J AN Á Č K O VA AK AD E M I E M Ú Z I C K Ý C H U M Ě N Í V BRNĚ
Divadelní fakulta
At e liér di vade lní ho manažerst ví a je višt ní technologie
Studijní obor di vadelní manažerst ví
Brněnské pasáže a jejich kulturní význam
Bakalářská práce
A u t o r p r á c e : Te r e z a H l a d k á Ve d o u c í p r á c e : M g A . P e t r a Vo d i č k o v á Opo nent práce: Mg A. Lucie Ab o u
B rn o 2 0 11
Bibliografický záznam HLADKÁ, vý znam
Te r e z a . [Cultural
Brněnské value
of
pasá že
a
passages
jejich in
kulturní
Brno].
Brno:
Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta,
Ateliér
divadelního
manažerství
a
jevištní
t e c h n o l o g i e , r o k . 2 0 11 s . 5 7 . Ve d o u c í b a k a l á ř s k é p r á c e M g A . P e t r a Vo d i č k o v á .
Anotace Bakalářská práce „Brněnské pasáže a jejich kulturní význam“ popisuje nejznámější brněnské pasáže. První kapitola
práce
se
zabývá
vznikem,
původem
a významem pasáží obecně. Druhá
kapitola
architekturou
se
zabývá
brněnských
historickým pasáží
kontextem,
a
stavitelem
Františkem Hrdinou. Třetí kapitola je o architektuře. Čtvrtá
a pátá kapitola
je o samotné Alfa pasáži. V šesté kapitole jsou informace o dnešních obchodních centrech.
Annotation Bachelor thesis „Cultural value of passages in Brno” describes the most famous passages in Brno. The first part
deals
with
the
formation,
origin
and
meaning
of passages in general. The second part deals with the historical context, architecture and builder František Hrdina.
The third part is about architecture. Fourth and fifth chaptures are obout Alfa passage. In
the
sixth
part
we
fund
information
of
modern
shopping centres.
K l í č o vá s l o va pasáž, fenomén, kulturní událost, genius loci, veřejný p r o s t o r, d i v a d l o , A l f a p a s á ž
K e yw o r d s passage,
phenomenon,
cultural
events,
public space, theatre, Alfa passage
genius
loci,
Prohlášení Prohlašuji,
že
jsem
předkládanou
práci
zpracovala
samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce
b yla
umístěna
v Knihovně
JAMU
a
používána
ke studijním účelům.
V B r n ě , d n e 2 . z á ř í 2 0 11
Te r e z a H l a d k á
P o d ě ko vá n í Na
tomto
místě
b ych
ráda
poděkovala
své
vedoucí
p r á c e M g A . P e t ř e Vo d i č k o v é z a j e j í v e l k o u t r p ě l i v o s t a
zájem.
Dále
a podporovali mě.
všem,
co
mi
s
prací
pomáhali
Obsah 1 Ú V O D ......................................................................................................1 2 P A S Á Ž E .................................................................................................3 2.1 BRNĚNSKÉ PASÁŽE................................................................................................5 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8
Pasáž Beta..........................................................................................................6 Pasáž Typos........................................................................................................6 Pasáž v Domě pánů z Lipé..................................................................................7 Pasáž Rozkvět.....................................................................................................8 Pasáž Dominik ....................................................................................................8 Pasáž Jalta..........................................................................................................9 Pasáž Slovan (Hotel Passage)..........................................................................11 Ostatní průchody a pasáže................................................................................13
3 A R C H I T E K T U R A .............................................................................1 4 3.1 FUNKCIONALISMUS A BOHUSLAV FUCHS...................................................................15 3.2 STAVITEL FRANTIŠEK HRDINA...............................................................................16
4 A L F A P A S S A G E .............................................................................1 8 4.1 VZNIK STAVBY....................................................................................................19 4.2 POPIS PASÁŽE....................................................................................................21
5 K U L T U R A V A L F A P A S Á Ž I .......................................................2 5 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6
HADIVADLO.......................................................................................................27 KAVÁRNA ŠVANDA...............................................................................................29 KNIHKUPECTVÍ ŽENÍŠEK........................................................................................29 METRO MUSIC BAR............................................................................................30 ČOKOLÁDOVNA MINACH........................................................................................33 MAJITEL VLADIMÍR HRDINA...................................................................................34
6 N O V O D O B É O B C H O D N Í C E N T R A .........................................3 6 6.1 GALERIE VAŇKOVA..............................................................................................36 6.2 OLYMPIA BRNO..................................................................................................39
7 Z Á V Ě R .................................................................................................4 0 P O U Ž I T É I N F O R M A Č N Í Z D R O J E .................................................4 2 S E Z N A M I L U S T R A C Í ........................................................................4 4 S E Z N A M P Ř Í L O H .................................................................................4 5
P ř e d m l u va Tématem této bakalářské práce jsou brněnské pasáže se
zaměřením
na
funkcionalistickou
pasáž
Alfa
a
její
kulturní význam. Autorka si toto téma zvolila, protože považuje téma za neprozkoumané a aktuální. Na internetu můžeme najít jen
krátké
a
nedostačující
pasážích.
Zato
kniha
Michaely
od
o
pražských Brožové
informace pasážích s
názvem
o
brněnských
existuje
rozsáhlá
Praha,
průchody
a pasáže, která popisuje historii a architekturu pražských pasáží. Autorka bakalářské práce považuje téma za aktuální, protože v brněnských pasážích a zejména v Alfa pasáži se
děje
kulturních
událostí
více,
než
si
„kolemjdoucí“
uvědomují. Bohužel
o
brněnských
pasážích
neexistuje
žádná
literatura, kromě článků a krátkých informací na internetu. Bylo
tedy velice těžké téma prohloubit. Autorka chtěla
práci
obohatit
o
sociologickou
návaznost
s
životem
v pasážích, ale nenašla k tomu dostupné a použitelné zdroje.
1
Úvod Pasáže
byly
vždy
místem
mnoha
skupin
lidí.
Od obyčejných zákazníků obchodů, přes obyvatele bytů v pasážích, až po nejrůznější umělce a jejich tvorbu. Pasáže
vždy
plnily
svoji
funkci
spojování
ulic,
ale hlavně také měly několik účelů – bytový, obchodní, odpočinkový a umělecký. Většina
pasáží
je
dodnes
významnou
součástí
měst a plní tedy svoji společenskou funkci. V městě Brně je pasáží méně než v hlavním městě, ale i přesto má minimálně tři významné pasáže, které jsou
pro
obyvatele
města
velmi
důležité.
Patří
sem
pasáž Beta, pasáž Slovan a pasáž Alfa. Pasáž Beta (dříve Moravská banka), kde dnes sídlí Komerční banka a.s., plní funkci především průchozí. Pasáž
Slovan
(dříve
Hotel
Passage)
je
jednou
z prvních pasáží v Brně. Dnes je hlavní dominantou pasáže
Hotel
Slovan.
V
pasáži
ale
také
najdeme
spoustu obchodů, služeb a také taneční klub. Polyfunkční
Alfa
pasáž
je
jednou
z
nejstarších
pasáží po Hotelu Slovan a pasáži Beta. Asi nejvíce ze všech brněnských pasáží plní svoji funkci. Je velice zajímavým a kulturním místem. Většinu
pasáží
vlastní
soukromé
společnosti,
což je vidět na úspěšnosti provozu, na rozdíl od pasáží, které vlastní město. Například pasáž Jalta byla kulturně významnou budovou do doby, než ji odkoupilo město a
díky
neschopnosti
zastupitelů
se
dohodnout
na způsobu jejího využití a dalšího provozu je tato
1
pasáž
již
dlouhou
dobu
uzavřena
a
je
bohužel
v naprosto dezolátním stavu. Cílem
této
práce
je
popsat
brněnské
pasáže
a zaměřit se na Alfa pasáž, která má zajímavou historii a dodnes patří k nenavštěvovanějším pasážím v městě Brně. Alfa význam,
pasáž který
má se
také díky
od
počátku
majiteli
velký
Františku
kulturní Hrdinovi
udržuje dodnes. Práce jednotlivě popisuje vybrané podniky, které v Alfa pasáži udržují kulturní činnost. Díky tomu pasáž přitáhne spoustu lidí.
Kulturní význam pasáží se zkoumá těžko, autorka práce se snažila popsat kulturní dění v pasáži Alfa a tím tak potvrdit svoji hypotézu, že brněnské pasáže mají svůj kulturní význam v městě Brně.
2
2
Pasáže Slovo
pasáž
le passage,
pochází
které
znamená
z
francouzského
průchod
slova
budovou.
Pasáž
se také často označuje termínem Durchhaus, který byl rozšířen v německých oblastech jako Lübeck, Lipsko nebo
Víděň.
odpovídá
V
slovo
přecházet
České „galerie“.
z jedné
ulice
k nejednoznačnému
republice
těmto
Průchod
umožňuje
do
druhé.
odlišení
U
průchodu
termínům osobám
nás a
došlo pasáže.
Používání a rozdíly ve slovech pasáž, galerie a průchod nejsou
v dostupné
literatuře
nikde
přesně
ujasněny
a definovány. Pasáž umožňuje průchod budovou, ale má svoji
funkci
obchodní
i
bytovou.
Slovo
„pasáž“
pravděpodobně poprvé použil Jan Neruda kolem roku 1860, kdy se vrátil z Francie a psal o „blysknavých, zářicích a bohatých to chodbách“ - o francouzských pasážích. Jednu dobu se dbalo na francouzský pravopis –
passage,
některé
vznikající
pasáže
měly
v
názvu
slovo „passage“. Dříve se také pasáže jmenovaly podle domů, jménem jeho majitele, například U Kočků, nebo podle domovního znaku, například U Bílého jednorožce. Vznikajícím pasážím se jednu dobu říkalo také „bazary“, například Pražanů
pasáž
Lucerna
prostě
termínem,
„Bazar“.
původně
v
Praze
Slovo
byla
„bazar“
z maďarského
slova
pro je
většinu tureckým
vasár,
které
znamená obchod. V
pasážích
obchody,
kavárny,
jsou
bytové
jednotky
a
restaurační
zařízení,
ale
většinou i
kina,
divadla, kluby a jiné kulturní a zábavné podniky. Pasáže mají
střechu,
která
je
většinou
prosklená.
Velké
průchody mohou mít i více pater, kdy od prvního podlaží jsou nainstalovány ochozy. 3
Pasáže se začaly stavět už na konci osmnáctého století v Paříži. Měly sloužit především jako ochrana před
počasím,
kde
si
člověk
nakoupí,
co
potřebuje
a ještě si může zajít do kina či kavárny. Rozvoj nastal v devatenáctém století, kdy se stavba pasáží rozšířila i do jiných měst jako Praha nebo Londýn. Na konci 19. století se v západní Evropě móda pasáží začínala vytrácet, ale ve střední Evropě se teprve dostavil jejich rozmach. V těchto městech se začaly stavět na počátku dvacátého století. Pasáže se staly v té době oblíbenou stavbou. Začaly vznikat hlavně ve středu měst, kdy se tak vyřešil y dva zásadní problémy. Poprvé se vyřešil zájem o ubytování v centru města. Podruhé se propojila obchodní zóna s kulturním zázemím. Pasážemi se tak vyřešily oba problémy. Vznikly jak bytové jednotky, tak obchodní zóna a kulturní zázemí. Lidé
si
tak
mohli
dojít
nakoupit
jídlo,
zajít
si na dobrou kávu, do kina, divadla nebo si poslechnout dobrou kapelu v klubu. Pasáže
mohou
být
opravdu
velký
a
rozsáhlý
komplex, například v Praze mezi Václavským náměstím, Vodičkovou ulicí a Štěpánskou ulicí na Novém Městě, kde
se
také
nachází
Divadlo
Rokoko,
Divadlo
ABC
a Lucerna v pasáži U Nováků. V poslední době jsou pasáže ve velkých nákupních centrech, jako jsou hypermarkety, například v městě Brně Vaňkovka na Úzké ulici. Většina těchto pasáží je řešena jako vícepodlažní, ale nenabízí možnost bydlení. Jsou myšleny pouze jako nákupní centrum, které má sloužit pro všechny obyvatele města.
4
Je zajímavé, že například v Praze se sjednocovala kina do pasáží, například na Václavském náměstí byla všechna
kina
umístěna
v
pasážích.
Také
spousta
divadel sídlila v pasážích, například divadlo Rokoko – pacifistický kabaret, sídlil v pasáži Hvězda už za první světové války. V pasáži U Nováku sídlilo Osvobozené divadlo,
kde
účinkovaly
dvě
slavné
osobnosti
–
Voskovec a Werich. Divadlo E.F.Buriana bylo umístěno v
pasáži
Legiobanky,
zbudovaných
která
pasáží.
je
jednou
E.F.Burian
z posledních právě
tam
uskutečňoval své experimenty ve scénografii. V šedesátých letech se palác Adria stal sídlem filmařů, umělců a divadelníků, kteří se během krátkého pražského jara a během Sametové revoluce rozhodli založit
Občanské
fórum
v
čele
s
Václavem
Havlem,
které dopomohlo k padnutí komunismu a Václav Havel se stal následně prezidentem České republiky.
2.1 V
Brněnské pasáže
městě
Brně
je
pasáží
mnoho,
avšak
každá
vypadá jinak a má jiný účel. Některé jsou jen průchody mezi domy a ulicemi. Z materiálů se ke stavbě nejčastěji používal beton, ocel,
železo,
barevné
kovy
a
sklo.
Využívalo
se kombinace železobetonových rámů a sklobetonu. V následujících
podkapitolách
největší a nejznámější brněnské pasáže.
5
jsou
popsány
2.1.1 Pasáž Beta Pasáž Beta sídlí na náměstí Svobody 92/21 a je jednopodlažní.
Průchodem
spojuje
náměstí
Svobody
a ulici Veselou, je to spíše jen průchod než pasáž. V současné době tam má pobočku Komerční banka a.s., která je také podle katastru nemovitostí majitelem pasáže.
V
například
pasáži
je
cestovní
kromě
banky
kancelář
a
několik
obchodů,
vinárna.
Pasáž
je postavena v „baťovském stylu“ - obloukovitá skla a osvětlení s mléčně zasklenými tabulemi. Název pasáže není nikde viditelně umístěno, proto i
spousta
obyvatel
Brna
neví,
jak
se
pasáž
vlastně
jmenuje.
2.1.2 Pasáž Typos Pasáž Typos se nachází na ulici Běhounská 22. Dříve
propojovala
ulice
Jezuitskou
a
Běhounskou.
Od roku 1961 zde sídlí Televizní studio Brno České televize. Zpočátku Česká televize měla k dispozici jen malé prostory v mezipatře, v ostatních prostorách byly byty.
Postupem
času
získala
televize
celou
budovu
na parcele číslo dvacet čtyři na ulici Jezuitská a je to tak dodnes. Druhou část pasáže, budovu na parcele číslo
třicet
jedna
na
ulici
Běhounská,
vlastní
firma
KHJ, a.s. V Běhounské ulici stále pasáž funguje, najdeme zde obchody a restaurační zařízení, například rychlé občerstvení, Herna a bar, taneční klub.
6
V roce 1964 v pasáži hořelo a uhynul jeden člověk. Vysílání televize ze studia bylo dočasně pozastaveno a vysílalo se z přenosového vozu. Po nějakém čase se budova opravila a vysílání bylo opět obnoveno.
2.1.3 Pasáž v Domě pánů z Lipé Dům pánů z Lipé je krásný renesanční dům, který patří mezi nejstarší dochované stavby v městě Brně. Postaven byl někdy mezi lety 1243 až 1260 a dříve se
jmenoval
Schwanzův
palác.
Tento
dům
hned
ve třináctém století značně poškodil požár. Od té doby se často střídali jeho majitelé. Majitel Kryštof Schwanz vlastnil
dům
cca
od
roku
1589,
který
dal
domu
renesanční podobu takovou, jak ji známe dnes. V
roce
1945
utrpěl
dům
značné
poškození
při osvobozování. Byl y provedeny jen základní opravy a na dalších čtyřicet tři let patřil dům státu. V roce 2005 byl dům kompletně zrekonstruován. V
současné
době
je
majitelem
domu
Radim Jančura, majitel společnosti STUDENT AGENCY, s.r.o., které má zde i své sídlo.
Pasáž
je
průchodem
a Dominikánským
náměstím,
mezi kde
náměstím se
Svobody
nachází
další
hudební a taneční klub a cestovní kancelář. Dům
pánů
z
Lipé
je
budovou pasáží Rozkvět.
7
také
propojen
s
vedlejší
Dům má několik pater, kde je situována spousta obchodů.
Dům
nabízí
a společenské a
informační
obchodní,
služby.
V
centrum,
ale
přízemí
které
i
kulturní
je
poskytuje
kulturní informace
o městě Brně. V přízemí je kavárna a ve sklepě taneční klub.
2.1.4 Pasáž Rozkvět Pasáž Rozkvět je nová pol yfunkční budova, která je
dvoupatrová
a
je
propojena
s
ulicí
Panskou,
náměstím Svobody a také s Domem pánů z Lipé. Kromě obchodů má pasáž také bytové jednotky a restauraci se střešní terasou. Pasáž Rozkvět dnes vlastní firma ODcz brno, s.r.o.
2.1.5 Pasáž Dominik Tato pasáž je jedna z nejnovějších a propojuje pět ulic. Jedná se o menší křižovatku na ulicích Mečové a Panské,
kde
se
nachází
ze kterého
se
dá
projít
obchodní na
ulici
dům
Špalíček,
Starobrněnskou,
Dominikánskou a na Šilingrovo náměstí a propojuje tak vnitroblok
přes
renesanční
nádvoří
Domu
pánů
z Kunštátu. Obchodní dům Špalíček patří firmě Generali Velký Špalíček s.r.o. Dům je vybaven moderním kinem, který má
několik
sálů.
Dále
jsou
zde
restaurace
a
různé
obchody. V
celém
vnitrobloku
pasáže
Dominik
najdeme
minimálně dvě krásné kavárny. Jedna z nich se nachází
8
v Domě pánů z Kunštátu, který patří městu Brnu. Jedná se o kavárnu Trojka, kde pan Pavel Baďura pořádá mnoho kulturních akcí, od divadla až po výstavy nebo umělecké jarmarky.
2.1.6 Pasáž Jalta Jalta
pasáž
náměstí,
poblíž
je
umístěna
Nové
radnice.
na Byla
Dominikánském postavena
mezi
válkami a patří k nejznámějším a nejstarším pasážím v Brně. Rok dokončení budovy je nejistý. V roce 1929 zahájilo provoz Jalty kino s názvem BIO MODERNA, které bylo umístěno v jejím podzemí. Bylo to jediné kino, které promítalo české filmy. Básník Jan Skácel v roce 1941 do kina nastoupil jako uvaděč a pracoval zde
až
do května
1942.
Ve
vyšších
patrech
jsou
umístěny prostory pro obchody a kanceláře. V pasáži jsou také bytové jednotky. Po roce 1989 přešla pasáž do soukromého vlastnictví a od té doby často střídala provozovatele. a
Radoslav
Mezi
Hošna,
porevolučním
nimi kteří
byli jsou
podnikáním.
i v
Lubomír Brně
Radoslav
Hrstka
známí Hošna
svým je
podnikatel, hudební promotér a filmový producent, jeho podnikání a podvody s nezaplacenými auty ho ovšem dostaly do vězení. Lubomír Hrstka vybudoval v Brně Bobycentrum, kde je hotel, casino, velký taneční klub a jiné zábavní podniky. Hrstka nebyl schopen splácet své
úvěry
a
závazky
vůči
dodavatelům,
stejně
jako
Hošna skončil ve vězení. Ke
konci
o odkoupení
roku
2004
začalo
pasáže
Jalta
od
9
město
tehdejšího
uvažovat majitele
Miroslava
Lekeše.
náhradou
několik
Město
Lekešovi
městských
za
domů
Jaltu
a
dva
nabídlo
pozemky.
Realitní makléři odhadovali hodnotu městského majetku až dvakrát větší než byla hodnota Jalty. Radomír Jonáš a Miroslav Hošek (oba ODS), tehdejší náměstci odhadli cenu rekonstrukce na třicet až padesát miliónů korun. Na magistrátu sporů, kdy že
ohledně
které
vyvrcholily
proběhlo prodej
odkoupení
tajné
není
na
konci
hlasování.
úplně
„čistý“.
proběhlo Bylo
Po
mnoho
roku
2005,
téměř
jisté,
objevení
posudků
z roku 2004 se ukázalo, že budova je ještě v horším stavu U
než
se
očekávalo.
Červeného
draka
Poté,
Vojtěch
co
majitel
Halámek
lékárny
podal
trestní
oznámení, se případem začala zabývat policie. Všechny
strany
kromě
ODS
požádaly
o
nové
veřejné hlasování, které se mělo uskutečnit 24. ledna 2006. „Podpis na směnné
primátora
smlouvě
Richarda
objevil
o
den
Svobody dříve,
se 23.
však ledna.
Svoboda argumentoval tím, že od zastupitelů nedostal žádnou
oficiální
nepodepisoval.
žá d o s t,
Op o zi c e
aby
se
smlouvu
rozhodla
podat
zatím návrh
na Svobodovo jednání. To jí však nebylo nic platné, Jalta
definitivně
obchod
se
přešla
stal
do
majetku
skutečností
a
města.
trestní
Sporný
o zn á me n í
na představitele radnice bylo odloženo.“ (ČT Brno, 2010) V květnu roku 2006 opozice nechala udělat nový posudek, ve výši
až
který pět
obsahoval set
miliónů
10
odhadnutou korun.
cenu
Okamžitě
oprav nechali
pozastavit veškeré zahájené opravy a v lednu roce 2007 se radní rozhodli od smlouvy odstoupit. Primátor Roman Onderka v listopadu roku 2007 řekl, že Jaltu prodá nebo nechá zbourat. V červnu roku 2009 zastupitelé schválili její prodej. Za pasáž Jalta msto požadovalo sto miliónů korun a poslední posudky na
opravu
byl y
odhadovány
na
tři
sta
šedesát
dubna
2011
dva
miliónů korun. Poslední
zprávu
internetový portál ochoten
městu
ze
dne
18.
uvedl
idnes.cz, že Jalta má kupce, který je
zaplatit
za
pasáž
sto
miliónů
korun.
(idnes.cz, 2011)
2.1.7 Pasáž Slovan (Hotel Passage) Hotel
Passage
byl
otevřen
v
roce
1928.
Byl
navržen architektem Bohuslavem Fuchsem a postavil ho brněnský stavitel Antonín Müller. Hotel se nachází na ulici
Lidická
23,
což
je
pro
hotel
velmi
výhodné
postavení na velké a frekventované ulici. Tento hotel Antonín
Müller
vybudoval
za
dvacet
miliónů
korun,
což na tu dobu byla opravdu velká investice. Hotel je postaven podle vzoru švýcarských hotelů. V té době měl hotel všechnu moderní techniku a luxusní vybavení. Hotel po otevření vedl Antonín Müller, po jeho smrti řízení přebrala jeho dcera Věra Odstrčilková. Po
krachu
hotel
propadl
bance,
a
vlastnila
ho až do roku 1949, kdy začalo probíhat znárodňování. Dnes patří firmě Hotel Slovan a.s.
11
Hotel má i svoji vlastní elektrárnu, která zajišťuje nerušený provoz při poruchách městské sítě. V té době měl
také
vlastní
ani
služby
jako
prádelnu
a
kadeřnictví,
žehlírnu.
Nechyběly
křejčovství,
květinářství
atd. Hotel Slovan byl rekonstruován v letech 1998-2008 architektkou Ing. Eliškou Mayerovou. V
pasáži
obchody hernu,
a
Slovan
služby.
restauraci,
i
dnes
Například sportovní
najdeme noční
nejrůznější
klub,
centrum,
biliárovou
wellness,
copy
centrum a další.
„H o te l b y l v žd y o bl íb e n ý me zi u mě l c i . Dů v o d e m, mimo kde
jiné,
byla
p r a žs k é
pravidelně pana
blízkost
divadelní
spolky
navštěvovalo
Wericha,
brněnských rády
hostovaly.
Os v o b o ze n é
Voskovce
a
divadel,
J e žk a .
divadlo Pan
Hotel včetně
J e že k
zde
d o k on c e , js a u c h v á ce n ý v ítě zs tv ím
Louise Chirona na
voze
Bugatti
Bugatti, Oblibu
Horníček,
k
napsal hotelu
který
známý
od
zd e
pana
Wericha
pravidelně
step.
získal
spával
a
i pan zmínil
s e o h o te lu S l o va n v e s v é a si n ej l e p š í a ne j zn á m ě j š í k n i ze Do b ř e u ta je n é h ou s l e . Je
zaj ímavé,
že
tento
hotel
byl,
asi
více
než ostatní brněnské hotely spjatý s místními obyvateli. S ta r š í g en e r a c e v zp o m ín á , ja k ch o d il a n a b ig ba n d Gustava Broma do pasáže hotelu a mladší obyvatelé (dnes
už
čtyřicátníci
diskotéku v mezaninu.
a V
padesátníci)
osmdesátých
největší diskotéka v Brně.“ (hotelslovan.cz, 2010) 12
navštěvovali
letech
to
byla
2.1.8 Ostatní průchody a pasáže V
městě
Brně
můžeme
najít
i
další
pasáže,
například E pasáž na ulici Josefská, pasáž IBC na ulici Koliště, moderní pasáž SFINX v Králově Poli. Velká nákupní
střediska,
jako
Vaňkovka
nebo
Olympia,
můžeme považovat taky za pasáže, neboť jsou průchozí a propojují ulice. Těmito
moderními
„pasážemi“
zabývat v kapitole 6.
13
se
autorka
bude
3
Architektura V
roce
1896
a přebudování za
účel
začalo
historického
zmodernizovat
hygienické
v
podmínky.
městě jádra.
město Byla
a
Brně
obnovování
Tato
akce
vyřešit
zbourána
měla
nevyhovující
spousta
domů,
jež nevyhovoval y podmínkám bydlení a obchodu. Velké stavební
úpravy
začaly
po
Československé
republiky
městem
a
Moravy
umožnilo přežil
i
stavební
také
roce se
jeho
rozmach.
hospodářskou
1902. Brno
blízkost
Tento
krizi,
Po
vyhlášení
stalo
hlavním
Vídně
rozmach
městu
dokonce
modernizaci
Brna
a architektonický růst krize nijak výrazně nepoškodila. Autorka se v této práci bude zabývat hlavně pasáží Alfa,
která
byla
od
počátku
velice
významná
a důležitá i v kulturní oblasti v městě Brně. Protože stavba zasahovala do historického jádra města, byl vznik Alfa pasáže v té době kontroverzním tématem. Svou velkolepostí a hlavně funkčností posléze obavy obyvatel vyvrátila a dodnes budova plní svůj účel - bytový, obchodní i kulturní.
14
3.1
Funkcionalismus a Bohuslav
Fuchs Funkcionalismus
se
zrodil
ve
dvacátých
letech
dvacátého století. Jedná se o architektonický styl, který stavby
zjednodušuje
a
racionalizuje.
Jde
hlavně
o funkčnost stavby, a to ze všech možných hledisek. Tento styl si tak v Brně velmi rychle vybudoval své místo
právě
pro
svoji
jednoduchost
a
úspornost
ve všech směrech. Důvody oblíbenosti funkcionalismu v Brně popisuje Denisa
Kujelová
ve
své
bakalářské
práci:
„...ekonomických (byla ekonomicky výhodnější i přes užití drahých materiálů jako mramoru, zušlechtěných kovů,
opaxitu,
velkých
rozměrů
tabulí
skla
a
jeho
ohýbaných mutací aj., díky jejich efektivnímu využití), te c h n i c k ý ch (p o u ži tí m no v ý c h te c h no l o gi í a ma te r i á l ů umožňovala zrychlení stavby a snadnější půdorysové uzpůsobení efektivně (zaměřovala
jejímu
pr o v o zu ) ,
nutnou
bytovou
se
na
potřeby
hospodářských o tá zk u ) , většiny),
(řešila
sociálních kulturních
(vyrovnala se evropské produkci a zajistila Brnu kontakt se
světovými
architekty),
ekologických
(hlásala
n e zb y tn o s t o bn o v y h a r mo n i c k ý c h v zta h ů me zi čl o v ě k e m a
jeho
a
do
prostředím jisté
míry
i
a
pr o s a zo v a l a
estetických
zakládání
(směřovala
zeleně) k
čistotě
formy).„ (Kujelová, 2007, s.16)
Jedním z největších představitelů funkcionalismu byl architekt Bohuslav Fuchs. Narodil se 24. března 1895.
V
roce
1919
absolvoval 15
speciální
školu
architektury na Poté
Akademii
pracoval
kongresů
v
ve
výtvarných
svém
oblasti
oboru,
umění v
účastnil
architektury.
Od
se
roku
Praze. různých
1938
měl
přednášky na Škole umění ve Zlíně, v roce 1947 se stal profesorem a přednášel na Vysoké škole stavitelství. Byl
členem
svazu
architektů
ČSSR
a
jiných
svazů
a skupin týkajících se architektury. V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem za celoživotní činnost v oboru architektury a v oblasti teorie a pedagogické práce. Bohuslav
Fuchs
byl
jeden
z
nejvýkonnějších
architektů, realizovalo se přes sto jeho návrhů. Dokázal výborně
sjednotit
funkcionalistickou
novostavbu
s prostředím. Mezi
jeho
nejznámější
stavby
v
Brně
patří
například Hotel Avion, Moravská banka (pasáž Beta), Nádražní poštovní úřad, Hotel Passage (pasáž Slovan), Zemanova kavárna, částečně také Alfa Passage a další. Zemřel v Brně dne 18. září 1972.
3.2
S t a vi t e l F r a n t i š e k H r d i n a
František činnost,
ale
Hrdina i
provozoval
zámečnictví,
Podnikal jako živnostník
nejen
stolařinu,
stavitelskou malířství
aj.
a začal s výstavbou rodinných
vilek v Hulíně a blízkých městech. Později se zaměřil na velké činžovní domy. Založil firmu s názvem Stavitel František Hrdina, ve
které
byl
činný
až
do
16
roku
1949,
kdy
začalo
znárodňování. zaměstnanců
Firma a
byla
přešla
do
znárodněna
správy
včetně
Československým
stavebním závodům (ČSSZ). V
té
době
firma
Františka
Hrdiny
vlastnila
asi třicet činžovních domů, které byly společně s firmou znárodněny. Domy byly finanční zárukou u peněžních ústavů.
„Kupoval rodinné
pozemky,
domky,
které
prováděl
parcelace
prodával
a
nebo
stavěl
dočasně
pronajímal.“ (alfapassage.cz, 2011) Byl společníkem a ručitelem v několika firmách, například
Dřevoobchod
Brno,
Veveří
118
a
Union
a spol., závod se stavebními hmotami. František
Hrdina
dokonce
v
roce
1945
založil
nadaci pro podporu pilných a nadaných sociálně slabých posluchačů České odborné průmyslové školy, oddělení stavitelského
v
Brně,
kterou
založil
s manželkou a synem Vladimírem. Jednalo se o dotace na vědecké práce zabývající se řešením malobytového bydlení a o stipendia na stáže v daném oboru v cizině. Do
této
nadace
rodina
Hrdinů
vložila
částku
čtyři
milióny korun československých. Po
znárodnění
byl
František
vyhoštěn.
17
Hrdina
z
Brna
4
Alfa passage Na rohu ulic Poštovská, Jánská a naproti poštovní
budovy se nachází sedmipatrová pasáž Alfa. Nejlepší pohled na celou pasáž je z ulice Kozí. Na
místě
dnešní
šlechtických ze
17.
domů,
století
a
Alfa
pasáže
například
dům,
který
byla
palác
zástavba
Mitrovských
vlastnil
baron
von
Freyenfels. Od roku 1900 budovy vlastnili čtyři majitelé: Ludovika
von
Ambros,
Anton
Classen,
Anna
Mayer
a Marie Scherak. Po osmnácti letech vlastníci prodali domy dr. Felixi Edlerovi von Redlich, který vlastnil dům naproti. Dr. von Redlich dům v roce 1930 prodal staviteli Františku
Hrdinovi,
protože
měl
značné
finanční
problémy a byl zadlužený bankovním ústavům. Hrdina
vlastnil
pasáž
do
roku
1948,
kdy v Československé republice proběhlo znárodňování. Od roku 1948 až do 90.let vlastnil Alfa pasáž stát, který ji
nadále
provozoval.
Během
těchto
let
v
pasáži
už nebyl y soukromé podniky, ale podniky státní. Místo kina byl mládežnický klub, kde byl i tzv. „rudý koutek“. V pasáži také sídlil státní podnik restaurace a jídelny. V 90.letech pasáž Alfa dostal zpátky v restituci syn stavitele Františka Hrdiny. Byl už ale starý na provoz tak velké budovy, proto předal Alfa pasáž svému synovi Vladimírovi Hrdinovi, který pasáž vlastní dodnes.
18
4.1
V z n i k s t a vb y
„Stavební stavebních
parcela
čar
byla
vyměřena
z
po
nutné
původní
regulaci
stavební
plochy
2 047 m2 na 1 969 m2. Při 3 000,- Kč za 1 m2, to značí c c a 6 0 0 0 0 00 ,- K č . P ře s to že ta to c e na za m 2 ne b y la v Brně do té doby dosud zaplacena, byla koupě daných parcel
vzhledem
k
zamýšlené
r ea l i za c i
pasážového
komplexu velmi výhodná.“ (Kujelová, 2007, s. 22) Městská rada nařídila demolici domu na pozemku, kde měla vyrůst Alfa pasáž. Demolicí byla pověřena firma Schallinger a Drucker. Na začátku roku 1930 byla demolice
dokončena
zbouraného
a
materiálu
vyúčtována.
soudně
Ovšem
vymáhal
ještě
odvoz stavitel
František Hrdina, který parcelu koupil. František
Hrdina
si
uvědomoval
výjimečnost
parcel y a jako zkušený stavitel a majitel parcel y byl při zadávání architektonického projektu velice opatrný. Na stavbu si Hrdinova firma vzala i vysokou hypotéku, která činnost firmy měla zafinancovat. Firma se tak stala stabilní a Hrdina si tak splnil sen experimentální stavby. Je
pravděpodobné,
že
Hrdina
měl
od
počátku
jasnou vizi stavby, a to nájemní dům s pasáží. Možná proto pro
zpracování návrhu vybral Bohuslava Fuchse,
který už pasážové domy dělal, například Hotel Passage (Lidická bývalá
ulice)
nebo
Moravská
vyprojektoval
Beta
banka).
plány
pasáž Na
stavby,
jaře
které
(náměstí roku
1930
zahrnovaly
podle regulačního oddělení stavebního úřadu. 19
Svobody, Fuchs úpravy
Na
plánech
spolupracovala
i
kancelář
Hrdiny, která roku 1930 Fuchsův návrh
Františka
po úpravách
převzala za svůj. Bylo vypracováno i několik dalších návrhů
na
základě
konceptu
Fuchse.
Nejvýraznější
projekt byl návrh čtrnáctipatrové nárožní věže, ovšem plány a statika takovou stavbu neumožňovaly. V době, kdy stavba vznikala bylo naprosto běžné, že
firma,
která
stavbu
realizovala
se
po
dokončení
stavby stala i jejím majitelem. Realizátorem
stavby
Bezrouk,
který
byl
Pro firmu
Františka
se
stal
čerstvým Hrdiny
architekt
Karel
absolventem
škol y.
Bezrouk
realizoval
další
dostala
Hrdinova
firma
obytné domy až do roku 1942. Povolení
ke
stavbě
v květnu roku 1930. Stavba byla zdržována z několika důvodů,
nesplacením
pohledávek
bývalého
majitele
peněžním ústavům. Také se čekalo na udělení výjimek, které povolovaly novostavbu a na výsledky statistických výpočtů. V
červenci
roku
1930
došlo
ke
stržení
budovy
a začaly stavební úpravy. Pozemek byl v roce 1931 rozdělen
na
pět
parcel,
na
kterých
byly
postaveny
v průběhu let 1931 – 1937 domy. Pasáž jednotek,
Alfa
se
které
se
skládá stavěly
ze
čtyř ve
samostatných
třech
etapách,
a to z důvodů technologických tak i finančních.
29. V novém
ledna kině
roku Alfa,
1932
se
novostavby
které
se
nacházelo
dokončil y. v
suterénu
budovy, se uskutečnilo první představení. V Lidových
20
novinách z 28. února 1932 na straně 14 byl titulek: „Kino
Alfa,
Brno,
Poštovská,
za h a j u j e
pravidelná
představení velkofilmem Bílé opojení. Čarokrásná zi mní krajina,
výborný
sport,
světoznámí
mistři
lyžaři .
Představení v půl 5., 7 a 9 ¼ hod., v neděli též o půl 3.h.“ (Lidové noviny, 1932, s.14)
4.2 Alfa
Popis pasáže pasáž
a nachází se
je
památkově
na ulici Poštovská
chráněná
budova
8/455 na rohu ulic
Jánská a Poštovská a naproti domu, kde je poštovní úřad. Pasáž se rozkládá na parcelách číslo 139, 140, 141 a 142 dle katastru nemovitostí. Celková rozloha pasáže je cca 60 000 m3. Má sedm poschodí a dělí se na suterén jedna a dva, přízemí, mezipatro, galerii a dále na poschodí. V roce 1932 byla zprovozněna jen část pasáže kvůli
návštěvníkům
kina
a
nájemníkům
domu.
Také
se zprovoznila část pro obchody. Na začátku května 1934 byla pasáž dokončena a byla už volně průchozí. Tehdejší průchod, který směřoval na náměstí Svobody, vedl
nádvořím
Gerstbauerova
nadačního
domu
(dnes
dům U čtyř mamlasů), který umožňoval i vstup do domu na ulici Jánská 7. V záměru byl i průchod, který měl přes
Schrattenbachův
palác
směřovat
na
ulici
Kobližnou. Autorka práce bohužel nedohledala přesné datum oficiálního otevření pasáže.
21
Pasáž je funkcionalistická a členitá budova, která má šest průchodů do okolních ulic. Průchody jsou různě členité, jeden průchod míří na náměstí Svobody přes vcelku nové obchodní centrum Omega, které provozuje firma AMÁDEUS REAL a.s. Další dva menší průchody směřují
na ulici
Poštovskou.
Při
vchodu
z
ulice
Poštovská můžeme vidět pamětní desku Alfa pasáže. Firma AMÁDEUS REAL a.s. chtěla obchodní centrum napřed pojmenovat Amadeus, ale kvůli propojení s Alfa pasáží
centrum
pojmenovali
Omega.
Čtvrtý,
velký
průchod směřuje na ulici Jánskou. Na Jánskou vede i
pátý
průchod,
který
vede
přes
dvůr
domu
U
čtyř
mamlasů, kterým můžeme projít na náměstí Svobody, což je šestý průchod. Pasáž Alfa byl polyfunkční dům s kinem pro 800 diváků, s tanečním klubem Metro – Hall v suterénu, s podzemními v přízemí. ale
garážemi,
Na
i kanceláře
galerii a
s
obchody
byly
zhruba
a
službami
služby,
obchody,
bytových
jednotek.
také 180
(Kujelová, 2007, s.29)
„Najmete-li PASSAGE, pohodlně.
byt
Brno, Střed
v ul.
města,
obyt.
a
obch.
Domech
Jánská-Poštovská, ústřed.
topení,
teplá
ALFA bydlíte voda,
zdvi že, v domech: biograf, kavárna, dancing, buffet...“ (Propagační materiál Alfa pasáže, nedatováno)
„...Při malém průměru brněnské City – asi 800 m – a
drahotě
stavebního
místa
není
divu,
že
stavby
se ženou do výšky, neodpovídající šíři ulic, a vytvářejí se tak křivolaké šachty, do kterých nevnikne slunce 22
a ve kterých
se
zn a m e n i tě
drží
zvláště
za
mlhavého
p o č a s í k o u ř z to v á r n íc h č tv r tí, k te r ý s hl u k e m v o zů , kodrcajících na špatném dláždění vnitřního města, tvoří hlavní příjemnosti procházky Brnem. Má-li se vnitřní Brno proměnit v moderní velkoměsto se snesitelným pobytem, bylo by třeba, není-li pozdě, pečlivé úpravy nehlučné
vozovky
ustupujícími n a o b r á zk u
a
stavěti
nejvyššími nového
domy
s
terasovitě
jako
to
je
patry,
obchodního
domu
v
viděti
Poštovské
ulici...“ (Vnitřní
Brno
město
šachet.
Lidové
noviny,
17. října 1931, s.8) Pasáž má velice dobrou polohu ve středu města, kde
je
dostatek
služeb,
obchodů
a
také
kulturních
možností. A tohle všechno nabízí právě i Alfa pasáž. Dům využívá i podzemních garáží. Pasáž má opaxitové obložení, které bylo zvoleno pro
svou
reprezentativnost
a
praktičnost.
Obkladový
materiál opaxit byl v té době nový a drahý. Byl odolný a
lehce
omyvatelný,
osvětlení
poštovní
ale
také
budovy,
která
umožňoval je
naproti,
nepřímé protože
výstavbou pasáže poštovní budovu zastínila. Přízemí a galerie jsou obloženy mramorem.
V suterénu dvě jsou podzemní garáže, v suterénu jedna najdeme taneční a hudební klub Metro Music Bar a HaDivadlo. V přízemí najdeme Alfa Café, Alfa mobil, Alfa vitráže, obchod s korálky, koření Sindibád, potřeby pro
ústní
SaRaH,
hygienu,
Kappa
Knihkupectví
vchod
sportovní
Ženíšek,
do
HaDivadla,
oblečení,
Litex, 23
MB
Hodinářství
Kavárnu
Švanda,
zlatnictví,
Modeta
prádlo, Oční optiku Alfa, čokoládovna Minach, Značkové nápoje, cestovní kancelář (CK) MMI, Snowbitch a vstup do klubu Metro Music Bar. V mezipatře je firma Alfa pasáž s.r.o., dále M-salon a Oční optika. Na galerii sídlí Aukční
síň
Sýpka,
cestovní
kancelář
Diamant,
CK
Horizont, Reiffeisenbank, CK Lemek, Heureka jazyková škola,
Českomoravská
mobilních
telefonů,
stavební
Hammerman
Rekrea. V ostatních patrech jsou byty.
24
spořitelna, –
výživa
Servis a
firma
5
Kultura v Alfa pasáži V této kapitole se autorka bude zabývat kulturními
podniky
v
pasáži
Alfa.
Mezi
kulturní
podniky
patří
HaDivadlo, knihkupectví Ženíšek, čokoládovna Minach, Kavárna Švanda a klub Metro Music Bar. V těchto podnicích se pořádají kulturní akce, které neobohacují
jen
společenský
život
v
Alfa
pasáži,
ale přitáhnou spoustu nových lidí, kteří normálně Alfa pasáž často nenavštěvují. Kino, fungovalo
které
provoz
spoustu
let.
Alfa
pasáže
Nástupem
zahajovalo,
velkých
multikin
se neudrželo a posléze bylo panem Vladimírem Hrdinou, majitelem Alfa pasáže, koncipováno jako divadlo, které bylo určeno pro HaDivadlo. V rámci tvorby této práce byl elektronicky zaslán dotazník
paní
Marianě
Chmelařové
z
čokoládovny
Minach, panu Josefu Buchtovi z klubu Metro Music Bar, panu
Ženíškovi
z
knihkupectví
Ženíšek
a
panu
Romanovi Švandovi z kavárny Švanda, jako zástupcům kulturních činností v pasáži Alfa. Dotazník obsahoval pět otázek, které směřovaly na jejich obchod a kulturní dění v pasáži Alfa.
25
Otázky: 1) Proč jste si vybrali Alfa pasáž
jako místo svého
podnikání? 2) Má
Alfa
pasáž
vyhovující
podmínky
pro
váš
podnik? V čem jsou tyto podmínky vyhovující? 3) Mysl íte si, že Alfa pasáž má v městě Brně kulturní význam? Proč? 4) Pořádáte ve svém podniku nějaké kulturní akce? Využíváte k tomu i další prostory Alfa pasáže? 5) Přilákají
vámi
pořádané
akce
do
Alfa
pasáže
i návštěvníky, kteří tam běžně nechodí nebo jsou vaše akce určené pro stálé publikum?
Odpovědi na tyto otázky reflektuje autorka níže v kapitolách. Bohužel, dva dotazníky se i přes urgence nevrátily. Dotazníky jsou tedy jen dva – od pana Buchty a paní Chmelařové.
V
jednotlivých
kapitolách
autorka
popisuje
jednotlivé vybrané podniky. Na konci práce jsou krátké informace o majiteli Vladimíru Hrdinovi.
26
5.1
H aD i va d l o
HaDivadlo
patří
pod
příspěvkovou
organizaci
Centrum experimentálního divadla (CED), pod kterou se řadí ještě Divadlo Husa na provázku a sklepní scéna Divadlo U stolu. HaDivadlo V
roce
1979
vzniklo
v
Prostějově
hrozilo
divadlu
v
roce
zrušení,
1974.
kvůli
nově
vydanému divadelnímu zákonu. Díky velké přízni diváků a respektu u divadelní odborné veřejnosti bylo divadlo zachováno a
a připojilo
spolu
se
Divadlem
pod
na
Státní
divadlo
provázku
v
Brně
tvořili
jeho
experimentální scénu. „Charakteristickými v letech
1980
n a v a zo v á n í a vnější, například
-
83
jsou
situací,
případně
rysy
poetiky
nesyžetovost,
prolínání snu.
inscenace:
V
Hra
asociativní
skutečnosti
tomto bez
HaDivadla
období
pravidel,
vnitřní v zn i k a j í
Bylo
jich
5 a půl, Ztráty a nálezy atd.“ (hadivadlo.cz, 2011) HaDivadlo účinkovalo v Prostějově do roku 1985, protože město už divadlo nedokázalo udržet. Divadlo tedy
přesídlilo
do
Brna,
kde
hráli
v
Klubu
školství
a vědy B. Václavka a po pár letech se přestěhovali do kulturního střediska na Šelepově ulici. Divadlo také reflektovalo politickou situaci a spolu s
Divadlem
publicistické z prvních
na
provázku
divadlo
divadel
dne
v
roce
Rozrazil, 17.
října
které
1988 jako
vyhlásilo
založili jedno stávku
a dalšími politicko-divadelními aktivitami se tak podílelo
27
na politickém převratu v Československé socialistické republice. V roce 1991 se divadlo opět stěhovalo a to na ulici Sukovu 4, kde vznikl Kabinet múz. Kabinet múz byl od začátku umělecké místo, po HaDivadle zde sídlilo Divadlo v 7 a půl a do roku 2011 měla prostor pronajatý Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde studenti prezentovali své ročníkové práce. V Kabinetu múz HaDivadlo tvořilo až do roku 2004, kdy
se
přestěhovalo
do
bývalého
kina
Alfa
pasáže,
kde působí dodnes. Začínali zde dnes známí umělci, například Arnošt Goldflam
jako
Břetislav
režisér,
Rychlík,
dramaturg
Pavel
Liška,
Josef
Mariana
Kovalčuk,
Chmelařová,
Marek Daniel, Tomáš Matonoha, Josef Polášek, režisér J.A. Pitínský a další. „V červnu 2004 se do čela HaDivadla po letech dostává opět jeden z jeho zakládajících členů Josef Kovalčuk. Smilková,
Kmenovou r e ži s é r e m
r e ži s é r k o u a
se
dramaturgem
stává
Oxana
Ondřej
Elbel.“
(hadivadlo.cz, 2011)
V roce 2010 se stává novým uměleckým ředitelem režisér Marián Amsler, který do HaDivadla přišel v roce 2007. HaDivadlo se stalo v Alfa pasáži hlavním kulturním bodem, který láká divadelní publikum nejen z celého Brna a poskytuje tak dobré obchodní podmínky celé pasáži,
diváci
jsou
tak
i
místních obchodů a kaváren.
28
potenciálními
zákazníky
5.2
K a vá r n a Š va n d a
Kavárna Švanda sousedí s HaDivadlem v přízemí Alfa
pasáže.
Kavárna
je
velice
úzce
spjata
s HaDivadlem, chodí sem především členové divadla, ale
i
umělci
z
celého
Brna,
návštěvníci
divadla
pravidelně
mnoho
a studenti převážně vysokých škol. Kavárna
Švanda
pořádá
kulturních akcí, jsou to různá improvizační performance pro pobavení hostů, hudební akce, často také čtení nejrůznější nových knih a básnických sbírek, výstavy fotek nebo obrazů, premiéry nových studentských filmů, představení různých uměleckých skupin, jako například divadelní spolek Ústaf, který se zabývá voicebandem. K těmto kulturním událostem Kavárna Švanda využívá prostory celé Alfa pasáže a tím dopřává kolemjdoucím kulturní zážitek, aniž by museli navštívit divadlo, kino nebo jiné kulturní zařízení.
5.3
K n i h k u p e c t ví Ž e n í š e k
Knihkupectví Ženíšek vzniklo 14. listopadu 1990 v Květinářské ulici, kde setrvalo až do 30. dubna roku 2004.
Poté
se
přestěhovalo
dne
1.
května
2004
do prostor Alfa pasáže, kde sídlí dodnes. Knihkupectví a majitel Michal Ženíšek jsou v Brně proslaveni svým osobním přístupem k prodeji knih. Pan Ženíšek není jen prodejcem knih, ale i nakladatelem. Michal Ženíšek ve svém knihkupectví pořádá křty knih zajímavých autorů a je v Brně aktivní osobou,
29
například veřejně nesouhlasí s výstavbou podzemních garáží na Zelném trhu. " V zh l e d e m
k
tomu,
že
i
já
dávám
podepisovat
petici v knihkupectví a logicky jsem jedním z těch, kteří slyší a vidí první reakci na tuto informaci, nemohu, než s e c íti t b l a že n ý m , ne b o ť ná zo r mů j je to to žn ý s e v š e mi , kteří
petici
a u mne
podepíší,
snad
už
anebo
jen
ji
už
konstatují,
jinde že
podepsali
je
hloupé,
že to mo h o u p od e p i so v a t po u ze o b ča n é ži j íc í v mě s tě Brnu. na
Osobně
si
Svoboďáku“,
myslím,
by
mohl
že
místo
přijít
někdo
té s
„pláže nápadem
přestěhovat sem to letiště ze Slatiny, když už se má s tě h o v a t ná d r a ží . On to ti ž te n M o r o v ý sl o u p p r a k ti c k y není potřeba, stejně jako Parnas, kde se už poklad n a š el a ve s r o v ná n í j e to „b l b o s t“ s tej n á ja k o po d ze mn í g a r á že , ne - l i v ě tš í. " (Michal Ženíšek, 2010)
5.4
Metro Music Bar
Taneční
a
hudební
klub
Metro
Music
Bar
se nachází v suterénu Alfa pasáže, vstup do klubu je umístěn na ulici Poštovská. Klub vznikl v září v roce 2008 a měl navázat na tradici nejstaršího tanečního a jazzového
klubu
Metro
Hall,
který
v
pasáži
sídlil
od roku 1937. Klub z majitelů
patří firmy
firmě je
Metro pan
Music
Josef
s.r.o.
Buchta,
a
jedním
který
je
spoluzakladatelem jazzové kapely B Side Band, která
30
vznikla
v
roce
2006
a
stala
se
velmi
populární
a respektovanou u odborné veřejnosti. Josef Buchta se svým kolegou dlouho přemýšleli o hudebním klubu střední velikosti v centru města, který by mohl fungovat až do rána a nikoho by nerušil. To jim prostor v Alfa pasáži splnil.
O prostoru Alfa pasáže řekl: „Je to prostor, který má tradici, klub funguje už od roku 1937 a my chtěli n a tu to tr ad i c i na v á za t. D ř ív b yl te n to p ro s to r zn á m ja k o místo,
kde
se
scházely
prostitutky,
taxikáři, Albánci
a podobná sorta lidí. Potom zde byl jazzový restaurant, který jsem s přáteli navštěvoval. Po skončení jazzového restaurantu výběrové
bylo
ř í ze n í ,
na
pronájem
kam
se
prostoru
přihlásily
firmy
vyhlášeno zaměřené
hlavně na gastronomii a my.“ (Buchta, 2011, Příloha A) Prostory
klubu
pomalu
přestávají
stačit
a
tak
majitel klubu přemýšlí o propojení klubu se sousedícím HaDivadlem. Daly by se probourat dveře, které vedou přímo
do
foyer
divadla,
a
tak
by
vznikla
možnost
občasného pronájmu prostor, který by klubu pomohl při větších akcích z kapacitních důvodů. Tento plán už byl prezentován
majiteli
Alfa
pasáže,
ale
teď
je
spíše
na mrtvém bodě. Hlavním ve středu povečeří
kladem
města, v
je
prostoru to
přilehlých
je
strategické restauracích
za zábavou.
31
umístění místo, a
poté
pasáže kde
lidé
směřují
Josef Buchta chtěl ve svém konceptu klub zaměřit hlavně na jazz, pořádat jazzové koncerty a prostorem klubu vyplnit v Brně chybějící klub střední velikosti. Jenže program klubu si žádal více než jen jazz, proto
v repertoáru klubu jsou různorodé hudební styly.
Metro
Music
Bar
dává
šanci
mladým
brněnským
kapelám, které můžou představit svoji tvorbu a dostat tak šanci rozvíjet se a budovat svoji kariéru hudebníků. Josef Buchta rovněž pořádal cyklus tematických koncertů zaměřených na jazz. Tyto koncerty byly určeny především
studentům
základních
a
středních
škol
a jejich účelem bylo zvýšit povědomí mladého publika o tomto dříve velice populárním a dnes mladší generaci mnohdy
opomíjeném
hudebním
žánru.
Do
klubu
tak
nalákal mladé budoucí publikum. Jelikož koncerty byly pro
studenty
cílová
základních
skupina
klubu,
a
středních
koncerty
škol,
tak
což
měly
není pouze
vzdělávací účel. Metro Music Bar tak nemá jen zábavní účel, ale také vzdělávací. Klub
není
jen
disco
klubem
a
prostorem
pro koncerty, například v měsíci květnu a červnu tohoto roku
jsme
mohli
vidět
stand-up
comedy
Na
stojáka
s Ester Kočičkovou, Josefem Poláškem a dalšími. Na otázku zda si pan Buchta mysl í, že Alfa pasáž má je
kulturní to
jedna
význam, ze
odpověděl
zá s a d n íc h
takto:
„U rčitě,
funkcionalistických
budov
v centru. Myslím, že by tato pasáž měla dostat nějakou dotaci
na celkovou
rekonstrukci,
nemyslím
si,
že by rekonstrukce šla udělat jen ze zisku z pronájmu. Co já vím, tak nájmy bytů jsou nízké, na centrum města, a bydlí
zd e
hodně
studentů. 32
Určitě
by
stálo
za to pasáž celkově zrekonstruovat, aby nechátrala, je to památkově chráněná budova, proto by měla dostat dotaci.“ (Buchta, 2011, Příloha B)
Klub
je
otevřený
minimálně
pět
dní
v
týdnu,
zavřeno je v neděli. Ročně se v klubu uspořádá zhruba dvěstě padesát koncertů a různých akcí. V republice je málo takových klubů, které by pořádaly ročně tolik akcí. Tyto akce lákají lidi z celé České republiky, ale i hodně cizinců. Díky levným víkendovým letům sem přijíždějí lidé z Francie, Anglie a Španělska. Například v pátek je v klubu 60 – 70 % hostů z ciziny. Tím také celou Alfa pasáž klub propaguje.
„P o d mín k y js o u do b r é i d ík y ma j i te li p a s á že , p a nu Hrdinovi, který je velice vstřícný a má zájem o to, aby tady byl hudební klub.“ (Buchta, 2011, Příloha B)
5.5
Č o ko l á d o vn a M i n a c h
Čokoládovna Minach byla otevřena v červenci roku 2005 a je první svého druhu. Čokoládovna má svůj čokoládový bar, který nabízí až padesát variací horkých čokolád.
Specializuje
čokoládových
pralinek
v Belgii.
dováží
Také
se z
na
dovoz
malých
marcipán
a
a
rodinných luxusní
prodej firem
tabulkové
čokolády. Nabízí také kvalitní kávu a domácí dezerty.
33
Prostory
využívá
i
ke
konání
různých
menších
uměleckých produkcí. Čokoládovna
patří
firmě
MINACH
s.r.o.,
kterou
vlastní Ing. Michal Měřínský a Mariana Chmelařová. Mariana Chmelařová je bývalou členkou souboru HaDivadla. Díky tomu se seznámila s majitelem pasáže Vladimírem uvažovala
Hrdinou o
takovém
a
jelikož
obchodě,
už
nějakou
byla
to
ta
dobu
správná
příležitost si zde obchod otevřít. Mariana Chmelařová ve své kavárně občas pořádá menší koncerty, divadelní představení nebo křty knih a v létě k tomu využívá i prostory Alfa pasáže. Podle velkou
názoru
šanci
stát
paní se
Chmelařové
specifickým
má
Alfa
kulturním
pasáž, místem.
V místě sídlí několik zajímavých institucí a podniků, které přitahují umělce ze všech možných oborů. Paní
Chmelařová
zákazníci ale
myslí
navštěvují si,
že
Do čokoládovny
nemá i
ostatní
tahákem chodí
úplný
jsou
lidé
přehled,
zda
prostory
pasáže,
právě
hlavně
kulturní kvůli
její
akce.
výborné
čokoládě.
5.6
Majitel Vladimír Hrdina
Vladimír Hrdina je vnuk stavitele Františka Hrdiny. Alfa pasáž dostal zpět po restituci v 90. letech jeho otec. Vladimír Hrdina se od začátku snažil zachovat Alfa pasáž takovou, jaká byla před nástupem komunismu.
34
Velice mu záleží na tom, aby Alfa pasáž měla v Brně své místo a plnila kulturní význam. Pan kavárny,
Hrdina která
touží zde
v
po
navrácení
pasáži
Alfa
prvorebuplikové byla
od
počátku
a fungovala také jako tančírna. Kavárna byla v prvním patře, dnes je prostor prázdný. Toto
místo,
bohužel
vyžaduje
rozsáhlou
rekonstrukci, proto je těžké najít někoho, kdo by takto velkou investici realizoval.
35
6
Novodobé obchodní centra V Brně najdeme nově postavené velké obchodní
centra, které mají také určitý kulturní význam i přes to, že
jen
v
pár
centrech
najdeme
jen
multikino.
Jsou
hlavně určené pro obchodní účely. V těchto obchodních centrech můžeme vidět různé akce – reklamní v podobě promočních
stánků,
výstavy,
autogramiády,
hudební
či taneční vystoupení a podobně. Některá velká centra mají větší nabídku kulturních aktivit, proto autorka níže popisuje dvě hlavní obchodní centra,
která
se
těmito
to
ale
nejsou
mají
větší
centry
pasáže
se
kulturní
v
práci
všemi
nabídku.
nezabývá,
parametry,
Více
protože
které
jsou
popsané v úvodu práce a v kapitole dvě.
6.1
G a l e r i e V a ň k o va
Galerie
Vaňkovka
se
nachází
na
strategickém
místě mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Budovy Vaňkovky
pomalu
začaly
růst
už
od
roku
1865,
kdy si na tomto místě Friedrich Wannieck založil vlastní továrnu. V roce 1994 vzniká Nadace Vaňkovka na záchranu objektu a hledá se nové využití tohoto prostoru. Od roku 1996
vlastnil
Vaňkovku
Fond
národního
majetku.
Pořádaly se zde různé výstavy, workshopy, koncerty na podporu a udržení. V roce 2000 byl tento objekt uzavřen.
36
V roce 2005 byla otevřena nová Galerie Vaňkovka, provozovatelem je firma ECE Projektmanagement Praha s.r.o. V objektu vzniklo také kulturní centrum, které provozovatel Vaňkovka,
pronajímá
Café
Práh
a
občanskému občanskému
sdružení
sdružení
dětí
a mládeže YMCA v České republice. V
objektu
je
také
Wannieck
Gallery,
která
se otevřela v březnu roku 2006. Je to non-profit galerie současného
umění,
která
je
zaměřena
na
současné
světové i české malby a objekty. Občanské sdružení Vaňkovka se stará o některé prostory Vaňkovy, které se snaží využívat pro kulturní účel y. V protorech se pořádají divadelní představení, výstavy,
koncerty,
přednášky,
cvičení,
workshopy,
promítání a podobně. „Občanské soustředit
sdružení
své
úsilí
na
Vaňkovka
(OSV)
systematickou
hodlá
revitali zaci
objektu bývalé továrny Vaňkovka, Zvonařka 5, Brno, zejména prostorů Modelárny a Jádrovny a přilehlých prostor pro současnou netendenční kulturu z oblasti uměleckého řemesla, výtvarného umění, hudby, divadla a
filmu
v
kombinaci
s
vhodnou
formou
obchodní
činnosti.“ (vankovka.cz, 2011)
Café Práh je sdružení, které se zabývá školením lidí z
s
duševním
chráněných
onemocněním
dílen.
Pomáhá
se zpět do běžného života.
37
a
prodává
těmto
lidem
výrobky začlenit
„U ži vatelé
služeb
S d r u že n í
Práh
za
podpory
a s i s te n tů ná c v i k o v ý c h mís t zd e ma j í mo žn o s t na u č i t se zvládat i obtížné a stresové situace.“ (cafeprah.cz, 2011)
Občanské
sdružení
YMCA
je
nejrozšírenější
a nejstarší mládežnickou organizací na světě. Poskytuje spoustu
služeb
informace nabízí k
o
velkou
počítači
a
pro
mladé
vzdělání, nabídku
o
lidi.
Například
pracovních
volnočasových
internetu,
informace
o
poskytuje
příležitostech, aktivit,
přístup
Evropské
unii
a další. „Or g a n i za c e základech
a
je
je
postavená
otevřena
všem
na lidem
křesťanských bez
r o zd íl u
p o hl a v í, r a s y , n á r od n o s ti a p ol i ti c k é ho či ná b o že n s k é h o přesvědčení,
sociálního
postavení,
fy zi c k ý c h
a duševních schopností.“ (ymcabrno.cekit.cz, 2011)
Galerie
Vaňkovka
těmito
aktivitami
dokazuje,
že není jen obchodním centrem, ale snaží se i pomáhat, podporovat mladé lidi a umělce ve svých aktivitách.
38
6.2
O l ym p i a B r n o
Nákupní
centrum
Olympia
Brno
bylo
otevřeno
v roce 1999, je největší na Moravě a stále se rozšiřuje. Nachází se na strategickém místě
u dálnice Brno -
Bratislava, která je dnes velice vytížená. Kromě
obchodů
najdeme
v
Ol ympii
multikino
a pořádají se zde výstavy. Hlavním lákadlem je teď nový zábavní park, který byl otevřen v květnu roku 2010 a rozkládá se na ploše 5,3 hektarů. V parku se nachází lanová
drahá,
bruslařská Amfiteátr
hřiště,
dráha, pojme
horolezecká
vodní 350
koutek
diváků
a
a
stěna,
železnice,
hlavně
amfitéatr.
dají
se
tu
pořádat
koncerty, divadelní představení a další kulturní akce. Ol ympia
tak
neslouží
ale i zábavě, sportu a kultuře.
39
výhradně
nákupům,
7
Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo popsat
brněnské pasáže jako kulturní fenomén. Pasáže byl y v Brně kulturním fenoménem převážně v první polovině 20. století, kdy ideálním způsobem plnily i několik funkcí současně – bytovou, obchodní a kulturní. Na nosné,
začátku ale
se
téma
postupem
že o brněnských dostupných
brněnských
času
a
pasážích
informací.
pasáží
zkoumání
zdálo
se
ukázalo,
nenalezneme
mnoho
Podrobný
popis
jednotlivých
brněnských pasáží je tímto velmi znesnadněn. Výrazný
kulturní
význam
má
v
dnešní
době
v městě Brně pouze pasáž Alfa, ostatní pasáže jsou spíše v pozadí a neplní všechny výše uvedené funkce. Alfa pozicí
pasáž
a
k
se
vyznačuje
jejímu
i přestěhování
svou
kulturnímu
HaDivadla
do
velmi
výhodnou
rozkvětu
jejich
přispělo
prostor.
Velký
kulturní význam v pasáži má i hudební klub Metro Music Bar,
který
skoro
denně
pořádá
koncerty
a
svým
zaměřením pomáhá ke vzdělávání širokého obecenstva. Mezi další kulturně významná místa lze zařadit Kavárnu Švanda, která právě díky výborné poloze v Alfa pasáži
přitahuje
návštěvníky
blízkých
kulturních
institucí. Neodmyslitelnou
součástí
je
pro
mnoho
lidí
knihkupectví Ženíšek, které je známo svým osobním přístupem
k
zákazníkovi,
díky
stálou klientelu.
40
čemuž
si
vybudovalo
Kromě naleznout
i
Alfa
pasáže
můžeme
další
pasáže,
které
ale
v v
městě
Brně
dnešní
době
bohužel nefungují, tak jako v historii. Dnes jsou pro obyvatele přitažlivé spíše obchodní centra, která slouží především se ale
k
nákupním
nacházejí neplní
místa,
účelům.
která
důležitou
Naštěstí
tepou
funkci,
i
kulturním
kterou
v
nich
životem,
plnily
pasáže,
a to funkci obytnou. Proto není vhodné nákupní centra s pasážemi zcela srovnávat. Na jak
příkladu
důležitým
Alfa
místem
pasáže ve
městě
můžeme Brně
vidět,
pasáž
je
a obyvatelé mohou jen doufat, že případní investoři objeví kouzlo a výraznou účelnost těchto míst a podaří se
některé
uzavřené
pasáže
a přivést k životu.
41
znovu
zrekonstruovat
Použité informační zdroje Použitá literatura: Brožová, Michaela; Anne Hebler; Chantal Scaler. Praha, p r ů c ho d y a p a s á že , P r ah a 19 9 7 . Filip, Vladimír. Brno: Staré pohlednice II, Střed města, J i žn í p ř e d mě s tí, Zaj íma v o s ti , B r no 19 9 6 . Kuča, Karel. Památky Brna, Brno 1989. Kudělka, Zdeněk. Bohuslav Fuchs, Praha 1966. Kujelová, Denisa. Alfa passage, Brno 2007.
Citace: Alfapassage.cz
[online].
Historie.
2011
[cit.
Dostupné
2011-05-27].
z
WWW:
. BRYCHTA,
Jan;
BRYCHTA,
Ladislav.
Os
vaňkovka
[online]. 2005 [cit. 2011-08-28]. Vankovka.cz. Dostupné z
WWW:
lang=cz&page=5>. ČT, Brno. Ct24.cz [online]. 2010. 9.6.2010 [cit. 201105-10].
O
Jalta
p a s á ž,
kterou
chtělo
Brno
prodat
v C an n e s , s tá le n e n í zá j e m. D os tu p n é z W W W : < h ttp :// www.ct24.cz/regionalni/brno/92377-o-jalta-pasazkterou-chtelo-brno-prodat-v-cannes-stale-neni-zaj em/>. HaDivadlo. Hadivadlo.cz [online]. 2011. 2011 [cit. 201105-30].
O
divadle.
Dostupné
z
WWW:
< h ttp :// ww w.h a d i v a d l o .c z/ o - d i va d le /h i s to r i e > .
[webová
stránka]
42
KUJELOVÁ, Denisa. Alfa passage. Brno, 2007. 63 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. KUŽEL, Vilém. Hotelslovan.cz [online]. 2010. 2010 [cit. 2011-05-20]. Historie hotelu Slovan. Dostupné z WWW: . [webová stránka] Občanské sdružení PRÁH. O kavárně [online]. 2009 [cit. 2011-08-25].
Cafeprah.cz.
Dostupné
z
WWW:
noviny,
17.října
. Vnitřní
Brno
město
šachet.
Lidové
1931, s.8 Ymcabrno.cekit.cz : Co je YMCA? [online]. 2006-2009. 2006-2009 z
[cit.
WWW:
2011-08-28].
YMCA
Brno.
Dostupné
kat=yb>. ŽENÍŠEK, Michal. Uveřejněno na nesouhlasim.webnode. cz, 6. 9. 2010
Internetové zdroje: alfapassage.cz brno.idnes.cz cafeprah.cz ct24.cz/regionalni/brno hadivadlo.cz metromusic.cz olympia-centrum.cz vankovka.cz ymcabrno.ceknito.cz 43
Seznam ilustrací Obrázek
č.
1:
Propagační
materiál
Alfa
pasáže,
nedatováno
Obr. č. 1: Propagační materiál Alfa pasáže, nedatováno; zdroj: Kujelová, Bakalářská práce, 2007.
Obrázek č. 2: Inzerce z roku 1932 otištěná v Lidových novinách
Obr. č. 2: Inzerce z roku 1932 otištěná v Lidových novinách; zdroj: Kujelová, Bakalářská práce, 2007
44
Seznam příloh Příloha A: Dotazník – Josef Buchta – Metro Music Club Příloha B: Dotazník – Mariana Chmelařová - Minach
45
Příloha A Dotazník – pan Josef Buchta, klub Metro Music Bar
1. Proč jste si vybrali Al fa pasáž jako místo svého podnikání? O
hudebním
klubu
ve
středu
města
jsme
s
kolegou
přemýšleli dlouho. Nejdůležitějším předpokladem bylo, že
j s m e p o t ř e b o v a l i p r o s t o r, k t e r ý b y u m o ž n i l h r á t
až do ranních hodin. Alfa pasáž tyto podmínky splňuje. J e t o p r o s t o r, k t e r ý m á t r a d i c i , k l u b f u n g u j e u ž o d r o k u 1937 a my chtěli na tuto tradici navázat. Dřív byl tento p r o s t o r z n á m j a k o m í s t o , k d e s e s c h á z e l y p r o s t i t u t k y, taxikáři, Albánci a podobná sorta lidí. Potom zde b yl jazzový restaurant, který jsem s přáteli navštěvoval. Po skončení jazzového restaurantu b ylo na pronájem prostoru vyhlášeno výběrové řízení, kam se přihlásily f i r m y z a m ě ř e n é h l a v n ě n a g a s t r o n o m i i a m y.
2.
Má
Alfa
pasáž
vyhovující
podmínky
pro
váš
podnik? V čem jsou tyto podmínky vyhovující? Pro nás je důležitý hlavně prostor a ten je vyhovující, ale
už by to chtělo větší nebo ho propojit s jiným
prostorem. Důležité je to, že to je opravdu střed Brna, je to strategická pozice. Spousta lidí směřuje k nám z
okolních
restaurací
a
podniků,
které
zavírají
v j e d e n á c t v e č e r. Podmínky
jsou
dobré
i
díky
majiteli
pasáže,
panu
Hrdinovi, který je velice vstřícný a má zájem o to, aby tady b yl hudební klub.
1
3. Myslíte si, že Al fa pasáž má v městě Brně kulturní význam? Proč? Určitě,
je
to
jedna
ze
zásadních
funkcionalistických
budov v centru. M ysl ím, že by tato pasáž měla dostat nějakou dotaci na celkovou rekonstrukci, nem ysl ím si, že by rekonstrukce šla udělat jen ze zisku z pronájmu. Co já vím, tak nájmy bytů jsou nízké, na centrum města, a b ydlí zde hodně studentů. Určitě by stálo za to pasáž celkově zrekonstruovat, aby nechátrala, je to památkově chráněná budova, proto by měla dostat dotaci.
4. Pořádáte ve svém podniku nějaké kulturní akce? Využíváte
k
tomu
i
další
prostory
Alfa
pasáže?
padesát
koncertů
Popište, prosím. Ročně
pořádáme
zhruba
dvě
stě
a jiných akcí, tzn. že minimálně pětkrát týdně je u nás nějaká akce. Zavřeno máme v neděli. Jsme asi jediný klub v republice, který pořádá ročně tolik akcí. Ostatní
prostory
pasáže
nevyužíváme,
ale
poslední
dobou přemýšlíme o propojení Metra s HaDivadlem, rádi b y c h o m s i o b č a s p r o n a j a l i i t e n t o p r o s t o r. P r o v ě t š í akce
by
to
bylo
určitě
přínosné.
Je
to
ale
otázka
na dlouhé řešení, už jsme to s majitelem pasáže řešili, ale teď je to spíš u ledu. Pořádal jsem také výchovné koncerty o jazzu s B Side Bandem,
přilákalo
Koncerty
byl y
to
určeny
sem
mladé
hlavně
pro
budoucí základní
publikum. a
střední
š k o l y, t o h l e a l e n e n í n a š e c í l o v á s k u p i n a , š l o h l a v n ě o vzdělávací účel.
2
5.
Přilákají
vámi
pořádané
akce
do
Alfa
pasáže
i n á v š t ě v n í k y, k t e ř í t a m b ě ž n ě n e c h o d í n e b o j s o u vaše akce určené pro stálé publikum? Nevím, jestli naši zákazníci navštěvují i jiná místa Alfa pasáže.
Ale
určitě
velkým
způsobem
pasáž
propagujeme. Spousta lidí, kteří by jinak Alfa pasáž neznali, tak díky našim akcím pasáž znají. Jezdí sem l i d é z c e l é r e p u b l i k y. N e h l e d ě n a t o , ž e k n á m c h o d í spousta cizinců. Díky levným víkendovým letům sem j e z d í z l i d é z A n g l i e , Š p a n ě l s k a , F r a n c i e . Ta k ž e t ř e b a v pátek je tu 60 – 70 % cizinců. Dá se říct, že to nikde tak není.
3
Příloha B Dotazník – paní Chmelařo vá, čokoládo vna Minach
1. Proč jste si vybrali Al fa pasáž jako místo svého podnikání? Alfa pasáž a její půvab jsem objevila teprve ve chvíli, kdy tam přesídlilo HaDivadlo. Nejsem rodilá Brnačka, takže
slavnější
éru
pasáže
jsem
nezažila,
snad
naposledy jsem ji zaznamenala v devadesátých letech, kdy tam bylo ještě kino. Jako bývalá členka HaDivadla, jsem
se
tedy
seznámila
s
majitelem
objektu
panem
Hrdinou a jelikož jsem uvažovala o otevření obchůdku, p o ž á d a l a j s e m h o o p r o s t o r, p o k u d s e n ě j a k ý v h o d n ý uvolní.
2.
Má
Alfa
pasáž
vyhovující
podmínky
pro
váš
podnik? V čem jsou tyto podmínky vyhovující? Alfa pasáž je
v centru města, je místem, kde sídlí
d i v a d l o , k n i h k u p e c t v í , k a v á r n y, t a k ž e z t o h o t o h l e d i s k a má náběh stát se velice specifickým kulturním místem. Navíc
architektonicky
je
velice
atraktivní.
Ta k ž e
pro čokoládovnu našeho typu, místo velmi příjemné.
3. Myslíte si, že Al fa pasáž má v městě Brně kulturní význam? Proč? Patří
mezi
chráněné, institucí
funkcionalistické
kde a
momentálně
podniků,
na
stavby
památkově
několik
zajímavých
sídlí
které
se
nabalují
zejména
osobnosti z řad výtvarných a dramatických umělců. 1
4. Pořádáte ve svém podniku nějaké kulturní akce? Využíváte
k
tomu
i
další
prostory
Alfa
pasáže?
malé
divadelní
Popište, prosím. Ano,
občas
představení,
pořádám
k o n c e r t y,
případně
u
nás
nebo
probíhají
k ř t y,
zejména
knih. V létě využívám i přímo prostory pasáže.
5.
Přilákají
vámi
pořádané
akce
do
Alfa
pasáže
i n á v š t ě v n í k y, k t e ř í t a m b ě ž n ě n e c h o d í n e b o j s o u vaše akce určené pro stálé publikum? Nemám úplně přehled o tom, kteří z našich návštěvníků do pasáže chodí a proč. Ale myslím si, že hlavním tahákem jsou právě kulturní akce (nejen naše) a vše co je s tím spojené. Do našeho podniku, to vím jistě, chodí hlavně kvůli čokoládě.
2
