3.2016


4

Pomáhat nebo pracovat? Solidarita: etika, spiritualita versus praxe Individuální osobní motivace pečujících • Práce z lásky • Osobní povinnost, norma • Odpovědnost • Dobrý pocit, čisté svědomí • Obětování Obsah péče 1. podpora, příležitostná, technická pomoc, telefonování, ulehčování samoty, doprovod k lékaři, 2. významná; pravidelná; praní, péče o domácnost; nároky na časové kompromisy: 3. nezbytná pomoc, osobní; nepřetržitá; osobní hygiena, krmení, podávání léků; 31.3.2016


5

svědomí

31.3.2016


6

solidarita

31.3.2016


7

Pomáhat nebo pracovat? o České ženy ve věku 45 – 65 let tráví v průměru 17 – 25 hodin týdně péčí o potomky a o závislé rodiče, prarodiče (Zdroj: ppm factum 2013).

o ale až 33 hodin u nezbytné péče o Ze 78 % jsou pečující ženy. Senior, o kterého se starají, je nejčastěji jejich matka. o Za tuto péči nejsou nijak ohodnoceny, je na úkor jejího volného času, často i na úkor rodinného, pracovního i osobního života. (Hynek Jeřábek a kol.: Mezigenerační solidarita v péči o seniory. Praha 2013.)

31.3.2016


8

Pomáhat nebo pracovat? • 77 % mužů a 66 % žen nechce ztratit práci v důsledku péče o seniora, • až 35 % pečujících práci v důsledku péče o závislého seniora skutečně ztratí; přicházejí o část starobního důchodu, ze zaměstnance se stává dlouhodobě nezaměstnaný resp. nezaměstnatelný; pečující se obětují na úkor svého zdraví, času pro sebe • Až 9 % pečujících nezbytnou péči o seniora psychicky nezvládá, přijatý pocit odpovědnosti je psychicky vyčerpává; (Jeřábek 2013) • 8 % z těch, kteří poskytují celodenní nezbytnou péči, situaci nezvládá finančně • Většina pečujících nezvládá harmonizaci pracovního a soukromého života (Hynek Jeřábek a kol.: Mezigenerační solidarita v péči o seniory. Sociologické nakladatelství, Praha 2013.)

31.3.2016


9

Formální nebo neformální péče  Výhody:

◦ prostředí, na které je senior zvyklý, ◦ pružné přizpůsobení péče potřebám, ◦ zabezpečení všech složek péče

 Nevýhody:

◦ rodina začne řešit problém až v okamžiku nezbytnosti, ◦ nezná metody, terénních a ambulantních sociálních služeb, ◦ nedůvěřuje úřadům ◦ neunese pocit, že o jejich seniora se stará někdo cizí

(Hynek Jeřábek a kol.: Mezigenerační solidarita v péči o seniory) 31.3.2016


10

Problémy, pečujících rodin  nevědí, co bude péče obnášet, mají strach z neznáma  pečující nemají dostatečné finanční zázemí  pečující nemohou odejít ze zaměstnání nebo pokud odejdou, není jim umožněn návrat  pečující neznají nabídku služeb  rodiny nevědí, jak a kde přesně vyjádřit své potřeby (komunikace s úřady i s vnitřně – sžít se s novou situací, čerpat pomoc v tomto ohledu) – téma jim přijde příliš intimní (Hynek Jeřábek a kol.: Mezigenerační solidarita v péči o seniory) 31.3.2016


11

Co pečujících pečujícím hrozí? Problémy, rodin • 35% nejintenzivněji pečujících ztratilo zaměstnání, • zhoršení finanční situace...; výpadek příjmu; ztráta kariéry; • 40 – 60% ztráta dovolené, volného času pro sebe, vzdají se koníčků; • zhoršení vztahů v rodině; tolerantní manžel?! • nepřetržitá odpovědnost; co se děje s mámou? Stresuje v zaměstnání; • zdravotní problémy (záda) • Osamělost pečovatelek; • Nedostatečné společenské uznání a pomoc společnosti; • Traumata rodin, které musely dát svého seniora do institucionální péče; (Hynek Jeřábek a kol.: Rodinná péče o seniory) 31.3.2016


12

31.3.2016


13

31.3.2016


14

Žít déle doma – řešení?  Provádět kvalitní sociální práci v obcích (depistáže, dispenzarizace)  Zvýšit informovanost cílových skupin v oblasti sociálních služeb a metod řešení problémů rodin s vícečetným znevýhodněním  Vytvářet příležitostná školící prostředí v obcích, pro seniory, pečující osoby v aktivním věku, nezaměstnané; učit dovednosti vyjadřovat své potřeby a hledat efektivní a trvalé řešení jejich problémů.  Zvýšit důvěru pečující rodiny v terénní a ambulantní služby, jako předpoklad pro akceptaci sdílené (formální + neformální) péče;  Zvýšit důvěru mezi pečujícími a úřady a změnit jejich chování  Motivovat sociální pracovníky obcí a úřadů práce k trvalé vzájemné komunikaci  Státní podpora – prevence kolapsu (dávky, peč. dovolená, flexibilní práce)  Dostupnost klíčových služeb: Odlehčovací péče, Tísňová péče, Centra denních služeb, Osobní asistence, Poradenství  Vytvořit základní podmínky pro to, aby se sociálně vyloučení lidé mohli aktivně začlenit do společnosti a do trhu práce; poskytování dávek spojit s edukací příjemců

31.3.2016


15

Žít déle doma další řešení • •

•

•

Tam, kde nejsou, ustavit terénní sociální pracovnice – komunitní sestry, které budou provádět depistáže, dispenzarizace. Zjišťovat individuální potřeby pečujících rodin a začlenit je do procesu poskytování sociálních služeb; upravit režim a rozsah služeb; odlehčit pečujícím jejich psychickou i finanční zátěž vyplývající z péče. Provést cenotvorbu služeb. Zjistit, kolik mohou pečující platit. Využít výhod synergie terénních služeb: tísňová péče, pečovatelská služba, centrum denních služeb, osobní asistence, odlehčovací, pobytové a rehabilitační centrum a také domácí zdravotní a rehabilitační péče. Tyto služby jsou zásadní k deinstitucionalizaci služeb pro seniory Pomoci harmonizovat jejich rodinný, osobní a pracovní život s výkonem péče, kterou vnímáme jako zásadní a v konečné fázi lidského života jako nenahraditelnou. Proto začít uplatňovat koncept Age managementu v ČR, podle Národního akčního plánu podporující aktivní stárnutí pro období 2013-17.

31.3.2016


16

Koncepce komunitního centra východiska

31.3.2016


17

Koncepce komunitního centra východiska • Začátek třetího tisíciletí je obdobím velkého zvětšování počtu osob vyššího věku, které se mohou podílet na aktivním způsobu života, když jim k tomu společnost poskytne podmínky.

31.3.2016


18

Koncepce komunitního centra - východiska • Civilizační paradoxy: #1 Slabší jsou vytlačováni z pracovního procesu silnějšími, zároveň však mnozí (ne všichni!) projevují svůj altruismus solidaritou s nimi, a jsou ochotni zříci se části výsledků své práce v jejich prospěch. Tou nejpočetnější postiženou skupinou jsou staří lidé. #2 Lidská solidarita může být i zdrojem trvalé závislosti člověka na pomoci druhých. 31.3.2016


19

Koncepce komunitního centra - východiska • Senioři představují nedoceněnou zásobu dovedností, zkušeností a znalostí. Stárnoucí společnost musí využívat velký lidský potenciál v době, kdy takový potenciál začíná chybět. • Předpokladem využití tohoto potenciálu je společenství aktivních lidí, kteří přijímají odpovědnost za svůj život ve stáří.

31.3.2016


20

Koncepce komunitního centra - východiska • Aktivní stárnutí je „potenciál stárnoucích lidí vést produktivní život ve společnosti a v ekonomice“. To znamená, že jsou schopni činit pružná rozhodnutí o tom, jakým způsobem budou trávit svůj čas v průběhu svého života - v učení se, v práci, ve volném čase a v péči o druhé. • Staří lidé se ovšem v současnosti velmi často setkávají s překážkami: předsudky vůči starým lidem, podhodnocení preventivní a rehabilitační medicíny, nepružné trhy práce a neadekvátní veřejná politika. 31.3.2016


21

Sebevraždy v ČR podle pohlaví a věku na 100 tis. obyvatel

ČR v roce 2013 – celkem 1502 sebevražd. Zdroj: ČSÚ 31.10.2015

TEDx České Budějovice

22

Koncepce komunitního centra - východiska

• Ať již je větším problémem provázejícím stáří zhoršené zdraví, nedostatek peněz, samota, ztráta bezpečí či týrání, je jasné, že povinnost starat se sám o sebe je etickým předpokladem nároku na pomoc od rodiny, komunity, společnosti, státu. Teprve když nejsme schopni zvládnout nástrahy stáří vlastními silami, můžeme očekávat pomoc druhých. 31.3.2016


23

Dům PORTUS je komunitní centrum služeb pro seniory je určeno lidem, jejichž schopnosti a soběstačnost jsou sníženy v oblasti sociálních vazeb (osamělost), pohyblivosti, osobní péče, používání veřejných míst a služeb, využití volného času, uplatňování práv a nároků nebo kontaktu s komunitou atd. Cílem je – pomoc těmto lidem, jejich aktivizace, podpora soběstačnosti, povzbuzení, stabilizace a posílení jejich schopností a dovedností, aby mohli využívat veřejné nebo komerční služby a další zdroje společnosti. – Umožnit lidem v seniorském věku uplatnit své vlohy a upevnit a rozvíjet pracovní dovednosti a návyky.

31.3.2016


24

• • • • • • • • • •

Podpora seniorů, kteří bydlí ve svých domovech * Podpora blízkých osob Aktivizace seniorů Individuální a celostní (holistický) přístup k uživatelům Pluralita a provázanost programů; využití synergických efektů Otevřenost veřejnosti Podpora soběstačnosti a nezávislosti na službě Tvořivost Zapojení rodiny a blízkých osob Princip svobodné volby *Až 90 % populace chce ve stáří bydlet samostatně s podporou blízkých

31.3.2016


25

Seznam produktů KCS • •

• • •

• • • • •

31.3.2016

DOBROVOLNÍCI CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB – Jídelna – Kavárna – Akademie seniorů – Arteterapie SENIOR TELEFON – Sociální a odborné poradenství – Infocentrum TÍSŇOVÁ PÉČE AREÍON – Pečovatelská služba ODLEHČOVACÍ POBYTOVÉ CENTRUM S FYZIOTERAPIÍ – Půjčovna kompenzačních pomůcek

Zpravodaj Webové stránky – webový portál Divadlo U Valšů Seniorská míle Vánoční projížďka pro seniory se zdravotním omezením


26

Model integrované a na osobu zaměřené podpory a péče zahrnuje:

(Foot, Oliver, Humphries, 2014) 31.3.2016


27

Model integrované a na osobu zaměřené podpory a péče zahrnuje: 1. Zdravé, aktivní stárnutí a podpora nezávislosti

2. Podpora kvality života s mírným nebo stabilním zdravotním omezením 3. Podpora kvality života s komorbiditami, demencí a křehkostí 4. Rychlá podpora blízko bydliště v krizových situacích 5. Dobrá akutní nemocniční péče v případě potřeby 6. Dobré plánování propouštění z nemocnice a následná podpora (po hospitalizaci) , 7. Dobrá rehabilitace a posílení zdatnosti ( re-ablement) po akutním onemocnění nebo úrazu 8. Vysoce kvalitní ošetřovatelská a rezidenční péče pro ty, kteří ji potřebují 9. Autonomie (svoboda volby), kontrola a podpora na konci života 31.3.2016


28

PORADEN STVÍ 9. Autonomie (svoboda volby), kontrola a podpora na konci života

1. Zdravé, aktivní stárnutí a podpora nezávislosti

8. Vysoce kvalitní ošetřovatelská a rezidenční péče pro ty, kteří ji potřebují

2. Podpora kvality života s mírným nebo stabilním zdravotním omezením

7. Dobrá rehabilitace a posílení zdatnosti ( reablement) po akutním onemocnění nebo úrazu

3. Podpora kvality života s komorbiditami a křehkostí

SENIOR TELEFON

6. Dobré plánování

propouštění z nemocnice a následná podpora (po hospitalizaci)

31.3.2016

4. Rychlá podpora blízko bydliště v krizových situacích 5. Dobrá akutní nemocniční péče v případě potřeby


29




AKADEMIE

SENIOR TELEFON


DIVADLO

CENTRUM DENNÍCH SL 7. Dobrá rehabilitace a posílení zdatnosti ( reablement) po akutním onemocnění nebo úrazu




31.3.2016



30




AKADEMIE

SENIOR TELEFON


DIVADLO

CENTRUM DENNÍCH SL 7. Dobrá rehabilitace a posílení zdatnosti ( reablement) po akutním onemocnění nebo úrazu


TÍSŇOVÁ PÉČE



31.3.2016



PEČOVAT. SLUŽBA

31



AKADEMIE


ODLEHČO VACÍ POBYT+ REHAB 7. Dobrá rehabilitace a posílení zdatnosti ( reablement) po akutním onemocnění nebo úrazu

SENIOR TELEFON


DIVADLO

CENTRUM DENNÍCH SL 3. Podpora kvality života s komorbiditami a křehkostí

TÍSŇOVÁ PÉČE


PŮJČOVNA KOMP

31.3.2016




PEČOVAT. SLUŽBA

32



AKADEMIE


ODLEHČO VACÍ POBYT+ REHAB 7. Dobrá rehabilitace a posílení zdatnosti ( reablement) po akutním onemocnění nebo úrazu

SENIOR TELEFON


DIVADLO

CENTRUM DENNÍCH SL 3. Podpora kvality života s komorbiditami a křehkostí

TÍSŇOVÁ PÉČE


PŮJČOVNA KOMP

31.3.2016




PEČOVAT. SLUŽBA

33

Funkční schéma tísňové péče

31.3.2016 Sdílená péče - prvek SIPS

34

Proč produkty soustředit na jedno místo?

• • • •

Komfort pro uživatele?; Tvorba společenství; aby i pomáhající, měli k sobě blízko; abychom dokázali společně nabízet celistvé, komplexní, multidisciplinární řešení, • abychom zabránili stigmatizování; • protože řešit problémy člověka bez jeho úsilí nebo dokonce proti jeho vůli, je obtížné a i neetické

31.3.2016


35

KCS – význam svépomoci

31.3.2016


36

Kdo jsem?

Buď sám sebou, všichni ostatní už to udělali. O. Wilde

31.3.2016


TĚLO MYSL CITY + DUCH ČLOVĚK 37

Předpoklady mezioborové spolupráce • Silná a společně sdílená vize • Pomáhající profese musí: – Mít pozitivní a empatické vztahy k uživatelům – Mít přesnou, srozumitelnou a akceptovanou dělbu práce a jednoznačné odpovědnosti – Mít celostní přístup k lidem (vč. spirituality) – Mít schopnost sdílet společnou radost i starost tzn. prožívat „společné příběhy“ – Dodržovat kolegiální mezilidské vztahy – Zamezit prosakování osobních emocí do pracovního výkonu – Mít osobní projekci vlastního stáří

31.3.2016


38

Úskalí mezioborové spolupráce v KCS • Široké spektrum (různorodost) profesí – Rozličné typy osobností – Různé profesní návyky (stereotypy) – Společná i rozličná právní prostředí; kupř. Sociální, zdravotní, obchodní, kulturní atd. – Různorodý slovník, různá odborná terminologie, – Různé postupy a tempa pracovních procesů – Různorodost pracovní doby – Různý stupeň vzdělání (32% VŠ, 55% SŠ, 13% Z) – Rozdílné platové úrovně a formy odměňování – Neplacená (dobrovolníci) a placená práce

• Různorodé vybavení, přístrojů a techniky 31.3.2016


39

Úskalí mezioborové spolupráce v KCS

• Neexistuje legislativní norma pro tento komplexní typ služby  Neporozumění veřejnosti, úřadů  náročná obslužnost*

* Ročně podáváme cca 80 žádostí o dotace, granty, podporu 31.3.2016


40

Dům seniorů Portus

31.3.2016


41

DSP – informační centrum

31.3.2016


42

DSP – bazar, akademie, senior-telefon

31.3.2016


43

Akademie seniorů

31.3.2016


44

Odlehčovací pobytové a reha centrum

31.3.2016


45


31.3.2016


46


31.3.2016


47

Divadlo U Valšů a kavárnička „U Elišky“

31.3.2016


48

Internet pro seniory

31.3.2016


49

Dlouhodobá péče v ČR

31.3.2016


50

Dlouhodobá péče • Nevyřešeným problémem „dlouhodobé péče“ v ČR, je (ne)provázanost a funkční spolupráce zdravotnických a sociálních služeb. • Existují sice nemocní pacienti bez potřeby sociálních služeb či naopak lidé, potřebující pouze sociální služby, ale zvláště ve vyšším věku jich dramaticky ubývá – drtivě převažují ti, kteří potřebují podporu, pomoc a péči jak zdravotní, tak sociální. • Jde o chronicky nemocné s omezenou pohyblivostí, s potřebou ošetřovatelské péče (převazy kožních defektů, ošetřování stomií, aplikace léků, základní kontrola zdravotního stavu), rehabilitace, asistence, podpory a různých podpůrných služeb (Kalvach, Z., 2004). • Zatímco člověk – klient zůstává za všech okolností ucelenou bytostí, jeho podpora se fragmentuje

31.3.2016


51

Dlouhodobá péče • WHO: dlouhodobá péče je „systém činností, prováděných neformálními pečovateli (rodinou, přáteli a/nebo sousedy) a/nebo profesionály (zdravotní a sociální služby) s cílem zajistit, aby osoba, která není plně soběstačná v péči o vlastní osobu, mohla dosáhnout co nejvyšší kvality života, v souladu se svými individuálními preferencemi, a největší možné míry nezávislosti, autonomie, participace, osobního naplnění a lidské důstojnosti“.

31.3.2016


52

SIPS • Systém integrovaných podpůrných služeb (SIPS) je možným uspořádáním dlouhodobé péče v rámci komunity. Zd. Kalvach

31.3.2016


53

SIPS • Model SIPS jako rozpracování mezinárodního a uceleného pojetí konceptu „long-term“ care, který v mezinárodním kontextu zahrnuje (problematiku) bydlení, v širším smyslu prostředí, (univerzální) design a urbanisticky („městotvorně“) pojatý veřejný prostor. • Integruje prevenci, terapii, rehabilitaci i paliativní péči a nelze ho redukovat na kompenzaci snížené soběstačnosti prostřednictvím „podpory při výkonech / úkonech péče o osobu a domácnost“, resp. osobních či instrumentálních aktivitách denního života

31.3.2016


54

SIPS Koordinátor/ka podpory jako integrující prvek a case-manager

31.3.2016


55

SIPS

31.3.2016


56

Metody a prvky SIPS Case management je definován jako: „proces sdílené spolupráce, který: vyhodnocuje, plánuje, implementuje, koordinuje, monitoruje a vyhodnocuje možnosti a služby, potřebné pro naplnění zdravotních, sociálních, vzdělávacích a pracovních potřeb, s využitím komunikace a dostupných zdrojů a s cílem zvýšit kvalitní a efektivní výsledky" (Case Management Society UK, 2010)5

Koordinátor podpory (středobod a garant SIPS) , nebo komunitní sestra* • pasportizace situace na území obce, depistáž, dispenzarizace, poradenství, koordinace služeb, příprava podkladů pro komunitní plánování – vše s důrazem na nadrezortní ucelenost • Tato pozice je přitom založena na integraci zdravotních a sociálních kompetencí, znalostí a integraci směrem do komunity a „neklinických“ (koncepčních, koordinačních, plánovacích, evaluačních, poradenských a jiných) činností, tj. nejedná se o poskytování přímé či ošetřovatelské péče. *§59, Vyhlášky č. 55/2011 Sb. 31.3.2016


57

Je jedním z nejkrásnějších zadostiučinění tohoto života, že žádný člověk nemůže upřímně pomoci druhému, aniž by nepomohl i sám sobě. RALPH WALDO EMERSON, americký filozof, esejista a básník

31.3.2016


58

DĚKUJI ZA POZORNOST

31.3.2016


59

31.3.2016


60

31.3.2016


61

31.3.2016


62

31.3.2016


63

Jan Lorman Sdílená péče jako prvek v Systému integrované podpory v komunitě

Recommend Documents