Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Životní pojištění a penzijní reformy Diplomová práce
Autor:
Kateřina Šťastná Finance
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Miroslav Flaška, CSc.
duben 2015
Prohlášení: Prohlašuji,
že
jsem
diplomovou
práci
zpracoval/a
samostatně
a v seznamu uvedl/a veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, resp. místě bydliště dne
Kateřina Šťastná
Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Miroslavovi Flaškovi, CSc. za obětovaný čas, odbornou pomoc, ochotný přístup, cenné připomínky a rady, které mi poskytl v průběhu zpracování této diplomové práce.
Anotace Hlavním cílem této práce je objasnit možnosti uplatnění životního pojištění v penzijní reformě. V první části jsou obecné informace týkající se důchodových systémů, penzijních systémů ve světě a historie důchodového pojištění v České republice. Další část je zaměřena na demografický vývoj a třetí část práce se věnuje penzijní reformě v České republice. Část práce je zaměřena na životní pojištění a jeho komparaci s doplňkovým penzijním spořením. V závěru z práce vyplývá možnost částečného využití životního pojištění jako nástroje vhodného k zajištění na stáří a nutnost pokračování penzijních reforem. Klíčová slova: životní pojištění, penzijní systémy, penzijní reformy, demografický vývoj, analýza
Annotation The main objective of this work is to clarify the possibilities of life insurance in the pension reform. In the first part of the general information regarding pension systems, pension systems in the world and the history of pension insurance in the Czech Republic. Another part is focused on demographic trends and the third part is devoted to pension reform in the Czech Republic. Part of the work is focused on life insurance and its comparison with supplementary pension savings. At the end of the work shows the possibility of partial use of life insurance as a tool suitable provision for old age and the need for continued pension reforms. Key words: life insurance, pension schemes, pension reform, demographic trends, analysis
Obsah
Úvod
.................................................................................................................................. 7
Zvolené metody zpracování ....................................................................................................... 9 1.
Důchodový systém v České republice ....................................................................... 10
1.1.
Důchodové systémy ................................................................................................... 10
1.2.
1.1.2.
Financování důchodových systémů ................................................................... 11
1.1.3.
Porovnání metod průběžného a kapitálového financování ................................ 13
1.1.4.
Tři pilíře penzijního systému.............................................................................. 16
Penzijní systémy ve vybraných zemích ..................................................................... 17 1.2.1.
Dánsko ................................................................................................................ 18
1.2.2.
Holandsko........................................................................................................... 21
1.2.3.
Slovensko ........................................................................................................... 22
1.2.4.
Maďarsko ........................................................................................................... 24
1.2.5.
Polsko ................................................................................................................. 26
1.2.6.
Nastavení penzijních systému ve světě .............................................................. 27
1.3.
Historický vývoj sociálního zabezpečení v České republice ..................................... 31
1.4.
Důchodový systém v ČR v roce 2012 ........................................................................ 33 1.4.1.
Pilíř I................................................................................................................... 34
1.4.2.
Pilíř III ................................................................................................................ 36
1.5.
Současná podoba důchodového systému ................................................................... 38
2.
Demografický vývoj................................................................................................... 39
2.1.
Změny v demografickém vývoji ................................................................................ 39
2.2.
Prognóza demografického vývoje v zemích Evropské unie ...................................... 42
2.3.
Prognóza demografického vývoje v České republice ................................................ 44 2.3.1.
Očekávaný vývoj počtu obyvatel ....................................................................... 45
2.3.2.
Očekávaný vývoj věkového složení ................................................................... 46
5
3.
Penzijní reforma v České republice ........................................................................... 50
3.1.
Důvody reformy ......................................................................................................... 52
3.2.
Důchodový systém od 1. 1. 2013 ............................................................................... 53 3.2.1.
Základní důchodové pojištění – I. pilíř .............................................................. 53
3.2.2.
Důchodové spoření - II. pilíř .............................................................................. 56
3.2.3.
Doplňkové penzijní spoření – III. pilíř ............................................................... 61
3.3.
Pokračování penzijní reformy .................................................................................... 69
4.
Životní pojištění ......................................................................................................... 72
4.1.
Základní podoby životního pojištění.......................................................................... 73 4.1.1.
Pojištění pro případ smrti ................................................................................... 74
4.1.2.
Pojištění pro případ dožití .................................................................................. 74
4.1.3.
Smíšené životní pojištění ................................................................................... 76
4.2.
Modifikované podoby smíšeného životního pojištění ............................................... 77 4.2.1.
Univerzální životní pojištění .............................................................................. 77
4.2.2.
Investiční životní pojištění ................................................................................. 77
4.2.3.
Moderní investiční životní pojištění ................................................................... 78
4.3.
Státní podpora ............................................................................................................ 80
4.4.
Připojištění v životním pojištění ................................................................................ 81
4.5.
Vývoj pojistného trhu v oblasti životního pojištění ................................................... 82
4.6.
Technická úroková míra (TUM) ................................................................................ 85
5.
Výsledky komparace .................................................................................................. 86 5.1.
Komparace penzijního spoření a životního pojištění ............................................. 86
5.1.1.
Vliv státní podpory ............................................................................................. 86
5.1.2.
Vliv nákladů ....................................................................................................... 90
5.1.3.
Vliv zdanění výnosů ........................................................................................... 95
Seznam použité literatury ....................................................................................................... 101
6
Úvod Penze a penzijní systém je aktuální téma, které se dotkne téměř každého člověka. Zajištění potřeb na stáří je důležitým bodem, kterým se s přibývajícím věkem zaobírá převážná většina obyvatel nejen České republiky. Ve světě existují různé systémy, kterými se obyvatelé jednotlivých států zajišťují v postproduktivním věku. Nicméně je v této souvislosti vhodné uvést, že neexistuje ideální penzijní systém, který by byl naprosto spravedlivý ke všem skupinám obyvatelstva a byl by vhodný pro všechny státy. Každá jednotlivá země vychází z nějakého historického vývoje a měla by při nastavování svého penzijního systému vzít v úvahu historické zvyklosti jeho obyvatel. V současnosti jsou moderním přístupem k důchodovým systémům systémy založené na více pilířích. Tímto přístupem je zajištěna diverzifikace finančních prostředků na stáří a zároveň je tak zajištěna určitá úroveň příjmů každého jednotlivce. Cílem této práce je objasnit úlohu a význam životního pojištění v penzijní reformě v České republice. Hlavním cílem práce je pak analýza a komparace doplňkového penzijního spoření a životního pojištění. V kapitole důchodový systém v České republice jsou popsány důchodové systémy v obecné rovině a v případě dvou nejběžnějších jsou uvedeny také jejich výhody a nevýhody. Zastavím se u penzijních systémů používaných v zahraničí a to zejména v Evropě. V další části se dotknu historie důchodových systémů v České republice, a to jak do roku 1990, tak i po tomto datu. Podrobněji se zastavím u důchodového systému platného v roce 2012, neboť v této době byl penzijní systém České republiky naposledy založen pouze na dvou pilířích. Velmi okrajově se dotknu současného penzijního systému, kterým se budu podrobně zabývat v rámci kapitoly penzijní reforma v České republice. Druhá část práce je věnována demografickému vývoji a prognóze vývoje v České republice i v zahraničí. Třetí část se zabývá penzijní reformou v České republice a to jednak důvody, které vedly k reformám, tak i podrobným popisem důchodového systému postavenému od 1.1.2013 na třech pilířích. Podrobněji jsou popsány všechny tři pilíře a zároveň se v této části zabývám
7
také výhodami a nevýhodami jednotlivých pilířů. Rovněž je v této kapitole nastíněn možný vývoj penzijního systému v České republice. Čtvrtá kapitola je věnována životnímu pojištění. Pojištění je zde popsáno z hlediska druhů životního pojištění, jsou zde uvedeny podmínky pro možnost uplatnění daňových výhod, možnosti nejčastějších připojištění a také vývoj životního pojištění a technické úrokové míry. Pátá kapitola je zaměřena na analýzu a komparaci doplňkového penzijního spoření a životního pojištění. Nalezneme zde porovnání obou produktů z hlediska státní podpory, nákladovosti a z hlediska zdanění výnosů. V závěru bych ráda našla odpověď na otázku, zda je životní pojištění vhodný nástroj pro zajištění na stáří, případně jakým směrem by se životní pojištění mohlo ubírat.
8
Zvolené metody zpracování Pro vypracování diplomové práce bylo potřebné nejprve vyhledat a seznámit se s odbornou literaturou zabývající se penzijními systémy, důchodovým zabezpečením, demografií a životním pojištěním. Problematika důchodového systému je velice rozsáhlá a úzce souvisí s veřejnými financemi v zemi. Pro studium penzijního systému v České republice a v zahraničí jsem také použila studii OECD, studii Výkonného týmu, studii Poradního expertního sboru a zprávy důchodové komise. Na závěr jsem provedla analýzu životního pojištění a doplňkového penzijního spoření z hlediska státní podpory, zdanění výnosů a vlivu nákladů. Veškerá data jsou zpracována softwarem Microsoft Office do tabulek a grafů, které jsou použity v jednotlivých kapitolách.
9
1. Důchodový systém v České republice Základním účelem důchodového systému je zabezpečit obyvatele v různých sociálních situacích. V zemích s rozvinutým finančním systémem se v rámci důchodového systému jedná o nějaký transfer peněžních prostředků od produktivní generace ke generaci postproduktivní. V jednotlivých státech se tyto transfery liší a rozdíly je možné nalézt například ve způsobu přerozdělení finančních prostředků mezi generacemi. V souvislosti s penzijními systémy můžeme uvést dvě krajní řešení. První možností jak zajistit ztrátu příjmu jedince, který se nachází v konkrétní sociální situaci (např. odchod do starobního důchodu), je nahrazení příjmu plně ze strany státu. Druhou extrémní možností je ponechat náhradu výpadku příjmů zcela na každém jednotlivci. Většina států ve svých důchodových systémech kombinuje v různém zastoupení obě varianty.1
1.1. Důchodové systémy V literatuře můžeme najít celou řadu kritérií, která se používají k popisu a třídění penzijních systémů. Jedním z nich je rozdělení systémů podle jejich provozovatelů na veřejný a soukromý sektor. Prakticky ve všech státech je provozování penzijního systému rozloženo mezi státní i soukromý sektor. V jednotlivých zemích se však liší poměr zastoupení soukromého a veřejného pilíře v důchodovém systému. V České republice, stejně jako ve většině zemí, je veřejným provozovatelem penzijního systému stát. Státní provozování důchodového systému obnáší zodpovědnost vlády za výběr příspěvků a vyplácení penzí. Standardně můžeme v této souvislosti najít dva druhy výplaty důchodů: • Paušální penze (flat-rate) – všichni účastníci systému mají nárok na důchod ve stejné výši bez ohledu na výši jejich výdělků v době, kdy byli ekonomicky aktivní. • Penze spjaté s výdělky (earnings-related) – výše penze je závislá na výši mezd z doby, kdy byli účastníci systému ekonomicky aktivní.
1
GREGOROVÁ, Z.: Důchodové systémy. První vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 212 s. ISBN 80-
210-2003-2.
10
V případě soukromých penzijních systémů je zodpovědnost za výběr příspěvků a výplatu penzí na straně privátní sféry. V praxi jsou nejčastěji zastoupeny dva přístupy: • Penzijní plány organizovány zaměstnavateli • Individuální penzijní účty – jsou spravovány penzijními fondy a občané si po dobu své ekonomické aktivity spoří na své stáří. Dalším pohledem na důchodové systémy může být rozdělení podle dávkově definovaných nebo příspěvkově definovaných penzijních plánů. Dávkově definované systémy garantují určitou výši důchodu v závislosti na faktorech jako počet let, po které jedinec odváděl příspěvky do systému, výše příjmů jedince za určité období a výše akruálního parametru, který bývá dán zákonem. Tento systém umožňuje každému poměrně přesně určit výši budoucího důchodu již mnoho let před dosažením důchodového věku. V příspěvkově definovaných penzijních systémech hradí účastníci stanovenou příspěvkovou sazbu, ale výše jejich budoucích penzí závisí kromě výše odvedených příspěvků také na míře výnosu investovaných úspor na kapitálovém trhu. To má za následek nižší míru jistoty ohledně výše vyplácené penze. Účast v penzijních plánech může obecně být dobrovolná nebo povinná. Ve vyspělých zemích jsou obvykle veřejné penzijní systémy povinné a účast v soukromých systémech bývá dobrovolná. Tato situace je do značné míry dána vývojem důchodového pojištění, ale nelze přehlédnout, že se role povinných soukromých penzijních systémů ve vyspělých zemích pozvolna zvyšuje.
1.1.2. Financování důchodových systémů Financování penzijních systémů můžeme rozdělit do pěti kategorií, od průběžného až po zdánlivě fondový přístup. 1.1.2.1. Průběžné financování (PAYG – pay as you go) Tento způsob financování je založen na mezigenerační solidaritě a redistribuci. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo hradí příspěvky na sociální zabezpečení, ze kterého jsou hrazeny důchody současným penzistům. Stejně tak budou penze těchto obyvatel, až dosáhnou
11
důchodového věku, hrazeny z příspěvků jejich dětí.2 Při průběžném financování se tedy dávky vyplácejí ve stejném období, v jakém byly příspěvky hrazeny. Fungování tohoto systému je závislé na poměru mezi množstvím příjemců penzí a množstvím jednotlivců, kteří hradí příspěvky na sociální zabezpečení. Tento způsob financování je často používán u základního penzijního systému s povinnou účastí.3 1.1.2.2. PAYG s nárazníkovým fondem V zásadě se jedná o PAYG systém, který v minulosti dosahoval nebo v současnosti dosahuje finančních přebytků. Tyto přebytky jsou investovány na kapitálovém trhu a tím přinášejí do systému dodatečné finanční prostředky.4 1.1.2.3. Plně fondový systém (metoda kapitálového financování) Výše penze v plně fondovém systému se zcela odvíjí od celkové naspořené částky příspěvků jednotlivce a na dlouhodobé míře výnosu z aktiv peněžního fondu. Při kapitálovém financování je upozaděna mezigenerační solidarita a každý jednotlivec tak může očekávat, že ze systému obdrží to, co si průběžně naspořil. Důchodový systém financovaný plně fondovým systémem potřebuje poměrně dlouhý čas k tomu, aby mohl začít vyplácet příslušné dávky. 1.1.2.4. Částečně fondový systém Částečně fondový systém leží mezi PAYG a plně fondovým systémem. V praxi se často jedná o dva povinné pilíře, kdy jeden pilíř je založen na průběžném financování a druhý na plně fondovém přístupu.
2
Bezděk V.: Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (Současný stav a potřeba reforem) I. a II. díl. Praha: Česká národní banka, 2000, 125 s. [online] [cit. 2015-01-28].
3
GREGOROVÁ, Z.: Důchodové systémy. První vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 212 s. ISBN 80-
210-2003-2. 4
Bezděk V.: Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (Současný stav a potřeba reforem) I. a II. Díl. Praha: Česká národní banka, 2000, 125 s. [online] [cit. 2015-01-28].
12
1.1.2.5. Notional funding Snahou tohoto přístupu je zkombinovat výhody průběžně placeného systému s výhodami plně fondového přístupu. Z hlediska skutečného toku prostředků zůstává tento přístup systémem s PAYG financováním, avšak z hlediska určení výše penze při odchodu do důchodu se snaží napodobit plně fondový systém. Každý účastník má v notional funding systému svůj hypotetický individuální účet, na který se jednotlivci připisují jím odvedené příspěvky a jejich zhodnocování v čase. Toto zhodnocení je závislé na hypotetické míře výnosnosti systému a je nejčastěji definováno jako míra růstu základu, z něhož jsou hrazeny příspěvky. Vhodnou aproximací základu se jeví objem mezd a platů. Při takovéto definici míry výnosu a základny je možné reagovat nejen na změny v průměrné mzdě, ale i v nabídce pracovních sil. Výše penze notional funding systému je přímo závislá na celkových hypotetických úsporách jednotlivce a nepřímo závislá na průměrné očekávané délce života generace nastupujících důchodců. Úspory na účtech účastníků jsou však pouze hypotetické, protože prakticky jsou veškeré příspěvky použity na průběžné vyplácení důchodů. V obecné rovině není pro financování penzijních systémů rozhodující, zda se jedná o penzijní plány provozované veřejným nebo soukromým sektorem. Ve většině případů však platí, že státní systémy jsou financovány PAYG přístupem a penzijní plány v soukromé sféře jsou financovány plně fondově.
1.1.3. Porovnání metod průběžného a kapitálového financování Při porovnávání obou nejčastěji používaných metod financování penzijních systémů je nutné se zaměřit na základní výhody a nevýhody jednotlivých přístupů a zároveň se podívat na to, jak podléhají různým rizikům. Oba systémy jsou do určité míry spjaty s demografickým rizikem. V případě průběžného financování (PAYG) vede nepříznivý demografický vývoj, tj. stárnutí populace, ke špatné finanční situaci těchto systémů. To je způsobeno rostoucím množstvím příjemců dávek a zároveň klesajícím množstvím přispěvatelů. V této souvislosti dochází také k nadměrné mezigenerační redistribuci, tj. od ekonomicky aktivních k příjemcům dávek, i intra generační redistribuci, která souvisí s diferenciací penzijních dávek podle výše příjmu, úrovně vzdělání, pohlaví apod. Určitou dávku závislosti na demografickém vývoji vykazují i fondové systémy. Při poklesu pracovníků se může stát kapitál relativně nadbytečný a jeho výnosnost může poklesnout. 13
Takový efekt by však neměl být při kapitálovém financování příliš významný a demografickým rizikem jsou tedy více ovlivněny průběžné systémy. Také v případě politického rizika, tj. rizika, že výše důchodů může být ovlivněna politickým rozhodnutím, není ani jeden ze systémů před tímto rizikem plně chráněn. Avšak vzhledem k velké nejistotě panující kolem legislativních změn, např. důchodové reformy, jsou PAYG systémy k tomuto riziku náchylnější než systémy fondové. Naproti tomu je riziku kapitálového trhu plně vystaven fondový systém. Jedná se totiž o riziko zahrnující riziko fluktuace míry výnosnosti dosahované penzijními fondy, riziko inflace při vyjádření budoucích penzijních závazků v nominálních hodnotách a také riziko vyplývající z pohybu devizového kurzu, pokud jsou investice penzijního fondu prováděny na mezinárodních trzích. Jak však ukazuje německý penzijní systém, i přesto stále dominuje nejnižší zaznamenaný výnos na kapitálovém trhu nad nejvyšším zaznamenaným výnosem PAYG systému. Jedním z trochu opomíjených rizik je riziko rodinné. V mnoha zemích s průběžným penzijním systémem je výše důchodu jednoho partnera více či méně spjata s příjmovou situací druhého z manželů. To v době zvýšené rozvodovosti vede k nižší penzi toho z manželů, který měl přerušovanou vlastní výdělečnou historii. Příspěvkové penzijní systémy, tedy převážně fondové systémy, tomuto riziku nepodléhají. Riziko dlouhověkosti sebou nese fakt, že penzijní úspory mohou být zcela vyčerpány ještě za života jedince. Průběžné systémy jsou proti tomuto riziku naprosto imunní, naproti tomu penzijní systémy financované kapitálově nedokáží riziko dlouhověkosti zcela eliminovat. Dalším možným negativním dopadem průběžného financování penzijních systémů je jeho působení na trh práce. Tyto systémy často umožňují předčasný odchod do starobního důchodu jako řešení vysoké nezaměstnanosti. Předčasný odchod do důchodu často není postihován dostatečným snížením vyplácených dávek a na druhé straně není dostatečně zvýhodněn dobrovolný odklad odchodu do důchodu za oficiální důchodový věk. Navíc velmi slabá vazba mezi odvedenými příspěvky do průběžného důchodového systému a obdrženými penzijními dávkami může vést k nárůstu šedé ekonomiky, kdy mladší generace mohou vnímat příspěvky jako daň z práce a může je to motivovat jednak ke snaze o vyhnutí se dani, tak i k nižší nabídce práce. Naproti tomu v případě kapitálového financování je velmi silná vazba mezi výší příspěvků do penzijního systému a vyplácenou dávkou v důchodovém věku. Z tohoto 14
důvodu nemusí docházet k tomu, že by příspěvek do penzijního systému byl vnímán jako dodatečná daň a tím může dojít ke snížení rizika šedé ekonomiky. Také v oblasti předčasných starobních důchodů je důchod takového jedince adekvátně snížen.5 Porovnání výhod a nevýhod průběžného a fondového financování a porovnání příspěvkově a dávkově definovaných systémů je uvedeno na obrázku 1. Obrázek 1
Srovnání průběžného (PAYG) a fondového (FF) financování, příspěvkově (DC) a dávkově (DB) definovaný důchodový systém
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí: Závěrečná zpráva PES [online] [cit. 2015-01-30]. 6
Jak je z výše uvedeného zřejmé, oba systémy jsou výrazně odlišné jak z hlediska výhod, tak i z hlediska nedostatků. Oba způsoby financování také čelí různým druhům rizik. V současnosti je možné vysledovat trendy k více pilířovým penzijním systémům skládajícím se ze soukromých i státních pilířů.
5
Bezděk V.: Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (Současný stav a potřeba reforem) I. a II. Díl. Praha: Česká národní banka, 2000, 125s. [online] [cit. 2015-01-28].
6
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Závěrečná zpráva PES[online] [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf
15
1.1.4. Tři pilíře penzijního systému V literatuře i ve světě se jako nejvhodnější uspořádání důchodových systémů jeví model postavený na třech pilířích. Prvním pilířem je důchodový systém, který je zajišťován státem, druhý pilíř bývá založený na příspěvkově definovaných penzijních fondech, včetně zaměstnaneckých systémů a třetí pilíř je tvořen dobrovolnými fondy. 1.1.4.1. I. pilíř (základní důchodový systém) Základní všeobecný důchodový systém bývá povinný, univerzální a garantovaný, kdy stát zajišťuje a garantuje jeho fungování, solventnost apod. Obvykle zahrnuje všechny obyvatele na území státu, bývá financován průběžnou metodou financování a je založen na principu sociální solidarity mezi generací ekonomicky aktivní a generací pobírající dávky. Z tohoto pilíře jsou poskytovány dávky, které nahrazují příjem jednotlivce a jsou poskytovány v závislosti na výši výdělku v průběhu ekonomicky aktivního života a na počtu let, po které byl jedinec ekonomicky aktivní. Výše dávek může být poskytována buď jako jednosložková nebo dvousložková. V případě vyplácení jednosložkové dávky je ve výši důchodu zohledněna pouze výše výdělků a počet let, po které byl jedinec ekonomicky aktivní. Jako další varianta jednosložkového důchodu může být také tato dávka odvozena od životního minima. Při dvousložkovém důchodu se dávka skládá z části, která většinou pokrývá životní minimum a druhé části, která je závislá na výši příjmů a době ekonomické aktivity. 1.1.4.2. II. pilíř (doplňkový důchodový systém) Doplňkové důchodové systémy vznikají ze soukromé aktivity, bývají dobrovolné a představují nadstavbu základního důchodového systému. Doplňkové důchodové systémy jsou nejčastěji financovány kapitálovou metodou, kdy se z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů nebo jiných účastníků tvoří fond. Finanční prostředky získané fungováním fondu a příspěvky účastníků mohou být použity výhradně ve prospěch pojištěných. Nejčastěji se jedná o doplňkové systémy, které fungují jako nadstavba základního důchodového systému. Existuje ale i varianta, kdy je možné se vyvázat ze základního důchodového systému a nahradit jej doplňkovým důchodovým systémem. V takovém případě se jedná o doplňkový důchodový systém existující vedle základního důchodového systému.
16
1.1.4.3. III. pilíř (důchodové spoření) Důchodové spoření je zcela individuální a mělo by eliminovat finanční výpadek při dosažení důchodového věku, tj. doplnit příjem ze základního důchodového systému (I. pilíř) a doplňkového důchodového systému (II. pilíř) na úroveň příjmu v době, kdy byl jedinec ekonomicky aktivní. Nejčastěji tento pilíř využívají jedinci, kteří se neúčastní povinných důchodových systémů a jedinci s vyššími příjmy, pro které by dávky ze základního a doplňkového důchodového systému představovali velký propad životní úrovně. Stát může důchodové spoření zatraktivnit formou daňových výhod.
1.2. Penzijní systémy ve vybraných zemích7 Ve světě jsou využívány různé přístupy k penzijním systémům, přesto důchodové systémy v mnoha zemích zažívají v posledních letech významné reformy týkající se prodlužování důchodového věku, změn ve způsobu výpočtu nároku na starobní důchod a dalších opatření vedoucích k úsporám v penzijních systémech. Všechny země čelí podobným problémům a to jak zajistit udržitelnost penzijního systému a zároveň jak zajistit občanům odpovídající příjem v penzi. Ve velkých průběžných systémech, zejména v kontinentální Evropě, jsou hlavním tématem otázky týkající se zajištění odpovídající životní úrovně ve stáří tak, aby náklady na důchodový systém nebyly pro příští generace příliš vysoké s ohledem na demografický vývoj. Státy s menšími státními systémy, jako jsou anglicky mluvící země, se snaží o zajištění životní úrovně ve stáří prostřednictvím rozšíření pokrytí soukromých důchodových systémů a zvyšováním jejich příspěvků. Jednotlivé země používají různé typy a kombinace penzijních schémat, které je možné rozdělit do základních kategorií podle systému výplaty starobního důchodu. Dávkově definovaný systém je založený na výpočtu starobní penze s ohledem na délku placení příspěvků a na individuálním příjmu jednotlivce. Příjem z tohoto systému je poskytován veřejným sektorem.
7
OECD: Pensions at a Glance 2013 - © OECD 2013 [online] [cit. 2015-04-10]. Dostupné: http://www.oecdilibrary.org/finance-and-investment/pensions-at-a-glance-2013_pension_glance-2013-en
17
V příspěvkově definovaných systémech jsou příspěvky účastníků investovány na kapitálových trzích a výše penze je tak závislá nejen na výši příspěvků, době hrazení, ale také na vývoji investice. Testované nebo cílené plány mají vyšší význam pro nižší příjmové skupiny obyvatelstva, kterým jsou vypláceny vyšší dávky, zatímco lépe ekonomicky postaveným jedincům jsou dávky redukovány. V těchto plánech závisí výše dávky také na příjmech z jiných zdrojů nebo na příjmu a majetku. Všechny země mají záchranné systémy tohoto typu, ale někdy se vztahují pouze na malé množství starých lidí, kteří měli mnohokrát přerušenou svou kariéru. Systém minimálního důchodu sdílí mnoho funkcí se systémem testovaných nebo cílených plánů, ale s tím rozdílem, že hodnota dávky je závislá pouze na důchodovém příjmu. V tomto systému není dávka ovlivněna jinými příjmy, např. z úspor. Základní schéma (Basic) je založeno na dávkách vyplácených plošně ve stejné výši, tj. každému starobnímu důchodci náleží penze v určené výši nebo je výše vypláceného důchodu závislá pouze na odpracovaných letech bez ohledu na výši příjmu jedince. Systém založený na bodech je postaven na principu bodového ohodnocení na základě výdělku pracovníka. Při nároku na starobní důchod se přidělené penzijní body sečtou a vynásobí se jimi hodnota stanoveného důchodu, tím jsou přidělené penzijní body zahrnuty do pravidelné výplaty důchodu. Fiktivní příspěvkové plány jsou založeny na individuálních účtech účastníků, které jsou vedeny pouze na knihách řídícího orgánu. Při odchodu do starobního důchodu je nahromaděný fiktivní kapitál převeden do penzijních dávek na základě průměrné délky života.
1.2.1. Dánsko Dánsko je podle agentury Mercer, která se zabývá hodnocením důchodových systémů, zemí s nejlepším penzijním systémem na světě za rok 2013. 8
8
Mercer (2013); Melbourn Mercer Global Pension Index; Australian Centre for Financial Studies; Melbourn. [online] [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://globalpensionindex.com/2013/melbourne-mercer-global-pensionindex-2013-report.pdf
18
V Dánsku je k dispozici veřejné základní schéma, ze kterého jsou vypláceny finanční prostředky nejvíce znevýhodněným penzistům. Zároveň také penzijní systém obsahuje schéma založené na individuálních příspěvcích a navíc je jeho součástí povinný zaměstnanecký program pokrývající asi 90 % zaměstnanců. Základní důchodový věk je v Dánsku 65 let, který bude postupně navyšován na hodnotu 67 let. Pobírání plné starobní penze z veřejného systému vyžaduje, aby jedinec bydlel v Dánsku minimálně 40 let. Zároveň musí být splněna podmínka hrazení příspěvků do systému po celou dobu produktivní fáze života. Tento systém (ATP) byl v Dánsku zaveden v roce 1964. Základní důchod Základní důchod odpovídá asi 17 % průměrné mzdy, tj. 68 556 DKK. Zároveň je zde začleněn individuální test příjmů jednotlivce, který redukuje základní důchod v případě příjmu přesahující zhruba 75 % průměrné mzdy. Příjem přesahující tuto hranici je snížen o 30 %. Cílený důchod Plná penze z cíleného důchodu dosahuje výše 71 196 DKK ročně pro jednotlivce nebo 34 416 DKK v případě páru. Konkrétní částky jsou testovány proti všem zdrojům osobního příjmu (včetně ATP a zaměstnaneckých fondů). Je-li osobní příjem domácnosti vyšší než 64 300 DKK, je cílený důchod snížen o 30,9 % z přebytku příjmu jednotlivce. Osobní příjem domácností párů je kalkulován na příjem převyšující 128 900 DKK ve výši 16 %. Starobní důchod vyplácený z veřejného systému dosahuje výše 11 200 DKK. Veřejné starobní důchody jsou každoročně upravovány v závislosti na průměrné mzdě. Dánsko motivuje zaměstnance k pozdějšímu odchodu do starobního důchodu speciálním odpočtem, kdy si každý pracující důchodce může odečíst ze svých příjmů až 30 000 DKK ročně při výpočtu základního a cíleného důchodu. Zaměstnanecké fondy Zaměstnanecké fondy jsou plně příspěvkově definované a jsou povinně sjednávány na základě kolektivní smlouvy. Pokrytí systému je téměř celoplošné a příspěvky se pohybují mezi 9 % - 17 % z příjmu. Předpokládaný výnos dosahuje 1,5 % z příspěvků. Fondy pracují
19
také s podílem na zisku a s úmrtností v daném fondu. Od roku 2000 musí být pro výpočet důchodu použity unisex úmrtnostní tabulky. ATP (the Danish Labour Market Supplementary Pension) ATP je zákonné, plně fondové, kolektivní pojištění založené na příspěvkově definovaném financování. Důchod je poskytován od důchodového věku 65 let ve formě doživotní penze a paušální pozůstalostní penzí pro závislé osoby v případě smrti jednotlivce. ATP zahrnuje všechny zaměstnance a téměř všechny příjemce sociálního zabezpečení. Dobrovolný je pouze pro osoby samostatně výdělečně činné. Tímto systémem je kryta téměř celá populace a blíží se absolutní univerzálnosti. Příspěvkem je pevná částka, která se liší pouze podle počtu odpracovaných hodin. Zaměstnanec i zaměstnavatel přispívají z této částky pevně stanoveným poměrem, kdy na příspěvek zaměstnavatele připadají 2/3 a na příspěvek zaměstnance připadá 1/3. Za posledních dvacet let byl příspěvek zvyšován víceméně v souladu s průměrnou mzdou. Starobní důchod je valorizován směrem k růstu cen a je navýšen formou bonusových příspěvků. Nový důchodový systém z roku 2008 opustil věkově diferencované garanční a bonusové fondy a zavedl jednotné schéma, kdy 80 % všech příspěvků je zahrnuto do garančního fondu a 20 % do bonusového fondu.
Základní údaje
Dánsko
OECD
USD
69 400
42 700
DKK
392 500
241 600
Stání výdaje
v % HDP
6,1
7,8
Délka života
při narození
79,3
79,9
ve věku 65 let
18,4
19,1
Populace 65+
% k pracujícím
29,9
25,5
Náhradový poměr
hrubý v %
78,5
54,4 /53,7
čistý v %
77,4
65,8/65
základní
67
Průměrná mzda
Důchodový věk
20
1.2.2. Holandsko Holandský důchodový systém je postavený na dvou hlavních vrstvách sestávajících se z paušálního veřejného systému a příjmů souvisejících s profesními plány. Přestože zaměstnavatelé nemají žádnou zákonnou povinnost nabídnout svým zaměstnancům penzijní fondy, oborové smlouvy znamenají, že se zaměstnaneckých penzijních fondů účastní 91 % zaměstnanců. Základní starobní důchod se vyplácí od 65 let a také v profesních plánech je nejčastější věk odchodu do penze stanoven na 65 let. Tato hranice se bude postupně prodlužovat do věku 67 let. Základní důchod Hrubý důchod pro jednu osobu dosahuje částky 13 713 EUR ročně nebo 30 % průměrného výdělku. Pro páry činil roční důchod 19 130 EUR. Výše důchodu je spojena s čistou minimální mzdou, která je dvakrát ročně valorizována. Na základní důchod připadají 2 % za každý rok, kdy pracovník v zemi žije nebo pracuje. K dispozici je zde také systém sociální pomoci pro starší lidi a jeho hodnota je nastavena do čistého základního důchodu. Profesní plány Nizozemí má také soukromý penzijní systém s širokým pokrytím, který se na začátku roku 2012 skládal ze 4 544 penzijních fondů. Na konci roku 2012 bylo 74 oborových penzijních fondů. Za určitých okolností se mohou holandské společnosti odhlásit z těchto penzijních fondů a to v případě, že nabízejí svůj vlastní srovnatelný program. Dále zde můžeme nalézt 327 profesních plánů založených jedním zaměstnavatelem a zároveň 40 818 především menších
zaměstnavatelů,
kteří
nabízejí
profesní
plány
prostřednictvím
systémů
provozovaných pojišťovnami. Přibližně 93 % zaměstnanců je zahrnuto do dávkově definovaných systémů, ostatní zaměstnanci mají příspěvkově definované plány. Pro téměř 98 % účastníků dávkově definovaného penzijního plánu je výdělek měřen na bázi celoživotního průměrného výdělku a pro méně než 1 % účastníků je výdělek stanoven poslední mzdou. Pro zbývající zaměstnance je možná kombinace obou přístupů a to v 1 % nebo v méně než 1 % je penze stanovena fixním důchodem.
21
Většina systémů počítající s poslední mzdou je nastavena na 1,75 % z těchto příjmů za každý rok trvání pracovního poměru, z čeho vyplývá náhradový poměr ve výši 70 % po 40-leté kariéře. Při použití metody průměrného příjmu se sazba pohybuje mezi 1,75 % a 2,25 % za každý rok práce. Téměř 55 % vyplácených důchodů je valorizováno na základě růstu mezd v příslušném oboru, 42 % důchodů je indexováno na základě růstu cen a ve 3 % případů se jedná o kombinaci obou možností. Nároky na důchod jsou plně převoditelné v případě, že dochází ke změně zaměstnavatele. Penzijní plány jsou integrovány s veřejným penzijním systémem a současná daňová pravidla umožňují výplatu důchodu ze státního i soukromého systému ve výši 100 % z poslední mzdy a při odchodu do penze v 65 letech.
Základní údaje
Holandsko
OECD
USD
61 200
42 700
EUR
46 400
32 400
Stání výdaje
v % HDP
5,1
7,8
Délka života
při narození
80,9
79,9
ve věku 65 let
19,2
19,1
Populace 65+
% k pracujícím
27,3
25,5
Náhradový poměr
hrubý v %
90,7
54,4 /53,7
čistý v %
101,1
65,8/65
základní
67
Průměrná mzda
Důchodový věk
1.2.3. Slovensko Veřejný penzijní systém Slovenska je založený na příjmu a je v celé řadě nastavení podobný bodovému schématu, které závisí na výši příjmu vzhledem k průměrné mzdě. Nízkopříjmová skupina obyvatelstva je chráněna minimální výší příjmů, ze které je starobní důchod vypočítán. Všichni důchodci mohou žádat o sociální pomoc.
22
Pro nárok na starobní důchod musí být splněna podmínka 15-leté účasti na důchodovém pojištění. Základní věk potřebný pro odchod do starobního důchodu je nastaven na 62 let a bude postupně prodlužován na 67 let pro muže i ženy. Důchod dle příjmu (bodový důchod) Účastníci penzijního schématu dostávají za své příspěvky přidělené důchodové body, které jsou vypočteny jako poměr individuálních příjmů a průměrného příjmu celého hospodářství. Nicméně je zde zakomponován solidární prvek v podobě snížení průměrného penzijního bodu vyššího než 1,25 a zvýšení penzijního bodu, který je nižší než 1. Koeficient pro snížení bude redukován z 84 % na 60 % a zároveň koeficient pro navýšení se bude postupně měnit z 16 % na 22 %. Nárok na starobní důchod je součtem důchodových bodů v ekonomicky aktivní fázi jedince násobeného hodnotou penzijního bodu. Hodnota penzijního bodu je stanovena v závislosti na průměrné mzdě. K dispozici je strop příjmů, od kterého nejsou hrazeny příspěvky, tato hranice je nastavena na pětinásobek průměrné mzdy. Vyplácené důchody jsou indexovány v závislosti na růstu průměrné mzdy a na růstu cenové hladiny. Tato valorizace dozná postupné změny a v budoucnosti bude závislá pouze na vývoji spotřebitelských cen domácností. Pracovníci, kteří jsou účastníky pouze veřejného důchodového systému, mají možnost získat druhou část starobní penze ze životního pojištění nebo z kombinace životního pojištění a penzijních společností. Minimální důchod Slovenská republika nemá stanovený žádný minimální důchod, ale má nastavený minimální vyměřovací základ pro důchodové účely, který je na úrovni minimální mzdy. Minimální mzda je nastavena zhruba na 41 % průměrné mzdy. Dobrovolný příspěvkově definovaný systém Od roku 2012 je výše příspěvků nastavena na hodnotu 4 % z příjmů, ale postupně by tato sazba měla vzrůst až na 6 %. Účast byla nastavena jako povinná pro všechny pracovníky, kteří zahájili svůj ekonomicky aktivní život poprvé nejdříve v lednu 2005. Ostatní měli možnost volby, zda se k tomuto schématu připojí, nebo jestli zůstanou pouze ve veřejném
23
systému. Od ledna 2013 je vstup do tohoto systému dobrovolný a je možný pouze před dosažením věku 35 let.
Základní údaje
Slovensko
OECD
USD
12 900
42 700
EUR
9 800
32 400
Stání výdaje
v % HDP
7
7,8
Délka života
při narození
75,3
79,9
ve věku 65 let
15,9
19,1
Populace 65+
% k pracujícím
19,2
25,5
Náhradový poměr
hrubý v %
65,9
54,4 /53,7
Čistý
85,4
65,8/65
základní
67
Průměrná mzda
Důchodový věk
1.2.4. Maďarsko Maďarský důchodový systém je povinný, dávkově definovaný PAYG systém založený na výdělcích s kombinací minimálního důchodu. Základní věk pro odchod do starobního důchodu se postupně prodlužuje na 65 let. Podmínkou pro získání důchodu založeného na příjmech jedince i minimálního důchodu je nutné účastnit se penzijního pojištění po dobu 20 let. Pokud je tato doba minimálně 15 let, je možné získat částečný důchod. V roce 2012 proběhla reforma povinného důchodového systému a touto reformou byla také zrušena možnost předčasného odchodu do starobního důchodu. Důchod v závislosti na příjmu
24
Veřejný důchodový systém je povinný, dávkově definovaný, kde se starobní penze vypočítá jako 30 % průměrného výdělku za prvních deset let pokrytí. Za každý další rok mezi 11-25 lety dochází ke zvýšení penze o 2 %, za roky 26-36 náleží jednotlivci sazba zvýšená o další 1 %, za roky 36-40 pak další navýšení o 1,5 % a při pojištění nad 40 let náleží občanům za každý rok sazba navýšená o další 2 %. Od ledna 2012 dochází k navýšení penzí na základě inflace a zvyšování spotřebitelských cen. Minimální důchod Minimální důchod je nastaven na hranici asi 12 % průměrné mzdy. Rozhodnutí o zvýšení této částky je v kompetenci vlády a od roku 2009 je minimální důchod na stejné neměnné výši. Zrušení povinného penzijního fondu V období od 1. 11. 2010 do 31. 12. 2011 byly pozastaveny všechny platby, které byly směřovány do povinného penzijního fondu, a veškeré příspěvky byly přesměrovány do veřejného penzijního systému. Členové povinného fondu se museli do 31. 1. 2011 rozhodnout, zda zůstanou v tomto schématu, nebo jestli se vrátí do veřejného penzijního systému. Před zrušením se tohoto pilíře účastnilo více než 70 % ekonomicky aktivních obyvatel. Po jeho zrušení se pro variantu setrvání v tomto schématu rozhodlo pouze asi 3 % jednotlivců. Veškeré příspěvky na sociální zabezpečení (zaměstnanců i zaměstnavatelů) jsou od 31. 12. 2011 hrazeny na fond penzijního připojištění. Členové soukromých penzijních fondů měli možnost dobrovolných příspěvků na své osobní účty.
Maďarsko
OECD
USD
12 500
42 700
HUF (mil)
2,75
9,43
Stání výdaje
v % HDP
9,9
7,8
Délka života
při narození
74,5
79,9
ve věku 65 let
16,1
19,1
Základní údaje Průměrná mzda
25
Populace 65+
% k pracujícím
27,2
25,5
Náhradový poměr
hrubý v %
73,6
54,4 /53,7
čistý
95,2
65,8/65
Důchodový věk
v%
základní
65
1.2.5. Polsko Nový systém je založený na národních fondech a lidé mladší 30 let se musí podílet na fondovém systému. Obyvatelé 30 – 50 let si mohli dobrovolně zvolit vstup do fondového systému, ale tento krok byl poté již neodvolatelný. Důchodový věk je stanoven na 65 let pro muže a 60 let pro ženy, ale v Polsku je plánovaný postupný růst důchodového věku pro obě pohlaví na 67 let. Pro minimální penzi jsou nezbytné příspěvky za dobu 25 let, resp. 20 let v případě žen. Důchod v závislosti na příjmu Příspěvek ve výši 12,22 % z příjmů, v případě osob, které si nemohou zvolit fondový systém je sazba nastavena na hodnotu 19,52 %, jsou připsány na fiktivní účty jednotlivců. Nominální úroková míra byla stanovena na 100 % růstu mezd a platů a zároveň nejméně ve výši dosažené inflace. Při odchodu do starobního důchodu je naakumulovaný fiktivní kapitál rozdělen na „g-hodnotu“ tak, aby bylo možné vypočítat výši penze. G-hodnota se rovná průměrné délce života v důchodu a je stanovena z úmrtnostních tabulek statistického úřadu. V systému je stanoven strop příspěvků i výše důchodu na hodnotu 2,5 násobku průměrné měsíční mzdy pro daný rok. Důchodové dávky jsou pravidelně valorizovány tak, aby v nich byla zohledněna inflace. Minimální důchod Polsko má zavedený minimální důchod v rámci systému PAYG, který činí asi 25 % průměrné mzdy. V roce 2013 byl minimální důchod stanoven na 831,15 PLN. V novém penzijním systému je zaručený minimální důchod, který je financován ze státního rozpočtu, za předpokladu, že celkové příjmy z povinného penzijního systému jsou nižší než stanovené minimum.
26
Příspěvkově definovaný systém Účastníci, kteří se dobrovolně nebo povinně účastní fondového systému, odvádějí asi 7,3 % z celkového příspěvku do fondového schématu. Zákon o důchodech předpokládá použití unisex úmrtnostních tabulek pro stanovení věku odchodu do starobního důchodu, nejdříve však v 65 letech pro obě pohlaví. Od roku 2011 došlo ke snížení příspěvku ze 7,3 % na 2,3 % a zbývajících 5 % je uloženo na speciálním individuálním penzijním podúčtu. Podíl příspěvků přidělených na podúčty do fondů sociálního zabezpečení a fondového systému dozná změny a v roce 2017 dosáhne hodnoty 3,8 %, resp. 3,5 % do fondového systému.
Základní údaje
Polsko
OECD
USD
12 600
42 700
PLN
38 900
132 100
Stání výdaje
v % HDP
11,8
7,8
Délka života
při narození
76,3
79,9
ve věku 65 let
17,1
19,1
Populace 65+
% k pracujícím
21,6
25,5
Náhradový poměr
hrubý v %
48,8
54,4 /53,7
čistý v %
59,5
65,8/65
základní
67
Průměrná mzda
Důchodový věk
1.2.6. Nastavení penzijních systému ve světě Základním bodem pro boj s chudobou ve stáří je zajištění pokrytí všech pracovníků prostřednictvím jednoho nebo více penzijních schémat. Země mají povinné veřejné nebo soukromé penzijní plány, tak aby bylo zasaženo co největší množství zaměstnanců. Mnoho zemí má zavedené programy na podporu účasti v zaměstnaneckých nebo dobrovolných penzijních připojištěních. Výše příspěvku v jednotlivých vybraných zemích, který je odváděn zaměstnancem a zaměstnavatelem do veřejného důchodového systému je uveden v následující tabulce.
27
Tabulka 1
Příspěvky do veřejného penzijního systému Pension contribution rate
Austria Belgium Canada Chile Czech Republic Estonia Finland France Germany Greece Hungary Israel Italy Japan Korea Luxembourg Netherlands Poland Slovak Republic Slovenia Spain Sweden Switzerland Turkey United States OECD34 EU27
1994 22,8 16,4 5,2
1999 22,8 16,4 7,0
26,9
26,0
18,6 21,5 19,2 20,0 30,5
21,5 16,7 19,7 20,0 30,0
28,3 16,5 6,0 16,0 17,9
32,7 17,4 9,0 16,0 17,9 19,5
28,5
27,5
29,3 19,1 9,8 20,0 12,4 19,2
28,3 15,1 9,8 20,0 12,4 19,3
2004 22,8 16,4 9,9 29,8 28,0 35,0 21,4 16,7 19,5 20,0 26,5 6,1 32,7 13,9 9,0 16,0 17,9 19,5
(per cent of gross earnings) Employee 2012 2009 2012 22,8 22,8 10,3 16,4 16,4 7,5 9,9 9,9 5,0 29,8 29,8 28,8 28,0 28,0 6,5 22,0 22,0 2,0 21,6 22,8 5,2 16,7 16,7 6,8 19,9 19,6 9,8 20,0 20,0 6,7 33,5 34,0 10,0 6,9 6,9 3,9 32,7 33,0 9,2 15,7 16,8 8,4 9,0 9,0 4,5 16,0 16,0 8,0 17,9 17,9 17,9 19,5 19,5 9,8
26,0 24,4 28,3 18,9 9,8 20,0 12,4 20,0 23,8
18,0 24,4 28,3 18,9 9,8 20,0 12,4 19,6 22,5
18,0 24,4 28,3 18,4 9,8 20,0 10,4 19,6 22,6
Employer 2012
4,0 15,5 4,7 7,0 4,9 9,0 4,2 8,4 8,0
12,6 8,9 5,0 1,0 21,5 20,0 17,7 9,9 9,8 13,3 24,0 3,1 23,8 8,4 4,5 8,0 0 9,8 14,0 8,9 23,6 11,4 4,9 11,0 6,2 11,2 14,6
Zdroj: OECD: Pensions at a Glance 2013 - © OECD 2013[online] [cit. 2015-04-10]. 9
Průměrný příspěvek do státního penzijního systému se v evropských zemích nachází na hodnotě 22,6 % z hrubého příjmu, přičemž zaměstnanec hradí průměrně z této částky 8 % a zaměstnavatel 14, 6 %. Přiměřenost penze je dalším z bodů, kterými se zabývají vlády jednotlivých zemí. Přiměřenosti důchodového příjmu lze dosáhnout adresním důchodovým příjmem, redistribucí
9
Dostupné: http://www.oecd-ilibrary.org/finance-and-investment/pensions-at-a-glance-2013_pension_glance-
2013-en
28
nebo kombinací obou přístupů. Soukromé penze hrají stále důležitější roli v zajištění příjmů na stáří. Hrubý náhradový poměr, tj. poměr průměrné hrubé mzdy k průměrnému důchodu, se v případě veřejného systému v zemích OECD nachází na hranici 41 %, při započítání soukromého povinného schématu je hrubý náhradový poměr 54 %. Pokud připočítáme také dobrovolné soukromé systémy, dosáhneme hrubým náhradovým poměrem na hranici 68 %. Hrubý náhradový poměr podle příjmů v jednotlivých zemích uvádí následující obrázek. Obrázek 2
Hrubý náhradový poměr
Zdroj: OECD: Pensions at a Glance 2013 - © OECD 2013[online] [cit. 2015-04-10].10
Podobná situace je i v případě čistého náhradového poměru, který vykazuje v případě veřejných systémů průměrnou úroveň 49 %, při zahrnutí povinných soukromých schémat 64 % a včetně dobrovolných systémů již dosahuje průměrně na hodnotu 79 % průměrného příjmu.
10
Dostupné: http://www.oecd-ilibrary.org/finance-and-investment/pensions-at-a-glance-2013_pension_glance-
2013-en
29
Prodloužení ekonomicky aktivního života je možnost jak dosáhnout vyšších nároků na důchod a zlepšit přiměřenost jednotlivé penze. Tohoto cíle lze dosáhnout prodloužením věku potřebného pro odchod do starobního důchodu, poskytování finančních pobídek za práci v důchodovém věku a omezení nebo vyloučení možnosti předčasného důchodu. Ve světě se lze setkat s různě nastavenými limity pro odchod do penze, nejčastěji je však hranice nastavena na věk 65 let, popř. 67 let. Tuto hranici přesahují z vybraných zemí pouze Anglie s 68 roky a Česká republika, která má v současnosti nastaveno postupné zvyšování důchodového věku bez omezení. V níže uvedeném schématu jsou uvedeny základní důchodové věky v jednotlivých vybraných zemích v závislosti na důchodovém systému platném v roce 2013.
Základní důchodový věk
Země
Systém
Systém
Základní důchodový věk
Základní důchodový věk
Věk odchodu do starobního důchodu ve vybraných zemích Země
Systém
Tabulka 2 Země
Anglie
Basic/DB
68
Island
Basic/T
67
Polsko
NDC/DC
67
Austrálie
T
67
DB(Occ)
67
Portugalsko
DB
65
DC
67
Itálie
NDC
67
Rakousko
DB
65
Belgie
DB
65
Izrael
Basic/T
67/64
Řecko
DB
67
Chile
Basic/T
65
DC
67
Slovensko
Points
67
DC
65/60
Japonsko
Basic/DB
65
DC
67
Česká republika
DB
69
Korea
DB
65
Slovinsko
DB
65
Dánsko
Basic/T
67
Kanada
Basic/T
67
Španělsko
DB
67
DC
67
DB
65
Švédsko
Min
65
Points
65
Lucembursko
DB
65
NDC
65
DC
65
Mexiko
Min
65
DC
65
Holandsko
Basic
67
DC
65
DB
65/64
Finsko
Min
65
Maďarsko
DB
65
DB(Occ)
65/64
DB
65
Německo
Points
67
DB
65
Estonsko
30
Švýcarsko
Turecko
Francie
Irsko
DB
67
Nový Zéland
Basic
65
DB(Occ)
67
Norsko
Min
67
Basic/T
68
NDC/DC
67
USA
DB
67
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat OECD11
1.3. Historický vývoj sociálního zabezpečení v České republice Historie sociálního zabezpečení sahá v České republice již do roku 1771 a 1781, kdy bylo zákonem zavedeno doživotní vyplácení penzí vybraným důstojníkům císařské armády a státním úředníkům. Později byla stanovena pravidla pro výplatu penzí státním zaměstnancům. Od té doby rostl nejen počet příjemců dávek, ale rozšiřovalo se i množství druhů vyplácených dávek. Postupně došlo k rozšíření o výplaty dávek v nemoci, při invaliditě nebo dávky pro pozůstalé. Rakousko-Uhersko přijalo v roce 1887 zákon o povinném úrazovém pojištění a v roce 1888 pak zákon o povinném nemocenském pojištění dělníků a nižších úředníků. Od počátku 20. století bylo přiznáno starobní pojištění úředníkům pracujícím v soukromém sektoru a příslušníkům svobodných povolání.12 I v meziválečném období probíhaly významné změny v oblasti sociálního zabezpečení. V roce 1924 byl vyhlášen zákon o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. V té době se jednalo o velmi pokrokový právní předpis, který zavedl pojištění dělnických profesí pro případ invalidity a stáří. Pojištění se vztahovalo na pracovníky, kteří na území Československé republiky vykonávali práce nebo služby na základě pracovního, služebního nebo učňovského poměru a zároveň je nevykonávali příležitostně nebo jako vedlejší zaměstnání. V té době měl každý svůj pojišťovací průkaz a své číslo. Pojistné hradili pojištěnci podle jedné z deseti tříd, do kterých byli zařazeni na základě výše své mzdy. Lidé zařazení do jedné třídy hradili jednotné pojistné a zároveň pobírali jednotný důchod. Starobní
11
Basic – základní schéma, T – testované nebo cílené, DB – dávkově definovaný důchodový systém, DC – příspěvkově definovaný důchodový systém, Min. – minimální důchod, NDC – fiktivní příspěvkové plány, Occ – profesní plány. Pokud je u věku rozdílný důchodový věk pro muže a ženu je uveden M/Ž. 12
POTŮČEK, M.: Sociální politika. První vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. ISBN 0-85850-01-
X.
31
důchod náležel pojištěnci bez rozdílu pohlaví po dovršení 65 let, pokud opustil zaměstnání nebo jeho výdělek poklesl alespoň o polovinu mzdy zdravého zaměstnance a po uplynutí čekací doby, která byla stanovena na 150 příspěvkových týdnů. Zákon z roku 1948 zrušil všechny předchozí zákony v této oblasti a mělo docházet k rozšiřování, zdokonalování a rozvoji dávkové soustavy. V další fázi vývoje se mělo národní pojištění stát obecným pro všechny občany při co nejširším rozsahu sociálních událostí a při co nejvhodnějším způsobu zabezpečení. Zákonem z roku 1951 bylo nemocenské pojištění odděleno od důchodového pojištění, byl zrušen fondový způsob hospodaření a prostředky začaly být vypláceny přes Státní úřad důchodového zabezpečení. Později převzal vyplácení důchodů Státní úřad sociálního zabezpečení a v roce 1967 pak Úřad důchodového zabezpečení v Praze.13 Reformou důchodového pojištění v roce 1957 došlo ke snížení věkových hranic při odchodu do důchodu a vyplácení dávek bylo více navázáno na výši platu, délku zaměstnání a kategorii povolání.14 Tento zákon porušil princip jednotnosti při výplatě dávek tím, že rozdělil pracovníky do tří kategorií a stanovil výhodnější podmínky pro přiznání dávek preferovaným kategoriím. Zákon č. 101 z roku 1964 zavedl progresivní zdanění důchodů a tím silně oslabil princip zásluhovosti a zavedl tak další deformaci důchodového systému. V roce 1975 byl opět posílen princip zásluhovosti tím, že tato deformace byla zrušena. Zároveň bylo sjednoceno důchodové zabezpečení zaměstnanců a rolníků. Poslední předrevoluční úprava systému proběhla v roce 1988.15 Po listopadu 1989 si nové společenské a ekonomické podmínky vyžádaly i změny v sociálním zabezpečení.
Zákon z roku 1990 změnil působnost orgánů České republiky v sociálním
zabezpečení. To umožnilo vznik nové soustavy orgánů státní správy působící v oblasti
13
ČSSZ: 80 let sociálního pojištění; [online] [cit. 2015-03-04]; dostupné: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/5572A3BE-22CD-46D3-A31F-2BA0076C1C63/0/publikace_80letSP.pdf
14
POTŮČEK, M.: Sociální politika. První vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. ISBN 0-85850-01-
X. 15
KREBS, V. a kol.: Sociální politika. Čtvrté, přepracované a aktualizované vydání. Praha: ASPI a.s, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1
32
sociálního zabezpečení – České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která převzala rozsáhlou databázi svých předchůdců.16 Během 90. let docházelo k postupnému odstraňování diskriminace a zvýhodnění určitých skupin obyvatelstva, které bylo zakomponováno ve starém důchodovém systému. V roce 1994 byl přijat zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a v následujícím roce byl zahájen proces postupného zvyšování věkových hranic potřebných pro odchod do starobního důchodu. Cílem těchto kroků bylo snížení nadměrné štědrosti důchodového systému a zároveň snaha o snížení hrozící finanční nerovnováhy. Od roku 1997 je omezen zápočet některých náhradních dob na 80 %. Větší změny nastaly v důchodovém systému v roce 2003, kdy došlo k rozhodnutí o dalším zvyšování důchodového věku, k omezení možnosti předčasného odchodu do starobního důchodu, omezení zápočtu doby studia na 80 % a zvýšení sazby pojistného na důchodové pojištění z 26 % na 28 % při současném snížení sazby pro příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Celkové zatížení pracujících se tak nezměnilo. Od roku 2010 byla zrušena doba studia jako náhradní doby, bylo schváleno další prodlužování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu a postupné prodlužování doby potřebné pro vznik nároku na starobní důchod. V roce 2011 byla schválena tzv. malá důchodová reforma, která přinesla zrychlené sjednocování důchodového věku pro muže a ženy, změny v redukčních hranicích a sazbách zápočtu, postupné prodlužování doby pojištění pro zjištění osobního vyměřovacího základu až na základ celoživotní. Od 1. 1. 2013 byl zaveden II. pilíř a zároveň byl přijat zákon o doplňkovém penzijním spoření. O důchodové reformě je blíže pojednáno ve 3. kapitole.
1.4. Důchodový systém v ČR v roce 2012 Důchodový systém v této době fungoval na dvou pilířích, z nichž první byl povinný, státem garantovaný a založený na průběžném financování. Druhý, resp. třetí pilíř byl dobrovolný ve formě penzijního připojištění.
16
ČSSZ: 80 let sociálního pojištění; [online] [cit. 2015-03-04]; dostupné: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/5572A3BE-22CD-46D3-A31F-2BA0076C1C63/0/publikace_80letSP.pdf
33
1.4.1. Pilíř I Státní důchod představoval v roce 2012 hlavní zdroj příjmů většiny starobních důchodců. V tomto roce dosahoval průměrný důchod hodnoty 10 552 Kč a průměrná mzda se pohybovala na úrovni 24 320 Kč, tzn. že hrubý náhradový poměr důchodu k průměrnému výdělku činil 50,2 %17. Česká správa sociální zabezpečení v roce 2012 vyplácela dávky více než 2,3 milionu starobních důchodců.18 První pilíř byl systémem s průběžným financováním, kdy Česká správa sociálního zabezpečení ročně vybrala cca 300 mld. Kč na odvedeném pojistném. Odvody do prvního pilíře tvořily 28 % hrubé mzdy zaměstnanců, kdy 6,5 % bylo strháváno zaměstnanci, a 21,5 % z hrubých mezd zaměstnanců odváděl zaměstnavatel.19 Takto vybrané pojistné bylo průběžně přerozděleno mezi populaci, která již nebyla vlivem věku ekonomicky aktivní. Tento systém je založen na principu solidarity ekonomicky aktivní části populace s populací v postproduktivní fázi. Každý účastník důchodového systému má garanci státu, že bude po splnění podmínek a dosažení důchodového věku dostávat penzi z I. pilíře. To sebou přináší otázku o dlouhodobé udržitelnosti tohoto pilíře v návaznosti na demografický vývoj, tj. stárnutí populace. Této tématice se podrobněji věnuji v kapitole 2. 1.4.1.1.
Podmínky pro přiznání starobního důchodu
Nárok na starobní důchod vznikl v roce 2012 po dosažení důchodového věku a potřebné doby pojištění, která se skládala z doby účasti na pojištění a náhradních dob pojištění. Potřebná doba účasti na pojištění se odvíjí od roku, ve kterém daná osoba dosáhla důchodového věku. V roce 2012 tato doba činila 28 let.20 Náhradní doba pojištění je období, za které se neodvádí pojistné, ale které se za určitých podmínek započítává do potřebné doby pojištění. Jedná se
17
Důchodová reforma: Průměrná mzda v ČR: 24 320 korun. Průměrná penze? 10 550 korun. [online] [cit. 201503-04]Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/aktuality/prumerna-mzda-v-cr-24-320-korun-prumernapenze-10-550-korun/
18
Ministerstvo práce a sociálních http://www.mpsv.cz/cs/12950
věcí:
Důchody
19
[online]
[cit.
2015-03-04].
Dostupné
Finance.cz: Sociální pojištění zaměstnanců [online] [cit. 2015-03-04]. Dostupné http://www.finance.cz/dane-a-mzda/mzda/odvody-socialniho-a-zdravotniho-pojisteni/zamestanec-socialnipojisteni/ 20
z:
z:
ČSSZ: Starobní důchody [online] [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodovepojisteni/davky/starobni-duchody.htm
34
například o dobu pobírání dávek při dočasné pracovní neschopnosti, o dobu pečování o dítě do 4 let apod. Úplný výčet náhradních dob je uveden na stránkách České správy sociálního zabezpečení a v zákoně č. 155/1995.21 Pro stanovení důchodového věku platila tato pravidla: • Pojištěnci narození před rokem 1936 – muži získávají nárok na starobní důchod ve věku 60 let, ženy ve věku 53 – 57 podle množství vychovaných dětí. • Pojištěnci narození v letech 1936 – 1977 – u této věkové kategorie dochází k postupnému narůstání věku potřebného pro přiznání nároku na starobní důchod, konkrétní věkové hranice jsou uvedeny v příloze 1. • Pojištěnci narození po roce 1977 - důchodový věk se stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Zvyšování důchodového věku je známá a hojně používaná metoda při úpravě důchodového systému. Tímto způsobem se často řeší problémy důchodových systémů související s demografickým rizikem, tj. se stárnutím obyvatelstva. Zvýšením věkové hranice potřebné pro přiznání starobního důchodu dojde k prodloužení ekonomicky aktivní doby jedince, a tím také k delšímu období hrazení příspěvků do důchodového systému. 1.4.1.2.
Výpočet důchodu
V rámci prvního pilíře se uplatňoval dávkově definovaný systém výplaty důchodů, který se skládal ze základní a procentní výměry. Základní výměra v roce 2012 byla pro všechny důchody stanovena ve výši 9 % z průměrné mzdy, tj. 2 270 Kč. Procentní výměra byla stanovena na základě výpočtového základu při použití redukčních hranic a počtu odpracovaných let. Nastavení redukčních hranic v roce 2012: • Do částky první redukční hranice ve výši 11 061 Kč se osobní vyměřovací základ započítával ze 100 %.
21
ČSSZ: Náhradní doba pojištění [online] [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodovepojisteni/ucast-na-pojisteni/nahradni-doba-pojisteni.htm
35
• Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice ve výši 29 195 Kč se osobní vyměřovací základ započítával z 28 %. • Z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice ve výši 100 548 Kč se osobní vyměřovací základ započítával z 16 %. • Nad třetí redukční hranici (100 548 Kč) se osobní vyměřovací základ započítává z 8 %.22 Při výpočtu starobního důchodu je základním vstupním parametrem vyměřovací základ. Pro účely vyměřovacího základu se pro odchody do důchodu od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 započítávaly pouze průměrné výdělky v letech 1986 – 2011, které se násobily příslušným koeficientem nárůstu. Výsledné hodnoty jednotlivých let po součtu představovaly osobní vyměřovací základ. Koeficient nárůstu byl stanoven pro každý rok odlišně a jejich konkrétní hodnoty jsou uvedeny v příloze 2. Výpočtový základ se stanovil na základě výše vyměřovacího základu při použití výše uvedených redukčních hranic. Procentní výměra byla stanovena na hodnotu 1,5 % a vypočítala se ze součinu výpočtového základu a počtu odpracovaných let. Minimální výše procentní výměry byla stanovena na částku 770 Kč, ale mohla být dále ještě upravena v závislosti na dřívějším nebo pozdějším odchodu do starobního důchodu.23
1.4.2. Pilíř III Druhý, resp. třetí pilíř tvořilo v roce 2012 dobrovolné penzijní připojištění se státní podporou. Smlouva se uzavírala do 60 let, ale po uplynutí 15 let bylo možné požádat o výplatu výsluhové penze a vybrat tak polovinu naspořené částky včetně státních příspěvků. Předčasné ukončení smlouvy, tzv. odbytné, bylo možné již po 1 roce trvání. Při uzavření penzijního
22
Finance.cz: Výpočet důchodu v letech 2013 až 2015 [online] [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/341056-vypocet-duchodu-v-letech-2013-az-2015/
23
Výpočet.cz: Popis výpočtu důchodu [online] [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.vypocet.cz/popisvypoctu-duchodu/
36
připojištění garantovaly penzijní společnosti zachování vložených příspěvků účastníků.24 To na jedné straně dávalo účastníkům tohoto pilíře jistotu, že nemohou dosáhnout záporného zisku, ale na druhé straně byly penzijní společnosti nuceny investovat finanční prostředky velmi opatrně. Z tohoto důvodu bylo dosahováno pouze nízkého zhodnocení. Výše zhodnocení příspěvků, kterého v tomto roce dosáhly jednotlivé penzijní společnosti je uvedeno v tabulce 2. Tabulka 3
Zhodnocení penzijních fondů v letech 2010 - 2012
Název penzijního fondu
2010
2011
2012
AEGON Penzijní fond, a.s.
2,11
1,6
2,21
Allianz penzijní fond, a.s.
3,0
2,69
1,85
AXA penzijní fond, a.s.
1,47
1,47
1,23
ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s.
1,49
1,71
1,84
Generali penzijní fond, a.s.
2,1
0,3
1,2
ING Penzijní fond, a.s.
2,1
2,1
1,75
Penzijní fond České pojišťovny, a.s.
2,0
1,5
2,2
Penzijní fond České spořitelny, a.s.
2,34
2,07
1,63
Penzijní fond Komerční banky, a.s.
2,23
2,0
1,58
Zdroj: Opojištění [online] [cit. 2015-03-09]25
Pokud vezmeme v úvahu výši inflace, která v roce 2012 dosáhla průměrné roční hodnoty 3,326, dojdeme k závěru, že žádná penzijní společnost nedosáhla zhodnocení, které by bylo alespoň ve výši inflace. Rok 2012 byl poznamenán očekávanou změnou podmínek penzijního připojištění, kdy penzijní připojištění podle starých podmínek bylo možné sjednat do 30. 11. 2012. Ke konci roku 2012 dosáhl počet penzijně připojištěných více než 5 150 000 osob a průměrný příspěvek jednotlivců dosahoval částky 565 Kč měsíčně. Zároveň v tomto roce vzrostl i počet
24
Penzijní společnost České pojišťovny: Rozdíly mezi starým a novým penzijním připojištěním [online] [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/vse-o-penzich/klient/rozdily-mezi-starym-a-novym-penzijnimpripojistenim.html
25
Opojisteni.cz: Zhodnocení prostředků účastníků penzijních fondů za rok 2012[online] [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://m.opojisteni.cz/produkty/penzijni-pripojisteni/zhodnoceni-prostredku-ucastniku-penzijnichfondu-za-rok-2012/ 26
Český statistický úřad: Míra inflace http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/mira_inflace
37
[online]
[cit.
2015-03-09].
Dostupné
z:
zaměstnanců, kteří dostávali od svých zaměstnavatelů příspěvek na penzijní pojištění na více než 990 000. Průměrný příspěvek zaměstnavatelů činil 700 Kč měsíčně.27
1.5. Současná podoba důchodového systému Dlouhodobá neudržitelnost dosavadního penzijního systému postaveného na dvou pilířích stála za postupnými změnami, které jsou do důchodového systému implementovány. Pokračuje prodlužování věku, ve kterém je možné žádat o starobní důchod a zároveň se prodlužuje doba, po kterou jedinec musí hradit příspěvky sociálního pojištění. Změny také doznaly redukční hranice, které jsou v současnosti pouze dvě. V roce 2013 byl zaveden II. pilíř důchodového systému, který je dobrovolný a je spravován soukromými penzijními společnostmi. Podrobněji se budu současnou podobou důchodového systému zabývat v kapitole penzijní reforma v České republice.
27
Asociace penzijních společností ČR: Komentář k ekonomickým výsledkům za 4. čtvrtletí 2012 [online] [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/komentare-dane/komentar-k-vysledkum-za-rok-2012.html
38
2. Demografický vývoj Jedním z faktorů, který se podílí na penzijním systému a jeho reformách, je bezpochyby demografický vývoj. Změny ve struktuře obyvatelstva se odrážejí v udržitelnosti důchodového systému a evokují nutnost jeho reforem. V této kapitole se zaměřím na stárnutí obyvatelstva a prognózu demografického vývoje.
2.1. Změny v demografickém vývoji Demografické stárnutí populace postihuje od poloviny 20. století ve větší či menší míře všechny vyspělé země. Jeho počátky jsou úzce spojeny s postupnou demografickou revolucí, která se vyznačovala výrazným poklesem plodnosti a úmrtnosti, snižováním kojenecké úmrtnosti a prodlužováním doby dožití při narození. V důsledku toho docházelo k výrazným změnám ve struktuře populace směrem ke stárnutí populace. V České republice se změny spojené s demografickým přechodem začaly projevovat v 90. letech dvacátého století. Hlavními projevy jsou odkládání mateřství do vyššího věku, nárůst různorodosti ve formách soužití, rostoucí počty dětí narozených mimo manželství a pokles porodnosti pod hranici, která zaručuje přirozenou obnovu počtu obyvatelstva. Tyto aspekty společně se zlepšováním úmrtnostních poměrů mají za následek zintenzivnění stárnutí populace.28 Pojem stárnutí je třeba rozdělit na dvě kategorie, a to z pohledu jednotlivce a populace. U jednotlivce se jedná o biologický proces, který je permanentní a omládnutí není možné. Naproti tomu stárnutí populace je možné omladit zvýšením podílu mladých věkových skupin. Demografické stárnutí populace může být vyvoláno dvěma faktory. Stárnutí na základně věkové pyramidy je způsobeno zpomalením růstu mladých věkových skupin, zejména snížením porodnosti a plodnosti. Stárnutí na vrcholu věkové pyramidy je dáno snižováním měr úmrtnosti ve vyšším věku, tj. prodlužování naděje dožití a dožívání se vyššího a vysokého věku.29
28
Demografie.cz: Demografické stárnutí a jeho dopady [online] [cit. 2015-03-15]. http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=764 29
Dostupné z:
Demografie.cz: Stárnutí [online] [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_starnuti=
39
Základní demografickou charakteristikou populace je rozdělení populace podle pohlaví a věkových skupin. Nejčastější je členění na tři skupiny obyvatelstva – nejmladší věková skupina do 14 let, produktivní skupina 15 – 64 let a nejstarší věková skupina nad 65 let.30 Již od konce 80. let je možné sledovat klesající podíl věkové skupiny do 14 let. Tato klesající tendence byla ještě urychlena během 90. let, kdy je zároveň viditelný postupný nárůst nejstarší věkové skupiny, tj. osob starších 65 let. V roce 2007 došlo k vyrovnání podílů obou skupin a od tohoto roku je již v populaci skupina nejstarších osob zastoupena ve větší míře než skupina do 14 let.31 Velký pokles nejmladší věkové skupiny ukazuje na změnu v reprodukčním chování a tento pokles trval až do roku 2003. Charakteristikou demografického vývoje je růst průměrného věku při narození dítěte. Potenciální rodiče plánují pořízení dítěte po ukončení studia, které zamýšleli až v okamžiku dostatečného ekonomického zázemí. Tento vývoj však není neobvyklý, průměrný věk matek při porodu v 50. letech minulého století byl podobný průměrnému věku matek dnes. V souvislosti s demografickým vývojem je nutné se také zabývat migrací. Migrace v sobě zahrnuje různé věkové skupiny, nejčastěji se však jedná o ekonomicky aktivní populaci. Zahrnutí migrující populace je obtížné z důvodu obtížného monitoringu migrujících lidí. Změny v demografické struktuře Změny v demografické struktuře se projevují ve třech základních oblastech, tj. stárnutí obyvatelstva, změny v počtu obyvatelstva a stárnutí nebo mládnutí pracovní síly.32 Stárnutí obyvatelstva Změny v hlavních věkových skupinách současně s prodlužováním naděje na dožití a dožíváním se vyššího a vysokého věku se odrážejí také v průměrném věku obyvatelstva, který vzrostl z 36,5 roku v roce 1991 na 41,5 roku v roce 2013.
30
SLANÝ, A. a kol: Faktory konkurenceschopnosti (komparace zemí V-4), Brno, 2007, ISBN 978-80-2104455-5 31
Český statistický úřad: Ediční plán 2014 http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/130055-14
32
[online]
[cit.
2015-03-16].
Dostupné
z:
SLANÝ, A. a kol: Faktory konkurenceschopnosti (komparace zemí V-4), Brno, 2007, ISBN 978-80-2104455-5
40
Demografické stárnutí se netýká pouze České republiky, ale podobný vývoj ve věkové struktuře je viditelný ve 27 zemích Evropské unie. V roce 1990 byla věková skupina 0-14 let zastoupena poměrem 19,47 % na celkové populaci Evropské unie, zatímco v roce 2012 tvořila tato skupina 15,62 %. Opačný vývoj je možné sledovat ve věkové skupině 65+, která byla v roce 1990 zastoupena poměrem 13,73 % v celkové populaci a v roce 2012 již tento poměr činí 17,86 %. Ze států Evropské unie byl v roce 2012 zaznamenán nejvyšší podíl mladých lidí v Irsku (21,6 %) a nejnižší v Německu (13,2 %). Pokud se jedná o věkovou skupinu 65+, byl nejvyšší podíl zaznamenán v Itálii (20,8 %) a Německu (20,6 %). Naproti tomu nejnižší podíl této věkové skupiny byl zaznamenán v Irsku (11,9 %).33 Tyto změny ve věkových skupinách se projevují i v rostoucím průměrném věku obyvatelstva (graf 4). Průměrný věk 27 států Evropské unie vzrostl z 35,2 let zaznamenaný v roce 1990 na 41,9 let v roce 2013. Průměrný věk ve všech státech v EU se pohybuje mezi 35,5 roků v Irsku a 45,3 let v Německu. Tím se potvrzuje relativně mladé, resp. staré složení obyvatelstva v těchto dvou státech. Vývoj průměrného věku obyvatel Evropské unie a České republiky v období 1991 – 2013 je znázorněný na grafu 1. Graf 1 Průměrný věk populace EU 27 a České republiky v letech 1991 - 2013
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Eurostatu a Českého statistického úřadu34
33
Eurostat: Population structure and ageing [online] [cit. 2015-03-17]. http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Population_structure_and_ageing 34
Dostupné
z:
Eurostat: Population structure and ageing [online] [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Population_structure_and_ageing; Český statistický
41
Změny počtu obyvatel V 90. letech došlo k mírnému snižování počtu obyvatelstva České republiky, jehož důvodem byl přirozený úbytek obyvatelstva, který nebyl kompenzován migrací. V současnosti počet obyvatelstva mírně stoupá, z důvodu zvýšené porodnosti silných populačních ročníků ze 70. let minulého století. Stárnutí nebo mládnutí pracovní síly Změny ve věkových skupinách se promítají do ekonomické struktury obyvatelstva a přispívají tak významnou měrou k věkovému složení pracovní síly. Vliv demografických změn je však ovlivněn oblastí ekonomicko-sociální, zejména nastavením důchodového systému a systému vzdělávání. Z hlediska složení pracovní síly můžeme ve vývoji nalézt několik zákonitostí: stabilní podíl ekonomicky aktivních mužů ve věkové skupině 30 – 50 let, pokles ekonomické aktivity žen v reprodukčním věku z důvodu mateřské dovolené a pokles ekonomické aktivity mladých lidí ve věkové skupině 18 – 30 let z důvodu vzdělávání.35
2.2. Prognóza demografického vývoje v zemích Evropské unie36 Poslední prognózu demografického vývoje vydal Eurostat v roce 2013, kde se zabývá předpokládaným vývojem do roku 2080. Počet obyvatelstva v EU by měl dosáhnout vrcholu kolem roku 2050 a od tohoto data by mělo v Evropské unii docházet k postupnému snižování celkové populace obyvatelstva. Ze srovnání věkových pyramid v letech 2013 a 2080 je zřejmý předpokládaný nárůst věku populace. Do roku 2080 bude mít pyramida tvar bloku, který se oproti roku 2013 zužuje ve středu pyramidy a zároveň dochází k rozšíření na jejím vrcholu.
úřad: Ediční plán 2014 [online] http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/130055-14
[cit.
2015-03-16].
Dostupné
z:
35
SLANÝ, A. a kol: Faktory konkurenceschopnosti (komparace zemí V-4), Brno, 2007, ISBN 978-80-2104455-5 36
Eurostat: Population structure and ageing [online] [cit. 2015-03-17]. http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Population_structure_and_ageing
42
Dostupné
z:
Obrázek 3
Pyramida populace 2013 a 2080 v EU 28
Zdroj: Eurostat: Population structure and ageing [online] [cit. 2015-03-17].37
Předpokládaná změna struktury populace v hlavních věkových skupinách je zřejmá z obrázku 2. Zde se očekává trvale klesající podíl obyvatel v produktivním věku, zatímco starší obyvatelé budou pravděpodobně představovat stále větší podíl na celkovém počtu populace. V roce 2080 by lidé ve věku 65+ měli již dosahovat poměru 28,7 % z obyvatelstva Evropské unie.
37
Eurostat: Population structure and ageing [online] [cit. 2015-03-17]. http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Population_structure_and_ageing
43
Dostupné
z:
Obrázek 4
Struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin v UE 28
Zdroj: Eurostat: Population structure and ageing [online] [cit. 2015-03-17].38
2.3. Prognóza demografického vývoje v České republice39 Pro nastínění nutnosti penzijních reforem je důležitá prognóza demografického vývoje obyvatelstva České republiky, zejména s ohledem na stárnutí populace a předpokládaný vývoj počtu obyvatelstva. Nejaktuálnější studií zabývající se tímto tématem je Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100, která byla zveřejněna Českým statistickým úřadem v roce 2013. Prognóza je zpracována ve třech variantách – nízká, střední, vysoká. Střední varianta je považována za nejpravděpodobnější, ale výsledky je nutné spíše interpretovat jako vymezení předpokládaného vývoje dvěma krajními variantami. V tabulce 1 jsou uvedeny základní údaje pro všechny tři varianty.
38
Eurostat: Population structure and ageing [online] [cit. 2015-03-17]. http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Population_structure_and_ageing
Dostupné
z:
39
Dostupné
z:
Český statistický úřad: Ediční plán 2013 http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4020-13
44
[online]
[cit.
2015-03-16].
Tabulka 4
Základní parametry projekce Úhrnná plodnost
Naděje dožití (muži / ženy)
Saldo migrace
Rok nízká
střední
vysoká
nízká
střední
vysoká
nízká
střední
vysoká
2012*
1,45
1,45
1,45
75,0 / 80,9
75,0 / 80,9
75,0 / 80,9
10 293
10 293
10 293
2015
1,45
1,45
1,45
75,6 / 81,4
75,8 / 81,6
75,9 / 81,8
-996
8 934
18 864
2030
1,45
1,50
1,52
78,2 / 83,8
79,5 / 85,1
80,6 / 86,1
2 226
11 659
21 110
2050
1,45
1,56
1,61
81,1 / 86,2
83,0 / 88,0
84,6 / 89,3
5 571
14 384
23 291
2100
1,45
1,56
1,61
84,2 / 88,8
86,6 / 91,1
88,4 / 92,9
10 350
17 671
25 400
* reálná data
Zdroj: Český statistický úřad: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100. [online] [cit. 2015-03-20]40
Přestože projekce zveřejněná v roce 2009 předpokládala i v nízké variantě růst úhrnné plodnosti, prognóza z roku 2013 je již v této oblasti méně optimistická a udává úhrnnou plodnost v nízké variantě na úrovni roku 2012. Ve všech variantách je očekáván nárůst naděje dožití při narození, tedy růst střední délky života. Studie předpokládá, že růst střední délky života bude ve všech variantách vyšší v případě mužů než v případě žen. Ve střední variantě se jedná o nárůst 11,6 roků u mužů oproti 10,2 roky u žen. Nicméně i přes tento rostoucí trend u mužů bude v roce 2100 střední délka života žen vyšší než střední délka života mužů.
2.3.1. Očekávaný vývoj počtu obyvatel Naplní-li se předpoklady porodnosti, úmrtnosti a migrace bude v blízké budoucnosti nahrazen přírůstek obyvatelstva jeho úbytkem. Při naplnění střední varianty projekce se bude počet obyvatel zvyšovat až do roku 2018 a dosáhne počtu 10,54 mil. osob. Podle vysoké varianty bude nejvyšší počet obyvatel v roce 2027, kdy bude žít na území České republiky 10,66 mil. obyvatel. Podle výsledků studie rostla populace v České republice přirozenou měrou naposledy v roce 2012 a tak budou veškeré přírůstky obyvatelstva zapříčiněny migrací. Nízká varianta předpokládá snižování obyvatelstva již od počátku projekce. Podle této varianty bude
40
Český statistický úřad: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 [online] [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4
45
snižování populace zaznamenáno vlivem stagnující porodnosti a zároveň záporné migrace na počátku projekce. Počty a pohyb obyvatel je uveden v tabulce 2. Tabulka 5
Počet a změna obyvatel ve střední variantě Počet obyvatel v tis. (stav 1.1.) 2011
2021
2031
2041
2051
2061
2071
2081
2091
2101
10 487
10 528
10 374
10 098
9 778
9 337
8 781
8 308
7 965
7 684
Muži
5 147
5 175
5 097
4 967
4 825
4 611
4 347
4 139
3 987
3 854
Ženy
5 340
5 353
5 276
5 130
4 953
4 726
4 434
4 169
3 978
3 829
Celkem
Pohyb obyvatel a přírůstky/úbytky v tis. (průměr let) 20112020
20212030
20312040
20412050
20512060
20612070
20712080
20812090
20912100
Živě narození
101,3
83,5
81,6
82,6
72,5
69,1
68,9
63,6
60,5
Zemřelí
107,3
110,0
121,6
128,3
131,5
140,3
132,5
114,9
106,1
Přirozený přírůstek
-6,0
-26,5
-40,0
-45,8
-59,0
-71,2
-63,7
-51,3
-45,6
Saldo migrace
10,2
11,1
12,4
13,8
14,9
15,6
16,3
17,0
17,5
4,1
-15,4
-27,6
-32,0
-44,1
-55,6
-47,3
-34,3
-28,1
Celkový přírůstek
Zdroj: Český statistický úřad: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100. [online] [cit. 2015-03-20]41
Studie ukazuje na snížení počtu obyvatelstva na počátku roku 2101 o 13–42 % oproti stavu na prahu projekce, tj. snížení ze současného stavu 10,52 mil. o 6,1-9,1 mil. obyvatel. Nejvyšší úbytky jsou očekávány v období 2050-2080.
2.3.2. Očekávaný vývoj věkového složení Současné složení populace se vyznačuje relativně nízkým počtem i podílem dětí, silnou skupinou v produktivním věku a zatím poměrně nízkým podílem osob ve vyšším věku. Tento stav se však bude v budoucnosti dynamicky vyvíjet ve prospěch stárnutí populace. Podíl dětí do 15 let poroste až do roku 2019, kdy dosáhne hladiny 15,4 %. V následujících 20 letech by mělo dojít k poklesu podílu dětí do 15 let na úroveň 12,1 %. Po zbývající hodnocené období bude podíl dětí kolísat mezi 12-13 %.
41
Český statistický úřad: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 [online] [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4
46
Výraznější změny nastanou ve skupině osob 15-64 let, kdy se předpokládá pokles podílu osob v produktivním věku ze současných 70 % na 55 % koncem století. Počet obyvatelstva v produktivním věku dosáhl svého maxima pravděpodobně v roce 2009, kdy dosahoval výše 7,43 mil. Podle střední varianty bude významně klesat podíl osob v této skupině mezi lety 2040 a 2060. V tomto období by měl klesat počet osob v produktivním věku ze šesti na pět milionů a dále pak až na 4,25 milionů na horizontu projekce. Graf 2
Změny počtu seniorů Počet obyvatel nad 65 let věku
Počet obyvatel v mil.
4,0
3,0
2,0
1,0
nízká varianta střední varianta vysoká varianta
0,0
Rok
Zdroj: Český statistický úřad: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100. [online] [cit. 2015-03-20]42
Nejvýraznější změny budou zaznamenány v seniorské kategorii 65 a více let. V roce 2057 by měl kulminovat počet osob v této věkové skupině a v tomto období může také dojít ke zdvojnásobení počtu v seniorské kategorii ze současných 1,7 mil. na 3,2 mil. Do konce prognózovaného období můžeme očekávat pokles seniorů na 2,5 mil. osob. Základním rysem české populace bude stárnutí obyvatelstva a relativní zastoupení seniorů v populaci se zvýší z 1/6 až na 1/3. Změna struktury obyvatelstva je na první pohled zřejmá i ze stromů života, které vypracoval Český statistický úřad, viz graf 3.
42
Český statistický úřad: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 [online] [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4
47
Graf 3 Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku v letech 1950, 2000, 2050 a 2101 Věková skladba obyvatelstva k 1.1.1950 Česká republika
Věková skladba obyvatelstva k 1.1.2000 Česká republika
Projekce obyvatelstva k 1.1.2050 Česká republika
Projekce obyvatelstva k 1.1.2101 Česká republika
Zdroj: Český statistický úřad: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100. [online] [cit. 2015-03-20]43
43
Český statistický úřad: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 [online] [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4
48
Trend stárnutí obyvatel je také zřetelný z vývoje průměrného věku obyvatel České republiky. Ten v roce 2011 činil necelých 41 let, naproti tomu bude průměrný věk na konci prognózovaného období téměř 50 let. Rozdílný vývoj základních skupin povede k výrazným změnám v jejich poměrech. Poměr mezi skupinami nad 65 let a dětí do 15 let udává index stáří. Od roku 2007 je pro věkovou skladbu obyvatel České republiky typická situace, kdy skupina osob nad 65 let početně převyšuje skupinu dětí. V roce 2011 dosahoval počet seniorů 107,6 osob na 100 dětí. Tento trend bude pokračovat v budoucnu zvýšeným tempem. Tabulka 6
Charakteristiky věkového složení populace, střední varianta 2011
2021
2031
2041
2051
2061
2071
2081
2091
2101
0-14 let
1 522
1 613
1 332
1 231
1 262
1 144
1 061
1 055
996
937
15-64 let
7 328
6 710
6 525
5 990
5 342
5 029
4 902
4 545
4 359
4 248
65+ let
1 637
2 205
2 516
2 876
3 174
3 163
2 818
2 708
2 610
2 499
40,9
43,2
45,9
47,8
48,9
49,8
49,8
49,3
49,5
49,8
107,6
136,7
188,9
233,6
251,5
276,4
265,5
256,7
262,1
266,7
Index ek.zatížení (0-14,65+/15-64)
43,1
56,9
59,0
68,6
83,0
85,6
79,1
82,8
82,7
80,9
Index ek.zatížení B (0-19,65+/20-64)
55,4
69,1
73,3
82,2
98,2
103,3
94,5
98,5
99,3
96,6
Index ek.zatížení (odhad STD)*
68,1
74,4
73,3
74,8
83,8
83,3
73,0
66,7
65,1
60,4
Počet obyvatel v tis. ve věku:
Průměrný věk Index stáří (65+/0-14)
* vymezení produktivní a neproduktivní složky odráží posunující se věkovou hranici nároku na starobní důchod
Zdroj: Český statistický úřad: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100. [online] [cit. 2015-03-20]44
K charakterizování ekonomického zatížení se používá index, porovnávající neproduktivní a produktivní část obyvatelstva. Vzhledem k prodlužující se době vzdělávání se jeví jako vhodnější použití indexu zahrnující produktivní skupinu obyvatelstva 20 - 65 let.
44
Český statistický úřad: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 [online] [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4
49
3. Penzijní reforma v České republice Dlouhou dobu byl penzijní systém v České republice postaven pouze na průběžném financování, tj. důchody byly vyplaceny ve stejném období, ve kterém byly vybrány příspěvky sociálního zabezpečení. Demografické změny, ke kterým došlo v porevolučním období, předznamenaly nutnost změn v penzijním systému. V roce 1994 byly započaty změny tohoto systému založeného na jediném pilíři přijetím zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Tento nový pilíř byl postaven pouze na občanském principu a neumožňoval účast zaměstnavatelů, tj. kolektivní nebo zaměstnanecký princip. Až do roku 1999 nemotivovaly občany k penzijnímu připojištění žádné daňové úlevy. V tomto roce byla přijata novela zákona o penzijním připojištění, která významně změnila systém důchodového připojištění. Touto novelou došlo k posílení bezpečnosti systému, především zvýšením základního jmění a zpřísněnou kontrolou, a k posílení motivačních prvků. Nově byla zavedena možnost odpočtu částky 12 000 Kč ročně z daňového základu pří měsíční spořící částce min. 1 500 Kč. Zaměstnavatelům bylo umožněno odečíst si ze základu daně částku, kterou přispěl na penzijní připojištění zaměstnanců do výše 3 % z vyměřovacího základu pro sociální pojištění. V roce 2004 byla založena odborná, tzv. Bezděkova komise, která měla za úkol připravit podklady pro rozhodnutí o důchodové reformě. Výstupem analýz byla závěrečná zpráva, kterou Bezděkova komise schválila a kterou následně přijali i představitelé jednotlivých politických stran. Ve své zprávě komise prezentovala i základní neboli nulovou variantu penzijní reformy, která měla za cíl prezentovat účet při politické nečinnosti. Efekt na sebe nenechal dlouho čekat a politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně dospěly k rozhodnutí o nutnosti důchodové reformy. Politická jednání probíhala až do voleb v roce 2006. K polické shodě při řešení penzijního systému však nedošlo a následující politické období bylo ve jménu hledání podpory pro důchodovou reformu. V lednu 2010 byl založen poradní expertní sbor pod vedením Vladimíra Bezděka, tzv. druhá Bezděkova komise. Cílem tohoto týmu odborníků byla aktualizace projekce vývoje důchodového systému a doporučení směru jeho úprav. Odborníci nalezli shodu v nezbytnosti důchodové reformy, ale v konkrétních parametrech a opatřeních se jejich názory již
50
rozcházely. Došlo k vytvoření dvou variant – většinová, počítající s povinným vstupem do druhého pilíře a varianta menšinová, která byla založena na posílení třetího pilíře.45 V závěrečné zprávě poradního expertního sboru (PES) se jako zajímavé a z dnešního pohledu předvídavé jeví odmítnutí dobrovolného opt-outu, tj. dobrovolného vstupu do II. pilíře. „PES se nepřiklonil k variantě opt‐out důchodové reformy46 zejména z důvodu, že významná část obyvatelstva by pravděpodobně nevstoupila do druhého pilíře. To by oslabilo naplnění cílů spočívajících ve větší diversifikaci a zásluhovosti důchodového systémů.“47 V roce 2011 byla stanovena expertní skupina, která se zabývala přípravou předdůchodů, které by umožňovali odejít pojištěncům, kteří se účastnili penzijního připojištění se státním příspěvkem, do důchodu před dosažením důchodového věku s využitím těchto financí pro překlenovací období. Dále se skupina zabývala stanovením věku pro odchod do starobního důchodu. V témže roce proběhla, tzv. malá důchodová reforma, která byla odstartována nutností úprav redukčních hranic a sazeb, které vycházely z rozhodnutí Ústavního soudu. Malá důchodová reforma v sobě zahrnovala řadu změn a opatření, která měla napravit nerovnosti mezi různými skupinami pojištěnců. Jednou ze stěžejních změn, které v ní byly obsaženy, byla změna redukčních hranic a změna sazeb, pomocí kterých dochází k zápočtu průměrného příjmu do výpočtového základu. Změnu přinesla také v oblasti základní výměry důchodu, která byla nově navázána na průměrnou mzdu a její výše byla stanovena zákonem. S cílem posílení vazby mezi pojistným a vypláceným důchodem přichází malá důchodová reforma se změnou v oblasti prodlužování rozhodného období pro stanovení osobního vyměřovacího základu ze 30let na období celoživotní. V rámci jejího zavedení byly schváleny i další změny týkající se prodlužování věku odchodu do důchodu a zrychleného zvyšování důchodového věku žen.48
45
Rudolfová, V.: Historie důchodového systému v ČR; 2014 [online] [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2014/07/V.-Rudolfov%C3%A1-Historie-v%C3%BDvojed%C5%AFchodov%C3%A9ho-syst%C3%A9mu-v-%C4%8CR-%C4%8Derven-2014.pdf
46
Vyvedení části pojistného (3 p.b.) z PAYG na základě dobrovolného rozhodnutí občana do individuálního spořícího pilíře podmíněné dodatečnými příspěvky občana do téhož pilíře (3 p.b.) 47
Poradní expertní sbor: Závěrečná zpráva PES, [online] [cit. 2015-03-23]; dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf 48
Rudolfová, V.: Historie důchodového systému v ČR; 2014 [online] [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2014/07/V.-Rudolfov%C3%A1-Historie-v%C3%BDvojed%C5%AFchodov%C3%A9ho-syst%C3%A9mu-v-%C4%8CR-%C4%8Derven-2014.pdf
51
Důchodový systém v roce 2012 je podrobněji popsán v první kapitole.
3.1. Důvody reformy Penzijní systém v České republice byl před reformou založen na dvou pilířích, kdy první pilíř byl průběžně financovaný, dávkově definovaný, účast v něm byla povinná a míra pokrytí zahrnovala prakticky 100 % obyvatelstva. Účast ve třetím pilíři byla zcela dobrovolná. Předpokládaný demografický vývoj, tj. stárnutí populace a poklesem porodnosti, má významný vliv na penzijní systém. Nutností penzijní reformy se v roce 2000 zabýval Vladimír Bezděk ve své publikaci „Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem)“, kde publikoval základní variantu, tj. variantu vývoje důchodového systému při zachování stávajícího nastavení. Modelace byla provedena ve třech variantách vývoje – optimistické, základní a pesimistické. Ve všech variantách by podle scénářů došlo k prohlubujícím deficitům penzijního systému. V základní variantě by podle této studie došlo k růstu deficitů v roce 2010: -1,6 % HDP, 2020: 3,5 %, HDP 2050: 7,3 % HDP, a v roce 2070 by dosáhl výše 5,3 % HDP. Rostoucí deficity by způsobili zvyšující se zadlužení celého systému a v roce 2035 by zadlužení přesáhlo výši 100 %. Penzijní připojištění jako doplňující zdroj příjmů při odchodu do starobního důchodu neplnilo v roce 2000 zcela svůj účel, zejména vzhledem k nízké výši příspěvků účastníků, které v té době dosahovali pouze 2,7 % průměrné hrubé mzdy. Také věkové složení třetího pilíře bylo poměrně vysoké a nejčastěji byla zastoupena věková skupina 50 – 54 let.49 Závěrečná zpráva výkonného týmu, tzv. první Bezděkovi komise, z roku 2005 se také zabývala nutností reforem. Tato komise se shodla na závěru, že vzhledem ke zvyšujícímu se deficitu penzijního systému a vysoké míře a objemu příjmové redistribuce je potřeba zásadní reforma důchodového systému. Komise doporučovala pokračující zvyšování důchodového věku, zdrženlivost ve valorizaci důchodů a zavedení fondového příspěvkově definovaného pilíře. Základní varianta předpokládala, že dlouhodobě bude deficit penzijního systému
49
Bezděk V.: Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (Současný stav a potřeba reforem) I. a II. Díl. Praha: Česká národní banka, 2000, 125 s.
52
dosahovat hodnoty 4 – 5 % HDP a systém tak bude kumulovat dluh ve výši téměř 100 % HDP v roce 2065.50 V závěrečné zprávě poradního expertního sboru z roku 2010, tzv. druhé Bezděkovi komise, byla zveřejněna prognóza základní varianty, která vycházela z předpokladu, že legislativa prvního pilíře zůstane zafixována v podobě z roku 2010, důchodový věk se bude zvyšovat podle novely zákona z roku 2008, valorizace důchodů bude probíhat pouze na úrovni zákonného minima a indexace redukčních hranic a základní výměry důchodu bude kopírovat vývoj průměrné mzdy. Výsledkem základní varianty je téměř shodný výstup jako v roce 2005, kdy se předpokládá propad ročních deficitů důchodového systému na 4 % po roce 2050 a jedna třetina výdajů tak v této době nebude kryta pojistným. Celkový kumulovaný dluh důchodového systému v roce 2065 přesáhne 100 % HDP.51 V prognózách udržitelnosti prvního pilíře nalezneme shodu v názoru, že vzhledem k demografickému vývoji je důchodový systém dlouhodobě neudržitelný a zásadní penzijní reformy jsou nutné. Také politické strany dospěly k rozhodnutí, že důchodová reforma je nezbytná a od roku 2013 je v platnosti nový penzijní systém, který se opírá o tři pilíře.
3.2. Důchodový systém od 1. 1. 2013 Jako velká důchodová reforma se nazývají zákony přijaté v letech 2011 a 2012, jež jsou účinné od 1. 1. 2013. Velká důchodová reforma přinesla zásadní změny v hrazení příspěvků na důchodové pojištění i ve vyplácení důchodu. Reformou došlo k zavedení II. pilíře, který je založen na fondovém systému a je příspěvkově definovaný. II. pilíř je postaven na tzv. opt-out formě, která v případě důchodové reformy znamená možnost jednotlivce částečně se vyvázat ze státního důchodového pojištění (I. pilíř) ve prospěch soukromého penzijního pojištění.
3.2.1. Základní důchodové pojištění – I. pilíř První pilíř penzijního systému je založen na průběžném financování, na principu solidarity a je povinný. Průběžné financování znamená, že pojistné odvedené ekonomicky aktivním
50
Výkonný tým: Závěrečná zpráva Výkonného týmu, 2005 [online] [cit. 2015-03-23] dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf
51
Poradní expertní sbor: Závěrečná zpráva poradního expertního sboru, 2010 [online] [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf
53
obyvatelstvem je přerozděleno občanům pobírajícím starobní nebo jiný důchod. Princip solidarity je založen na vyšších příspěvcích, které do sociálního systému odvádějí občané s vyššími příjmy, přičemž tyto zvýšené odvody nejsou ve stejném poměru zohledněny při výpočtu starobního důchodu. Zároveň se jedná o solidaritu mezi občany ekonomicky aktivními s občany, kteří již ekonomicky aktivní nejsou. Podle údajů ministerstva financí tvoří příjem ze základního důchodového pojištění 95 % příjmu důchodců.52 Princip solidarity má však významný vliv na výši příjmu v důchodu, resp. na propad příjmu jedince při vstupu do starobního důchodu. Na grafu 4 je zobrazen pokles příjmů jedince při odchodu do starobního důchodu vzhledem k výši. Z tohoto výstupu je zřejmé, že s rostoucím platem sice roste i důchod, ale při porovnání s čistou mzdou dochází k prohlubujícímu se propadu příjmu a tím i životní úrovně jednotlivce při odchodu do starobního důchodu. Výše starobního důchodu podle výše hrubého příjmu a poměr čisté mzdy ke starobnímu důchodu
Graf 4
Zdroj: Výpočet na základě důchodové kalkulačky Ministerstva práce a sociálních věcí. Výpočet pro muže ročníku narození 1975.53
52
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důvody reformy [online] [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10407/22022011_p1.pdf
53
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodová kalkulačka [online] [cit. 2015-03-22 ]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/?rok_narozeni=1975&pohlavi=1&mzda=10000&vynos=1&save=Vy po%C4%8D%C3%ADtat&_form_=calc
54
Odvody do prvního pilíře je nutné rozdělit podle toho, jestli se jedinec účastní pouze prvního pilíře nebo se účastní i spoření v pilíři druhém. Za účastníka pouze prvního pilíře se do základního důchodového pojištění odvádí 28 % hrubé mzdy, zatímco za účastníka prvního i druhého pilíře je do základního důchodového pojištění odváděno 25 % hrubé mzdy. Rozdíl ve výši 3 % je formou opt-out odvedeno do druhého pilíře. Pro nárok na starobní důchod je nutné splnit podmínky pro přiznání penze, tj. stanovený důchodový věk a dosažení potřebné doby pojištění, která se skládá z doby účasti na důchodovém pojištění a náhradních dob pojištění. Při výpočtu starobního důchodu je použit obdobný postup, který byl používán v roce 2012 a který je podrobněji popsán v první kapitole. Nicméně oproti roku 2012 došlo ke změně redukčních hranic, které jsou rozhodující pro výpočet penze. Nastavení redukčních hranic od roku 2015: • Do částky první redukční hranice ve výši 44 % průměrné mzdy se osobní vyměřovací základ započítává ze 100 %. • Do částky druhé redukční hranice ve výši 400 % průměrné měsíční mzdy se osobní vyměřovací základ započítává z 26 %. • Nad částky nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.54 Zákonem je stanoveno také zvyšování vyplácených důchodů, které se provádí pravidelně každý rok v lednu. Základní pravidla: • Zvýšení důchodu u průměrného starobního důchodu činí 100 % růstu cen a také 1/3 růstu reálné mzdy; základní výměra důchodu je zvyšována na základě růstu průměrné mzdy a procentní výměra je zvyšována na základě růstu spotřebitelských cen. • Růst indexu spotřebitelských cen je zjišťován v období 12 měsíců a to do srpna roku, jenž předchází zvyšování důchodu. • Mimořádně se důchody zvýší, pokud růst cen dosáhl alespoň 5 %.
54
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodové pojištění [online] [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/617
55
Výhody a nevýhody I. pilíře Základní důchodové pojištění je spravované státem, kdy stát je zodpovědný za výběr příspěvků důchodového pojištění a zároveň nese odpovědnost za výplatu penzí. První pilíř s sebou tedy nese jistotu určité penze pro každého účastníka, který splní předepsané podmínky pro přidělení starobního důchodu. Na druhou stranu s sebou tento systém nese riziko změny parametrů pro výpočet penzí. Vláda může tyto parametry změnit kdykoliv a tak nelze dopředu předvídat výši starobního důchodu jednotlivce. Vysoké příspěvky na základní důchodové pojištění nedávají záruku na vysokou penzi v důchodovém věku. Ani při účasti ve II. nebo III. pilíři však tato jistota není a to především z důvodu investování finančních prostředků na kapitálových trzích. Vzhledem k tomu, že první pilíř je průběžný, nejsou prostředky odvedené do něho odvedené součástí dědictví. Častou motivací vlády ke změně parametrů I. pilíře je negativní demografický vývoj. Při průběžném financování je udržitelnost systému úzce navázána na množství ekonomicky aktivních obyvatel. S prodlužující se dobou dožití roste i množství osob, kterým je vyplácen starobní důchod a s klesající porodností klesá i množství ekonomicky aktivních osob, které do průběžného systému přispívají. Velikost důchodů je odvozena od průměrné mzdy, inflace a nařízeních vlády. Obecně je první pilíř výhodnější pro osoby s nižšími příjmy, přibližně na úrovni první redukční hranice, kde je nejvíce zvýrazněn princip solidarity.
3.2.2. Důchodové spoření - II. pilíř Zavedení druhého pilíře do důchodového systému České republiky je novinkou, která má dopad i na státem spravovaný základní důchodový systém. Vstup do II. pilíře je zcela dobrovolný, ale v případě vstupu je nutné setrvat v systému až do doby, kdy dosáhne účastník důchodového věku, tj. do doby přiznání důchodu z I. pilíře. Účast vzniká na základě registrace smlouvy o důchodovém spoření v Centrálním registru smluv, který vede Specializovaný finanční úřad. Primárně je druhý pilíř určen pro osoby mladší než 35 let. Starší jedinci se mohli pro tento krok rozhodnout do poloviny roku 2013.
56
Jak již bylo uvedeno v úvodu kapitoly, II. pilíř byl zaveden ve formě opt-out v rozsahu 3 % mzdy, o které je snížen příspěvek jednotlivce na důchodové pojištění. Kromě zmíněných 3 % hrubé mzdy je účastník povinen odvést ještě další 2 % hrubé mzdy na vybraný penzijní fond soukromé penzijní společnosti.55 Příspěvky do fondu jsou hrazeny obdobně jako v případě příspěvků pouze do prvního pilíře, ale s tím rozdílem, že do základního státního důchodového systému je odváděno pouze 25 % hrubé mzdy na místo 28 %. Dalších 5 % je účastníkem hrazeno do fondů II. pilíře, tzn. že účastníkům vzroste celkový odvod na penzijní připojištění na 30 % oproti 28 %, které hradí jedinci, kteří se účastní penzijního systému pouze v I. pilíři. Zmíněných 5 % příspěvků z hrubé mzdy jsou jediné prostředky, které jsou do tohoto systému odváděny. Není možné příspěvky zvýšit nebo snížit, nejsou možné jednorázové vklady nebo příspěvky zaměstnavatele. Při výpadku příjmu není do fondů druhého pilíře odváděna žádná částka. Prostředky účastníků jsou investovány na kapitálovém trhu a jsou odděleny od majetku penzijní společnosti. Ze zákona jsou společnosti povinny nabízet účastníkům 4 fondy s různou mírou rizika:56 • Důchodový fond státních dluhopisů – investice většinou do státních dluhopisů ČR, neinvestuje do akcií • Konzervativní důchodový fond – investice zejména do státních dluhopisů i dluhopisů evropských institucí (ECB, MMF, Investiční banka) a do korporátních dluhopisů s vysokým ratingem, neinvestuje do akcií • Vyvážený důchodový fond – investice do dluhopisů jako konzervativní složky, umožňuje investovat do akcií max. 40 % • Dynamický důchodový fond – investice do akcií max. 80 % Vliv na konečnou výši úspor má také výše poplatků, které jsou za správu účtovány. Zákon o důchodovém spoření z tohoto důvodu výši poplatků omezuje a penzijní společnost tak má nárok na dva typy odměny za správu majetku důchodových fondů – z objemu majetku důchodového fondu a z dosaženého zhodnocení prostředků v důchodovém fondu. Zákonem je také stanovena horní hranice odměny za nabízení a zprostředkování uzavření smlouvy na
55
Ministerstvo financí České republiky: II. pilíř – důchodové spoření [online] [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/regulace/penzijni-sluzby-a-systemy/ii-pilir-duchodove-sporeni
56
SYROVÝ, Petr: Jak si spořit na důchod; Grada Publishing a.s., 2012, ISBN 978-80-247-4479-7
57
3,5 % průměrné mzdy. Maximální výše poplatků za správu je uvedena v následující tabulce.
Tabulka 7
Přehled poplatků (maximální výše) Poplatky odvozené z výše Poplatek z dosaženého majetku důchodového fondu zhodnocení prostředků v důchodovém fondu
Důchodový dluhopisů Konzervativní fond
fond
státních 0,3 %
-
důchodový 0,4 %
10 %
Vyvážený důchodový fond
0,5 %
10 %
Dynamický důchodový fond
0,6 %
10 %
Zdroj: Callido investice [online] [cit. 2015-03-30]57
Volba investiční strategie je zcela na klientovi, avšak penzijní společnost doporučuje klientovi nejvhodnější strategii. Zákon obsahuje pojistku ve formě převodu finančních prostředků do méně rizikových penzijních fondů a to pro klienty, kterým zbývá do data odchodu do důchodu méně než 10 let. O chystaném převodu finančních prostředků je penzijní společnost klienta povinna informovat, přičemž klient může tuto variantu odmítnout. Na konečnou výši úspor bude mít kromě poplatků také významný vliv výnos investic. Jakých výnosů investice dosáhnou, není možné dopředu přesně určit. Při odhadu očekávaného výnosu se vychází z dosaženého výnosu podobné investice v minulosti. Investice do státních dluhopisů přinesla v průměru zhodnocení asi 1 %, při započtených nákladech a inflaci. Průměrný výnos 1 % znamená, že investice neztratí hodnotu, ale ani se nijak nezhodnotí. Vyvážený fond dosáhl v průměru výnos cca 1 % - 1,5 %. Průměrné výnosy dynamického fondu jsou 3 % - 4 %.58
57
Callidoinvestice.cz: Důchodové fondy – poplatky za správu [online] [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://ucastnicke-fondy-srovnani-penzijni-sporeni-callido.cz/duchodove-fondy-poplatky.za-spravu-duchodovesporeni
58
SYROVÝ, Petr: Jak si spořit na důchod; Grada Publishing a.s., 2012, ISBN 978-80-247-4479-7
58
Zákon umožňuje také změnu jednotlivých fondů i změnu penzijní společnosti. Zároveň je zákonem stanoven maximální poplatek za tyto změny a to ve výši 500 Kč za změnu investiční strategie a 800 Kč za změnu penzijní společnosti.59 Po dosažení důchodového věku má účastník druhého pilíře možnost volby výplaty důchodu: • Doživotní penze – výše penze je vypočtena z naspořených finančních prostředků a předpokládané době dožití. Pokud se pojištěnec dožije vyššího věku, než bylo předpokládáno, bude mu penze vyplácena z majetku fondu. • Doživotní penze s pozůstalostní penzí – výše penze je vypočtena z naspořených finančních prostředků a předpokládané době dožití, avšak se zohledněním faktu, že v případě úmrtí pojištěnce je pozůstalým vyplácen důchod ve stejné výši ještě po dobu 3 let. • Renta po dobu 20 let – penze je vypočtena z naspořených finančních prostředků, které jsou rozpočítány na období 20 let. Poté náleží pojištěnci důchod pouze z prvního pilíře.60 Jakmile účastník splní podmínky pro čerpání prostředků z důchodového spoření, převede penzijní společnost naspořené finanční prostředky na účet pojišťovny, kterou si účastník druhého pilíře zvolí. Výplatu důchodu bude poté provádět podle zvolené varianty pojišťovna. Při úmrtí jedince účastnícího se důchodového připojištění je nutné rozlišovat dvě situace. První variantou je úmrtí během fáze spoření na důchod a ve druhém případě dochází k úmrtí účastníka během čerpání starobního důchodu. Při smrti účastníka během spořící fáze se naspořené prostředky stávají součástí dědictví. V tomto případě dochází k dědění celé naspořené částky, tj. včetně částky, která byla vyvedena z I. pilíře. Pokud je dědic účastníkem důchodového připojištění, jsou zděděné finanční prostředky z II. pilíře připsány ve prospěch jeho účtu. Není-li dědic účastníkem II. pilíře jsou finanční prostředky vyplaceny jednorázově a v případě dědění nezletilými dětmi jsou finanční prostředky vypláceny postupně během 5 let. Zemře-li účastník důchodového spoření během fáze pobírání starobního důchodu, dochází
59
SYROVÝ, Petr: Jak si spořit na důchod; Grada Publishing a.s., 2012, ISBN 978-80-247-4479-7
60
Rudolfová, V.: Historie důchodového systému v ČR; 2014 [online] [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2014/07/V.-Rudolfov%C3%A1-Historie-v%C3%BDvojed%C5%AFchodov%C3%A9ho-syst%C3%A9mu-v-%C4%8CR-%C4%8Derven-2014.pdf
59
k dědění pouze za předpokladu, že byla zvolena výplata renty na 20 let a tato doba výplaty ještě nebyla dodržena. V této souvislosti by ještě byla možná výplata pozůstalostní penze při zvolení varianty doživotní penze s pozůstalostní penzí.61 Účastník důchodového spoření si mohl v roce 2013 zvolit z 6 penzijních společností, které druhý pilíř začaly nabízet. V této době se jednalo o společnosti Allianz penzijní společnost, Penzijní společnosti České pojišťovny, Penzijní společnost České spořitelny, ČSOB Penzijní společnost, KB penzijní společnost a Raiffeisen penzijní společnost. V roce 2014 došlo k převodu klientů z Raiffeisen penzijní společnosti na Penzijní společnost České pojišťovny.62 Výhody a nevýhody II. pilíře Jedna z největších výhod účasti ve druhém pilíři je vlastnictví naspořených finančních prostředků účastníkem. Při úmrtí účastníka jsou finanční prostředky na účtu důchodového spoření součástí dědictví. Peníze na individuálním důchodovém účtu u penzijních společností jsou ve fázi spoření 100 % chráněny před výkonem exekuce. Exekucí je možné postihnout finanční prostředky ve III. pilíři, který tak před hrozbou exekuce není žádným způsobem chráněn. Dále je možné exekucí postihnout i výplatu penze z druhého pilíře.63 Výhodné může pro účastníka II. pilíře být i možnost zvolit se délku výplaty starobního důchodu. Vzhledem k tomu, že variantu výplaty bude účastník volit až v okamžiku, kdy bude vstupovat do starobního důchodu, umožňuje takto nastavený systém lépe zhodnotit šance na dožití s ohledem na zdravotní stav účastníka. Nespornou výhodou druhého pilíře je skutečnost, že v případě úmrtí účastníka jsou prostředky součástí dědictví. Tento aspekt druhého pilíře s sebou nese určitou jistotu finanční podpory pro pozůstalé, pokud účastník zemře ve fázi spoření nebo při výplatě penze na 20 let, příp. doživotní penze s pozůstalostí penzí.
61
Ministerstvo práce a sociálních věcí: Naspořené prostředky z druhého pilíře jako předmět dědictví [online] [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13514/tz_070912a.pdf
62
Reiffeisen.cz: Penzijní společnost [online] [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: https://www.rb.cz/o-bance/obance/skupina-raiffeisen/raiffeisen-penzijni-spolecnost/ 63
Česká televize: Na druhý pilíř je i exekutor krátký [online] [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/210958-na-druhy-pilir-je-i-exekutor-kratky/
60
Jednou z výhod vstupu do důchodového spoření se může jevit skutečnost, že se zde neprojevuje prvek solidarity a také se neuplatňují redukční hranice a výplata důchodu je tak zcela navázána na celoživotní příjem člověka. Toto je výhodné zejména pro vyšší příjmové skupiny. V roce 2012 vytvořil Národohospodářský ústav studii na téma „ Český důchodový systém na rozcestí: Pro koho je výhodný přechod do druhého pilíře?“ Tato studie dospěla k závěru, že vstoupit do druhého pilíře by se vyplatilo až 50 % mužů a 30 % žen. Přínos systému je však poměrně nízký a pohybuje se na úrovni jedné poloviny ročního příjmu. Z příloh č. 4 a 5 je zřejmé, že tento systém je vhodný pro většinu mužů do 40 let, u žen je přechod na druhý pilíř vhodný spíše pro vyšší příjmové skupiny. Obecně se dá říci, že vstup do druhého pilíře je vhodný pro vyšší příjmové skupiny a pro mladší věkové ročníky. Nicméně navrhovaná reforma je natolik opatrná, že nelze předpokládat podstatné zlepšení příjmů budoucích penzistů.64 Do určité míry lze za nevýhodu považovat nemožnost vystoupení z druhého pilíře a také zavázaní se k placení příspěvků ve výši 2 % hrubé mzdy. V souvislosti s důchodovým připojištěním nelze pominout ani rizika spojená s investováním na kapitálových trzích. Jako určitá nevýhoda může být vnímána skutečnost, že finanční prostředky ve fondech důchodového spoření jsou nelikvidní. Aby mohlo dojít k výplatě z druhého pilíře, je nutné splnit určité předpoklady. Rozhodujícím kritériem pro začátek výplaty penze je dosažení důchodového věku a přiznání důchodu z prvního pilíře. Nicméně tato „nevýhoda“ má své opodstatnění v uzamčení finančních prostředků výhradně pro období ekonomické neaktivity jedince a tím znemožnit použití těchto financí na jiný účel.
3.2.3. Doplňkové penzijní spoření – III. pilíř Doplňkové penzijní spoření je jednou z možností spoření na důchod a slouží jako doplněk k předchozím dvěma pilířům. Vstup do třetího pilíře je zcela dobrovolný a záleží na každém jednotlivci, jestli tuto možnost využije. Na rozdíl od předchozích dvou pilířů není doplňkové
64
IDEA CERGE EI: SCHNEIDER, O.; ŠATAVA, J.: Český důchodový systém na rozcestí: Pro koho je výhodný přechod do druhého pilíře? [online] [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://idea.cergeei.cz/documents/studie_2012_04.pdf
61
penzijní spoření přímo navázáno na mzdu jednotlivce, ale jedná se o dobrovolné spoření na důchod, kde si každý účastník může zvolit příspěvek ve výši, která odpovídá jeho finančním možnostem. Výši příspěvku je možné během spoření měnit, lze vkládat jednorázové vklady a na doplňkové penzijní spoření může přispívat i zaměstnavatel. Stát v tomto případě motivuje jedince ke spoření na důchod formou státního příspěvku a zároveň možností uplatnit daňový odpočet. Státní příspěvek pro účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního pojištění je závislý na výši příspěvku jednotlivce do penzijních fondů. Od roku 2013 došlo k úpravě pravidel vypláceného státního příspěvku, tj. státní příspěvek je vyplácen účastníkovi, který spoří nejméně 300 Kč za měsíc. V takovém případě činí státní příspěvek 90 Kč. Maximální výše státního příspěvku je nastavena na hodnotu 230 Kč, kterou je možné získat při částce spoření 1 000 Kč a vyšší. Zároveň s touto úpravou došlo také ke změně podmínek pro daňový odpočet účastníka. Daňový základ si může účastník snížit maximálně o částku 12 000 Kč ročně, avšak pouze za příspěvek, který přesahuje částku 1 000 Kč měsíčně. Daňové výhody přináší doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění také pro zaměstnavatele, kteří si mohou uplatnit v daňovém přiznání příspěvek až do výše 30 000 Kč za zaměstnance. Změna v přidělování státního příspěvku měla pozitivní dopad do průměrného příspěvku účastníka penzijního připojištění, který se zvýšil o více než 100 Kč oproti roku 2012. V doplňkovém penzijním připojištění byl průměrný příspěvek účastníka v roce 2013 na úrovni 749 Kč a v penzijním připojištění dosahoval průměrný příspěvek hodnoty 568 Kč měsíčně. S rostoucím příspěvkem účastníka a v případě doplňkového penzijního spoření také s rostoucím počtem účastníků vzrostl také průměrný státní příspěvek. V roce 2013 vzrostl průměrný měsíční státní příspěvek v penzijním připojištění o 9 Kč na částku 117 Kč. Průměrný státní příspěvek v účastnických fondech dosahoval v tomto roce hodnoty 143 Kč. V penzijním připojištění došlo v roce 2014 k nárůstu průměrného státního příspěvku na částku 119 Kč a v doplňkovém penzijním spoření na úroveň 148 Kč měsíčně. Z obrázku 13 je zřejmá změna v rozdělení smluv se státním příspěvkem. Zatímco v roce 2012 dosahovalo na maximální státní příspěvek 50 % účastníků v roce 2013 je již tento poměr zhruba poloviční oproti stavu předchozího roku. Změna limitů pro státní příspěvek vedla také k procentuálnímu navýšení smluv, které mají částečný nárok na státní příspěvek a také ke zvýšenému počtu smluv bez nároku na státní příspěvek. Celkově dosahuje na nějaký státní příspěvek zhruba ¾ účastníků penzijního připojištění.
62
Obrázek 5
Podíly smluv se státním příspěvkem v penzijním připojištění
Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: Zpráva o vývoji finančního trhu 2013 [online] [cit. 201504 06]65
Počet účastníků třetího pilíře kulminoval v roce 2012, kdy byl zaznamenaný zvýšený zájem o vstup do fondů penzijního připojištění ovlivněný očekávanými změnami v důchodovém systému v roce 2013. Od tohoto roku celkový počet účastníků třetího pilíře klesá a tento pokles není vyvážen ani rostoucím počtem účastníků v doplňkovém penzijním spoření. Vývoj počtu účastníků doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění je zřejmý z tabulky 8.
65
Ministerstvo financí České republiky: Zpráva o vývoji finančního trhu 2013; [online][cit. 2015-04 06] dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-financniho-trhu/2013/zprava-o-vyvojifinancniho-trhu-v-roce-2-17959
63
Tabulka 8
Počty smluv penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření Doplňkové spoření
penzijní
Penzijní připojištění
2013
2014
2010
2011
2012
2013
2014
Celkový počet smluv
76 669
217 985
4 527 774
4 565 741
5 134 862
4 886 675
4 585 149
Počet smluv s příspěvkem zaměstnavatele
13 461
40 719
1 284 736
1 271 934
1 317 563
1 339 000
1 313 766
Průměrný měsíční státní příspěvek
143
148
105
105
108
117
119
Průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele
905
859
x
667
700
705
735
Průměrný měsíční příspěvek účastníka
749
722
440
442
465
568
574
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Ministerstva financí České republiky a Asociace penzijních společností
Při porovnání věkové struktury účastníků třetího pilíře je zřejmé, že v doplňkovém penzijním spoření došlo k nárůstu účastníků starších 60 let, kteří zřejmě využívají možnosti zhodnocení svých finančních prostředků prostřednictvím státního příspěvku a kteří mohou vzhledem ke svému věku získat úspory z penzijních fondů včetně státních příspěvků již po 5 letech spoření.
64
Obrázek 6
Věkové složení účastníků třetího pilíře v roce 2013
Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: Zpráva o vývoji finančního trhu 2013 [online] [cit. 201504 06]66
Prostředky účastníků doplňkového penzijního spoření jsou umísťovány do fondů podle výběru účastníka. Penzijní společnosti nabízejí povinně jeden konzervativní účastnický fond, jehož investiční limity jsou stanoveny zákonem. Kromě konzervativního fondu mohou penzijní společnosti nabízet škálu různých účastnických fondů s rozdílnou strukturou portfolia. Také účastníci doplňkového penzijního spoření jsou do určité míry chráněni před případnou ztrátou z důvodů náhlých výkyvů finančních trhů zavedením tzv. autopilota. Jedná se o situaci, kdy penzijní společnost převede nejpozději 5 let před vznikem nároku na výplatu dávky finanční prostředky účastníka do povinného konzervativního fondu. Některé společnosti zařadili také do svého portfolia strategie nebo fondy životního cyklu, kdy se
66
Ministerstvo financí České republiky: Zpráva o vývoji finančního trhu 2013; [online] [cit. 2015-04 06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-financniho-trhu/2013/zprava-o-vyvojifinancniho-trhu-v-roce-2-17959
65
investiční strategie odvíjí od věku účastníka. S přibývajícím věkem účastníka dochází ke změně strategie od dynamické ke konzervativní.67 Uvolnění investičních limitů v účastnických fondech přineslo účastníkům možnost vyššího zhodnocení vložených prostředků. Nicméně i přes tuto možnost vykazovalo investiční portfolio v roce 2013 vysoce konzervativní strukturu, kdy většina účastníků dávala přednost investování v povinném konzervativním fondu. Tento jev je pravděpodobně způsoben věkovou strukturou účastníků doplňkového penzijního spoření, kdy více než polovina účastníků je starší než 60 let. V současnosti penzijní společnosti obhospodařují ve třetím pilíři účastnické fondy, kde jsou umísťovány prostředky účastníků doplňkového penzijního spoření, a transformované fondy, do nichž jsou umísťovány prostředky účastníků penzijního připojištění. Od konce roku 2012 již není možné do fondů penzijního připojištění vstupovat. Transformované a účastnické fondy Mezi oběma systémy nalezneme některé odlišnosti, které se týkají nastavení parametrů a fungování fondů. Jedním z důležitých rozdílů mezi jednotlivými systémy je oddělení majetku účastníků od majetku správce u doplňkového penzijního spoření. V penzijním připojištění majetek účastníků a správce oddělen nebyl a tato skutečnost mohla vést k zániku penzijních fondů. Náklady penzijního připojištění ovlivňovaly výkonnost fondů. Významnou položkou nákladů byly provize za zprostředkování, které dosahovaly poměrně vysokých částek. Neúčtovaly se najednou, ale účtovali se jako náklady příštích období a postupně narůstaly. Při výběru penzijního připojištění bylo tak nutné, sledovat vývoj a výši nákladů budoucích období.68 Oddělením majetku tak byla ve třetím pilíři zavedena regulace odměn za správu majetku a zákonem je limitována výše úplaty za nabízení a zprostředkování doplňkového penzijního spoření.
67
Ministerstvo financí: Zpráva o vývoji finančního trhu 2013 [online] [cit. 2015-04 06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-financniho-trhu/2013/zprava-o-vyvojifinancniho-trhu-v-roce-2-17959
68
SYROVÝ, Petr: Jak si spořit na důchod; Grada Publishing a.s., 2012, ISBN 978-80-247-4479-7
66
V účastnických fondech již penzijní společnosti nemají povinnost dosahovat ročního nezáporného zhodnocení. To s sebou na jedné straně nese investiční riziko, tj. riziko ztráty, ale straně druhé umožňuje zrušení této povinnosti dosažení vyššího zhodnocení. 69 Změny doznala i výplata prostředků ze třetího pilíře. Spoření v transformovaných fondech umožňuje klientovi vybrat polovinu příspěvků včetně státní podpory po 15 letech spoření jako výsluhovou penzi. Tato možnost již v účastnických fondech není možná. Účastník třetího pilíře má možnost předčasného ukončení smlouvy výplatou odbytného. Odbytné je možné vyplatit po 12 měsících spoření při uzavření penzijního připojištění nebo po 24 měsících v případě účastnických fondů. Takovéto ukončení smlouvy znamená výplatu naspořených finančních prostředků bez státní podpory. Doplňkové penzijní spoření obsahuje možnost čerpání finančních prostředků formou předdůchodu. Toto řešení je vhodné pro účastníky, kteří se blíží důchodovému věku, nemohou najít uplatnění na trhu práce a mají dostatečné množství finančních prostředků v účastnických fondech. Osoba, která požádá o výplatu předdůchodu musí splnit několik podmínek. Předdůchod lze čerpat nejdříve 5 let před důchodovým věkem, minimální doba čerpání je stanovena na 2 roky a výše vypláceného předdůchodu musí dosáhnout alespoň 30 % průměrné mzdy.
Hlavní výhoda této možnosti spočívá v tom, že účastník doplňkového
penzijního spoření nemusí žádat o odchod do předčasného starobního důchodu, který znamená trvalé snížení výplaty starobního důchodu i po dosažení důchodového věku. Pobíráním předdůchodu může občan překlenout období před odchodem do starobního důchodu, aniž by to mělo vliv na výši jeho budoucí starobní penze.70 Počet smluv v transformovaných fondech několikanásobně převyšuje počet smluv sjednaných v doplňkovém penzijním spoření. Největší nárůst smluv penzijního připojištění byl zaznamenán v roce 2012, kdy bylo možné tyto smlouvy naposledy uzavřít. Této možnosti využila poměrně velká část obyvatelstva a celkový počet smluv se zvýšil téměř o 600 tisíc.
69
Ministerstvo financí: Zpráva o vývoji finančního trhu 2013 [online] [cit. 2015-04 06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-financniho-trhu/2013/zprava-o-vyvojifinancniho-trhu-v-roce-2-17959
70
Ministerstvo financí: Zpráva o vývoji finančního trhu 2012 [online] [cit. 2015-04 06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-financniho-trhu/2012/zprava-o-vyvojifinancniho-trhu-rok-2012-12640
67
Největší nárůst počtu smluv byl ve 4. čtvrtletí, kdy počet účastníků narostl o 493 tisíc osob. Na konci roku 2012 bylo uzavřeno celkem 5 134 862 smluv penzijního připojištění. Tento skokový nárůst poznamenal trh s doplňkovým penzijním spořením v roce 2013, kdy pomalý nárůst osob v účastnických fondech nepokryl úbytek účastníků transformovaných fondů. Celkově tak došlo k poklesu téměř o 172 tisíc občanů spořících ve třetím pilíři. Během roku 2013 bylo uzavřeno 90 tisíc smluv71 doplňkového penzijního spoření, přičemž více než polovinu nově uzavřených smluv uzavřeli účastníci starší 60 let. Tato skutečnost pravděpodobně souvisí s investováním volných prostředků touto skupinou obyvatel, kteří vzhledem ke svému věku mohou vložené finanční prostředky získat již po 5 letech spoření a to včetně státních příspěvků. U účastnických fondů bylo předpokládáno, že vzhledem k dynamičtější strategii budou oslovovat účastníky mladšího nebo středního věku. Tyto věkové kategorie však upřednostnili vstup do fondů penzijního připojištění v roce 2012 podle tehdy platných podmínek.72 V průběhu roku 2014 došlo k nárůstu účastníků doplňkového penzijního spoření a na konci roku již dosahovaly účastnické fondy 224 tisíc klientů. Nicméně i přes tento nárůst celkový počet účastníků třetího pilíře klesá.73
71
Česká národní banka: databáze časových řad ARAD [online] [cit. 2015-04 06]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=3&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=32071&p _uka=2%2C3%2C4%2C6%2C7%2C8&p_strid=BG&p_od=201303&p_do=201412&p_lang=CS&p_format=0& p_decsep=%2C 72
Ministerstvo financí: Zpráva o vývoji finančního trhu 2013, [online] [cit. 2015-04 06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-financniho-trhu/2013/zprava-o-vyvoji-financnihotrhu-v-roce-2-17959 73
Česká národní banka: Databáze časových řad ARAD, [online] [cit. 2015-04 06]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=32071&p_strid=BG&p_la ng=CS http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=3&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=32071&p _uka=2%2C3%2C4%2C6%2C7%2C8&p_strid=BG&p_od=201303&p_do=201412&p_lang=CS&p_format=0& p_decsep=%2C
68
3.3. Pokračování penzijní reformy Přijatá důchodová reforma nebyla ani v době svého zavedení podpořena odborníky nebo veřejností. Z průzkumu Agentury Ipsos z října roku 2011 vyplynulo, že 74 % respondentů odmítlo zavedení druhého pilíře. Obrázek 7
Průzkum Agentury Ipsos pro pořad České televize Suma sumárum
Zdroj: ČT 24 [online] [cit. 2015-04 06]74
Při zavádění důchodové reformy nebyla ani politická shoda napříč politickými stranami, která by při takto závažném kroku zajistila politickou stabilitu. Zákon byl přijat v poslanecké sněmovně rozdílem jednoho hlasu proti vůli nejsilnější opoziční strany. Ta poté deklarovala, že v případě jejího vítězství v nadcházejících volbách reformu zruší. K podpisu penzijní reformy nedošlo ani ze strany prezidenta Václava Klause a to právě z důvodu nedostatečné shody na scéně politické, odborné a ve společnosti. Přijatá reforma vznikla jako kompromisní řešení vnitřně nestabilní strany a byla poznamenána celou řadou ústupků a zásahů do
74
Česká televize: Důchodová reforma, říjen 2012, Agentura Ipsos, [online] [cit. 2015-04 06]. Dostupné z: http://img.ct24.cz/multimedia/documents/31/3018/301718.pdf
69
původního návrhu, které bylo negativně hodnoceno jak ze strany opozice, tak i ze strany odborné veřejnosti.75 Výsledkem byl nezájem veřejnosti o vstup do druhého pilíře a ke konci roku 2014 se důchodového spoření účastnilo 83 222 jednotlivců.76 V roce 2014 byla stanovena odborná komise pro důchodovou reformu, která má zhodnotit stav a vývojové trendy českého penzijního systému a připravit návrhy na stabilizaci důchodového systému v dlouhodobém horizontu, které budou přijatelné napříč politickým spektrem i veřejností. V lednu 2015 komise vydala závěrečnou zprávu o činnosti za rok 2014, ve které navrhla některé změny penzijního systému. I. pilíř Navrhované změny v prvním pilíři se týkají tempa zvyšování důchodové hranice. Komise navrhuje zavést revizní systém nastavení hranice důchodového věku, který by umožnil reagovat na změny vnějších podmínek. Systém by měl být nastaven tak, aby bylo možné s postupujícím poznáním vytvářet dostatečně spolehlivé prognózy, např. prognózy naděje dožití se věku v dobrém zdravotním stavu. Pravidelně každých 5 let by vláda posuzovala zprávu o populačním vývoji a na jejím základě by růst věku pro odchod do starobního důchodu urychlila nebo zpomalila tak, aby člověk strávil v penzi čtvrtinu života. Navrhovanou novinkou je sdílení vyměřovacích základů manželi pro účely penzijních nároků. Cílem tohoto návrhu je stanovit spravedlivý důchod pro oba manželé a to formou rozdělení společného vyměřovacího základu manželů na půl mezi oba partnery. II. pilíř Zpráva obsahuje návrh způsobu ukončení důchodového spoření, které bylo v červenci 2014 předloženo vládě k projednání. Komise navrhuje ukončení odvodů pojistného na důchodové spoření od ledna 2016 a s výplatou finančních prostředků z tohoto pilíře do konce roku 2016.
75
Rudolfová, V.: Historie důchodového systému v ČR; 2014; dostupné z: http://duchodova-komise.cz/wpcontent/uploads/2014/07/V.-Rudolfov%C3%A1-Historie-v%C3%BDvoje-d%C5%AFchodov%C3%A9hosyst%C3%A9mu-v-%C4%8CR-%C4%8Derven-2014.pdf
76
Rudolfová, V.: Historie důchodového systému v ČR; 2014; dostupné z: http://duchodova-komise.cz/wpcontent/uploads/2014/07/V.-Rudolfov%C3%A1-Historie-v%C3%BDvoje-d%C5%AFchodov%C3%A9hosyst%C3%A9mu-v-%C4%8CR-%C4%8Derven-2014.pdf
70
Účastník by měl možnost zvolit výplatu v hotovosti nebo převod prostředků na penzijní smlouvu ve III. pilíři. Zároveň si účastník druhého pilíře zvolí, zda doplatí vyvedené pojistné zpět do prvního pilíře nebo zvolí možnost tyto finanční prostředky si ponechat a snížit si tak budoucí důchod vyplácený z prvního pilíře. III. pilíř Zvýšenou motivaci pro volbu dlouhodobé výplaty namísto jednorázové by mělo představovat osvobození od daně z příjmů při výplatě penze nejméně po dobu 10 let. Komise také navrhuje snížení vstupního věku do doplňkového penzijního spoření a to bez omezení. Zvýšení limitu pro investování do standardních fondů kolektivního investování z 35 % na 40 % a v případě speciálních fondů kolektivního investování z 5 % na 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Komise předkládá návrh, aby finanční prostředky týkající se doplňkového kapitálu byly drženy na běžném účtu odděleně od ostatních prostředků určených k jiným účelům a při úpadku společnosti by nespadaly do majetkové podstaty. V závěrečné zprávě je také návrh na změnu povinnosti České národní banky odejmout povolení z důvodu neplnění stávajících zákonných požadavků. Tato povinnost by měla být nahrazena možností uvážení dohledového orgánu při posouzení individuální situace účastnického fondu.
71
4.
Životní pojištění
Životní pojištění je spojováno se vznikem pojištění a má dlouhou tradici. Již ve starém Egyptě kolem roku 2 500 př. n. l. uzavírali kameníci dohody o společném krytí nákladů na pohřby z pravidelně vybíraných příspěvků. Životní pojištění, tak jak je známe dnes, se zrodilo v 16. století. První zaznamenaná životní pojistka byla uzavřena panem Richardem Martinem na život Williama Gybbonse 18. června 1583. Pojištění bylo uzavřeno na 12 měsíců s pojistnou částkou 382 liber. William Gybbons zemřel 9. června 1584. Až do 18. století bylo možné uzavřít životní pojištění na kohokoliv, např. i na vojáky odcházející do války s nadějí, že pojištěný zemře a majitel pojistky zbohatne. V Anglii byly proto zavedeny dva zákony, které zakazovaly sázet na válku (1708) a byl zaveden pojem pojistný zájem (1774). Majitel pojistky musel prokázat finanční ztrátu v případě úmrtí pojištěné osoby. Posledním krokem k dotvoření základů životního pojištění bylo vytvoření vědeckého výpočtu pojistného v závislosti na věku pojištěného a době pojištění. Roku 1756 odmítli pojistit 46 letého matematika Jamese Dodsona, kterého v té době považovali za příliš rizikového. Dodson studoval všechny dostupné údaje o délce života, náhrobní kameny, knihy narození apod. Výsledkem tohoto studia byly tabulky prémiových sazeb. Každý se mohl nechat pojistit za určitou částku na určitý počet roků. Dodson rozložil riziko na celou skupinu osob a riziko klienta na dobu trvání pojištění. V habsburské monarchii vznikl 1. března 1823 „Všeobecný zaopatřovací ústav pro poddané rakouského císařského státu“, který byl nejvýznamnější z prvních novodobých životních pojišťoven. V roce 1827 byla založena První česká vzájemná pojišťovna v Praze a v roce 1830 pak Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna Brno. V roce 1869 byly založeny dvě české životní pojišťovny – Slavia a Praha.
72
Na přelomu 19. a 20. století bylo životní pojištění nejvýznamnějším druhem pojištění v Rakousko-Uhersku, kdy předstihlo i požární pojištění, které do té doby bylo vnímáno jako nejdůležitější.77 Životní pojištění se v průběhu času vyvíjelo a v současnosti se jedná o klasický produkt, který často zahrnuje kombinaci pojištění a tvorby kapitálové hodnoty. Hlavním cílem životního pojištění je finanční zajištění blízkých osob. V případě nenadálé události, jako je smrt živitele rodiny, často dochází ke ztrátě podstatné části příjmu rodiny a tím i k následné finanční tísni. Životní pojištění nedokáže zacelit citovou ztrátu blízkého člověka, ale může alespoň pomoci zmírnit finanční dopad na rodinu. V poslední době je životní pojištění často chápáno nejen jako prostředek k finančnímu zajištění blízkých osob v případě úmrtí, ale také jako další možnost zhodnocení finančních prostředků. Jelikož se často jedná o dlouhodobou investici, která zároveň může tvořit finanční rezervu v případě odchodu do invalidního nebo starobního důchodu, je životní pojištění podporováno státem ve formě daňových úlev.
4.1. Základní podoby životního pojištění78 Životní pojištění v sobě zahrnuje krytí dvou rizik, která jsou v rámci životního pojištění často kombinována v různých podobách. Z tohoto důvodu existuje celá řada různých druhů životního pojištění. • Pojištění pro případ smrti – pojistnou událostí je úmrtí pojištěné osoby • Pojištění pro případ dožití – pojistnou událostí je dožití se sjednaného věku pojištěné osoby • Smíšené pojištění pro případ smrti a dožití – kombinace obou rizik
77
Broker team.cz, [online] [cit. 2015-04 06]. dostupné z : http://www.brokerteam.cz/historie
78
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopres, s. r. o., 2009, ISBN: 978-86929-51-4
73
4.1.1. Pojištění pro případ smrti Základní podobou životního pojištění je pojištění pro případ smrti, které kryje pouze riziko úmrtí pojištěné osoby. Pojistná částka je v případě realizace tohoto rizika vyplacena obmyšlenému, tj. osobě, kterou pro tento účel pojistník určil. Hlavním cílem pojistníka je obvykle zabezpečení pozůstalých pojištěného, příp. úhrada závazků pojištěného nebo úhrada nákladů spojených s úmrtím apod. V praxi se také můžeme často setkat s označením rizikové životní pojištění. Základní rozdělení podle sjednané doby pojištění: • Dočasné pojištění pro případ smrti – kryje riziko úmrtí během sjednané pojistné doby. Tento typ životního pojištění je často využíván v souvislosti s úvěry nebo půjčkami, kdy se velikost pojistné částky odvíjí od výše dlužné částky, a kdy v případě smrti pojištěného by pojistné plnění pokrylo jeho závazek. • Časově neomezené pojištění pro případ smrti – pojistné plnění je vyplaceno vždy, není pouze znám okamžik výplaty. S rostoucím věkem pojištěného roste také pravděpodobnost úmrtí. Tato pravděpodobnost by měla být zohledněna ve výši pojistného. Cena pojištění pro případ smrti by se tak každý rok zvyšovala. V praxi se používá pojistné, které je stanovené v konstantní výši po celou dobu pojištění. To znamená, že pojištěný v první fázi platí na pojistném více, než odpovídá pravděpodobnosti úmrtí, pojišťovna tak vytváří rezervu, kterou čerpá ve druhé fázi, kdy pojistník platí méně, než odpovídá pravděpodobnosti smrti pojištěné osoby. Z hlediska správného využití životního pojištění je významnou otázkou nastavení výše pojistné částky. Při optimální volbě správné pojistné částky můžeme využít několika přístupů: • Stanovení pojistné částky podle výše úvěru • Stanovení pojistné částky podle výše příjmu • Stanovení pojistné částky podle výdajů
4.1.2. Pojištění pro případ dožití Ve své nejjednodušší podobě platí pojistník jednorázově nebo běžně pojistné a při dosažení sjednaného věku obdrží pojistné plnění. Hlavní nevýhodou je skutečnost, že pokud nenastane
74
pojistná událost, k výplatě pojistného plnění nedochází a pojištění bez náhrady zaniká. Pro pojištění pro případ dožití je typické využití odvozených druhů pojištění – důchodové a věnové. Důchodové pojištění79 Důchodové pojištění komerčních pojišťoven je nutné odlišovat od důchodového pojištění hrazeného ze státního rozpočtu v rámci sociálního zabezpečení. Jedná se o pojištění na dožití se sjednaného věku pojištěného s postupnou výplatou pojistné částky, které lze z pojistně technického hlediska označovat jako pojištění pro případ opakovaného dožití. Pojistným plněním je každý jeden důchod a pojistnou událostí dožití se termínu další výplaty. Podle počátku výplaty důchodu můžeme rozlišovat pojištění ihned splatného důchodu a odloženého důchodu, podle doby výplaty pak důchod vyplácený po stanovenou dobu a důchod doživotní. U ihned splatného důchodu je po jednorázovém uhrazení pojistného započato s pravidelnou výplatou důchodu, zatímco u odloženého důchodu je po předem stanovenou dobu hrazeno pojistné, tzv. doba odkladu a zároveň je sjednán okamžik počátku výplaty důchodu. Základní důchod je u komerčních pojišťoven obdobou starobního důchodu poskytovaného ze sociálního pojištění. Základní důchod zaručuje zpravidla doživotní výplatu důchodu, přičemž je možné u odložených důchodů možné požádat o jednorázové vyrovnání po uplynutí doby odkladu. Klient může zvolit i zkrácenou dobu výplaty, dřívější nebo pozdější okamžik počátku výplaty důchodu. Vedle základního důchodu je nabízena možnost pozůstalostního a dočasného důchodu. Pozůstalostní důchod je splatný v případě úmrtí pojištěné osoby. Obvyklou podmínkou pro výplatu pozůstalostního důchodu je uplynutí stanovené lhůty od sjednání pojistné smlouvy. Tato čekací lhůta má chránit pojistitele před potenciální snahou klientů o zneužití pojištění k vlastnímu obohacení. Dočasný důchod je poskytován oprávněné osobě po vzniku plné invalidity, pokud tato nastala před vznikem nároku na základní důchod. Obvykle je vyplácen
79
DAŇHEL, Jaroslav a kol. Pojistná teorie, Professional Publishing., 2006, ISBN: 80-86946-00-2
75
ve výši základního důchodu a je vázán na délku pobírání invalidního důchodu ze sociálního pojištění. Věnové pojištění Věnové pojištění je pojištění na dožití se finančně závislé osoby a klientům je nabízeno pod názvy jako studijní, svatební, stipendijní apod. Výplata pojistného plnění může být sjednána jako jednorázová nebo jako postupné vyplácení důchodu, např. u studijního pojištění. Jelikož je věnové pojištění určené prvotně pro finanční zabezpečení dětí v různých situacích, bývá doplňováno o krytí dalších pojistných nebezpečí. Nejčastěji je rozšířeno o riziko úmrtí rodičů, riziko invalidity rodiče, příp. riziko smrti dítěte. U připojištění rizika smrti rodičů je při realizaci tohoto rizika vyplaceno jednorázové pojistné plnění nebo může být zvolena varianta s postupným vyplácením pozůstalostního důchodu.
4.1.3. Smíšené životní pojištění Smíšené životní pojištění bývá označováno také názvem kapitálové životní pojištění. Jedná se o kombinaci pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ dožití. Pojistné plnění je pojistitelem vypláceno oprávněné osobě v případě smrti pojištěného, nejpozději však při dožití se sjednaného konce pojištění. Smíšené životní pojištění umožňuje variabilitu v nastavení pojistných částek, které mohou být sjednány ve stejné výši pro riziko smrti i dožití, ale mohou se i vzájemně lišit. Obvyklá je určitá vazba ve velikosti pojistných částek, např. částka pro případ smrti je nastavena na dvojnásobek pojistné částky při dožití. Pro kapitálové životní pojištění je typické, že bývá rozšiřováno o krytí dalších pojistných nebezpečí neživotního charakteru, např. invalidita, úraz, závažná onemocnění atd.
76
4.2. Modifikované podoby smíšeného životního pojištění80 Pojišťovny v průběhu času reagovaly na potřeby potenciálních klientů a v zájmu přizpůsobit se jejich potřebám a finančním možnostem vyvinuly tzv. univerzální životní pojištění a životní pojištění spojené s investováním.
4.2.1. Univerzální životní pojištění Jedná se o pružné pojištění, které vzniklo úpravou smíšeného životního pojištění. Pojistník může různými způsoby přizpůsobovat pojištění svým potřebám a finančním možnostem, tj. může dočasně přerušit placení pojistného a znovu ho obnovit, zaplatit pojistné dodatečně jednorázově nebo si například vybrat část vkladu. Pro tento druh pojištění je typické, že není pevně stanovená částka pojistného, avšak pojišťovny často požadují úhradu několika prvních pojistných ve standardní nebo plánované výši. Pojistník není tedy vázán na předem stanovené pravidelné platby pojistného, ale může pojistné hradit podle svých finančních možností. Technicky jsou nepravidelné platby připisovány na individuální účet pojistníka, ze kterého je pravidelně strháváno rizikové pojistné. Zůstatek tohoto účtu představuje rezervu, jejíž výši si reguluje pojistník podle svých představ a možností. Zhodnocování rezervy může být navázáno na technickou úrokovou míru, popř. může být investována na základě rozhodování klienta. V takovém případě se jedná o univerzální životní pojištění kombinované s investičním životním pojištěním.
4.2.2. Investiční životní pojištění Investiční životní pojištění tvoří konstrukčně odlišnou kategorii životního pojištění, kde výše pojistného plnění je závislá na výnosech z investování rezerv pojistného, přičemž investiční riziko nese pojistník. Na tento druh životního pojištění lze nahlížet jako na spojení rizikového životního pojištění a investování prostřednictvím podílového fondu. Investiční životní pojištění tak nabízí pro pojistníka možnost dosáhnout vyšší míry zhodnocení kapitálu, ale zároveň i za cenu vyšší míry rizika. Pojistné zaplacené pojistníkem se dělí na tři části. Část pojistného je použita na úhradu správních nákladů pojišťovny, po tomto odpočtu zůstává netto pojistné, ze kterého je hrazeno
80
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopres, s. r. o., 2009, ISBN: 978-86929-51-4
77
rizikové pojistné, a zbývající část tvoří rezervu pojistného. Z rezervy pojistného poté dochází k nákupu podílových jednotek jednotlivých investičních fondů. Přenesením investičního rizika na pojistníka se pojišťovna na jedné straně zbavuje závazku vyplácet garantovaný výnos, ale na druhé straně se tím připravuje o možnost vytvářet zisk v případě, že by dosáhla vyššího zhodnocení, než které by připisovala klientům. Zisk je pak pojišťovna nucena vytvářet z jiných zdrojů, např. poplatky za správu fondů, transakční poplatky nebo při příznivějším průběhu úmrtnosti. Ke krytí pojistného rizika smrti přistupují pojišťovny ve čtyřech obecných konstrukcích: • Sjednaná pojistná částka pro případ smrti • Vyplacení aktuálních podílových jednotek, min. ale zaplaceného pojistného • Vyplacení aktuálních podílových jednotek + sjednané pojistné částky pro případ smrti • Vyplacení aktuálních podílových jednotek, min. ale sjednané pojistné částky pro případ smrti Specifikem investičního životního pojištění je přístup ke správním nákladům prostřednictvím celé škály poplatků. V praxi je možné se setkat s počátečními poplatky, s poplatky za změnu alokačního poměru, za správu investičních
fondů, za výpis z účtu, s měsíčním
administrativním poplatkem, s inkasním poplatkem atd.
4.2.3. Moderní investiční životní pojištění81 Inovací investičního životního pojištění vzniklo investiční životní pojištění s garantovanou minimální pojistnou částkou, ve kterém výše pojistného plnění sice závisí na vývoji cen podílových jednotek, ale zároveň je pojišťovnou garantovaná minimální pojistná částka pro případ smrti i dožití. Pojišťovny nabízejí několik strategií pro méně zkušené investory, a to od strategie konzervativní přes vyváženou až po agresivní. Zároveň je nabízena i dostatečně široká škála fondů pro pokročilejší investory. Netto pojistné se u moderního životního pojištění dělí na investiční část a put prémii. Investiční část je ukládána do podílových jednotek, ze kterých je odebíráno rizikové pojistné
81
DAŇHEL, Jaroslav a kol. Pojistná teorie, Professional Publishing., 2006, ISBN: 80-86946-00-2
78
na sjednaná rizika. Put prémie je zbývající část netto pojistného, které slouží pojistiteli ke garantování minimálních pojistných částek. Jinými slovy se jedná o cenu, kterou pojistník hradí za požadované garance. Obecně lze využít čtyři přístupy: • Investiční část i celkové brutto pojistné volí pojistník. Klient si při uzavírání pojištění zvolí částku, kterou je ochoten zaplatit za poskytnutí pojistné ochrany a zároveň určí, jaká konstantní část pojistného má být pojistitelem alokována do zvolených podílových fondů. Při tomto přístupu pojistník klade důraz na celkové pojistné. • Pojistník zvolí investiční část pojistného a zároveň pouze pasivně odsouhlasí výši brutto pojistného. Pojistníkem zvolená částka k investování je navýšena o put prémii a případně o náklady k investiční části. Pojistník v tomto případě zná podobu poskytované garance i výši alokovaného pojistného a celkové pojistné si nechává vypočítat. • Klient si volí částku, kterou je ochoten pravidelně hradit jako brutto pojistné. Pojistitel nabízí pojistníkovi různé kombinace garancí a alokačních poměrů, ze kterých si pojistník dle svého uvážení může vybrat. Velikost a vzájemné vztahy put prémie, netto pojistného nebo investiční části jsou pouze na pojistníkově volbě. • Pojistník si v tomto přístupu volí výši garance, která nemůže být zvolena úplně libovolně, ale odvíjí se od výše investovaného kapitálu. Životní pojištění lze rozdělit na pět základních druhů. Jejich primární vlastnosti a rozdíly jsou zřejmé z tabulky 9. Tabulka 9
Vlastnosti základních druhů životního pojištění
Vlastnosti
Druh pojištění osob Rizikové životní a úrazové
Kapitálové životní
Univerzální životní
Investiční životní
Jen pro vybrané nástroje
Jen pro vybrané nástroje
Krytí rizika (smrti) Tvorba kapitálové hodnoty Aktivní ovlivňování výnosu Garantované zhodnocení
79
Důchodové
Flexibilita Daňový odpočet
Zdroj: ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN: Kapitálové životní pojištění. [online] [cit. 2015-02-15]82
Z uvedeného přehledu vyplývají některé rozdíly mezi jednotlivými druhy životního pojištění. Pokud pomineme rizikové životní pojištění, které kryje pouze riziko smrti, tvoří ostatní druhy životního pojištění kapitálovou hodnotu a mohou být daňově uznatelné. Garantované zhodnocení finančních prostředků nalezneme ve všech druzích životního pojištění, které tvoří kapitálovou hodnotu. V případě univerzálního životního pojištění a investičního životního pojištění je garantované zhodnocení finančních prostředků zahrnuto jen v některých případech. Samostatnou kapitolou je aktivní ovlivňování výnosu, které se týká pouze investičního životního pojištění.
4.3. Státní podpora83 Životní pojištění je podporováno státem ve formě daňových výhod. Fyzické osoby i jejich zaměstnavatelé si mohou odečíst část zaplaceného pojistného ze základu daně z příjmu. Maximální odpočitatelná částka pro jednotlivce je stanovena v celkovém úhrnu na 12 000 Kč ročně, v případě zaměstnavatele se jedná o maximální odčitatelnou částku 30 000 Kč ročně. Na konci roku 2014 podepsal prezident republiky novelu zákona o dani z příjmu, která změnila podmínky pro uplatnění daňových odpočtů životního pojištění. Novela zákona vstoupila v platnost od 1. 1. 2015. Podmínky pro uplatnění daňových odpočtů pro rok 2014 a od 1. 1. 2015 jsou uvedeny v následujícím přehledu. Podmínky pro daňový odpočet za rok 2014 • Uzavření pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití • Pojistník musí být shodný s pojištěnou osobou
82
Česká asociace pojišťoven: Kapitálové životní pojištění [online] [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/kapitalove-zp 83
Zákon č. 586/1992 Sb
80
• Pojistné plnění při dožití je vyplaceno nejdříve po 60 měsících od uzavření pojištění a zároveň nejdříve v roce, kdy pojištěná osoba dosáhne 60 let Při uzavření pojištění s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití také podmínky: • Při pojistné době 5 – 15 let musí být sjednána minimální pojistná částka pro případ dožití 40 000 Kč • Při pojistné době nad 15 let činí minimální sjednaná pojistná částka pro případ dožití 70 000 Kč Podmínky pro daňový odpočet od 1. 1. 2015 • Uzavření pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití • Pojistník musí být shodný s pojištěnou osobou • Výplata pojistného plnění při dožití nejdříve po 60 měsících od uzavření pojištění a zároveň nejdříve v roce dosažení 60 let • Pojistné podmínky neumožňují výplatu, která není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy Při uzavření pojištění s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití také podmínky: • Při pojistné době 5 – 15 let musí být sjednána minimální pojistná částka pro případ dožití 40 000 Kč • Při pojistné době nad 15 let činí minimální sjednaná pojistná částka pro případ dožití 70 000 Kč
4.4. Připojištění v životním pojištění Životní pojištění slouží především k zajištění rizik, která ohrožují život člověka. Běžně je však v rámci životního pojištění nabízena celá řada možností ke krytí dalších rizik, která úzce souvisí s životem a se zdravím člověka. Mezi nejčastěji nabízené připojištění můžeme zařadit: • Připojištění smrti následkem úrazu Při úmrtí pojištěné osoby následkem úrazu je pojišťovnou vyplacena předem sjednaná pojistná částka. Klient si může zvolit osobu, které je plnění v případě jeho smrti vyplaceno.
81
• Připojištění trvalých následků úrazu Plnění z připojištění trvalých následků úrazu je stanoveno procentem následků, které úraz zanechá podle oceňovací tabulky. Výsledná vyplácená suma je ve výši stanoveného procenta z pojistné částky. • Připojištění denního odškodného Pojistné plnění je vypláceno za nezbytnou dobu léčení úrazu, nejdéle však za dobu určenou oceňovací tabulkou pojistitele. Připojištění lze sjednat s různými karenčními dobami. • Připojištění pracovní neschopnosti z důvodu nemoci a úrazu Pojistné plnění je vypláceno za každý den pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu a to v hodnotě sjednané denní dávky. Připojištění lze sjednat s různými karenčními dobami. • Připojištění závažných onemocnění Pojistné plnění je vypláceno při stanovení diagnózy lékařem. V takovém případě je vyplacena sjednaná pojistná částka. Diagnózy, na něž se připojištění vztahuje, jsou vyjmenované v pojistných podmínkách. • Připojištění hospitalizace Pojistné plnění je vypláceno za každý den hospitalizace pojištěného. Pojistná částka je sjednána jako denní dávka. • Zproštění od placení pojistného Pojistným plněním je převzetí hrazení pojistného pojistitelem v případě, že se pojistník stane invalidním III. stupně. • Připojištění invalidity Pojistné plnění může být vyplaceno jako jednorázová částka nebo ve formě doživotní renty. Pojistnou událostí je nejčastěji invalidita II. nebo III. stupně.
4.5. Vývoj pojistného trhu v oblasti životního pojištění Pojistný trh v České republice byl ke konci roku 2014 tvořen 53 pojišťovnami s činností povolenou Českou národní bankou. Z tohoto počtu působilo na českém pojistném trhu 6 životních pojišťoven, 32 neživotních pojišťoven a 15 smíšených pojišťoven. Počet pojišťoven v České republice vlastnících povolení k provozování činnosti Českou národní bankou je z časového hlediska poměrně stabilní a mění se pouze nepatrně.
82
Jedním ze základních ukazatelů popisujících vývoj pojistného trhu je hrubé předepsané pojistné. Hodnota předepsaného pojistného ke konci roku 2014 dosáhla celkem 157,8 mld. Kč, z toho v životním pojištění dosáhlo hrubé předepsané pojistné hodnoty 71,2 mld. Kč. Oproti roku 2013 pokleslo předepsané pojistné v životním pojištění o 0,4 mld. Kč. Tento pokles byl způsoben poklesem pojištění pro případ smrti, dožití apod. ve výši 3 mld. Kč.
Graf 5
Předepsané pojistné
Zdroj: Vlastní zpracování podle dat České národní banky – ARAD systém časových řad84
Při porovnání předepsaného pojistného životního a neživotního pojištění stále v České republice převažuje v poměru 55:45 předepsané pojistné za neživotní pojištění.85 V západní Evropě je však poměr životního a neživotního pojištění obrácený a to zhruba ve výši 60:40 ve prospěch životního pojištění.86
84
Česká národní banka: Dohled nad finančním trhem [online] [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/
85
Česká národní banka: Dohled nad finančním trhem [online] [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/
86
http://www.swissre.com/
83
Na následujícím grafu je zobrazeno rozdělení životního pojištění podle druhu pojištění. Nejvyššího podílu předepsaného hrubého pojistného na trhu životního pojištění představuje životní pojištění spojené s investičním fondem. V roce 2014 dosáhlo investiční životní pojištění 53% podíl na trhu. Pojištění smrti, dožití a obdobné představuje 29 % předepsaného hrubého pojistného a třetí nejčastější pojištění v rámci životního pojištění je pojištění úrazu a nemoci, které dosáhlo 15 %. V roce 2008 bylo rozdělení odlišné a nejvyššího podílu na hrubém předepsaném pojistném dosahovalo pojištění smrti, dožití a apod. ve výši 43 %. Investiční životní pojištění představovalo tržní podíl ve výši 38 %. Pojištění úrazu nebo nemoci bylo zastoupeno 11 %. Také pojištění důchodu a svatební pojištění dosahovala vyšších hodnot a v této době představovala dohromady 8% podíl na hrubém předepsaném pojistném. Graf 6 Rozdělení životního pojištění podle předepsaného pojistného
Zdroj: Vlastní zpracování podle dat České národní banky – ARAD systém časových řad87
Z výše uvedeného je zřejmé, že se postupně mění trh životního pojištění směrem k investičnímu životnímu pojištění. Tato změna je zřejmá nejen na procentuálním podílu hrubého předepsaného pojistného, ale je viditelná i na počtu nově uzavíraných smluv životního pojištění. Také v tomto parametru přesahuje investiční životní pojištění uzavřené v roce 2014 téměř dvojnásobně počet nových smluv životního pojištění pro případ smrti, dožití a obdobné. Od roku 2008 počty smluv investičního životního pojištění rostou, zatímco
87
Česká národní banka: Dohled nad finančním trhem [online] [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/
84
celkový počet smluv pojištění pro případ smrti, dožití a obdobné klesá. Ke konci roku 2014 bylo v České republice uzavřeno 3 145 950 smluv investičního životního pojištění a 2 413 661 smluv pojištění pro případ smrti, dožití apod. V roce 2008 bylo celkem uzavřeno více než 10 mil. pojistných smluv, zatímco na konci roku 2014 vykazuje Česká národní banka 7,74 mil. smluv životního pojištění. I přes klesající počty pojistných smluv dochází k postupnému nárůstu průměrného pojistného a to konkrétně z částky 5 631 Kč ročně, kterou pojistníci v průměru hradili na pojistnou smlouvu životního pojištění v roce 2008 až na částku 9 196 Kč ročně průměrně hrazenou na konci roku 2014.88
4.6. Technická úroková míra (TUM) Technická úroková míra představuje takové zhodnocení rezervy životního pojištění, na které má klient smluvní nárok. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o garantovanou výši zhodnocení finančních prostředků na smlouvách životního pojištění po odečtení poplatků pojišťovny. Maximální výši technické úrokové míry určuje Česká národní banka a odvíjí se od tržních úrokových měr. TUM se určuje od roku 2002, kdy byla nastavena na výši 4 % a v této výši vydržela až do roku 2004, kdy byla snížena na 2,4 %. V roce 2010 byla dočasně navýšena o 0,1 % na hodnotu 2,5 % a od roku 2013 dosahuje úrovně 1,9 %. Nicméně ani tato úroveň není konečná a od roku 2015 byla snížena na 1,3 %.
88
Česká národní banka: Dohled nad finančním trhem [online] [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/
85
5. Výsledky komparace V této části bude provedena komparace životního pojištění a penzijního spoření z hlediska vlivu státní podpory, vlivu nákladů obou produktů a vlivu zdanění výnosů.
5.1. Komparace penzijního spoření a životního pojištění Penzijní spoření i životní pojištění jsou podporovány státem jako možnosti na zachování životní úrovně při odchodu do starobního důchodu. V této kapitole bude ukázán vliv státní podpory, nákladovosti a zdanění výnosů v obou produktech.
5.1.1. Vliv státní podpory Stát v případě penzijního spoření motivuje jedince ke spoření na důchod formou státního příspěvku a zároveň možností uplatnit daňový odpočet. Státní příspěvek pro účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního pojištění je závislý na výši příspěvku jednotlivce do penzijních fondů. Od roku 2013 došlo k úpravě pravidel vypláceného státního příspěvku, tj. státní příspěvek je vyplácen účastníkovi, který spoří nejméně 300 Kč za měsíc. V takovém případě činí státní příspěvek 90 Kč. Maximální výše státního příspěvku je nastavena na hodnotu 230 Kč, kterou je možné získat při částce spoření 1 000 Kč a vyšší. Zároveň s touto úpravou došlo také ke změně podmínek pro daňový odpočet účastníka. Daňový základ si může účastník snížit maximálně o částku 12 000 Kč ročně, avšak pouze za příspěvek, který přesahuje částku 1 000 Kč měsíčně.
Daňové výhody přináší doplňkové
penzijní spoření a penzijní připojištění také pro zaměstnavatele, kteří si mohou uplatnit v daňovém přiznání příspěvek až do výše 30 000 Kč za zaměstnance. Životní pojištění je také podporováno ze strany státu a to formou daňového odpočtu. Slevu ze základu daně může uplatnit pojistník, který má uzavřené životní pojištění a který zároveň splňuje zákonné podmínky pro daňovou odčitatelnost. Pokud je pojištění uzavřeno na případ dožití nebo smrti a dožití, pojistník shodný s pojištěnou osobou, pojištění je uzavřeno minimálně na 5 let a doba výplaty pojistného plnění při dožití je stanovena nejdříve na 60 let věku pojištěného, z pojistné smlouvy nejsou možné žádné výběry, které nejsou pojistným plnění a nezakládají zánik smlouvy a při uzavření pojištění s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití minimálně na pojistnou částku ve výši 40 000 Kč při pojistné době 5 - 15 let nebo minimálně na pojistnou částku ve výši 70 000 Kč při pojistné době delší než 15
86
může si pojistník snížit základ daně o jím zaplacené pojistné až do výše 12 000 Kč ročně. Životní pojištění je také podporováno státem v souvislosti s příspěvkem ze strany zaměstnavatele. Pokud smlouva životního pojištění splňuje náležitosti pro daňový odpočet, může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci příspěvek až do výše 30 000 Kč, který je v takovém případě osvobozen od daně z příjmu, od sociálního a zdravotního pojištění. Při posuzování penzijního připojištění a životního pojištění musíme vzít v úvahu podporu státu, kterou můžeme rozdělit na dvě oblasti. Jednak se jedná o státní podporu přímou, tj. přímý státní příspěvek k účtu účastníka, který je přímo závislý na výši úložky a nepřímou státní podporu, tj. podporu státu formou slevy na dani, osvobození od daně, sociálního a zdravotního pojištění a to jak z pohledu účastníka, tak i z pohledu zaměstnavatele. Výše státního příspěvku je v případě doplňkového penzijního spoření závislá na výši příspěvku účastníka, kdy nejvyšší hodnoty dosahuje při úložce 1 000 Kč měsíčně. V tomto případě dosahuje státní podpora hodnoty 23 % z první platby, avšak s každým dalším příspěvkem se marginální přínos každého dalšího státního příspěvku snižuje vzhledem k naspořené částce. Při naspořené částce 230 000 Kč činí relativní přínos státního příspěvku pouze 0,1 % z celkové naspořené částky. Skutečná efektivita státního příspěvku je závislá na délce spoření. Pro stanovení efektivity je nutné porovnat výnos doplňkového penzijního spoření se státním příspěvkem se stejným produktem, ke kterému státní příspěvek přidělený není. V modelovém příkladu jsou použity následující předpoklady: Měsíční úložka
1 000 Kč
Měsíční státní příspěvek
230 Kč
Úroková míra
4 % p. a.
Doba trvání v letech
5, 10, 15, 20, 25, 30, 35, 40, 50
Na základě takto zadaných parametrů je možné zhodnotit, o kolik procentních bodů zvýší státní příspěvek skutečné zhodnocení doplňkového penzijního spoření oproti produktu bez tohoto příspěvku, resp. o kolik procentních bodů by musela být investice bez státního příspěvku vyšší, aby bylo dosaženo stejného výsledku.
87
Tabulka 10
Vliv státního příspěvku v doplňkovém penzijním spoření
Počet let
Vlastní vklady
Státní příspěvek
Vloženo celkem
Hodnota účtu
Efektivní úrok v %
Přínos státního příspěvku
5
60 000
13 800
73 800
81 547
11,47
7,47
10
120 000
27 600
147 600
181 117
7,66
3,66
15
180 000
41 400
221 400
302 691
6,37
2,37
20
240 000
55 200
295 200
451 132
5,73
1,73
25
300 000
69 000
369 000
632 379
5,35
1,35
30
360 000
82 800
442 800
853 680
5,09
1,09
35
420 000
96 600
516 600
1 123 889
4,91
0,91
40
480 000
110 400
590 400
1 453 812
4,78
0,78
Zdroj: vlastní zpracování89
Z dat uvedených v tabulce je možné konstatovat, že s přibývající dobou spoření vliv státního příspěvku výrazně klesá. Na začátku spoření se státní příspěvek podepisuje na celkovém zhodnocení vysokým procentem, po uplynutí desítek let její podíl na celkovém výnosu výrazně klesá. Z tohoto pohledu by státní podpora měla mít vliv na rozhodování o tom, kam vložit peníze pouze u starších občanů, kde se vzhledem k vyššímu věku podílí významnou měrou na celkovém zhodnocení finančních prostředků, avšak v případě delšího časového úseku je její vliv téměř zanedbatelný. Jako negativní aspekt je možné označit závislost státního příspěvku na politických rozhodnutích v budoucnosti. Již v roce 2013 byla výše státního příspěvku upravena a ani v budoucnosti nelze další změnu vyloučit. Oba produkty umožňují vkládat příspěvky zaměstnavatele, které jsou podporovány státem formou osvobození od daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění a to až do výše 30 000 Kč ročně na jednoho zaměstnance. Výše zvýhodněného příspěvku zaměstnavatele je
89
Výpočet byl proveden pomocí tabulkového kalkulátoru.
88
dána součtem příspěvků na životní pojištění i penzijní spoření, přičemž celkově nesmí přesáhnout maximální výši 30 000 Kč.
Zaměstnavatel
Zaměstnanec
Mzdové náklady
Mzdový dopad - příjem
Roční výhoda zaměstnance
Částka
Roční úspora mzdových nákladů zaměstnavatele
Tabulka 11 Porovnání dopadu navýšení mzdy zaměstnance a vyplacení příspěvku na penzijní spoření nebo životní pojištění
Navýšen í mzdy
Příspěve k na PP a ŽP
Úspora
Navýšen í mzdy
Příspěve k na PP a ŽP
Výhoda
100
134
100
34
69
100
31
408
372
500
670
500
170
344
500
156
2040
1872
1000
1340
1000
340
689
1000
311
4080
3732
1500
2010
1500
510
1034
1500
466
6120
5592
2000
2680
2000
680
1378
2000
622
8160
7464
2500
3350
2500
850
1722
2500
778
10200
9330
Zdroj: Vlastní zpracování
Systém vyplácení příspěvků na penzijní spoření a životní pojištění s sebou nese finanční výhody pro zaměstnance i zaměstnavatele. Tabulka 12 uvádí možné finanční výhody pro zaměstnavatele i zaměstnance v případě vyplácení finančních prostředků prostřednictvím příspěvku na penzijní spoření nebo životní pojištění. Vzhledem k tomu, že jsou příspěvky na penzijní spoření a životní pojištění osvobozeny od placení daně, sociálního a zdravotního pojištění, jsou mzdové náklady zaměstnavatele na tento příspěvek pouze ve výši daného příspěvku, tzn. finanční úsporu zaměstnavatele na mzdových nákladech ve výši 34 % oproti nákladům při zvýšení hrubé mzdy zaměstnance. Také na straně zaměstnance je zřejmá úspora finančních prostředků vyplacených formou příspěvku zaměstnavatele a to ve výši zdravotního pojištění, sociálního pojištění a nižší daně z příjmů oproti navýšení mzdy. Této situace využívali někteří zaměstnavatelé způsobem, že svým zaměstnancům vypláceli nižší hrubé mzdy a rozdíl jim kompenzovali příspěvkem na životní pojištění. Do konce roku 2014 bylo možné ze životního pojištění téměř libovolně vybírat finanční prostředky, včetně příspěvků placených zaměstnavatelem, bez ztráty daňových výhod. Model, který byl v této
89
souvislosti používán, byl založen na příspěvku zaměstnavatele, který mohl být pojistníkem kdykoliv vybrán. Takový příspěvek byl osvobozen od daně, sociálního a zdravotního pojištění a při výběru finančního příspěvku byla pojistníkem pouze uhrazena srážková daň ve výši 15 %. Sociální a zdravotní pojištění v takovém případě odvedeno nebylo. Od roku 2015 došlo k úpravě podmínek pro daňový odpočet a výše popsaný model již není v této podobě možný. Aby smlouva životního pojištění byla daňově uznatelná, nesmí umožňovat výběry ze smlouvy, které nejsou pojistným plněním a které nezakládají zánik smlouvy.
5.1.2. Vliv nákladů Nákladovost produktu hraje významnou roli z hlediska výše dosažitelných výnosů. V tomto případě je pozitivní zprávou nastavení maximálních možných poplatků u doplňkového penzijního spoření, které zákon stanoví na hranici maximálně 0,4 % ročně u povinného konzervativního fondu a 0,8 % u ostatních účastnických fondů. Dále ještě penzijní společnosti mohou inkasovat roční poplatek ve výši 10 % za zhodnocení. Maximální výše poplatku za uzavření doplňkového penzijního spoření je zákonem omezena na 3,5 % průměrné mzdy, avšak penzijní společnosti tento poplatek musí uhradit z výše uvedených poplatků a nemohou jej přenést dále na klienta. Zákon ještě stanoví taxativně vymezené poplatky za změny nebo za převod prostředků k jiné penzijní společnosti. Vliv nákladů lze demonstrovat na konkrétních příkladech spoření pro různě dlouhá časová období. V modelovém příkladu je počítáno s maximálními poplatky penzijních společností. Poplatky v otevřeném podílovém fondu jsou nastaveny na běžné hodnoty – vstupní poplatek 5 %, manažerský poplatek 1,5 %, poplatek za zhodnocení 10 %. Zhodnocení je 6 % ročně. Tabulka 12
Porovnání vlivu poplatků na celkový výnos
Počet let
Vloženo
Dynamický účastnický fond
Akciový otevřený podílový fond
5
60 000
67 471
63 076
10
120 000
152 738
140 315
15
180 000
260 496
234 899
20
240 000
396 676
350 720
25
300 000
568 775
492 549
90
30
360 000
786 267
666 225
35
420 000
1 061 124
878 899
40
480 000
1 408 479
1 139 328
Zdroj: vlastní zpracování90
Bereme-li v potaz stejné investiční riziko i výnosnost aktiv, je zřejmé, že nízké poplatky u doplňkového penzijního spoření představují pro účastníky zajímavý finanční přínos. Pro porovnání kapitálového životního pojištění uvedu příklad modelového klienta, který uzavřel kapitálové životní pojištění u pojišťovny ABC. Pro modelaci byly použity následující údaje: •
Muž, 30 let, pojistná doba 30 let
•
Technická úroková míra 1,5 %
•
Pojistná částka na dožití 1 000 000 Kč, pojistná částka pro případ smrti 20 000 Kč, žádná připojištění
Graf 7 Tarif
Kapitálové pojištění
Kapitálové životní pojištění Zaplaceno celkem životní 1 010 520
při Pojistná částka Výnos pro případ dožití garantovaném zhodnocení 1 000 000
-0,07
Zdroj: vlastní zpracování na základě kalkulátoru pojišťovny
Velký podíl na konečné nákladovosti kapitálového životního pojištění mají náklady hrazené z pojistného. Klient při sjednávání pojištění zná pojistnou částku pro případ smrti, ale poplatková struktura nebývá zveřejňována, tzn. že klient nezná hodnotu konkrétních nákladů. Pokud vezmeme v úvahu rizikové pojistné za pojištění pro případ smrti, je z výše uvedeného zřejmé, že pojišťovna garantuje klientovi zhruba nulové zhodnocení vložených prostředků. V případě uzavření pojištění bez uzavírací provize je zhodnocení těsně nad nulovou hranicí.
90
Výpočet byl proveden pomocí tabulkového kalkulátoru
91
Kapitálové životní pojištění není se strukturou nákladů a současnou technickou úrokovou mírou vhodným produktem k zajištění na stáří. Posuzování nákladů investičního životního pojištění není jednoduché a pro běžného spotřebitele může být orientace ve všech poplatcích poměrně obtížná. Struktura poplatků je nejednotná a často nepřehledná a proto se používají ukazatelé nákladovosti, jako jsou TANK, TER, PER nebo jiné. V následující tabulce je přehled některých nejběžnějších poplatků a nákladů investičního životního pojištění. Počáteční náklady jsou počítány na 30 let trvání pojištění, což je nejčastěji sjednávaná pojistná doba. Tabulka 13
Poplatky a náklady investičního životního pojištění
Produkt
Měsíční poplatek
Inkasní BOS poplatek
Úhrada počátečních nákladů
Allianz Rytmus
30 - 60
0
3-5 %
Alokace roky
3 2x90 % 190 % RP + 10 % RP
0-1,1 %
NN Smart
20
10
3%
Alokace roky
3 65 % RP
195 %
0,8-0,9 %
Kooperativa 0-39
0
3%
Alokace roky
3 65 % RP
195 %
-
MetLife Garde
50
15
5%
Alokace roky
2 90 % RP
180 %
0-1,85 %
Pojišťovna české spořitelny Flexi
35
10
3%
Alokace roky
3 2x90 % 190 % RP + 10 % RP
Wuestenrot
42
0
5%
-
Poč. náklady v % ročního pojistného
7 % 210% RP/30
Poplatek za správu investic
0-0,5 %
-
Zdroj: vlastní zpracování (podle údajů pojišťoven)
Během prvních let trvání pojištění hraje významnou roli velikost počátečních nákladů, které atakují hranici 200 % ročního pojistného. Vlivem takto vysokých počátečních nákladů se klient dostává na kladnou hodnotu účtu po 2 letech hrazení pojistného. Při výpovědi během splácení počátečních nákladů, tj. během prvních dvou let, popř. tří let, zůstává veškeré uhrazené pojistné pojišťovně, klientovi není vrácena žádná finanční hodnota. Z tohoto důvodu 92
bývá někdy investiční životní pojištění zjednodušeně označováno za „výhodné“ po 8 – 10 letech, kdy lze předpokládat, že hodnota podílů dosahuje nominální hodnoty vložených peněz. Vedle počátečních nákladů jsou pojišťovnami účtovány také další poplatky, které snižují celkovou výnosnost. Měsíční a inkasní náklady jsou vymezeny taxativně bez ohledu na výši hrazeného pojistného, což ve výsledku znamená, že mají větší dopad na nižší pojistné. Pokud bychom vzali v úvahu poplatek ve výši 30 Kč, tak v případě měsíčního pojistného 500 Kč je investovaná částka snížena o 6 %, zatímco v případě pojistného ve výši 2 000 Kč je investovaná částka snížena o 1,5 %. Jiná situace je v případě rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou (BOS), která je účtována v závislosti na množství nakupovaných podílů. Platí tak zde nepřímá úměra mezi hrazeným pojistným a výkonností podkladových fondů. Pojišťovny používají celou řadu jednorázových poplatků, jako jsou poplatky za změnu smlouvy, zaslanou upomínku, další výpis z investice, apod. V současnosti si Česká národní banka uvědomuje problematickou strukturu poplatků v případě investičního životního pojištění a snaží se o její zprůhlednění, alespoň povinným uvedením nákladového ukazatele TER. Také pojišťovny jsou si vědomy vysokých uzavíracích nákladů a volají po omezení výše provize pro zprostředkovatele. V roce 2014 přišla Česká asociace pojišťoven s vlastním ukazatelem nákladovosti se zkratkou SUN, která rozděluje uhrazené pojistné na tři části. První část jsou náklady pojišťovny, druhou částí je rizikové pojistné a poslední část se týká výše investice. Veškeré údaje jsou vypočteny za celou sjednanou pojistnou dobu. Modelový příklad pro znázornění ukazatele nákladovosti SUN je zpracován pro 30letého muže, s pojistnou dobou 30 let, měsíčním pojistným ve výši 1 000 Kč, pojistnou částkou pro případ smrti 10 000 Kč a s nulovým zhodnocením. Hodnoty vychází z oficiálního kalkulátoru pojišťovny ABC.
93
Obrázek 8
Vývoj pojistné smlouvy
Zdroj: kalkulátor pojišťovny ABC
Z uvedeného grafu je zřejmé, že první dva roky nemá klient nárok na žádné odkupné a v případě ukončení smlouvy v tomto období jsou veškeré finanční prostředky uhrazené na pojistnou smlouvu jako běžné pojistné spotřebovány na uzavírací náklady. Teprve od druhého roku může klient očekávat, v případě předčasného ukončení smlouvy, výplatu odkupného. Na následujícím obrázku je ukázané rozdělení zaplaceného pojistného. Z tohoto rozdělení vyplývá, že z celkově uhrazené částky ve výši 360 000 Kč připadá na rizikové pojistné 1 802 Kč, tj. 1 %, náklady pojišťovny dosahují výši 50 580 Kč, tj. 14 % celkově uhrazeného pojistného a hodnota investice po 30 letech pojištění činí 307 618 Kč, tj. 85 % z pojistného. Obrázek 9
Rozdělení celkového zaplaceného pojistného 360 000 Kč (SUN)
Zdroj: kalkulátor pojišťovny ABC
94
5.1.3. Vliv zdanění výnosů Opomíjenou skutečností je vliv zdanění výnosů z vkladů a státních příspěvků na hodnotu vypláceného důchodu z doplňkového penzijního spoření. Zdanění je uplatněno při výplatě odkupného, jednorázové výplaty a výplaty penze na dobu určitou. Při zvolení doživotní penze nejsou výnosy daněny, ale zároveň v případě úmrtí účastníka nedochází k výplatě zbývajících finančních prostředků pozůstalým. Zde musí každý z účastníků zvážit, která varianta pro něho představuje větší přínos, zda doživotní důchod bez možnosti zdědění zbývajících úspor nebo výplata naspořených prostředků zatížená daňovým břemenem. Pro znázornění vlivu danění výnosů je vhodné porovnání výnosů účastnického fondu s otevřeným podílovým fondem. Ve zvoleném modelovém případu je počítáno s maximálními poplatky penzijních společností. Poplatky v otevřeném podílovém fondu jsou nastaveny na běžné hodnoty – vstupní poplatek 5 %, manažerský poplatek 1,5 %, poplatek za zhodnocení 10 %. Zhodnocení je 6 % ročně a daň je ve výši 15 %. Tabulka 14
Vliv zdanění výnosů
Počet let
Vloženo Dynamický účastnický Dynamický účastnický Akciový otevřený fond před zdaněním fond s 15 % daní podílový fond
5
60 000
67 471
66 350
63 076
10
120 000
152 738
147 827
140 315
15
180 000
260 496
248 422
234 899
20
240 000
396 676
373 175
350 720
25
300 000
568 775
528 459
492 549
30
360 000
786 267
722 237
666 225
35
420 000
1 061 124
964 955
878 899
40
480 000
1 408 479
1 269 207
1 139 328
Zdroj: vlastní zpracování
95
Z přehledu je zřejmý vliv zdanění výnosů zvláště v delším období. Vlivem zdanění výnosů se sníží výhoda nízkých nákladů zhruba na polovinu. Nicméně i přesto zůstává doplňkové penzijní spoření výnosnější než investice do akciového otevřeného fondu. Celkový vliv zdanění výnosů na doplňkové penzijní spoření lze také ukázat na skutečné výnosnosti penzijního spoření včetně státního příspěvku. V modelovém příkladu jsou použita následující data očištěná o zaplacenou daň ve výši 15 %: Měsíční úložka
1 000 Kč
Měsíční státní příspěvek
230 Kč
Úroková míra
4 % p. a.
Doba trvání v letech
5, 10, 15, 20, 25, 30, 35, 40, 50
Graf 8 Vliv zdanění na celkovou výnosnost doplňkového penzijního spoření včetně státního příspěvku
Zdroj: vlastní zpracování
96
Model představuje vliv zdanění výnosů na státní podporu pro různé doby trvání spoření. Z grafu je zřejmé, že státní podpora hraje významnou roli pouze v prvních letech trvání penzijního spoření a pro mladého člověka je takový přínos minimální. Přínos státní podpory je často přeceňovaným faktorem, jehož dopad ocení starší občané, kteří vzhledem ke svému věku uzavírají penzijní spoření na krátkou dobu. Častým argumentem pro sjednání investičního životního pojištění je daňová uznatelnost v případě splnění zákonných podmínek. Pokud je však životní pojištění předčasně ukončeno, je nutné uplatněné daňové odpočty jednorázově dodanit v daňovém přiznání. V praxi se bohužel často setkáváme se situací, kdy je smlouva, která je sjednána na mnoho let předčasně ukončena. Poměrně rozšířenou praxí je ukončení smlouvy okolo 7 roku trvání, přestože nejběžnější pojistná doba je 30 let. Pro modelový příklad bylo použito pojištění od pojišťovny ABC pro muže ročník narození 1995, se 4% zhodnocením, při platbě pojistného 1 000 Kč měsíčně s různou pojistnou dobou. Tabulka 15
Daňový efekt investičního životního pojištění
Pojistná doba
Vloženo
Hodnota investice
Daňové odpočty
Daň z Daňový výnosů efekt
10
120 000
114 088
18 000
0
18 000
15
180 000
193 622
27 000
2 044
24 956
20
240 000
292 043
36 000
7 806
28 194
25
300 000
412 994
45 000
16 949
28 051
30
360 000
561 013
54 000
30 152
23 848
35
420 000
741 724
63 000
48 259
14 741
40
480 000
962 933
72 000
72 440
-440
Zdroj: vlastní zpracování na základě kalkulátoru pojišťovny
Daňový efekt přináší zajímavý výnos při uzavření pojištění na kratší dobu, kdy může vlivem nízkého výnosu z investiční složky a tím i nízkých daní z výnosů dosahovat téměř úrovně daňových odpočtů.
97
Při uzavření pojištění na dlouhou dobu vliv daňových odpočtů klesá a vlivem daně z výnosů může dosahovat celkový daňový efekt i záporných hodnot. Výše daňového efektu závisí na dosaženém výnosu a s vyšším zhodnocením finančních prostředků daňový efekt klesá.
98
Závěr V této práci jsem se zabývala úlohou životního pojištění v důchodovém zabezpečení po provedených penzijních reformách. Demografický vývoj potvrzuje trend stárnutí obyvatelstva a tím i zvýšenou zátěž na první pilíř penzijního systému. V souvislosti s tímto vývojem jde ruku v ruce hledání možností k dalším zdrojům příjmů, které lze využít k finančnímu zajištění ve starobním důchodu. Penzijní reformy zavedené v České republice byly velmi opatrné a vzhledem k politické neshodě při jejich zavádění byly i pro obyvatele zavádějící a nejasné. Nejen tato situace vedla k malému zájmu za strany obyvatelstva. Ukázalo se také, že zavedení druhého pilíře na bázi dobrovolnosti nepřineslo dostačující množství účastníků a zavedeného druhého pilíře se účastní zhruba 90 000 jedinců. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že důchodové reformy nebyly vždy úspěšné a vyvedení části prostředků z průběžně financovaného pilíře je pro státní systém problematické. Česká republika proto přistoupila k reformě opatrně a nastavila opt-out na tři procenta. Nicméně vzhledem k politickým neshodám, které panovaly v souvislosti s penzijní reformou, je tato v podstatné části rušena. Důchodové reformy přesto nelze hodnotit jako špatné ani jako dobré. Nastavené parametry III. pilíře lze hodnotit pozitivně. Dynamičtější strategie v kombinaci s povinným konzervativním fondem, oddělení majetku účastníků od majetku penzijního fondu, zákonné omezení maximální výše poplatků a zavedení předdůchodu můžeme považovat za velmi vstřícné podmínky z pohledu účastníka. Zavedený II. pilíř bude ve své podobě zrušen. Pokud bychom se podívali na zvolené parametry II. pilíře, nelze ho v této podobě hodnotit kladně a nejistota byla hlavním problémem tohoto pilíře. Na jedné straně panovala velká nejistota týkající se budoucího zachování druhého pilíře, kdy již od jeho zavedení byly zřejmé velké politické rozpory týkající se nastavených parametrů, na straně druhé byla omezená možnost obyvatel zhodnotit výhodnost vstupu do druhého pilíře. Přestože reformy umožnily účastníkům investovat své finanční prostředky do fondů, převážná většina prostředků je investována v konzervativních strategiích. V tomto směru se projevilo
99
konzervativní nastavení českých občanů a předpoklady týkající se využití možnosti vyššího zhodnocení vložených prostředků tak nebyly naplněny. Problematika vhodnosti životního pojištění jako možnosti k zajištění financí na důchodový věk není zdaleka tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Struktura nabízených produktů je komplikovaná a pro jednotlivce, který se o problematiku aktivně nezajímá, to může představovat nemalý problém. Z hlediska nákladové struktury převažují výhody doplňkového penzijního spoření, zejména zákonným omezením maximálních poplatků nad životním pojištěním. V životním pojištění není zákonem omezena maximální výše nákladů na pojistnou smlouvu a při současných uzavíracích nákladech investičního životního pojištění pohybujících se okolo 200 % běžného ročního pojistného nelze jednoznačně hodnotit tento produkt jako vhodný pro zajištění na stáří. V případě uzavření garantovaného zabezpečení v investičním životním pojištění nebo při uzavření kapitálového životního pojištění představuje klesající technická úroková míra a vysoké náklady životního pojištění zhodnocení pouze na hranici nulového výnosu. Životní pojištění je možným nástrojem k diverzifikaci finančních prostředků tvořených na důchodový věk a vzhledem k různým rizikům, které umožňuje pokrýt, má i své místo na trhu. Pojišťovny, pojišťovací zprostředkovatelé i Česká národní banka by měli společně hledat cesty ke zprůhlednění životního pojištění, a pokud by se podařilo zjednodušit a snížit poplatkovou strukturu tohoto produktu, tak by při kombinaci se státní podporou vznikl produkt se zajímavými podmínkami pro klienta.
100
Seznam použité literatury Literatura DAŇHEL, Jaroslav a kol. Pojistná teorie, Professional Publishing., 2006, ISBN: 80-8694600-2 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopres, s. r. o., 2009, ISBN: 97886929-51-4 GREGOROVÁ, Z.: Důchodové systémy. První vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 212 s. ISBN 80-210-2003-2. KREBS, V. a kol.: Sociální politika. Čtvrté, přepracované a aktualizované vydání. Praha: ASPI a.s, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1 POTŮČEK, M.: Sociální politika. První vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. ISBN 0-85850-01-X. SLANÝ, A. a kol: Faktory konkurenceschopnosti (komparace zemí V-4), Brno, 2007, ISBN 978-80-210-4455-5 SYROVÝ, Petr: Jak si spořit na důchod; Grada Publishing a.s., 2012, ISBN 978-80-2474479-7
Elektronické zdroje ASOCIACE PENZIJNÍCH SPOLEČNOSTÍ ČR: Komentář k ekonomickým výsledkům za 4. čtvrtletí 2012 [online]. © 2009 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/komentare-dane/komentar-k-vysledkum-za-rok-2012.html BEZDĚK, V.: Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (Současný stav a potřeba reforem) I. a II. díl. Praha: Česká národní banka, 2000, 125 s. [online]. © 2003-2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné: http://www.cnb.cz/en/research/research_publications/mp_wp/download/vp2500.pdf BROKERTEAM.CZ, [online] © http://www.brokerteam.cz/historie
2014
[cit.
2015-04
06].
Dostupné
z:
CALLIDOINVESTICE.CZ: Důchodové fondy – poplatky za správu [online]. © 2012 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://ucastnicke-fondy-srovnani-penzijni-sporenicallido.cz/duchodove-fondy-poplatky.za-spravu-duchodove-sporeni ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN: Kapitálové životní pojištění [online]. © 2014 [cit. 201502-15]. Dostupné z: http://cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/kapitalove-zp
101
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: databáze časových řad ARAD [online]. © 2003-2015 [cit. 2015-04 06]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=3&p_sort=2&p_des=50&p _sestuid=32071&p_uka=2%2C3%2C4%2C6%2C7%2C8&p_strid=BG&p_od=201303&p_do =201412&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Dohled nad finančním trhem [online]. © 2003-2015 [cit. 201502-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/ ČESKÁ TELEVIZE: Na druhý pilíř je i exekutor krátký [online]. © 1996 – 2015 [cit. 201504-03]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/210958-na-druhy-pilir-je-iexekutor-kratky/ ČESKÁ TELEVIZE: Důchodová reforma, říjen 2012, Agentura Ipsos, [online]. © 1996 – 2015 [cit. 2015-04 06]. Dostupné z: http://img.ct24.cz/multimedia/documents/31/3018/301718.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Míra inflace [online] [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/mira_inflace ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Ediční plán 2007 [online] [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/130055-14 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Ediční plán 2013 [online] [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4020-13 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Ediční plán 2014 [online] [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/130055-14 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 [online] [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstvaceske-republiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4 ČSSZ: 80 let sociálního pojištění; [online] [cit. 2015-03-04]. http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/5572A3BE-22CD-46D3-A31F2BA0076C1C63/0/publikace_80letSP.pdf
Dostupné:
ČSSZ: Náhradní doba pojištění [online] [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/nahradni-doba-pojisteni.htm ČSSZ: Starobní důchody [online] [cit. 2015-03-04]. http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm
Dostupné
z:
DEMOGRAFIE.CZ: Demografické stárnutí a jeho dopady [online]. © 2004-2014 [cit. 201503-15]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=764 DEMOGRAFIE.CZ: Stárnutí [online]. © 2004-2014 [cit. 2015-03-15]. http://www.demografie.info/?cz_starnuti=
102
Dostupné z:
DŮCHODOVÁ REFORMA: Průměrná mzda v ČR: 24 320 korun. Průměrná penze? 10 550 korun. [online]. © 2015 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/aktuality/prumerna-mzda-v-cr-24-320-korun-prumernapenze-10-550-korun/ EUROSTAT: Population structure and ageing [online] [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Population_structure_and_ageing FINANCE.CZ: Sociální pojištění zaměstnanců. [online] [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/mzda/odvody-socialniho-a-zdravotnihopojisteni/zamestanec-socialni-pojisteni/ FINANCE.CZ: Výpočet důchodu v letech 2013 až 2015 [online] [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/341056-vypocet-duchodu-v-letech-2013-az-2015/ IDEA CERGE EI: SCHNEIDER, O.; ŠATAVA, J.: Český důchodový systém na rozcestí: Pro koho je výhodný přechod do druhého pilíře? [online] [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://idea.cerge-ei.cz/documents/studie_2012_04.pdf MESEC.CZ: Jak na výpočet starobního důchodu v roce 2012. [online] © 1998 – 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-na-vypocet-starobniho-duchodupro-rok-2012/ MERCER (2013); Melbourn Mercer Global Pension Index; Australian Centre for Financial Studies; Melbourn [online]. © 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné: http://globalpensionindex.com/2013/melbourne-mercer-global-pension-index-2013-report.pdf MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY: II. pilíř – důchodové spoření [online]. © 2005-2013 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/regulace/penzijni-sluzby-a-systemy/ii-pilir-duchodove-sporeni MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Zpráva o vývoji finančního trhu 2013; [online]. © 2005-2013 [cit. 2015-04 06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/monitoring/vyvoj-financniho-trhu/2013/zprava-o-vyvoji-financniho-trhu-v-roce-217959 MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Zpráva o vývoji finančního trhu 2012 [online]. © 2005-2013 [cit. 2015-04- 06]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/monitoring/vyvoj-financniho-trhu/2012/zprava-o-vyvoji-financniho-trhu-rok-201212640 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Důchody. [online]. [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/12950 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Důchodová kalkulačka [online]. [cit. 2015-03-22]Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/?rok_narozeni=1975&pohlavi=1&mzda=10000&v ynos=1&save=Vypo%C4%8D%C3%ADtat&_form_=calc MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Důvody reformy [online]. [cit. 2015-0322]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10407/22022011_p1.pdf
103
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Důchodové pojištění [online]. [cit. 201503-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/617 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Naspořené prostředky z druhého pilíře jako předmět dědictví [online]. [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13514/tz_070912a.pdf OECD: Pensions at a Glance 2013 - © OECD 2013 [online] [cit. 2015-04-10]. Dostupné: http://www.oecd-ilibrary.org/finance-and-investment/pensions-at-a-glance2013_pension_glance-2013-en OPOJISTENI.CZ: Zhodnocení prostředků účastníků penzijních fondů za rok 2012 [online]. © 2015 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://m.opojisteni.cz/produkty/penzijnipripojisteni/zhodnoceni-prostredku-ucastniku-penzijnich-fondu-za-rok-2012/ PENZIJNÍ SPOLEČNOST ČESKÉ POJIŠŤOVNY: Rozdíly mezi starým a novým penzijním připojištěním [online]. © 2012 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/vse-openzich/klient/rozdily-mezi-starym-a-novym-penzijnim-pripojistenim.html POJIŠŤOVNA ABC: Kalkulátor pojistné smlouvy; 6. vydání; Praha 2015. [online] [cit. 201504-10] PORADNÍ EXPERTNÍ SBOR: Závěrečná zpráva PES, [online] [cit. 2015-03-23]; dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf REIFFEISEN: Penzijní společnost [online]. © 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: https://www.rb.cz/o-bance/o-bance/skupina-raiffeisen/raiffeisen-penzijni-spolecnost/ RUDOLFOVÁ, V.: Historie důchodového systému v ČR; 2014 [online] [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2014/07/V.-Rudolfov%C3%A1Historie-v%C3%BDvoje-d%C5%AFchodov%C3%A9ho-syst%C3%A9mu-v-%C4%8CR%C4%8Derven-2014.pdf VÝPOČET.CZ: Popis výpočtu důchodu [online] [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.vypocet.cz/popis-vypoctu-duchodu/ VÝKONNÝ TÝM: Závěrečná zpráva Výkonného týmu, 2005 [online] [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf
Zákon ČESKO. Zákon č. 586 ze dne 20. 11. 1992 o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 117 ČESKO. Zákon č. 427 ze dne 28. 12. 2011 o doplňkovém penzijním spoření. In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 149
104
Přílohy Důchodový věk Rok narození
Příloha 1
Důchodový věk činí u
žen s počtem vychovaných dětí mužů 0
1
2
3-4
5 a více
1936
60r+2m
57r
56r
55r
54r
53r
1937
60r+4m
57r
56r
55r
54r
53r
1938
60r+6m
57r
56r
55r
54r
53r
1939
60r+8m
57r+4m
56r
55r
54r
53r
1940
60r+10m
57r+8m
56r+4m
55r
54r
53r
1941
61r
58r
56r+8m
55r+4m
54r
53r
1942
61r+2m
58r+4m
57r
55r+8m
54r+4m
53r
1943
61r+4m
58r+8m
57r+4m
56r
54r+8m
53r+4m
1944
61r+6m
59r
57r+8m
56r+4m
55r
53r+8m
1945
61r+8m
59r+4m
58r
56r+8m
55r+4m
54r
1946
61r+10m
59r+8m
58r+4m
57r
55r+8m
54r+4m
1947
62r
60r
58r+8m
57r+4m
56r
54r+8m
1948
62r+2m
60r+4m
59r
57r+8m
56r+4m
55r
1949
62r+4m
60r+8m
59r+4m
58r
56r+8m
55r+4m
1950
62r+6m
61r
59r+8m
58r+4m
57r
55r+8m
1951
62r+8m
61r+4m
60r
58r+8m
57r+4m
56r
1952
62r+10m
61r+8m
60r+4m
59r
57r+8m
56r+4m
60r+8m
59r+4m
58r
56r+8m
1953
63r
62r
1954
63r+2m
62r+4m
61r
59r+8m
58r+4m
57r
1955
63r+4m
62r+8m
61r+4m
60r
58r+8m
57r+4m
1956
63r+6m
63r+2m
61r+8m
60r+4m
59r
57r+8m
1957
63r+8m
63r+8m
62r+2m
60r+8m
59r+4m
58r
1958
63r+10m
63r+10m
62r+8m
61r+2m
59r+8m
58r+4m
1959
64r
64r
63r+2m
61r+8m
60r+2m
58r+8m
1960
64r+2m
64r+2m
63r+8m
62r+2m
60r+8m
59r+2m
1961
64r+4m
64r+4m
64r+2m
62r+8m
61r+2m
59r+8m
105
1962
64r+6m
64r+6m
64r+6m
63r+2m
61r+8m
60r+2m
1963
64r+8m
64r+8m
64r+8m
63r+8m
62r+2m
60r+8m
1964
64r+10m
64r+10m
64r+10m
64r+2m
62r+8m
61r+2m
1965
65r
65r
65r
64r+8m
63+2mr
61r+8m
1966
65r+2m
65r+2m
65r+2m
65r+2m
63r+8m
62r+2m
1967
65r+4m
65r+4m
65r+4m
65r+4m
64r+2m
62r+8m
1968
65r+6m
65r+6m
65r+6m
65r+6m
64r+8m
63r+2m
1969
65r+8m
65r+8m
65r+8m
65r+8m
65r+2m
63r+8m
1970
65r+10m
65r+10m
65r+10m
65r+10m
65r+8m
64r+2m
1971
66r
66r
66r
66r
66r
64r+8m
1972
66r+2m
66r+2m
66r+2m
66r+2m
66r+2m
65r+2m
1973
66r+4m
66r+4m
66r+4m
66r+4m
66r+4m
65r+8m
1974
66r+6m
66r+6m
66r+6m
66r+6m
66r+6m
66r+2m
1975
66r+8m
66r+8m
66r+8m
66r+8m
66r+8m
66r+8m
1976
66r+10m
66r+10m
66r+10m
66r+10m
66r+10m
66r+10m
1977
67r
67r
67r
67r
67r
67r
U ročníků narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení91
Koeficient nárůstu pro výpočet vyměřovacího základu92
Příloha 2
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
8,4807
8,3069
8,1217
7,9296
7,6496
6,6289
5,4127
4,3212
3,6451
3,0760
2,5978
2,3501
2,1497
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
1,9863
1,8634
1,7170
1,5999
1,4990
1,4057
1,3364
1,2537
1,1677
1,0798
1,0434
1,0249
1,0000
Zdroj: mesec.cz
91
Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm
92
Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-na-vypocet-starobniho-duchodu-pro-rok-2012/
106
Obyvatelstvo podle hlavních věkových skupin
Příloha 3
Počet obyvatel ve věku1) Population aged1)
Rok Year 0–14
15–49
50–54
55–59
Podíl obyvatel ve věku (%)
60–64
65+
0–14
15–49
50–54
55–59
60–64
53,2 53,6 53,9 54,2 54,5 54,8 55,1 55,4 55,7 55,9 55,8 55,3 54,7 54,0 53,6 53,7 54,1 54,5 54,4 53,9 54,3 53,4 52,5 51,5 50,6 49,7 48,8 48,1 47,5 47,0 46,6 46,3 46,2 46,0 46,1 46,4 46,6 46,7 47,0 47,7 48,5 49,4 50,1 50,2 50,1 49,9 49,7 49,2 48,7 48,3 48,0 47,8
5,0 4,9 4,9 5,0 5,0 5,1 5,1 5,1 5,2 5,2 5,2 5,1 5,2 5,2 5,2 5,2 5,3 5,4 5,7 5,8 6,0 6,2 6,3 6,5 6,6 6,8 6,9 7,0 7,0 7,0 7,0 7,0 7,1 7,2 7,3 7,2 7,2 7,1 6,7 6,1 5,3 4,6 4,0 4,1 4,6 5,3 6,1 6,5 6,6 6,5 6,4 6,2
4,1 4,2 4,3 4,3 4,3 4,4 4,4 4,4 4,5 4,5 4,6 4,6 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,8 4,8 4,9 4,9 5,0 5,1 5,3 5,4 5,6 5,7 5,9 6,0 6,2 6,3 6,5 6,5 6,5 6,5 6,6 6,6 6,7 6,7 6,7 6,7 6,6 6,3 5,8 5,0 4,2 3,8 3,8 4,2 4,9 5,6
3,6 3,6 3,5 3,5 3,5 3,5 3,6 3,7 3,7 3,7 3,8 3,8 3,8 3,9 4,0 4,0 4,1 4,1 4,1 4,2 4,1 4,2 4,2 4,2 4,2 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,8 4,9 5,1 5,2 5,4 5,5 5,7 5,8 5,8 5,8 5,9 5,9 6,0 6,1 6,2 6,1 6,1 6,0 5,7 5,1 4,5 3,8
65+
Obě pohlaví Both sexes 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978
2 772 469 2 760 354 2 746 280 2 723 942 2 695 396 2 666 358 2 635 683 2 599 318 2 562 298 2 530 224 2 529 447 2 574 186 2 636 962 2 697 800 2 721 305 2 687 433 2 621 921 2 550 300 1 807 357 1 895 726 1 995 024 2 071 605 2 118 227 2 171 181 2 236 993 2 306 949 2 370 087 2 420 185 2 460 010 2 488 515 2 509 341 2 507 590 2 483 934 2 457 606 2 408 751 2 352 344 2 309 182 2 285 826 2 262 883 2 229 567 2 192 004 2 156 740 2 127 431 2 085 220 2 079 526 2 081 087 2 105 643 2 160 068 2 222 083 2 281 037 2 332 916 2 372 553
5 304 143 5 355 279 5 447 747 5 522 682 5 593 071 5 674 067 5 743 280 5 805 585 5 865 641 5 914 830 5 936 143 5 916 291 5 871 060 5 818 838 5 795 673 5 821 887 5 875 209 5 932 181 4 289 259 4 402 771 4 748 283 4 749 278 4 667 438 4 598 058 4 565 168 4 534 452 4 503 938 4 469 690 4 450 559 4 439 860 4 431 565 4 434 737 4 441 724 4 447 692 4 424 542 4 464 856 4 506 998 4 545 427 4 600 856 4 686 684 4 783 865 4 881 837 4 953 813 4 922 818 4 922 760 4 928 472 4 925 331 4 919 118 4 905 294 4 895 225 4 891 200 4 897 325
496 198 493 184 498 515 508 326 517 263 527 009 534 564 539 652 544 000 548 202 549 128 548 853 553 608 558 113 560 360 567 402 576 907 583 103 450 344 473 108 522 020 548 244 560 019 576 996 599 047 620 384 639 957 653 709 659 266 663 528 669 331 674 387 683 210 694 374 695 749 695 849 694 299 686 685 657 411 599 213 526 935 451 751 400 558 397 540 449 630 520 813 600 669 651 070 666 036 662 277 649 889 635 768
410 943 419 322 431 634 436 827 443 910 452 547 456 544 460 653 470 137 479 401 487 855 494 853 500 192 504 574 509 152 510 874 511 120 515 969 378 662 395 439 426 610 435 861 442 086 456 381 475 747 493 857 512 445 528 885 548 696 568 767 588 340 606 735 620 595 626 486 621 678 628 407 635 058 645 239 656 778 663 002 662 836 660 779 652 511 616 783 565 420 496 624 420 506 375 649 381 158 430 129 497 943 569 262
362 359 357 290 357 281 358 517 360 635 364 135 374 746 384 711 389 436 395 426 402 403 406 597 411 253 420 691 430 316 438 653 445 277 450 275 325 173 340 600 361 918 369 194 373 588 373 755 379 171 386 679 395 095 405 599 421 506 437 886 454 065 470 805 486 389 504 863 513 456 530 913 546 791 559 583 566 505 572 530 578 875 584 520 592 655 597 138 605 520 605 279 603 681 597 337 570 246 517 846 454 382 388 513
107
620 744 605 067 619 767 636 636 656 118 674 283 686 458 694 717 706 427 718 406 731 812 750 170 765 681 780 059 798 049 815 665 830 876 845 506 633 355 658 151 696 492 718 922 731 255 748 751 767 044 782 862 799 386 812 549 825 932 843 484 861 116 880 396 902 702 928 797 923 840 949 439 976 413 1 007 259 1 040 669 1 075 192 1 109 726 1 142 005 1 169 727 1 185 658 1 207 746 1 236 104 1 263 689 1 291 519 1 317 549 1 341 706 1 362 982 1 382 265
27,8 27,6 27,2 26,7 26,3 25,7 25,3 24,8 24,3 23,9 23,8 24,1 24,6 25,0 25,2 24,8 24,1 23,4 22,9 23,2 22,8 23,3 23,8 24,3 24,8 25,3 25,7 26,0 26,3 26,4 26,4 26,2 25,8 25,4 25,1 24,4 23,9 23,5 23,1 22,7 22,2 21,8 21,5 21,3 21,2 21,1 21,2 21,6 22,1 22,5 22,9 23,2
6,2 6,1 6,1 6,2 6,4 6,5 6,6 6,6 6,7 6,8 6,9 7,0 7,1 7,2 7,4 7,5 7,6 7,8 8,0 8,1 8,0 8,1 8,2 8,4 8,5 8,6 8,7 8,7 8,8 8,9 9,1 9,2 9,4 9,6 9,6 9,9 10,1 10,4 10,6 10,9 11,3 11,6 11,8 12,1 12,3 12,5 12,7 12,9 13,1 13,2 13,4 13,5
1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
2 397 882 2 411 514 2 417 009 2 422 363 2 425 964 2 424 781 2 417 174 2 402 358 2 378 136 2 339 545 2 284 825 2 223 269 2 147 877 2 091 997 2 036 886 1 979 002 1 921 085 1 867 538 1 818 264 1 772 919 1 728 678 1 685 398 1 642 873 1 604 977 1 571 249 1 539 317 1 514 013 1 490 198 1 476 506 1 479 622 1 488 021 1 506 095 1 531 859 1 550 723 1 568 638
4 914 047 4 926 826 4 907 559 4 914 403 4 926 565 4 948 242 4 978 074 5 017 329 5 067 029 5 126 039 5 196 275 5 261 905 5 272 449 5 322 680 5 361 726 5 387 097 5 403 563 5 392 911 5 361 935 5 330 020 5 300 255 5 272 479 5 220 681 5 177 008 5 155 305 5 139 182 5 135 212 5 138 236 5 157 923 5 209 271 5 231 083 5 217 558 5 137 852 5 104 724 5 056 155
623 718 616 227 609 685 603 136 593 310 578 721 559 749 538 899 520 905 509 516 507 020 515 736 534 131 557 064 588 662 625 836 652 776 684 102 729 809 764 231 782 701 801 594 809 763 800 600 790 638 784 350 779 085 769 473 756 829 741 434 716 161 686 512 661 366 641 946 638 239
617 867 631 319 626 548 614 299 600 730 589 169 582 299 577 300 571 656 562 626 548 872 530 936 511 821 494 998 485 343 483 980 493 533 512 266 535 012 565 668 601 400 627 536 656 642 700 406 733 817 751 710 770 672 780 522 773 832 767 642 763 250 757 814 751 088 738 158 719 638
345 437 350 622 393 109 454 666 519 166 563 890 577 162 573 616 563 048 551 140 541 054 534 870 532 631 528 377 521 066 509 342 494 104 476 958 462 306 454 184 453 738 463 643 481 019 502 151 530 875 564 478 589 891 619 360 661 929 696 185 714 589 732 432 745 292 739 368 731 790
1 397 538 1 390 284 1 349 298 1 305 454 1 257 088 1 225 678 1 222 284 1 231 235 1 248 060 1 267 493 1 284 211 1 296 024 1 309 773 1 322 691 1 336 924 1 350 905 1 365 698 1 381 578 1 396 316 1 407 921 1 416 012 1 421 853 1 413 214 1 415 632 1 419 767 1 427 886 1 445 219 1 468 857 1 495 670 1 535 538 1 578 388 1 616 836 1 669 215 1 734 367 1 796 259
23,3 23,4 23,5 23,5 23,5 23,5 23,4 23,2 23,0 22,6 22,0 21,5 20,8 20,3 19,7 19,1 18,6 18,1 17,6 17,2 16,8 16,4 16,1 15,7 15,4 15,1 14,8 14,5 14,3 14,2 14,2 14,3 14,6 14,8 14,9
47,7 47,7 47,6 47,6 47,7 47,9 48,2 48,5 49,0 49,5 50,1 50,8 51,1 51,6 51,9 52,1 52,3 52,3 52,0 51,8 51,5 51,3 51,1 50,8 50,5 50,3 50,2 50,0 50,0 49,9 49,9 49,6 48,9 48,6 48,1
6,1 6,0 5,9 5,8 5,7 5,6 5,4 5,2 5,0 4,9 4,9 5,0 5,2 5,4 5,7 6,1 6,3 6,6 7,1 7,4 7,6 7,8 7,9 7,8 7,8 7,7 7,6 7,5 7,3 7,1 6,8 6,5 6,3 6,1 6,1
6,0 6,1 6,1 6,0 5,8 5,7 5,6 5,6 5,5 5,4 5,3 5,1 5,0 4,8 4,7 4,7 4,8 5,0 5,2 5,5 5,8 6,1 6,4 6,9 7,2 7,4 7,5 7,6 7,5 7,4 7,3 7,2 7,2 7,0 6,8
3,4 3,4 3,8 4,4 5,0 5,5 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 5,2 5,2 5,1 5,0 4,9 4,8 4,6 4,5 4,4 4,4 4,5 4,7 4,9 5,2 5,5 5,8 6,0 6,4 6,7 6,8 7,0 7,1 7,0 7,0
Zdroj: Český statistický úřad: Demografická příručka 201393
Muži: Čistá diskontovaná hodnota přechodu ze současného do dvoupilířového systému podle věku a příjmu účastníka (% ročního příjmu) 5 018 -11 050
11 051 - 13 261
13 262 - 15 416
15 417 -17 720
17 721 - 19 327
19 328 -21 980
21 981 - 25 000
25 001 - 29 987
29 988 -36 551
36 552 a výše
21
-29
-3
8
23
27
33
41
48
-
-
22
-23
-6
7
24
22
33
42
43
31
58
23
-26
-13
5
15
21
23
38
41
54
-
24
-24
-11
4
15
18
28
33
40
48
55
25
-23
-12
-2
12
17
27
26
38
35
52
26
-23
-17
-2
2
18
17
32
37
30
48
Věk
93
Příloha 4
http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/130055-14
108
13,6 13,5 13,1 12,7 12,2 11,9 11,8 11,9 12,1 12,2 12,4 12,5 12,7 12,8 12,9 13,1 13,2 13,4 13,6 13,7 13,8 13,8 13,8 13,9 13,9 14,0 14,1 14,3 14,5 14,7 15,0 15,4 15,9 16,5 17,1
27
-28
-16
-1
7
8
18
15
36
41
40
28
-20
-15
-5
6
13
20
22
30
33
43
29
-26
-15
-5
3
8
16
20
26
36
40
30
-25
-15
-7
-5
8
14
19
28
31
34
31
-28
-18
-11
-1
3
7
18
24
28
30
32
-20
-23
-9
-5
0
13
11
15
30
37
33
-23
-27
-14
-7
2
5
14
19
22
35
34
-20
-26
-15
-4
3
7
12
15
19
27
35
-27
-24
-16
-7
0
3
9
14
21
26
36
-30
-29
-13
-6
-5
2
9
13
20
27
37
-32
-25
-17
-6
-1
3
5
9
17
30
38
-20
-24
-16
-11
-2
4
6
9
15
25
39
-23
-24
-16
-11
-4
0
1
9
13
21
40
-20
-19
-15
-10
-5
-3
4
9
15
17
41
-27
0
-16
-10
-2
1
6
10
15
20
42
-30
-21
-15
-9
-4
-1
2
7
7
18
43
-32
-22
-13
-7
-7
0
4
7
10
20
44
-26
-20
-14
-10
-7
-4
1
7
9
15
45
-30
-20
-15
-10
-8
-3
1
5
9
12
46
-18
-21
-3
-9
-6
-2
-1
3
8
12
47
-21
-16
-12
-8
-4
-1
-1
3
3
15
48
-27
-16
-13
-8
-6
-3
0
4
6
12
49
-17
-16
-11
-8
-5
-2
0
1
2
9
50
-21
-18
-10
-7
-5
-4
-3
2
6
8
51
-18
-15
-10
-7
-6
-3
-1
2
3
4
52
-18
-13
-9
-6
-4
-3
0
1
2
7
53
-17
-12
-9
-6
-3
-2
-1
-2
3
6
54
-11
-10
-7
-5
-4
-1
-
0
1
4
55
-10
-8
-6
-4
-3
-2
-1
0
1
3
56
-9
-7
-5
-4
-2
-2
-1
0
1
2
57
-6
-5
-4
-3
-2
-1
-1
0
1
1
58
-4
-3
-2
-2
-1
-1
-1
0
1
1
Zdroj: PORADNÍ EXPERTNÍ SBOR: Závěrečná zpráva PES, [online] [cit. 2015-03-23]94
94
PORADNÍ EXPERTNÍ SBOR: Závěrečná zpráva PES, [online] [cit. 2015-03-23]94; dostupné z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf
109
Ženy: Čistá diskontovaná hodnota přechodu ze současného do dvoupilířového systému podle věku a příjmu účastníka (% ročního příjmu) Příloha 5 Věk
5 018 -11 050
11 051 - 13 261
13 262 - 15 416
15 417 -17 720
17 721 - 19 327
19 328 - 21 980
21 981 - 25 000
25 001 - 29 987
29 988 -36 551
36 552 a výše
21
-71
-49
-34
-
-17
-
8
-
-
-
22
-71
-48
-31
-17
-16
-7
-
28
6
15
25
-
21
29
58
23
-68
-48
-32
-14
-6
0
24
-68
-49
-34
-14
10
0
-2
13
25
-58
-52
-29
-10
-0
-2
21
16
-
34
12
14
17
37
26
-62
-51
-34
-17
-1
-3
27
-65
-46
-35
-20
-13
-6
16
13
23
31
28
-59
-44
-34
-25
-10
0
-4
14
24
32
-1
1
15
22
32
29
-53
-42
-29
-18
-11
30
-65
-48
-31
-27
-8
2
9
-
18
32
2
14
18
23
31
-57
-45
-28
-17
-11
-4
32
-56
-49
-28
-17
-7
2
9
12
24
25
33
-61
-44
-30
-19
-14
-4
1
8
6
22
34
-57
-45
-30
-17
-11
-9
1
9
12
24
-7
1
9
8
12
35
-59
-43
-29
-19
-9
36
-55
-40
-25
-19
-13
-5
1
10
5
16
1
6
5
24
5
13
17
37
-57
-40
-28
-18
-13
-10
38
-55
-38
-28
-22
-12
-6
-6
39
-49
-40
-29
-19
-13
-8
-9
2
9
13
1
-1
10
14
4
9
19
40
-48
-36
-27
-19
-14
-9
41
-47
0
-25
-17
-13
-7
-4
42
-41
-35
-25
-18
-13
-7
-3
3
2
8
-2
-2
6
12
7
12
43
-42
-33
-23
-17
-11
-7
44
-40
-32
-23
-16
-11
-9
-2
2
45
-37
-29
-23
-16
-10
-7
-5
-1
7
3
-3
-2
-1
9
46
-35
-28
20
-16
-11
-10
47
-33
-26
-19
-15
-11
-6
-4
-2
4
8
48
-31
-23
-19
-14
-10
-7
-4
-1
1
6
-3
-2
0
6
-1
3
49
-30
-23
-17
-13
-9
-7
50
-25
-20
-15
-12
-9
-6
-4
-2
51
-22
-18
-14
-11
-8
-5
-4
-2
0
0
-4
-2
-2
3
0
3
52
-18
-15
-11
-8
-7
-5
53
-14
-11
-9
-7
-5
-4
-3
-1
54
-11
-9
-6
-5
-4
-3
-2
-1
0
1
-1
-1
-2
0
-1
-1
0
1
55
-7
-5
-4
-3
-3
-2
56
-3
-3
-2
-1
-1
-1
Zdroj: PORADNÍ EXPERTNÍ SBOR: Závěrečná zpráva PES, [online] [cit. 2015-03-23]95
95
PORADNÍ EXPERTNÍ SBOR: Závěrečná zpráva PES, [online] [cit. 2015-03-23]95; dostupné z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf
110
Důchodový systém od 1. 1. 2013 a jeho tři pilíře
Příloha 6
I. PILÍŘ
II. PILÍŘ
III. PILÍŘ
POVINNÝ
DOBROVOLNÝ
DOBROVOLNÝ
Základní pilíř stávajícího průběžného důchodového systému. Vyplácí se z něj aktuální starobní důchody.
Od 1. 1. 2013 nově vzniklý pilíř důchodového systému.
Pilíř stávajícího důchodového systému již od roku 1994. Od 1. 1. 2013 se měnily podmínky sjednání smlouvy, výplaty prostředků i název produktu.
ÚČASTNÍK:
ÚČASTNÍK:
ÚČASTNÍK:
fyzická osoba starší 18 let, která je poplatníkem důchodového pojištění
fyzická osoba, která platí důchodové pojištění (do I. pilíře) a dosáhla věku 18 let, pokud uzavře s penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření nejpozději:
fyzická osoba starší 18 let, která uzavřela s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (do 30. 11. smlouvu o penzijním připojištění)
a.
do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhne věku 35 let
b.
pro starší 35 let (věk 35 let dosažen před 1. 1. 2013) možno vstoupit o do 30. 6. 2013 o do 6 měsíců ode dne, od kterého byla poprvé od 1. 1. 2013 poplatníkem pojistného na důchodovém pojištění
POVINNÝ ODVOD ZE MZDY: povinné důchodové pojištění
DOBROVOLNÝ FINANČNÍ PRODUKT:
DOBROVOLNÝ FINAČNÍ PRODUKT:
důchodové spoření
penzijní připojištění (do 31. 11. 2012) doplňkové penzijní spoření (od 1. 1. 2013)
UKONČENÍ ÚČASTI V PILÍŘI:
UKONČENÍ ÚČASTI V PILÍŘI:
UKONČENÍ ÚČASTI V PILÍŘI:
není možné
není možné
je možné výpovědí smlouvy za daných pravidel
DĚDĚNÍ NASPOŘENÝCH PROSTŘEDKŮ:
DĚDĚNÍ NASPOŘENÝCH PROSTŘEDKŮ:
DĚDĚNÍ NASPOŘENÝCH PROSTŘEDKŮ:
ne
ano za daných pravidel*
ano
SPRÁVCE PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ:
SPRÁVCE PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ:
SPRÁVCE PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ:
stát
soukromá penzijní společnost
od 1. 1. 2013 soukromá penzijní společnost
SPRAVOVANÉ FONDY:
SPRAVOVANÉ FONDY:**
SPRAVOVANÉ FONDY:**
111
důchodové fondy (povinně ze zákona fond státních dluhopisů, fond konzervativní, fond vyvážený a fond dynamický)
a.
transformovaný fond (pouze klienti penzijního připojištění)
b.
účastnické fondy (ze zákona povinný konzervativní fond, další fondy dle nabídky konkrétní penzijní společnosti)
FINANCOVÁNÍ:
FINANCOVÁNÍ:
FINANCOVÁNÍ:
28 % z hrubé mzdy (ti, kteří nevstoupí do 2. pilíře)
3 % z hrubé mzdy (namísto odvodu do 1. pilíře) + 2% z hrubé mzdy účastníka (navýšený odvod z hrubé mzdy) + zhodnocení (dle vybrané investiční strategie)
vlastní příspěvek účastníka + příspěvek státu (dle výše příspěvku účastníka) + příspěvek zaměstnavatele (není povinné) + daňové odpočty (od určité výše vlastního příspěvku) + zhodnocení (dle vybrané investiční strategie)
VÝPLATA PROSTŘEDKŮ:
VÝPLATA PROSTŘEDKŮ:
VÝPLATA PROSTŘEDKŮ:
Po odchodu do důchodu formou starobního důchodu od státu
a.
doživotní starobní důchod
b.
doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let
složitější koncept - liší se podmínky starých smluv penzijního připojištění proti podmínkám nového doplňkového penzijního spoření viz kapitola pilíř III
c.
starobní důchod na dobu 20 let
žádné
nebo 25 % z hrubé mzdy (ti, kteří vstoupí do 2. pilíře)
** většina penzijních společností nabízí správu finančních prostředků ve strategii životního cyklu, kdy se jedná o kombinaci různých fondů a zároveň pracují s dobou odchodu do důchodu. V závislosti na blížícím se věku odchodu do starobního důchodu jsou finanční prostředky přesouvány z rizikovějších fondů do fondů méně rizikových.
Zdroj: Důchodová reforma; Český důchodový systém96
96
Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/duchodovy-system/
112
Výše státního příspěvku a odpočtu ze základu daně
Příloha 7
Příspěvek klienta
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1000
1500
2000
Státní příspěvek
-
-
90
110
130
150
170
190
210
230
230
230
Roční sleva na dani
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
900
1800
Celkové roční zvýhodnění
-
-
1080
1320
1560
1800
2040
2280
2520
2760
3660
4560
Zdroj: Penzijní fond České pojišťovny97
97
Dostupné z: http://www.pfcp.cz/doplnkove-penzijni-sporeni/statni-prispevky-a-danove-ulevy.html
113
