UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFiCKÁ FAKULTA KATEDRA DIVADELNí VĚDY
JAN FILIP - ZWIEFELHOFER (Herecký portrét Jana Filipa v kontextu ostravského divadla)
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MICHAELA STANOVÁ
2008
Prohlašuji,
že jsem
bakalářskou
práci
vypracovala
a uvedla veškeré použité prameny a literaturu.
V Praze dne 6.8.2008
samostatně
Obsah 1.0 Úvod .............................................................................................................. 1 1.1 Úvod - životopis ..................................................................................... 2
2.0 Herecká cesta
pohraničím
................................................................... 3
2.1 První angažmá v Karlových Varech - sezóna 1960/1961 ......... 3 2.2 Druhé angažmá ve Varnsdorfu - sezóny 1961-1963 ................. .4 2.3 Divadlo
pohraniční
stráže v Chebu v sezónách 1963-1966 ..... 5
3.0 Ostravská éra ............................................................................................ 6 3.1 Filipovo působení v divadle mladých a pro mladé, Divadlo Petra Bezruče 1966-1976 ........................................................................... 6 3.2. Jan Filip na
scéně
Státního divadla v
Ostravě
3.2.1 Setkání Jana Filipa s režisérem Janem
......................... 16
Kačerem
................. 19
3.2.2 Herectví Jana Fi li pa na pozad í 80.let v SDO ......................... 22 3.3 Divadlo v
Ostravě
po roce 1989 .................................................................. 24
3.3.1 90.léta v hereckém životě Jana Filipa a Národním divadle moravskoslezs kém ...................................................................................... 26 3.3.2 Muzikál Šumař na střeše a mlékař Tovje ................................. 31 3.3.3 Láska na Krymu, poslední role - Ivan Nikolajevič Z ach r e d i n s k i j ................................................................................................. 34
4.0
Závěr
........................................................................................................... 37
5.0 Summary .................................................................................................... 38 6.0 8 i bliografická citace ............................................................................ 40 6.1 Obecná bibliografie ...................................................................................... 40 6.2 Prameny a literatura k jednotlivým kapitolám .............................................. .41
7.
Pří I o hy
.......................................................................................................... 46
7.1 Divadelní role Jana Filipa ............................................................................ .46 7.2 Filmové role ................................................................................................. 62 7.3 Práce pro
český
rozhlas ............................................................................... 68
7.4 Fotografie ..................................................................................................... 71
1.0 Úvod S velkou dávkou pokory, úcty, s jistou noblesou a bodrým smyslem pro humor se rodí osobnosti. Divadlo nabízí možnosti osobnostem vyniknout. Divadlo jsou lidé. Divadlo jsou osobnosti. Divadlem žil Jan Filip, divadlo žil Jan Filip. Herec. S laskavostí, s jakou se obracel do tichým
svolením
o
něčem
tak
hlediště, teď
já píši, s jeho
neuchopitelném,
těkavém
tak
a pomíjivém, jako je jeden herecký okamžik, ale i lidský osud naplněný
láskou k múze Thálii.
S pomocí
jeho
rodiny
a
přátel,
inscenací, z recenzí jeho hereckého těžko
zachycují
postupně
zcela
hercovo
umění
z
četných
umění,
a
ze
recenzí
záznamů,
z odborného
a
které tak
textu,
vznikal
obraz jednoho hereckého osudu. Herce, osobnosti, která
zaplňovala
odchodu zanechá něco pořád
velká i menší něco,
jeviště,
osobnosti, která i po svém
co nelze popsat slovy. Jen víme, že to
je a zůstane ukryto přímo na jevišti divadel, na kterých
Jan Filip žil.
Ve své práci se pokusím
čtenáře
seznámit s profesní
životem herce Jana Filipa a sledovat jeho životní cestu, na hi stori cké m
pozad í
čes ké ho
ko ntextu.
Chtěl a
seznámit s typy divadel, ve kterých Jan Filip se
kritik
věnovat
kapitole
věnované
bych
působil
ostravskému
a
určitém čten áře
podrobněji
divadlu.
Jeho
dramaturgii, uměleckému směřování a osobité tvůrčí kreativitě této moravské divadelní metropole.
-1 -
1.1 Úvod - životopis
Život
Jana
začal
Filipa
7.dubna
Vinohradech, kde jej jeho matka jméno bylo Jan Zwiefelhofer,
1936 v přijela
později
Praze
na
pražských
porodit ze Sušice. Jeho změnil
si jej
na Jan Filip.
Dětství
a mladá léta prožil v Sušici, kam se po celý život vracel.
Rodiče
Jana Filipa byli
úředníci
a divadlo hráli jako ochotníci pěti
v Sušici. On sám díky tomu stál na prknech divadla již v letech. Absolvoval
sušické gymnázium,
ale studium
umožněno.
škole mu v minulém politickém režimu nebylo pracovat v
v Mariánských
tamějším
odešel
jako
do
divadla
v Karlových
Varech
Varnsdorf,
Bezruče
mladých",
Cheb
hrdiny ve
v
a
konečně
Jan Filip
zůstal
souboru,
umělecký
éra
kočování
divadlo znamená
se
způsob
šéfa Divadla
především
vyrůst
pro
mladé
z romantického 1976
přešel
Ostravě.
vytvořil
do
Tam již
velkou
řadu
Ostravě
trval
hlas, a
českou
televizi.
hrát Jan Filip v Karlových Varech,
hereckému
Finančním
nabídka
Pracoval též pro ostravský rozhlas,
začal
začal učit
snadné.
ale
a osobní život v
propůjčoval svůj nezaměnitelný
kde se poprvé
uměleckého
až do konce svého života, kde
a postav. Jeho
a neustálému
jeho
přišla
1966
tehdejšího Státního divadla v
Profesionální divadlo
vůbec
hrál
roku 1960,
začala
hereckou osobnost. V roce
po dobu dlouhých 34 let. jemuž
později,
a
roku
jeho herectví možnost
vyspělou
činohry
typů
také
Saši Lichého. Deset let hraje v "divadle
v mladém
mělo
souboru
rolí -
Ostravě,
nejen
diváky, kde
kde
Začal
divadel. Po Mariánských Lázních a Karlových Varech
z druhého konce republiky od tehdejšího Petra
geodet,
ochotnickém souboru. Hned o rok
pohraničních přišel
Lázních
na vysoké
řemeslu.
Tyto
začátky
nebyly
nejistotám provozu zájezdových divadel může
odevzdat jen osobnost, pro kterou
života. Jak tomu bylo u Jana Filipa.
-2-
pohraničím
2.0 Herecká cesta
2.1 První angažmá v Karlových Varech - sezóna 1960/1961
Výrazného
hereckého
Jiří
a nadaný divadelník Nezvala (nyní
talentu
angažmá. souboru.
koncipováno jako
celoroční
být a
kulturním
zvláště
kraj bez
centrem
Po
ředitel
jednu
Divadlo městská
všiml
ambiciózní
Divadla
Vítězslava
sezónu
v Karlových
byl
Filip
Varech
bylo měla
a oblastní scéna, jež
německého
regionu
mělo třicet
pak oblastní divadlo české
si
divadla Karlovy Vary) a nabídl mu první
tamějšího
elévem
Filipa
Dalík, tehdejší
Městského
profesionální
Jana
divadelní tradice, který
pohraničí. 1
Městské
zájezdových míst. Byl to soupeřilo
diváky a jeho
tvorba byla podbízivou, se špatnou kvalitou inscenací. Byly zde pouze a
dvě
určitým způsobem
jej
zřetelněji
profilovali. V padesátých letech
jí byl Bohuš Stejskal a v letech šedesátých jí byl který vyvedl prestiž
umělecké
dramaturgie
instituce.
herecké divadla,
karlovarských
Dalík,
V tomto období,
dráhy která
Jana
Filipa
které je
výrazně
se
preferuje orientaci
začátkem mění
na diváka z
řad
občanů.
sezónu
příležitosti.
právě Jiří
karlovarskou scénu z krizové situace a navrátil jí
profesionální
Za
tvář
osobnosti, které daly divadlu za jeho existence
1960/1961
dostává
Jde o menší role,
které
Jan
čtyři
Filip
pravděpodobně
herecké odpovídají
jeho malým zkušenostem a provozu profesionálního souboru. Tyto herecké
příležitosti
jsou mu studijním materiálem na jeho
k hledání vlastní inspirace a
tvůrčí
cestě
kreativity mladé a odhodlané
duše, která už nyní cítí hlubokou pokoru a odevzdanost hereckému umění.
Pracuje
s režiséry
Ivanem
Šaršem
a
Vítězslavem
Bartošem.
I
Charakterem bylo německé Městské divadlo lázeňskou scénou, prosperující především v letní lázeňské
sezóně.
-3-
2.2 Druhé angažmá ve Varnsdorfu - sezóny 1961-1963
příští
Na ze
sezónu 1961/1962 dostává Jan Filip nabídku tentokráte pohraničí,
severního
Varnsdorf.
těžká
Následovala
Městského
do
zkouška,
oblastního
prověřovala
která
například
mládenec
Rollandově
Petr v
Jiráskově
v
Romeovi a Julii.
odolávat
Tato
přednost
různých
předurčují
podmínkách,
relativnímu
pohodlí
Obrovská
k
Filipa
městu
Byli
zkoušky,
a uchýlí
Pět
jsme
zkoušky.
Někteří
dají
řemeslu,
k pouhému
a
uměleckému
pokora
právě
a hereckému umění
k divadelnímu
k onomu
a
malému
divadlu,
procentu
vzpomíná
takto: "Divadlo? Stále
Textilní a
punčochářský
tisíc ženských na mužskou
milováni,
opečováváni.
divadla skončila v roce 1963.,,2
2
odpolední
talentů.
se
závazky
opět
návraty a ráno
výběrem
Varnsdorf
představte.
vojenská posádka. souboru.
Dopolední noční
se
hledat a žít divadlem.
rozhovorů
v jednom ze svých Jenom si to
Shakespearově
ze svého pohodlí a i za cenu velkých
láska
talent Jana
vztah
v
divadla
hledají cestu k vlastnímu
herců, kteří nepřestávají
Na
Paris
oblastního
přirozeným
obětuje
menší procento
vyjádření.
provozu
práce je
časových obětí
anebo
učitelský
Nadšení a obrovský elán mladého herce musely
představením.
náročná
Zajíček,
kdy patří
dvou sezón. Mezi ty
Petrovi a Lucii,
Lucerně,
náročnému
k zájezdovým zájezdy v
během
jeho
příležitostí,
odhodlání být hercem. Dostává více hereckých nastuduje již jedenáct premiér
divadla
lP.KříŽ, lFilip:Člověk má mít něco, čemu věří, Právo, 2.9.1997, str. 8.
-4-
herec
natřískané!
závod, žádná část
Škoda,
hereckého éra
tohoto
pohraniční
2.3 Divadlo
stráže v Chebu v sezónách 1963-
1966
pohraniční
Další "oblastní univerzitou" bylo Filipovi Divadlo Západočeské
(dnešní
činoherním
souborem se tři
tedy zhruba pouhé Filip.
Jádro
zůstal
do
tvořil
šedesátých let
inscenační
Vůdčí
tým
na
Třísku,
přijat
Jan
zakniknuvšího
osobností souboru byl
a posrpnových aktivit, tedy do roku
režisér a herec Karel Novák. Jan Filip
vzpomíná
Stanislava
počátkem
než byl do souboru
divadla v Klatovech.
divadla s druhou vlnou Filip
Divadlo v Chebu se stálým
formovat
předtím,
předsrpnových
ředitel,
1970
začalo
roky
souboru
Západočeského
a
divadlo Cheb).
stráže
herců, kteří
do
v Chebu nastoupili. Sám herec
Opočenského,
Gustava
přišel
Miroslava
Moravce,
Karla Semeráda, Pavla Pípala, Steva Maršálka
a Jarmilu Horákovou. Chebské divadlo si našlo osobitou poetiku usilovně
pro interpretace dramatiky a sítě
divadelní byla
jeho
Nováčka,
Filip
přínosem
a získávání obecenstva. Dalším
soustavná
pedagogická
činnost
pod
vedením
divadla Karla
který pro divadlo vychovával elévy. Pod jeho režií Jan
často
hrával. Rafaela v Těžké
Harmoniena v Jihu
pracovalo na budování své
rovněž
W+V,
Topolově
Barboře
v
Konci Masopustu, Gustava
W+V, Buffalo Billa v Severu proti
Shakespearově
Romeovi
a
Julii,
Romea
a dalších. Zkoušel s dalšími režiséry, Václavem Špidlou, Karlem Neubauerem
a
dalšími.
i dramaturgicky. S začali
uvádět
dokonce a
podnětnému
světoví
v Chebu
uvolněním
a moderní
i hranice regionu.
historickému pozadí a
šedesátých, se práce Divadla
částečným
autoři
přesáhly
Scéna
vytvořilo
pohraniční
Zde v Chebu však
se
začala
vyhraňovat
v šedesátých letech se
čeští. Hlavně
Některé
inscenace
díky inspirujícímu
společenským
poměrům
let
podhoubí pro vznik kvalitní a objevné stráže.
začala
pro herce Jana Filipa jiná kapitola
jeho života.
-5-
3.0 Ostravská éra 3.1
působení
Filipovo
Divadlo Petra
Bezruče
v divadle
mladých
a
pro
mladé,
1966-1976
Ve stejném období, kterým bylo působení Jana Filipa v Chebu, opouští velká většina souboru Divadlo Petra Bezruče v Ostravě v čele
s režisérem
aby
Janem
v Praze
spolu
s Ladislavem Smočkem a Jaroslavem Vostrým založili Činoherní klub. Po této slavné ostravské éře čerstvých absolventů z DAMU a JAMU vedených Kačerem se ujal vedení DPB činorodý a velice plodný dramatizátor, režisér a ředitel Saša Lichý. Tomu se daří formovat nový soubor. Objíždí česká divadla a nabízí Janu Filipovi angažmá do Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Honza Filip nabídku přijímá
a
od
této
chvíle
se
datuje
jeho
dlouhá
éra
divadla
v severomoravské metropoli, která bude trvat 34 let. Divadlo Petra
1945,
Bezruče
bylo od svého založení v zimě roku
divadlem orientovaným na tvorbu pro děti a mládež. Také
jeho název zněl -
Divadlo mladých. A dalo by se docela výstižně
charakterizovat i takto: "Jeho houževnatost, schopnost riskovat je známá. Jeho důvěra v samospasitelnost divadla nás udivuje: tak tak.
Na
jedné
přinejmenším
straně
je
milá
a
něžná,
straně
na
druhé
pošetilá. Dvě věci jí ovšem nelze upřít. Romantiku
mládí i jeho úpornou vášeň po vnitřních mravních hodnotách.,,4 Divadlu Kytice.
Po
amatérských
předcházela
válce herců
se a
na
samém
divadlo
počátku
amatérská
profesionalizuje
ochotníků
přicházejí
a
do
skupina souboru
zkušenější
herci
Spolu s režisérem Janem Kačerem odešli v sezóně 1964/1965 herci: L.Hrůza, F.Husák, lTřebická, N.DivíŠková, J.Hrzán, P.Čepek, V.Kotva a J.Kodet. Tento soubor dostal příležitost v DPB od roku 1958. DPB svým charakterem divadla mladých a tvorbou pro děti, dostal zásluhou této skupině nové rozměry. Do stálého souboru starších herců přicházejí čerství absolventi plni chuti do tvůrčí práce. Přináší novou dramatiku, nové inscenační postupy a za náročnéhého provozu (třísměnný provoz, ráno představení pro děti, pak odpoledne pro děti a večer pro dospělé) si postupně získávají uznání, které se šíří i za hranice Severní Moravy. 4 Knížátko, L: Divadlo Petra Bezruče 1945-1975, Divadlo Petra Bezruče, Ostrava 1975,60 s. 3
-6-
vůdčími
a absolventi DAMU. Inscenátory a
osobnostmi 50.let DPB
byli zejména K. Dittler a S. Lichý, jako autor mnoha dramatizací. Následovalo období spojené postavou Jana Němcem,
dramaturgem
Lubošem
Hrůzou.
Zdeňkem
ještě
Stále
Kačera,
Hedvábným
převažoval
s režisérem E.
a
scénografem
repertoár
děti
pro
a dramatizace prozaických dobrodružných her Saši Lichého pro Postupně
mládež. dospělé,
se však do repertoáru dostávaly inscenace pro
objevila se nová dramatika a
vytvořila
tak osobitý ráz
a charakter tomuto divadlu mladých, (mladých ve smyslu divadla herců
pro mladé, ale také mladých charakter si divadlo
víceméně
a
inscenátorů
souboru), jehož
udrželo po celou dobu své existence
až dodnes. Éra této divadelní skupiny si získala svého diváka a
ulehčila
setrvali v
etapě
tak situaci další, nové Ostravě
herců,
divadla. Vedle
jež
a neodešli do Prahy, byli již noví kolegové Jana
Filipa. Byli mezi nimi A. Borovec, L. Bednářová, B. Čvančara, B. Meierová, Š. Ranošová a další. Novými posilami, byli mimo jiné M. Čížek, J. Postlerová, O. Prajzner, M. Šulc, J. Tesařová. Mezi ně patřil
i mladý
třicetiletý
pro romanticko-milovnický obor, jak by se ne zcela pojmenovat jeho soubor rolí, jež vytvořit.
předurčen
herec Jan Filip, svým zjevem
měl
přesně
dal
možnost v tomto období
Jan Filip se svou mladou, nespoutanou a
rozvášněnou
duší, se vzhlédl v symbolu a odkazu Gérarda Philipa.
Odkazu
generace, "která poznala, že odboj je víc vzrušující než skauting, že
někdy
je
třeba zemřít
mlád, a že je možno proti
s pouhým revolverem. Generace, která po toužit po boji, po
svobodě,
silnější
člověku,
kterou dává
který dovoluje ... generace, která
věřila
než všechno ostatní, a která
uzavření
lokomotivě
míru
začala
a po heroismu,
v lásku, v lásku, která je
měla
jen jednoho
nepřítele,
buržoazii a její hloupé myšlení. .. Gérard byl generace, která ráda
umění
a
hodně
o
něm
mluvila,
která
uctívala
měla umění
romanticky, a která se domnívala, že genialita pochází z pití. .. "s
5
divadelní program k inscenaci Fanfán Tulipán
-7-
jít
Mladý herec Jan Filip se poprvé ocitl na nezájezdové která mu
přinesla příležitost ponořit
a
hledat
své
k
divákům.
svůj
možnosti,
hlouběji
jazyk,
začíná
Janu Filipovi
se
scéně,
do herecké práce
kterým
soustavná a
by
promlouval
hlubší práce na
jed notl ivých rol í ch. Zásluhou usilovné práce dramaturga Saši Lichého vzniká přímo
her šitých sezóně
Bezruče.
na soubor Divadla Petra
ředitel
Roku 1967 vychází v periodiku Nová Svoboda s
příznačným
dramaturg
názvem
"Jak
Lichý vyznává z
herce, který je pro Jana
Hned ve druhé předlohy
dostává Filip roli Fanfána Tulipána, jež podle
stejnojmenného filmu pro divadlo upravil
Filipa
I nscenace
a
se
beznadějně
něj
jeho
důležité
je
důležitosti
článek
S. Lichého
Filipa",
kde
míti v souboru
ostravskou
vyprodána
a
hrdiny
senzací,
spousta
ženských
se
takového případě
Tulipána. 6
Fanfána
kdy
ke
DPB Saša Lichý.
inspirací k dramatizacím, jako v
romantického
stala
míti
řada
byla
představen í
srdcí
beznadějně
zamilována. Bylo by však mylné chápat a nahlížet na herce Jana Filipa
pouze
schopnosti
skrze
jeho
a cit pro
povah, které
začal
a
zjednodušovat
rozvíjet. Již v inscenaci, jež
rejstříkem.
tak
jeho
hlubší charakteristiky postav a složitosti
vyrůstá
Tulipánovi ukazuje, jak výrazovým
zevnějšek
předchází
Fanfánu
v charakterního herce s bohatým Langrově hře
Byl to jeho Kníže v
Obrácení
Ferdyše Pištory. V tomto období jeho herecké práce se objevuje výrazný
talent,
nejtragičtějších
kterým situacích
dokáže
chápat
komickou
a
objevovat
stránku
života
Projevuje se jeho houževnatost a jeho
nejsilnější
hlavně
umět
lidský
vztah s diváky.
přístup,
se
kterým
Uměl vytvořit
bude
6
slova:
těch
naopak.
herecký, ale
dokonale
navázat
onen nádherný vztah herce a diváka,
díky jemuž divadlo existuje, pro který herec s herectvím
a
v
" ... pravdivost,
upřímnost,
Kabeláč, V.: Jubilea - Jan Filip, Kulturní měsíčník - 4/1986
-8-
tvoří.
něha
Sám spojoval a
přátelství,
místě
které se snoubí v jednom okamžiku na jednom
a nachází
v hledišti rezonanci a pochopení".? Hledat hercům
složitosti
povah
Kačerovy
zkoumat
Režiséři
Ubylo symboliky,
Zdeněk
Pošíval, Pavel začali
Hradil spolu s výtvarníkem Otakarem Schindlerem, se soustředit
jeviště zazněl současný
nato, aby z
Karamazovi,
sledovaných
dramatizace
Idiot,
více
názor. Objevuje se
zde Kunderova Ptákovina, Babelova Rudá jízda, Bratři
pomáhá
dramaturgie, která se po
směrem.
skupiny ubírala jiným
básnivosti, objevil se realismus.
člověka
nitro
Bezruče především
Divadla Petra
odchodu
a
Dostojevského Ostře
Hrabalových
vlaků.
Pro Československo přichází důležitý rok 1968, kdy se několik měsíců
L.
po podepsání Varšavské smlouvy chopili moci
Brežněva.
Historik František Černý
Divadlo v bariérách normalizace svému zásadě
šlo
o
rozhodný křídla
orientovaného
nástup
sovětské
kurs
Brežněvem
(1906-1982). Po poněkud
stoupenci období,
které
rozkvetlá měsících
režim
divadla,,9.
různá
opatření,
Nikity
dopad
na
promoskevsky neúchylně
které
život
byl
Leonidem
vystřída
né u nás
Chruščova ... "s
naše
knize
období takto: "V
stalinské,
"tehdy
Začalo pěkně
tak
devastován.
zákazy a direktivy,
svobodnou
Po
dvou
tvorbu
a je
kterými
divadlům
znemožňuje
přímo
škodící.
se divadla snaží udržet si svou poetiku bez ohledu na
lidi. Divadelníci hledají schopni
v politických
tohoto
prověrkách
vědomo
si možnosti
nejrůznější
působení
formy a
veřej ně prostřed
dosáhnout.
To
působit
na
ky, kterými se
odráží
1970, kdy se stanovuje usnesení kádrové
a personální, ve všech divadlech na našem území.
8
Složil, J.: Přesvědčit diváka, Ostravský večerník, 12.4.1989. Černý, F.: Divadlo v bariérách normalizace (1968-1989), DÚ v Praze 2008.
9
Tamtéž, str. 7.
7
své
reprezentované
garnituře
Divadelní
politickou situaci v zemi,
jsou
politiky
liberálnějšího přímý
strany,
ve
relativní svobody, od vpádu vojsk v srpnu 1968 nastoluje
divadelníkům Přesto
mělo
čtenáři
konzervativního,
komunistické
sledovalo
přibližuje
stoupenci
-9-
Pro Divadlo Petra dosavadní
práci.
třináct
staženo
inscenační
ředitele,
tým
jeho
Dušek,
se
Čech.
takřka
Lichý
Schindler,
odvolán
z funkce
zůstal
ale
zde
M. Calábek,
inscenačním
Novým
1969-1971
celé osazenstvo,
byl
uváděny,
být
O.
být v letech
se
Saša
nesměly
odešel
muselo
Změnilo
rozpadl.
hry
F.
to znamenalo zásadní zlom v jeho
repertoáru
inscenací.
Postupně
režisér. J.
Z
Bezruče
P.
týmem
jako
Hradil, byl
od
sedmdesátých let režisér Josef Janík, Pavel Palouš a výtvarnice Marta Roszkopfová. Tito lidé dávali až do roku 1997 divadlu jeho výrazný, svébytný charakter. Ihned po vpádu vojsk Varšavské smlouvy uvedlo DPB jako Těžká
reakci na tuto situaci hru
Barbora Wericha a Voskovce,
vytvořil
a Jana Husa J.K.Tyla, kde
Jan Filip roli úspěchem
Václava IV. Hry setkaly s obrovským Nový
inscenační
tým hledá cestu ke
práci. Dostává se do
střetu
často
přijatelnosti.
na hranici
ředitele
I
přes
neboť
českou
v
inscenační
jejich práce je
kulturou a svobodou
tvůrčí
velká
krále
u diváků.
kompromisům
s vládnoucí mocí,
pro vládnoucí orgány a dohlížiteli nad
českého
omezení bývalého
Saši Lichého je mu dovoleno dále dramatizovat texty pro
DPB. Jedním z takových, je parodie anglického dramatika Johna Gaye,
Žebrácká
společenskou
politickou a autor
úpravy
Saša
počinu,
o režijním
opera
která dává velké
-
Polly,
autor
vtipně
zachycuje
atmosféru své doby. Inscenaci režíroval
Lichý.
Tehdejší
jako o velkém napětí,
kde
kritika
přínosu herců
jež pramení z
nemluví
ani
tak
do této inscenace,
vnitřní
souhry
herecké
složky. Jan Filip hrál hlavní postavu Macheatha a postavu Morana. Této inscenaci jeho výkon zcela dominuje. Své postavy "odstínil rytmem
řeči
i gesta; není to
přitom
jenom parodie, ale postava
Macheatha je i vtipně a se zjevným zalíbením vykreslená figura,,1Q. Podobně
se
V hlavních ostravskou 10
daří
rolích
Janu
Filipovi
stále
častěji
hvězdou.
Tyto
i
v dalších
čteme
úspěchy
Wojnar, K.: Žebrácká opera, prem.29.5.1970.
-10-
jeho
přesto
inscenacích jméno. přijímal
DPB.
Stává s
se
určitým
ostychem a skromností a nikdy si svých Právě
něj
naopak oni pro
možnosti
herecké
diváků
nepřestal
vážit.
byli motivací, aby znovu nalézal další
práce.
Považoval
partnera, který "musí být vtažen do
diváka
děje,
za
rovnocenného
součástí
stát se
hry. Ono
se to totiž velmi rychle pozná, je-Ii tomu naopak a pak veškeré snažení ztrácí smysl. Jsem rád, když se divák baví a mám, když vidím a cítím, že jako o
příspěvek
náš
několik
konverzační
Hra,
k celospolečenskému
daří
prosadit
světového
komedii Jak je
příležitost
která
myšlenky rezonují. .. Beru to dění,,,11,
říká
herec
později.
let
Divadlu se
hereckou
některé
ještě raději
se
psychologie
na
důležité
autora Oscara Wilda a jeho míti Filipa. Další obrovskou
Jana Filipa, který si zahrál Johna Wortinga. českých
postav
a
jevištích
objevuje
charakterů,
či
z
nikoliv
důvodu
z
důvodů
"praktické
mravnosti,,12, ale proto, že "jde o kus s čistou žánrovou formou, sršící ostrovtipem, čistou kompozicí a jazykovými hodnotami,,13. Je těžké
čistou
naplnit životem
stereotypům.
konverzační
komedii a vyhnout se
způsobů
je dokázat to "velkou
Jedním z možných
mravností hereckou,
uměním
a vírou, že je nezbytné rozsvítit život
i tam, kde ho z dnešního hlediska není. člověka,
Divadla
Proč?
pro smích, který ho osvobozuje a Petra
Bezruče
se
nesporně
to
Filipovi. Stále obdivujeme na tomto přítomnost
jeho
chuti
hrát.
vnitřně
Není v
něm
činí
Pro diváka, pro lepším.
podařilo,
Hercům
zvláště
Janu
pružném herci nemizící ani
trochu
hereckého
pesimismu nebo lhostejnosti, vždy znovu a znovu (a bývá tomu tak po premiéře) dává divákům požitek z plné tvorby.,,14 Dalším dramatikem, Pavla
Hradila
o kyperském
byl
G.B.
sochaři
který se objevil Shaw
a
12 13 14
parafráze
DPB v režii antické
báje
Pygmalionovi, kterému oživne jeho vlastní
dílo, dívka ze slonové kosti, jíž
11
jeho
na jevišti
bohyně
lásky Afrodíta vdechla
Složil, J.-Filip, J.:Přesvědčit diváka, Ostravský večerník, 12.9.1989. Krčmář, Z.: Pan Wilde by byl spokojen, Mladá fronta, Ostrava, 14.9.1971. Tamtéž. Tamtéž.
-11 -
obecně
život.
Režisér hledá v textu
méně
pracuje s popisností a
role
platné lidské hodnoty. Již
věrností
anglickému
profesora fonetiky Higginse obsadil Jana
prostředí.
Filipa.
Do
Soudobá
kritika hodnotila režisérovo rozhodnutí obsadit do této role Jana poněkud
Filipa takto: "režisér, jež má právo na osobitý výklad, paradoxně
ilustroval
právě
že
přísloví,
řeči
kultura jevištní
akademickém smyslu režisérův
názory, ale
'kovářova
že
není
kobyla chodí bosá' tím,
hercovou
silnou
mohou být o tomto posunutí
zbraní. .. v
protichůdné
nutno respektovat, i když takto inscenovaný
Pygmalion je do jisté míry ochuzen o etické hodnoty.,,15 Ať už se režisérův záměr podařilo uskutečnit, či opět
inscenace
vystavěna
nikoliv, je nesporné, že je
přínosu
na
herce Jana Filipa. Jeho
silnou zbraní sice není kultivovanost slovního projevu, ale "dal znovu
plně
zaznít svému nespornému charakterotvornému talentu,
který vysoce
převyšuje
v celém rozsahu fyzického jednání slovní
projev.,,16 S dra matu rg ickou povi n ností autorů svůj
hry ru s kých a
si poradila dramaturgie OPB po svém.
sovětských
Inscenátoři
nacházejí
vlastní jazyk, nezdráhají se experimentovat a jít až na hranici
rizika,
při
kterém hrozí výslechy, zákazy a jiná politická
Osobitým a výmluvným které v
uvádět
musely
pozdějších
být
(1979).
Kobylina,
sice
1972
zakázána
Krečinský,
kde
nedostatky
společnosti
Byly
to
režiséra
Pavla
Palouše.
a
Tarelkinova
smrt
Suchovo-
Krečinského,
Suchovo-
Svatba
nebyla,
sezóny. Jde o jednu z
z repertoáru.
autorů,
hry
(1986)
Roku
dramatiky,
inscenovali hry ruských
staženy
některé
Štěnice
Kobylina
počátku
dokonce
letech
Majakovského
způsobem
opatření.
ale
byla
výraznou
nejvýznamnějších
coby
darebák
a "nastavuje své
a
době
inscenací
komedií ruské
podvodník
odráží
zrcadlo", jak bylo
oblíbeným rčením politiků tehdejší doby. Šlo o poměrně zdařilou inscenaci, která svými
15 16
prostředky
a myšlenkovým
(šk), Shawův "Pygmalión" v současném rouše, prem.24.3.1972. (šk), Shawův "Pygmalión" v současném rouše, prem.24.3.1972.
-12-
záměrem
tvoří
půdu
živnou
hlavní
postavě,
Krečinském
"J. Filip našel v
kterou není nikdo jiný než Jan Filip. postavu velmi blízkou svému naturelu. počátku
I jeho postava má gradaci - z
tvář,
který si dovede nasadit vždy takovou němž
na
někdy
mu záleží,
dvě
Postupně
milostné vrkání.
člověk,
jakou má
uvěřili
na
předstírat
se dovede dokonce rozdvojit a
strany: skoro byste mu
světák,
je to jen roztomilý
jeho horování pro venkov,
či
však J. Filip dovoluje, abychom poznali,
že za těmito maskami se skrývá bezohledný a krutý egoista."17 Na této
roli
pracoval
s režisérem
Aloisem
Postupně
MOllerem.
se
u tohoto herce projevuje a dozrává charakteristická vlastnost, kte rou
může m e
či norodostí
nazvat jakous i
na jevišti, kte rá v vnitřní
nese svébytné komediální zaujetí, "s bravurní
sobě
technikou,
podřizující se jemně vnějším podnětům.,,18 Jeho herectví se již v té době
vyznačuje
uvědomělým
a z
jakýmsi
bytím
způsob
složitý
nejvlastnějších
upřímného
na
jevišti
práce
jej
zákonů
vztahu
před
vede
jeviště
k textu
"ne-představování",
herectvím
a
diváky.
a divadla,
inteligentní
tvorbě
k herecké
potřeby
z
Tento
"rodící
z básnivého,
text
živě
ale
a
se
citově
odpovědně
proměnit v zážitek pro lidi.,,19 tvořivosti
Dalším charakterovým rysem, jež vyplývá z hercovi a houževnaté píle, je s mysl u "nos n é samozřejmě
určitá
zpěvnosti"
plyne
a
v muzikálu Nezbedný
lyričnost při roze
a
ničím
není
bakalář,
né ho jed ná ní,
narušováno. Jiřího
v režii
Lyričnost
jeho projevu.
ve
kte ré zcel a
O jeho
herectví
Vrby, scény Otakara
Schindlera, hudby Petra Hapky, mluví kritika o tom, že Jan Filip "uplatňuje
postavu výbušným
ukázněně
pateti ckoepické m
18 19 20
a
gestem,
myšlen kovou
17
přednosti
všechny
nadšeně
rozezvučenou
soustředěností
živou
pod n i kavostí. ,,20 šarm u"
a
zviditelňuje
svého hereckého typu:
O
herecké
a
-13-
lapidárním
osobitě
Fil i pově s po nta n e itě
Havlásek, J.: Svatba Krečinského v Divadle P. Bezruče. prem.8.9.l972. Krčmář, Z.: Na šibenici neskončil - Čertovo kvítko,prem.6.9.1974. Tamtéž, 6.9.1974. Krčmář, Z.: Nezbedný bakalář, prem. 5.4. 1974.
větou,
aktivní
"osobitém hovoří
kriti k
Zdeněk
v
Krčmář
úpravě
prověrce"
Saši Lichého, coby "komediální téměř
proto, že se zde objevuje těch
skupiny
Tří
v souvislosti s inscenací, parodií
herců,
jejíchž
mušketýrů
souboru. A to
celý soubor a ukazuje se vyzrálost komediální
talent
výraznější
má
charakteristické rysy. Předposlední
Filip
inscenací, kterou v Divadle Petra
nazkoušel, Přes
Liliomfi.
maďarská
byla
komedie
Eda
kočující
sto let stará komedie o
Bezruče
Jan
Szigligetiho
herecké
-
společnosti
je stále živá svým neutuchajícím humorem a ideály svých postav. Jan Filip dostává jako Liliomfi a
hlavně
tato
jako
role
člověk
možnost promluvit jako herec,
o základních lidských hodnotách. Co pro
znamená,
uvedl
v roce
odpovídá na otázku, zda by se i v "Samozřejmě,
vůbec.
svázáni do pout
určoval
době
kdy
bořit
ty
předsudky
Když se vžiji do té doby, kdy byli lidé
společenských,
majetek a rozpadali se do
navyklých konvencí, které
majetkových skupin, ze kterých době
nebyl
majetkem poután jen snílek, tulák a herec. Proto snad to byl
právě
nebylo úniku, dráždí
herec, který mohl ty potřebu
mě
premiérou,
Liliomfiho stal hercem:
stal. Snad už proto, že bych mohl
o hercích a lidech pevně
před
1976
něj
to až k
předsudky
přetrvávající
bortit
svých postav, kterým
nepříčetnosti.
a názory bortit ... Také dnes cítím
předsudky
věřím.
V té
lidí a nabízet jim ideály
V tom se obrozenecké poslání
herců
všech věků nezměnilo.,,21 Poslední premiérou byla pro Jana Filipa v Divadle Petra
Bezruče
čarodejnice
Malá
Ottfrieda Prausslera,
v režii Saši Lichého. Uzavírá v divadle
se
dlouholetá
mladých,
etapa
divadle
Jana
mnoha
Filipa
tváří
a
a jeho
působení
nevyčerpatelných
možností, úsek Filipova hereckého života, kdy jako herec vyzrál, okusil, co je to své
přirozené
přístup
obdiv,
přízeň
a
důvěra
divákova. Umocnil
vlastnosti a herecký talent, pokorný a
k hereckému
čtyřicetiletého
21
úspěch,
umění.
Ocitáme
herce, jehož srdce
začalo
se
v životn í
etapě
volat po velkém jevišti
Talec, 1.. Filip, 1.: Rozhovor před premiérou, Ostravský večerník, 5.2.1976.
-14-
zodpovědný
a trochu jiných pracovních podmínkách ve
větším
souboru, s jiným
publikem a jinými možnostmi pro jeho další profesní, tedy herecký, ale též osobnostní
růst.
-15-
scéně
3.2. Jan Filip na
Státního divadla v
Ostravě
Jan Filip přechází do tehdejšího Státního divadla v Ostravě 22 roku Tři
1976.
roky
předtím,
ředitele
z funkce
prověrkách
musela po stranických
klíčová
osobnost
odejít
činohry
ostravské
herec české
a režisér Radim Koval. Po divadelní krizi, která zasáhla celé divadlo
po
ostravské
válce,
se
činohry
a
osobnost podílela
čes koslovens ké ho
tehdejš ího
Kovalova se
tak
kritiky
z nejlepších Koval v
a
Radim
režisérů
Ostravě
rozkvět
na
"renesanci
celého
d ivad el n i ctví". 23
šedesátých let bylo ostravské divadlo divadelní
o
zasloužila
Koval
Po
středem
byl
celou
dobu
pozornosti
české
považován
za
jednoho
té doby. Po svém odchodu z vedoucí funkce
setrval a režíroval zde až do své smrti v roce vytvářené
1985. Jeho inscenace
podmínkách již ovšem, až na přijetí,
takové pochopení a
v
těžkých společensko-politických
některé
výjimky, nenalezly v hledišti
jako tomu bylo v minulém období. Po
roce 1973, kdy Kovala ve vedení činohry vystřídal herec J. Švehlík a
vzápětí
pod
přímým
ostře
něm
hned po
Vochoč,
se ostravská
činohra opět
ocitla
ideologickým dozorem. Dramaturgie divadla byla
opět
sledována odborem kultury KNV. A to pro divadlo znamenalo
každou
novou
světovou
sezónu
(ruskou)
nemohl
zařadit
uvádět,
klasiku,
současnou sovětskou
se
K.
"alespoň
jednu
jednu
současnou
českou českou
hru (nebo z jiné socialistické
titul
západních
autorů
a
země),
(mezi
ně
a jednu
se
jednu bez níž počítal
i Shakespeare). Pak byl prostor pro veselohry, sloužící k pobavení fy z i c kyt ě ž cep r a cu j í c í děl nic k é tří d Y. ,,24 Jan Filip vstupuje do divadelního mechanismu, který musel být poplatný nejen své čtyř
souborů
činoherního)
hraje celé
Divadlo a
době,
ale
především
(baletního, Ostravě
specifickému typu publika. operního,
operetního
městům
v jejím okolí,
a menším
Dnes nese název Národní divadlo moravskoslezské. Rywiková, B.: Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919-1999, NDM, Ostrava 1999, 175 s. 24 Tamtéž, strAO. 22 23
-16-
hlavně
a
všem sociálním a zájmovým skupinám obyvatel. Nelze
opomenout,
ale
uměl ecké ho
ani
směřován í
sociální strukturou městem
považovat
za
osvěty,
a ku Itu rn í
městem
lidí pracujících v
přechází
tak herci mladí, Milenu
nově
Asmanovou,
tedy Jan Filip do nových
různého věkového
pracovních podmínek, do souboru služebně
technickou orientací,
těžkém průmyslu.
Po deseti letech v DPB
byli jak herci
kritérium
že Ostrava byl a svou
převažující
lidí s
určující
hlavní
starší, zralejší, mnozí
ještě
složení, kde
z Kovalovy éry, např.
angažovaní. Mezi jinými jmenujme Alexandru
Gasnárkovou,
Vochoče,
Karla
Zdenu Rozsypalovou, Václava Antoše, Miloše Horáka, Stanislava Malého,
Stanislava
Šárského,
Jana Vlasáka a další, jež
Františka Šece,
tvořili
Dědečka,
Ivana
jádro souboru. Nové
podněty,
noví
kolegové, jiné zázemí jsou novými inspiracemi a dalšími impulzy na
cestě
k hledání herecké tvorby Jana Filipa. Sám vnímal tuto
dob u S DO, j a k o
II
S Ia v n o u
éru - umě n í a b u I v á r u" 25.
Stejnou sezónu (1976/1977)
přichází
českých
který je tou dobou považován za jednoho z nejlepších režisérů.
v
Ostravě.
SDO
Tentokráte
přichází
pod
křídla
Jako zralého režiséra s výbornou
přijímá
Kačer,
do Ostravy Jan
Státního pověstí
s "neskrývavým respektem a dychtivým
divadla
jej soubor očekáváním
tvů rčí s pol u práce", 26 které znam enalo m no ho "v převlád aj í cí šed i
cenzurovaného repertoáru s povinnými tituly k oficiálním a s
konvenčními
výročím
inscenacemi veseloher a komedií, které diktovaly
ohledy vůči abonentnímu publiku.,,27 Je
potřeba
připomenout ještě
hrálo na dvou scénách, roku 1977 pobočné,
k
tvůrčím
vyhořela.
jednu historickou událost. SDO
přičemž
budova Divadla
Tato událost se stala
Jiřího
podnětem
k
Myrona
vytvoření
komorní scény v Divadle loutek, jejíž prostor inspiroval experimentům.
inscenacemi
pochopitelně
Nejvíce Jan
se
zde
Kačer
zviditelnil se
svými
se
svými
pražskými
J.P.KříŽ, J.Filip:Člověk má mít něco, čemu věří, Právo, 2.9.1997, str. 8. Rywiková, B.: Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919-1999, NDM, Ostrava 1999, str. 39. 27 Tamtéž, str. 39. 25 26
-17-
zkušenostmi scéně
z malých
Divadla loutek
scén.
patřily
k
Je
třeba
dodat,
že
inscenace
těm umělecky nejprůbojnějším.
-18-
na
Kačerem
3.2.1 Setkání Jana Filipa s režisérem Janem
Zahajovací divadle, počinům
byl
patřil
Kačera.
Kritika
píše
těla
nahého lidského
o
jeviště,
pře d s t a ven í ,
ale i
a Ie
i
kašírky,
tématem
hlediště,
tvůrčí
nějakého
Kačerových
hlavním zdrojem
Kačerovy
či
umět
materiálem
a
Kačera
osobnostní
vklad.
efektivně
hereckou Snaží
zavedeným
práce Jana
Kačera,
Hlavním
"Postava,
ať
tragicky založená, je
velký význam. Jeho a
duší. se
klišé
aby roli
metafory.
to hot o poj e t í o d v íjí." 30
hodnotně
Od
vyhnout herců,
obohatil
mimořádnou
zacházet s hereckým
herců
vyžaduje
stereotypnímu které
z divadelního provozu. Vyžaduje od herce herci,
něm. " 28
divadelnosti. Vše ostatní, dramaturgie,
s her ce m , s e od
Práce s hercem má pro
po
ještě
po
a
člověka.
inscenací je drama
r e žij n í v Ýk I a d i P r á ce
chce
spontánností,
Z d a Ie k a s e v š a k
či
znaku, obrazu,
jakkoliv rozporná, idealisticky, romanticky,
jednání,
nápodoby)
šatnu a foyer
pře stá v c e
o
rukopisu:
jen pouhou realistickou popisností. Jeho realismus
do
schopností je
Kačerem
postavy romantického
d o min o val a j a k o u s i " r e a I i s t i c k o u sty I i z a c í " 29.
dotvořen
významným
Jan Filip si zde
překypovala
inscenace
Charakteristická divadelní svébytnost
byl
k
režisérově
a
součástí
zase byly
s níž herci ovládli nejen zač át kem
inscenaci
(ve smyslu opaku
z Bergeracu ... tato
nevyznačovala
v Loutkovém
de Guíche a rád na tuto práci s režisérem
"Smyslnost a autenticita
pře d
scény
který
celého souboru pod režií Jana
vzpomínal.
Cyrana
otevřené
z Bergeracu,
Cyrano
Hraběte
zahrál
nově
inscenací
svými
jevištnímu
přirozeně
důkladnou
obrovský
vychází
pracovitost,
osobními zkušenostmi,
pocity, postoji a názory. Důležitou
Othella
hereckou zkušeností byla pro Jana Filipa postava
stejnojmenné
Shakespearovy
hry
Štefanides, J.: Jan Kačer:Ostrava podruhé, Scéna, 14, 1989, č.12-l3, s.12. Tamtéž, s.12. 30 Tamtéž, s.12. 28 29
-19-
(prem.
1.2.1985).
Kačer
Režisér Jan
přistoupil
v této inscenaci na alternaci dvou
h lavn í ch postav. Postavu Othella dosta I
příl ežitost
ztvárn it mimo
Jana Filipa jeho kolega Stanislav Šárský. "Každý z nich v sobě určitou část
nese
postavě
mužné
Othellovy osobnosti a když se spolu budou v této představě."
setkávat, dorostou k jedné podobně
síly",
ohromný
smysl
jako
Stanislav
vnitřní
pro
Šárský,
Jan Filip, "plný "který
říká
koncentraci,,31,
má
zase Kačer.
režisér
V dramatický osud Othella a jeho krásné Desdemony vidí režisér především
Kačer
vnitřní
uvádí:
boj a
"V
seberafinovaněji
svět
případě
žádném
nebo
kvalifikovaněji
myšlenek, na které bych
"pověsil"
protože Shakespearovo dílo je tak řadu
výkladů.
člověka.
jednoho
Proto bych
chtěl
se
O své interpretaci
nesnažím
vyjmout
ze
několik
hezkých
celou hru. Zdá se mi škoda,
velkolepě
udělat
rozvrstvené, že skýtá
takovou interpretaci textu,
k t e r á by d i v á k o v i u m o žni I a jeh o co n e j š i r š í vn í m á ní." 32 inscenaci
vytváří
na malé
scéně
umožňuje
Režisér jde
interpretovat
přímo
k
text
vnitřnímu
SVo u
Divadla loutek. O to více je
kladen požadavek na hereckou invenci a scény
tvořivost.
ještě
sdělení
hlouběji
Malý prostor niterněji.
a
hry. Nejde tedy o velké
scénické efekty, ale o podstatu a o jakýsi
průnik
do lidské duše,
do jejího nitra. Na inscenaci byly velké ohlasy. Dnes již lze posoudit, zda to bylo pro její kvality, navštívil hlavní představení.
město
či
Prahu a kritika
Recenzentům
se
zdála
jevišti
zvoleném typu působí
převážně
moc
založen
patetismu,,34,
kdy
herce,,33,
rozvážně
na
a
měla
možnost zhlédnout
nejzajímavější
pro Othellovu klidně.
rozmáchlých
má jeho "mluvní
alternace
-20-
povahu,
příliš
kdy na
Jeho herecký projev "je gestech
a
stacionárním
projev sklony
k deklamaci",
Rywiková, B.: Nejen drama žárlivosti, Ostravský večerník, 30.1.1985. (lat), Kačer, J.: Před premiérou, Ostravský kulturní měsíčník - 1/1985. 33 Rywiková, B.: Nejen drama žárlivosti, Ostravský večerník, 30.1.1985. 34 Dvorský, J.: Ostravský Othello v Praze, Svobodné slovo, 17.4.1986. 31
32
těžko
zda proto, že soubor SDO
shakespearovských postav. O Janu Filipovi píší jako o "ne vhodně
hry
naproti tomu "Šárský je civilnější,,35. Jiný kritik píše o hlavních postavách,
které
vznosně
procítěně
a
deklamují
citlivě
a
tím
o d I i š ují s vou p o s t a v u od p o s t a v str ů j c Ů z I a, o b o u J a g ů . 36 S režisérem Janem
Kačerem
dalších šesti inscenacích. Za všechny jmenujme svatojánské nádhernou vzápětí
postavu
po
úspěšná
opět
(1976),
W.
československé
inscenace
Oberona.
premiéře
Hlučná
alespoň
Shakespeare,
duchů
krále
Ostravě při
se Jan Filip setkával v
samota,
kde
Roku
v Divadle současný
Hrabala. Ve stejném roce hra A.S.Gribojedova,
Sen noci
hrál
1984
Filip
to
byla
Na
Zábradlí,
text
Bohumila
Hoře
z rozumu
a další. Kačerova
života
tučným
poetik,
písmem.
Jana takřka
odráželo
Otevřela
hercům
naskytla
přínosem
zůstalo
divadelnost se zapsala do ostravského divadelního
Kačera
nové
mu
dveře
možnosti
Ostravě
bylo
do
různých
tvorby,
provokující
v jeho každé inscenaci a které přestože
a dál se rozvíjelo,
divadelních
ale
největším
téma,
později
v
jež se Ostravě
se režisér vrátil znovu do
Prahy. Jiří Štefanides mluví o tématu "odpovědnosti za mladou době
generaci, která u nás v té destruované
společnosti.
vstupovala do života v
.. kačerovské
vybídnutí
morálně
k
přijetí
od pověd nosti za budou cnost čisté ho mlád í. ,,37 Pro
Jana
osobností
českého
velkou dávku ve
světě
Filipa
znamenalo
setkání
s touto
divadla nejen obrovský herecký
porozumění
a
souznění
růst,
jedinečnou
ale
hlavně
onoho desetiletého setkávání
divadelním a lidském.
Štefanides, J.: Shakespeare: Othello, Ostravský večerník, 13.3.1985. (fk): O nový smysl Shakespearovy tragédie, Lidová demokracie, Praha, 15.4.1986. 37 Rywiková, B.: Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919-1999, NDM, Ostrava 1999, str. 39. 35
36
-21-
3.2.2 Herectví Jana Filipa na pozadí BO.let v 500
Během
osmdesátých let
a postav. Pracoval Kovalem,
vytvořil
hlavně
Karlem
Jan Filip obrovskou škálu
s režiséry
Bryndou,
Bedřichem
hotujícími
typů
Jansou, Radimem
režiséry
MOllerem,
Ťerenťjevem, Pistoriem, v roce 1988 posílila nakrátko soubor Lída
Engelová, Z. Boubelíkem a dalšími. Rolí, kterými si herec prošel je velké
množství.
Filipova
nejvíce
hře
Drobečky
Bedřich
Jansa
Perryho ve režíroval
Sám
dlouholetá
vzpomínal
na
z perníku Neila na
herecká
malé
Simona
scéně
partnerka
Jimmyho
postavu
(1985).
Loutkového
Alexandra
Hru
divadla.
Gasnárková
o jeho roli napsala: "Nemohu zapomenout na nádhernou postavu, kterou
vytvořil
ve
hře
N. Simona,
Drobečky
z perníku. Jeho Jimmi
byl famózní. Pokud jsem zrovna nebyla na jevišti a vždycky jsem
měla
seděla
v
šatně,
zapnutý odposlech a poslouchala to nádherné
drama, které prožíval. Snad proto, že sám tak
rozuměl
herecké
profesi, dokázal s takovou pravdivostí ztvárnit postavu stárnoucího herce, o kterého už nikdo nestojí. Dokázal být v té roli okouzlující: u b o hý, z o u f a I Ý i k o m i c ký. ,,38 ale
drsně
N a o p a k d o k á z a I st e j ně s u 9 es t i vně,
ztvárnit postavu Steva v dramatu Tramvaj do stanice
touhy, Tennessee Williamse,
rovněž
v režii
Jansově.
u k á z k o u jeh o r y chl é a p rud k é her e c k é pro měn y ," v
Daňkově hře
K. Brynda).
Zdaleka ne tak ošklivá, jak se
"Mistrovskou byl a čt y ř r o I e
39
původně
zdálo (režie
V režii B. Jansy okouzlil jako feldkurát Katz v Dobrém
vojáku Švejkovi, text Hurek - Burian. V Lermontovově Maškarádě ztvárnil Hrubína
zachmuřeného
zneuznaného
Arbenina,
v
spisovatele
a rezignovavšího Prochora
Chrapova,
Maxima Gorkého.
Gasnárková, A.: K rozloučení s Janem Filipem, z pozůstalosti. Slíva, L.: Za Janem Filipem, z pozůstalosti. 40 Tamtéž.
38 39
-22-
Křišťálové
Strunu ,,40
ve
noci a
Františka
"zmoudřelého
Vasse Železnovové
těchto
Během
talentovaného jiskrnýma na
tváři.
herce
očima,
dalších statný
mohutnou
přístupný,
Vždy
des íti muž
s
čupřinou
vždy
let
něm zmiňuje
prošedivělým
přátelský.
plnovousem, úsměvem
Nejlépe se cítil v rolích
tváří,
hercem univerzálním.
J. Složil v Ostravském
o herci, který "své publikum dokáže
z mladého
a stále šibalských
tragikomických, ale byl hercem mnoha Roku 1989 se o
vyrostl
přivést
večerníku
jako
nejen k slzám a salvám
smíchu, ale i k vážnému zamyšlení nad věcmi okolo nás.,,41 Na
závěr
tohoto období, krátce
před
politickým
převratem
roku
1989, mluví Jan Filip o svém vztahu k divadlu. Mluví o tom, jak důležitý
něj
divák a s jakou úctou smýšlí o své profesi, které věnova I celý svůj život. J a rom ír S loži I se he rce ptá 42 , zd a má nějaká
je pro
přání:
unikla mi snad nemůže
"Sehrál jsem toho jedině
hodně.
Od Romea po Othella,
role Cyrana. Ale spokojen nejsem,
zvládnout všechno a navíc -
musí být reálný. Pokud se
však v divadle sejde skupina lidí, zapálených pro dávkou
talentu,
zdravou
rivalitou
a
43
určitou
říct,
že se mé
Složil, J., Filip, J.: Přesvědčit diváka, Ostravský večerník, 12.9. 1989. Tamtéž, 12.9. 1989. Tamtéž.
-23-
a s
náročným
tužby plní.,,43
42
věc
pracovitostí,
režisérem i odpovídající dramaturgií, pak mohu
41
člověk
Ostravě
3.3 Divadlo v
po roce 1989
nečekané
Sezóna 1989/1990 nabídla ostravští
divadelníci
se
brzy
revolučního
hnutí, iniciovaného
Nečekaný
příznivý
divadle
nejprve
provádět
krátce činohry
a
i personální
její
"revoluční
do
především
změny.
celorepublikového
plán
sezóny
postupně
a
činohru
Ihned po listopadu vedl
ředitele
Šárský.
Bedřich
1990 i
Také
dovoluje v ostravském
mluvčí,,44 Stanislav
Do funkce
změny.
studenty a divadelníky.
opatrně
dramaturgický
Karel Brynda, roku
Ladislav Slíva.
zapojili
vývoj událostí
měnit
a zásadní
Odchází
šéf
Jansa a dramaturg přichází
divadla
režisér Ilja
Racek, který dostává nelehký úkol: dostat divadlo z divácké krize. Konec normalizace znamená také konec jakési myšlenkové jednoty o vztahu divadelní
ke
světu
společnost
a
divadelníkům
to jejich roli
sedadlech v období venku
na
"Poměrně
ulici,
či
tiše,
určité společné
ztěžuje.
revolučního
byla
jinak vnímali
a byli
kdy se divadlo odehrává cestu
k divákovi.
publi ku m unavilo fasci nuj í cím
dramatem historických událostí po listopadu 1989, a také čas
celá
souznění
myšlenkové
hledat znovu
než se
spojena
Po prázdných divadelních
dění,
musejí divadla
d lou ho trvalo,
kterou
ať
a kterou diváci
té myšlence nápomocní. Mizí a
státě,
našem
uplynul, nežli divadelníci vycítili
proměnu
nějaký
životních hodnot,
v ním á n í a pot ř e b n o v é hop u b I i k a por es t a u r a c i k a pit a I i s mu. ,,45 Dramaturgie
Státního divadla
program stabilizuje, bez velkých čekalo
v
Ostravě
výkyvů
poměrně
své divadelnosti a odolalo tlaku, ku svému
především
do
si síly ve
prospěchu, při
filmového a televizního média. Tímto citlivým zasahovat
vědomo
nástupu
přístupem
"niterné,
svůj
trpělivě
a paniky. Divadlo
na svého diváka nepodlehnuvši zmatku,
nenápadně
brzy
citové
začalo
sféry
Citát divadelního historika Jiřího Štefanidese z divadelní ročenky NDM. Rywiková, B.: Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919-1999, NDM, Ostrava 1999, str. 39. 45 Rywiková, B.: Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919-1999, NDM, Ostrava 1999, s.40. 44
-24-
diváka.,,46 Hledalo možnosti nového pojetí divadla a zaměřovalo se na
publikum
s
předpokládanými
intelektuálními
mládeže. Také se objevily adaptace pohádkových jako
Tolkien,
s tajemstvím
Zeyer, a
Andersen
fantazií.
s operetní výpravou, jež o
diváka.
Postupně
v orientaci
na
si
literaturu,
i poezie, která se stává Důležitým
další
Divadlo
se
rozloučí
zatěžkávaly
jeviště
dramaturgie
hledá
v dramatizacích
inspiračními
byla
nakrátko
nekonvenčního znovuotevřena
příběhů. Autoři
inscenace
spojeny
s veselohrami
minulých let v boji svébytnou světových
poetiku děl,
cestě
inscenačního
Komorní
k divácké
prostoru. Roku
scéna
v Divadle
Loutek, hrálo se i ve foyeru a na zadním jevišti Divadla Myrona. Herecká složka souboru se vytrvali, byli
například:
ale
zdroji k mnoha inscenacím.
faktorem hledání poetiky divadla na
duši, bylo i hledání
1994
a
včetně
zájmy
částečně
obměnila.
Jiřího
Ti, kdož
Anna Cónová, Veronika Forejtová, Marie
Logojdová, Apolena Veldová, Jan Fišar, Tomáš Jirman, Stanislav Šárský, Milan Šulc a další. Mezi nimi i Jan Filip.
46
Rywiková, B.: Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919-1999, NDM, Ostrava 1999, s.4l.
-25-
3.3.1
životě
90.léta v hereckém
Jana
Filipa a Národním
divadle moravskoslezském
Vojtěchu
Po dramaturgovi z
předrevolučního
spolu
způsobem
klade s
důraz
točnou
tvář
světové
na
podobě
divadla.
Jiřího
vyznačují
Věrou
Maškovou,
Soustředí
složku
poměrně
a
zásadním
převážně
se spolu
na
nové postu py. Jej i ch práce
inscenace.
Myrona,
brzy našla
Michala Taranta. Do Ostravy
při nášej í
klas i ky,
výtvarnou
Divadla
postupy se
v
s dramaturgyní
formují
i nsce nová n í
tvář
zůstal
který jako jediný
činohra
týmu, si ostravská
do svého vedení novou přichází
Kabeláčovi,
Pracují
scénografické
a
s koláží,
inscenační
"až vypjatou stylizací do znakových torz
a s rychlým střihem v ději a prostředí,,47. Jan Filip se s režií Michala Taranta setkává již v roce 1991, v
Shakespearově
Kupci
a
benátském,
ve
hře
Lope
de
Vegy,
Vzbouření v blázinci. Účinek herecké akce snižuje v Tarantových
inscenacích
právě
soustředěná
ona
pozornost na ilustrativnost
výsledného díla. Jak uvádí Jiří Štefanides ve své studii "jejich vnější
ilustrativní barvitost a až barokní vypjatost
(včetně
hudby
Daniela Fikejze) omezoval prostor pro možný herecký přínos,,48. Je zřejmé,
míry omezovat. založena na slova v
přístup
že herce, jakým byl Jan Filip, bude tento
určité
smyslu).
přítomném
Přestože
je práce tohoto
stylizaci,
Teatrálnost
určité
dává
okamžiku na jevišti
napomoci reagovat na každou,
herce do jisté
tvorbě,
jeho
se
děje
nadhled. Ten pak
může
překvapivou
která
situaci
a s klidem a herec je schopen svou postavu obohatit přínosem, vědom,
že
zapotřebí
tvořivý 47
48
který u inscenací M. Taranta byť
potřebná,
ale pouhá
rozvinout téma,
přístup.
Herec
"při
od
míry
teatrálnosti (v tom nejlepším
potřebný byť
do jisté
chyběl.
přirozenost
kterého
rozvážně
právě
svým
I Jan Filip si byl herci
se teprve
nestačí.
odvíjí
konfrontaci s postavou jako s
Je
hercův
někým
Rywiková, B.: Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919-1999, NDM, Ostrava 1999, str. 42. Tamtéž, str. 42
-26-
jiným vstu puj e s touto vl astn í při roze ností v tvořivý dialog ,,49, uvád í na a
základě
svých dlouholetých studií herecké
pedagog,
prof.
Jaroslav Vostrý.
Jan
Velké společná
v
jinak si
tě
setkání
"Hlavně
Ostravě
dvou
osobností,
strany,
se
čerstvý
objevil
jež
soubor
přispěním
s trochou nesmíš být
obohacovalo
uskutečnilo
absolvent
roku
DAMU,
této
mladé
žák
přátelského
zkušeného a
vytvořil,
osobnosti
po
1991,
dlouhá kdy
se
Jaroslava
vřelé přijetí,
Vostrého, režisér Radovan Lipus. Laskavé zázemí a které
režisér
nikdo nevšimne!".
obě
léta
říkával
Filip
nadsázky a se svým typicky bodrým humorem: přirozený,
profese,
bylo
s velkým
herce Jana Filipa. V této
době
se dal již považovat za autoritu, ke které choval soubor velkou úctu. Snad pro jeho nenapodobitelný noblesní snad pro smysl pro humor, ve kterém se také proto, že i
kolegů,
při náročné
uměl
práci herecké,
napětí
toto
při
obrovský dar soubor
uměl při
při
v souboru
způsob
vystupování, vážně,
nebrat
ale
tolika emocí ch svých práci ventilovat.
Měl
vší své skromnosti, harmonizovat. Snad
proto, že divadlem žil celou svou bytostí. Pětadvacetiletý
režisér
Radovan
svůj
inscenacemi deklaroval blízký vztah k poezii a
Lipus
literatuře
vůbec.
Byl schopen obsáhnout
vrstev abonentního publika a
stereotypům,
provázející
nutně
zároveň
všechna velká
se
divadla.
ubránit On
byl
popudem k hledání nových scénických prostor. Neznamená
to ovšem, způsobem
že by se
ponouká další mluví z
jeviště
si zachovávají upřímného,
právě
vyhnout. Jde o
jiný prostor nabízí
tvůrčí
podněty
oněm
přístup
stereotypům
a
způsob
chtěl
Vostrý, J.:
takovýmto
jeho tvorby, kdy mu
odstup, se kterým pracuje a který mu
k samotné realizaci. Režisér Radovan Lipus
perem a duší básníka, lyrika. Jeho scénická pojetí určitou
lehkost a
zároveň
laskavého pohledu na
svět.
neztrácejí nic se svého
Vnímá
citlivě
v každé lidské situaci, nejen na jevišti, ale i mimo 49
prvními
postoj k divadlu, ze kterého byl patrný
zájmy všech
právě
svými
JIZ
o hercích a herectví, Achát, Praha 1998, str. 73. -27 -
tragikomiku
něj.
Od herce
vyžaduje naopak společný
určitou
ponechá
tvůrčí
osobitou
kompromis na
porozuměli
Společný
soustředěnosti
dávku
herec
Jan
a disciplíny, on mu za
svobodu,
Filip
s režisérem
i mimodivadelních
Rocheforta. Do inscenace
prožitek
let.
Tří mušketýrů (začátek
si Honza Filip již
K základním
všeobecně
několikrát
mladého
hledají
ke stejnému cíli. Opravdu lidsky si Radovanem "půvabná
obou, byly základem vztahu, který se rodil
u inscenace
kterou
cestě
humor, moudrost a jistá noblesa,
divadelních
se
něj
mravním
a
tím
stydlavost"
následujících
profesně
Poprvé se
setkali
sezóny 1992), kde hrál Filip známého
zahrál, dal Lipus
čtenáře
během
Lipusem.
ji
příběhu,
určitý
ozvláštnil
hodnotám
mladý
ve kterém
sebeironizující a
tematizoval.
režisér
odkazuje
v odvážném titulu Tolkienova Hobita (1994), kde si Jan Filip zahrál dnes
již
slavnou
postavu
Ganda/fa,
a
a Mahuleně, ve které hrál Filip Stojmíra.
Zeyerově
Radúzovi
"Úsměvně
ironizující
odstup," o kterém píše Štefanides, se objevuje v jeho zpracování klasického textu Bourgeoisova - Févalova
Hrbáče
inscenovaného
jako scénický komiks. Jako jedné z dalších inscenací eliminující tradiční
divadelní
počátku
dramaturgie" podobou,
postupy.
inteligentní
nápaditost, inscenátorům
Inscenace
devadesátých
let,
vycházející
specifickou
velkou
dávku
hravosti.
podařila
vlastně
a
V
"nové
vyhraněnou
mají svou
humor,
z
inscenační případě
bujarou
Hrbáče
základními divadelními
se
prostředky
s ironickým nadhledem riskantní persifláž, která dává velký prostor obdivuhodně.
herci. Ti se chopili své šance velice o inscenaci
intelektuálně
průbojnou,
Nejedná se
ale svým osobitým pojetím kusů
obohacuje repertoár a linii odvážných
ostravského divadla
počátku
dvacátého století. Další inscenací Radovana Lipuse je
neotřelé
pojetí
prostředí
české
klasiky - Jiráskova Lucerna
prvorepublikových filmových
posun, dnes již tak
těžce
ateliérů.
situovaná do
Tento
inscenační
uchopitelného kusu, jakým bezesporu
L u cer n a je, " d á v á j i s t oty a z á r o ve ň jez p och Yb ň u je" 50, j a k ř í k á sám 50
Knížátko, L.: Lucerna, která určitě pobaví, Svoboda, 26.10.1998
-28-
"Potřebné
režisér Lipus.
ozvláštnění
karikující
se tím
umožňuje
filmové postupy, manýry a klišé dvacátých let a ve
druhém
plánu
vyhnout
historizujícího pohledu stále
parodování ještě
přenáší
vlastního,
na
se tak
sentimentem
obestíraného textového základu
této naší 'činoherní Prodané nevěsty'''51. Klíčem této inscenační stylově
práce je spojení gejzíru znamenitých a s bravurním
komediálním
herectvím
přesných
ostravského
nápadů
souboru.
I nscenačn í posu n se dotkl i postav vod n í ků, kteří s i zde vymě n i I i Služebně
role.
starší herec Jan Filip, téměř nepřístojně
Michala, který až vší
grácií
nezaměnitelným
a
přízeň
získával divákovu
hrál
loudil
mladšího
Haniččinu
komediálním
vodníka
ruku. Zato se
talentem,
kterým
si
a náklonnost.
Režijní práce mladého režiséra Radovana Lipuse byla v této době
činohru
pro ostravskou
zlomová. Agilní tvorba
ta nd emu P ivova r-Li pus ved la ke snaze způsobem,
chtěl
který se
pojetím divadla,
ať
režij n í
sa motných
postu py
filmových
ateliérů,
otáčivém
jevišti
inscenační
pro
už šlo o
netradiční
i nsce nací
Romance pro Jiřího
Divadla
před kl ád at rů znorodé
postupů
lišit od
zavedených
dokázali
(viz
Křídlovku
Myrona
před
obhájit
texty
tradičním
prostory inscenování, Lu cern a
či
v p rostřed í
Františka Hrubína na
a
Svůj
další).
charakter, který nikdy nepostrádal
humor,
inscenačního
odlehčující
náročným
osobitý smysl
ostravským
abonentním publikem. Další kapitolou života Jana Filipa byla jedna z osobností
Filipova
z Bratislavy, tehdy a rok "Přišel
které
později
šéf
hereckého třiatřicetiletý
činohry
zrání,
Juraj
nejdůležitějších
Deák.
Rodák
režisér, od roku 1993 spolušéf
Národního divadla moravskoslezského.
na nové působiště se zažitou tradicí slovenského divadla, pěstuje
kult režie
vyjadřující
se
především
prostřednictvím
vy n i k aj í c í h o her e c tví. " 52 Jez a stá n c e her e c tví " psy c h o log i c k é ho" , "tradičního".
51
52
Ostravskému souboru se otevírá prostor pro
uplatnění
Knížátko, L.: Lucerna, která určitě pobaví, Svoboda, 26.10.1998. Rywiková, B.: Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919-1999, NDM, Ostrava 1999, strA3
-29-
generačních
jeho silného hereckého potenciálu u všech
vrstev.
Není náhodou, ale osudným, že se Jan Filip potkává s režisérem takového charakteru
právě
době,
v
kdy je z
něj
již zralý a zkušený věnoval
herec, jenž ušel obrovský kus divadelního života a tolik
úsilí.
Ne
náhodou
inscenacích, tak slova
smyslu.
Filipovo
otevřených
"Na
rozdíl
úsilí
herectví
od
vrcholí
čistému
Radovana
mu
v Deákových
a ryzímu v pravém
Lipuse
dává
přednost
inscenování na velkém jevišti a jeho ctižádostí je zobrazit lidskou duši v emotivn ích rozměrech a h lu bi nách". 53 Sám J u raj Deák ml uví o
určité
"renesanci herectví", která je jeho snahou. Je si
specifiky a
zároveň
stojí herec, živý
základní podstaty divadla, kdy
před
vědom
divákem
člověk.
Jan Filip se objevuje hned v
Deákově
ostravské
premiéře
jako
Generál Burgoyne v Pekelníkovi G.B. Shawa. V roce 1993 ztvárnil Jan Filip složitou roli filozofujícího šaška v Jak se vám líbí W. Shakespeara.
Objevuje
se
také
v dramatu
člověka
bolestně
zasaženého samotou A. Millera, ve Smrti obchodního cestujícího. Od poloviny 90. let vede kořeny
zmiňuje
právě
Jiří
voné
přímá
Deákově
Štefanides 54 .
linie k muzikálu, která
"monumentalitě
Dostáváme
se
účinku",
k jednomu
má své
o které se z vrcholů
Filipovy tvorby, k syntéze jeho hereckých i lidských zkušeností.
53
54
Rywiková, B.: Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919-1999, NDM, Ostrava 1999, s.43. Tamtéž, s.43.
-30-
3.3.2 Muzikál Šumař na střeše a mlékař Tovje
Na
jaře
kolosu,
jakým
je
Šumař na střeše.
Marek Pivovar výzvu
činohra
1995 se ostravská jeden
55
z
nejslavnějších
muzikálů
všech
Chápe tento
počin
polovině
souboru, který se v
prvořadého
devadesátých let uměleckou
významu, která si klade obrovské nároky jak
na složku hereckou, tak že
se
tento
risk
pěveckou
a
taneční.
inscenačnímu
celému
potřeba zdůraznit,
Je
týmu
vyplatil.
inscenace se stala legendou ostravského divadla. Její spočíval
dob,
jednak jako
sešel a jednak trochu jako risk. Není divu. Jedná se o záležitost
takového
K takto náročnému úkolu se staví i dramaturg
poněkud zdrženlivě.
činohernímu
pokouší zmocnit
především
v nasazení,
Tato
úspěch
k jakému dokázal režisér Deák čistotě,
strhnout soubor. Soubor, který byl "toužící po stylové
přechází
dynamickém tvaru a vytoužené syntéze, kdy
přirozeně
a vtip dialogu do zpívaného projevu tak
a
po
moudrost
nečekaně
jako
pad á stí n a plá Po I aj í s víc e n a s víc n u sed m i r a m e n n é m ,,56. jednoznačně
V této inscenaci bezprostřed
Režisér si i v tomto
hlavně
a
silně uvědomuje syntetičnost
důsledný,
hereckými dlužen ,,57.
při roze nost
nost,
dominuje herecká spontaneita,
úkoly
a tak i
písně
a soubor
Herecké
zaujetí
Přesto
byla
odevzd a nost
inscenace
koncertem Jana Filipa v roli škály
a
s genem
hlubokého Zorby,
uměleckého
s talentem
a
velkých,
každým gestem i pochybností je
nelze
vytvořit
především
mlékaře
naplněny především
muzikálovému
jednomu herci na jevišti. Dokázali spolu celek.
člověče n ství.
tohoto žánru a "je ovšem
a pohyb jsou
nezůstává
a
h I u bo ké
žánru
nic
od e přít
ani
jeden harmonický
triumfem,
hereckým
Tovjeho. Triumfem "veliké lidského který
uprostřed
rozměru,
každým
člověka
záchvěvem,
dramatizmu situace bez
55 Libreto podle povídek Šoloma Alechjema napsal Joseph Stein, hudbu zkomponoval Jerry Bock a texty písní Sheldon Hamick 56 Brůna, O.: České divadlo 1995/96, Divadlo 4/1996, s.12. 57 Dostál, P.: Šumař na střeše jako poselství člověčenství, Právo, 3.4. 1996, s.lO.
-31 -
naučenou
toho, že by si výraz zjednodušoval tra g i k o m i c ký chf i nes" 58, "Tovje to byl,
v Ýs tiž n ě
j ak
vyj ad ř u j e
mlíkařskou
kdo se svou
slupkou
zaručených
B r ů na.
Otaka r
károu udával dynamiku přispěl
a fatalitu osudových rafijí, Tovje Jana Filipa to byl kdo
do
pokl ad n i ce ta kových výkon Ů, o kterých se dán a psat stud ie. ,,59 Filipův
měl
Tovje
Apolena
Veldová,
živočišnosti
jedna
jeviště
Fi li P
z dcer
nevšed ně
"s
světa,
ve
Tovjeho
jímavou
se
mluvila
něm
svého
atavismů
v
člověku
s bezprávím platnost
a
příběhu,
sám.
osobitým
prostého
hrdinu
společenských
řád
humánně
údělu
a jejich sysifovském
arogantní
úplně
života
rod i ny
aby nás dokázal bez velkých
nezničitelnosti
o
stál
v kataklysmatech
společenství souvěrců, přesvědčit
proklamací
hercově
o
přesvědčivostí,
prom ě n hroutí stol etým i trad i cem i pod p íra ný i vesnického
Herečka
o tom, že dokázal svým bytím
noblesou vede
kterém
rozměr.
lidský
a to i ve chvílích, kdy na
šarmem a s neokázalou úskalími
hluboký
o jevištní osobnosti
zaplnit celé Jan
především
profilovaných věčném
ve
vyjádřená
surovosti".6o Takto
o všelidské otázce židovství, které
uměl
střetu
obecná Jan Filip
z jeviště předávat: "Jan Filip se stal Židem celou svou bytostí přes
nezaměnitelnou
svou
poťouchlost,
slovanskou
vizáž.
halasná introvertnost a svérázná
moudrost a zbožnost v
něm
Dobrosrdečná
(přitom
hluboká)
našly charismatického interpreta, který
s kutečně ovl ád I vel i ký prostor jeviště. ,,61 Koncem osmdesátých let se zájezdovými
hudební
příležitostně
představeními. Většinou
scénkami, hrály se a
začíná
lehčí konverzační
doprovod,
vše
pro
měly
charakter estrád se
komedie,
diváka,
Jan Filip jezdit
nechyběly
pro
jeho
ani vtipy pobavení
a všeosvobozující smích. Zkušenosti takového ražení chápu jako nedocenitelné formě.
58
59 60 61
Přímý
v každé a
herecké
bezprostřední
situaci,
v kterékoliv
divadelní
kontakt s divákem byl školou jeho
Brůna, O.: České divadlo 1995/96,4/1996, S.12.
Tamtéž, s.13. Knížátko, L.: Šumař na střeše je svátkem... , Svoboda, r.5, č.141, 17.6.1995, s.13. Reslová, M.: Jak Tovje vdával dcery, Svět a divadlo 1996, roč.7, č.3, s. 64-67.
-32-
hereckého života. Jan Filip
měl
přestože
kontakt s divákem,
cit pro publikum. Nikdy neztratil
byl
hluboce
postavy divadelní hry. Tato nádherná, herci
srdce
divákovo.
V
úplně
ponořen
do
jednající
lidská vlastnost otevírá
stejný
okamžik,
a
za
všech
příznivým okolností, jakou byla harmonie všech složek v Šumaři na střeše,
se hrálo divadlo. Takové divadlo, které bylo
dialogem mezi
jevištěm
a
upřímným
hledištěm.
Krásné a moudré divadlo, kterým bezesporu muzikál Šumař na střeše
byl, je poselstvím "o krásném lidském
čem u
je
m ož né
věř i t" 62, V e I k o u
vědomí
z á s Iu ho u
mít
něco,
"neokázalého
a nakažl ivé ho člověče nství,,63 Jan a F i I i pa. Dostávám
se
k
závěru
hereckého
poslední
profesní
setkání
bylo
žijícího v
Ostravě,
Januszem
života
s osobností
Klimszou,
Jana
polského
63
J.P.KříŽ, J.Filip:Člověk má mít něco, čemu věří, Právo, 2.9.1997, str. 8. Dostál, P.: Šumař na střeše jako poselství člověčenství, Právo, 3.4. 1996, s. 10.
-33-
Jeho
režiséra
u inscenace Láska
Krymu.
62
Filipa.
na
Nikolajevič
3.3.3 Láska na Krymu, poslední role - Ivan Zachredinskij
Poslední
velkou
byl Zachredinskij v Mrožkově na Krymu 64 . Ostrava byla teprve pátým
hercovou
rozsáhlé fresce Láska městem
světě,
na
která
rolí
se
odhodlala
poměrně
a divácky obtížnému textu. Je to "mimořádně
drama, které je dvacátým a
stoletím
společenských
z nich
zdědily
nenávratně
s jeho
hodnot v
naše
monumentálnímu
složitě
strukturované
exponovaným ohlédnutím za postupným běsech
nové
definitivně
a
k tak
vyprazdňováním
režimů
totalitních
radostné kulturnost
časy,
rodu
životních
a v tom, co
v nichž
lidského
končícím
se
bohužel
rozplývá
do
pochybných, médii živených idolů.,,65 Drama je vystavěno na třech svébytných
celcích,
čechovovská
z nichž
dějství
prvním
je
charakteristická
lehkost a nehybná, "bezstarostná" atmosféra, která
umným způsobem Čechovovu poetiku parafrázuje. Další dějství začíná
rokem
proletářskými
1928,
novými
básníky,
politickými
těchže
společenských
přizpůsobivostí
siroba
"s jeho
vytunelovaných
hodnotami
emisary
a
sebezáchovnou
vrstev. A nakonec
přítomnosti,
hlav
určovanými
děsivá
člověka,
konec
bez nad ě j . ,,66 S I o žit o s t děj e n a b í z í s Po u s t u v Ýk I ad ů t e x tu, o d k a z u j e k
různým
konotacím
poměrů, vztahů
a
a
obsahuje
postojů člověka
široký
ke své
záběr
době.
společenských
Teoretici
považují
Mrožkovo dílo Láska na Krymu za jakousi syntézu jeho dosavadní tvorby.
Zároveň
které chybí potřebná
poukazují na problematiku takto složité struktury,
převážně
právě
diváků.
Přesto
respektují
autorův
a
velkých
pro a
charakterističtější
společné
možná
a
právě
posunů,
sevřenější
porozumění
proto
text až s posvátnou
interpretací
a
ať
jde
Inscenace Láska na Krymu, režie Janusz Klimsza, premiéra 6.1l.1999. lP.KříŽ: Mrožkovo memento našeho století, Právo, 14.3.2000. 66 Tamtéž, 14.3.2000. 64 65
-34-
herců,
inscenátorů
ostravští
inscenátoři
důsledností.
již
forma, tak
o
Nepouští se do
jejich
svobodné
rozhodnutí, uděluje
či
paragrafů,
autorovo desatero
ve kterých dramatik
pokyny jak s jeho textem zacházet a jak jej inscenovat.
Jan Hyvnar poukazuje ve své studii Nerozhodný zápas Mrožka s ostravským d ivadlem 67 předevš ím na to, že nejkompli kovanějším a
nejdůležitějším
úkolem pro režiséra a herce bylo ztotožnit se
s autorovým stylem, souznít s jeho postojem, "hravá distance", a postavu herce z velké
části
autor. O to
důležitější
někdo
přičemž
se ztrácí
vede. V tomto
případě
je pro Janusze Klimszu a herce
použ ít i ntu i ci a vti p, který u chová on u trag i kom i ku postav a tí m dá dvojí
tvář
dvacátému století, tedy nechají zaznít hlavní myšlenku
cel é ho
dra matu.
postav
velice
P říl ežitost
d ostávaj í
disponovaného
charaktery
ostravského
jed notl ivých
hereckého
souboru.
Jeden herecký výkon však zcela dominuje nad ostatními. Je to vrchol hereckého života Jana Filipa. Herec, jež dokonale
naplňuje
své zkušenosti, umí zacházet se svým talentem, jeho herectví je vědomé
a
zároveň
jistotu, lehkost a na jevišti, bylo
s obrovskou dávkou
samozřejmost
právě
přirozenosti,
která mu dává
na jevišti "existovat". Filipovo bytí
oním, "bytostným prožitkem", jak pro herce,
tak pro diváky, jeho herectví bylo "prožitkem z
naplnění
'prostých'
lidských možností se všemi jejich potenciálními 'metafyzickými' d ů s led k y . ,,68 O Po s t a v ě Z ach r e d i n s k é hop s a I a k rit i k a j a k o o Po s t a v ě "výsostně
moderního a velmi ambivalentního glosujícího skeptika
s takovou duší a
záviděníhodnou
schopností ve zdraví
'přežíť,
jek
ve v z tah u k žen á m , t a k p o I i t i c kým po měr ů m . ,,69 T a k é o tom, j a k dokázal obsáhnout
jeviště:
plnokrevnosti a bujaré v y k o I e jen é ho,
"Jeho postava se prodírá životem od
živočišnosti
smí r n é h o
stá ř í. ,,70
až k jímavé, ztišené kajícnosti R e ž i sér
Jan u s z
KIi ms z a ,
pro
kterého je charakteristické, že dokáže najít osobní drama jedince a
dostat je
do
vztahu
ke
společnosti,
našel
v herci
Filipovi
Hyvnar, J.: Nerozhodný zápas Mrožka s ostravským divadlem, SAD, roč. 11, č. 3, s. 67-71. Vostrý, 1.: O hercích a herectví, Achát, Praha 1998, str. 37. 69 Reslová, M.: Dějiny ruské duše aneb sestry Prozorovovy opět do Moskvy neodjely, Divadelní noviny, roč.8, č.20, 30.11.1999., s. 4. 70 lP.KříŽ: Mrožkovo memento našeho století, Právo, 14.3.2000. 67 68
-35-
obrovskou postavy.
oporu
"Právě
vystavěnou
a
v jeho
a
přesném
rozporu se dostává s již
srozumitelně
provést
děj e m, ,,71
jak
konturování
promyšleně
Filip dokáže nejvíc svou figurou
stru ktu rova ným
citlivosti
uvád í
zmiňovaným
kriti k
odstíněnou složitě
diváka
Lu boš
své
Ma reče k.
Do
Hyvnarem, který sice Filipovi
nepopírá výsostné právo na obdiv k jeho herectví, však nesouhlasí již
úplně
tak
se
spatřuje
problému
děje.
srozumitelností ve druhém
dějství,
Klíčovým
momentem
které je kompozicí dlouhých
výstupů a citací, a pro "zaujetí divadlem,,72 to bohužel
Problém ob raz
přičítá
světa
Hyvnar autorovi textu, jehož
"vtipně
nestačí.
zamýšlený
n aru by, kde ' n eu dat je h ří ch', se sám od se be vym kl
z klou bů a zůstal divadel ně nezformovaný. ,,73 Z toho může pramenit určitá
dezorientace
zůstává,
a
hrát
režisér
přestože
že a
některé
herců
režiséra,
i
diváků.
Faktem
ovšem
nebylo snadné takový druh textu režírovat momenty
"zaskřípou",
inscenace
dokázali
herci nejen s úctou dodržet autorovo desatero, ale též
obohatit hru notnou dávkou scénické invence a osobité
tvůrčí
nápaditosti. Jan
Filip
dostal
a poslední role v z Bergeracu.
Girandouxově
Svou
poslední
Klucích již dostudovat
71 72 73
možnost
nastudovat Ondině
roli
a
ještě
dvě
Rostandově
Mladého
Cyranovi
v Grochowiakových
nestačil.
Mareček, L.: Láska na Krymu je diváckým zážitkem i oříškem, MFD, 23.2.2000. Hyvnar, 1.: Nerozhodný zápas Mrožka s ostravským divadlem, SAD, roč. 11, č. 3, s. 67-71. Tamtéž.
-36-
menší
4.0
Závěr
Práce
herce Jana
končí
Filipa
předčasnou
i hereckého života
na vrcholu jeho životních končí
smrtí. Zde
sil
i má práce.
Dlouhá ostravská éra divadla na osudu jednoho herce. Herce, hlavně
ale
člověka.
nejzřetelnější
"Noblesa,
moudrost,
vlastnosti, které utkví v
pokora,
to jsou
paměti diváků
asi
herce Jana
Filipa.,,74 vytvořil
Herec v
činoherním,
svůj
za
nesčetně
život
velkých
rolí
tak muzikálovém žánru. Od romantických
jak
hrdinů,
až po jeho vrcholné zralé herectví devadesátých let. Je hercem, který odolal více
se
svodům
zapsal
do
života
důležité připomenout
tvorbu, která byla nedílnou a kritikou Strýčku
oceněný
Váňovi
Ostravy,
českého
významných osobností Je
města
a nabídkám hlavního
i
ve
které
zahraničního
Prahy a o to tvořil
s
řadou
divadla.
jeho práci pro televizi a rozhlasovou součástí
umělecké
jeho
osobnosti
herecký výkon za postavu Serebrjakova ve
v režii hostující režisérky Oxany Meleschkiny-
Smilkové, nominací na Cenu Alfréda Radoka za mužský herecký výkon. Tento herecký portrét se snaží uchopit hercovu tvorbu v její přiblížit čtenáři způsoby
celistvosti, snaží se jeho tvorby.
především
práci
jednotlivých
inscenační
na
moravs koslezs ké ho dramaturgii.
předložit
Objevuje se zde snaha
dramaturgickou
Zároveň
si
divadel.
práci
v devadesátých
a základní principy a interpretovat Zaměřuje
Národního
letech
a
jeho
se
divadla osobitou
neklade nároky na rozsáhlejší studie
o problematice jednotlivých inscenací v celonárodním kontextu, pouze
je
dochovaných
74
dle
svých
materiálů,
možností se
zřetelem
interpretuje
na
k herecké práci Jana Filipa.
Kříž, lP.: S hercem Janem Filipem odešly lidská moudrost, pokora a šarm, Právo 2.10.2000.
-37 -
základě
5.0 Summary The aim of the work Portrait af Jan Filip-Zweifelhafer in cantext af Ostravian theatre is to outline the actors work on historical background of Czech theatrical society in at the end of the 20 th century. Jan Filip was born on 7th april 1936 in Prague but spent his childhood and youth in Sušice, the town which he never stops visiting in his entire life. He graduates from the grammar school there and starts
Lázně
working as geodesist in Mariánské
near
by. He joins amateur theatricals and then strikes the attention of a
gifted
theatrician
Jiří
Dalík
who
offers
Filip
the
first
professional contract in Karlovy Vary theatre. He accepts and in 1960
starts
his
director of Petr
"border
Bezruč
line
theatres"
era.
Saša
Lichý,
art
Theatre, offers Jan Filip in 1966 to come
to Ostrava. He accepts, moves there with his family and stays until the end of his life. During his engagement in Petr
Bezruč
Theatre,
he turns
from the position of romantic herD into characterful actor. It is right in PBT where Jan Filip fully develops his crafts and artistic abilities. He also tryes the taste of fame and admiration there. ln 1976 Filip changes the scene and acquires engagement in Ostrava State Theatre. Working enviroment changes. The bigger ensemble, different audience, different resource of
professional
and personal growth. During the many years spent in OST he creates a lot of theatrical types and
goes through many roles.
His
by
professional
life
is
enriched
many
meetings
importand theatrical personalities, such as Radim Koval, Kačer,
Bedřich
with Jan
Jansa, Michal Tarant, Radovan Lipus. It is in the
Šumař na střeše play under Juraj Deáks guidance when Jan Filip
reaches the peak of his
art. The last importand role of Filips
-38-
was eventually Zachredinsky in Láska na Krymu, directed by Janusz Klimsza. This work is trying to desplay Jan Filips work in its width, strives to show the principles of his acting. There is also the will to outline dramaturgical work of particular theatres. The work of Jan Filip was unexpectedly aborted by his death on 26. september 2000. That is also the end of this work.
-39-
6.0 Bibliografická citace 6.1 Obecná bibliografie
Brecht, B : Myšlenky, Čs. spisovatel, Praha 1958. Čechov, M.: O herecké technice, Divadelní ústav, Praha 1996,
131 s. Čechov, M.: Hercova cesta, Panorama, Praha 1990,221 s.
E. J.-Dalcroze: La musique et nous : Notes sur notre double, Perret-Gentil, Geneve 1945,281 s. Frejka, J.: Člověk, který se stal hercem, Melantrich, Praha 1929, 111 s. Honzl,
J.:
Nad
Diderotovým
paradoxem
o
herci,
Umění
lidu,
Praha 1950. Diderot, D.: Herecký paradox, Votobia, Olomouc 1997, 155 s. Hyvnar, J.: Herec v moderním divadle: vize, metody a techniky herectví 20. století, Pražská scéna, Praha 2000, 291 s. Stanislavskij, K.S.: Hercova práca,
; Preložila Viera Mikulášová,
Slov. vydav. krás. lit., Bratislava, 1953,499 s. Mejerchold, V.E.: Stati, pisma,
rječi,
besedy, Izkustvo, Moskva
1968. Stanislavskij, K.S.: Moje výchova k herectví. Díl II proces
ztělesňování
Tvůrčí
- deník žáka, Orbis, Praha 1954,238 s.
Stanislavskij, K.S.: Moje výchova k herectví. [Díl I] - (Z deníku hereckého adepta), Athos, Praha 1946, 463 s. Tairov, A.: Odpoutané divadlo: Zápisky režiséra, Orbis, Praha 1927,236 s. Veltruský, J.: Člověk a předmět na divadle, B.n., B.m. 1940. Zich, O.: Estetika dramatického
umění:
Melantrich, Praha 1931, 408 s.
-40-
teoretická dramaturgie,
6.2 Prameny a literatura k jednotlivým kapitolám
1.První angažmá v Karlových Varech - sezóna 1960/1961 česká
divadla
Ročenka
v
sezóně
Česká
Vítězslava
a programy k inscenacím Divadla
Nezvala
1960/1961, archiv Divadelního ústavu v Praze.
divadla
§ncyklopedie
divadelních
souborů,1.
vyd.,
Divadelní ústav Praha 2000,615 s. www.divadlokarlovyvary.cz
2.Druhé angažmá ve Varnsdorfu - sezóny 1961-1963 J.P.KříŽ, J.Filip:Člověk má mít něco, čemu věří, Právo, 2.9.1997,
str. 8. Ročenky
Městského
a programy k inscenacím
Va r n s do rf
v s e zón ách
1 96 1 -1 963,
ar chi v
oblastního divadla
D i vad e ln í h o
ú s tav u
v Praze. Česká
divadla
§ncyklopedie
divadelních
souborů,1.
vyd.,
Divadelní ústav Praha 2000,615 s.
3. Divadlo Česká
pohraniční
divadla
stráže v Chebu v sezónách 1963-1966
encyklopedie
divadelních
Divadelní ústav Praha
2000,615 s.
Ročenky
a
k inscenacím
v Chebu
v sezónách
programy
1963-1966,
Divadla archiv
souborů,1.
pohraniční
Divadelního
vyd.,
stráže ústavu
v Praze. J.P.KříŽ, J.Filip:Člověk má mít něco, čemu věří, Právo, 2.9.1997,
str. 8. www.divadlocheb.cz
-41-
4. Filipovo působení v divadle mladých a pro mladé. Petra
Bezruče
Česká
Divadlo
1966-1976 ěncyklopedie
divadla
souborů,1.
divadelních
vyd.,
Divadelní ústav Praha 2000,615 s. J.: Činoherní klub
Vostrý,
1965 -
1972, Dramaturgie
v praxi,
Divadelní ústav, Praha 1996,207 s. Bezruče
Divadlo
Petra
Ostrava
1970, 60 s.
1945-1970,
Bezruče
Knížátko, L: Divadlo Petra Bezruče,
Ostrava
Knížátko, L.: Bezruče,
Divadlo
1945-1975, Divadlo Petra
Divadlo Petra
Bezruče
1945-1985 Divadlo Petra
1985, 60 s.
Suchánek T., Sobalová K.: Divadlo Petra společnost
Petra
Bezruče,
Bezruče
při
vydaná
"Bezruči,
tobě!".
příležitosti
Sezóna
1995 - 2005
Ostrava 2005.
Kohutová P., Klemensem, V.: Divadlo Petra Ročenka
Bezruče,
1975, 60 s.
Ostrava
Divadelní
Petra
výběrového
1996/1997,
Bezruče
Ostrava:
divadelního týdne
Divadlo
Petra
Bezruče,
Ostrava 1997. Kabeláč,
Přesvědčit
Složil, J.: Černý,
měsíčník
V.: Jubilea - Jan Filip, Kulturní
F.:
Divadlo
diváka, Ostravský v bariérách
večerník,
normalizace
- 4/1986.
12.4.1989.
(1968-1989),
DÚ
v Praze 2008. Wojnar,
K.:
Žebrácká
opera,
prem.
29.5.1970,
archiv
DÚ
v Praze. Krčmář,
Z.: Pan Wilde by byl spokojen, Mladá fronta, Ostrava,
14.9.1971. (šk), Shawův "Pygmalión" v současném rouše, prem. 24.3.1972, archiv DÚ v Praze. Havlásek,
J.:
Svatba
Krečinského
v Divadle
P.
Bezruče.
prem.8.9.1972, archiv DÚ v Praze. Krčmář,
Z.:
Na
šibenici
neskončil,
6.9.1974, archiv DÚ v Praze.
-42-
-
Čertovo
kvítko,prem.
Krčmář,
Z.:
Nezbedný
bakalář,
prem.
5.4.
1974,
archiv
DÚ
v Praze. Divadelní programy k jednotlivým inscenacím. Bezruči
Videozáznam
- dokument
-
Divadlo
Petra
Bezruče
Ostrava, 51-80 DV-1285, videotéka DÚ v Praze. www.bezruci.cz
5. Jan Filip na Česká
scéně
divadla
Ostravě
Státního divadla v
encyklopedie
divadelních
souborů,1.
vyd.,
Divadelní ústav Praha 2000,615 s. Rywiková, B.: Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919 -
1999, Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava
1999,
175 s. Talec,
Filip,
1..
J.:
před
Rozhovor
premiérou,
Ostravský
večerník,5.2.1976.
J.P.KříŽ, J.Filip:Člověk má mít něco, čemu věří, Právo, 2.9.1997,
str. 8. Videozáznam - Zpráva o divadle / SD Ostrava Národní
divadlo
moravskoslezské
Ostrava
- dokument 95-
DV-1042,
videotéka DÚ v Praze. www.ndm.cz
6. Setkání Jana Filipa s režisérem Janem Česká
divadla
éncyklopedie
Divadelní ústav Praha Rywiková,
B.:
Nejen
Kačerem
divadelních
souborů,1.
vyd.,
2000,615 s. drama
žárlivosti,
Ostravský
večerník,
30.1.1985. Štefanides, J.: Jan Kačer: Ostrava podruhé, Scéna, 14, 1989, č.12-13,
(lat),
s.12.
Kačer,
J.:
Před
premiérou, Ostravský kulturní
1/1985, archiv NDM.
-43-
měsíčník
-
Dvorský,
J.:
Ostravský
Othello
v Praze,
Svobodné
slovo,
17.4.1986. Štefanides,
J.:
Shakespeare:
Othello,
Ostravský
večerník,
13.3.1985. (fk): O nový smysl Shakespearovy tragédie, Lidová demokracie, Praha, 15.4.1986.
7. Herectví Jana Filipa na pozadí 80.let v SDO
Gasnárková, A.: K rozloučení s Janem Filipem, z pozůstalosti. Slíva, L.: Za Janem Filipem, z Složil, J., Filip, J.:
Přesvědčit
pozůstalosti.
diváka, Ostravský
večerník,
12.9.
1989. Rywiková, B.: Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919-1999, NDM, Ostrava 1999, str. 175.
8.
90.léta v hereckém
životě
Jana
Filipa
a Národním
divadle
moravskoslezském
Rywiková, B.: Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919-1999, NDM, Ostrava 1999, str. 175. Česká
divadla
ěncyklopedie
Divadelní ústav Praha Kabeláč,
divadelních
souborů,1.
vyd.,
2000,615 s.
V.: Národní divadlo moravskoslezské,
ročenka
1994 -
1995, Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava 1996,63 s. Merta,
J.:
Národní divadlo moravskoslezské,
ročenka
1995 -
1996, Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava 1996. Národní
divadlo
moravskoslezské,
ročenka
Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava
1996
1997,
1997, 46 s.
Miková, A.: Národní divadlo moravskoslezské,
ročenka
1997 -
1998, Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava 1998,45 s. Rywiková, B.: Národní divadlo moravskoslezské,
ročenka
1998 -
1999, Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava 1999,42 s.
-44-
Březinová,
P.: Národní divadlo moravskoslezské,
ročenka
1999 -
2000, Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava 2000, 46 s. Vostrý, J.: O hercích a herectví, Achát, Praha 1998, str. 73. určitě
Knížátko, L.: Lucerna, která
pobaví, Svoboda, 26.10.1998.
9.Muzikál Šumař na střeše a mlékař Tovje Brůna, O.: České divadlo 1995/96, Divadlo 4/1996, s.12.
Dostál, P.: Šumař na střeše jako poselství člověčenství, Právo, 3.4.1996, s.10. Knížátko, L.: Šumař na střeše je svátkem ... , Svoboda, r.5, č.141, 17.6.1995, s.13. Reslová, M.: Jak Tovje vdával dcery, č.3,
Svět
a divadlo 1996,
roč.7,
s. 64-67.
10.
Láska
na
Krymu,
poslední
role
Ivan
Nikolajevič
Zachredinskij J.P.KříŽ, J.Filip:Člověk má mít něco, čemu věří, Právo 2.9.1997,
str. 8. Dostál, P.: Šumař na střeše jako poselství člověčenství, Právo, 3.4.1996, s. 10. J.P.KříŽ:
Mrožkovo memento našeho století, Právo, 14.3.2000.
Hyvnar, J.: Nerozhodný zápas Mrožka s ostravským divadlem, SAD,
roč.
11,
č.
3, s. 67-71.
Vostrý, J.: O hercích a herectví, Achát, Praha 1998, str. 37. Reslová, M.:
Dějiny
Moskvy neodjely,
ruské duše aneb sestry Prozorovovy
Divadelní noviny,
roč.8, č.20,
opět
do
30.11.1999., s.
4. Honschová, J.: Herecké
umění
FF UK Katedra Divadelní
vědy,
Nechutová,
R.:
Herecký
a komunikace, rigorózní práce, Praha 1975.
portrét
práce, FF UK Katedra divadelní
Marie
vědy,
-45-
Tomášové,
Praha 1993.
diplomová
Programy, videozáznamy a
scénáře
k inscenacím, archiv NDM.
Fotografie z archivu soukromého.
7.
Přílohy
7.1 Divadelní role Jana Filipa
Divadlo
Vítězslava
Nezvala v Karlových Varech:
-A. Miller: Pohled z mostu r.: Rodolpho
R.: I.Šarše (prem.:22.10.1960) -V. Blažek:
Příliš štědrý večer
r.: Karel
R.: V. Bartoš (prem.:10.12.1960) -V. Rozov : Člověk hledá radost R.: I. Šarše
r.: Oleg
(p re m. : 17.2. 1961 )
Městské
oblastní divadlo Varnsdorf:
-A. Jirásek: Lucerna r.:
R.: J. Vávra
Zajíček
(16.9.1961) -A. Arbuzov : Irkutská historie R.: J. Budínský
r.: Rodik
(7.11.1961) -W. Shakespeare: Veselé
paničky
R.: J. Budínský
Winsdorské r.: Fenton
(3.1.1962) -B. Brecht : Opera za pár
grošů
R.: J. Šťastný
r.: Robert
(17.2.1962) -R. Rolland : Petr a Lucie R.: J. Budínský
r.: Petr -46-
(17.2.1962) -K. Rodovský: Santa Cruz r.: Tom
R.: I. Taller (12.5.1962) -F. K. Kaul : Modrá akta R.: J. Budínský
r.: Toni člověk
-I. Taller a J. Valeš: Ejhle
(kabaretní pásmo)
R.: J. Šťastný (5.8.1962) -N. Vinnikov : Když rozkvete akát r.: Boris
R.: I. Bureš (31.12.1962) -W. Shakepeare : Romeo a Julie R.: I. Bureš
r.: Paris
(13.4.1963) -A. Christie:
Neočekávaný
host
R.: I. Glanc
r.:seržant Cadwallade
(9.2.1963)
Divadlo
pohraniční
stráže v Chebu:
-W. Shakespeare: Othello R.:
J.Holeček
r.:Herold
(26.9.1963) -A. Štejn : Oceán R.:O.KříŽ,
r.:Kuklin
(6.11.1963) -J.Topol : Konec masopustu R.: K. Nováček,
r.:Rafael
(21.1.1964) -W.Shakespeare : Veselé R.:
paničky
Windsorské
G.Opočenský,
r.: Fantom
(20.3.1964) -Co Goldoni:Poprask na
laguně
-47-
r.:mladý
R.:O.KříŽ,
rybář
(13.5.1964) -F. Hrubín :Socrates r.:Antisthenes
R.:K.Novák, (4.9.1964) -F.Hrubín:Sněhurka
a 7
trpaslíků
R.:J.Nepor,
r.:princ
(1.11.1964) -V+W : R.:
Těžká
Barbora r.: Gus.Harmonien
K.Nováček,
(31.12.1964) -W.Shakespeare : Jak se vám líbí R.: K.Novák,
r. :Orlando
(6.3.1965) O. Wilde: Ideální manžel R.: K.Neubauer,
r.:sluha
(30.6.1965) -K. Čapek: Válka s mloky R.:
K.Nováček,
r.:Antonín
(10.10.1965) -V+W: Sever proti jihu R.:
K.Nováček
,
r.: Buffalo Bill
(31.12.1965) -W. Shakespeare R.:
Romeo a Julie
K.Nováček,
r.:Romeo
(12.3.1966) -R.B. Sheridan
Škola pomluv
R.: V.Špidla,
r.: Karel Surtace
Divadlo Petra - O.Daněk: R.:
Zdeněk
Bezruče
40 zlosynů a 1 neviňátko, Rozsíval,
r.:
(8.9.1966)
-48-
námořník
o
-J.Steinbeck:
myších a lidech,
R.: Pavel Špirk ,
r.: Carlson
(11.11.1966) -F.Langer :Obraz Ferduše Pištory, R.: Z.Rozsíval,
r.: Kníže
(13.1.1967) -S.Lichý: Fanfán Tulipán, R.: S.Lichý,
r.:Fanfán Tulipán
(17.3.1967) -J.Kopecký: Komedie o
umučení
Ježíše Krista,
R.:P.Špirk (19.5.1967) -J.Kesselring :Jezinky a Bezinky, R.: S.Lichý,
r.: Mortimer Brewsler
(15.9.1967) -L.Pirandello:Sicilská komedie, R.:E.Němiec,
r.:Nico Senilaci,Tralula
(27.10.1967) -V. Blažek: Šeherezáda, R.:P.Hradil,
r.:Šahryján
(12.1.1968) -A.Dumas - A.Lichý :Monte Christo, R.: S.Lichý,
r. :
cizinec Dantés
(4.4.1968) -F.Pavlíček:Nanebevzetí
Ježíše Krista
R.:Z.Rozsíval,
r.:Savickij
(28.6.1968) -V+W
:Těžká
Barbora,
R.:P.Hradil,
r.: ?
(13.9.1968) -J.K.Tyl : Jan Hus, R.: Z.Rozsíval,
r.: Václav IV.
(26.9.1968)
-49-
opeře,
-S. Lichý :Fantom v
r.:
vikomt
Raul
de
Chagivy R.: S.Lichý, (22.11.1968) -LTaller:Náš táta je Kondelík, R.:
r.: Frant.Vejvara
E.Němiec,
(21.2.1969) r.:2.ředitel
-M.Kundera : Ptákovina, R.: P.Hradil, (5.4.1969) -M.de Chalderode : Hop, signore!,
r.: Adorno
R.: M.Horanský mlo, (24.5.1969) -A.N.Ostrovskij : Les R.: F.Čech,
r.: E.A. Milonov
(7.11.1969) -S.Lichý :Cínový
vojáček,
R.: F.Čech,
r.: Christian Silwarsen
(18.11.1969) -M.Calábek:Zavraždění sv.Celestiny,kuplířky
R.:P.Hradil,
z
města
Salamanky
r.: Kalisto
(16.1.1970) -W.Shakespeare:Tragický
příběh
dánského
R.:P.Hradil,
prince
Hamleta,
r.:Laertes
(3.4.1970) -J.Gay :Žebrácká opera Polly, R.:S.Lichý,
r.:Macheath
(29.5.1970) -F.M.Dostojevskij:
Bratři
Karamazovi, r.:Míťa
R.:P.Hradil,
Karamazov
(25.9.1970) -J.Gay :Opera Polly, R.: S.Lichý,
r.:Macheath
(16.10.1970)
-50-
-W.Shakespeare:Falstaffovo babí
tělo,
r.: Prchlivec
R.:S.Lichý, (18.12.1970) -S.Michalkov: R.:
J.Nedvěd
Sombrero, r.:
j.h.,
Jiří
Kaplan
(1.3.1971) -Meilhac-Milhaud
Mile Nilouche, r.:F. de Champlatieux
R.: A.MOller j.h., (26.4.1971) důležité
-O.Wilde : Jak je
míti Filipa, r.:John Worthing
R.: S.Lichý, (10.9.1971) -G.Zupolska :Morálka paní Dulské, R.:
E.Němiec
j.h.,
r.: Zbyško
(28.10.1971) -V. Taller :Dobrý
člověk
z Clamecy,
R.: S.Lichý,
r.:Fiakr Bolakr
(21.1.1972) -G.B. Shaw : Pygmalion, R.:P.Hradil,
r.:prof.Higgins
(24.3.1972) -M. Calábek : Frederic, R.: P.Hradil,
r.:Jacques Arnoux
(5.5.1972) -A. Sochovo-Kobylin
Svatba
Krečinského,
R.: A. Miller j.h.,
r.: M.V.
(8.9.1972) -J. Brzechva
Nezvyklé
příhody prof.Kaňky,
R.: J.Janík,
r.:
?
(13.10.1972) -L. Holberg:
Jeppe z vršku,
R.:J.Janík,
r.:Baron
(22.12.1972)
-51 -
Krečinskij
-J.A.GonČarov,
I.Taller : Oblomov,
R.: A.Muller,
r.:Andrej Štole
(16.2.1973) -W. Shakespeare:
Večer Tříkrálový,
R.:S.Lichý,
r.:Orsino
(30.3.1973) -A.A.Milne:Tajemství bílých
dveří,
R.:S.Lichý,
r.:Horec
(25.5.1973) -W.Shakespeare:Zkrocení zlé ženy, R.:J.Janík,
r.:Lucenzio
(12.10.1973) -A.Dumas-J.Bednář:Nezkrotná
R.:
lady Hamiltonová,
J.Bednářj.h.,
r.:adm. Horác Nelson
(14.12.1973) -J. Anouilh : Julián, R.: J.Janík,
r.:Roger Bachman
(15.2.1974) -J. Vrba :Nezbedný
bakalář, r.:Bakalář
R.: J.Vrba,
Jan
(5.4.1974) -G. B. S haw : Čertovo kvítko, R.: J.Janík,
r.: Richard Dudgeon
(6.9.1974) -I. Taller : R.:
Hvězdný
princ,
S.Lichý,
r. :
?
(13.12.1974) -A. Dumas:
Tři mušketýři,
R.: S.Lichý,
r.:vévoda Buckingham
(7.2.1975) -V. Nezval: Milenci z kiosku, R.: I.Rajmont j.h.,
r.:Andreas
(14.3.1975)
-52-
-K. Tkutehanová :
Večer moudřejší
rána,
R.:A.Muller j.h.,
r.: ing.Plávek
(30.4.1975) -N.V. Gogol: Revizor, R.:J.Janík,
r.:Hejtman
(12.91975) -G. Farguhar : Švihácká lest, R.:S.Lichý,
r.:Troufal
(24.10.1975) -A.P. Čechov: Racek, R.:J.Janík,
r. :
?
(12.12.1975) -E. Szigligeti
Liliomfi,
R.:J.Janík,
r.:Liliomfi
(6.2.1976) -CH. Preussler : Malá
čarodejnice,
R.: S.Lichý,
r.:Laciný Jožka
(29.4.1976)
Státní divadlo Ostrava (Národní divadlo Moravskoslezské)
-E. O'Neil
Smutek sluší
Elektře,
r.: Adam Brant
R.: Koval, (7.1.1976) -A. Kertész :Jmeniny, R.:K.Nováček
j.h.,
r.: László Mazur
(27.6.1976) -F.S. Inclán :Julie umírá každou noc, R.: Jansa,
r.: Lino Saad
(23.10.1976) -W. Shakespeare
Sen noci svatojánské,
R.:Kačer,
r.: Oberon
(19.12.1976)
-53-
-M.J. Lermontov:
Maškaráda,
R.:B. Jansa,
r.: J.A.Arbenin
(2.4.1977) -B. Bolt :
Ať
žije královna,
R.:Koval,
r.: Dudley
(5.6.1977) -E. Rostand R.:
Cyrano de Bergerac,
Kačer,
r ..
hrabě
de Guiche
(12.11.1977) -B. Brecht : Kavkazský
křídový
kruh,
R.: Koval,
r.: Azdac
(12.1.1978) -A.P. Čechov: Revizor, R.:
Kačer,
r.: Trivalin
(26.3.1978) -.J. Jílek: Dvojitý tep srdce, R.:
r.: Čeporan
Jansa,
(6.9.1978) -G.B. Shaw :Život paní Warrenové, R.:Jansa,
r.: Praed
(3.11.1978) -V. Venclík :Domácí
představení,
R.: Koval,
r.: 1.Houslista
(6.1.1979) -Moliére : Don Juan, R.: Koval,
r.: Don Juan Tenorio
(31.3.1979) -W. Shakespeare
Komedie masopustu, r.: pan Tobiáš Říha
R.:Jansa, (17.6.1979) -Co Goldoni
Náměstíčko,
R.:Koval,
r.: Kavalír
(6.11.1979)
-54-
-J.K. Tyl: Jan Hus, r.:
R.: Koval,
císař
Zikmund
(9.2.19780) -G. Feyducey :Ťululum, r.: Rédillon
R.:Muller j.h, (4.4.1980) -G.B. Shaw : Pygmalion,
r.:prof.H.Higgins
R.: Jansa, (5.9.1980) -J. Šotola
Cesta Karla IV., r.: Karel IV.
R.:Jansa, (15.11.1980) -A. Fredro : Dámy a
husaň,
r.: Rytmistr
R.:Kordula j.h., (31.1.1981) -Mrštíkové: Maryša,
r.: Strouhal
R.:J.Svoboda, (25.4.1981) -G. Noveux :
Zlodějka
z
města
Londýna,
R.:Jansa,
r.: Smollet
(3.9.1981) -Hurek-Burian R.:
Jansa,
Dobrý voják Švejk, r.:dr.Panovský, Pražan, Katz, 4.voják
(14.11.1981)
-o.
Daněk: Vévodkyně
valdštejnských vojsk, r.: Biryta, Rašín, Šlik,
R.: Koval,
mušketýr, De Witte, Marrados, Butler, Stralsundský (6.2.1982) -A. Máša :Ani slovo o lásce, R.:
Kačer,
r.: Šéf
(27.3.1982) -W. Saroyan R.:
Čas tvého života,
Koval,
r.: Blick
-55-
měšťan
(26.6.1982) -N.
Mirošničenko
R.:
V.S.Těrenťjev
: Znovuzrození, j.h.,
r.: Mistr
(20.11.1982) -N. Coward :Rozmarný duch, R.:Br ynda,
r.: Charles
( 29.1.1983) -F.G. Lorca :Mariana Pinedová, R.:Jansa,
r.: 3.Spiklenec
(9.4.1983) -F. Hrubín
:Křišťálová
noc,
R.: Jansa,
r.: Josef Struna
(28.5.1983) -P.Hacks-J.Offenbach
Krásná Helena,
R.: Jansa,
r.: Kalchás
(12.11.1983) -F. Marceau
Vajíčko,
R.: Jansa,
r.:zákazník u Dufigueta
(14.1.1984) Hlučná
-B. Hrabal
samota,
R.:Kačer,
básník, a
r.:3.kanálpuc,
2.boháč,
3.dělník
(25.3.1984)
-w.
Shakespeare
Richard 11.,
R.: Koval,
r.: welšský velitel
(7.4.1984) :Hoře
-A.S. Gribojedov
z rozumu,
R.:Kačer,
r.: S.S.Cenizub
(27.6.1984) -J.
Bouček
:Noc
pastýřů,
R.:Koval,
r.: lovec
(10.11.1984) -W. Shakespeare
Othello,
-56-
R.:
Kačer,
r.: Othello
(1.2.1985) Drobečky
-N. Simon:
z perníku, r.:Jimmy Perry
R.: Jansa, (6.4.1985) -D. Freeman :Dovolená s rizikem, R.: Jansa,
r.:Claude Philby
(22.6.1985) -M. Gorkij : Vassa Železnovová, R.:Jansa,
r.:Prochor Chrapov
(2.11.1985) -O. Horvath :Povídky z
vídeňského
lesa,
R.: Jansa,
r.: Rytmistr
(26.1.1986) -R. Vitrac : Vlkodlak, R.:Kačer,
r.:Gaston
(6.4.1986) -J.
Hubač:
Generálka Jeho
veličenstva,
R.: Brynda,
r.: Poppleton
(21.6.1986) -D. Fišerová: Princezna T., R.:L. Pistorius j.h.,
r.: Barach
(28.10.1986) -O.
Daněk
:Zdaleka ne tak ošklivá, jak se
R.: K.Brynda,
původně
zdálo,
r.:Teukros,
Ladislav IV., Jean Froissart, Prokop Holý (8.1.1987) -J.
Bouček
:Smrt v
zahradě Girardinů,
R.:L. Engelová,
r.: John Bally
(7.2.1987) -G. Feydeau
Dáma od Maxima,
R.:Jansa,
r.:Petypon
(9.4.1987)
-57 -
-B. Brecht : Krejcarová opera, r.:majitel firmy
R.:A.Hajda j.h., (20.6.1987) -J.G. Tajovský :Ženatý zákon, R.:F.Čech j.h.,
r.: Jan Malecký
(31.10.1987) -T. Williams :Tramvaj do stanice touhy, r.: Steve, manžel
R.:Jansa, (16.1.1988) -J. Hubaš :Modrý pavilon,
r.: Mayer
R.: E. Sadková j.h., (27.2.1988) -W. Shakespeare
Hamlet-dánský princ,
R.: Jansa,
r.: Polonius,
komoří
(4.6.1988) -H. Albertová
Příběh
Jana Jakubce,
R.:L.Engelová,
r.: FranLJakubec
(5.11.1988) -J. Suchý-Fo Havlík :Dr. Johann Faust, r.: Dr.Johann Faust
R.:Z.Boubelík, (13.11.1988) -A.P. Čechov: Racek, R.: K. Brynda,
r.:J.S.Dorn
(7.1.1989) -V+W+Ježek: Helenka je ráda, R.: Z. Boubelík,
r.: Fadinard, ženich
(18.3.1989) -F. DOrrenmatt : Frank V., R.: Jansa,
r.:Emil Bockmann
(17.6.1989) -J. Suchý-Fo Havlík: Výhybka, R.:Z.Boubelík,
r.:JUDr.Neumann
(4.11.1989)
-58-
-R. Rolland :Hra o lásce a smrti, r.:Járome de Lavoisier
R.:Jansa, (3.2.1990) -Jirásek-Dietl :Filosofská historie,
r.: Rektor a 1.
R.: Jansa,
měšťan
(7.4.1990) -Po Kohout: August, August, August, R.:P.Hradilj.h.,
r.:
ředitel
Holzknecht
(23.6.1990) -J. Kopecký :Betlémská
hvězda,
R.: K.Brynda,
r.:jiný soused,
král ze
Sáby, 1.loupežník, žid s handlem (27.10.1990) -O. Magnier : Malované milování, R.:Z.Boubelík,
r.:Carlier
(9.3.1991) -G. Feydeau
Brouk v
hlavě,
R.: Jansa,
r.:C.H.de Histangua
(18.5.1991) -W. Shakespeare
Kupec benátský,
R.:M.Tarant,
r.:Kníže Aragonský
(16.11.1991) -A. Dumas
:Tři mušketýři,
R.:R.Lipus
r.: Rochefort
(8.2.1992) -J.N. Fenwick : Řád pana Schutze, R.: E. Sadková j.h.,
r.: Rudolf Schutz
(4.4.1992) -G.B. Shaw:
Pekelník,
R.:J.Deákj.h.,
r.: generál Burgoyne
(19.6.1992) -W. Saroyan:
Jim Dandy
R.: I. Žantovská j.h.,
r.: Jim Dandy
-59-
(7.11.1992) -L. de Vega
:Vzbouření
v blázinci,
R.: M.Tarant,
r.: Belardo
(30.1.1993) -J. Zeyer :Radúz a Mahulena, R.:R.Lipus,
r.: Stojmír
(17.4.1993) -Co Goldoni :Poprask na
laguně,
R.:J.Deák,
r.: Isidoro
(19.6.1993) -W. Shakespeare :Jak se vám líbí, R.: J. Deák,
r.: Jacques
(13.11.1993) -J.R.R. Tolkien :Hobit, R.: R.Lipus,
r.: Gandalf
(29.1.1994) -A. Miller: Smrt obchodního cestujícího, R.: J. Deák,
r.: strýc Ben
(25.3.1994) -A. Schnitzler : Cassanova ve Spa, R.:R.Lipus,
r.: Gudard
(15.6.1994) -W. Shakespeare
Sen noci svatojánské,
r.: Theseus
R.:J.Klimsza j.h., (22.10.1994) -T. Wilder: Naše
městečko,
R.: J.Nekvasil j.h.,
r.: S.Stimson
(17.12.1994) -E. Q'Neil : Cesta dlouhého dne do noci, R.:J.Janík j.h.,
r.: James Tyrone
(25.3.1995) -Š.Aljechjem-J.Bock: Šumař na střeše, R.:J.Deák,
r.: Tovje
-60-
(10.6.1995) -Q. Maupassant :
Miláček,
r.: poslanec Loreche
R.: J. Deák, (11.11.1995) -J.M. Synge : Hrdina západu, R.:J.Deák,
r.:starý Mahon
(3.2.1996) -B. Hrabal:
Ostře
sledované vlaky,
R.: J.Deák,
r.:
Přednosta
(23.3.1996) -A. de Mosser : S I áskou nejsou žád né žerty, R.: J. Deák,
r.: Baron
(18.5.1996) -M.Štědroň-M.Uhde : Balada pro banditu,
R.: Gábor,
r.: Mageri
(28.9.1996) -L. Stroupežnický: Naši Furianti, R.: Klimsza,
r.:Filip Dubský
(16.11.1996) -J. Osborne : Komik, R.: J. Deák,
r.: Billy Rice
(1.2.1997) -K.
Poláček:
Vše pro firmu,
R.: I. Krobot j.h.,
r.:
Tatíček
(12.4.1997) -J. Orkény :
Kočičí
hra,
R.: J. Deák,
r.: Viktor Molnár
(7.6.1997) -A.Bourgeois-P.Féval
Hrbáč,
R.: R. Lipus,
r.: Cocardasse
(25.10.1997) -A.P. Čechov: Strýček Váňa, R.:Oxana Meleschkina-Smilková,
-61 -
r.:Serebrjakov
(17.1.1998) -W. Allen :Sex noci svatojánské, R.: I.Krobot,
r.: Leopold
(14.3.1998) -M. Štědroň
Tance Rudolfa 11., r.: Rudolf II.
R.: I. Vejsada, (30.5.1998) -A. Jirásek: Lucerna, R.:R.Lipus,
r.: vodník Michal
(24.10.1998) -W. Shakespeare
Romeo a Julie, r.: Escalus
R.: J.Deák, (23.1.1999) -H. Ibsen :
Nepřítel
lidu,
R.: ?,
r.: Morten Kiil
(27.3.1999) -S. Mrožek :Láska na Krymu, R.:J.Klimsza,
r. :1. N.Zachredi nskij
(6.11.1999) -J. Girandoux : Ondina, r.:2.říŠský
R.:P.Gábor, soudce,vodník (15.1.2000) -E. Rostand
Cyrano de Bergerac,
R.: R. Li pus,
r.: kap. C.deCastel-Jaloux
(18.3.2000)
7.2 Filmové role
Název
pořadu:
Píseň
o lítosti
Režie:
Role:
Klein Dušan
Beinhacker
-62-
Cestující bez zavazadel
Deák Juraj
strýc Alfréd
Advokát ex offo
Muller Alois
člen
kárné
komise Název
pořadu:
Role:
Režie:
Traviata (Název seriálu: Nesmrtelné lásky)
Hylas Ilja
účinkující
Muller Alois
inženýr
Havlíček Zdeněk
účinkující
Šamánek Petr
účinkující
Havlíček Zdeněk
účinkující
Havlíček Zdeněk
kamarád
Karolina (Název seriálu: Kamenný
řád)
Zaprášená revue Kdyby ty muziky nebyly Písničky
s
ozvěnou
-
Stará Ostrava Kráska z New Yorku aneb Kaktus pro
štěstí
Hoffmannovy povídky (Název seriálu: Nesmrtelné lásky)
Kosek Otakar Lindolf,Coppélius,
Dr.Mirakel, Dapertutto Co zpívaly javorové
housličky
Jak šlo telátko na výlet (Název seriálu: Z malované truhly) Jak jsme se
krásně
Urbášek Jan
účinkující
Urbášek Jan
lékař
báli
(Název seriálu: Bakaláři
Seděli
1987)
jsme spolu v lavici
(Název seriálu:
-63-
v povídce
Bakaláři
Hudeček
1980)
Václav
spolužák Mirek
v Prologu) Co se štveš, je to tvoje? seriálu:Bakaláři
(Název
Hudeček
1979)
Václav
Pánek v povídce Sousedé Název
Můj
pořadu:
Režie:
Role:
první den na novém pracovišti
(Název seriálu: Bakaláři
Hudeček
1977)
Václav
Žídek v povídce
Telefon Pokračování
po letech
(Název seriálu: Bakaláři
Havlíček Zdeněk,
1986)
Mudra oddávající
úředník
Krejčík Jiří,
v povídce Násilník
Nejlepší mužský mého života (Název seriálu: Bakaláři
1982)
Mudra František
číšník
Havlíček Zdeněk
Brožík
Havlíček Zdeněk
Brožík
MOller Alois
strážmistr
Kosek Otakar
inženýr
v povídce
Sultánova favoritka Návraty (Název seriálu: Věčný
tulák II.)
Útěky
(Název seriálu: Věčný
tulák I.)
Annabela Jahody na stéble trávy 1. Vrať
se, vše
divadla v Mařinka
odpuštěno
Ostravě
vonná
k 70.
výročí čes.
Havlíček Zdeněk
účinkující
Havlíček Zdeněk
Tymoleon
Trochu zvláštní jaro (Název seriálu:
-64-
Jansa
Logaritmus lásky)
Bedřich
ředitel
stavebního podniku Fidlovačka
aneb žádný
rvačka
a žádná
pořadu:
Název
hněv
Urbášek Jan
Jammerwill
Režie:
Role:
Havlíček
Benefice
Jan
major,číšník,muž
ve fraku,Andy,Koloman Župan-Cikánský baron, Frosh, Loriot, Frank Čardášová princezna
Havlíček Zdeněk
von Mero
Čas plyne i v dešti
Kačer
účinkující
Hledání v prachu
MOller Alois
Jan
zaměstnanec
dolu Jansa
Bedřich
černý
dostal
Jansa
Bedřich
vypravěč
Haldy
MOller Alois
sl u ha
Stavy rachotí
MOller Alois
poručík
Urbášek Jan
baron
Holčičí
kapela
Jak Honza
Krásná
princ
Kačenku
mlynářka
gardy
Pistofolus-zpěv
Straussovský dekameron (Název seriálu: Země úsměvů Lékař
a
snů
4)
a lékárník
Havlíček Zdeněk
účinkující
Urbášek Jan
účinkující
Kachna po pekingsku (Název seriálu: Malé
dějiny
jedné
rodiny)Havlíček Zdeněk
MUDr. Jícha
Maškaráda
Kosek Otakar
Lanskoj
Melodie bílého klavíru
Havlíček Zdeněk
účinkující
(Melodie pro Vás) Nejkrásnější
melodie
Ptáčník
-65-
Sto
dukátů
za Juana
Krásná Helena Hraběnka
Ples v
Marica
opeře
Ze života do pohádky Název
pořadu:
Režie:
Role:
Cikánský baron Růže
pro Rose Marii
Perly panny Serafinky Hallo Dolly Vysněná
Clo-Clo Mládí na prodej 2.díl
Moskalyková Pavlína
Ďábelské klíče
Deák Juraj
Luciper
Kosek Otakar
ing. Adam
Kosek Otakar
Šindler
Muller Alois
Kos ml.
Kačer
účinkující
Příběh
Bu rj e
muže, který
miloval svou ženu Nezralost (Název seriálu: Přicházejí
bosí)
(Název seriálu: Tybys): Lajdárna Noční Šichta
Rozvod Lhá ři Poklad
F rg á I e Umění
nestárnout
Jan
Na vlastní riziko (Název seriálu: U nás doma)
Dudek Jaroslav
účinkující
Večírek
Hudeček
účinkující
pro liché
Velká neznámá
Václav
Havlíček Zdeněk
-66-
účinkující
Žebravý student (Název seriálu:Vladimír Brázda vás zve ... )
Havlíček Zdeněk
účinkující
Umění
nestárnout
Kačer
účinkující
Název
pořadu:
Jan
Role:
Režie:
Na vlastní riziko (Název seriálu: U nás doma)
Dudek Jaroslav
účinkující
Večírek
Hudeček
účinkující
pro liché
Velká neznámá Večer
Václav
Havlíček Zdeněk účinkující
s Oskarem Nedbalem
(Název seriálu: Země úsměvů
a snů 6)
Havlíček Zdeněk
účinkující
Mudra František
Bureš v povídce
Havlíček Zdeněk
účinkující
Magnusson
účinkující
řeka
Koval Radim
ing.
Muzikální poklesky
Urbášek Jan
zpěv
Na Candida
Háša Pavel
účinkující
Dovolená s rizikem
Jansa
Malé televizní sezení Psavec Francouzská opereta mim ooffe n ba c h ovs ká Zemřeš,
kdy budeme
chtít Kosek Otakar Zelená
Bedřich
Kubíček
Claude Philby
Festival ostravských Lipus Radovan
účinkující
Hradci
Havlíček Zdeněk
účinkující
Pony pana Pina
Lichý Saša
účinkující
MOller Alois
Pard
divadel Dostaveníčko
na
Smrt a Život Flinka Mizery
-67 -
7.3 Práce pro
český
rozhlas
očima:
interpret slova
1995
ostatní
1994
-Byzantská omeleta:
ostatní
1993
-Červ Eduarda Houžvičky
interpret slova
-Bohové s lotosovýma -Bud'- a nebe- pásmo
veršů:
1999 -Čimbumbuk
ostatní
1967
-Dekameron:
ostatní
1993
-Dekameron- rozmarné povídky III. : ostatní -Dobývání
Sibiře- část
2./8- Jermak
1994
Timofejevič
ostatní 1987
-Dobývání
Sibiře- č.3./8-
Hrdinové a dobrodruzi
ostatní 1987
-Doktor Munory a jiní lidé-Dopisy z planety
1.část:
Země
-Draze zaplacený žert -Edward
Přemožitel:
- F I i rt: -Historie mého života-
ostatní
1992
ostatní
1994
ostatní
1995
ostatní
1977
interpret slova
1999
1.část- něžné
známosti: ostatní 1991
-Hnědá síť:
ostatní
-Jak mistr Čuang přestal bubnovat na mísu
1977 interpret slova 1995
-Jak položit otázku -J.B.d' Aurevilly- Z
ostatní listů
1989
Trebutienovi :interpret slova 1997
-Kámen mudrců:
ostatní
1995
-Kiri :
ostatní
1996
-Kladivo boží:
ostatní
1993
Ježíš Kristus :ostatní
1992
-Listování
ostatní
1992
- Loll i :
interpret slova
1997
-Legenda o synu
člověka-
-68-
-Manželka:
interpret slova
1999
-Modrý Nautilus
ostatní
1974
ostatní
1989
interpret slova
1999
interpret slova
2000
interpret slova
1997
-Mont- Oriol-Na
cestě
-Na
večeři
část.1.,
6., 9./11
s Deanem u...
-Naše rodná Evropa zvířátka
-Nestydatá
Ezry Pounda
-Noc u Divokého kance:
interpret slova interpret slova
1997 1993
-O toleranci, lhostejnosti a lásce: interpret slova
2000
-Očarované
ostatní
1993
-Opavský týdeník 1892-1893:
interpret slova
1997
-Pohádka:
ostatní
1995
bochníky:
-Pan Posleda- přítel študáků- část 1.-10./10 :ostatní 1992 -Pan Theodor Mundstock-Pět neděl
2.část
0./1 O :interpret slova2000 ostatní
1991
ostatní
1993
-Poslední sen starého dubu
interpret slova
1996
-Potíže s telefonem
ostatní
1990
-Požár továrny:
ostatní
1996
-Poezie
-Případ
-Půjdu
v balónu-
č.1.-1
:
latinářů:
otrávené za svým
bonboniéry-č.6.,7.,10.
:ostatní
hněvem-č.1.,3.,5.,6.,7.,8.
1995
:interpret slova 1990
-Q aneb fakta o fatálnosti -Quo vadis-8. a
fantasfantomatů
15.část
:ostatní
1995
interpret slova
1992
-Regina plus i mínus:
ostatní
1992
-Schůzky
s literaturou
ostatní
1991
-Schůzky
s lit.- Básníci
-Schůzky
s lit.- Návrat Pompejí z hlubin
zbásňují
ráj :ostatní času
1995 ostatní 1995
-Skopcoglogin
ostatní
1993
-Smůla:
ostatní
1996
-Stalo se za deštivé noci
interpret slova
1987
-Stará historie:
ostatní
1992
-69-
-Svět
interpret slova
1999
ostatn í
1991
-Švejkové před Švejkem
ostatní
1991
-Švejkové po Švejkovi
ostatní
1991
-Tábor ztracených
ostatní
1996
-Tajemné oko:
ostatní
1996
-Tobiáškův štědrý večer
interpret slova
1998
-Toulky Moravou
ostatní
-Věk zázraků:
ostatn í
1991
ostatn í
1994
ostatn í
1989
interpret slova
1997
pana Tristrama :
-Světluška,
mauritius :
-Velitel pevnosti v -Volejte linku-
Aloře
:
Veřejný nepřítel
-Vyděrač:
1992,1993
-Z Akradských dobrodružství horních deseti tisíc 1.,2.,3. ostatní
1994-1995
-Zápisky markéra
interpret slova
1990
-Zápisky markéra
ostatní
1989
ostatn í
1992
ostatní
1993-1997
-Zářivý svět- část
-Zastavárna
čili
1./10
frc :
-Zlatý
osel-č.1
-Zlatý
Šíp-č.2.,3.,4.,5./6
0.,11./17 :
interpret slova
1989
ostatní
1993
-Zločin
lorda Artura Savila
ostatní
1992
-Zločin
pátera Amara:
ostatní
1988
-70-
7.4 Fotografie
Hercovy Bezruče
fotografie v
z období
jeho
Ostravě
- 71-
působení
v Divadle
Petra
-72-
