Koncepce podpory malého a středního podnikání

III.

Koncepce podpory malého a středního podnikání 2005 -2006 1. Úvod

Malé a střední podniky (MSP – podnikající právnické a fyzické osoby) jsou významnou součástí ekonomiky České republiky. Podněcují konkurenční dynamiku ekonomiky a přímo či nepřímo působí na velké podniky, zejména v oblasti zvyšování efektivnosti a inovací. Evropská unie považuje tento sektor za páteř evropské ekonomiky a hybnou sílu inovací, zaměstnanosti a sociální integrace. Podpora malých a středních podnikatelů je upravena zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Tento zákon zabezpečuje zejména sjednocení definice MSP s definicí Evropské unie pro tento sektor a harmonizaci s dalšími platnými právními předpisy. MSP jsou na změny v podnikatelském prostředí ze všech podnikatelských subjektů nejcitlivější. Jako první se jich dotkne zatížení nadměrnou byrokracií, jako prvním se jim bude lépe dařit, pokud dojde k omezení administrativní zátěže a překážek v podnikání. MSP hrají rozhodující úlohu při vytváření nových pracovních příležitostí a všeobecně působí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje. Jejich rozvoj však může být limitován objektivně existujícími tendencemi v působení trhu. Častěji než velké podniky se setkávají s potížemi při financování své běžné činnosti, zejména rozvojových záměrů, vzhledem k obavám ze zvýšeného rizika investování do těchto podniků a k omezeným možnostem zajištění úvěrů. Rovněž přístup MSP k informacím, zejména informacím o nových technologiích, potenciálních trzích a změnách v legislativě je obtížnější. Fungující a výkonné MSP jsou jednou z nezbytných podmínek plnohodnotné integrace české ekonomiky do evropského ekonomického prostoru a současně jsou významné pro překonávání sociálního napětí, které budou se stále větší intenzitou přinášet globalizační tendence spojené s rychlým přesunem některých hromadných výrob do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu a jejich zapojením do celosvětové hospodářské soutěže. Jednotný evropský trh, do něhož se chce česká ekonomika co nejrychleji a v plném rozsahu zapojit, bude pro MSP i na místním trhu zvyšovat nároky na jejich schopnost přežít a prosadit se. Podpora MSP je, v mezích respektujících zásadu zachování nedeformovaného konkurenčního prostředí, legitimní a oprávněnou snahou vytvořit co nejpříznivější podmínky pro rozvoj jednotlivce i skupin obyvatel. K těmto prioritám se vláda České republiky hlásí a chce je v souladu s programovým prohlášením naplňovat. K zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí přijala vláda opatření uložená příslušným ministerstvům. Na řešení nejdůležitějších problémů podnikatelského prostředí je zaměřena činnost Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí, poradního orgánu Ministerstva průmyslu a obchodu, jehož členy jsou představitelé státní správy a podnikatelské samosprávy. Vstup České republiky do EU a potřeba plného sladění národních a evropských programovacích cyklů v oblasti veřejné podpory podnikání, potřeba osvojení si v plném rozsahu procedur a mechanismů využívajících zdroje EU a vytvoření jasně a zřetelně vyprofilované infrastruktury pro podporu podnikání, dopracování potřebné legislativy 1

i získání prvních praktických zkušeností jsou společně s prioritami Evropské charty pro malé podniky a Akčním plánem pro podnikání, určující pro návrh koncepce podpory malého a středního podnikání na období 2005 - 2006. Úsilí vlády a příslušné části státní správy bude směřovat k tomu, aby společně se zástupci podnikatelské samosprávy a krajských úřadů byly zlepšeny podmínky pro uplatnění silných stránek působení MSP na ekonomický a sociální rozvoj.

2. Podnikatelské prostředí a stav sektoru MSP 2. 2.1 Stav podnikatelského prostředí v České republice Stav podnikatelského prostředí v České republice byl charakterizován v materiálu Návrhy zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí, který vláda České republiky projednala 17. 2. 2003 usnesením č. 172 a přijala opatření na řešení situace v jednotlivých oblastech. Informace o stavu plnění přijatých opatření byla vládě předložena 10. 3. 2004. Mezi hlavní nedostatky současného podnikatelského prostředí patří: - nízká vymahatelnost práva, zejména postavení věřitele vůči dlužníkovi, - nevyhovující právní úprava úpadku podniků a způsobů jeho řešení, - nevyhovující právní úprava zápisů do obchodního rejstříku, která má za následek neúměrně dlouhé lhůty pro zápisy, - ekologická legislativa vytvářející bariéry pro rozvoj podnikání, - potřebami rozvoje ekonomiky již překonané pojetí zákoníku práce a potřeba nové právní úpravy nemocenského pojištění (současná úprava přispívá k nežádoucí vysoké míře nemocnosti zaměstnanců značně převyšující míru nemocnosti v ostatních evropských zemích), - značně netransparentní daňový systém a prokorupční prostředí,

vytvářející

podmínky pro daňové úniky

- výše zdanění, nepřehlednost daňového systému a nejednotnost výkladu daňových předpisů omezují ekonomický rozvoj a snižují konkurenceschopnost v evropském měřítku, - chybějící nabídka kapitálu pro projekty, zejména malých podniků, založené na vyšší míře inovace a s vysokým ziskovým potenciálem, avšak spojené s nadprůměrnou mírou rizika, - nedostatečná výše finančních prostředků vyčleněná na státní programy podpory podnikání. I přes pozitivní změny v chování bank přetrvává obtížnější přístup MSP k úvěrům. Bankovní sektor zvyšuje důraz na snižování rizik poskytovaných úvěrů, což se promítá do oblasti úvěrů pro MSP. Tento trend zřejmě bude ještě posílen přijetím nových mezinárodně platných pravidel pro řízení rizik v bankách. Banky se orientují především na financování běžného provozu bonitních MSP a zvýšená rizika vnímají především při poskytování dlouhodobých úvěrů pro jejich investiční záměry. Závažným problémem je neodpovídající kvalifikační struktura pracovních sil. Mezi další problémy patří nízká mobilita pracovních sil a struktura nezaměstnanosti. Velmi problematickou oblastí je i bezpečnost a ochrana zdraví při práci, protože dodržování některých nařízení je spojeno s vysokými náklady. Rovněž dodržování řady ekologických

2

závazků je problematické, neboť v řadě případů z časového i limitního hlediska jdou nad rámec příslušných směrnic ES. Vyvolává to vysoké ekonomické náklady například na změny technologií a novou výstavbu zařízení. Podniky tím mají sníženou konkurenceschopnost oproti některým státům EU. K pozitivnímu vývoji podnikatelského prostředí došlo od roku 2001, kdy byly formulovány záměry v oblasti Politiky podpory MSP zejména v oblasti: - úrokových sazeb, které se stabilizovaly na poměrně nízké úrovni. Z chování bank je i přes přirozenou obezřetnost ve vztahu k financování MSP patrný rostoucí zájem o tento sektor. Výše úrokových sazeb přestala být základní bariérou přístupu ke kapitálu a je jí spíše nedostatek vlastního kapitálu a trvale nedostatek vhodného zajištění úvěrů, - informací pro podnikatele, a to především řešením projektu Informační místa pro podnikatele realizovaného Hospodářskou komorou ČR, předávání marketingových informací Českou agenturou na podporu obchodu (CzechTrade) prostřednictvím informačních míst v jednotlivých krajích, vznik Agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest) a její regionální zastoupení zejména s ohledem na EU a strukturální fondy, - poskytování dotovaných poradenských služeb prostřednictvím národní sítě RPIC, BIC a realizací programu „Poradenství“, - působení krajů, které považují rozvoj MSP za jednu ze svých priorit a podle svých finančních možností realizují různé aktivity k jeho podpoře, - organizačního uspořádání agentur pro podporu podnikání, které vytvářejí jeden z předpokladů zvýšení přehlednosti systému podpor a jeho vyšší efektivnosti, - kontrolních akcí v boji s nelegálními obchodními praktikami, které přispívají k úsilí o ozdravění podnikatelského prostředí.

2.2 Stav sektoru MSP MSP mají mimořádný význam pro rozvoj národního hospodářství, pro vytváření nových pracovních míst a pro rozvoj jednotlivých obcí, měst a regionů. Spoluvytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a zvyšují dynamiku trhu. Rozvoj MSP je všeobecně považován za hlavní faktor ekonomického rozvoje, a to bez ohledu na hospodářskou vyspělost země. Význam sektoru MSP pro ekonomiku ČR dokumentují následující statistická data: K 31. 12. 2003 bylo vydáno 3 518 tis. živnostenských oprávnění. Tato živnostenská oprávnění vlastnilo 1 962 tis. podnikatelských subjektů. Došlo také k nárůstu právnických osob vlastnících živnostenská oprávnění, a to ze 190 tis. v roce 1999 na 236 tis. v roce 2003. Soustavnou činnost provozovanou za účelem dosažení zisku vykazuje pouze část těchto subjektů. Podle údajů ČSÚ vykazovalo činnost k 31. 12. 2003 v ČR 988 787 MSP, to je podíl 99,81 % na celkovém počtu podnikatelských subjektů. Proti roku 2002 je to nárůst o 174 982 MSP, tj. o 21,5 %. Podle údajů ČSÚ k 31. 12. 2003 MSP ve všech odvětvích národního hospodářství ČR zaměstnávaly 62,21 % z celkového počtu zaměstnanců, což představuje proti roku 2002 nárůst o 1,27 %. Podíl MSP na celkových výkonech národního hospodářství dosáhl 52,01 %. Tento podíl v posledním období stagnuje. V roce 2002 podíl představoval 52,2 %. Ukazuje se, že výkonnost velkých podniků, zejména s mezinárodní účastí má progresivnější charakter. 3

Pokud porovnáme výkony na 1 zaměstnance v MSP došlo v roce 2003 oproti roku 2002 ke zvýšení o 5,9 %. V roce 2003 vytvořily MSP celkem 828 324 mil. Kč účetní přidané hodnoty a proti roku 2002 došlo ke zvýšení o 67 126 mil. Kč. Vývoj je obdobný jako u ukazatele výkonů. Podíl přidané hodnoty poklesl oproti roku 2002 z 52,9 % na 52,06 % v roce 2003. Důvody jsou stejné jako u ukazatele výkony. Pokud porovnáme účetní přidanou hodnotu na 1 zaměstnance v MSP došlo v roce 2003 oproti roku 2002 ke zvýšení o téměř 5,5 %. Vývoz malých a středních podniků vykazuje v absolutní hodnotě od roku 1997 nepřetržitý nárůst (více než 72 %), podíl vývozu malých a středních podniků na celkovém vývozu pokračuje v sestupné tendenci a představoval v roce 2003 pouze 34 %. Je to dáno zvyšujícím se exportem velkých podniků zejména s mezinárodním kapitálem, které jsou orientovány především na export. Podrobněji je vývoj sektoru MSP v období 1997 - 2003 uveden v příloze č. 1 včetně údajů charakterizujících stav MSP v jednotlivých odvětvích v roce 2003. 2.3 Podpora rozvoje MSP Stejně jako v zemích EU je podpora malých a středních podnikatelů prováděna především s cílem zachování a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Podpora je prováděna jak formou nepřímou, tak i přímou. Nepřímá podpora napomáhá vytváření příznivého prostředí pro MSP především zjednodušováním administrativy a zmírňováním možných nepříznivých dopadů nové legislativy na MSP ulehčující přístup k informacím, vzdělávání a poradenství. Nepřímou podporu postupným zlepšováním podnikatelského prostředí řeší zejména opatření přijatá vládou usnesením č. 172/2003 k návrhům na zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí. Do oblasti nepřímých forem podpory lze zařadit i vytváření průmyslových zón, pro které byly využity dotační i úvěrové formy podpory a podpora rozvoje informačních služeb pro podnikatele. Přímou finanční podporu představovaly zejména nástroje zvyšující přístup MSP k finančním prostředkům na realizaci jejich investičních záměrů nebo snižující náklady MSP v oblastech definovaných v programech podpory schvalovaných vládou. MSP, registrované na území ČR, mají možnost získat podpory z prostředků státního rozpočtu pro své podnikatelské záměry z programů jmenovitě určených těmto podnikům i v rámci dalších programů podpory vyhlašovaných na podporu podnikání. Pravidla pro poskytování podpor malým a středním podnikatelům z prostředků státního rozpočtu na podporu jejich výkonnosti, konkurenceschopnosti a pro zmírnění nevýhod vyplývajících z jejich malé ekonomické síly stanovuje zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Programy umožňují MSP získat na podporu realizace podnikatelských projektů záruky za úvěry a leasing, záruky za kapitálový vstup, záruky na návrh do obchodní soutěže, úvěry se sníženou úrokovou sazbou, příspěvky na úhradu úroků a dotace. Podporovány jsou poradenské, informační a vzdělávací služby, certifikace podle norem ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001, zavádění programu EMAS, marketing, internetové prezentace a účasti na mezinárodních výstavách a veletrzích. Podpory mohou být poskytnuty na projekty malých a středních podnikatelů z oblasti výroby, obchodu a služeb odpovídající schválenému 4

seznamu ekonomických činností. Podpora je poskytována i prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, který poskytuje podporu ve všech oblastech ochrany životního prostředí, a to včetně zavádění nových technologií s minimálním dopadem na životní prostředí. Podpory malým a středním podnikatelům se staly nedílnou součástí podnikatelského prostředí, kde pozitivně ovlivňují rozvoj podnikání a zvyšují konkurenceschopnost MSP. Přispívají k posílení stability a k rozvoji sektoru MSP, kompenzují nedostatek vlastního kapitálu, obtížnou dostupnost bankovního úvěru a omezené možnosti ručení vlastním majetkem. Efektivnost podpory měřená ekonomickými veličinami ukazuje, že každá vynaložená koruna podpory přináší mnohonásobné hodnoty podnikatelského projektu a po jeho realizaci i výrazné přírůstky účetní přidané hodnoty. Kromě nově vytvářených pracovních míst dochází ke zvýšení odvodu daní, zvýšení poptávky po službách a výrobcích a tím je pozitivně ovlivněn ekonomický růst a sociální stabilita společnosti. V programech podpory malého a středního podnikání realizovaných ČMZRB bylo v roce 2003 podpořeno 2 524 projektů a bylo poskytnuto 1 300 zvýhodněných úvěrů, 646 záruk, 529 příspěvků na úhradu úroků a 1 151 dotací. Přínosem realizace projektů podpořených z programů zajišťovaných ČMZRB je kromě zlepšení ekonomických výsledků MSP, zvýšení celkového počtu zaměstnanců o 2 600, z toho bylo 275 občanů z problémových skupin obyvatelstva a 854 občanů v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti. Zvýšení počtu zaměstnanců bude realizováno v závislosti na době realizace podpořených projektů, tj. maximálně do 3 let. Podpory poskytnuté ČMZRB zvýhodnily podnikatelům přístup k úvěrům na realizaci podnikatelských záměrů ve výši 9,6 mld. Kč, z toho 4,3 mld. Kč prostřednictvím záruk za úvěry, 4,0 mld. Kč pomocí příspěvků na úhradu úroků a 1,3 mld. Kč bylo přímo poskytnuto formou zvýhodněných úvěrů. Z hodnocení podpor poskytnutých v roce 2000 vyplývá, že na 1 Kč veřejné podpory byl v průběhu tří let, tj. v roce 2003 dosažen přírůstek účetní přidané hodnoty v průměru 6,66 Kč. Přírůstek zaměstnanosti dosáhl v průměru 23 % proti původnímu stavu před poskytnutím podpory. Podíl celkové výše finančních prostředků na podpory, poskytnuté podnikatelům v programech realizovaných ČMZRB v roce 2003, z celkových nákladů podpořených projektů je 15 %. Objem podpořeného bankovního úvěru činil 58,7 % nákladů podpořených projektů. Kromě prokazatelných ekonomických přínosů podpory je nutné zdůraznit rozvojovou podstatu většiny nástrojů poskytované podpory, neboť přímo ovlivňuje schopnost podnikatele uskutečnit projekt. To platí především pro nástroje podpory jako je záruka za úvěr, úvěr se sníženou úrokovou sazbou, návratná finanční výpomoc a dotace. Podpory formou finančních příspěvků a dotací kompenzují především relativně vysokou úroveň nákladů na některé typy aktivit MSP, např. zavádění ISO, pronikání na zahraniční trhy či zlepšování designu. Přínosem pro rozvoj MSP jsou podpory poskytované podnikatelskou samosprávou, svazy, asociacemi a Hospodářskou komorou ČR, a to zejména poskytováním informací a odborných poradenských služeb.

5

3. Silné a slabé stránky MSP, vliv vstupu ČR do EU 3.1 Silné a slabé stránky MSP Podrobný výčet silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb je uveden v příloze č. 2. Závěry z jejich analýzy lze stručně shrnout následovně. Dlouhodobou strategii rozvoje ekonomiky ČR, a tedy i sektoru MSP, nelze nadále stavět na komparativní výhodě levné pracovní síly a je třeba se výrazně orientovat na využití relativně kvalifikované pracovní síly. Konkrétně půjde o postupné posilování zaměření na výrobu sofistikovanějších výrobků s vyšší přidanou hodnotou, napojení na odbytové a dodavatelské sítě nadnárodních společností, zvýšení kvality produkce a s tím spojené zvýšení odbytových cen. Z dlouhodobého hlediska jsou pro růst ekonomiky MSP rozhodující investice do lidského kapitálu a technologického pokroku. Zvyšování konkurenceschopnosti souvisí s intenzitou realizace výsledků výzkumu a vývoje ve formě konkrétních inovací, na úrovni vzdělanosti a kvalifikace pracovní síly a užití nových technologií k modernizaci a restrukturalizaci výroby.

3.2 Vliv vstupu ČR do EU na MSP Přestože řada MSP je již nyní konkurenceschopná na trzích zemí Evropské unie, představuje vstup České republiky do Evropské unie pro většinu MSP zásadní změnu. Vstupem České republiky do Evropské unie se MSP dostanou na Jednotný vnitřní trh Evropské unie, což jim přinese jak nesporné výhody, tak i některé problémy. Hlavní výhody jsou spojovány především s harmonizací tuzemské legislativy s legislativou Evropské unie a k nim patří i stabilizace podnikatelského prostředí, zvýšení právní ochrany podnikání, rozsáhlý přístup na trh zboží bez vnitřních hranic, zlepšení možností investování v zemích Evropské unie, jasná pravidla hospodářské soutěže, snazší přístup k veřejným zakázkám, vyšší mobilita pracovníků, jednotné celní předpisy, zjednodušení certifikace výrobků a účast na společných programech Evropské unie. Vstup České republiky do Evropské unie, doprovázený pozitivním vlivem evropského práva v oblasti podnikání a přebírání nejlepších zkušeností z podnikání v zemích Evropské unie, nepochybně přispěje k postupnému zlepšování podnikatelského prostředí pro MSP v České republice. Zároveň přinese MSP i nutnost vyrovnat se s vysokými nároky Evropské unie v oblasti dodržování ekologických požadavků, s přísnějšími předpisy na ochranu spotřebitele, pracovně právními předpisy a předpisy na ochranu bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Vstupem do EU se ČR zapojila do systému mimosoudní spolupráce při odstraňování překážek na vnitřním trhu ES. Oblast podpory podnikatelským subjektům je upravena primárním právem ES a právními předpisy sekundární povahy, z nichž některé budou platit přímo (např. nařízení Komise 70/2001/ES) a povinnost se jimi řídit bude dána jak pro stát tak podnikatelské subjekty.

6

Důležitým faktorem, který ovlivní situaci MSP po vstupu České republiky do Evropské unie bude i změna chování přímých zahraničních investorů, kteří budou vnímat Českou republiku jako součást celého evropského ekonomického prostoru. V období před vstupem byly hlavními důvody pro investování v ČR tyto: - získávání nových odbytišť, - přístup k levným surovinám a pracovní síle. Po vstupu dojde ke změně investiční motivace směrem k: - zvyšování celkové efektivnosti, - osvojování a vytváření zdrojů strategického charakteru, zejména inovace, znalosti, řízení a organizace, - vyššímu využívání investorů v ČR.

českých subdodavatelů

při realizaci projektů zahraničních

Pro úspěšné fungování i v rámci Evropské unie budou muset MSP velmi často projít restrukturalizací zaměřenou na racionalizaci činnosti, budou muset najít cesty k motivaci řídících pracovníků a zaměstnanců k produkční, výrobkové a tržní inovativnosti, dosahování technologické a znalostní vyspělosti nezbytné pro dosažení potřebné velikosti přidané hodnoty a produktivity práce. Mezi další náročné úkoly, které budou nuceni MSP urychleně realizovat, patří následující změny: - důsledná orientace na zákazníka, - osvojení spolupráce s výzkumnou a vývojovou sférou, - orientace na světové trhy, - přechod na strategii vytváření sítí, - rozvoj informační společnosti, - osvojování a využívání nejnovějších poznatků, - zdokonalení podnikového řízení. Národní a regionální ekonomiky budou stále více napojovány na nadnárodní instituce, trhy a Evropskou unii. Tomu se bude muset přizpůsobit i chování MSP, jejichž významnou ochranou proti zesílené konkurenci bude regionální spolupráce v sítích a návazně i spolupráce se sítěmi MSP v zahraničí. Jen tak pro ně bude možné získat dostatečné zdroje, znalosti, kapitál, nové technologie a odbytiště. Podpora konkurenceschopnosti MSP v Evropské unii je směřována do hlavních priorit: - regulatorní - znamená vytvoření příznivého prostředí pro MSP především zjednodušováním administrativních povinností a zmírňováním možných nepříznivých dopadů nové legislativy na MSP, - finanční - spočívá v poskytování finančních zdrojů, ulehčujících přístup MSP k investicím, - nefinanční – ulehčující MSP přístup k informacím, vzdělávání, poradenství.

7

4. Faktory rozvoje MSP

4.1 Technologické trendy Současný rychlý vývoj světové ekonomiky ztěžuje, případně znemožňuje spolehlivější předpovědi vývoje jednotlivých odvětví nebo jejich částí. Z materiálů Evropské komise a z výsledku analytických a prognostických prací zahraničních organizací zabývajících se budoucími technologickými trendy vyplývá, že informační a komunikační technologie, biotechnologie a technologie založené na nových materiálech budou zásadně podněcovat budoucí změny ve výrobě a společnosti. Tyto směry budou ovlivňovat i další rozvoj sektoru MSP. Informační a komunikační technologie umožní vznik nových výrobků, výrobních postupů a příležitostí pro služby. Nové možnosti v komunikaci a vytváření sítí, umožněné digitální technologií, významně změní prostředí a postupy podnikání, služeb a jednotlivců. Hlavní trendy v této oblasti – rozvoj informační společnosti, digitální aplikace a Internet - ovlivní celou ekonomiku a společnost. Podniky a veřejný sektor budou nuceny přijímat technologie, které jim umožní pružně reagovat na měnící se podmínky trhu a sociálních potřeb. Nové technologie povedou ke změnám ve struktuře podniků, tradičních postupů v odvětvích apod. Nebude se jednat pouze o zvýšení funkčních vlastností, ale i o vývoj nových výrobků, procesů a procedur. Tento vývoj bude spojen s posilováním významu digitalizace, softwaru a telekomunikací. Úspěch v informační a telekomunikační oblasti musí vycházet z účinného užití sítí kooperujících podniků, silných investic do výzkumu a vývoje, inovací a strategií zaměřených na dosažení určených cílů. Technologie a inovace založené na nových materiálech povedou k zásadním změnám funkčních vlastností výrobků, výrobních procesů a systémů. Budou mít dopad na informační a komunikační sektor a na sektory energetiky, životního prostředí, dopravy a osobní spotřebu. Schopnost jednotlivých zemí konkurovat na světovém trhu bude stále ve větší míře záviset na znalostech, odbornosti a technologickém vývoji, ale zároveň i na podmínkách pro jejich využití. To vyžaduje přizpůsobení vzdělávacího systému tak, aby umožňoval celoživotní vzdělávání. Výrobky a služby sektoru jsou vystaveny silné mezinárodní konkurenci, která dále poroste. Pro další úspěšný rozvoj budou klíčovými prvky orientace na zákazníka, pružnost a užití informační a telekomunikační techniky. Rozvoj řízení výroby v reálném čase bude urychlovat decentralizaci výroby v rámci subdodavatelských sítí. Poroste význam pružně se přizpůsobujícího způsobu výroby. Rozvoj mikrotechnologií a miniaturizace umožní výrobu produktů s novými vlastnostmi. Požadavky na minimalizaci dopadů na životní prostředí povedou ke značným změnám výrobků, služeb a výrobních postupů. Zároveň však budou vytvářet nové příležitosti pro podnikání. Vytváření podmínek pro ochranu prostředí jak v národním, tak i globálním měřítku souvisí s výrobou energie a navazující Energetickou politikou ČR. V dlouhodobém trendu význam ochrany životního prostředí souvisí především s kvalitou ovzduší, vodních toků, zdrojů pitné vody a ochranou přírody. Trendem bude technologicky intenzivní ekonomika s relativně nižší spotřebou energie. V dlouhodobějším horizontu význam udržitelného rozvoje, životního prostředí a klimatických změn významně poroste. V souladu s tím poroste i význam poznatků 8

a technologií umožňujících snížení spotřeby surovin a energie, užití biologicky degradovatelných materiálů k recyklaci surovin, rozvoje nových biotechnologií včetně využití geneticky modifikovaných organismů a potravin. Zvýrazní se například potřeba měřících prostředků pro definování aktuální kvality prostředí, poptávka po zařízeních a výrobcích na nové technologie čistíren odpadních vod, další zpracování recyklovaných materiálů, průmyslové třídění odpadů, úsporných spalovacích kotlů i požadavků pro rozvoj nových biotechnologií. Tím se vytvoří prostor pro vznik nových podniků, průmyslových odvětví se seskupením podniků zahrnujících vlastní výzkumnou a vývojovou základnu. Trvalý rozvoj lidských zdrojů musí sledovat požadavky související s technologickým rozvojem a inovacemi technického i netechnického charakteru tak, aby byla zajišťována konkurenceschopnost sektoru zpracovatelského průmyslu a podnikání, mj. sledující i potřebu mnohem širšího využití informačních a komunikačních technologií. Rozvoj vzdělávací soustavy musí směřovat k efektivnímu, široce dostupnému systému celoživotního vzdělávání. Systém veřejné podpory pak musí usnadnit přístup k novým formám vzdělávání podnikatelů a jejich zaměstnanců. K dosažení tohoto cíle je nezbytné rozšíření a zvýšení dostupnosti informační základny a analýz budoucího vývoje jednotlivých odvětví ekonomiky vede k závěru, že nejvýhodnější strategií pro nadcházející období bude zaměřit se na vytváření příznivého prostředí pro podnikání a na podporu projektů, které budou významným přínosem pro posílení pozice podniku v rámci příslušného segmentu trhu, případně k řešení ekologických, energetických a surovinových bariér. Příznivé podmínky pro založení, rozvoj a případně transformaci podniků a vysoká konkurenceschopnost podnikatelských subjektů by měly současně přispět i ke zvýšení zaměstnanosti. 4.2 Akční plán EU pro podnikání Úsilí orgánů EU, zejména Evropské komise, je zaměřeno na rozvoj podnikání na evropském kontinentu. Tato iniciativa souvisí se současným stavem evropské ekonomiky a z toho vyplývajícím stavem zaměstnanosti. Protože většinu HDP vytvářejí v zemích EU MSP směřuje úsilí o rozvoj podnikání právě k těmto subjektům. Výsledkem celoevropské diskuse, která proběhla po zveřejnění Zelené knihy pro podnikání, je Akční plán rozvoje podnikání. Do Akčního plánu byly mj. zařazeny i body navržené podnikatelskou komunitou, např. požadavek, aby podnikatelská sféra byla státními orgány konzultována při přípravě opatření vztahujících se k problematice podnikání. Akční plán vyjmenovává pět strategických oblastí, které mají být předmětem soustředěného úsilí o zlepšení: - změna pohledu společnosti na podnikatele, - vytváření podmínek stimulující lidi k podnikání, - podpora MSP s důrazem na jejich pozici hybné síly ekonomiky, podpora jejich konkurenceschopnosti, - zvýšení dostupnosti finančních zdrojů pro MSP, - vytváření přátelštějšího legislativního a správního prostředí pro MSP. Pro dosažení těchto cílů byly stanoveny následující nástroje: - podpora motivace mladých lidí k zahájení podnikání,

9

- zefektivnění a rozšíření převodů podniků mezi osobami, - přezkoumání, zda sociální zabezpečení není barierou pro přestup od zaměstnání k podnikání, - vytváření podpor zaměřených na ženy a etnické menšiny, - hledání vhodnějšího poměru mezi vlastními zdroji, bankovními úvěry a jinými zdroji financování pro MSP, - zjednodušení daňového zákonodárství.

5. Cíle Koncepce podpory MSP Dlouhodobým cílem podpory MSP je umožnit fungování tohoto sektoru tak, aby přispíval ke zvyšování výkonnosti národního hospodářství a jeho konkurenceschopnosti, ke snižování nezaměstnanosti a regionální, sociální a ekonomické diferenciace jako základních předpokladů ekonomického rozvoje společnosti. Měřítkem naplňování tohoto cíle je především vývoj podílu MSP na výstupech ekonomiky a na zaměstnanosti, porovnání s výsledky a hodnotami dosahovanými dlouhodobě ekonomicky nejúspěšnějšími státy světa a Evropy, a to jak celostátně, tak za jednotlivé regiony. Střednědobými cíli koncepce je: - zvýšení podílu MSP na růstu ekonomiky, exportní výkonnosti, snižování nezaměstnanosti a na hospodářském oživení strukturálně postižených a ekonomicky slabých regionů, - zvýšení konkurenceschopnosti MSP a vytvoření tak předpokladu jejich úspěšného začlenění do trhu Evropské unie a dlouhodobého úspěšného setrvání na trhu, - vytváření podmínek stimulujících k podnikání včetně podpory mladých začínajících podnikatelů, - přizpůsobení dosavadního systému institucí a nástrojů podpory podnikání možnostem využívání zdrojů Evropské unie napomáhajících překonávat dopady ze strukturálních změn, slabší ekonomické výkonnosti některých regionů a posilujících celkovou soudržnost zemí Evropské unie jako celku, - rozvoj lidských zdrojů cestou podpory vytváření infrastruktury reflektující potřeby podnikatelských subjektů, za spoluúčasti krajů a regionů. Je nezbytné podporovat oblast technického vzdělávání, spolupráci podnikatelských subjektů s vysokými školami a výzkumnými organizacemi, zaměřenými zejména na inovační podnikání a technické i netechnické inovace, dále pak na informační a komunikační technologie, umožňující odborný růst pracovníků, na jejich celoživotní vzdělávání ve smyslu vykonávané činnosti na kvalitativně vyšší, aktuálním poznatkům a potřebám zaměstnavatelů odpovídající, úrovni.

10

6. Priority Koncepce podpory MSP

Pro období časového horizontu této koncepce budou prioritami vlády: a) zjednodušení a usnadnění vstupu do podnikání cestou odstranění administrativních bariér, nabídky dostupného vzdělávání, poradenství a startovního kapitálu zabezpečujících potřebnou obnovu drobných podnikatelů jako přirozené základny pro rozvoj celého sektoru MSP spojené s podporou pozitivního vztahu veřejnosti k podnikání, b) plné využití možností navýšit zdroje pro podporu podnikání z prostředků Evropské unie a aktivní účast na nových iniciativách Evropské unie v oblasti rozvoje podnikání, c) definování sítě informačních a postupně též poradenských služeb tak, aby byly co nejlépe pokryty potřeby podnikatelů z hlediska teritoriální dostupnosti a přirozené spádovosti podnikatelů, d) podpora podnikání v regionech se soustředěnou podporou státu s cílem zmírnění regionálních rozdílů, e) zachování prostoru pro iniciativy krajů reagující na konkrétní potřeby rozvoje podnikání v regionech způsobem účelně využívajícím v realizační fázi strukturu specializovaných institucí s celostátní působností, f) naplňování proexportní politiky spolu s podporou perspektivních exportních oborů, konkurenceschopných podniků, včetně vytváření mezinárodních spojení, sítí a sdružení podniků k zvyšování vývozu, zabezpečování specializovaných služeb na podporu vývozu, g) vytváření inovačních sítí mezi MSP a vědeckovýzkumnými pracovišti, včetně podpory rozvoje technologických parků, h) řešení ekologické legislativy pro rozvoj podnikatelského prostředí. Tyto priority budou realizovány následujícími hlavními směry:

6.1 Dynamické prostředí pro podnikání Vytvořit prostředí, aby se Česká republika stala místem, kde může růst a prosperovat podnikání s vysokou přidanou hodnotou. Programové oblasti: Infrastruktura pro inovace, výzkum a vývoj, Nemovitosti pro podnikání: zajištění dostatečné nabídky nemovitého majetku - pozemků i objektů tak, aby vyhovovaly potřebám podnikatelů, Kvalifikace: zaměřit rozvoj lidských zdrojů na inovace a technologický rozvoj, využití informačních a komunikačních technologií, rozvoj vzdělávací soustavy s důrazem na efektivní, široce dostupný systém celoživotního vzdělávání, Služby: zajistit dostupnost kvalitních a nákladově efektivních expertních poradenských služeb,

11

Informace: využití moderních informačních technologií při zajištění jednotného přístupu pro poskytování informací a služeb podnikatelům, zdokonalovat poskytování informací formou informačního portálu pro podnikatele, Podpora exportu: nepřímá podpora prostřednictvím státní agentury v oblasti informatiky, poradenství, asistence a vzdělávání s cílem především zvýšit podíl MSP na celkovém vývozu a to v souladu s Koncepcí proexportní politiky.

6.2 Úspěšné a rostoucí podniky Umožnit přístup ke zdrojům financování a službám tak, aby podniky se sídlem v České republice byly vybaveny dovednostmi a zdroji, které jim umožní konkurovat na světovém trhu. Programové oblasti: Nové technologie a inovace: dotace, úvěry a poradenství pro využití nových technologií, rozvoj nových výrobků nebo výrobních procesů včetně transferu technologií a jejich uplatnění na trhu, Zlepšení výsledků a výkonů: podpora vyhodnocování a porovnávání konkurenceschopnosti českých podnikatelských subjektů s praxí nejúspěšnějších podniků na světovém trhu (benchmarking), poskytování poradenství a finanční podpory na posílení konkurenceschopnosti, Nově zakládané podniky a rozvoj podniků v počátečním stádiu rozvoje: využití rizikového kapitálu, zvýhodněných záruk a dalších mechanizmů financování v kombinaci se vzděláváním pro začínající podnikatele, Vytváření rozvojových partnerství: podnikatelských subjektů.

mezi

seskupeními

na

sebe

navazujících

6.3 Konkurenceschopná seskupení výrobně na sebe navazujících podniků Zajišťovat, aby inovace a konkurenceschopnost v odvětvích průmyslu, obchodu a služeb byly posilovány soustředěnou podporou a vytvářením rozvojových partnerství mezi seskupeními výrobně na sebe navazujících podniků (klastry). Programové oblasti: Identifikace klastrů: identifikace stávajících a potenciálních klastrů na základě národních a regionálních odvětvových analýz, včetně možnosti podpory projektů ze zdrojů strukturálních fondů a státního rozpočtu, Rozvojová partnerství: vytváření národních i regionálních partnerství s cílem realizace komplexní a specifické podpory pro daný klastr v oblastech financování, marketingu, rozvoje kvalifikací a inovací.

12

6.4 Vazby v globálním měřítku Zajišťovat, aby Česká republika posilovala konkurenceschopnost podnikatelského prostředí v globálním měřítku a současně, aby podniky se sídlem v ČR byly schopné identifikovat a využít investiční a obchodní příležitosti na globálním trhu. Programové oblasti: Přímé zahraniční investice: zajistit, aby si Česká republika zachovala konkurenceschopné postavení na globálním trhu a prostřednictvím přílivu přímých zahraničních investic posilovala technologický rozvoj, rozvoj kvalifikací, moderních metod řízení, inovace a konkurenceschopnost, Dodavatelské řetězce: podpora českých subdodavatelů především v oblastech výroby s vysokou přidanou hodnotou s cílem podpořit jejich působení na globálním trhu.

7. Strategie rozvoje systému podpory MSP

Na zvyšování konkurenceschopnosti a rozvoje sektoru MSP se budou podílet přímé a nepřímé formy podpory. 7.1 Přímé formy podpory K zajištění přímých podpor budou preferovány nástroje zabezpečující přístup ke kapitálu, využívající zejména principu plné nebo částečné návratnosti a principu rozložení rizika, před nástroji snižujícími pouze finanční zatížení. Finanční prostředky státního rozpočtu na podporu podnikání budou vycházet ze střednědobého rozpočtového výhledu a ze strukturálních fondů EU. Hlavními nástroji podpory MSP budou cenově zvýhodněné záruky za bankovní úvěry, úvěry se sníženou úrokovou sazbou, dotace a finanční příspěvky. Zvláštní důraz bude kladen na podpory vstupu do podnikání, na podpory posilující kapitál MSP a kombinaci prostředků veřejných rozpočtů a prostředků finančního trhu při poskytování podpor. Rozvíjena bude programová podpora pro projekty realizované podnikatelskými sdruženími přispívajícími k vytváření a rozvoji sítí MSP. Specifickou formou usnadňování přístupu ke kapitálu zůstane podpora zakládání a rozvoje průmyslových zón, kde bude důraz přenesen na aktivity krajů a regionů v návaznosti na lokální potřeby. Významným zdrojem podpory MSP budou prostředky plynoucí ze strukturálních fondů EU. Dotační prostředky budou čerpány buď v zálohových platbách v průběhu řešení projektu, nebo najednou až po dokončení řešení projektu. Počítá se s jistou časovou prodlevou v toku finančních prostředků, ve které bude muset podnikatel vydat na realizaci projektu svoje vlastní zdroje. A právě tehdy budou využity potřebné zdroje komerčních bank.

13

Systém přímých finančních podpor využívaných malými a středními podnikateli bude od roku 2005 tvořen : 7.1.1 Programy podpory s využitím prostředků strukturálních fondů EU Podpora bude poskytována v rámci operačních programů, především z Operačního programu průmysl a podnikání 2004-2006, ze Společného regionálního operačního programu, dále z Operačního programu Infrastruktura, Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. Na úrovni regionů NUTS III bude podpora poskytována v rámci Jednotného programového dokumentu hl. m. Prahy. Finance plynoucí ze strukturálních fondů Evropské unie budou iniciovat další finanční zdroje z veřejného a soukromého sektoru (tzv. multiplikační efekt). Toto hledisko bude použito jako jedno z hodnotících kritérií při posuzování efektivity čerpaných zdrojů. Operační program průmysl a podnikání (OPPP), jehož cílem je zachovat a dále rozvíjet konkurenceschopný a efektivně vyrábějící průmyslový potenciál, účinně přispívat ke zvyšování hospodářské výkonnosti výrobní základny a podpořit potřebné strukturální změny průmyslu tak, aby ČR na konci následující programovací periody přestala být jako celek méně rozvinutým regionem EU. Pomoc se soustředí na rozvoj malých a středních podniků, podporu inovačních aktivit v průmyslu, výrobní, technickou, ekonomickou a organizační restrukturalizaci podniků, oborů a odvětví a trvalé snižování nákladů, v podmínkách ČR zejména cestou zvyšování efektivnosti využití energií. Finanční prostředky EU budou v rámci OPPP koncentrovány na vymezené priority, charakterizující jednotlivé strategické cíle tak, aby se na hospodářském růstu v budoucnosti podílely všechny regiony a zároveň byly potlačeny tendence sociálního vyčleňování určitých skupin obyvatelstva. Jednotlivá opatření OPPP budou realizována prostřednictvím programů podpory. Programy OPPP zajišťují komplexní podporu především malého a středního podnikání, s využitím prostředků strukturálních fondů EU a jsou zaměřeny zejména na podporu: • budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciální sférou, • podnikatelských nemovitostí, • školících středisek pro odborné vzdělávání, • rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, • využívání netradičních zdrojů energie malými a středními podnikateli. Podle současné alokace zdrojů se pro OPPP předpokládá uvolnění přibližně 17,94 % všech zdrojů určených na strukturální politiku v ČR, což představuje 260 852 tis. Euro. Tyto evropské finance doplní i prostředky státního rozpočtu (75% EU, 25% státní rozpočet). Pro podnikatelské subjekty činí podpora nejvýše 46 % uznatelných nákladů projektu. Samotná minimální a maximální výše podpory se bude lišit u jednotlivých programů implementovaných v rámci OPPP. OPPP zahrnuje celkem tři priority Priorita 1 – Rozvoj podnikatelského prostředí by se měla stát hlavní prioritou OPPP, pokrývající opatření týkající se rozvoje nových a modernizace stávajících průmyslových lokalit a rozvoje podnikatelských center, infrastruktury v oblasti výzkumu a vývoje, transferu technologií, energetické infrastruktury a modernizace institucionální struktury pro podporu

14

podnikání. V rámci této priority jsou vyhlášeny programy Prosperita, Reality, Školicí střediska a Klastry. Priorita 2 – Rozvoj konkurenceschopnosti podniků se soustředí zejména na přímou investiční podporu firem a poradenské služby, na rozvoj konkurenceschopnosti podniků, při specifické pozornosti malým a středním podniků. V rámci této priority jsou vyhlášeny programy Start, Kredit, Rozvoj, Marketing, Inovace a Úspory energií. Priorita 3 – Technická pomoc zahrnuje veškeré podpůrné aktivity prováděné na úrovni Řídícího orgánu i na regionální úrovni s cílem podpořit účinnost prováděné podpory, zlepšit kvalitu prováděných intervencí a zvýšit efektivnost využití komunitárních prostředků, tj. efektivní řízení OPPP, jeho propagaci a hodnocení programu a projektů. Stručné informace k zaměření jednotlivých programů OPPP: •

PROSPERITA - podpora infrastruktury průmyslového vývoje, zejména vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií;

•

REALITY - podpora projektů přípravy, rozvoje a regenerace průmyslových zón, podnikatelských nemovitostí;

•

ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA - podpora projektů stavební rekonstrukce a modernizace stávajících objektů firemních školících zařízení, dále projekty výstavby a vybavení nových oborových školících zařízení sloužících pro vzdělávání více podnikatelských subjektů;

•

KLASTRY - podpora projektů zakládání a rozvoje odvětvových sdružení, tzv. klastrů, na regionální i nadregionální úrovni;

•

MARKETING - podpora zvyšování konkurenceschopnosti českých firem na zahraničních trzích formou podpory získávání marketingových informací, tvorby propagačních materiálů, účasti na výstavě nebo veletrhu v zahraničí;

•

START - podpora realizace podnikatelských záměrů (pořízení hmotného i nehmotného majetku, popř. i financování zásob) fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem;

•

KREDIT - podpora realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podnikatelů s kratší historií (pořízení hmotného i nehmotného majetku, popř. i financování zásob);

•

ROZVOJ - podpora rozvoje konkurenceschopnosti MSP ve fázi růstu, tzn. podpora zvyšování technologické úrovně i zdokonalování procesů, jako například zavádění certifikací a mezinárodních standardů;

•

INOVACE - podpora projektů zaměřených na zvýšení technických a užitných hodnot výrobků a služeb, či zvyšujících efektivnost procesů výroby a poskytování služeb, nebo na zavedení pokrokových metod řízení, provedení významných změn organizační struktury či změn ve strategické orientaci podnikatele či jiných netechnických inovací;

•

ÚSPORY ENERGIE - podpora projektů vedoucích ke snižování energetické náročnosti v průmyslových podnicích pomocí snížení energetické náročnosti procesů spojených s výrobou, přeměnou a rozvodem energie, nových technologií zpracování energetických surovin, zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace) apod; 15

•

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE - podpora projektů zavádění výroby elektrické energie nebo tepla z obnovitelných zdrojů energie, jako např. projekty výstavby, obnovy nebo rekonstrukce zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie, projekty kombinované výroby elektřiny a tepla využívající k výrobě obnovitelný zdroj energie apod.

Implementační agenturou OPPP je příspěvková organizace MPO CzechInvest. Pro konkrétní poradenskou a informační podporu podnikatelů při přípravě projektů byla ustavena síť regionálních kanceláří se sídlem v krajských městech ČR. Realizačními agenturami jsou CzechInvest, CzechTrade, Česká energetická agentura a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Operační program rozvoje lidských zdrojů (OP RLZ) tvoří základní dokument pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu (ESF) v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice v letech 2004 – 2006. Globálním cílem OP RLZ je dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů udržitelného rozvoje. OP RLZ zahrnuje celkem čtyři priority: Priorita 1 – Aktivní politika zaměstnanosti Priorita 2 – Sociální integrace a rovnost příležitostí Priorita 3 – Rozvoj celoživotního učení Priorita 4 – Adaptabilita a podnikání Cílem Priorit 1, 2 a 3 je řešení problémů skupin ohrožených na trhu práce a podpora vědy a výzkumu. Tyto priority jsou určeny převážně pro neziskové organizace. Priorita 4 – Adaptabilita a podnikání je zaměřená na podporu konkurenceschopnosti podniků a organizací v oblastech ekonomiky s růstových potenciálem. Je naplňována opatřením 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti a opatřením 4.2 Specifické vzdělávání. •

STANDARD ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ (z opatření 4.1) Tento Program bude vyhlášen na konci roku 2005 a bude navazovat na pilotní program realizovaný v rámci Phare 2002. Cílem programu je zvyšovat konkurenceschopnost a výkonnost podniků prostřednictvím zavádění osvědčených systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů. Celý systém podpory směřuje k tomu, aby podniky po absolvování vstupní analýzy, následného poradenství a školení a závěrečného zhodnocení, dosáhly osvědčení o dosažení předem dané, vysoké úrovně kvality řízení a rozvoje lidských zdrojů. Tato úroveň bude vycházet z nejlepších praktik evropských podniků.

•

PROFESE (z opatření 4.2) Cílem tohoto programu je podpora odborného růstu zaměstnanců podniků v profesích, které vyžadují speciální odborné a profesní znalosti a dovednosti. Program je určen na podporu odborného vzdělávání pracovníků středního managementu a dalších profesí jako jsou např. technické profese, řízení výroby, marketing a obchodní a zákaznické služby. Program se dále zaměří na pracovníky odpovědné za rozvoj a řízení lidských zdrojů. Realizovat bude možné i kurzy související se zaváděním nových technologií a postupů šetrných k životnímu prostředí.

16

Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Na implementaci jednotlivých opatření a programů se podílejí další ministerstva, úřady práce a jiné instituce. Ministerstvo průmyslu a obchodu se prostřednictvím agentury CzechInvest podílí na realizaci výše uvedených částí opatření 4.1 a 4.2 s celkovou alokací 291,5 mil. Kč. Podle současné alokace zdrojů se pro OP RLZ předpokládá uvolnění přibližně 22 % všech zdrojů určených na strukturální politiku v ČR, což představuje 319 mil. EUR. Tyto evropské finance doplní i prostředky státního rozpočtu (75 % EU, 25 % státní rozpočet). Společný regionální operační program (SROP) podporuje především aktivity, jejichž realizace z hlediska platné české legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Tím se tento program odlišuje od zbývajících operačních programů, které se zaměřují na realizaci opatření, jež jsou převážně v působnosti státu. Cílem SROP je především dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů prostřednictvím nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na všeobecný rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. Na základě stanovených cílů SROP, hlavních strategických směrů, jejich naplnění a výběru klíčových problémů vyžadujících podporu z veřejných zdrojů, bylo vymezeno 5 priorit: •

Regionální podpora podnikání naplňovaná opatřením Podpora podnikání ve vybraných regionech.

•

Regionální rozvoj infrastruktury naplňovaná opatřeními Rozvoj dopravy v regionech, Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech a Regenerace a revitalizace vybraných měst.

•

Rozvoj lidských zdrojů a sociální integrace v regionech naplňovaná opatřeními Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech, Podpora sociální integrace v regionech a Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů.

•

Rozvoj cestovního ruchu naplňovaná opatřeními Rozvoj služeb pro cestovní ruch a Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch.

•

Technická pomoc.

Řídícím orgánem programu je Ministerstvo pro místní rozvoj; zprostředkujícím subjektem v období implementace je Centrum pro regionální rozvoj ČR, MMR, Sekretariáty Regionálních rad, Agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest. Dále jsou zřízeny regionální rady, celkem 7 orgánů podle jednotlivých regionů NUTS 2, na které ministerstvo deleguje výkon některých řídících funkcí, týkající se výběru projektů a realizace SROP v rámci jednotlivých regionů NUTS 2. Regionální rady budou plnit úlohu tzv. zprostředkujícího subjektu. Řízení SROP bude pod kontrolou monitorovacího výboru, který si pro specifické činnosti monitorování zřídí v jednotlivých regionech soudržnosti monitorovací podvýbory. Na realizaci programu je v období 2004 – 2006 z veřejných rozpočtů určeno celkem 598 929 tis. EUR, z toho 454 333 tis. EUR ze strukturálních fondů EU. Na realizaci priority 1 Regionální podpora podnikání je v období 2004 – 2006 určeno celkem 60 184 tis. EUR, z toho 45 138 tis. EUR ze strukturálních fondů EU.

17

7.1.2 Programy podpory z prostředků státního rozpočtu Programy podpory z prostředků státního rozpočtu realizované v souladu se střednědobým rozpočtovým výhledem. Tato podpora bude řešena návrhem programů MSP ZÁRUKA, TRH, DESIGN, PORADENSTVÍ a MARKETING na období 2005-2010. Tyto programy, zlepšující přístup k finančním zdrojům a odborným službám, budou předloženy vládě ČR podle zákona č. 47/2002 Sb., ke schválení ve IV. čtvrtletí 2004. Dále budou podporovány projekty MSP v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje v rámci programů zaměřených do této oblasti a financovaných ze státního rozpočtu. Pro zlepšení informovanosti podnikatelských subjektů je zřizována síť informačních míst pro podnikatele s cílem vytvořit centrálně řízenou, jasně definovanou síť informačních míst v rámci regionální a oborové struktury Hospodářské komory ČR, která bude schopna poskytovat aktuální a žádané informace pro MSP přímo nebo po definování problému odkazem na specializovanou firmu či příslušnou instituci. Výsledkem bude zintenzivnění a zkvalitnění každodenní obousměrné komunikace mezi veřejnou správou a podnikateli a současně i zajištění co nejvyšší informovanosti podnikatelů o systémech a nástrojích podpor podnikání jak v ČR, tak i EU včetně možných problémů spojených se vstupem ČR do EU v oblasti podnikání. 7.1.3

Programy podpory České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti

Specifickými službami a produkty pro MSP nabízenými Českou exportní bankou (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP), které doplňují vhodně paletu středně a dlouhodobého financování o služby poskytované vývozcům. ČEB a EGAP jsou součástí systému státní proexportní politiky. Specifickým produktem, připravovaným pro MSP ČEB ve spolupráci s EGAP a agenturou CzechTrade, je projekt Prospekce trhu. Jeho cílem bude poskytnout dodatečné úvěrové prostředky na průzkum trhu spojený s marketingovou strategií pro získání nových trhů nebo rozšíření odbytu na trzích stávajících. 7.1.4

Programy komerčních bank

Většina komerčních bank připravuje a již nyní částečně nabízí možnost výhodného financování MSP. Mezi existující produkty komerčních bank patří výhodně úročené úvěry a úvěry s garancí nízkého úroku. Do budoucna bude nutné sledovat vývoj v této oblasti a flexibilně reagovat na změny, které nastanou. Podmínkou pro zajištění flexibility v této oblasti je informovanost komerčních bank o probíhajících a připravovaných programech podpory. Jedině tak budou banky připraveny nabídnout vhodný způsob překlenovacího financování v mezidobí od zahájení projektu do poskytnutí finanční pomoci. Nabídky investičního a provozního kapitálu pro financování MSP ze strany bank i dalších poskytovatelů budou dále podporovány formou záruk a refinančních úvěrů s cílem zvýšit jejich intenzitu, a to zejména v případech umožňujících využívat prostředky strukturálních fondů, zvyšujících zaměstnanost, zvyšujících exportní schopnost ekonomiky a její zapojení do mezinárodní výrobní a obchodní spolupráce a posilujících realizaci inovací výrobků, technologií a služeb. Financováním projektů s dynamickým růstem, které bude řešeno i investicemi do vlastního jmění podniků formou rizikového kapitálu.

18

7.2 Nepřímé formy podpory V systému nepřímých podpor zaměřených na MSP se navrhuje: 1.

Pokračovat v postupném snižování daní z příjmu právnických osob v souladu se zákonem č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, kterým bylo schváleno postupné snížení daně z příjmu právnických osob až na 24 % v roce 2006 s cílem zvýšit ekonomický růst a počet pracovních míst.

2.

Postupné sbližování snížené a základní sazby daně z přidané hodnoty v souladu s reformou veřejných financí.

3. Opatření pro zlepšení procesního postavení daňového subjektu zajistit podrobným propracováním procesního předpisu a zejména rozvíjet editační povinnost správců daně ve vybraných oblastech. Minimalizovat přijímání podzákonných norem formou vydávání vyhlášek a metodických pokynů k výkladu a provádění zákonů, a důsledně tak respektovat zásadu právního státu, že povinnosti lze ukládat pouze zákonem. 4. Zjednodušit administrativu spojenou s účetnictvím, výkaznictvím, daňovou agendou a statistiku pro MSP, zjednodušit zápis do obchodního rejstříku, zlepšit situaci v zápisech změn, přijmout jediný kodex soukromého práva se zvláštní úpravou pro obchodně – právní vztahy pouze v oblastech, kde je to bezpodmínečně nutné, v rámci práva respektovat specifické znaky družstva, přípravou nového návrhu zákoníku práce odstranit mezery, které vznikly v důsledku četných novelizací současné úpravy, odstranit roztříštěnost a nepropojenost jednotlivých kontrolních úřadů. 5. Posílení programů na podporu nových exportérů a vstupu těchto podniků na nové trhy, poskytování asistenčních služeb v zahraničních kancelářích, aktivní vyhledávání a předávání obchodních příležitostí. Posílení ochrany domácího trhu před nekalými dovozy a mimocelními dovozy. 6. Rozvoj kvalifikací na trhu práce s důrazem na programy celoživotního vzdělávání. 7. Rozvoj trhu nemovitostí pro podnikání. 8. Rozvoj kvalitních expertních poradenských služeb pro podnikatele. 9. Z výdajů státního rozpočtu postupně posilovat zdroj financování záruk a „měkkých“ úvěrů poskytovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. 10. Realizovat projekt společné datové základny o sektoru MSP využívaný státní správou a bankami, usnadňující cílené zaměření podpory MSP a vyhodnocování její účinnosti a poskytující informace o trhu MSP pro účely jejich úvěrování. 11. Zapojení sektoru MSP do systému partnerství veřejného a soukromého sektoru – tzv. Public Private Partnership.

19

Příloha č.1

STATISTIKA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ (data jsou uvedena za podnikatelskou sféru ČR)

Tabulka č. 1: Počet ekonomicky aktivních malých a středních podniků Počet podniků 2003

právnické osoby 0-249 zam.

fyzické osoby 0-249 zam.

celkem MSP podíl počtu MSP na celkovém počtu podniků v ČR %

Průmysl 25 641 Stavebnictví 6 517 Obchod 55 250 Pohostinství 4 689 Doprava 5 173 Peněžnictví 901 Služby 46 691 Zemědělství 3 578 Celkem 148 440 propočty MPO z údajů ČSÚ

131 608 88 756 194 857 47 639 40 531 28 998 268 791 39 167 840 347

157 249 95 273 250 107 52 328 45 704 29 899 315 482 42 745 988 787

99,41 99,93 99,95 99,96 99,79 99,90 99,96 98,94 99,81

Tabulka č. 2: Počet zaměstnanců v malých a středních podnicích

2003

Počet právnické osoby 0-249 zam.

Průmysl 543 Stavebnictví 128 Obchod 294 Pohostinství 45 Doprava 61 Peněžnictví 11 Služby 252 Zemědělství 120 Celkem 1 454 propočty MPO z údajů ČSÚ

zaměstnanců fyzické osoby 0-249 zam.

(tis.) celkem MSP

115 50 145 64 27 4 86 16 507

20

658 178 439 109 88 15 338 136 1 961

podíl zaměstnanců v MSP na celkovém počtu v ČR % 49,70 80,18 80,40 89,34 29,93 21,74 81,45 85,00 62,21

Tabulka č. 3: Výkony malých a středních podniků 2003


Výkony fyzické osoby 0-249 zam.

(mil. Kč) celkem MSP

podíl výkonů v MSP na celku v ČR %

Průmysl Stavebnictví Obchod Pohostinství Doprava Peněžnictví Služby Zemědělství Celkem

779 070 224 456 382 763 30 116 148 566 27 931 353 182 86 827 2 032 911

135 010 58 490 96 321 52 507 55 630 14 482 101 949 27 812 542 201

914 080 282 946 479 084 82 623 204 196 42 413 455 131 114 639 2 575 112

35,37 67,02 84,35 87,70 45,76 24,75 86,08 84,32 52,01

propočty MPO z údajů ČSÚ

Tabulka č. 4: Účetní přidaná hodnota vytvořená v malých a středních podnicích

2003

Účetní přidaná hodnota právnické fyzické osoby osoby 0-249 zam. 0-249 zam.

celkem MSP

(mil. Kč) podíl úč. př. hodnoty v MSP na celku v ČR %


220 308 52 608 168 392 11 096 27 937 7 590 121 002 25 035 633 968

35 535 13 086 42 050 12 305 15 751 10 896 56 160 8 573 194 356


21

255 843 65 694 210 442 23 401 43 688 18 486 177 162 33 608 828 324

37,52 72,52 83,22 84,01 26,25 16,49 81,02 82,64 52,06

Tabulka č. 5: Mzdové náklady bez ostatních osobních nákladů malých a středních podniků 2003

Mzd. náklady právnické osoby 0-249 zam.

(mil. Kč)

bez OON fyzické osoby 0-249 zam.

celkem MSP

podíl mzd. nákladů v MSP na celku v ČR %


94 626 23 417 63 243 5 600 12 054 4 908 54 373 16 995 275 216

12 819 7 356 14 514 4 806 3 333 470 9 745 1 917 54 960

107 445 30 773 77 757 10 406 15 387 5 378 64 118 18 912 330 176

43,39 73,22 80,73 82,57 24,80 20,55 81,93 83,61 56,18


Tabulka č. 6: Investice (včetně pozemků) malých a středních podniků Investice 2003


(mil. Kč)

(včetně pozemků) fyzické osoby 0-249 zam.

celkem MSP

podíl investic v MSP na celku v ČR %


51 378 6 560 32 159 3 057 11 749 4 106 59 969 12 553

4 483 1 266 8 093 2 079 5 304 1 075 7 401 2 382

181 531

32 083


22

55 861 7 826 40 252 5 136 17 053 5 181 67 370 14 935 213 614

30,80 65,18 68,76 86,55 25,88 32,75 91,09 84,78 49,55

Tabulka č. 7: Srovnání výkonů a účetní přidané hodnoty na 1 zaměstnance v MSP s výkony a účetní přidanou hodnotou na 1 zaměstnance ve velkých podnicích v roce 2003 2003


výkony na 1 výkony na 1 úč. př. hodnota na 1 úč. př. hodnota na 1 zaměstnance zaměstnance ve zaměstnance v MSP zaměstnance ve v MSP velkých podnicích velkých podnicích (Kč) (Kč) (Kč) (Kč) 1 389 179 2 507 713 388 819 639 808 1 589 584 3 164 273 369 067 565 886 1 091 308 830 850 479 367 396 701 758 009 891 615 214 688 342 615 2 320 409 1 175 005 496 455 595 913 2 827 533 2 387 759 1 232 400 1 733 815 1 346 541 955 571 524 148 539 117 842 934 888 333 247 118 294 167 1 313 163 1 994 749 422 399 640 527


Výkony na 1 zaměstnance v MSP jsou ve službách, peněžnictví, dopravě a obchodu vyšší než výkony na 1 zaměstnance ve velkých podnicích. Účetní přidaná hodnota na 1 zaměstnance v MSP je v obchodu vyšší než účetní přidaná hodnota na 1 zaměstnance ve velkých podnicích. Naopak je tomu např. v průmyslu a stavebnictví. Poznámka: Tabulky č. 1 - 7 obsahují předběžná data ČSÚ čerpaná za rok 2003 z předběžných odhadů ze čtvrtletního výkaznictví. V tabulkách jsou v jednotlivých odvětvích zahrnuty následující sekce OKEČ:

Název odvětví Průmysl Stavebnictví Obchod Pohostinství Doprava Peněžnictví Služby

Zemědělství

OKEČ C D E F G H I J K L M N O A B

Název sekce OKEČ Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu a převážně pro domácnost Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov a chov ryb

23

Tabulka č. 8: Zahraniční obchod podle velikostí podniků v roce 2003 Počet zaměstnanců podniku

Vývoz objem

Podíl na celkovém vývozu

Rozdíl podílů proti r. 2002

Dovoz objem

Podíl na celkovém dovozu

Změna podílu proti r. 2002

2003

/mil. Kč/

%

procent.

/mil. Kč/

%

procent.

body fyzické osoby 0-249

body

36 006

2,6

-0,6

52 065

3,6

-0,6

0 - 49

157 502

11,5

0,0

317 633

22,0

0,6

50 - 249

273 565

19,9

0,1

348 189

24,2

0,2

250 a více

904 737

66,0

0,5

723 315

50,2

-0,2

celkem

1 371 810

100,00

0,00

1 441 202

100,00

0,00

MSP 0-249

467 073

34,0

-0,5

717 887

49,8

0,2

právnické osoby z toho

Zpřesněné údaje za rok 2002 uzávěrky k 16. 7. 2003 Údaje za rok 2003 jsou zpřesněné podle uzávěrky k 17. 2. 2004

Tabulka č. 9: Podíl MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích v % Ukazatel

Rok 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Počet podniků

99,77

99,78

99,80

99,81

99,81

99,79

99,81

Počet zaměstnanců

59,82

56,35

59,12

59,47

59,73

60,94

62,21

Výkony

52,91

51,73

53,34

52,85

51,44

52,02

52,01

Přidaná hodnota

57,36

51,35

53,03

52,60

51,33

52,69

52,06

Mzdové OON/

náklady

/bez

Investice

1)

1)

54,69

54,67

55,72

55,50

56,18

1)

1)

41,66

40,56

37,81

44,52

49,55

Vývoz

36,40

36,25

36,54

36,15

35,74

34,16

34,0

Dovoz

48,00

48,84

50,74

49,43

47,12

50,33

49,8

34,78

34,82

33,57

37,16

1)

HDP

1)

1)

ukazatel HDP podle údajů ČSÚ; ostatní podíly jsou propočty MPO z údajů ČSÚ 1)

ukazatel za MSP nebyl ČSÚ vykázán

24

Grafické znázornění vývoje ekonomických ukazatelů MSP

Vývoj počtu MSP v ČR v letech 1997-2003 1 100 000 988787 1 000 000 900 000

813805

800 000 700 000 600 000

736034 657 130 568 855

691736 590942

630684

840347

760892 746127 658416

679306 634829

500 000 400 000 300 000 200 000

111298 88 275 100794 105350 102476

134499 148440

100 000 0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

25

2003

Počet podniků právnické osoby Počet podnikůfyzické osoby Počet podniků

Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 1997-2003

Počet zaměstnanců (tis.) 2 000 1 961

1 950 1 900

1 902

1 890

1 850

1 834

1 848

1 800 1 771

1 750 1 721

1 700 1 650 1 600

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Vývoj výkonů a přidané hodnoty MSP v ČR v letech 1997-2003 3 000 000 2 575 112 2 357 755 2 287 962 2 175 162

2 500 000

Přidaná hodnota (mil. Kč)

1 989 996 1 857 105 2 000 000 1 733 985 1 500 000

1 000 000

706 345 603 091 653 018

720 493 761 198

828 324

500 000 158 113 0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

26

Výkony (mil. Kč)

2003

Vývoj mzdových a investičních nákladů MSP v ČR v letech 1999-2003 350 000

330 176

M zdové náklady /bez OON/ (mil. Kč)

304 499 300 000

283 207 256 261

Investiční náklady celkem (mil. Kč)

265 393

250 000 213 614 200 000 170 063

170 001

169 280

170 289

1999

2000

2001

2002

150 000

100 000 2003

Vývoj zahraničního obchodu MSP v ČR v letech 1997-2003 800 000 700 000

616 472

600 000 500 000

690 527

417 323

454 200

308 352

717 887 Vývoz (mil. Kč) Dovoz (mil. Kč)

506 032

400 000 300 000

653 860

416 326

453 403

450 231

467 073

2001

2002

2003

339 524

263 006

200 000 100 000 0 1997

1998

1999

2000

27

Příloha č. 2

SLABÉ A SILNÉ STRÁNKY PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ A ROZVOJE PODNIKÁNÍ SILNÉ STRÁNKY Podnikatelské prostředí 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Image ČR jako dobrého místa pro umístění nových podnikatelských záměrů Tradice průmyslové a řemeslné výroby Tradice výzkumu a vývoje Vytvořený základ systému programů podpory MSP Nabídka nových průmyslových zón a nemovitostí pro podnikání Existence státních agentur na podporu rozvoje podnikání, investic a obchodu CzechInvest a CzechTrade a poradenských center pro MSP 7. Geografická výhodnost a blízkost významných trhů 8. Dobrá dopravní infrastruktura 9. Existence zárodku sítě institucí podporujících rozvoj inovací

Rozvoj podnikání 1. Technicky zdatná kreativní dovedností vybavená pracovní síla 2. Relativně nízké výrobní náklady 3. Schopnost zaměstnanců adaptovat se rychle na využití nových technologií a řídících metod 4. Diverzifikovaná výrobní základna a portfolio výrobků 5. Relativně vysoká kvalifikovanost řídících pracovníků v technických oblastech

SLABÉ STRÁNKY Podnikatelské prostředí 1. Nízká úroveň spolupráce mezi velkými výrobci (domácími i zahraničními) a potenciálními domácími subdodavateli 2. Limitovaná možnost přístupu k finančním zdrojům pro rozvoj MSP 3. Nedostatečně rozvinutý systém poskytování informací pro podnikatele 4. Nedostatečně vybudovaná síť služeb pro podnikatele zajišťovaných soukromým sektorem 5. Významné zanedbání nevyužívaných průmyslových areálů především v oblastech postižených restrukturalizací průmyslové výroby 6. Komplikovaný daňový systém 7. Pomalá práce soudů 8. Nepřehlednost právního řádu 9. Nevhodné podmínky pro využití alternativních druhů financování (rizikový kapitál, Public Private Partnership) 10. Nízké využití informačních a komunikačních technologií a z toho plynoucí nedostatečná informovanost 11. Zastaralá technologická základna části MSP

28

12. Obtížný přístup do odbytových sítí v zahraničí 13. Absence národní politiky rozvoje lidských zdrojů a z toho plynoucí Propojení systému vzdělání s potřebami trhu práce. Absence státní inovační politiky a z toho plynoucí nedostatečné propojení mezi výzkumem a vývojem vedoucí k nízkému komerčnímu využití výsledků V&V 14. Nedostatečná podpora MSP schopných absorbovat výsledky výzkumu a vývoje a komercializovat je 15. Zanedbatelný podíl soukromého kapitálu na financování aplikovaného výzkumu

Rozvoj podnikání 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Poměrně značná část výroby s nízkou přidanou hodnotou Nízká produktivita výroby v porovnání se zeměmi EU Nedostatečná znalost a zavádění moderních metod řízení Malá motivace MSP podporovat zkvalitnění pracovních podmínek pro zaměstnance Nízká úroveň využití informačních technologií při řízení MSP Nízká úroveň spolupráce mezi podniky, vzájemně příbuznými obory, podniky a vzdělávacími a výzkumnými ústavy

PŘÍLEŽITOSTI Podnikatelské prostředí 1. Investice do infrastruktury na podporu rozvoje a zavádění nových technologií 2. Podpora využití intelektuálního vlastnictví a patentů 3. Zkvalitnění nabídky na trhu nemovitostí pro podnikání tak, aby odpovídala potřebám podnikatelů a současně konkurovala evropským standardům 4. Zefektivnění využití průmyslových zón a podpora systematické regenerace nemovitostí a pozemků vyčerpaných průmyslovou výrobou brownfields 5. Rozvoj informačních a komunikačních technologií 6. Zvýšení úrovně poradenských služeb pro podnikatele 7. Zlepšení přístupu k finančním zdrojům na rozvoj MSP 8. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro poskytování školení v oblastech, které odpovídají potřebám podniků 9. Využití přítomnosti zahraničních firem v ČR pro odbyt 10. Využití možností vzdělávání při zaměstnání 11. Zkvalitnění systému poskytování informací o nejnovějších trendech v oblasti vědy, výzkumu, vývoje pokrokových technologií, procesů a řídících metod 12. Zavádění nových technologií šetrných k životnímu prostředí

Rozvoj podnikání 1. Přistoupení k EU usnadní přístup na evropský trh 2. Podpora MSP při zavádění aplikací typu e-Commerce a e-Economy 3. Příliv nových přímých zahraničních investic a posílení spolupráce mezi nadnárodními společnostmi a místními podnikatelskými subjekty 4. Vytváření a podpora rozvoje sítí subdodavatelů, rozvoj klastrů s cílem zvýšit podíl přidané hodnoty na místní produkci 5. Využívání programů na podporu inovací, rozvoje a využití nových technologií 6. Podpora činností využívajících intelektuální potenciál pracovní síly

29

7. Podpora procesu restrukturalizace klíčových oborů směrem k výrobám s vyšší přidanou hodnotou 8. Vývoj programů zaměřených na podporu začínajících podniků s s růstovým potenciálem 9. Využití moderních způsobů řízení 10. Využití spolupráce vysokých škol s výzkumnou a vývojovou základnou 11. Participace v mezinárodních programech podpory výzkumu a vývoje

RIZIKA Podnikatelské prostředí 1. Nedostatek finančních zdrojů na zajištění podpory aplikovaného výzkumu a vývoje 2. Nedostatečné propojení výzkumu a vývoje na průmyslovou výrobu a rozvoj strategických služeb 3. Konzervativní přístup k podpoře inovací v oblasti vzdělávání i v praxi 4. Rostoucí nezaměstnanost, především mladých lidí se znaky strukturální nezaměstnanosti 5. Nedostatečné spojení mezi systémem vzdělávání a potřebami trhu práce 6. Nedostatečné propojení mezi systémem celoživotního vzdělání a potřebami průmyslu 7. Neodpovídající znalosti v oblasti marketingu a služeb zákazníkům 8. Nefungující zákon o konkurzu a vyrovnání 9. Relativně vysoké daňové zatížení podnikatelů 10. Nízká motivace zaměstnanců zapříčiněná systémem sociální podpor 11. Zvýšená konkurence po vstupu ČR do EU

Rozvoj podnikání 1. Pomalá transformace tradičních průmyslových oborů 2. Vysoká cena využití internetu omezuje využití informačních a komunikačních technologií 3. Nízká kapacita inovovat 4. Omezený přístup k finančním zdrojům snižuje schopnost podniků využívat nové technologie 5. Místně se projevující nedostatek kvalifikované pracovní síly v určitých oborech 6. Nízká úroveň investic firem věnovaná rozvoji vlastních lidských zdrojů 7. Rostoucí náklady (včetně nákladů na pracovní sílu) po vstupu do EU ovlivní konkurenceschopnost ČR 8. Rostoucí konkurence na světových trzích 9. Recese průmyslové výroby nebo jednotlivých sektorů 10. Negativní vnímání úpadku, který je přirozeným procesem při selhání podnikatelského záměru 11. Nedostatečný kredit a propagace „podnikatelství“

30

Koncepce podpory malého a středního podnikání

Recommend Documents