číslo 16-02 červenec 2016
Obsah: Volební hesla ČSSD Ke zpravodaji č. 17 z července 2016 (šéfredaktora Vojtěcha Václava Poura) - prodejna COOP - zřízení sídla V. V. Poura na faře - zpevnění komunikací (obytné zóny) Ke schůzi zastupitelstva z 11.května 2016 - Co je to ÚSES = územní systém ekologické stability? Ke schůzi zastupitelstva z 22.června 2016 - O převodu kostela na obec Příběh o partnerství (Stanislav Hrdlička, předseda spolku moje Ročovsko) Vystoupení Ročovského pěveckého sboru na Ročově Hudebně kulturní koutek
1
Volební hesla ČSSD: "Naslouchat občanům, nejen před volbami" "Slušnost, pracovitost, vstřícnost" Ing. Vojtěch Václav Pour
Ke zpravodaji č. 17
z července 2016
(šéfredaktora Vojtěcha Václava Poura)
Na předminulé schůzi zastupitelstva vznikla debata, kritizující Zpravodaj, vydávaný obcí: Zástupci ODS vyjádřili nespokojenost s tím, aby Zpravodaj vedl starosta Pour, protože se jedná o střet zájmů a zpravodaj nebude objektivní. (To se ukázalo zejména u Zpravodaje č. 16, který byl plný sebechvály starosty). Dále p. Rajnyšová protestovala proti změnám v redakční radě: tu v minulém volebním období schválilo zastupitelstvo a rada tedy nemůže jakožto podřízený orgán toto usnesení měnit a svévolně vyměňovat členy rady. Nová redakční rada je tedy neplatná. I člen rady ing. Chládek vyjádřil podivení, že s funkcí šéfredaktora ztrácí starosta čas. V. V. Pour však na připomínky nedbá a dělá šéfredaktora dál... Poslední číslo 17. je dále tvořeno redakční radou H. Mariničovou (která ovšem ve Zpravodaji nemá ani jeden svůj vlastní článek). Zajímavé by bylo vědět, kdy se redakční rada jako celek sešla, zda na všech byla účastna i Milena Liptáková, co rada komu "radila" - jaký je její smysl a zda se ze schůzek redakční rady pořizuje nějaký zápis? Jde o odměňovanou funkci? Otazník také leží nad Milenou Liptákovou, která začátkem června oznámila, že odchází ze Spolku pro obnovu Ročova, z ČSSD a i z této redakční rady. Kupodivu je však nadále uvedena v této (zastupitelstvem neschválené) redakční radě a nadále také píše do Zpravodaje příspěvky, a to ještě po oznámeném odchodu(?) Vzhledem k tomu, že Zpravodaj V. V. Poura vychází s velkým časovým odstupem, doporučoval bych. aby u každého článku byl kromě podpisu také datum: některé články již nemusí být aktuální. K zábavám v sokolovně: Ke kladům, uvedeným v obecním Zpravodaji je nutno podotknout, že sokolovna byla zřízena (svépomocí Sokolů) především k tělocviku ("ve zdravém těle - zdravý duch"). Je tedy pro mne nepřijatelné nařízení obce, že se zde "tělocvičit" nebude. Samozřejmě, že k tomuto účelu musí být interiér uzpůsoben: esteticky vkusné sítě či mříže v oknech ap. Dále je nutno opět připomenout, že rekonstrukcí byla zničena akustika sálu: Dozvuk sálu cca v r.1960 byl až 8 sekund. Osazením akustického podhledu v dobách předsedy MNV Jardy Lapky se akustika zlepšila na normovou úroveň (kolem 0,8 s.). Ale zrušením akustického podhledu za panování V. V. Poura se opět akustika zhoršila na nepřijatelnou úroveň. Tomu říkám vyhozené obecní peníze! Otevíráním oken (v topném období) se samozřejmě problém akustiky nevyřeší ... Někteří zastupitelé by rádi věděli, kolik se doplatilo z obecního rozpočtu na kulturní akce pořádané městysem. Nebylo to předloženo zastupitelstvu. K jednání rady MR: Již na schůzi zastupitelstva jsem poukazoval na to, že je třeba, aby zastupitelstvo stanovilo starostovi a radě finanční limit, nad který musí zadávat zakázky a uzavírat smlouvy na základě poptávky více firmám a jejich finančních nabídek a referencí! Starostové se tak kryjí před napadáním z korupce. Např. v dobách, když jsem pracoval na magistrátu v Mostě jako městský urbanista,
2
tam měli stanoven tento limit 15 000 Kč, v Lounech dnes limit činí 50 000 Kč. V zákonu o obcích se pro některé činnosti rady uvádí limit 20 000 Kč, i z této částky by se mělo vycházet. Jaké odměny byly smluveny s firmou PRAGARD a p. Smítkou za zpracování dotačních žádostí? (To neumíme na obci vyplnit formulář?) Nebo s firmou EKOLES či pověstná firma ATIKING, pracující jak známo bez potřebného oprávnění? Audit: rada města uložila škole a školce odstranit nedostatky z auditu: ale jaké? Díra do rozpočtu s obrovskými neplánovanými vícenáklady při opravě sokolovny audit zřejmě nezajímá (smlouva s vybraným dodavatelem = 4,2 mil. Kč a skutečnost, kontrolovaná novým technickým dozorem investora = 5,9 mil. Kč! Tj. nárůst nákladů o 1,7 mil. Kč!!!). K dopisování s COOP: o jaké předpisy se rada opírá, když požaduje zvětšit intimitu u podacího okénka pošty či odstranit schod u vstupu? Na bezbariérový přístup existuje vyhláška a je ustanoven orgán, který dodržování vyhlášky kontroluje. Není jím ale úřad městyse. Úřad městyse je však zodpovědný za to, že není bezbariérový přístup do zasedací místnosti zastupitelstva. Zde není jeden schod, ale čtyři.
Nový obchod a pošta (pohled ze strany H. Mariničové a V. V. Poura) Pokud se Česká pošta rozhodla, že pobočku na Ročově zruší, měli bychom spíše poděkovat COOP-u za zřízení pošty v prodejně. Také je poněkud nepřístojné, že starosta kárá prodejnu za to, že neumožňuje vyvěšování plakátů! Jako by to byla její povinnost. Nebyl to náhodou právě on, kdo nechal odstranit plakátovací plochu proti obchodu a až po dvou létech nechal zhotovit novou? Prodejna COOP má největší závadu z urbanistického hlediska. Byla vybudována za socializmu v místě, kde byly dříve patrové domy se šikmou střechou. Všechny domy na návsi tak byly o stejné výšce a tvaru a zbourané domy harmonicky uzavíraly frontu návsi. Tato urbanistická hodnota by se měla obnovit patrovou nástavbou nad prodejnou, opět se šikmou střechou pod úhlem 40°.
Před prodejnou by bylo také třeba zřídit alespoň dvě parkoviště aut. Patrová nástavba nad obchodem by mohla sloužit k bydlení, s terasou a pěkným výhledem do údolí na barokní kostel.
3
Konstrukce stropu je, pokud pamatuji, ze železobetonových panelů (stavělo OSP Louny - p. Kalina) a staticky by měla vyhovět.
K článku Vize do budoucnosti - plánované akce Podle zákona o obcích § 84 (2a) má zastupitelstvo schvalovat program rozvoje obce (nejméně pro své volební období). Byl tento program vůbec zastupitelstvu předložen? Logicky by měl vycházet z volebního programu vítězné strany. A měl by být samozřejmě reálný. Ke splnění tohoto programu budou pak voliči jistě přihlížet v dalších volbách. Tento článek však popisuje soupis akcí, nereálný jak z hlediska výše nákladů (viz např. "odborný" odhad Ing. Sochůrka na opravu "fary" za 40 mil. Kč :-), tak z hlediska reálnosti zajištění dotací. Na co lze dotace získat a na co nikoliv lze předvídat podle dosud vypsaných dotací. Těžko bude mít stát či EU zájem např. na vcelku zbytečném novém umístění kanceláře starosty "na faře" (zvlášť když v nedávné době byla již kancelář zřízena v pěkné a reprezentativnější budově školy). Článek nám občanům vlastně nic neříká. Popisuje problémy, které měl mít starosta vyřešené již před dvěma roky na počátku volebního období a již tehdy měl přijít s promyšleným programem investičních akcí. Místo toho se však zabývá tancovačkami, zábavičkami, kterými si chce získat své budoucí voliče. Jsme opravdu tak povrchní a skočíme mu na to? Komentář k jednotlivým plánovaným akcím: Nová okna a fasáda na škole: okna jsou v žalostném stavu především proto, že se za celých 25 let ani jednou nenatřela! A navíc původní nátěr byl pouze lazurou, která se musí obnovovat již po několika málo létech. Upadne-li okapnička, již ji nikdo neopraví... to je ekonomie, která se razí na obecním úřadu. Fasáda školy je vysoce hodnotná ve stylu novorenesance z r.1996. Patří dnes k nejhezčím budovám, které reprezentují obec Ročov a spolu s kostelem tvoří prvotřídní sestavu pro ročovské pohlednice. Bylo by proto barbarstvím provádět zateplení i na tuto přední fasádu podle projektu, který je na obci v šuplíku a zničit tak veškeré architektonické ozdobné prvky. Doufejme, že vedení
4
obce nepoklesne tak hluboko a ani z důvodů získání dotace na zateplení se k zničení fasády školy nesníží. V říjnu se chystají oslavy 120 let založení školy. Do té doby se na vzhledu školy či stavebním stavu zřejmě již nic nevylepší. Zřízení nového sídla starosty na "faře" je vyhazování peněz. Není to zase tak dlouho, co se kancelář obecního úřadu přenesla do pěkné budovy školy. Pokud starostovi vadí, že mu účetní "vidí do karet", je mnohem levnější udělat v dnešní kanceláři příčku. Záměr sestavený s Ing. Sochůrkem je zcela mimo: a to jak odhad investic (40 mil. Kč :-) tak plánovaná rekonstrukce stodoly na koncertní sál! Ve vsi máme sokolovnu (po zákazu využívání jako tělocvičnu je využita tak ze 2%), dále zcela nevyužitý kostel v HR a budeme za desítky miliónů dělat třetí sál? Bývalá fara (čp.19) - Rekonstrukce původní fasády (Ing. arch. K.Chlouba)
Druhá věc je však samotná oprava "fary", zejména fasád. I zde se v době socialistické zničila docela pěkná fasáda nízkými třídílnými okny (stejně jako u drtivé většiny ostatních domků), naprosto nevhodnými jak esteticky, tak funkčně: jak víme, z horní části vyššího okna - tj. z oblohy dopadá do místnosti mnohem více světla, než ze spodní části. A nízká paneláková okna nás právě o tuto nejefektivnější část osvětlení připravují. Při rekonstrukci fasád fary není třeba vymýšlet, co už je vymyšleno - stačí obnovit původní fasádu i s okny. Doufejme, že se nebude realizovat fasáda podle záměru ing. Sochůrka ("jaký pán takový dům"...). Rekonstrukce samotného objektu fary (kompletní) nebude stát více než 10 mil. Kč.
dnešní investiční záměr ( ing. Sochůrek)
5
Opravu ulic - zpevnění místních komunikací: chodníky a vozovky je třeba považovat za prioritní stavby. Jsme snad poslední obec v okolí, kde se téměř na všech místních komunikacích brodíme v blátě jako ve středověku. To snad vidí každý i bez starostou plánovaného "pasportu" (komu by se "pasport" dnešního stavu zadával? Sochůrkovi? A kolik by to zase stálo?) Absence chodníků podél hlavní silnice směrem na Třeboc a Kocandu je dokonce věc bezpečnosti chodců. Přitom kolem silnice je pro chodníky místa dost. To by měla být první etapa akce. Další postup ve zpevňování vozovek by se měl řídit počtem osob a aut, které komunikaci používají (intenzitou dopravy). V ostatních ulicích (mimostátní silnice) je nevhodné dělat samostatné chodníky, (projekt na komunikace na kozině a v Družstevní ulici, ležící v obecním je udělán již zastaralým způsobem). Je lepší uvažovat smíšené komunikace (podle normy), kde se pohybují chodci i vozidla po stejné ploše. Ušetří se tak finance a umožní se tak udělat velice příjemné obytné zóny, doplněné i vhodně umístěnou vyšší zelení. Důkazem, že architektonické řešení zpevněných ploch má velký vliv na estetiku uličního prostoru, vidíme např. na Pražské ulici (pěší zóna) v Lounech, kterou navrhoval architekt Čermák. Proto je velmi důležité, aby i u návrhu ročovských komunikací byl architekt. ČSSD má zpevnění komunikací ve svém volebním programu, tak se máme na co těšit. Oprava požárních nádrží v Úlovicích a Břínkově. V době, kdy se ještě nepokřivila hospodárnost investic dotacemi shora, na malé obci platilo, že je výhodné dělat stavby víceúčelově: např. stačilo vybudovat jednu sokolovnu, která sloužila jak pro kulturu, tak pro tělocvik. Rybníky sloužili zároveň ke koupání dětí a zároveň jako zásobárna vody pro hasiče. Navíc byly budovány nikoliv betonové, ale přírodní, to jest ekologické, kde se o odstraňování nepříjemného brčálu a žabince starali (zdarma) ryby, obojživelníci a jiná vodní havěť. Při úpravě "požární" nádrže v Úlovicích by bylo dobré, aby se alespoň některé šikmé panelové stěny (zejména ty vyjeté, které již brzy sjedou ke dnu) nahradily svislými břehy, aby se dalo skákat do vody. V západní části nádrže by bylo dobré provést zvýšením dna mělkou plochu pro čvachtání malých dětí (ohrazenou, jako to bývalo na koupališti v Dolním Ročově za pivovarem). Název "požární" bychom pak mohli přeměnit dle častějšího používání - na "koupaliště". Na Břínkově je betonová díra bez vody ostudou obce, zejména vzhledem k sousední hezké kapličce, kterou jsme spolu se starostkou Vlastou Petrovou před léty opravili (já zajišťoval opravu fasád, obec střechu). Zbývá nejen utěsnit betonové dno a stěny vodní nádrže, ale navrhuji pro zlepšení vzhledu vysázet na břehu okolo vodní plochy plazivé keře, kterými by se zakryly nehezké betonové stěny. (Upozorňuji přitom, že norma na zábradlí nepožaduje zábradlí kolem vodní plochy.) Funkci zábradlí je možné také nahradit pruhem navrhovaných keřů na břehu. Při osazení nádob se zeminou na dno by se mohla i část hladiny okrášlit např. lekníny. Vznikl by tak i na Břínkově kout, kde by bylo možné ozeleněnou vodní plochu se zrcadlící se kapličkou vyfotit i na pohlednice.
6
Vybudování dešťové kanalizace nemůže být projektováno jako samostatná stavba, ale pouze společně se zpevněnými komunikacemi, protože její poloha (vpusti) a dimenze jsou od nich odvozeny. Proto projekt pro územní rozhodnutí (za 1,5 mil. Kč!), který se již asi 6 let válí v obecním šuplíku ("Protipovodňové opatření" z r. 2010), se může dát do sběru (nebo policii). Krom toho upozorňuji, že moderní řešení likvidace dešťových vod se uvažuje s co největším vsakováním vod v místě (tj. přesně opačně, než připomínaný tunel "Protipovodňové opatření" navrhoval). Veřejné osvětlení - v prvé řadě by se měly zase natřít stávající rezavé kandelábry osvětlení. Dále konečně zrušit zbytečné osvětlení z Horního Ročova do Dolního (kdyby se někdo z rady chtěl chovat hospodárně). Rekonstrukce budovy zdravotního střediska (Obecního domu). Je nepochopitelné, proč obec zřizuje nové byty? Po něžné revoluci obec vlastnila 12 bj. (kde bydlí sám starosta Pour) a prodávala je - silně pod cenou: 50 000 Kč za byt, (čímž nás ostatní ročovské plátce daní připravila cca o 3 mil. Kč). A teď zase naopak obecní úřad potřebuje obecní byty? Obec by se měla starat o majetek všem společný, nikoliv o bydlení jednotlivců. Čeká tady plno jiných důležitějších investic. K inventarizaci a prodeji pozemků: Vojta Václav Pour zde píše, že "naše lesy jsou stříbrem a jsou naprosto neprodejné". Přitom však prodává řadu pozemků, které ve skutečnosti jsou součástí lesa nebo plní funkci lesa (na Břínkově). Některé pozemky jsou součástí interakčních prvků dle územního systému (např. V Ředině). Krajinnou zeleň jako hodnotu naší krajiny tak vystavuje nebezpečí likvidace soukromými osobami. Při ocenění "ostatních pozemků" (do 200 m2) nerozlišuje, zda jde o komunikaci nebo neplodnou skálu či svah: zde má být přece zcela jiná cena. Do zastupitelstva pak starosta předkládá pouze čísla parcel a zastupitelé pak prodej odhlasují, aniž by věděli o který pozemek vlastně jde! Prodávají "zajíce v pytli". Když jsem pracoval jako městský urbanista v Mostě, bylo tam zcela samozřejmě vyžadováno, aby se ke každé žádosti o prodej parcely přiložila mapka, kde parcela leží a odůvodnění, k jakému účelu pozemek zájemce kupuje... To Mosťákům záleží na obecním majetku více než Ročovákům? K článku "Pracujeme pro městys vlastními silami" Zde starosta přiznává, že pan Marinič vede zaměstnance lépe než on předtím :-) Jak má asi starosta toto tvrzení doloženo? Měl by porovnat, kolik ha trávníku průměrně zaměstnanec obce posekal bez vedoucího Mariniče a kolik m2 dnes pod jeho vedením. Vynásobením hodinovou sazbou zaměstnanců pak lze spočíst, o kolik Kč se zvedla produktivita práce zaměstnanců a tu porovnat s platem vedoucího Mariniče = vícenáklady obce na zřízení vedoucího. Pokud zvýšení produktivity práce převyšuje mzdové náklady vedoucího, pak teprve může inženýr ekonomie Pour tvrdit, že bylo zřízení této funkce dobré. Pokud tomu tak nebude, pak jde pouze o politický žvást. K práci na obci bych chtěl (opět) V. V. Pourovi připomenout, že si vloni zapůjčil travní benzinovou sekačku s pojezdem od Spolku pro obnovu Ročova, kterou však vrátil rozbitou! Odnesl jsem mu ji do kanceláře a dodnes ji spolku opravenou nevrátil. Proto všechny "spoluobčany" varuji: nic V. V. Pourovi nepůjčujte! Dále upozorňuji, že ihned po nástupu do funkce starosta Pour přikázal vystěhovat místnost s Alšovým loutkovým divadlem - že prý se bude malovat. Divadlo je umělecky hodnotné, především tím, že loutky byly vymodelovány podle obrázků Mikoláše Alše. Také původní kulisy malovaly před sto léty přední malíři z akademie. Loutkové divadlo původně daroval příbuzný Havránků (ředitel gymnázia v Praze) Sokolu Ročov. (V Sokole do poslední chvíle byl ve výboru i můj otec a sokolka byla i má matka). V 70.-tých létech byl Sokol z nedostatku financí donucen veškerý majetek, tedy včetně loutkového divadla předat na MNV (Místní národní výbor) a Sokol byl bohužel rozpuštěn. (Bližší údaje jsou v zápisech Sokola, které vedl můj otec). Bližší viz www stránky http://sweb.cz/Spolek.Rocov/ . Naposledy jsme ho dětem hráli s Milenou Liptákovou a výbornou herečkou (a zpěvačkou) Evičkou Víškovou a dalšími. Po nástupu V.V.Poura do funkce se však vzácné loutkové divadlo válelo a snad dosud válí pohozeno v šatně a skladu zaměstnanců! Dovedete si představit, jak asi kulisy a křehké loutky vypadají ... Místnost pro loutkové divadlo se zřejmě
7
"maluje" dodnes - není divadélku k dispozici ... a "investiční záměr" na faru s tímto povozem ani nepočítá. Také se starosta zmiňuje o odstranění keřů a stromů pod stodolou H. Gebauského. Není se však čím chlubit: místo zeleně se objevila ošklivá kamenitá stráň. Navíc příkrý svah částečně držely i kořeny dřevin. Po jejich vykácení se zvýšilo riziko statického narušení stodoly Gebauského, která již teď má velké trhliny ve zdivu! Opravdu neznám důvod kácení keřů, které jsou mj. domovem některých ptáků, ničení přírody...
Ke schůzi zastupitelstva z 11.května 2016 Na internetové stránce městyse najdeme pouze usnesení ze schůze zastupitelstva, nikoliv celý zápis. Podle zákona o obcích je však v kanceláři městyse k nahlédnutí kompletní zápis. Nutno však podotknout, že je často jeho zkrácená forma příliš heslovitá, zmatečná a nesrozumitelná, vytratila se postata připomínky. Chybějí slovesa, otazníky - zápis je třeba psát celou srozumitelnou větou, jinak není k ničemu. Na dotaz R. Jirmana, zda nebudou základní a mateřské škole scházet peníze, které převedli na obec (hospodářský přebytek - MŠ asi 170 000 Kč) starosta sdělil, že nebudou ... Tuto a další schůzi se však vedla rozsáhlá debata o tom, kolik peněz obec uvolní na nákup či opravu venkovních hraček MŠ. Nakonec školce vrátili pouze 90 000 Kč. Starosta radil ředitelce, aby si zažádala o dotaci, třebaže to nevyjde napoprvé: to však může řešení hraček prodloužit o roky, že? :-) Tyto debaty by se však měly odstranit předem napsanými a schválenými zásadami, co má v samostatné pravomoci a za co zodpovídá ředitelka a co již nepatří do její kompetence. Návrhy na usnesení zastupitelky Rajnyšové a výsledky hlasování:
1. ZM schvaluje nahrávání průběhu schůze pro účely zhotovení zápisu a ukládá starostovi zabezpečit uchování záznamu jako součást písemného zápisu po dobu 5-ti let - přijato 2. Záznam musí být k dispozici na internetové úřední desce a v kanceláři OÚ - nepřijato 3.ZM ukládá starostovi zveřejňovat na úřední desce kompletní zápis z jednání ZM včetně přehledu usnesení - nepřijato - zápis ze schůze není na úřední desce. 4. ZM ukládá starostovi uvádět v zápise jmenovitě členy zastupitelstva jak hlasovali - PRO, PROTI,ZDRŽEL SE, NEHLASOVAL - nepřijato. Proti byli převážně členové z kandidátky ČSSD. k bodu 6 kontrolnímu výboru - ukládá prošetřit správnost postupu jmenování redakční rady a změnu Zpravodaje ze čtvrtletníku na občasník / na vysvětlenou: v roce 2011 byla ustanovena redakční rada usnesením ZM a nelze jen tak bez souhlasu ZM usnesení svévolně změnit !!! / L. Rajnyšová podle zák. o obcích § 105 (1) navrhla zrušit usnesení rady. Tento paragraf se však vztahuje na pravomoc starosty. Zastupitelstvo si však může vyhradit jako nadřízený orgán radě i další pravomoc - dle §84: "(4) Zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obce..." Tento článek lze použít i pro novou redakční radu. Starosta si totiž sám vybral novou, aniž by byla původní - stanovenou (nadřízeným) zastupitelstvem - byla legálně odvolána (tj. zase zastupitelstvem).
k bodu 8 ZM schvaluje podání žádosti o bezúplatný převod vodárenského zdroje v místní části Břínkov s tím, že se jedná o bezúplatný vklad obce do Severočeské vodárenské společnosti / býval historický majetek obce / - bezúplatně nepřijato k bodu 9 usnesení k prodeji pozemků - ZM schvaluje prodej pozemků v intravilánu obce do výměry 200 m2, ostatní prodej pozemků pozastavit do uskutečnění pozemkových úprav /ceny pozemků nejsou obvyklé, ale radou velmi nadsazené/ 8
Ludmila Rajnyšová podala návrh na usnesení: pozastavit prodej pozemků do doby uskutečnění pozemkových úprav (reakce na to, že často hranice pozemků v katastrální mapě neodpovídají skutečnosti). Návrh na usnesení nebyl přijat. Proti byli převážně členové z kandidátky ČSSD. Starosta zřejmě vůbec o potřebě provedení pozemkových úprav neuvažuje (tj. dát katastrální mapu do souladu se skutečností a s potřebami uživatelů pozemků).
k bodu 10 ZM navrhuje nákup nového osobního auta s přívěsným vozíkem - přijato k bodu 12 diskuze: ZM ukládá starostovi předkládat čerpání rozpočtu po položkách 1 x za 6 měsíců a průběžně informovat o konečném zůstatku na účtech obce na každém zastupitelstvu - přijato U prodeje pozemků panu Jaroslavu Schwarzovi chtěl Č. Vaic vysvětlit, o kterou jde plochu. (schvalování při nedostatku informací - bez předložení zákresu do katastrální mapy!) Starosta odpověděl, že "kolem potoka" ... jenže kolem potoka je stanoven biokoridor - chráněné plochy systému ekologické stability! K tomu je nutný komentář:
Co je to ÚSES = územní systém ekologické stability? Ekologie (česky "obydlí") je věda, zabývající se vztahy mezi organismy a jejich prostředím. Jde o životně důležité vztahy: když člověku zničíme "obydlí" a nebude mít možnost zřídit si jiné, zahyne. Stejně tak pokud vykácíme všechny duby a další stromy, které mají ekologický vztah ke hřibu dubovému, zničíme i všechny tyto houby. Už v literatuře z minulého tisíciletí proto nacházíme zjednodušené dělení rostlin a živočichů podle prostředí: lesy - hory - vody a okolí - pole a louky - a i lidská sídliště. To jsou populárně řečeno ekologické systémy. Vykácí-li starosta keře v krajině, zničí zároveň i řadu druhů ptáků, kteří v nich hnízdí! Ekologie je tedy v důsledku obor, pečující o to, aby byla v naší krajině zachována široká druhová skladba všech přeživších rostlin a živočichů. (pozn.: proto např. název EKOSTAVBY je zcela scestný. V podstatě jsou veškeré umělé a "mrtvé" stavby neslučitelné s ekologií a přírodu narušují: silnice, kanalizace ... Nepleťme si tedy pojmy "ekologie" a "životní prostředí" - to může být i v architektonicko - urbanistických "mrtvých" plochách.) V dobách hospodaření našich předků byla celá krajina harmonická, vyvážená nejen esteticky (členěná stromy a keři), nejen z hlediska půdní eroze (zamezení vymývání ornice deštěm tvorbou mezí), ale i z hlediska ekologického. V dobách vlády komunistů, tj. v 50. - 80.-tých létech 20.stol., jak my starší dobře víme, nastalo drancování zejména zemědělské krajiny: vše se podřizovalo pseudoekonomice a zemědělské velkovýrobě: rozorávaly se meze, likvidovaly stromy a keře - na úkor života a přírody. Také se v údolí odvodňovaly močály a vlhčí plochy, čímže se zlikvidovala příroda (rostliny a živočišstvo) mokřadů. Teprve dnes se zase volá po zadržování vody v krajině. Klášterský potok se napřimoval, vydláždil (když zrovna na to byly peníze - nešvar prvních "dotací"). Tím se likvidovala příroda kolem potoka a v něm. Ihned po něžné revoluci r. 1989 se dostala na post ministra životního prostředí velká a klíčová osobnost - Ivan Dejmal (svého času přijal také pozvání Ivana Chlouby na přednášku na Ročov). Za zhruba rok a půl se mu tehdy podařilo prosadit a dokončit úplný systém ekologické legislativy, zejména klíčový zákon o ochraně přírody a krajiny. Protože ekologie v české - hlavně zemědělské krajině byla z drtivé většiny zlikvidována, byl zákonem stanoven územní systém ekologické stability: jde o odborné vymezení minimálních ploch, kdy by měly ekologické systémy ještě fungovat (biocentra). Ty musí být navzájem propojeny sítí (biokoridory), aby mohly rostliny i živočichové navzájem migrovat. Na Ročově je tento ekologický systém (ÚSES) zakreslen do územního plánu. Jsou zde také pro nás laiky velice důležité tabulky, jak se má o rostlinstvo ve kterých biokoridorech či biocentrech pečovat. Vyčtete z tabulek též vhodné / nevhodné (nepůvodní) druhy dřevin.
9
Protože se jedná o jakési ekologické minimum, je bezpodmínečně nutné alespoň na těchto plochách ochraňovat původní přirozenou přírodu. Je to v zájmu celé naší společnosti, a proto by tyto plochy měly být pod ochranou i obecního úřadu a plochy by tedy měly být nejlépe i v obecním (nebo státním) majetku. V některých obcích s osvíceným vedením tak tomu skutečně již je (např. se podívejte na katastrální mapu Šípy - okres Rakovník). Na Ročově však dosud starosta nechává klidně kácet krajinnou zeleň, prodává pozemky s vysokou zelení soukromníkům, povoluje další kácení stromů (dokonce i v biokoridorech podél potoka!). Sám kácí - nechává kácet dřeviny, které nikomu nevadí. A naopak: za celou dobu svého působení ve funkci ještě nevysadil ani jeden keř, ani jeden strom v krajině ... a to ani v navržených dvou nových biokoridorech.
Bolševník v Perným. Jinak krásné údolí, kam si rádi zajedou i cykloturisté.
Nahoře na kopci byly za socializmu vykáceny všechny stromy, zrušeny cesty ... zemědělská pustá, neprůchozí krajina.
Ke schůzi zastupitelstva z 22.června 2016 ad 7. Rozpočtová změna "Starosta informovalo rozpočtové změně Č. 2 a rozpočtových opatřeních Č. 2 až 4." Co se pod těmito čísly skrývá, to se nikdo nedozví. Ale bylo schváleno... Investiční záměr - fara Zápis neodpovídá skutečné diskuzi. Názor architekta na zpracování tohoto záměru je uveden výše. (Je to další případ, kdy se starosta s problémy a úkoly neobrací na odborníky.)
10
O PŘEVODU KOSTELA NA OBEC Již na podzim 2015 byl předsedou Spolku ing. Sochůrkem přizván starosta obce V. V. Pour na schůze spolku (pozn. není členem spolku). Na jedné schůzi také padl návrh, že by se kostel mohl bezplatně převést do majetku městyse. Připomněl jsem, že o to jsme se pokoušeli již před opravou kostela - cca v roce 1999 a tenkrát nebyl zájem ani ze strany biskupství, ani ze strany obce. Na jaře jsem se dozvěděl, že Ing. Sochůrek a Ing. V. V. Pour cosi vyjednávají s lounským kanovníkem Horákem a na biskupství. Na schůzi spolku nám bylo sděleno, že jde o převod majetku. Jiné zdroje říkaly, že se však jedná o převod práva užívání. Napsal jsem proto na biskupství - právní odbor tento dopis: From: KCH seznam [mailto:
[email protected]] Sent: Monday, February 29, 2016 4:21 PM To: Benešová Jana, JUDr. Subject: Kostel narození P. Marie v Ročově - smlouva o výpůjčce Dobrý den paní doktorko, na základě našeho telefonického hovoru ohledně smlouvy o výpůjčce kostela v Ročově městysi Ročov Vás upozorňuji, že podle smlouvy o výpůjčce mezi Biskupstvím a Spolkem pro obnovu Ročova můžeme využívat kostel až do r. 2027. K plnění naší smlouvy o výpůjčce: Exteriér kostela jsme opravili do r. 2005 v hodnotě cca 2,5 mil. Kč (dary 2,0 mil Kč - viz příloha, práce zdarma: nejvíce rodina Chloubovic - 3 500 hod, celkem odhad min. 4 000 hod.). Od té doby jsme několikrát opravovali štuk a nátěr věže a soklů. Viz foto v příloze. Panu kanovníku W. Horákovi jsem v minulých měsících nabízel, že bych letos natřel okna a dveře, dále vymaloval interiér (se zachováním zdobných ornamentů), podaří-li se sehnat finanční prostředky. V sobotu jsem mu telefonoval, ale nechce se mnou z neznámých důvodů komunikovat (?) ... Vedle prací na opravách jsem každý rok v kostele osobně pořádal v rámci spolku výstavy o pouť (viz příloha) a občas kostel využíváme ke koncertům našeho Ročovského pěveckého sboru. V této činnosti a podobným využitím bychom rádi pokračovali i v příštích létech. Městys se podílem na opravě fasád a střechy dary z 0,25% Dále zaplatili chod věžních hodin. Nabízel jsem obci několikrát kostel pro vítání občánků ap. slavnosti, ale nebyl zájem. Není tedy v zájmu našeho Spolku "převod" práva užívání kostela na městys. Tato transakce by byla nespravedlivá vzhledem k naší odvedené práci na kostele. Samozřejmě je čistě věc diecéze, s kým dalším uzavře smlouvu o užívání kostela, ale prosím ne na úkor smlouvy s naším spolkem. Dále upozorňuji, že předseda spolku ing . Sochůrek nemá od členské schůze mandát k "převodu" neboli vzdání se užívání kostela. Děkuji předem za pochopení Ing. arch. Karel Chlouba místopředseda Spolku pro obnovu Ročova
Na mou korespondenci reagoval Ing. Sochůrek takto: PROGRAM 4. ČLENSKÉ SCHŮZE SPOLKU dne 11. června 2016) ... bod 7) Projednání postihu K. Chlouby za nevrácení zapůjčených klíčů od kostela předsedovi spolku, mailové obtěžování nejen děkanství v Lounech, ale i v Litoměřicích, lživé povyšování se na místopředsedu spolku, zdržování řádného projednání převodu na Děkanství.
11
Poznámka KCH: klíče jsem měl půjčené na osobní zodpovědnost - viz také článek o Ročovském pěveckém sboru. Místopředsedou jsem nadále, protože jím nemůže být zvolen V. V. Pour, který není ani členem :-) Starosta V. V. Pour projednával převzetí kostela, aniž by měl vůbec mandát od zastupitelstva. Až teprve na schůzi zastupitelstva dne 22.6.2016 tento důležitý bod nadnesl. Dále jsme se dozvěděli, že církev je sice ochotna předat majetek nemovitosti, ale s podmínkou, že kostel bude nadále kdykoliv využívat a že si tam ponechá veškeré vybavení - inventář (movité věci). O dalším oprávněném využívání kostela Spolkem pro obnovu Ročova starosta neřekl ani slovo. Radní Ing. Chládek k tomu sdělil, že s převodem nesouhlasí. Převod označil za "danajský" dar (obec mohla kostel kdykoliv využívat i dodnes, změnila by se pouze povinnost obce starat se o tuto památku.) Pokud ale ke kostelu církev přidá zádušní lesy a polnosti, pak že Ing. Chládek zvedne obě ruce. Myslím, že to je smysluplný postoj. Pozemky Schwarzenbergové dali kostelu právě z důvodu, aby se z jejich výtěžku mohl kostel opravovat. Pro informaci: ke kostelu patří řada polností v ročovském údolí a les v Perném. Celkem plocha orné půdy katolické farnosti v katastru Ročov činí 1,1 ha, luk a pastvin 7,5 ha a plocha lesa 3,5 ha. (to je odhadem asi 37 000 Kč z nájmu ročně. Škoda, že jsme to nevěděli v době, když jsme kostel opravovali: za 7 let oprav příjem z nájmu zádušních pozemků mohl být asi 260 000 Kč). Radní Chládek navrhl, ať si převezme kostel Spolek pro obnovu Ročova, když pro něj tolik udělali. Předseda spolku Sochůrek mu na to sdělil, že to nejde, protože spolky nesmí vlastnit nemovitosti. To však není pravda a vyvrátil mu to i radní Ivo Chládek. Ing. arch. Karel Chlouba na schůzi sdělil, že na kostele je ještě třeba vyměnit severní okna, odvlhčení zdiva, výmalbu (v původním stylu) interiéru a běžnou údržbu (nátěr oken a dveří ap.) Pokud obec chce pro kostel něco udělat, pak by převod do vlastnictví obce uvítal. (V. V. Pour však dosud pro kostel neudělal nic.) Návrh na převod kostela do majetku obce zastupitelstvo drtivou většinou nepřijalo. Pro přijetí byl pouze starosta a ještě jeden zastupitel. O návrhu Ing. Chládka, podat návrh na bezúplatný převod nejen kostela, ale i zádušní pozemky, se bohužel nehlasovalo. Zajímalo by mě ještě, zda má teď starosta vůbec nějaký protokol na převzetí klíče (se mnou nikdo dosud nesepsal předávací protokol o vrácení klíče a ukončení zodpovědnosti za kostel!) a smlouvu o výpůjčce, jako má spolek? KCH
12
PŘÍBĚH O PARTNERSTVÍ Asi před půl rokem jsem byl osloven jako předseda spolku Moje Ročovsko z.s., abychom vyšli vstříc partnerské obci Rotschau a zúčastnili se Agrární slavnosti v jejich obci. Byl jsem požádán, zda bych nezajistil kabelu dechovky a také jestli bychom nemohli mít na místě stánek spolku s prodejem piva z ročovského chmele. Měli jsme důstojně reprezentovat obec Ročov, a tak jsme k tomu také přistoupili. Zajistili jsme vše potřebné včetně kapely. Pronajali si stánek s výčepním zařízením, nechali vyrobit reklamní cedule o ročovském chmelu v němčině, oblékli jsme se do slušivých triček z logem spolku a očekávali jsme po mnoha emailech s organizátory a starostou Rotschau, že nás uvítají jako přátele z Čech, z obce, která má stejného stvořitele a také podobný název. Byli jsme domluveni na termínu, ubytování pro naše účastníky, na množství piva , které přivezeme a dalších podrobnostech k důstojné reprezentaci přátelské obce z Čech. Jaké bylo naše překvapení, když nám v pátek bylo sděleno, že v sobotu je akce jen pro pozvané a těmi my rozhodně nejsme. Máme prý dorazit až v neděli na neoficiální část, kdy nás rádi uvidí místní občané, kteří chtějí ochutnat pivo z ročovského chmele. Tak jsme se tedy neubytovali a místo toho ještě tentýž večer odjeli zpět do ČR. V neděli ráno po 4 hodině ranní jsme vyrazili směr naší misi. V 7 hodin jsme již zahájili nelehkou přípravu stánku včetně všech technologických vymožeností restauračních zařízení. Povedlo se. V 9 hodin náš stánek byl důstojným místem pro prezentaci piva z ročovského chmele. Z čista jasna se objevil hlavní organizátor a pokáral nás za nízké prodejní ceny piva. Pokud chcete zůstat, musíte zdražit, jinak odrovnáte místní konkurenci!!! Souhlasili jsme, a i když nám bylo trapné prodávat pivo za 3 eura, šli jsme do toho.Netrvalo ani půl hodiny a hlavní šéf akce nám přišel oznámit, že si máme zabalit celý náš stánek, ukončit prodej a vyrazit směr Ročov. Nakonec jsme ho ještě na chvilku ukecali,abychom mohli dotočit aspoň naražené sudy. Souhlasil. Během dalších 20 minut nás přišli důrazně varovat hned od dvou konkurenčních německých prodejců, že bychom měli raději odjet. Když jsme nesouhlasili, za 10 minut přišel hlavní pořadatel a dal nám to rozkazem.Vše roztočené údajně někdy zaplatí,ale my ať jsme co nejrychleji na české straně hranic.Nezbylo než uposlechnout, protože naše nasazení a elán byl na bodě nula.Tak jsme určitě důstojně reprezentovali obec Ročov, ale nejsem přesvědčen, že obec Rotschau je spřátelená a přátelská vůči nám.Takže závěrem bych rád konstatoval, že jsem se za můj život nikdy nesetkal s takovým ponížením a s takovým jednáním. Vůbec neřeším to, že my jsme tam jeli jako spolek, který podporuje projekty pro různé skupiny občanů v Ročově a našimi konkurenty na místě byly komerční cateringové firmy.Je to pro mne osobně velké ponaučení, ale elán dělat něco pro lidi v obci mi to nevzalo.To je konec příběhu. 12. června 2016 Stanislav Hrdlička předseda spolku
13
Vystoupení Ročovského pěveckého sboru na Ročově Starosta spolu s tlumočníkem Ing. Sochůrkem opět navázali vztahy s obcí Mildenau. Důvodem je i možnost získávání peněz na tzv. "přeshraniční spolupráci" (Ing. Sochůrek tvrdí, že tak dostanou 40 milionů na opravu fary... Spolek pro obnovu Ročova již má tuto zkušenost za sebou: vesnice Mildenau nám darovala 150 000 Kč, z toho jsme asi 1/3 utratili za hotel při návštěvě sboru Mildenau na Ročově a zbytek vložili do oprav kostela). Tak trochu na poslední chvíli vyjednali spoluúčast na rytířských slavnostech 2. - 3. července, kam pozvali též k vystupování Ročovský pěvecký sbor. Sbor však musel nabídku odmítnout, protože řada zpěváků již měla zajištěn jiný program. Škoda, že starosta nepřišel s návrhem dříve. Jistě to mrzí nejen nás, ale i jeho (psal nám v emailu, jak má náš sbor rád.)
Sbor má nastudovaný program, který studuje již od února a počítal s vystoupením během května a června. Uskutečnilo se vystoupení v kostelích na Peruci, v Lounech, menší opět v Úlovicích (tradičně spolu s dětmi), v říjnu bude v Lužné. Plánovali jsme samozřejmě i koncert v kostele v H. Ročově. Ovšem při výběru vhodného dne jsme zjistili, že všechny termíny, kdy jsou na ročově plánovány nějaké oslavy, má již starosta Pour obsazené! Kupodivu jinými zpěváky (v rozporu s předvolebním programem ČSSD, kde Vojtěch psal o podpoře místní kultury). Plánovaný koncert o staročeské máje 7.5. jsme tedy přesunuli o týden dříve. Podle dohody s lounskou farností jsme zaslali program koncertu ke schválení. Pan farář Horák nám však odepsal, že si koncert nepřeje, že tam bude mít vystoupení o týden později městys! (Zřejmě na základě intervence V. V. Poura). Po dlouhém vzájemném "mejlování" nakonec s naším koncertem souhlasil. Když to nevyšlo, vyslal tedy starosta svého nového pobočníka H. Sochůrka, ať si přijde ke mě pro klíč od kostela. Honza chtěl klíč zapůjčit, prý ho potřebuje pan farář ... to však byla lehce prohlédnutelná lež: pan farář má klíč svůj. Klíč jsem mu tedy nedal: jednak ho měla k dispozici ředitelka školy pro potřeby dětského vystoupení v kostele a hlavně to bylo těsně před naším vystoupením. Klíč jsme potřebovali na úklid a na generálku. Bylo jasné, že jde o další snahu mě klíč sebrat a vystoupení znemožnit. (Přitom klíč mám od farnosti od r. 1998 zapůjčen já a nesu za kostel osobní zodpovědnost.) Ptal jsem se Honzy, proč to dělá, ví moc dobře, že kostel je v provozu díky
14
mě a mé rodině, za 7 let jsem kostelu věnoval 1500 hodin práce zdarma a teď mě chce klíč sebrat!? Honza odvětil: "prosím tě, já jsem tam udělal víc, než ty...". Tato nestydatost mě tak rozčílila, že jsem zašel domů a zabouchl před ním dveře. Když nevyšel ani tento pokus, domluvil se zkrátka V. V. Pour s Horákem a vyměnili jednoduše u kostela klíč. Tu sobotu před naším vystoupením jsem si všiml, že je na obci otevřeno a přišel jsem si Vojtovi tedy pro nový klíč. Byl jsem však vyhozen, vůbec se se mnou nebavil a poslal mi za dveře svého pobočníka Sochůrka. Ten mi sdělil, že když jsem mu nepůjčil já klíč, teď ho nepůjčí on mě! Oznámil jsem tedy doma manželce, že se do kostela nedostaneme a budeme muset koncert bohužel zrušit. Nakonec ho ale manželka díky svým diplomatickým schopnostem od Honzy Sochůrka alespoň na ten poslední koncert vymohla. To bylo koncem dubna. Koncem června mi napsal kanovník W. Horák tento dopis (zkráceno): Vážený pane Chloubo, žádám Vás touto cestou, aby jste byl tak laskav, a do 4.6. 2016 odevzdal klíče od kostela Narození P. Marie v Horním Ročově na děkanství v Lounech v úředních hodinách od 9-16:00 hod. K tomuto závěru jsem došel z toho důvodu, že si počínáte velmi majetnicky a statutárního zástupce vůbec neberete v potaz. .... V případě, že ani tentokrát neuposlechnete, budu muset použít sankce. Děkuji P. Horák Moje reakce (zkráceno): Dobrý den pane děkane, Klíč od vstupních dveří kostela Vám samozřejmě vrátím, když o to žádáte, ... Vzhledem k tomu, že jsem na opravě exteriéru a střechy Vašem kostele odpracoval od r. 1999 osobně zdarma 1500 hodin ... , prosím o stálé zapůjčení vyměněných nových klíčů našemu Ročovskému pěveckému sboru z.s. Náš sbor by tak mohl nadále využívat 1x - 2x ročně kostel Narození P. Marie (pokud chcete, mohl by být uváděn jako ročovský chrámový sbor). Doufám, že uznáte mé zásluhy na tom, že kostel již nevypadá jako před 18-ti léty a mému návrhu vyhovíte. Myslím, že bych měl mít u Vás větší uznání, než dnešní starosta obce V. V. Pour, který pro kostel ani pro Vaší farnost neudělal nikdy nic. Přitom jemu jste nové klíče zapůjčil. (?) Odpověď W. Horáka (zkráceno): Č.j.: 78/16 4.7. 2016 Pane inženýre, útočím na Vaši soudnost. V žádném případě nemůžu připustit, že jsem byl vůči Vám nevděčný. Mnohokrát a mnoha způsoby jsem se snažil Vám vysvětlit, že nejsem Váš podřízený. Přesto jste se mnou jednal podobně, jako komunisti v době totality. ... (Čistému vše čisté - bezcharakternímu vše bezcharakterní.) Pane Chlouba, kdyby mě někdo tak moc nechtěl, jako nechtějí mít lidé nic s Vámi, tak bych nejen strčil hlavu do písku, jako pštros, ale nevyšel bych ani ze svého domu. ... Ano, nechci již nic mít s Vámi cokoliv společného. Odevzdejte klíče, tak jak bylo stanoveno v nejbližší době. Nemám chuť se s Vámi do nekonečna handrkovat. Budete li mít zájem uvést v kostele koncert, samozřejmě, že Vám bude poskytnuto to, co je nezbytně nutné. Doufám, že nebudu muset používat jiných prostředků, nežli tento dopis. S pozdravem P. Werner Horák děkan Klíč jsem tedy panu faráři na základě tohoto "milého" dopisu odevzdal 4.6.2016 v Lounech. Tak takový je život... Kostel jsem opravoval sice proto, abych tuto architekturu zachránil, nikoliv pro svou slávu, ale co je moc, to je moc: takový "vděk" a zastání jsem od faráře Horáka tedy nečekal. Všimněme si, že tyto problémy nastaly nástupem Vojty Poura na ročovskou politickou scénu. Ale můžu si za to i já sám - i já jsem Poura volil! (Asi proto má slovo volit a voly stejný slovní základ :-)
15
Zřejmě tyto zásahy ze strany Vojty Poura souvisí s jeho loňskou aktivitou jakožto potenciálního sbormistra. V květnu 2015 jsme měli se sborem zpívat u pomníku. Protože jsem v určeném termínu nemohl, nabídl jsem Vojtovi, ať tam sbor oddiriguje. Ovšem další vystoupení - v Úlovicích již si Vojta dirigoval, aniž vy se mi na něco ptal (jak bych předpokládal u slušně vychovaného člověka). Následně napsal všem členům našeho sboru (kromě mne :-) dopis, že zakládá na ročově nový pěvecký sbor, aby k němu všichni přešli... Takže nad dalším vystupováním Ročovského pěveckého sboru na Ročově se vznáší otazník. KCH
Hudebně kulturní koutek
aneb zazpívejte si s námi
David a Goliáš (text J. Werich a Voskovec, hudba J. Ježek) Lidi na lidi jsou jako saně, Člověk na člověka jako kat, Podívejme se na ně, Musíte naříkat.
Když mu ale obr plivnul do očí, David se otočí a prakem zatočí, Když začínáš no tak tu máš, Byl si velkej já měl kuráž, A jakej byl Goliáš!
Obr do pidimužíka mydlí, Domnívaje se že vyhraje, Klidně seďme na židli, Čtěme bibli tam to všechno je.
Jestli masy nebudou dost masivní, a zůstanou ještě pár let pasivní, stanou se pak tyto masy, asi už na věčné časy radioaktivní.
Samuelova kniha nám povídá, Jak na žida přišla veliká bída, Jak ti bídní filištíni, Válku vést nebyli líní, Až potkali Davida.
A jo, My to víme, A tvrdíme, mějme hlavy v písku jako pštrosi, dřív než nám to spálí šosy.
David šel do války volky nevolky, Z velké dálky nesl bratrům homolky, V pochodu se cvičil, v hodu, Dal si pro strýčka Příhodu, Tři šutry do tobolky.
Jenže lidem nejde jenom o šosy, ale o krk a o značné obnosy, a proto by měli masy, říct své slovo všemi hlasy, dřív než nás smrt podkosí!
Hej hej! Kam se valej! Vždyť sou malej! Takhle Goliáš ho provokuje, David slušně salutuje,
_________________________________________ Tento občasník bude vydáván nepravidelně, v závislosti na chování vedení městyse a počtu jiných problémů či zajímavostí v našem Ročově. Je též vyvěšen na stránce http://rocov.info.sweb.cz/ Kdokoliv z Vás bude vítán se svým příspěvkem, týkající se Ročova, Úlovic, Břínkova. Texty nebudou cenzurovány, (ani hrubky opravovány :-) příspěvky posílejte na adresu
[email protected] 2016
16
