Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v p irozené komunit uživatele a podporující sociální za len ní uživatele do spole nosti
1
Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v p irozené komunit uživatele a podporujících sociální za len ní uživatele do spole nosti
Obsah 1.
ÚVOD ...................................................................................................................3
2.
POPIS SOU ASNÉHO STAVU ...........................................................................5 2.1
3.
ZAHRANI NÍ ZKUŠENOSTI
9
KONCEPCE PODPORY TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB................10 3.1 3.2
ASOVÝ HORIZONT KONCEPCE
10
KONCEPCE PODPORY TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO
SENIORY 3.3
11
KONCEPCE PODPORY TRANSFORMACE ÚSTAVNÍ SOCIÁLNÍ PÉ E PRO
OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 3.4
13
MOŽNÉ P EKÁŽKY REALIZACE PROCESU TRANSFORMACE ÚSTAVNÍ
SOCIÁLNÍ PÉ E V ESKÉ REPUBLICE
17
4. CÍLE A OPAT ENÍ................................................................................................19 5. FINAN NÍ DOPADY DO STÁTNÍHO ROZPO TU ...............................................24 6.
MONITORING SYSTÉMU..................................................................................24
2
1. ÚVOD V
eské republice stejn
jako v jiných postkomunistických zemích se díky
totalitní é e p ikro ilo k ešení otázek lidských práv oproti ostatním zemím se zpožd ním n kolika desetiletí. Vývoj humanizace spole nosti a antidiskrimina ních opat ení za al v Evrop již v období po druhé sv tové válce. Náhled na práva lidí závislých na solidarit
a pomoci „zdravé“ v tšiny se simultánn
svobodných demokraciích sm rem k úct
vyvíjel ve
ke každému jedinci a k v domí
spoluodpov dnosti spole nosti za kvalitu života každého jejího lena. Evropská unie se od 70. let minulého století zabývá realizací procesu deinstitucionalizace a podporou práva žít v komunit republika jako
pro všechny ob any.
eská
lenský stát EU se prost ednictvím tohoto dokumentu hlásí k této
politice. Evropská unie používá pojem deinstitucionalizace pro manažerský proces zm ny systému. V tomto materiálu je pojem deinstitucionalizace používán ve smyslu p echodu od pobytové pé e k individuální podpo e života v p irozeném prost edí lov ka a zahrnuje v sob taktéž obecný princip ízené zm ny systému. V
eské republice se t mto otázkám v nuje odborná ve ejnost v posledních
deseti letech. S cílem individualizace a zkvalitn ní pé e vznikly v r. 2002 na MPSV Standardy kvality sociálních služeb (dále jen Standardy) jako ú inný nástroj k zavád ní kvality do za ízení sociálních služeb. V pozd jších fázích procesu zavád ní Standard
dochází k odklonu od poskytování sociální služby jako tzv.
komplexní dlouhodobé pé e v institucích sm rem k poskytování služeb formou individualizované podpory života v komunit . Je z ejmé, že umíst ním zna né ásti dnešních klient do pobytových za ízení sociální pé e se eší jiné sociální problémy, asto eticky problematické. Nap íklad odchody senior do pé e pobytových za ízení mnohdy eší spíše špatnou bytovou situaci v rodin
než pot ebu sociální pomoci,
respektive pé e. Jindy je umíst ní d sledkem nedostate né nabídky sít služeb, s jejichž podporou a pomocí by mohl lov k se specifickými pot ebami setrvat ve svém p irozeném prost edí. Snaha zajistit lidská práva pro všechny bez rozdílu se projevuje od 90. let v celé naší spole nosti, od místních iniciativ v p vodn ústavních za ízení až po vznik nové legislativy. Zákon o sociálních službách, který nabude ú innosti 1. ledna 2007, je 3
prvním zákonem dodržujícím lidskoprávní princip svobodné volby formy pomoci a typu služby na základ
specifických pot eb uživatele. Stát na financování t chto
služeb nep ispívá pouze formou dotací, ale dává do rukou uživatele finan ní prost edky na „zakoupení“ sociální služby v podob p ísp vku na pé i. P ísp vek na pé i, adresovaný potenciálnímu uživateli služby, dá informovanému uživateli možnost vybrat si takovou službu, kterou skute n pot ebuje a která umožní jeho sociální za len ní do p irozené komunity. K tomu je nezbytn nutné vytvo it takovou nabídku služeb, které umožní všem lidem plnohodnotný život v komunit . Pro realizaci procesu deinstitucionalizace je nezbytná spole enská shoda deklarovaná politickým rozhodnutím a plán podpory realizace tohoto procesu. evropských stát
ada
implementovala tyto myšlenky do své legislativy. Tato Koncepce
deklaruje zájem státu na sm ování vývoje sociálních služeb v
eské republice do
podoby odpovídající vysp lým stát m EU. Jednotlivá opat ení je t eba p izp sobit pot ebám cílových skupin, které v sou asnosti využívají ústavní pé i, a zárove vytvá et programy a projekty zam ené na prevenci insitucionalizace osob se specifickými pot ebami. Jedná se o osoby se zdravotním postižením, zejména d ti a dosp lé s mentálním postižením a kombinovanými vadami, a dále pak seniory se sníženou schopností sob sta nosti a samostatnosti. Dluhem spole nosti v osobám se specifickými pot ebami a jejich rodinám
i
je p etrvávající pasivita
k podpo e systémových zm n. P edpokladem úsp šného zapo etí
systémového procesu transformace je
osv ta u ve ejnosti a samotných uživatel , aktivní spolupráce ú astník procesu, uživatel služeb, za ízení ústavní sociální pé e, obcí, kraj a resort a v neposlední ad
sociálních služeb. Tyto aktivity musí být v pot ebné
vzd lávání pracovník
mí e doprovázeny metodickou a finan ní podporou státu a dalších institucí ve ejné správy. V oblasti strategie financování sociálních služeb je na základ konsensu pot ebné zrevidovat a zásadn
politického
redukovat výstavby nových kapacit
pobytových za ízení a ušet ené finan ní prost edky sm ovat do vzniku služeb v komunit . Stávající poskytovatele ústavních služeb je nutné podporovat tak, aby sami transformovali svou v p irozeném uživatel
prost edí,
innost sm rem ke službám poskytovaným
sm ujícím
k napl ování
individuálních
pot eb
a v p ípad , kdy toto není možné s ohledem na situaci uživatel , 4
maximáln p iblížit pobyt uživatel životu v domácím prost edí. Na p echodnou dobu s tím souvisí pot eba sou asn
zajiš ovat financování p vodní i nové
formy poskytování sociální služby, a to p edevším pro zajišt ní bezpe ného p echodu uživatel mezi ob ma formami.
2. POPIS SOU ASNÉHO STAVU Více jak 85% pobytových za ízení sociální pé e v d chodc
eské republice (domovy
(DD), domovy penziony pro d chodce (DPD) a ústavy sociální pé e –
(ÚSP)) je z izována kraji nebo obcemi. Nestátní neziskové organizace poskytují zejména terénní a ambulantní sociální služby. Ústavní za ízení reprezentují v
eské republice
pom rn
stabilní systém.
Tato stabilita je dána p edevším trvalou poptávkou po tomto typu služeb a p edem stanovenými zdroji financování. Objem prost edk
je tak relativn
stálý a ústavy z
roku na rok ví, jak vysokou ástkou mohou disponovat. Kraje obdrží v rámci celkové dotace ze státního rozpo tu finan ní prost edky a tyto prost edky pak samy rozd lují jednotlivým ústav m, jichž jsou z izovateli. Na provoz ústav sociální pé e a domov d chodc , jejichž z izovatelem a provozovatelem je obec, je poskytována dotace na l žko. Jedná se o ú elovou dotaci vyplácenou obcím Ministerstvem financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpo tu v rámci souhrnného finan ního vztahu státního rozpo tu k rozpo t m obcí. Tato dotace podléhá finan nímu vypo ádání za p íslušný rok. Dalšími zdroji financování jsou p edevším úhrady od uživatel služeb, jejichž výše je stanovena vyhláškou MPSV a dále vlastní prost edky samospráv a pop ípad další zdroje (nap . sponzorské dary). Jak vyplývá ze statistik, kapacita ústavné pé e v
R neustále roste. Tyto
statistiky ovšem neukazují vývoj v ústavech, které již p ešly na cestu transformace. Nap . kapacita ÚSP Horní Poustevna je zahrnuta práv
v ústavní pé i, p estože
služby zde poskytované jsou postaveny výhradn jako chrán né bydlení nebo služby podpory samostatného bydlení.
5
PO ET VYBRANÝCH ZA ÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉ E 20041
Po et Druh za ízení
Domov d chodc
373
Domov - pension pro d chodce
149
DD + DPD spole né za ízení
13
Ústav pro TP dosp lé ob any
7
Ústav pro TP dosp lé ob any s p idruženým MP
5
Ústav pro MP dosp lé ob any
57
Ústav pro chronické alkoholiky a toxikomany
8
Ústav pro chronické psychotiky a psychopaty
8
Ústav pro MP mládež
137
Ústav pro TP mládež s p idruženým MP
20
Ústav pro TP mládež s více vadami
11
Po et ekatel na umíst ní do za ízení
Kapacita
ekatelé
37 366
38 220
Domova-penzion pro d chodce
11 865
17 930
ÚSP-TP dosp lí
514
136
ÚSP-TP mládež
610
30
ÚSP-TP s p idruženým MP dosp lí
397
428
ÚSP-TP s p idruženým MP mládež
982
17
ÚSP-TP s více vadami dosp lí
388
275
ÚSP-TP s více vadami mládež
446
37
ÚSP-MP dosp lí
6 101
664
ÚSP-MP mládež
9 946
250
Smyslov postižení dosp lí
275
71
Chroni tí alkoholici a toxikomani dosp lí
368
154
Chroni tí psychotici a psychopati dosp lí
870
391
v roce 2004 Domov d chodc
Zdroj: statistická ro enka MPSV 2004
1
Údaje za rok 2005 budou k dispozici ve 2 pololetí roku 2006. Nep edpokládá se ale zásadní zm na oproti roku 2004.
6
P ijímání do ústavní sociální pé e je v
R stanoveno vyhláškou . 182/1991
2
Sb. v platném zn ní. Probíhá na podklad žádosti ob ana o ústavní sociální pé i. Jde-li o nezletilé žadatele nebo ob any zbavené zp sobilosti k právním úkon m podává žádost jejich zákonný zástupce. ízení o p ijetí m že být zahájeno též z podn tu obce, zdravotnického za ízení, ob anského sdružení, církve nebo charitativní organizace. Pokud žadatel spl uje podmínky pro p ijetí do ústavu a ve vhodném
ústavu je
volné místo,
rozhodne se o jeho p ijetí. V p ípad , že není ve vhodném ústavu volné místo, rozhodne se o za azení žádosti do po adníku ekatel . Z uvedených ísel je jasný p evis poptávky nad nabídkou. Vysoká poptávka ovšem neukazuje zájem zp sobený kvalitou nabízené služby, ale spíše neexistenci odpovídajících alternativních služeb umož ujících život v p irozeném prost edí. P evis poptávky je také navýšen díky podávání žádostí takzvan
„pro jistotu“ ve
snaze si do budoucna zajistit nedostatkovou službu bez ohledu na stávající i budoucí skute né pot eby. Doprovodným jevem je také nedostate ná informovanost o alternativních sociálních službách. Personální zajišt ní p ibližn
innosti ústavních za ízení sociální pé e v
v pom ru 1:1,5 v po tu pracovník
v tomto pom ru jsou
R je
na uživatele. Je nutné upozornit, že
zapo ítáni všichni pracovníci za ízení v etn
nap íklad
údržbá , administrativních pracovník , uklíze ek a kucha , kte í se nezabývají p ímou pé í o obyvatele. Nízký po et zam stnanc
vykonávajících p ímou pé i je
jedním z hlavních d vod nízké kvality života obyvatel ústav . Existují odchylky ob ma sm ry, nižší po ty pracovník zprávy VÚPSV Brno z roku 2005 „Kvalifikace pracovník
jsou b žné. Podle
v sociálních službách“ je
p evládající pracovní pozicí „pe ovatelka“, zna ný je však i výskyt pracovních za azení, které by se mohly souhrnn
ozna it jako „zdravotnická“, tj. zdravotní
sestra, ošet ovatel - ošet ovatelka a sanitá - sanitá ka. V domovech d chodc
je zna ná heterogenita personálu – jsou zde
významn zastoupena všechna pracovní za azení a lze íci, že v p ípad n kterých z nich jako nap . pozice „aktivizátora“, „zdravotní sestry“ a „fyzioterapeuta“ je výskyt zaznamenán p evážn v tomto typu pobytového za ízení. 2
Vyhláška ministerstva práce a sociálních v cí eské republiky . 182/1991 Sb. ze dne 26. dubna 1991,kterou se provádí zákon o sociálním zabezpe ení a zákon eské národní rady o p sobnosti orgán eské republiky v sociálním zabezpe ení
7
Zajímavé jsou dosažené kvalifikace u pe ovatelek, jejichž po et je v ústavních za ízeních sociální pé e nejfrekventovan jší. V n kterých publikacích je uvád no až 69% pe ovatelek se základním vzd láním dopln ným kurzy. V p ímé souvislosti s nízkou odbornou kvalifikací personálu v p ímé pé i hovo í auto i výzkumu práv o p evažujícím „materiálním“ (hygiena, strava) zp sobu pé e. Lze
íci, že tento druh pé e probíhá na úkor uspokojování komplexu
nemateriálních pot eb uživatel . Podíl sociálních pracovník je v ústavní pé i siln poddimenzován a je nutné konstatovat, že kvalifikovaní sociální pracovníci se v ústavech vyskytují jen ve velmi nízkém po tu a
asto jsou zam stnáni pouze
v managementu za ízení a nikoli v p ímé práci s uživatelem. V rámci ob anských iniciativ, nestátních neziskových organizací atd. jsou poskytovány zejména terénní a ambulantní sociální služby. Poskytovatelé se však musejí ucházet o financování pro tyto služby nej ast ji formou grant
i dotací, což
je složitý zp sob, který brzdí rozvoj pot ebných služeb. Sou asná legislativní úprava neumož uje v tší finan ní participaci uživatel sféra je nedostate n
na sociálních službách a komer ní
motivována, aby se podílela na spolufinancování sociálních
služeb. Tuto situaci však m ní zákon
. 108/2006 Sb., o sociálních službách,
který nabude ú innosti 1. ledna 2007. Hlavním cílem zákona o sociálních službách je podporovat proces sociálního za le ování a sociální soudržnost spole nosti. Zákonem stanovené principy stanovují základní rámec pro transforma ní proces popisovaný touto Koncepcí. Podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách bude poskytovaná pomoc: 1) dostupná - z hlediska typu pomoci, územní dostupnosti, informa ní dostupnosti a v neposlední ad také z hlediska ekonomických možností uživatel 2) efektivní – bude uzp sobena tak, aby vyhovovala pot eb
lov ka a nikoliv
„pot ebám“ systému, 3) kvalitní – bude zabezpe ována zp sobem a v rozsahu, který odpovídá sou asnému poznání a možnostem spole nosti, 4)
bezpe ná – bude zabezpe ována tak, aby neomezovala oprávn ná práva
a zájmy osob, 5)
hospodárná – bude zabezpe ována tak, aby ve ejné i osobní výdaje používané
na poskytnutí pomoci v maximáln
možné mí e pokrývaly objektivizovaný rozsah
pot eb. 8
Nový zákon vytvá í informa ní systém registrací sociálních služeb, který p inese úplný p ehled o sociálních službách v registraci bude možné detailn
eské republice. Díky povinné
sledovat vývoj nabídky sociálních služeb a to na
celostátní i regionální úrovni. Zárove
zákon zasazuje p ísp vek na pé i do
informa ního systému Hmotné nouze, ze kterého bude možné získat dopl ující data o spot ebitelském chování uživatel sociálních služeb pobírajících p ísp vek. 2.1 Zahrani ní zkušenosti Procesy deinstitucionalizace probíhají v jednotlivých státech EU, ale také nap íklad v USA a na Novém Zélandu již od 70. let minulého století.
Vysp lé
evropské zem , zejména p vodní lenské státy EU, nemají k procesu zm n v oblasti sociálních služeb vždy stejný p ístup. Obecné trendy jsou konfrontovány s národními zvyklostmi, ekonomickou situací apod. Všechny evropské státy se také zabývají možnostmi podpory osob se zdravotním postižením, které vyrovnají jejich p íležitosti žít život maximáln samostatn
a ú astnit se ekonomického, spole enského a kulturního života
spole nosti, tedy zejména bydlet v p irozeném sociálním prost edí, vzd lávat se a pracovat. Reforma, jejímž cílem bylo podporovat specifickými pot ebami v komunit
nezávislý život osob se
a zajistit nabídku integrovaných služeb
soust ed ných na klienta, je realizována v p sobnosti jednotlivých stát . P íklady dobré praxe representují zejména p íklady Švédska, USA, Nového Zélandu a Velké Británie. Nap íklad ve Švédsku a USA bylo politické rozhodnutí transformovat pobytové za ízení zapracováno do p íslušných zákon . Rozpoušt ní a transformace residen ních za ízení v alternativní druhy služeb, které nejsou podpo eny jednozna ným národním politickým rozhodnutím, jsou realizovány nap . v N mecku a Chorvatsku. Z jednání zasedání European Coalition for Community Living s názvem „Právo žít v komunit “, konaného dne 17. 5. 2006 v Bruselu, kde se sešli p ední evropští odborníci na proces transformace a zástupci zemí, kde je proces transformace již realizován, vyplynulo, že nejv tší obavy a odpor ke zm n jsou zaznamenávány ze strany rodin uživatel a zam stnanc za ízení. Dále je vnímán astý odpor ze strany zam stnaneckých odbor a spolupracujících ekonomických subjekt , zejména pak dodavatel , kte í jsou soust ed ni v okolí ústavu. 9
Samotné uzav ení nebo reprofilace ústavu je ale možné pouze v p ípad , je-li vytvo ena dostate ná sí alternativních služeb v komunit . Relativn nejsnazší cesta k tomuto cíli vede p es podporu stávající poskytovatel ústavní pé e v transformaci poskytovaných služeb na služby chrán ného bydlení nebo podporovaného bydlení, vždy však s možností využití b žné sociální infrastruktury. Takto pojatá transformace poskytne
zam stnanc m ústav
nové pracovní p íležitosti. Proces transformace
musí také nabídnout možnosti dalšího vzd lávání. Základy života uživatel sociálních služeb v b žné komunit lze podle evropských zkušeností generalizovat v následujících charakteristikách: -
u chrán ného bydlení nebo služby podpory samostatného bydlení je nutné udržovat nízký po et uživatel v jednom byt ,
-
uživatelé bydlí v b žné zástavb ,
-
je podporována realizace b žných denních aktivit (práce, chrán ná dílna, apod.),
-
je podporována kvalita denního života uživatel
(respekt spoluob an ,
ekonomická nezávislost), -
je umožn no využívání dalších ve ejných služeb.
Pro srovnání m žeme konstatovat, že již od konce minulého století v eské republice probíhá diskuse k tomuto tématu i ojedin lé po átky deinstitucionalizace. Bylo úsp šn
realizováno „rozpušt ní ÚSP v Horní Poustevn “ do alternativního
komplexu služeb, církevní a nestátní neziskové organizace poskytují služby chrán ného a podporovaného bydlení. U n kterých kraj , nap íklad Libereckého a St edo eského kraje, se setkáváme také s po átky systémového p ístupu k transformaci ústavních za ízení, zahájení procesu transformace prob hlo rovn ž v ÚSP Praha 1 - Vlašská a ve Slati anech.
3. KONCEPCE PODPORY TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 3.1
asový horizont koncepce
Proces transformace sociálních služeb bude probíhat v období n kolika následujících desítek let.
asový rámec podpory transformace obsažený v tomto
10
dokumentu bude probíhat v rámci let 2007 – 2013 a bude tak odpovídat programovacímu období na erpání finan ních prost edk
ze strukturálních fond
Evropské unie. Na konci tohoto období bude provedeno zhodnocení celého procesu podpory a bude vypracována koncepce na další období.
3.2 Koncepce podpory transformace sociálních služeb pro seniory Stá í je obdobím života, ve kterém by nem l stagnovat rozvoj lidské osobnosti, není možné vid t stá í jako p í inu ztráty samostatnosti a závislosti na jiné osob . Lidé vyššího v ku jsou v tšinou samostatní a zachovávají si psychickou kondici až do posledních dn
svého života, jak uvádí „Dlouhodobý program zlepšování
zdravotního stavu obyvatelstva
R Zdraví 21“ vydaný v roce 2003 Ministerstvem
zdravotnictví R. Z dosavadních odborných poznatk vyplývá, že u osob nad 75 let v ku vzr stá poptávka po sociálních službách spojená s postupn
se objevující závislostí na
pomoci druhé osoby, která p ichází asto z d vod onemocn ní, která mohou být jak psychická, tak somatická, ale také z d vod senior
sociálních a ekonomických. Disabilita
je asto zp sobena specifickými zdravotními problémy. Sou asn
dána pom rem mezi zdatností
je však
lov ka a nároky jeho prost edí. Smyslový nebo
pohybový deficit a z toho plynoucí ztrátu sob sta nosti lze ešit zlepšením funk ního stavu (lé bou choroby, fyzioterapií a ergoterapií) nebo snížením nárok
prost edí
a lepší koordinací podp rných služeb ( nap . metodou komunitního plánování).. Demografické trendy signalizují, že senior ve v ku 65 až 79 let bude po roce 2010 výrazn
p ibývat. P edpokládá se,
že v budoucnosti budou velmi sta í lidé
(80+) delší dobu samostatní a intenzivní pé e se bude stále více zam ovat na záv re nou
ást života. Se vzr stajícím po tem senior
bude proti dnešku více
starých lidí pot ebovat intenzivní pé i a podporu v d sledku ztráty samostatnosti. Zelená kniha Evropské komise „Nová mezigenera ní solidarita jako odpov
na
demografické zm ny“ vymezuje skupinu obyvatel starší generace na základ d lení Eurostatu podle v kových kategorií na : 1.
starší pracovníci (55-64 let),
2.
senio i (65-79 let), 11
3.
velmi sta í lidé (80+).
Pro ú ely návrhu koncepce transformace ústavní sociální pé e pro seniory pracujeme s pojmem „senior“ v širším pojetí. Jedná se o osoby ve v ku 65+, kte í jsou v d sledku zdravotního postižení a nebo z d vod
sociálních odkázáni na
podporu druhé osoby, rodiny nebo spole nosti, a to s d razem na zachování jejich d stojnosti a podílu na spole enském život . Praxe rovného p ístupu k senior m je narušena celkovým nastavením spole nosti ve vztahu ke starým lidem, které se vyzna uje deformovaným pojetím stá í
jako
ošet ovatelsko
-
sociálního
a preferováním ústavnictví a centráln
problému,
ageismem,
gerontofobií
ízených služeb. P esto má spole nost
potenciál k d stojné úrovni a ú elnosti služeb. Vzd lávání, osv ta a informovanost spole nosti se stanou jedním z iniciálních krok transformace. Hlavním cílem koncepce podpory transformace sociálních služeb pro seniory je podpora postupné restrukturalizace a humanizace
ústavních za ízení sociálních
služeb a podpora takových služeb, které umožní senior m co nejdéle z stat v jejich p irozeném prost edí a podpo í zachování jejich osobní autonomie. P irozené prost edí nelze pojímat jen jako vlastní domácnost, v rámci níž se nezávislost seniora asto omezuje na možnost rozhodovat o mí e pomoci ze strany agentur zajiš ujících úklid, pop . poskytování zdravotní i sociální pé e. P irozené prost edí je nezbytné chápat jako životní prostor, který p edstavuje krom
bydlení samotného, zejména
rodinné vazby a sí sociálních kontakt vázaných na dané místní spole enství. Díky podpo e sociální služby vycházející z individuálních pot eb uživatele , tak m že senior žít kvalitním a plnohodnotným životem ve vlastním domov .
Bariérou pro život seniora v p irozeném sociálním prost edí je nedostate n dostupná sí terénních a ambulantních sociálních služeb. Klient, pe ující osoby a rodina bývají nedostate n informováni o vhodných alternativách ešení nep íznivé sociální a zdravotní situace. Pé e o seniora je d lena mezi rodinu a mezi formální organizace, a velikost tohoto podílu je variabilní. Velké procento pé e o seniory je v sou asnosti zajiš ováno ústavní sociální pé í. Významným problémem jsou velká ústavní za ízení bez individuální pé e a podpory zam ené p ímo na klienta. Umíst ní do ústavního za ízení
asto znamená ztrátu autonomie (nezávislosti),
ztrátu motivace k r zným innostem, které byly d íve sou ástí každodenního života.
12
Adapta ní mechanismy jsou ve starším v ku zna n oslabené. V t chto za ízeních je velmi obtížné napl ovat moderní principy poskytování sociálních služeb a metod sociální práce zaru ující dodržování lidských práv a z hlediska trvalé udržitelnosti a rozvoje je nutné se zam it na malá za ízení primárn
zam ená na poskytování
individuální pé e . Prioritou politiky sociálních služeb pro seniory je zkvalit ovaní a sociálních služeb pro seniory a to zejména v oblasti sociáln
integrace
zdravotní. Nabízené
služby musí být dopln ny aktivitami napl ujícími další pot eby uživatel , jako jsou nap íklad aktivity kulturní a duchovní. Politiku sociálních služeb je nutné zam it i na podporu pe ujících, tedy zejména
rodiny.
Podpora
by
m la
informovanosti a vzd lávání pracovník
vycházet
z oblasti
dostate né
obecné
sociálních služeb, kte í budou schopni
poskytnout pe ujícím podporu a pomoc. Transformace sociálních služeb pro seniory musí probíhat v n kolika provázaných a koordinovaných krocích tak, aby byly zohledn ny pot eby a zájmy všech zainteresovaných stran, zejména uživatel služeb a jejich rodiny. Vlastní pé e o seniory musí být zajiš ována domácími pe ujícími, terénními a ambulantními sociálními službami a humanizovanými sociálními službami pobytového typu (nízkokapacitní pobytové za ízení, podpora samostatného bydlení). Specifické podmínky je pot eba zohlednit u zvlášt ohrožené a stále po etn jší skupin senior – lidí s omezenými rozumovými a vyjad ovacími schopnostmi, nap . senior trpících r znými formami demence, u kterých je v pobytových za ízeních nejvyšší riziko nerespektování práv a nepochopení jejich individuálních pot eb. Pro
stávající
residen ní
za ízení
a
jejich
obyvatele
v procesu
deinstitucionalizace bude klí ové zam ení na humanizaci služby, to znamená p edevším p iblížení podmínek b žnému životu v p irozeném prost edí, snižování závislosti na pé i, zkvalit ování poskytovaných služeb a vznik a rozvoj program a projekt prevence institucionalizace.
3.3 Koncepce podpory transformace ústavní sociální pé e pro osoby se zdravotním postižením
13
Cílem transformace ústavní sociální pé e pro osoby se zdravotním postižením, p edevším mentálním a duševním, je vytvo it koordinovanou sí služeb pro uživatele
umož ujících život v p irozené komunit
a minimalizovat dosud
preferovaný zp sob poskytování sociální služby prost ednictvím ústavní sociální pé e. V souladu s právem každého
lov ka na kvalitní život
v ostatních zemích EU
umožnit lidem se zdravotním postižením žít
je je nutné
a také s vývojem
v p irozené komunit s podporou vycházející podle individuální míry a rozsahu jejich pot eb. Znamená to p edevším zm nu ve sm ování investic od ústavní sociální pé e k podpo e terénních a ambulantních služeb, zam ení se na humanizaci stávajících pobytových za ízení a jejich postupné „rozpoušt ní“ do p irozené sít služeb v komunit . P esm rování investic by m lo vycházet z principu podpory takových sociálních služeb, které umožní lidem dosud užívajícím institucionalizovanou ústavní pé i návrat do p irozených komunit a navazovat na rozvoj regionálních plán rozvoje sociálních služeb. Je nutné umožnit lidem se zdravotním postižením, kte í budou závislí
na pomoci jiné osoby, využít takovou sociální službu, která je
z p irozené komunity nevy lení, jak se to d je v p ípad ústavní sociální pé e. Místo výstavby nebo nákladné rekonstrukce stávajících ústavních za ízení budou finan ní zdroje sm rovány k podpo e vzniku chrán ných byt a dom v p irozené zástavb . Humanizace stávajících pobytových za ízení znamená zm nu v zam ení se na uživatele služby
jako individuality a z toho plynoucích
inností. Ú inným
nástrojem v individualizaci pé e jsou standardy kvality v sociálních službách, jejichž proces zavád ní je t eba podporovat p edevším v oblasti ústavní sociální pé e. P i d sledném napl ování princip k pozitivním zm nám
kvality v sociálních službách, bude docházet
v odbornosti, kvalit
a individualizaci poskytované služby.
V p ístupu k uživateli se bude m nit pom r mezi pé í a podporou ve prosp ch podp rných
inností. Podpora vede
lov ka k možnosti využití vlastních kapacit
a sebeaktivaci, pé e naopak m že zvýšit závislost podpory
závisí
na
skute ných
pot ebách
lov ka na pe ovatelích. Míra
lov ka,
vychází
z jeho
úrovn
psychomotorického vývoje, kvalitní odborné diagnostiky, poznání jeho osobnosti a cíl vytvo eného osobního plánu rozvoje. Jedním z prvních krok , které je nutné ud lat je p ehodnocení d ležitých aspekt situace každého jednotlivého uživatele sociální pé e. P ehodnocení by m lo prob hnout formou na lov ka orientovaného individuálního plánování, které vychází 14
z osobních p edstav uživatele a ze zjišt né míry a formy pot ebné podpory. Následným krokem by m lo být prov ení diagnóz a medikace všech sou asných uživatel ústavní sociální pé e (diagnostika u lidí s mentálním postižením vychází ze základních atribut
kvalitní diagnostiky, obsahuje diagnostiku neurologickou,
psychiatrickou, psychologickou, pedagogickou a sociální a stanovení úrovn psychomotorického vývoje). Na základ
této diagnostiky musí být vytvo eny plány
pé e a podpory, které by m li odrážet osobní p edstavu jednotlivých uživatel vlastním život
i jejich individuální pot eby a které budou sou asn
o
podporovat
sociální za le ování a b žný styl života, stimula ní plány psycho-motorického vývoje, plány terapeutického p sobení a posouzení možnosti a zp sobu
školní
docházky nebo individuálního vzd lávání (v etn jeho zajišt ní) a možnosti p ípravy uživatel na zam stnání a následné zajišt ní zam stnání. Dalším nezbytným krokem je revize napl ování lidských a ob anských práv uživatel , zejména ve vztahu ke zp sobilosti k právním úkon m a ve vztahu k opatrovnictví. V
eské republice se stalo b žnou zvyklostí zbyte né omezování
ob anských práv lidí s mentálním postižením – uživatel
pobytové sociální pé e.
Jsou zbavováni zp sobilosti k právním úkon m a opatrovníkem bývají ustanovena za ízení, jejichž služby využívají. Tento stav si vyžaduje pozornost a revizi. „Rozpoušt ní“ ústavní pé e do p irozené sít
služeb v komunit
spo ívá
v podpo e rozvoje služeb, které umožní svým uživatel m nejvyšší možnou míru variabilního života, srovnatelného s vrstevníky. Jde p edevším o služby chrán ného bydlení, osobní asistence a také služby podpory samostatného bydlení. Nedílnou sou ástí tohoto procesu je zajišt ní následných podp rných ob anských
služeb,
poskytovaných lov ku se zdravotním postižením p ímo v p irozené komunit . Tyto služby programov
pomáhají klient m na cest
k za azení do b žné spole nosti.
Rozvoj chrán ného a podporovaného bydlení p edpokládá zvýšení zájmu místních spole enství o své ob any se specifickými (zvláštními) pot ebami. Proces transformace je nutné dále podpo it dostate nou publicitou daného problému a
uspo ádáním informa ní kampan . D ležitou aktivitou je vytvá ení
finan ních nástroj (zejména pocit
podporujících p ekonávání souvisejících negativních dopad
ohrožení ztrátou zam stnání u sou asných pracovník
ústav
sociálních služeb). U t ch klient , kte í již mají schopnosti samostatn bydlet je nutné co nejd íve zajistit samostatné bydlení. Umíst ní uživatel do bytových jednotek musí odpovídat 15
všeobecn
uznávaným normám ubytování v domech v b žné zástavb . V p ípad
lidí, kte í pobývali delší dobu v ústavním za ízení, je nutné
na celý proces
vypracovat plány jejich osobního rozvoje a za le ování do komunity a analýzu rizik. Tyto plány umožní hladký pr b h postupného opoušt ní „ústavního“ pe ujícího prost edí, prost ednictvím p edem naplánovaných postupných krok , kladoucí zvyšující nároky na samostatnost lov ka. Vlastní p íprava na za len ní uživatele do komunity obsahuje i prvky p ípravy terénu na facilitované p ijetí vyžadující spolupráci s ve ejnými institucemi a se sítí ob anské vybavenosti. Již dnes je jasné, že ur itá ást uživatel
bude pot ebovat pé i residen ních
služeb. Tyto služby musí být poskytovány tak, aby se p irozenému prost edí co nejvíce p ibližovaly. Požadavek na p iblížení je charakterizován p edevším malou kapacitou za azení (snížit kapacitu za ízení v souladu s dobrou praxí EU tj. 36 uživatel ), vybavením (za ízení ani oble ení personálu nesmí p ipomínat nemocnici),
režimem
a
zp sobem
a umíst ním v b žné zástavb .
života
klient
(individualizovaný
režim)
Vždy i u t chto služeb musí být centrem zájmu
uživatel. Cílovým stavem integrace do spole nosti je respektování práva ob ana – právo uživatele sociálních služeb na rovné p íležitosti a možnost svobodného rozhodování o otázkách b žného života. Obec v procesu transformace bude garantem sociálních služeb a bude mít inicializa ní roli. Obec m že pro zajišt ní služeb využít i jiné subjekty, ale vždy se jedná o zákonnou povinnost obcí, pop ípad kraj , tyto služby zajistit. Ze stávajících ústav
sociální pé e vzniknou nová za ízení, která budou
garantovat poskytování p im ených služeb pro klienty a budou iniciovat vznik regionálních služeb pro lidi se zvláštními pot ebami. D ležitý úkol budou mít za ízení také v obhajob práv lidí s postižením. Prost ednictvím plánování sociálních služeb, bude vytvo en koordinovaný systém služeb, umož ujících život v p irozené komunit
a dostupný pro všechny
pot ebné. St edn dobé plány rozvoje sociálních služeb by m ly zajistit, aby sí sociálních služeb zahrnovala všechny nezbytné prvky umož ující lidem s postižením setrvat, nebo se vrátit do p irozeného prost edí. Komplex služeb by m l zahrnovat zejména terénní služby typu raná pé e, osobní asistence nebo podpora samostatného bydlení, r zné typy odleh ovacích služeb, pobytové služby typu chrán ného bydlení,
16
služby podporující pracovní uplatn ní, kombinující zdravotní a sociální služby jako je home care. Proces transformace je asov
náro ná akce, a i v ústavu, který má zájem o
realizaci postupných zm n, bude trvat léta. Z tohoto d vodu bude t eba za ít se zm nami poskytování služeb i v rámci samotného ústavu pro obyvatele, kte í zde z stanou déle. Jde zejména o r zná opat ení zvyšující míru soukromí obyvatel, napln ní lidských i ob anských práv, programy podpory sob sta nosti, možnosti zapojení do místního a ekonomického života obce atd. 3.4 Možné p ekážky realizace procesu transformace ústavní sociální pé e v eské republice Vlastní transformace sociálních služeb má zejména t i zásadní p ekážky. Jsou to obavy z nedostatku finan ních prost edk na provedení transformace, odpor proti zm n a otázky využití stávajících ústavních za ízení. 3.4.1 Obava z nedostatku finan ních prost edk na proces zm ny I když je možné p edpokládat, že vlastní výsledek transformace p inese úspory v celkovém rozpo tu sociálních služeb,
samotný proces transformace m že ve
svých po áte ních stádiích znamenat navýšení náklad . Jedná se zejména o vstupní náklady p i vytvá ení nových služeb, na financování nemovitostí, ze kterých postupn budou uživatelé odcházet a ješt p ípadn
nedojde k jejich jinému využití nebo prodeji, a
i financování podp rných program . Tyto náklady však bude možné
minimalizovat, a to zejména d sledným plánováním rozvoje sociálních služeb v daném regionu metodou komunitního plánování. Do finan ních kalkulací je také nezbytné zapo ítat možnou zm nu tok jednotlivc
finan ních prost edk
závislých na v li
pobírajících p ísp vek na pé i, která m že i bez procesu transformace
výrazn zm nit situaci v p íjmové oblasti n kterých pobytových za ízeních. 3.4.2 Odpor ke transforma ní zm n První dot enou skupinou lidí, kterým transformace zm ní život, jsou vlastní uživatelé sociálních služeb a jejich rodiny. Uživatelé však nemusí ve všech p ípadech 17
vnímat transforma ní snahy jako pozitivní. neznalost jiných typ
astá nedostate ná informovanost nebo
sociálních služeb m že v uživateli vyvolávat obavy ze ztráty
stávajících životních jistot.
Pro uživatele je velmi obtížené si v t chto p ípadech
p edstavit n co neznámého a odlišného a tato obava m že v uživateli vyvolat velké úzkosti a zesílit vazbu na stávající typ služby, a je jeho kvalita jakákoli. Z tohoto d vodu je nutné sm ovat prvotní úsilí spole nosti k práci s touto obavou a posílit pocit jistoty v celém procesu. Stejn tak musí být pracováno s rodinou, která nemusí být p ipravena, možná ani schopna p ijmout svého handicapovaného lena zp t do rodiny, navíc jako rovnoprávného lena. Pro tento požadavek není spole né bydlení, jak by se mohlo na první pohled zdát, podmínkou, nebo v tšina klient se u í žít ve vlastní domácnosti. Je vhodné se zam it mimo jiné na individuální práci sociálního pracovníka, zam stnanc ústavu, ze kterého se handicapovaný len rodiny vrací, i dalších osob s rodinou i klientem. Transformace zásadním zp sobem zm ní život nejen samotným uživatel m, ale také personálu sou asných za ízení a lidem v jejich okolí i celé spole nosti. I když navržená opat ení po ítají s udržením nebo dokonce s navýšením pracovních míst v regionech, mohou být p esto vnímána jako práci ohrožující a proto personálem odmítána. Zásadní skute ností m že být také to, že v n kterých oblastech je v jednom ústavu v pracovním pom ru i n kolik
len
z jedné rodiny,
která je tak na p íjmech z této práce životn závislá. Transformace se tak pro celé rodiny stává významnou hrozbou. A p itom
práv
kvalitní personál je nosným
segmentem celého transforma ního procesu. Neopomenutelnou sou ástí za átku celého procesu musí být práce s personálem, jeho vzd lávání a p esv d ování o smyslu a d ležitosti procesu transformace. Podpora bude sm ovat nejen k zam stnanc m, ale i na vznik podnikatelských aktivit v oblasti poskytování sociálních služeb nap . osobní asistence, pe ovatelská služba. Rozvíjet by se m ly také
další návazné služby ve ejného zájmu, jako
nap íklad
údržba nebo
administrativní služby. Vedle pracovník
a
jejich rodin se m že strach z negativních dopad
transformace projevit i u ostatních lidí z okolního obyvatelstva. Nap íklad živnostníci, profitující z velké koncentrace lidí okolo za ízení, mohou být procesem ohroženi. Strach ze ztráty r zných jistot i výhod mohou vyvolat silný odpor, projevující se v místních iniciativách. kampa
Tento odpor m že významn
omezit ú inná mediální
zam ená na místní obyvatele a vyvracející jejich obavy. V plánech 18
transforma ních proces
v jednotlivých lokalitách bude nutné pamatovat i na
podp rná opat ení tyto dopady zmír ující. innost obcí by m la být soust ed na na sociální práci, zejména v oblasti poradenství, která pomáhá lidem v nep íznivé sociální situaci s d razem na sociáln právní pomoc, ochranu a obhajobu. 3.4.3 Otázky využití stávajících ústavních za ízení Další otázkou, která se m že p i procesu transformace institucionální pé e objevit, je využití stávajících ústavních za ízení. Tato za ízení jsou asto modernizovaná, nov vybudovaná, p estav ná
i nov
vznikající. Jako možná
ešení se nabízejí
následující varianty: Je možné je prodat, zm nit ú el užití (hotely, kancelá ské prostory, agentura sociálních služeb a jiné), pronajímat nebo zbourat. 4. CÍLE A OPAT ENÍ Základními principy transformace, které jsou spole né ob ma cílovým skupinám, jsou - princip humanizace, princip individualizace a princip služby v p irozeném prost edí lov ka. 4.1
Cíl 1 - Zvýšit informovanost o procesu transformace institucionální pé e
pro osoby se zdravotním postižením a seniory Opat ení: 4.1.1 P ipravit všeobecnou mediální kampa o procesu transformace institucionální pé e zam enou zejména na tyto oblasti: život doma i v komunit , život v ústavu, humanizace, lidská a ob anská práva, d stojnost, kvalita služby. Kampa
bude zam ena na ve ejnost, ve ejnou správu, poskytovatele
sociálních služeb a souvisejících služeb. Poskytovat informace o transformaci institucionální pé e prost ednictvím sou asných residen ních za ízení, organizací.
19
stejn
tak prost ednictvím zájmových
Provede:
MPSV
Termín: 2007-2008
Odhad finan ního dopadu na státní rozpo et: 30 mil. K 4.1.2 Uspo ádat 2 celostátní konference k procesu transformace institucionální pé e pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Provede:
MPSV
Termín: 2007-2008
Odhad finan ního dopadu na státní rozpo et: 1 mil. K 4.1.3 Zajistit vzd lávání poskytovatel
sociálních služeb, zadavatel
a dalších
subjekt v procesu transformace institucionální pé e pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Provede:
MPSV
Termín: 2007-2008
Odhad finan ního dopadu na státní rozpo et: 15 mil K 4.1.4 Provést výzkum stavu institucionální pé e v
eské republice, zam ený na
skladbu uživatel a užívání restriktivních opat ení. ¨ Provede:
MPSV
Termín: 2007-2008
4.1.5 Zm nit složení údaj sledovaných ve statistickém sledování, které provádí a prost ednictvím statistických ro enek zve ej uje MPSV . Provede: MPSV CR 4.2
Termín 2007
Cíl 2 Vytvo it systém vertikální a horizontální spolupráce mezi všemi
dot enými subjekty (relevantními aktéry) procesu transformace institucionální pé e (jedná se zejména o následující subjekty: státní správa a samospráva, poskytovatelé sociální služeb, uživatelé sociálních služeb, sociální partne i) Opat ení: 4.2.1. Zapracovat problematiku deinstitucionalizace a humanizace služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením do konceptu celoživotního vzd lávání ú edník regionální a místní správy. Provede:
MPSV ve spolupráci s MV
20
Termín: 2008
4.2.2 Vypracovat metodiku zam enou na aktivity vycházející problematiky transforma ního procesu. Provede:
MPSV
Termín: 2008
Spolupráce: státní správa a samospráva, poskytovatelé sociální služeb, uživatelé sociálních služeb, MMR, MZ, MŠMT, MF 4.2.3 P ipravit systém
poskytování metodické podpory v procesu transformace
institucionální pé e pro osoby se zdravotním postižením a seniory poskytovatel m a zadavatel m sociálních služeb . Provede:
MPSV
Termín: 2007
4.2.4 Vytvo it koordina ní a expertní platformu složenou ze zástupc relevantních subjekt Provede:
ur enou k podpo e procesu transformace. MPSV
Termín: 2007
4.2.5 Vytvo it domácí a zahrani ní p íklady dobré praxe a efektivní systém vým ny zkušeností a odborných poznatk z oblasti humanizace. Provede:
MPSV
Termín: 2007-2013
Odhad finan ního dopadu na státní rozpo et: 1 mil. K ro n 4.2.6 Vytvo it
manuál dobré praxe v oblasti architektonického ešení exteriéru
a interiérového za ízení prostor , kde lidé se zdravotním postižení a senio i žijí. Provede:
MPSV
Termín: 2008
Spolupráce: kraje, MMR Odhad finan ního dopadu na státní rozpo et: 2 mil. K 4.2.7 Vytvo it systém podpory program
usnad ujících sociální za le ování
v konkrétních komunitách. Provede:
MPSV
Termín:2007-2013
4.2.8. Zapracovat problematiku deinstitucionalizace a humanizace sociálních služeb do procesu st edn dobého plánování sociálních služeb. Provede:
MPSV
Termín:2007-2013 21
4.3 Cíl 3 Podpora poskytovatel dalších subjekt
sociálních služeb, jejich zam stnanc
a
p i transformaci institucionální pé e zejména sm rem
k poskytování sociálních služeb v souladu s individuálními pot ebami uživatel služeb prost ednictvím dota ních program . Opat ení: 4.3.1 Zam it investi ní dota ní programy tak, aby podporovaly výstavbu pouze pobytových za ízení s humanizujícími prvky, tj. zejména kapacita za ízení do 40 uživatel , umíst ní za ízení
v p irozené komunit
a dodržující soukromí
a zájmy jednotlivých uživatel a to formou výstavby nových nebo rekonstrukcí starých za ízení Provede:
MPSV
Termín: pr b žn od 2008
Spolupráce: kraje, regionální rady 4.3.2 Zam it dota ní programy tak, aby podporovaly rozvoj terénních a ambulantních služeb, které umož ují uživatel m setrvání v p irozeném prost edí. Provede:
MPSV
Termín: 2007–2013
4.3.3 Provést analýzu státní dota ních program
a program
financovaných z EU
zam ených na cílové skupiny s cílem sjednotit p ístup jednotlivých resort v rámci ešené problematiky. Provede:
MPSV
Termín: 2007
Spolupráce: kraje, regionální rady, MMR 4.4
Cíl 4 Podporovat proces zkvalit ování životních podmínek uživatel
stávajících ústavních za ízení sociální pé e Opat ení: 4.4.1 Podporovat proces zavád ní standard kvality do za ízení sociálních služeb. Provede:
MPSV
Termín: 2007–2013 22
4.4.2 Vytvo it systém (metodiku) individuálního posouzení situace uživatel stávajících pobytových za ízení za ú elem nalezení a uplatn ní možností zkvalitn ní jejich života. Provede:
MPSV ve spolupráci MZ a MŠMT Termín: 2007
4.4.3 Ve spolupráci s kraji zajistit dostupnost odborník , kte í budou schopni provád t odbornou diagnostiku – zejména neurologickou, psychiatrickou, psychologickou, sociální, pedagogickou. Provede: MPSV 4.5
Termín: 2007–2013
Cíl 5 Podpora napl ování lidských práv uživatel pobytových sociálních
služeb a jejich práva na plnohodnotný život srovnatelný s vrstevníky, žijícími v p irozeném prost edí. Opat ení: 4.5.1 V návaznosti na obnovení d sledné odborné diagnostiky u všech uživatel zrevidovat náhled na situace zbavování nebo omezování zp sobilosti k právním úkon m. Provede: MPSV ve spolupráci s MS
Termín: 2007–2013
4.5.2 Zpracovat právní a v cnou analýzu sou asného stavu praxe v procesu ustanovování opatrovnictví se zvláštním d razem na lidskoprávní oblast. Provede:
MS ve spolupráci s MPSV a Ú adem vlády – vládním
zmocn ncem pro lidská práva
Termín: 2007
4.5.3 Informovat soudy o procesech humanizace pobytových sociálních služeb a lidskoprávních aspektech s tím souvisejících. Provede: MS ve spolupráci s MPSV
Termín: 2007–2013
4.5.4 Vytvo it vzd lávací program zam ený na kvalitní výkon funkce opatrovníka. Provede:
MPSV ve spolupráci s MS
23
Termín: 2008
4.5.5 Vytvo it podp rný systém doprovázení uživatele pobytových sociálních služeb p i procesu opoušt ní služby a za le ování do života místního spole enství. Provede:
MPSV
Termín: 2008
5. FINAN NÍ DOPADY DO STÁTNÍHO ROZPO TU P edložená
Koncepce
eší
problematiku
v rámci
stávajících
rozpo t
jednotlivých resort . Finan ní dopady na státní rozpo et mají pouze n která opat ení a to v celkov odhadované výši 49 mil. K . S ohledem na ešené téma se p edpokládá nad rámec výše uvedeného odhadu maximální možné využití prost edk ESF. 6. MONITORING SYSTÉMU MPSV bude pr b žn vyhodnocovat pln ní cíl stanovených touto koncepcí. Zprávu o pln ní cíl na p íslušný kalendá ní rok bude vždy p edložena k 31. 1. následujícího roku vlád
R.
24
V VYPO ÁDÁNÍ P IPOMÍNEK
25
