Vážení čtenáři, Filip Dvořák

Vážení čtenáři, úvodníky Jedničky vždy využívám k lehce politickým komentářům. Články uvnitř pak jsou prezentací názorů a aktivit jednotlivých členů našeho klubu. V minulém čísle jsem si dloubnul do kolegy ze zastupitelstva Prahy 1 JUDr. Hrušky, který v čele kandidátky Sdružení nájemníků Prahy 1 nasliboval všem nebydlícím v obecních bytech peníze z výtěžku, který vynese privatizace obecních bytů. Protože nevěřím, že by byl pravidelným čtenářem Jedničky, oslovil jsem jej též přímým písemným dotazem a výzvou. A – NIC. Ne, že bych očekával zázraky, ale čekal jsem aspoň nějakou aktivitu. Každý člen zastupitelstva může předložit k projednání jakoukoli otázku a nepředstavuje to žádné zvláštní úsilí. Vymyslet návrh usnesení a sepsat důvodovou zprávu, to je tak hodinka, dvě času. Na to, jakým kalibrem kolega Hruška střílel ve volební kampani, nicotný čas. Nabízí se proto jednoduché vysvětlení. Volební heslo bylo jen plácnutím do vody bez jakékoli hlubší úvahy. Líbivý vývěsní štít a za ním prázdno. Samozřejmě, že se mnou lze polemizovat, zda jsem si zákeřně nevybral pouze jednotlivost z volebního programu Sdružení nájemníků Prahy 1, ale není to tak. Jen jsem začal od nejkřiklavějšího a nejvážnějšího tématu. Nakonec posuďte sami může být vážnější téma, než rozhodování o 2 miliardách korun? Jak seriózní je přístup k ostatním otázkám našeho života, kdy se jedná ve srovnání o drobné?? Teď trochu chlubení. Již ve dvou volebních programech ODS jsme prezentovali náš cíl získat Nemocnici Na Františku do vlastnictví Prahy 1. Po mnohaletém vyčerpávajícím vyjednávání se státem se to podařilo! Nyní již o jejím provozu budeme moci

rozhodovat s vědomím plné kontroly. Dosud jsme tak činili pouze omezeně, jako každý, kdo užívá cizí majetek - jistě jste si povšimli nových vyšetřoven a dalších dílčích úprav. Nyní je již Zastupitelstvo MČ Praha 1 limitováno pouze vlastní odvahou a možnostmi rozpočtu. Proto do konce roku ODS předloží zastupitelstvu k diskusi vizi budoucnosti této, dnes již naší, nemocnice. Rozhodně to nebude miliardová bomba jako vystřižená z pera Dr. Hrušky, naopak. Nejprve budeme chtít nalézt shodu s ostatními kluby na koncepci a směřování nemocnice. Teprve potom budou zpracovány projekty. Nikdy však neslevíme z našich dvou vizí: nemocnice bude přednostně sloužit obyvatelům Prahy 1 a její vlídná tvář a vysoká profesionalita zdravotníků se stane měřítkem. Ptáte se, proč to nešlo doposud? Operační sály jsou zastaralé a vyžadují masivní investici, kterou nebyl stát ochoten uhradit. Jinak také může vypadat přemýšlení o vkládání financí do svého než do cizího. Vždyť kolik z Vás mi vyprávělo, co všechno zlepší, až si od Prahy 1 odkoupí byt. Také jste čekali, až bude Váš. Samozřejmě, že o veškerém dění kolem nemocnice Vás budeme průběžně informovat. Závěrem bych chtěl poděkovat za mnohé reakce na články v Jedničce. Vím, že se nám nedaří vždy odpovídat obratem, ale prosím, mějte pochopení. Opravdu se nenudíme. Věřte, že se Vašimi podněty zabýváme a snažíme se je zohlednit v naší práci. Přeji Vám příjemné vykročení do poprázdninového času. Filip Dvořák předseda ODS Praha 1

2

Sloucení základních škol na Praze 1

Stále klesající počet nově narozených dětí a také zhoršené životní prostředí v centru města, které vede rodiny s dětmi k přestěhování do čistších lokalit Prahy, má ve svých důsledcích vliv na úbytek dětí v základních školách na území Prahy 1.

Jen za posledních 5 let došlo na sedmi základních školách, kterých je Městská část Praha 1 zřizovatelem, k úbytku 791 žáků. V důsledku tohoto trendu byla v letech 1996 a 1997 sloučena ZŠ Eduarda Štorcha v Jindřišské 36 se ZŠ Vodičkova a ZŠ nám. Curieových byla uvolněna budova v Masné 13. Na jaře letošního roku vzbudila pozornost části rodičovské veřejnosti, zejména z Malé Strany a Hradčan, zpráva o předpokládaném ukončení školního provozu v budově Úvoz 9, jehož vlastníkem je Kongregace milosrdných

sester sv. Karla Boromejského. V objektu má své sídlo I. stupeň ZŠ Josefská s kapacitou 102 žáků a mateřská škola Úvoz s kapacitou 19 dětí. Nájemní smlouva uzavřená mezi MČ Praha 1 a Kongregací milosrdných sester sv. Karla Boromejského končila 31. 8. 2003. Složitá jednání, která v zájmu zachování školní výuky na Úvozu MČ P1 s Kongregací vedla, přinesla jen částečný efekt. Nájemní smlouva byla prodloužena o jeden rok za smluvní nájemné 1 milion Kč. Další prodloužení nájemní smlouvy Kongregace neakceptovala. Za této situace je zapotřebí pro děti z obou zařízení – mateřské školy a I. stupně ZŠ – zajistit náhradní kapacity. Bez problému je možné umístit 19 dětí do mateřské školy v objektech MŠ Letenská a Hellichova, které mají velmi dobré podmínky pro předškolní výchovu. Složitější situace však nastává při zajištění náhradních kapacit pro 102 žáky, docházející na Úvoz 9.

3

Víme, že v lokalitě Malé Strany je v budově Úvoz více než 30% žáků s trvalým bydlištěm mimo Prahu 1, v budově Karmelitská dokonce více než 50%. Pro počet dětí, bydlících na Malé Straně stačí jeden první stupeň základní školy, budova v Karmelitské. S ohledem na tuto skutečnost navrhla Rada MČ P1 sloučení ZŠ Josefská a ZŠ Karmelitská k 1. 9. 2004 v jednu příspěvkovou organizaci, s tím, že děti z budovy Úvoz budou přestěhovány do Karmelitské 13. V nově vzniklé škole

bude zachován výukový program pro dyslektické třídy a v budově Josefská 7 bude i nadále zachováno osmileté gymnázium. Uvědomujeme si, že se nejedná o jednoduchý krok. Při realizaci tohoto návrhu přichází ZŠ Karmelitská o svoji samostatnost, což je vždy vnímáno bolestně jak ze strany pedagogů, tak i rodičovské veřejnosti. Věříme však v jejich pochopení a doufáme, že osobnost ředitelky sloučené školy a zachování současné kvality výuky přinese vbrzku i přes ztrátu unikátního místa na Úvoze uklidnění a stabilizaci. Rada předpokládá, že současná ředitelka ZŠ Karmelitské bude dále řídit I. stupeň jako zástupkyně ředitelky, učitelský sbor se nezmění a děti tak nepocítí větší změnu. Sloučení ZŠ Josefská a ZŠ Karmelitská považujeme za nejvýhodnější řešení, zejména proto, že pouze v objektech svěřených do správy městské části Praha 1 můžeme zaručit stálou kvalitu výuky a vzdělávání. Ráda bych touto formou poděkovala všem rodičům a pracovníkům školy za pochopení složitosti situace a důvodů, které nás k vedly ke konečnému rozhodnutí. Jana Příhodová zástupce starosty MČ Praha 1 [email protected]

4

Neplatiči už nemají šanci Přestože i Prahu sužovala vedra a mnozí z nás by rádi trávili svůj čas lenošením u vody, majetková komise pracovala i v letních měsících. Výsledkem naší práce jsou nově stanovená pravidla pro pronájem a přidělování nebytových prostor v obecních domech, o jejichž přípravě jsem na stránkách Jedničky v minulosti již psal. Rada pravidla akceptovala a v nejbližší době se s nimi budete moci seznámit na internetových stránkách. Zájemci o nájem se rozhodně nemusejí obávat, že by jim nově stanovená pravidla bránila v rozvoji podnikání, nejedná se o žádné převratné novinky. Snažili jsme se spíše, aby městská část měla při rozhodování k dispozici detailnější informace o žadateli a živnosti, kterou v pronajatých prostorách chce provozovat. Při rozhodování o pronájmu budeme více přihlížet nejen k nabízené finanční částce, ale také například k tomu, zda nájemce provozováním své živnosti obohatí spektrum dosavadních služeb v lokalitě. Nové podmínky také umožňují posílení kontroly plateb a tím i průběžné odlišování seriózních nájemců a neplatičů. Neplacení nájmu se napříště stane důvodem k urychlené výpovědi a rychlého vypořádání se s dlužníkem Aby ruka Prahy 1 byla ráznější, vybrali jsme také čtyři exekutorské kanceláře,

které se již daly pilně do práce. Princip vyhodnocování nabídek zůstane zachován – majetková komise doporučí Radě nejvýhodnější nabídku a ta o ní rozhodne svým usnesením. V průběhu září spolu s novými podmínkami pronájmu také na internetových stránkách MČ Praha 1 naleznete aktuální nabídku nebytových prostor, obohacenou i o ty, jejichž nájemcům Praha 1 v průběhu letošního roku vypověděla smlouvu z důvodů jejího závažného porušení. Tolik o tom, co bylo uděláno. Dalším velkým úkolem, na němž komise začne brzy pracovat, bude změna stávajících pravidel týkajících se pronajímání obecních bytů a celkové přehodnocení koncepce bytové politiky. Již více než dva roky Praha 1 uzavírá smlouvy na tzv. komunální byty (pro ty z Vás, kteří jsou obeznámeni s koncepcí bytové politiky – byty typu „C“). Přivítám Vaše připomínky k tomuto tématu a samozřejmě Vás o naší práci budu opět informovat. Jozef Helmeczy člen zastupitelstva MČ Praha 1 [email protected]

5

Jednou ze stěžejních myšlenek, se kterými jsem vstupoval do politiky Prahy 1, bylo hledání cest k zabránění odlivu obyvatel z centra města. Na počátku 90. let do snižování počtu bydlících hlavně promluvili restituenti. Domy s byty nevynášely, a tak využívali všech možností, jak byty vyklidit a pronajmout je jako kanceláře. Protože neexistovaly žádné zákonné možnosti, jak tomuto trendu zabránit – nový územní plán, který řeší i otázku ochrany bydlení byl přijat teprve v roce 1999 – snažilo se město umožnit výstavbu kvalitních kancelářských ploch, které by nabízely uživatelům vyšší standard než byty předělané na kanceláře. Takto vznikly například Burzovní palác a Myslbek. Samozřejmě, že i nové kancelářské plochy v širším centru jako na Smíchově či Pankráci přinesly snížení tlaku trhu. A nyní se, pevně věřím, situace začíná definitivně obracet. Před třemi lety přilétly první „vlaštovky“ se žádostmi o změnu zastaralých kancelářských budov na hotelové využití. Dnes je to již lavina. Pro příklad stačí uvést budovu hypotéční banky na Senovážném náměstí – dnes již hotel Karlo IV., bývalý Luxor na Václavském náměstí – Ramada Inn, budovu Intersigmy nad Domem módy – Hapimag rezidence.

Nyní měla komise územního rozvoje již podruhé to potěšení projednat návrh na návrat bytové funkce do typicky bytového domu, tentokrát v Ostrovní ulici. Osudy tohoto domu jsou čítankovým příkladem osudů desítek dalších domů ve vašem sousedství. Byl restituován, nájemníci byli vyplaceni a vystěhováni, následovala kompletní rekonstrukce na kanceláře a nyní již stojí majiteli za to vložit do něj další finanční prostředky a přeměnit jej zpět na bytový dům.

Věřím, že podobně, jako u hotelů i zde zažijeme vzrůst počtu podobných žádostí. Vždyť je příjemné procházet v noci ulicemi, kde za rozsvícenými okny dotvářejícími noční atmosféru tušíme život, než mrtvou stokou s výhrůžně zhasnutými kancelářemi. Filip Dvořák člen zastupitelstva MČ Praha 1 [email protected]

6

Participace znamená spoluúčast Jsem rád, že se podařilo získat shodu v otázce nezbytnosti rozšířit diskusi předcházející vkládání finančních prostředků do oprav a úprav veřejných prostranství. Samozřejmě, že ani doposud nevznikaly projekty utajeně. Byly vždy diskutovány příslušnými komisemi za účasti odborníků. Jsme však přesvědčeni, že lze učinit více. Proto jsem Radě Praha 1 předložil návrh na zřízení komise pro participaci. V komisi zasedli členové zastupitelstva, kteří mají zkušenosti s komunikací s veřejností, členství přijala i předsedkyně Klubu za starou Prahu. Do názvu jsme zvolili mezinárodní slovo, které má v češtině ekvivalent ve výrazech „podílet se“, „účastnit se“. Komise bude radě doporučovat, jak při projednávání záměru jednotlivých projektů postupovat a jaké metody zapojení veřejnosti do rozhodování o jejich výsledné podobě využít. Cílem je shromáždit co nejvíce názorů na plánované projekty, aby byly vědomě zohledněny připomínky co největšího počtu zainteresovaných uživatelů konkrétního prostoru. Komise bude dle potřeby k jednotlivým projektům vytvářet dílčí pracovní skupiny, v nichž budou zastoupeni především představitelé místní komunity. Od tohoto postupu si slibujeme včasné vytříbení názorů a předcházení „havárií“ v pozdějších fázích projektů, kdy již jsou vynaloženy zásadní finanční prostředky a najednou se zjistí, že si obyvatelé od výsledného projektu slibovali něco úplně

jiného. A protože chceme ke komunikaci využít všech dostupných prostředků, můžete reagovat i na elektronické adrese [email protected], přičemž aktuálně diskutované projekty budou prezentovány na webové stránce Prahy 1. Zatím nám můžete napsat, jestli se vám taková myšlenka líbí a jestli máte zájem se takovým způsobem podílet na projektech ve vašem okolí. Já osobně věřím, že jsme vykročili správným směrem, což se ostatně na vašich reakcích brzy ukáže. Filip Dvořák člen zastupitelstva MČ Praha 1 [email protected]

7

Azylové bydlení pro ženy Láska, strach a naděje pronásledují týrané ženy v opakovaných cyklech násilí, omluv partnera a nového násilí. Žijí mezi námi, v těžko snesitelných podmínkách se starají o rodinu a nepřestávají doufat, že se násilnické chování partnera změní. Ve většině případů se to ale nikdy nestane. Objektivně nutno napsat, že podobného chování vůči partnerovi se dopouštějí i ženy, kterých je ale statisticky uváděno pouze 3% ze všech případů domácího násilí. Domácí násilí partnera k ženě a někdy i dětem se časem stupňuje, fyzické napadání a nejrůznější formy psychického nátlaku mají za cíl ženu pokořit nebo si vynutit její žádané chování. Opakovaný nešťastný scénář je ukončován omluvami za napadení, dárky na usmířenou, sliby, že se nic podobného nebude opakovat a nakonec i konstatováním, že napadený partner si za všechno může sám svým provokativním jednáním. A všechno začíná znovu… Nejvíce postiženými členy rodiny jsou děti. Jsou svědky domácího násilí a podvědomě cítí, že chování jednoho z rodičů není správné, ale milují oba stejně. Právě kvůli dětem dokáží týrané matky v nerovném vztahu setrvat i několik let. Ani okolí jim to nijak zvlášť

neulehčuje, sousedé rodinu sice odsuzují, ale v žádném případě do roztržek nezasahují, policie se většinou dostavuje až po incidentu, protože nebyla nebo nemohla být dříve zavolána a sociální pracovnice je v konečné fázi postavena před skutečnost, že každý z partnerů hájí své vlastní pravdy. Další skupinou postiženou domácím násilím a psychickým týráním jsou senioři, kteří jsou pro svůj zdravotní stav nebo kvůli společnému bydlení odkázáni na své dospělé děti. Těm je většinou velmi obtížné pomoci, protože se za chování svých dětí stydí a neobracejí se pro pomoc. Zde, ale nakonec i ve všech ostatních případech, by měli zasáhnout všímaví sousedé a upozornit na neúnosnou situaci v rodině. Proč jsem psala o týraných lidech? Potřebují naši rychlou pomoc, hlavně místo, kde by byli před násilím chráněni. Takovou účinnou pomoc představuje azylové bydlení, které provozují různá centra pro týrané a osamělé ženy. Stále jich není dostatečné množství, navíc pobyt v azylovém domě je časově omezen. Ale právě čas je pro tyto ženy opravdu drahý, protože pod tlakem - mnohdy fyzicky i psychicky narušené - jsou nuceny radikálně změnit život svůj i svých dětí a rozhodovat o jejich společné budoucnosti. Jsem velkým zastáncem azylového bydlení a pevně věřím, že Městská část Praha l najde způsob, kterým bude moci řešit bezvýchodné situace týraných žen a dětí. Jako předsedkyně sociální komise se budu snažit hledat a prosazovat všechny způsoby pomoci týraným ženám. Přivítám Vaše názory i osobní zkušenosti, které se azylového bydlení pro týrané ženy týkají.

Helena Svatoňová členka Zastupitelstva MČ Praha 1 [email protected]

8

Předpokládám, že všechny obyvatele Prahy 1 napadla minimálně jednou podobná otázka jako:„Chceme je?“, „Není jich tento rok příliš mnoho?“, „Proč se zastaví přesně uprostřed ulice, když já zrovna pospíchám?“ O kom mluvím? Samozřejmě o turistech. Stejně jako ostatní evropská hlavní města, pocítila i Praha odliv turistů způsobený obavou z cestování po 11. září 2001. Na letošní vrcholící sezóně a hlavně v ulicích historického centra už to není znát. Ani loňské povodně turistický ruch v Praze výrazně nepoznamenaly, díky pružné reakci institucí a soukromých podnikatelů, kteří s obdivuhodným nasazením uvedli své provozovny a obchody do původního, a leckdy ještě lepšího stavu. Praha se prostě v uplynulém desetiletí dokázala stát jedním z turisticky nejatraktivnějších měst v Evropě. Svou vysokou pozici na žebříčku oblíbenosti si přes všechna úskalí suverénně udržuje. Mnoho Pražanů během té doby nalezlo obživu v práci, která přímo

i nepřímo s turistickým ruchem souvisí. Zanedbatelné nejsou ani celkové příjmy z turistického ruchu.

Co mne osobně ale těší nejvíc, jsou situace, kdy narazím na hloučky turistů zaníceně obdivujících některou historickou památku. Říkám si, že je fajn žít ve městě, kudy kráčela evropská historie a které nám mnozí zahraniční turisté mohou jen závidět. A proto prosím všechny, kdo často pospíchají a jsou zbytečně nervózní jako já, aby chvilku počítali do deseti, usmáli se a byli hrdí, že tolik lidí ze všech koutů světa každoročně přijíždí obdivovat místo, kde žijeme. Hana Dvořáková členka zastupitelstva MČ Praha 1 [email protected]

Těšíme se na vaše ohlasy, ať písemně, či na www.odspraha1.cz Noviny ODS Praha 1 jsou neprodejné a jsou určeny občanům Prahy 1 zdarma. Vychází vlastním nákladem z příspěvků členů ODS Praha 1. Kancelář ODS Praha 1: Haštalská 22, 110 00 Praha 1, tel.: 224 826 474, e-mail: [email protected]. EČ: MK ČR E 11 785.