Počet stran přílohy: 26
Moravskoslezský kraj
Koncepce podpory památkové péče v Moravskoslezském kraji na období 2010 - 2013
Odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
Obsah: 1. Úvod ……………………………………………….……………………………..…………………………………………… 3 2. Analytická část: 2.1.
Vymezení základních pojmů ……………………….…………….………………………………….…….. 4 2.1.1. Kulturní památky ………………………………………………….………..…………………………………. 4 2.1.2. Národní kulturní památky …………………………………………………………………………………... 7 2.1.3. Památky UNESCO ……………………………………………………………….………………..……………. 9 2.1.4. Památky „kulturní dědictví“ ………………………………………………………….………………………… 9 2.1.5. Plošně chráněná území ……………….……………………………..……..…………….…….…………….. 9
2.2.
Financování: 2.2.1. Finanční prostředky ze státního rozpočtu …………………………….………………………………….. 13 2.2.2. Finanční prostředky z rozpočtu Moravskoslezského kraje ……………..…………………………… 15
2.3.
SWOT analýza - stávající stav památkové péče v Moravskoslezském kraji 2.3.1. Silné stránky ……………………………………………………………………………………………………….. 17 2.3.2. Slabé stránky ……………………………………………………………………………………………………….. 17 2.3.3. Příležitosti ……………………………………………………………………… ………………………………… 18 2.3.4. Hrozby ………………………………………………………………………………………………………………. 18
3. Strategická část: 3.1.
Strategické vize a cíle rozvoje podpory památkové péče v Moravskoslezském kraji .….. 19
3.2.
Opatření – aktivity k dosažení cílů strategie …………………………………………………………… 19 3.2.1. Zachování a obnova památkového fondu na území Moravskoslezského kraje
………… 19
3.2.2. Podpora života v kulturních památkách ………………………………………………………………… 21 3.2.3. Rozvoj poznání památkového fondu na základě současného stupně vědění .………..…. 22
4.
3.2.4.
Industriální dědictví – nevyužitý potenciál kraje ….………………………………………………. 23
3.2.5.
Vytváření pozitivního obrazu památkové péče v kraji …………………………………………… 24
Závěr ……………………………………………………………………………………………………………………….. 25
Použitá literatura a prameny
……………………………………………..……………………………………………… 25
Příloha Přehled finančních nároků na rozpočet Moravskoslezského kraje pro realizaci Koncepce ……………. 26
2
1.
Úvod
Památková péče v podobě zásahů ze strany státní správy do vlastnických práv majitelů nemovitostí či movitostí byla v určité ucelenější podobě realizována a institucionalizována od 2. poloviny 19. století a jejím základním cílem bylo a je zachování a ochrana hmotného kulturního dědictví pro následující generace. Na zájem uchování významných hodnot vytvořených na území tohoto státu je pamatováno již v Listině základních práv a svobod, a to konkrétně v čl. 35 odst. 3 (citace): „Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.“ Právě míra možného omezení ze strany státu na území České republiky je zakotvena v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní památkové péči“) a souvisejících právních předpisech. Zásadním impulsem pro vytvoření tohoto koncepčního materiálu je jeden z cílů programového prohlášení Rady Moravskoslezského kraje v oblasti kultury, ve kterém se stanoví zpracování Koncepce podpory a rozvoje památkové péče a kultury, udržení a revitalizace národního a industriálního dědictví v Moravskoslezském kraji na období 2009 – 2013. Tvorba střednědobého krajského materiálu k problematice památkové péče s názvem „Koncepce podpory památkové péče v Moravskoslezském kraji na období 2010 – 2013“ (dále v textu jen „koncepce“) je podmíněna po legislativní stránce zákonem o státní památkové péči, konkrétně v ustanovení § 28a, kde se uvádí, že kraj v samostatné působnosti schvaluje koncepci podpory státní památkové péče v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice a po projednání s Ministerstvem kultury (pozn. poslední
státní koncepce v oblasti památkové péče měla účinnost do roku 2005 – Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005). Účelem tvorby koncepce je snaha analyzovat současnou situaci v oblasti památkové péče v našem regionu, poukázat na pozitiva i negativa oboru a na základě sumarizovaných podkladů, poznatků a zjištění navrhnout konkrétní opatření, kterými může kraj soudobý stav ovlivnit. V dokumentu bylo využito informací z praxe zaměstnanců obecních úřadů obcí s rozšířenou působností vykonávajících agendu na příslušných orgánech státní památkové péče a odborných zaměstnanců Národního památkového ústavu jako odborné organizace státní památkové péče. Koncepce reflektuje také informace z odborné literatury, webových stránek Ministerstva kultury a Národního památkového ústavu i informace získané či zpracované k řešené problematice úsekem památkové péče odboru územního plánování, stavebního řádu a kultury Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v předcházejícím období.
3
2. Analytická část: 2.1
Vymezení základních pojmů:
2.1.1. Kulturní památka Pojem kulturní památky definuje zákon o státní památkové péči v ustanovení § 2 odst. 1 následovně (citace):
„Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje Ministerstvo kultury České republiky (dále jen „ministerstvo kultury“) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a)
které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí
společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b)
které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.“
Dále v témže ustanovení v odstavci 2 se uvádí (citace): „Soubory věcí podle odstavce 1 se prohlašují
za kulturní památky, i když některé věci v nich nejsou kulturními památkami.“ Z výše specifikovaného vyplývá, že kulturní památkou se může stát věc, a to pouze věc v právním smyslu, jak ji vymezuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Ne vždy je náhled na kulturní památky mezi odbornou a laickou veřejností shodný. Laická veřejnost často vnímá jako památky především věci či objekty staré a výtvarně výrazné, přičemž význam z památkového hlediska mohou mít objekty, zařízení i různé terénní pozůstatky nejenom historické, ale i z doby nedávno minulé. Totéž platí o výtvarných či uměleckých hodnotách věcí. Kulturní památkou se stávají nejenom vrcholně umělecká díla, ale také věci lidové tvorby nebo řemeslné či umělecko řemeslné tvorby. Obecně se jedná o věci, na jejichž zachování pro budoucí generace společnost vyslovila jednoznačně zájem – věc byla prohlášena rozhodnutím Ministerstva kultury za kulturní památku. Významným hlediskem hodnocení konkrétního předmětu, stavby či jiné věci je jejich autenticita – hodnověrnost hmoty, formy, prostředí, … Památková péče dává přednost zachování památky na místě samém – in situ.
Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky (dále jen ústřední seznam), který vede odborná organizace státní památkové péče – Národní památkový ústav. Na
základě
výpisů
z ústředního
seznamu
vede
seznam
kulturních
památek
na
území
Moravskoslezského kraje Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury a ve svých územních obvodech vedou seznamy kulturních památek obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Zápisy do těchto seznamů se provádějí podle výpisů z ústředního seznamu. Volně přístupný soupis nemovitých kulturních památek (památek UNESCO, národních kulturních památek včetně památkových rezervací a památkových zón) lze najít na webových stránkách Národního památkového ústavu – MonumNet. Na základě badatelské činnosti a terénních
4
výzkumů a následného prohlášení za kulturní památky je seznam neustále doplňován o objekty a areály, které představují hodnotnou a nenahraditelnou součást kulturního dědictví. Tradičně bývá na území naší republiky, a na území Moravskoslezského kraje tomu tak také je, nejvíce zastoupena sakrální architektura, a to s bohoslužebnou funkcí – kostely, kaple, kapličky, kalvárie, …, ale i s funkcí jinou, např. obytnou, vzdělávací - fary a kláštery, špitály. Sakrální památky lze označit nejenom za nejčetněji zastoupené, ale také za druhově nejrozmanitější. Již od konce 19. století byla soustředěná pozornost věnována hradní a zámecké architektuře, o čemž svědčí i soupisy historických a uměleckých památek, a následně jejich zařazení mezi kulturní památky. Aktuálně je na území kraje evidováno 103 hradů a zámků, včetně zřícenin, jako kulturní památky. Z hradů k nejznámějším a hojně navštěvovaným patří hrad Hukvaldy a hrad Sovinec (v obou případech vlastník Moravskoslezský kraj). Mezi zámky a zámeckými areály se návštěvnické oblibě těší především zámky v Hradci nad Moravicí, Raduňi, Bruntále, Frýdku – Místku a Žerotínský zámek v Novém Jičíně. K vyhledávaným lokalitám lze přiřadit také zámecké parky zámků v Kravařích a Šilheřovicích, do povědomí veřejnosti zapsané na základě jejich využití jako golfové areály. Nejvíce vlivům času a přestavbám podléhají profánní – světské památky, jejichž majitelé reagují na požadavky současného života a na změny s ním spojené. Takové tendence lze sledovat u městské a vesnické architektury, určené k bydlení, ale i k hospodářským či jiným účelům – např. úřednickým (radnice), zdravotnickým, výchovným, sociálním, příp. spolkovému využití. Ambicí tohoto materiálu není uvedení výčtu všech druhů, typů či kategorií památek, pouze upozornění na různorodost památkového fondu. Co však v řešené lokalitě nelze opomenout, jsou technické a průmyslové památky. S regionem severní Moravy je neodlučitelně spojen těžký průmysl, což se odráží také v početném zastoupení industriálních památek v souhrnu kulturního dědictví regionu. Pro ilustraci lze dokladovat, že mezi kulturní památky byly zapsány následující doly: -
Důl Alexander, Ostrava – Kunčičky,
-
Důl Ignát/Jan Šverma, Ostrava – Mariánské Hory,
-
Větrná jáma č. 3, Ostrava – Mariánské Hory,
-
Důl Hlubina, Ostrava – Moravská Ostrava, (část národní kulturní památky)
-
Důl Jindřich, Ostrava – Moravská Ostrava,
-
Důl Jiří, Ostrava – Moravská Ostrava,
-
Důl Michal/Petr Cingr, Ostrava – Michálkovice, (národní kulturní památka)
-
Důl Anselm/Eduard Urx/Hornické muzeum, Ostrava – Petřkovice,
-
Důl Oskar/Lidice, Ostrava – Petřkovice,
-
Důl Odra, Ostrava – Přívoz,
-
Důl Jan-Marie, Ostrava – Slezská Ostrava,
-
Důl Jan Michal/Michálka, Ostrava – Slezská Ostrava,
-
Důl Terezie/Petr Bezruč, Ostrava – Slezská Ostrava,
-
Důl Louis/maršál Jeremenko, Ostrava – Vítkovice,
-
Větrná jáma Vrbice, Ostrava – Vrbice.
5
V regionu se nacházejí technické kulturní památky nejenom hornického charakteru, ale také památky hutnictví (typický reprezentant Vítkovické železárny – také národní kulturní památka), památky železniční dopravy (např. nádraží v Ostravě – Svinově, nádraží Ostrava – střed, nádraží v Opavě, nádraží v Bohumíně), památky chemického průmyslu (Moravské chemické závody v Ostravě Mariánských Horách, areál továrny bohumínských chemických závodů), památky textilního průmyslu (továrna na lněné a bavlněné nitě Grohmann a spol. v Markvartovicích – Široké Nivě, továrna na sukna Alois Larisch a synové v Krnově, továrna na stuhy a prýmky Franz Gablet v Krnově). Mezi technické památky jsou řazeny také mosty, větrné mlýny, vodní náhony, aj. Představu o počtu nemovitých kulturních památek na územích jednotlivých obcí s rozšířenou působností i šesti okresů v kraji lze získat na základě následující tabulky: Přehled nemovitých kulturních památek v Moravskoslezském kraji na území obcí s rozšířenou působností a okresech Okres
Nový Jičín
Bruntál
Opava
Ostrava
ORP Nový Jičín Bílovec Kopřivnice Odry Frenštát pod Radhoštěm Bruntál Rýmařov Krnov Opava Hlučín Kravaře Vítkov Ostrava Frýdek-Místek
Frýdlant nad Frýdek-Místek Ostravicí Jablunkov Třinec Karviná Bohumín Karviná Český Těšín Orlová Havířov Celkem nemovitých kulturních památek v MSK
Počet KP
% z KP v okrese
celkem KP v okrese
% z KP v MSK
138 36 209 94
26% 7% 40% 18%
46
9%
2%
132 115 185 238 38 32 41 322 216
30% 27% 43% 68% 11% 10% 11% 100% 71%
6% 5% 9% 12% 2% 2% 2% 16% 10%
35
12%
24 26 45 18 16 20 30
8% 9% 35% 14% 12% 16% 23%
523
432
349
322
302
129
2057
Zdroj: číselné údaje MonumNet k 31. 12. 2009
ORP – obec s rozšířenou působností MSK – Moravskoslezský kraj KP – kulturní památka
6
7% 2% 10% 5%
2% 1% 1% 2% 1% 1% 1% 1%
2.1.2. Národní kulturní památka Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany, tak zní definice pojmu národní kulturní památky v zákoně o státní památkové péči v ustanovení § 4 odst. 1. V kraji se v současné době nachází 14 národních kulturních památek a jejich souborů: Poř.
Národní kulturní památka
Od roku Rozhodnutí o prohlášení
1.
Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích
1978
Usnesení vlády ČSR č. 70/78 Sb. ze dne 24. 2. 1978 Nařízení vlády č. 147/1999 Sb. ze dne 16. června 1999
2.
Památník J. Á. Komenského ve Fulneku
1962
3.
Zámek Hradec nad Moravicí
2002
Usnesení vlády ČSR č. 251/62 Sb. ze dne 30. 3. 1962 Nařízení vlády č. 171/1998 Sb. ze dne 3. 6. 1998 Nařízení vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. března 2001
4.
Zámek Bruntál
2002
5.
Kaple sv. Kříže (tzv. švédská kaple) v Opavě
1995
6.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě
1995
7.
Důl Michal v Ostravě
1995
8.
Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna 2002 Vítkovických železáren v Ostravě
9.
Památník obětem nacistického teroru v Havířově-Životicích
1989
10.
Památník Rudé armády v Ostravě
1978
7
Nařízení vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. března 2001 Nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995 Nařízení vlády č. 336/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 262/1995 Sb. Nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995 Nařízení vlády č. 336/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 262/1995 Sb. Nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995 Nařízení vlády č. 336/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 262/1995 Sb. Nařízení vlády č. 422/2005 Sb. ze dne 29. září 2005, kterým se mění nařízení vlády č. 262/1995 Sb. Nařízení vlády č. 337/2002 Sb. ze dne 19. června 2002 Nařízení vlády č. 422/2005 Sb. ze dne 29. září 2005, kterým se mění nařízení vlády č. 337/2002 Sb. Nařízení vlády ČSR č. 55/1989 Sb. ze dne 19. 4. 1989 Usnesení vlády ČSR č. 70/78 Sb. ze dne 24. 2. 1978 Nařízení vlády č. 147/1999 Sb. ze dne 16. června 1999
11.
Památník partyzánského hnutí "Noční přechod" v Morávce
1978
12.
Liskova vila v Ostravě - Slezské Ostravě Budova bývalé přádelny s dílnou vzorkovny-dezinatura včetně strojního vybavení v areálu továrny Alois Larisch v Krnově Železniční motorový vůz M 290.001 – „Slovenská strela“
2008
13.
14.
2010
2010
Usnesení vlády ČSR č. 70/78 Sb. ze dne 24. 2. 1978 Nařízení vlády č. 147/1999 Sb. ze dne 16. června 1999 Nařízení vlády č. 170/2008 Sb. ze dne 28. dubna 2008 Nařízení vlády č. 50/2010 Sb. ze dne 10. února 2010 Nařízení vlády č. 50/2010 Sb. ze dne 10. února 2010
Z výše uvedené tabulky plyne, že v kraji byly na seznam národních kulturních památek jako souboru kulturního dědictví s hodnotou vysoce přesahující regionální význam, dokumentující nejdůležitější etapy dějin hmotné kultury, vědy a techniky, vzdělanosti a celkového společenského vývoje na území celé České republiky, zařazeni reprezentanti profánní, sakrální i industriální architektury, ale také objekty reflektující historické události a objekty mající přímý vztah k významným osobnostem české historie - J. Á. Komenský a František Palacký. V pořadí dvanáctá byla prohlášena za národní kulturní památku v roce 2008 vila JUDr. Eduarda Lisky stojící na Čedičově ulici ve Slezské Ostravě. Jedná se o obytný dům vyprojektovaný v roce 1935 a v roce 1936 postavený bratry Lubomírem a Čestmírem Šlapetovými. Předmětnou vilu lze označit za mimořádnou ukázku organické funkcionalistické architektury. V pořadí třináctou a čtrnáctou národní kulturní památkou se v Moravskoslezském kraji staly v roce 2010: budova bývalé přádelny s dílnou vzorkovny-dezinatura včetně strojního vybavení nacházející se v areálu bývalé továrny Aloise Larische, unikátní především zachování kompaktního vybavení dílny, a „Slovenská strela“ – železniční motorový vůz, jedinečný doklad hromadné dopravy, vyrobený v Tatře Kopřivnice a definitivně dokončený v roce 1936.
Zdroj: číselné údaje MonumNet k 31. 12. 2009
8
Ve výše uvedené tabulce jsou znázorněny počty národních kulturních památek v jednotlivých krajích České republiky s platností do počátku roku 2010 – modře nemovité kulturní památky, fialově movité kulturní památky. Moravskoslezský kraj se dělil do počátku tohoto roku v počtu národních kulturních památek o osmou a devátou příčku s Olomouckým krajem. Z celkového počtu 226 nemovitých národních kulturních památek v celé republice se v Moravskoslezském kraji nacházelo pouze 12, což bylo 5,3 %. Ze všech národních kulturních památek, nemovitých i movitých, prohlášených v České republice podíl národních kulturních památek situovaných v Moravskoslezském kraji činil 5,08%. Vláda na svém zasedání, konaném dne 8. 2. 2010, schválila návrh předložený ministrem kultury a obohatila seznam národních kulturních památek o 38 nových položek. Soubor nově prohlášených národních kulturních památek obsahoval 33 památek nemovitých a 5 movitých. Moravskoslezského kraje se tato skutečnost dotkla tím, že nově byla prohlášena budova bývalé přádelny s dílnou vzorkovny-dezinatura včetně strojního vybavení v areálu továrny Alois Larisch v Krnově jako nemovitá národní kulturní památka a železniční motorový vůz M 290.001 – „Slovenská strela“ jako movitá národní kulturní památka. Následuje aktualizovaná tabulka reflektující nově prohlášené národní kulturní památky.
Zdroj: - číselné údaje MonumNet ke dni 28. 2. 2010 - tisková zpráva MK ČR ze dne 8. 2. 2010
9
2.1.3. Památky UNESCO Na území kraje nebyla doposud žádná kulturní památka zařazena na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pouze Národním památkovým ústavem byly zpracovány podklady pro zápis do tohoto seznamu pro „Industriální soubory v Ostravě“. Jedná se o areály dokumentující různé vývojové etapy těžního a železářského průmyslu od konce 19. století do nedávné doby. Návrh zahrnuje tyto lokality: důl Anselm/ Eduard Urx – katastrální území Petřkovice, důl Michal/ Petr Cingr k.ú. Michálkovice, důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren - k.ú. Moravská Ostrava, k.ú. Vítkovice a větrnou jámu Vrbice – k.ú. Hrušov. Předmětný soubor areálů lze označit i z hlediska mezinárodního srovnání za ojedinělý. Zejména v areálu dolu Hlubina a vysoké pece a
koksovna Vítkovických železáren se dochovala zcela jedinečná názorná demonstrace kontinuálního propojení v jeden celek těžby uhlí včetně jeho zpracování a výroby koksu, dále výroby železa a oceli včetně dokladů vývoje výrobních technologií a strojního pohonu – zavedení výroby železa na bázi koksu, zavedení parních strojů, zavedení a rozšíření elektrických motorů. Pro Českou republiku je schválen ministrem kultury a v Paříži deponován plán prezentace kulturních památek. Tento oficiální dokument počítá se zařazením navrhovaného souboru ostravských technických památek do Seznamu UNESCO. Rada kraje na schůzi konané dne 2. 2. 2005 přijala usnesení, kterým doporučila „Industriální soubory v Ostravě“ k zápisu do tohoto prestižního seznamu.
2.1.4. Památky na evropském seznamu kulturního dědictví Evropská unie založila v roce 2008 seznam památek evropského kulturního dědictví. Cílem projektu bylo a je vytvoření sítě kulturních památek, přírodních nebo městských lokalit a významných pamětihodností,
vypovídajících
o
dějinách
a
evropském
dědictví. Navržené
české
památky
měly význam pro Evropu, pro její historii i rozvoj. Mezi prvními čtyřmi objekty, které byly na seznam zapsány z České republiky, byl také industriální soubor uváděný jako železárny Vítkovice. Jedná se o národní kulturní památku „důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren v Ostravě“. Na prestižní seznam se dostaly z České republiky ještě další tři památkové objekty. Jednou z nich byla Vysoká u Příbrami, která je neodlučně spojena s osobou skladatele Antonína Dvořáka, a dále architektura Zlína, která vyniká unikátní baťovskou architekturou. Čtveřici doplnil zámek Kynžvart spjatý s knížetem Metternichem.
2.1.5. Plošně chráněná území Aktivity v oblasti památkové péče se zaměřují nejen na zachování a ochranu kulturních památek, ale také na uchránění významných architektonických a urbanistických hodnot v územích. Zákon o státní památkové péči definuje jako kategorii plošně chráněného území památkovou rezervaci, památkovou zónu a ochranná pásma ke kulturní památce a národní kulturní památce, dále k památkové rezervaci a památkové zóně.
10
Památkovou rezervaci lze charakterizovat jako nejvyšší stupeň ochrany plošně chráněného území, přestože takové určení v zákonných ustanoveních se nenalezne. Prohlášením památkové rezervace směřuje k zajištění skupiny nemovitých kulturních památek v původní historické skladbě, příp. zajišťuje ochranu významné archeologické lokality. V městech byly památkové rezervace na území kraje vyhlášeny v Novém Jičíně, v Příboře a Štramberku. V daném území byly prohlášeny také vesnické památkové rezervace: v okrese Bruntál v obci Heřmanovice a v okrese Opava lokalita Lipina (část obce Štáblovice). Památková zóna je území sídelního útvaru nebo jeho části s menším počtem kulturních památek, historického prostředí nebo části krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Obecně se jedná o sídla či části sídel s velmi dobře zachovanou půdorysnou hmotovou strukturou (shoda s památkovou rezervací), ale s menším podílem architektonicky intaktně dochovaných staveb. U památkových zón není rozhodující vazba na určující skupinu kulturních památek tak, jako u památkových rezervací. Smyslem prohlášení památkových rezervací a památkových zón byla a je snaha zajistit, aby v rámci jejich hranic bylo chráněno prostředí sídla jako celku, aby zástavba v celém vymezeném území respektovala historický charakter sídla a jejich případné úpravy směřovaly k potvrzení daného charakteru a nápravě případných dřívějších nevhodných zásahů do staveb i prostředí v chráněné lokalitě. Pro srovnání rozsahu památkového fondu s ostatními kraji je uváděna následující tabulka a následně mapa kraje s vyznačením památkových rezervací a památkových zón v Moravskoslezském kraji. Přehled památkového fondu v České republice a v Moravskoslezském kraji
Nemovité kulturní památky Movité kulturní památky Národní kulturní památky Městské památkové rezervace Městské památkové zóny Vesnické památkové rezervace Vesnické památkové zóny Památky UNESCO Památka „kulturní dědictví“
Česká republika 40245
Moravskoslezský kraj 2057
% 5,1
Celkový počet není možno uvést – probíhá reidentifikace tohoto fondu 274
3370
-
14
5,11
40
3
7,5
253
18
7,11
61
2
3,27
211
6
2,84
12 4
0 1
0 25
Zdroj: - MonumNet ke dni 31.12.2009 - tisková zpráva Ministerstva kultury ČR ze dne 8. 2. 2010
11
Mapa památkových rezervací a památkových zón v Moravskoslezském kraji
Městské památkové rezervace: Nový Jičín
Příbor
Štramberk
Vesnické památkové rezervace: Heřmanovice
Lipina
Městské památkové zóny: Bílovec
Frýdek-Místek - Místek Opava
Bruntál
Fulnek
Ostrava – Moravská Ostrava
Brušperk
Hlučín
Ostrava – Poruba
Budišov nad Budišovkou Hradec nad Moravicí
Ostrava – Přívoz
Frenštát pod Radhoštěm Karviná
Ostrava – Vítkovice
Frýdek-Místek - Frýdek
Rýmařov
Odry
Vesnické památkové zóny: Karlova Studánka
Komorní Lhotka
Malá Morávka
Petrovice
Piskořov
Stará Ves – Žďárský potok
12
2.2
Financování
2.2.1. Finanční prostředky ze státního rozpočtu V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky může na její obnovu poskytnout ze státního rozpočtu příspěvek ministerstvo kultury buď přímo, nebo prostřednictvím krajského úřadu, nebo prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Tyto aktivity ministerstvo realizuje následujícími programy: a) Havarijní program, b) Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, c) Program záchrany architektonického dědictví, d) Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny, e) Program restaurování movitých kulturních památek, f)
Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností.
Posledně jmenovaný program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností je administrován teprve od roku 2008 a byl vyhlášen na obnovu památkového fondu tam, kde to efektivně a účelně neumožňují jiné programy ministerstva kultury. Finanční prostředky v programu jsou určeny na zachování a obnovu nemovitých kulturních památek, které se nacházejí mimo památkové rezervace a památkové zóny, nejsou národními kulturními památkami a nejsou ve vlastnictví státu. Také se nemusí jednat o kulturní památky v havarijním stavu. Následuje souhrnná tabulka, která zaznamenává celkově finanční prostředky ze všech výše uvedených programů v jednotlivých letech 2005 – 2009:
13
Přehledná tabulka sumarizuje finanční prostředky poskytnuté vlastníkům kulturních památek v Moravskoslezském kraji v rámci jednotlivých dotačních programů Ministerstva kultury v posledních pěti letech. Zdrojem dat byly výroční zprávy Národního památkového ústavu v jednotlivých letech. Přehled finančních prostředků z dotačních programů MK za období 2005 – 2009 v tisících Kč Název programu / Rok Havarijní program Program péče o VPR, VPZ a KPZ Program restaurování movitých KP Program regenerace MPR a MPZ Program záchrany architektonického dědictví Program podpory obnovy KP prostřednictvím ORP Celkem
2005 2 850
2006 3 398
2007 3 956
2008 4 615
2009 4 900
celkem 19 719
500
500
612
740
450
2 802
1 153
1 140
1000
1275
597
5 165
8 670
7 390
7 519
8 225
8 861
40 665
14 897
9 655
8 600
6 153
5 973
45 278
0
0
0
8 662
7 198
15 860
28 070
22 083
21 687
29 670
27 979
129 489
Vysvětlivky: KP – kulturní památka VPR – vesnická památková rezervace VPZ – vesnická památková zóna KPZ – krajinná památková zóna
ORP – obce s rozšířenou působností MPR – městská památková rezervace MPZ – městská památková zóna
14
2.2.2. Finanční prostředky z rozpočtu Moravskoslezského kraje Kraj poskytuje finanční pomoc na obnovu památkového fondu formou dotačního programu nebo formou individuálních dodací. Dotační program „Program obnovy nemovitých kulturních památek a památkově chráněných nemovitostí v Moravskoslezském kraji“, realizovaný již od roku 2004, bývá na každý rok vyhlašován radou kraje. Záměrem programu je záchrana a obnova významných kulturních památek v regionu, které jsou ve špatném technickém stavu a nutně potřebují opravit. Tyto památky přitom slouží veřejnosti k nejrůznějším účelům a přinášejí návštěvníkům především poznání a kulturní či duchovní zážitky. O peníze na opravy památek z dotačního programu se mohou ucházet pouze vlastníci kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky nebo majitelé nemovitostí nacházejících se na území památkových zón či památkových rezervací v Moravskoslezském kraji. Dotaci lze poskytnout nejen na opravu chátrajících historických budov, ale také na restaurování vzácných výtvarných děl jako jsou např. sochy nebo obrazy. Podpora je určena mimo jiné těm vlastníkům památek, kteří nemohou z vlastních zdrojů uhradit veškeré náklady spojené s opravami. Na záchranu kulturních památek v regionu poskytuje kraj ve výjimečných případech také individuální dotace. V letech 2008 - 2009 byly za účelem obnovy památek poskytnuty z krajského rozpočtu individuální dotace v celkové výši 6,4 mil Kč. Tyto finanční prostředky byly použity na záchranu jedenácti objektů nacházejících se v havarijním stavu nebo se jednalo o obnovu památek regionálního významu. V roce 2008 bylo podpořeno dotací osm kulturních památek v celkové výši 5,2 mil. Kč, v roce následujícím tři památky v částce 1,2 mil. Kč. Z níže uvedené tabulky, která vypovídá o základních údajích předmětného programu, vyplývá, že celková finanční částka vkládaná krajem do programu se šest let neměnila a činila 8,2 mil. Kč (odchylky vznikly nedočerpáním či vracením části dotací).
15
Program obnovy kulturních památek a památkově chráněných nemovitostí v Moravskoslezském kraji v letech 2004 - 2009
rok
celkový celkový počet požadavek žádostí o dotaci v Kč
celkové celkové plánované plánované celkové poskytnutá podpořené náhradní vyřazené nepodpořené plánované finanční náklady náklady žádosti žádosti žádosti žádosti náklady podpora podpořených nepodpořen. celkem celkem celkem celkem projektů projektů projektů v Kč v Kč v Kč v Kč
2004
78
27 512 363
60 618 408
24
7 420 300
16 295 252
45
9
54
44 323 156
2005
63
19 433 186
47 627 428
27
8 143 000
17 218 484
28
8
36
30 408 944
2006
70
24 042 342
54 868 452
24
8 200 000
16 949 302
31
15
46
37 919 150
2007
80
27 983 200
61 169 042
22
8 200 000
18 289 733
57
1
58
42 879 309
2008
65
23 189 000
46 164 791
23
8 200 000
16 649 128
42
0
42
29 515 663
2009
56
21 413 486
46 727 350
24
8 132 548
19 114 766
28
4
32
27 612 584
celkem
412
143 573 577
317 175 471
144
231
37
268
212 658 806
48 295 848 104 516 665
2.3. 2.3.1.
SWOT analýza - stávající stav památkové péče v Moravskoslezském kraji Silné stránky
1. Početně a poměrně pestře zastoupený památkový fond odrážející vývoj kraje v různých formách hmotné kultury
2. Značná koncentrace technických památek těžního a hutního průmyslu, který přinesl části regionu zásadní rozvoj
3. Jedinečnost souboru dochovaných dřevěných kostelů a dřevěné lidové architektury (Guty, Hněvošice, Kunčice pod Ondřejníkem, Hodslavice, …)
4. Archeopark Chotěbuz – ojedinělé kulturně vzdělávací centrum 5. Stabilizační efekt využívaných památkově chráněných objektů na služby a zaměstnanost 6. Zázemí oboru v letité existenci odborných institucí v kraji (muzea, archivy, …) 7. Stabilizovaný systém orgánů a organizací státní památkové péče 8. Multiplikační efekt vkládaných financí kraje při obnově kulturních památek 9. Atraktivita památkového fondu pro cestovní ruch a propagaci kraje 2.3.2. Slabé stránky 1.
Nezpracované výsledky reidentifikace památkového fondu – nejistota u rozsahu prohlášených kulturních památek i plošně chráněných území
2.
Nejmenší počet zpřístupněných zámků v celé ČR ve srovnání s jinými regiony
3.
Nedostatek finančních prostředků na zachování a ochranu památkového fondu
4.
Absence historické sounáležitosti velké části obyvatel se svým bydlištěm a regionem
5.
Nedostatečná propagace kulturního dědictví a příkladných obnov památkově chráněných objektů
6.
Chybějící kvalifikované podklady pro rozhodování v oblasti památkové péče (SHP, pasparty, odborné studie, …)
7.
Doposud nevyjasněné vlastnické vztahy k některým chráněným objektům
8.
Setrvačnost názorů památkářů oproti dynamickému vývoji společnosti
9.
Absence památky UNESCO
2.3.3. Příležitosti 1.
Finanční zdroje EU v programovacím období 2007 – 2013
2.
Nevyužívané či nevhodně využívané památkově chráněné nemovitosti, revitalizace atraktivit a jejich zpřístupnění
3.
Sousedství Polska a Slovenska - spolupráce v ekonomické a kulturní oblasti
4.
Zpřístupnění technických památek, jejich komerční využití a zvýšení informovanosti o nich
5.
Potenciál výchovy odborníků na vysokých školách v kraji se zaměřením na obor samotný či přidružené obory
6.
Popularizace kulturního dědictví ve všech dostupných médiích
7.
Propagace kulturního dědictví v rámci cestovního ruchu mezi širokou veřejnost v ČR i zahraničí
8.
Zásadnější a širší poznání památkového fondu na základě současného stupně vědění
9.
Rostoucí zájem o jedinečné architektonické objekty
2.3.4. Hrozby 1.
Vylidňování center měst
2.
Zánik současného využití památek a jejich následné chátrání, např. u lidové architektury
3.
Nekoordinovaný rozvoj sídel a umísťování obchodních center do historických jader měst
4.
Laický a neodborný přístup k obnovám kulturních památek
5.
Nepříznivý obraz památkové péče ve společnosti
6.
Neefektivní financování záměrů směřujících k zachování kulturního dědictví
7.
Absence spolupráce odborníků na úseku veřejné správy v oblasti památkové péče
8.
Nekoncepčnost podpory v oblasti památkové péče
18
3.
Strategická část
3.1. Strategické vize a cíle rozvoje podpory památkové péče v Moravskoslezském kraji Při formulování cílů Koncepce podpory památkové péče v Moravskoslezském kraji na období 2010 – 2013 byla výchozím podkladem uvedená SWOT analýza a konkrétní zkušenosti odborných složek vykonávajících státní správu na úseku památkové péče. Kulturní dědictví nacházející se na území Moravskoslezského kraje patří k základním faktorům utvářejícím identitu kraje. Prostřednictvím movitých i nemovitých památek vytvářených po generace až do současnosti se přenáší nejenom materiální, ale také duchovní hodnoty našim nástupcům. Péče o kulturní dědictví náleží k významným úkolům Moravskoslezského kraje a patří mezi jeho priority. Rada kraje to deklarovala v Programovém prohlášení Rady Moravskoslezského kraje na volební období 2008 -2012 (Programu pro budoucnost) schváleném na jednání rady dne 18.března 2009. Strategickou vizí koncepce je podpora efektivního a hospodárného rozvoje péče o památkový fond na území Moravskoslezského kraje v časovém horizontu do konce roku 2013 a dále vytvoření příznivějších podmínek pro dlouhodobou a komplexní péči o památkový fond v kraji. S ohledem na šíři vytyčené obecně formulované vize může kraj na jeho naplňování participovat v roli:
iniciační – jako navrhovatel opatření podmiňujících naplnění obecného cíle,
koordinační – jako koordinátor procesů aktivit vedoucích k naplnění obecného cíle,
realizační – jako realizátor vlastních projektů zaměřených k naplnění obecného cíle.
Na základě zjištěných skutečností a poznatků byly navrženy následující specifické cíle strategie: 1. zachování a obnova památkového fondu na území Moravskoslezského kraje 2. podpora života v kulturních památkách 3. rozvoj poznání památkového fondu a jeho ochrany na základě současného stupně vědění 4. industriální dědictví – nevyužitý potenciál kraje 5. vytváření pozitivního obrazu památkové péče v kraji
3.2.
Opatření - aktivity k dosažení cílů strategie
3.2.1.
Zachování a obnova památkového fondu na území Moravskoslezského kraje a)
Dotační program
Podpora zachování a obnovy hmotného kulturního dědictví na území Moravskoslezského kraje formou dotačního programu každoročně vyhlašovaného radou kraje probíhá již od roku 2004. Z vyhodnocení celého předešlého období, ve kterém byl program administrován, vyplynulo, že o program je mezi vlastníky kulturních památek i nemovitostí, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se
19
v území s plošnou památkovou ochranou, zájem a jejich požadavky několikanásobně převyšovaly finance vkládané z rozpočtu kraje do tohoto programu. Po dobu šesti let nedocházelo k navýšení rozdělované kvóty, až v letošním roce byla částka navýšena z 8,2 mil. Kč na 10 mil Kč. S ohledem na tuto skutečnost a na dobré výsledky akcí, které byly podpořeny z programu, a mimo jiné i s ohledem na nárůst cen ve stavebnictví je navrhováno navýšení kvóty do dotačního programu každoročně o 1 milion
Kč. Navýšení
finančních prostředků
do
dotačního
programu
je také
v souladu
s Programovým prohlášením Rady Moravskoslezského kraje, ve kterém se zavazuje, že odpovídajícím způsobem na tuto oblast navýší výdaje v rozpočtu. Nároky na rozpočet kraje: 2010
10 mil. Kč (již v rozpočtu)
2011
10 mil. Kč
2012
11 mil. Kč
2013
12 mil. Kč
Předpokládaná participace: vlastníci kulturních památek a vlastníci nemovitosti, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se na plošně památkově chráněném území Očekávaný přínos: zlepšení kondice památkového fondu Moravskoslezského kraje, částečná kompenzace omezeného nakládání se svým majetkem vlastníky kulturních památek, zkvalitnění životního prostředí, v neposlední řadě i podpora podnikání b)
Podpora individuální akce v důsledku havarijního stavu památky nebo podpora projektů významných pro kraj
Cílem předmětného opatření by měla být záchrana ohrožených nemovitých kulturních památek efektivní a rychlou obnovou. Zkušenosti při administraci dotačního programu ukázaly, že rozsáhlejší obnova kulturní památky bývá prováděna vlastníky postupně i několik následujících let, což s sebou nese i zvýšené náklady na takovou obnovu. Pro zhospodárnění a zefektivnění obnovy významných částí architektonického dědictví by bylo možné podpořit vyšší finanční částkou žadatele o dotaci z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Podpora by směřovala na akce řešící havarijní stav památky nebo obnovu kulturních památek významných pro kraj a upřednostněny by byly projekty zaměřené na zpřístupnění kulturních památek veřejnosti, příp. veřejně přístupné objekty. Nároky na rozpočet kraje: 2010
0 mil. Kč
2011
5 mil. Kč
2012
6 mil. Kč
2013
7 mil. Kč
Předpokládaná participace: vlastníci kulturních památek Očekávaný přínos: zlepšení kondice památkového fondu Moravskoslezského kraje, částečná kompenzace omezeného nakládání se svým majetkem vlastníky kulturních památek, zkvalitnění životního prostředí, v neposlední řadě i podpora podnikání
20
3.2.2. Podpora života v kulturních památkách v kraji a)
Vytvoření aktuálního seznamu kulturních památek zpřístupněných veřejnosti
Moravskoslezský kraj lze charakterizovat jako region s nejmenším počtem zpřístupněných kulturních památek. Také image kraje je spojována spíše s průmyslem, než s kulturním bohatstvím země, avšak v kraji se nachází spousta významných a zajímavých památek či lokalit, které mohou oslovit jak obyvatele kraje tak i jeho návštěvníky, a to i ze zahraničí. Každý instalovaný objekt se snaží o své zviditelnění, avšak chybí centrální databáze, ze které by návštěvník získal komplexní informaci o zpřístupněných objektech v kraji. Příprava takového přehledu ve spolupráci s vlastníky památek by umožnila lepší orientaci při plánování a realizaci výletů či pobytů pro obyvatele kraje i návštěvníky kraje. Předmětná aktivita by měla příznivé dopady také do cestovního ruchu. Nároky na rozpočet kraje: webové stránky – bez finančních nároků vytvoření mapy a letáku – 300 tis. Kč Předpokládaná participace: KÚ MSK, oddělení kultury a památkové péče, muzea zřizovaná MSK, vlastníci kulturních památek, Národní památkový ústav Očekávaný přínos: zlepšení informovanosti široké veřejnosti a prezentace Moravskoslezského kraje, podpora cestovního ruchu b)
Spolupráce kraje s vlastníky kulturních památek při zapojování kulturního dědictví do života - podpora revitalizace kulturních památek
Pro každý objekt je ztráta využití cestou k jeho celkovému zániku. V kraji se nacházejí objekty památkového fondu, které v rámci životního cyklu přišly o svou původní funkci, případně zůstaly z různých důvodů bez „života“. Snahou kraje je mapovat takové kulturní památky a snažit se vlastníkům kulturních památek pomoci při hledání cesty z nelehké situace. Ve spolupráci s vysokými školami by bylo možné řešit konkrétní případy v rámci architektonických ateliérů či odborných prací z pohledu studentů nezatížených ustálenými konvencemi. Nároky na rozpočet kraje: dle konkrétních případů Předpokládaná participace: KÚ MSK, oddělení kultury a památkové péče, odborné instituce a vysoké školy v Moravskoslezském kraji, vlastníci kulturních památek Očekávaný přínos: zlepšení „kondice“ památkového fondu; využití nesnadno využitelných kulturních památek, ekonomické přínosy obecně, zatraktivnění oboru, podpora zájmu o obor a získávání praktických zkušeností v oboru u studentů vysokých škol
21
3.2.3. Poznání památkového fondu a jeho ochrany na základě současného stupně vědění a)
Příprava plánů obnovy pro národní kulturní památky ve vlastnictví MSK
Ve vlastnictví Moravskoslezského kraje je pět z celkového počtu čtrnácti národních kulturních památek (Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren v Ostravě – dva vlastníci; část památky - Důl Hlubina je ve vlastnictví Moravskoslezského kraje). Pro jednotlivé národní kulturní památky nejsou v současnosti zpracovány aktuální dokumenty, které by řešily potřeby provozu těchto památek s ohledem na požadavky památkové péče. V rámci jednotlivých záměrů jsou připravovány zamýšlené akce v souladu s památkovým zákonem a všemi platnými právními předpisy, avšak chybí komplexní materiál řešící vize, ke kterým by měly veškeré zásahy do nejvýznamnějších památek v kraji směřovat. Nároky na rozpočet kraje:
cca 100.000,- na jednotlivé NKP
Předpokládaná participace: KÚ MSK, oddělení kultury a památkové péče, příspěvkové organizace v oblasti kultury zřizované Moravskoslezským krajem, odborné instituce a vysoké školy v Moravskoslezském kraji Očekávaný přínos: odborný a systematický přístup k zamýšleným a nutným záměrům, optimalizace rozdělení finančních prostředků MSK, optimalizace využití NKP, zkvalitnění informací pro odbornou i laickou veřejnost b) Zvyšování profesní způsobilosti orgánů státní památkové péče v oblasti odborné ochrany památkového fondu V rámci metodické činnosti pořádá oddělení kultury a památkové péče odboru územního plánování, stavebního řádu a kultury každoročně tři tzv. metodické dny směřující k zajištění jednotného přístupu v rozhodovacích procesech na úseku památkové péče v kraji pro zaměstnance obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, kteří zajišťují výkon státní památkové péče na těchto úřadech pro dané správní obvody. Vzhledem ke kladné odezvě účastníků seminářů bude i nadále v dané aktivitě pokračováno, avšak do programu metodických dnů budou rovněž zařazovány příspěvky odborníků z oblastí odborné péče či ochrany památkového fondu, příp. odborníků na obnovu a restaurování kulturních památek či jejich částí. V součinnosti s vysokými školami a příslušnými odbornými institucemi (např. Slezské zemské muzeum v Opavě) připraví krajský úřad odborné semináře nebo workshopy, které by byly věnovány konkrétním odborným tématům – poznání památkového fondu či jeho odborné ochraně. Nároky na rozpočet kraje: 25.tis. Kč ročně Časový horizont: min. 1x ročně akce zaměřená na odbornou ochranu památkového fondu Participace:
oddělení kultury a památkové péče, ostatní krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností v Moravskoslezském kraji, vysoké školy, muzea a odborné instituce, příp. restaurátoři a odborníci s praxí obnovy kulturních památek
22
Očekávaný přínos: systematickou činností přispívat k zajištění jednotného přístupu z procesní i odborné stránky při rozhodování orgánů stání správy na úseku památkové péče, odborný profesní růst úředníků 3.2.4. Industriální dědictví – nevyužitý potenciál kraje a) Spolupráce při revitalizaci industriálních objektů v rámci operačního programu IOP Z Integrovaného operačního programu Ministerstva kultury ČR, Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje, v oblasti intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví (podporovaná aktivita 5.1b – Realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR) byla podpořena revitalizace tří objektů národní kulturní památky „Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren v Ostravě“ v areálu Dolní oblasti v Ostravě – Vítkovicích v celkovém finančním objemu 500 mil. Kč (ze 100 % hrazeno ze Strukturálních fondů EU). Konkrétně se jedná o rekonverzi objektu Energetické ústředny VI na interaktivní muzeum „Svět techniky“ se zachováním dobového vybavení včetně výukové části, přestavbu bývalého plynojemu na společenské a kongresové centrum s velkokapacitním multifunkčním sálem a restaurací a přebudování vysoké pece č. 1 na prohlídkovou trasu, na níž budou představeny a vysvětleny všechny technologické procesy související s bývalou výrobou v areálu průmyslového komplexu národní kulturní památky. Pro zdárnou realizaci předmětného projektu, která má stanoven termín realizace na období 12/2008-12/2013, bude nutná spolupráce všech zainteresovaných: projektantů, příslušného orgánu státní památkové péče, odborníků zabývající se industriálním kulturním dědictvím s vlastníky památky i neziskového zájmového sdružení právnických osob Dolní oblast Vítkovice, jako nositele projektu. Nároky na rozpočet kraje: žádné Předpokládaná participace: KÚ MSK, vlastníci kulturních památek, zájmové sdružení právnických osob Dolní oblast Vítkovice, projektanti, odborníci z oblasti industriálního dědictví, Národní památkový ústav, vysoké školy Očekávaný přínos: záchrana technického a kulturního dědictví, zpřístupnění industriální památky odborné i laické veřejnosti, vznik stálé expozice strojního a hutnického zařízení bývalé výroby v daném místě, vytvoření nových prostor města symbolizujících propojení minulosti, současnosti i budoucnosti regionu b) Analýza stavu památek a památkově chráněných areálů spojených s těžbou uhlí v Moravskoslezském kraji S ohledem na skutečnost, že do tváře krajiny dnešních okresů Karviné a Ostravy se zapsala industrializace regionu spojená s dobýváním kamenného uhlí, je pochopitelné, že část objektů byla vybrána také mezi kulturní památky. Jedná se o rozsáhlé areály, ve kterých z velké části byla ukončena těžba, příp. i výroba, a ne každý je v současnosti využíván, v důsledku čehož dochází
23
k chátrání a devastaci předmětných památek. Na tuto situaci je nutné reagovat, a proto je žádoucí zjistit aktuální stav zmiňovaných industriálních památek a systematicky vyhodnotit památkové hodnoty jednotlivých objektů i celých komplexů.
Nároky na rozpočet kraje: 200 tis. Kč - jednorázově Časový horizont:
rok 2013
Participace: oddělení kultury a památkové péče, vlastníci památek, muzea v Moravskoslezském kraji, vysoké školy v Moravskoslezském kraji, Národní památkový ústav, příslušné orgány státní památkové péče obecních úřadů obcí s rozšířenou působností Očekávaný přínos: dokumentace stavu kulturních památek jedinečných pro region, zjištění stávajících hodnot památek z hlediska památkové péče 3.2.5. Vytváření pozitivního obrazu památkové péče v kraji a) Publikace podpořených akcí obnovy kulturních památek Kraj podporuje konkrétní akce obnovy památek již od roku 2004 v rámci dotačního programu nebo individuálními dotacemi, avšak doposud nebyla tato iniciativa dostatečně prezentována. Přípravou předmětné publikace by se mohl pozitivně prezentovat Moravskoslezský kraj i vlastníci podpořených akcí obnovy a současně by se představily kladné výsledky aktivit v oblasti památkové péče. Nároky na rozpočet kraje: 250 tis. Kč jednorázově Předpokládaná participace: KÚ MSK, oddělení kultury a památkové péče, vlastníci kulturních památek Očekávaný přínos: popularizace památkové péče a prezentace Moravskoslezského kraje jako donátora prostředků na obnovy kulturních památek b) Efektivnější komunikace s médii Cílem tohoto opatření je aktuálně informovat média o probíhajících významných akcích dotýkajících se památkové péče v Moravskoslezském kraji. Jedná se o obeznámení široké veřejnosti s kladnými výsledky realizovaných akcí i informovanosti o připravovaných záměrech, dále o avizování odborných akcí připravovaných Moravskoslezským krajem přímo nebo ve spolupráci s jinými subjekty. Stávající obraz památkové péče v médiích není pozitivní, což má nepříznivý dopad na celkový přístup k oboru. Nároky na rozpočet kraje: žádné Předpokládaná participace: KÚ MSK, oddělení kultury a památkové péče, tisk, rozhlas, televize, odborné instituce a vysoké školy v Moravskoslezském kraji Očekávaný přínos: popularizace památkové péče a prezentace Moravskoslezského kraje
24
4. Závěr: Problémy, které vznikají při péči o stávající památkový fond, lze spatřovat především v nízké úrovni povědomí o úlohách státní památkové péče, v nedostatečné osvětě mezi vlastníky památkově chráněných objektů, v nedostatečné propagaci ve společnosti, v nevhodném využití některých památek i památkově chráněných areálů, v nezájmu některých vlastníků památek o jejich údržbu, v chybějících znalostech a dovednostech v oblasti původních materiálů, technik a technologií a neposlední řadě v některých případech v nedostatku finančních prostředků pro obnovu či údržbu památek. Zda navrhovaná opatření zmírní výše vyjmenovaná negativa a přispějí k posílení silných stránek na úseku památkové péče v kraji, lze zjistit až na základě vyhodnocení dopadů přijatých opatření.
Použitá literatura a prameny: Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005, Ministerstvo kultury, Praha 1998 Max Dvořák: Katechismus památkové péče, Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha 2004 Analýza památkového fondu v Moravskoslezském kraji, Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Ostravě, Ostrava 2004 Seznam nejohroženějších a nevyužitých nemovitých památek v České republice, Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha 2005 Příručka vlastníka kulturní památky, Ministerstvo kultury, Praha 2003 Výroční zprávy Ministerstva kultury ČR ve sledovaných letech Výroční zprávy Národního památkového ústavu ve sledovaných letech Webové stránky Ministerstva kultury ČR Webové stránky Národního památkového ústavu
25
Příloha: Tabulka: Přehled finančních nároků na rozpočet Moravskoslezského kraje pro realizaci Koncepce Číslo Opatření opatření
Finanční nároky v tis. Kč na rozpočet MSK v letech
Celkem v tis. Kč
2011
2012
2013
10.000
11.000
12.000
33.000
5.000
6.000
7.000
18.000
0
0
0
0
3.2.1. a)
Zachování a obnova památkového fondu na území MSK
3.2.1. b)
Podpora individuálních akcí v důsledku havarijního stavu nebo podpora projektů významných pro kraj
3.2.2. a)
Vytvoření aktuálního seznamu KP zpřístupněných veřejnosti
3.2.2. b)
Spolupráce kraje s vlastníky KP při zapojování kulturního dědictví do života – podpora revitalizace KP
3.2.3. a)
Příprava plánů obnovy pro národní KP ve vlastnictví MSK
0
200
300
500
3.2.3. b)
Zvyšování profesní způsobilosti orgánů státní památkové péče v oblasti odborné ochrany památkového fondu
25
25
25
75
3.2.4. a)
Spolupráce při revitalizaci industriálních objektů v rámci operačního programu IOP
0
0
0
0
3.2.4. b)
Analýza stavu KP a památkově chráněných areálů spojených s těžbou uhlí v MSK
0
0
200
200
3.2.5. a)
Publikace podpořených akcí obnovy KP
0
250
0
250
3.2.5. b)
Efektivnější komunikace s médii
0
0
0
0
15.025
17.475
19.525
52.025
Celkem v tis. Kč
26
