Číslování domů. Jaroslav M a r s a

Číslování domů. Jaroslav M a r s a

Domovní znamení. Ještě než se začaly domy povinně číslovat, bylo pro cizince těžké hledat v cizím prostředí větší obce určitý objekt bez nějakých poznávacích znaků a místních orientačních bodů. To byl jistě ten nejpádnější důvod, proč se ve větších a velkých obcích postupem času objevovala tzv. domovní znamení, kterými byly označovány některé domy zámožnějších a významnějších obyvatel kvůli snadnější orientaci a také kvůli ozdobě průčelí domů. Skoro každé město mělo domy s domovními znameními. V Praze, např. v Nerudově ulici, to byl dům U Dvou slunců (zde vyrostl a pracoval spisovatel Jan Neruda),

Červený orel (č.6), U tří housliček (č.12, získal své domovní znamení kolem roku 1700, kdy v něm bydlela rodina houslaře), U Zlaté podkovy (č.34), U Zeleného raka (č.43) a U Bílé labutě (č.49). V Písku, který byl v roce 1620 postižen velkou povodní a prakticky všechny domy byly zničeny, se dochovala domovní znamení převážně z doby renesanční, barokní a novější. Jen namátkou jde o dům U slona (dříve U elefanta), U zlaté lodi (také U zlatého šífu), U bílého lva, U červeného raka, U bílého zvonu, U tří korun, U zvonu, U zlatého klíče, U stříbrných denárů, U dvou tisíc a další…

Jen těžko lze určit, od kdy se začaly domovními znameními nebo štíty označovat domy v Brně. Dá se předpokládat, že počátek používání tohoto orientačního prvku spadá do 16.století. Domovní znamení se časem rozmohla a sloužila k přesné orientaci v domovní zástavbě až do 70.let 18.století. Na vesnicích a v osadách, kde se lidé vzájemně dobře znali, se používalo názvů plynoucích ze jména obyvatele, např. U Tomšů, U Nováků, vedle Horáků, za Dvořákovic, U Tomáše… V berních rulách ze 17.století jsou domy uváděny podle příjmení majitelů.

Na poštovních známkách ze serie „Domovní znamení a portály“ z roku 1970 vidíte některá domovní znamení; na známce zcela vpravo, která byla vydána v letošním roce, je tentýž námět jako u známky v hodnotě 1,80 Kčs.

Číslování domů. Jak se lidé postupně vzdalovali bídy, strádání, hladu a útisku doby pobělohorské, jak se dařilo postupně překonávat následky hrozné třicetileté války a jak se čas přehoupl přes hladomor a epidemie nemocí (např. mor v roce 1679-1680), tak se dá říci, že docházelo v obcích k jistému období stabilizace a snad i rozvoji.

Spomyšelské aktuality č. 3 /2004, příloha „Číslování domů“

Procházejícími vojsky vypálené a vyplundrované grunty byly v Čechách pomalu a postupně obnovovány a někdy i násilně osazovány, stavěly se také grunty nové. V době té neexistovalo nynější označení domů čísly popisnými. Grunty a chalupy dříve dostávaly jména po držitelích. Jména živností pro určitost knihovního

I

srpen 2004

nemocemi. Číslování domů bylo nařízeno také proto, aby se s přibývajícími příbytky udržel přehled o usedlostech a jejich majitelích. Nařízení o sčítání lidu a číslování domů vydala císařovna Marie Teresie dne 19.července 1770. Mohu vám nabídnout část překladu tohoto patentu – zkrácenou, jen nejdůležitější pasáže a v tehdy používané češtině. Není třeba se obávat dlouhého čtení nesrozumitelných vět. Zákony tehdy vydávané měly většinou dlouhou platnost a hlavně: nebylo třeba je po pár měsících novelizovat, jako se tomu děje zcela běžně v dnešních časech.

zápisu přecházela často na nové majetníky a udržela se i po několik století. Číslování uzákonila císařovna Marie TeresieI) v roce 1770. Marie Teresie (a její syn Josef II.) náležela bezesporu mezi panovníky osvícené, protože její četné správní, hospodářské a sociální reformy, které mířily do všech oblastí života tehdejší společnosti, byly většinou reformami směřujícími k rozvoji průmyslu a obchodu a přinášející zemím pokrok a obyvatelstvu úlevu. Tato a jí podobné právní normy – patenty, dekrety, nařízení – byly důležitou součástí jejích reforem. Velkým důvodem pro rozhodnutí o číslování domů byl v té době nebývalý stavební rozmach nových sídelních osad, které postupně nahrazovaly sídelní celky zpustošené a zaniklé po třicetileté válce nebo zhoubnými

y Maria Terezia… vzkazuje všem… v našem dědičném markrabství moravském… Naši milost…, dávajíce na srozumění: Doslechnuvše se nemile, kterak za času posledních válek mnozí poddaní ze svých živností a gruntův od manželky a dítek do stavu vojenského se brali a násilným rekrutírováním utiskováni a sužováni byli. Nám ale na ničem tak nezáleží, jako moc válečnou v takovém stavu udržeti, by měštěnín a fabrikant při svém obchodu a živnosti, rolník pak při svém gruntě pokojně bydleti mohl, jediní synové a také jediných dcer manželové, mistrové, tovaryši, učňové a kdokoli k orbě, řemeslu, fabrikám, manufakturám a kupectví, potřebovati jest, aby při nich pokojně a bez překážení ponechán býti mohl: uznali jsme nutným popisování duší naříditi, aby potom ustanoviti se mohlo, jak a kterým způsobem místo toho poddaným tak velmi obtížného až posavadního rekrutování (před nimž nikdo jist nebyl) na nějaký jiný, každému vhodný a samému rekrutovi příjemný způsob… stav obrany upevniti se mohl. K takovému cíli a konci má všeobecné popisování 1 dne příštího měsíce řijna b.r. (1770) krajskými úředníky a vojenskými oficíry společně se konati, jakož také popisování dobytka tažného a číslování domů na způsob od nás předepsaný předsevzíti. Pročež My té naděje jsme, že Naši věrní poddaní tomuto všeobecnému popisování se podvolili a všichni pokojně doma zůstanou… V Brně 19.července 1770 Jako zajímavost uvedu citát z kroniky obce Žhery: „Za Marie Terezie byly domy prvně číslovány. V měsíci říjnu a listopadu 1770 začala se psáti numera na domích a to nejprve v Praze. Postupem času byly číslovány i domy na vesnicích. V době, kdy bylo číslování konáno, musel se každý vrátiti na své panství a do své obce. Všichni lidé byli sečteni.“ Pro důležitost Prahy jako našeho hlavního města si připomeňme, že tam proběhlo číslování domů za primátora Václava Friedricha z Friedenberka v roce 1770. Bylo provedeno podle jednotlivých katastrů a měst pražských. Vznikly při něm ale chyby, které byly napraveny v roce 1805 novým číslováním. Tato čísla se nazývají popisná (červená). Orientační čísla podle ulic (modrá) byla zavedena v roce 1868. V Brně probíhalo číslování domů až do roku 1775. Zásady pro číslování brněnských domů byly stanoveny 24.5. 1867 výnosem moravského místodržitelství a platí prakticky dodnes, protože byly převzaty do dalších právních norem. V menších obcích a na venkově se číslovaly domy podle zásady, že se číslo 1 dávalo buď prvnímu stavení, které stálo při vjezdu do obce po levé straně (pak to mohla být i chudá chalupa na kraji vesnice) a číslovalo se až na konec ulice (návsi) a druhou stranou se v číslování pokračovalo v opačném směru II), nebo se číslo 1 dávalo nejdůležitější stavbě obce (zámek, fara, panské sídlo, rychta, největší grunt, nejbohatší usedlost …) a pokračovalo se také ve směru hodinových ručiček kolem středu obce, pak následovaly stavby na okraji obce. Z toho plyne, že v žádném případě nelze z těchto popisných čísel, přidělených při prvním číslování domů, vyčíst stáří gruntů (staveb) nebo pořadí jejich vzniku. Jinak řečeno, číslo 1 v obci nemusí být nejstarší stavbou v obci, číslování pouze dokládá, že stálo na svém místě již v roce prvního číslování. A to je také velmi důležitý údaj! III)


II

srpen 2004

Čísla byla na domy psána nebo malována a to byl pravděpodobný důvod, že se pro ně vžilo označení čísla popisná. Při úpravách staveb se čísla musela obnovovat. Přidělování dalších čísel popisných se provádělo v pořadí, v jakém stavby v obci vznikaly a tato čísla již nenapovídají o umístění domu, ale zpravidla o jeho stáří. O stáří domu ale nevypovídá číslo, které bylo přiděleno nově postavenému domu, když starý zanikl (někdy dokonce v jiné části obce) nebo bylo dodatečně přiděleno již existující stavbě. První číslování domů jako důležitá součást tereziánských reforem, je pro vesnice závažné tím, že (na rozdíl od měst) ve většině z nich nebylo číslování později měněno, a tvoří tudíž často vynikající orientační přehled o vývoji zástavby přinejmenším ve dvou posledních staletích. V mnoha větších obcích muselo kvůli chybám v číslování dojít k přečíslování domů, např. v Jihlavě roku 1913, v Brně roku 1806, v Praze roku 1805 a ve Varnsdorfu roku 1870. V roce 1880 byla v Táboře vydána vyhláška O novém číslování domů a jmen ulic, jejíž realizace byla dokončena až 1884 zapsáním nemovitostí do nové pozemkové knihy. Změna se dotkla jen vlastního číslování domů, původní samostatné číslování domů v obou čtvrtích bylo zrušeno a zavedeno společné jednotné pro domy v celé obci. Toto číslování domů platí dodnes.

Po roce 1918. Číslování domů má značný právní i praktický význam, neboť slouží k identifikaci jednotlivých domů, k založení a vedení centrálního registru obyvatel a na to navazujícího registru bytů, k vedení evidence obyvatel, evidence nemovitostí i k dalším účelům. V mnoha obcích, hlavně těch menších, se číslování domů zavedené patentem roku 1770 používá v nezměněné podobě dosud. Pouze nápisy prováděné tehdy přímo na zdi domů se změnily na plechové tabulky. V těchto obcích nám původní číslování poskytuje vynikající orientační přehled o vývoji zástavby přinejmenším v posledních dvou staletích. Nejstarší právní normou od vzniku samostatné Republiky Československé v roce 1918, která se tímto tématem zabývala, je zákon č. 266 Sb. ze dne 14.dubna 1920 o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i označování obcí místními tabulkami a číslování domů. V dalším období nabyla platnosti Vyhláška Ústředního úřadu pro věci národních výborů o názvech obcí, označování ulic a číslování domů. Jedná se o vyhlášku č. 97/1961 Sb ze dne 4.září 1961, která pozbyla platnosti až po vydání nové vyhlášky č. 326 v roce 2000.

Všichni víme, že některé budovy v některých větších obcích jsou označovány kromě čísel popisných také čísly orientačními. Pramen z roku 1948 uvádí, že se v té době těmto číslům říkalo také „nová čísla“. Ta se nepřidělovala nouzovým obydlím, domkům v zahrádkářských koloniích a podobným stavbám. Způsob číslování je v každém městě jiný – zachovává si však určitá pravidla, která jsou zpravidla podobná číslování v hlavním městě Praze. Ta má zásadu, že číslování orientačními čísly se řídí tokem Vltavy, která, jak víte, teče od jihu k severu. Pro rovnoběžné ulice s tokem Vltavy se číslování začíná na jihu a končí na severu. V příčných ulicích se čísluje od západu k východu. Ovšem, protože žijeme v Česku, odchylky existují, např. v Holešovicích. Pro orientační čísla platí ještě jedno pravidlo. To stanovuje, že všechny domy na levé straně ulice mají číslo liché, na pravé straně číslo sudé. Místo čísla popisného se k označování staveb využívaných k občasnému nebo prozatímnímu bydlení či k rekreaci, používají tzv. čísla evidenční.

Zákon č. 128/2000 Sb. Současná právní úprava je dána úplným zněním zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 273/2001 Sb., zákonem č. 320/2001 Sb., zákonem č. 450/2001 Sb., zákonem č. 311/2002 Sb. a zákonem č. 313/2002 Sb. Pro nás, laiky, to znamená, že do zákona č. 128 vydaného v roce 2000 byly zapracovány změny. Úplné znění zákona č. 128/2000 Sb. vyhlásil předseda vlády PhDr. Špidla a zákona nabyl účinnosti dnem 13.ledna 2003. Číslováním domů se zabývá pouze několik paragrafů a proto není obtížné se s nimi seznámit:


III

srpen 2004

§ 31 (1) (2) (3) (4) (5)

Budova (a) musí být označena popisným číslem, pokud není dále stanoveno jinak. Samostatnými popisnými čísly se neoznačují vedlejší budovy, které jsou součástí jednoho celku (např. výrobní haly uvnitř jednoho podniku, garáže při domech, drobné stavby). Stavby určené k individuální rekreaci se označují evidenčními čísly. K usnadnění evidence mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstích označeny budovy vedle popisného čísla ještě číslem orientačním. Obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci obce jedinečné. Na rozhodování o označování budov čísly se nepoužije správní řád.

§ 32 (1) (2)

Vlastník nemovitosti je povinen na svůj náklad označit budovu čísly určenými obecním úřadem a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení čísel určuje obecní úřad. Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Nová čísla hradí obec ze svého rozpočtu. Přečíslování budov hlásí obec příslušnému katastrálnímu úřadu.

§ 33 (1) (2) (3)

Prováděcí předpis stanoví způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, způsob použití a umístění čísel k označení budov, náležitosti ohlášení o přečíslování budov.

§ 58 (1)

(2) (3) (4) (5)

Obec může uložit pokutu až do výše 10 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, a a) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis. b) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství, nebo c) neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem. Obec může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce. Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo. Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce. Při stanovení výše pokuty podle odstavců 1 až 4 obec přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.

§ 59 (1) (2) (3) (4)

Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán obce o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu podle § 58 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení povinností uvedených v § 58 vyšší sankci. Uložení pokuty podle § 58 nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu. Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní nebo přestupkové řízení podle zvláštního zákona. (a)

definice budovy – viz zákon č.151/1997 Sb., paragraf 3, odst.1, písm. a) bod 1. Budovami se rozumí stavby prostorově soustředěné a navenek převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním nebo více ohraničenými užitkovými prostory.


IV

srpen 2004

Vyhláška Ministerstva vnitra České republiky č. 326/2000 Sb. ze dne 11.září 2000. Vyhláška se týká • způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, • způsobu použití a umístění čísel k označování budov, • náležitostí ohlášení o přečíslování budov a postupu, • oznamování přidělení čísel a dokladů potřebných k přidělení čísel. Z vyhlášky jen to podstatné: §4 1)

Každá budova se označuje pouze jedním číslem popisným nebo evidenčním. Spojí-li se dvě nebo více budov stavebně v jednu, má tato budova všechna čísla původních budov do nového rozhodnutí obce o přečíslování budov. (2) Rozhodnutí obce o přidělení čísla popisného nebo evidenčního obsahuje údaje o budově podle katastru nemovitostí. § 5 Popisná, evidenční a orientační čísla se barevně liší. K číslování se používá arabských číslic bez jakýchkoliv dodatků nebo lomítek. §6 (1) Čísla se umísťují tak, aby byla viditelná. (2) Čísla orientační se umísťují vždy pod tabulku s číslem popisným. § 7 K ohlášení o přečíslování budov, které obec zasílá příslušnému katastrálnímu úřadu, se přikládá a) rozhodnutí obce o přečíslování budov, b) srovnávací sestava dosavadních a nových čísel budov, která obsahuje údaje o budově podle katastru nemovitostí. Pod vyhláškou podepsán: ministr vnitra Mgr. Gross, v.r.

Na našem trhu je k dostání i celá řada umělecky vytvořených číslic ze dřeva, plastu i kovu pro sestavení popisného čísla. Majitel domu si může i takové číslo umístit na svůj objekt či na sloupek u vstupní branky, pokud si myslí, že tím umocní estetický vzhled nemovitosti. Avšak pozor! Kromě tohoto „soukromého“ číslování je skutečně povinen opatřit dům předepsanou tabulkou s číslem jednotného vzhledu. To proto, že pouze tato jednotná tabulka


(cedulka) je směrodatná pro činnost veškerých spojových, distribučních,

V

zdravotních, požárních, policejních či vojenských složek. Pokud vlastník nemovitosti ignoruje nařízení platné vyhlášky o číslování domů a neoznačí objekt předepsanou tabulkou (cedulkou), vystavuje se nebezpečí postihu za veřejný přestupek. Předepsaná tabulka (cedulka) s číslem popisným musí být na objektu umístěna viditelně z veřejné příjezdové či přístupové komunikace.

srpen 2004

Několik úvah k tématu: Není mi známo, zda došlo v historii naší obce ke klasickému celkovému přečíslování domů, ale z dostupných dobových údajů lze vyčíst, že k přečíslování domů – alespoň některých – muselo dojít a také docházelo. Stačí pouze maličkost: pořádně se zadívat do první katastrální mapy Spomyšle z roku 1840, ve které jsou zakresleny nejen pozemky, ale i čísla usedlostí a domů, a uvidíte, že změny nastaly, a to podstatné. Existuje ovšem i druhá možnost: při kreslení katastrální mapy nadělali úředníci velké množství chyb a proto veškeré další dedukce odvozené od mapy by byly nepřesné a zavádějící (toto vysvětlení se mi zdá velmi nepravděpodobné). Dokonalejší představu získáte pohledem na mapu, která je součástí tohoto povídání – kvůli lepší přehlednosti jsem z ní odstranil čísla pozemků a pokusil se vložit výraznější čísla domů. Rovněž nevím, podle kterého předpisu se řídilo číslování domů v naší obci po rocích 1918 a 1945, ale je zřejmé, že pro generace budoucí bude velmi zapeklité orientovat se v číslování některých staveb, pokud nebudou mít možnost zjistit si vše potřebné na katastrálním úřadě či v jiných institucích. Měla obec vůbec někdy nějaký předpis, který by se tímto problémem zabýval? Mám za to, že se zástupci obce řídili spíše intuitivně, než nějakými přesně definovanými zásadami. Jediné, co považuji za autentické, jsou tabulky s čísly popisnými na domech v dnešní době. Tyto tabulky musela kdysi obec objednat, určit jejich barvu a velikost, zaplatit je a nechat umístit na domech. Podle výskytu jednotlivých druhů tabulek s domovními čísly soudím, že oficiální tabulky pro naši obec mají mít barvu modrou, číslice bílé, zarámované v bílém rámečku. Pokud se i naši dávní spomyšelští předchůdci a císařští úředníci drželi původních pravidel o prvním přidělování čísel popisných – a vypadá to, že ano, pak číslování začalo první stavbou na levém okraji návsi, a to byl dům, v němž později žil pan Hruška a stála při něm kovárna. Pak následoval dům čp. 2 (dnes manželů Točínových), dům řezníka Víška (čp.3), statek rodiny Turkových (č.4). Další čísla popisná již nelze tak jednoduše odvodit a materiál ke studiu chybí. Pokud se mohu ve svých úvahách řídit první katastrální mapou Spomyšle z roku 1840, pak z této mapy vyplývá několik pozoruhodných údajů: V roce 1840 je dům čp. 5 zakreslen na konci zahrady u Turků (u dnešní cesty k cihelně), později na jeho místě stála stodola, nyní nevyužívaná – bez čp.; dům s tímto čp. známe také z pozdějších dob, když stával na místě nově postavené samoobsluhy (čp.139) a byl mírně vysunut směrem k pomníku padlým; v roce 1955 byl Místním národním výborem zrušen pro celkovou zchátralost a byla provedena demolice. Ale protože zrovna v tomto roce byly podle téže kroniky dostavěny v obci celkem čtyři rodinné domky, bylo toto uvolněné číslo popisné 5 přiděleno panu Karlu Levému, ačkoliv jeho domek byl vystavěn na úplně jiném místě! (IV) Dům čp. 6 je v roce 1840 evidován na konci zahrady (u cesty k cihelně), která dnes přináleží k čp.7. Později se z této stavby stala židovská márnice a nakonec byla stavba zrušena. Dnes má čp. 6 přidělen dům manželů Tichotových. Čp. 7 patří po celou dobu od roku 1840 statku, jehož dnešní majitelé jsou manželé Boreckých. Čp. 8 nenáleželo vždy, jak by se mohlo zdát samozřejmostí, ke statku rodiny Hájkových. V roce 1840 je na mapě tímto čp. označena stavba, která v pozdější době dostala čp. 5 a o níž jsem již psal. Statek rodiny Hájkových má na katastrální mapě z roku 1840 čp. 9. Později bylo statku přiděleno čp. 8, důvod změny neznám. Uvolněné čp. 9 přidělili úředníci obce jinému stavení. Čp. 10 mělo původně podle mapy z roku 1840 stavení … A tak by se dalo pokračovat dále a dále, ale to již není záměrem autora. Pozn.: Prosím, aby si vlastníci domů uvedené příklady o změnách v číslování domů nevztahovali na sebe, není v tom žádný jiný úmysl, než upozornit na chaos, který v dobách dřívějších v přidělování čísel popisných panoval a současně upozornit vedení obce na různá úskalí v této činnosti.

Jako doklad o prováděném přečíslování domů a jako odpověď na otázku, zda mělo přečíslování domů nějaký pevný řád, přikládám několik dalších příkladů a posuďte laskavě sami, jak na tom obec je: •

•

Podřipský kraj – vlastivědný sborník musea v Kralupech n.Vlt. – roč. III, č.1 z 15.IX.1936 uvedl na straně 9 text „… pro Antonína Šimáka ze Spomyšle na dominikální statek Nro. Cous. 20 nové – 15 staré.“ Z tohoto údaje můžeme odvodit, že k přečíslování domů ve Spomyšli mohlo dojít v časovém rozmezí od prvního číslování (asi rok 1770-71) do roku 1831 (podle historického dokladu, jímž je smlouva z března roku 1831, kterou převádí majitel dominikálního statku čp.20 Václav Šimák svůj statek na syna Antonína Šimáka). Loňské přidělení čp. 146 bývalé sušičce chmele je sice potřebné, ale přesto si musíme uvědomit, že to není nejmladší stavba v obci! V tomto případě je každá rada drahá. Jak se příště zachovat v případě, že se např. ze starší neobývané budovy (bez čp.) stane budova obývaná?


VI

srpen 2004

• •

Případů vydání starších čísel domům novým, které byly postaveny na úplně jiném místě v obci, existuje v obci více a týkají se nejen většiny domů na návsi, ale i domů umístěných mimo náves. Namátkou uvádím domy čp. 5 a 6, o nichž jsem se již zmínil.. Domek, který ještě před několika desítkami let nesl čp. 17 a pak byl po dlouhý čas neobydlen, tj. stavba mezi domy čp.32 (manželé Šafaříkovi) a čp. 18 (pan Roman Plicka), dostal vloni přiděleno číslo popisné 145.

Ze současné činnosti obecních zastupitelů. V zápise z porady starosty konané dne 3.května 2004 jsme mohli zaznamenat následující zápis (část bodu č.8): Čísla budou vydávána v pořadí dle došlých žádostí. Na pozemku, kde už stával dům, a číslo je volné, přidělí toto staré číslo novému domu.

Poznámky a vysvětlivky: I)

Marie Terezie – z rodu Habsburků, 1717 – 1780, dcera císaře Karla VI., jako žena se na trůn v tzv. dědičných zemích dostává v roce 1740 pomocí „pragmatické sankce“; česká a uherská královna; jako manželka Františka I. Lotrinského řím.něm císařovna od roku 1745. Ve válkách ztratila Slezsko a Kladsko ve prospěch Pruska. Za její vlády provedeny četné reformy správní, hospodářské a sociální směřující k upevnění centralizované absolutistické monarchie, k rozvoji průmyslu a obchodu.

II)

Budeme-li se striktně držet zásady, že číslování probíhalo od prvního domu od vjezdu do obce a pokračovalo ve směru hodinových ručiček, pak jako první zleva zde byla kovárna (čp.1), další následovaly domy čp.2, 3, 4….. Který dům stál jako poslední v roce 1770?

III)

Pro poznání historické zástavby obce je důležitější tzv. stabilní katastr (katastry vznikaly v letech 1817 – 1843, pro Spomyšl v roce 1840), jehož unikátní součástí jsou ručně malované pozemkové mapy v měřítku 1 : 2880 (1 cm na mapě = 28,8 m ve skutečnosti)

IV)

K přidělování starých popisných čísel zaniklých domů by nikdy nemělo docházet, je nesprávné a nežádoucí! Ztěžuje to práci při hledání historických záznamů o stavbách, ochuzuje obec o doklad jejího historického sídelního vývoje. Dochované první číslování domů můžeme v každé obci považovat za cenný, se zástavbou stále spjatý doklad a také pramen poznání jejích dějin. Další existence tohoto číslování je tedy nanejvýš žádoucí, a naopak jeho rušení nebo deformování (např. odlišným číslováním rekreačně využívaných staveb nebo přidělováním starých popisných čísel, "uvolněných" demolicemi, novostavbám na jiných místech) je z historického hlediska přímo škodlivé.

Na následujícím vyobrazení můžete vidět část mapy Spomyšle z roku 1840 a zájemci z ní celkem pohodlně vyčtou, že v uvedeném roce existovalo v obci celkem 36 domů či usedlostí. Všechny byly číslovány ve směru hodinových ručiček počínajíc čp.1 (pozdější majitel pan Josef Hruška) a konče čp.36 (statek známý jako Svobodův, pak ing. Sobotky a dnes pana Petra Horáčka má čp. 27). Většina dnešních ulic v té době neexistovala, ať již jde např. o Bosnu, Škvárovnu, ulici Lipovou a Na podfuku. V Chaloupkách stál pouze jeden dům (čp.19) v místech, kde dnes stojí dům manželů Dobruských (čp.31). Přibližně na místě dnešní autobusové čekárny je na mapě vyznačena malá vodní plocha (rybníček? bažina?) a z ní vytékal potůček směrem k druhé části návsi, protékal někde mezi dnešními domy čp.9 (pan Dušátko) a čp. 120 (Obecní úřad Spomyšl) a spojoval se se strouhou (potůčkem) přitékajícím z bažiny (mokřiny) za Hájkovic statkem. Voda pak společně odtékala do obecního rybníka, který byl v místě dnešního, pouze jeho tvar je poněkud odlišný.


VII

srpen 2004

Katastrální mapa Spomyšle z roku 1840 — část s tehdejšími čísly popisnými domů.


VIII

srpen 2004

Číslování domů. Jaroslav M a r s a

Recommend Documents