Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně

Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně

Výsledky průzkumu úrovně podpory znevýhodněných uchazečů a studentů na VUT v Brně v akademickém roce 2011/2012

Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně Studenti prvních ročníků VUT 2009/2010, 2010/2011

Podpora znevýhodněných uchazečů a studentů na VUT v Brně Úvod Dotazníkové šetření, provedené v září 2011, bylo určeno k vyplnění pedagogickým pracovníkům VUT v Brně a bylo zaměřeno na zmapování úrovně podpory znevýhodněných studentů VUT. Cílem průzkumu bylo zjistit, jakým způsobem pracují pedagogové na VUT v Brně se studenty s různými typy znevýhodnění (zdravotní postižení, specifické poruchy učení např. dyslexie, dysgrafie, dysortografie, duševní onemocnění). Jaké způsoby podpory těmto studentům se specifickými nároky k usnadnění studia poskytují či neposkytují. Průzkum byl realizován za podpory rozvojového projektu MŠMT Podpora znevýhodněných uchazečů na VUT v Brně.

Základní charakteristika respondentů Průzkumu se zúčastnilo celkem 228 pedagogických pracovníků ze všech fakult VUT v Brně, z toho 65 % mužů a 35 % žen. Nejvíce respondentů, kteří se zapojili do průzkumu, vyučuje na fakultě stavební (35 %) a fakultě strojního inženýrství (31 %). Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií byla v průzkumu zastoupena 15 % respondentů. Nejméně respondentů pocházelo z fakulty výtvarných umění (1 %). Bylo zjištěno, že respondenti se věnují aktivní výuce v průměru 11 let. Velkou část těchto respondentů tvořili vyučující doktorandi a polovinu respondentů představovali učitelé, kteří učí 6 let nebo méně. Respondenti učí v průměru 11 hodin týdně. Mezi respondenty byl velký podíl učitelů s menším počtem hodin (cca 4 hodiny týdně).

Zkušenosti vyučujících se znevýhodněnými studenty S některým typem znevýhodnění studentů se již setkalo při výuce 39 % vyučujících, 61 % vyučujících takovou zkušenost dosud nemá. Na dotaz, zda mají vyučující k dispozici informace, jak s různými typy znevýhodněných (studentů se specifickými nároky) ve výuce pracovat, odpovědělo záporně 80 % respondentů, kladně 11 % a 9 % uvedlo, že částečně disponují nějakými informacemi. Mez těmi, kteří mají dané informace, se neprojevil příliš velký rozdíl mezi poměrem žen a mužů. Poměr byl 48 % žen a 52 % mužů. Tito respondenti se aktivně věnují výuce v průměru 14 let, přičemž velká část z nich má dlouholeté zkušenosti s výukou (20 let a více). U respondentů, kteří nedisponují žádnými informacemi, byl poměr 38 % žen a 66 % mužů. Učí v průměru 11 let, ale velkou část těchto respondentů tvořili vyučující doktorandi.

Typy znevýhodnění Vyučující, kteří se již setkali během výuky se znevýhodněním studentů, nejčastěji uváděli specifickou poruchu učení v 64 % případů (SPU, tj. např. dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie) a dále zdravotní postižení studentů (60 %). V 31 % případů uvedli sociální znevýhodnění (např. etnické menšiny), v 17 % bylo znevýhodnění dáno psychiatrickou diagnózou a 11 % případů představovalo jiná další znevýhodnění. Jak je zřejmé z uvedených hodnot, někteří vyučující se setkali s více typy znevýhodnění. Z průzkumu vyplynulo, že vyučující se v průběhu roku setkají s celkem 290 znevýhodněnými studenty, tj. průměrně 3 studenti na jednoho vyučujícího. Z celkového počtu znevýhodněných studentů za rok má více jako polovina (55 %) specifickou poruchu učení a druhý největší

2


podíl znevýhodnění tvoří zdravotní postižení (20 %). Sociální znevýhodnění se vyskytovalo v 16 % případů. Podíl dalších typů znevýhodnění je zřejmý z následujícího grafu č. 1 Graf č. 1

Typy znevýhodnění SPU (specifická porucha učení)

5% 4%

Zdravotní postižení

16% 55% 20%

Sociální Psychiatrická diagnóza (duševní onemocnění) Jiné

Podpora znevýhodněných studentů Na dotaz, zda respondenti se zkušeností se znevýhodněnými poskytují jako vyučující nějakou podporu těmto studentům, odpovědělo 68 % kladně. 32 % uvedlo, že neposkytuje studentům žádnou podporu či „úlevy“. V případě, že je znevýhodněným studentům poskytována nějaká podpora, jedná se o formy podpory uvedené v grafech dle jednotlivých typů znevýhodnění studentů: graf č. 2 – Podpora studentů s SPU graf č. 3 – Podpora studentů s SPU – u jazykových zkoušek graf č. 4 – Podpora studentů se zdravotním hendikepem graf č. 5 – Podpora studentů s duševním onemocněním (např. s narušenou komunikační schopností zapříčiněnou psychickými obtížemi jako je Aspergerův syndrom). Hodnoty v grafech vyjadřují, kolik procent respondentů poskytujících znevýhodněným studentům podporu odpovědělo na danou formu podpory kladně.

3


Graf č. 2

Podpora studentů s SPU 18%

18% 16%

Přehled obsahu přednášky v tištěné podobě

12% 9%

10% 8%

Využívání názorných pomůcek při výuce (videa, PPT atd.) Zkouška ústní místo písemné (volba typu zkoušení) Skripta v elektronické podobě Využití počítače pro psaní protokolů/písemných odpovědí Jiné…

14% 13% 12%

14%

Navýšení časového limitu písemné zkoušky

Individuální výuka (zejména cizích jazyků)

8% 7%

6%

Delší čas na přípravu bakalářské/magisterské práce Konzultace SPU a návrhy řešení

6% 6% 5%

Odlišná podoba studijních materiálů

4% 1%

2%

1% 1%

0%

Technická podpora studentům (čtecí software) Diagnostika SPU

Graf č. 3

Podpora studentů s SPU - u jazykových zkoušek 60%

54%

Tolerance specifických chyb při hodnocení Poskytnutí více času v rámci jednodenní zkoušky Zvětšení textu, změna písemného formátu zkoušky Při poslechu více opakování Jiné…

50%

Rozložení zkoušky do několika dní 40% 30%

Vynechání některých částí zkoušky (např. poslechu) Realizace zkoušky v oddělené místnosti

23%

20% 10%

8% 8% 8% 0% 0% 0% 0% 0% 0%

0%

Znakové a artikulační tlumočnictví při výuce Zapisovatelské služby Asistence při dopravě na výuku a zpět

4


Graf č. 4

Podpora studentů se zdravotním hendikepem 25%

20%

24%

19% 17% 14%

15%

12%

10%

7% 5% 3%

5%

0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% Skripta v elektronické podobě Jiné… Individuálně uzpůsobené zkoušky Technická podpora v podobě hardwaru a softwaru Výuka v malých skupinách příp. individuální Monitoring přístupnosti nově opravených budov a jejich zpřístupňování Skenování studijní literatury Asistence při dopravě na výuku a zpět Odečítače obrazovky Softwarové lupy Braillské displeje Stolní lupy Tiskárny bodového písma Nástroje a zařízení pro tvorbu hmatové grafiky Asistence- Nácvik prostorové orientace pro zrakově postižené po VUT Asistence - Znakové a artikulační tlumočnictví při výuce Asistence - Zapisovatelské služby

Graf č. 5

Podpora studentů s duševním onemocněním 40% 30% 20% 10% 0%

Adaptace zkušebních podmínek

33%

Organizační modifikace celého studia 19% 19%

14% 14%

Individuální zkušební plán Přestávky v průběhu zkoušky Jiné…

5


Diagnostika a doklad o znevýhodnění Součástí průzkumu bylo i zjišťování, zda studenti s SPU dokládají zprávu z pedagogickopsychologické poradny (PPP) či střední školy. Z těch respondentů, kteří tuto otázku zodpověděli, 24 % uvedlo, že studenti dokládají své znevýhodnění. 76 % respondentů odpovědělo, že studenti nedokládají žádné potvrzení (často jsou poskytovány úlevy i bez dokladu o SPU). Na dotaz jakým způsobem se diagnostikuje či dokládá způsob a míra znevýhodnění, byly nejčastější odpovědi, buď že se znevýhodnění nedokládá, nebo případně stačí ústní oznámení či dohoda. Pokud se dokládá, předloží se lékařský posudek nebo zpráva z PPP. U fyzického znevýhodnění netřeba dokládat, je zjevné.

Schvalování způsobu podpory znevýhodněných V průzkumu jsme se rovněž zeptali, kdo schvaluje způsob podpory znevýhodněných studentů. Jak je zřejmé z grafu č. 6, v nadpoloviční většině schvaluje způsob podpory znevýhodněného studenta konkrétní vyučující. Graf č. 6

Kdo schvaluje způsob podpory znevýhodněných? 1% 15%

6% Vyučující Vedoucí katedry

15%

63%

Jiné… Proděkan Děkan

Názor respondentů na studenty se znevýhodněním Respondenti průzkumu měli možnost vyjádřit se, jak vnímají studenty se znevýhodněním ve vztahu ke studiu na vysoké škole (např.: zda by měli mít nějaké úlevy či neměli, jiné podmínky u zkoušení apod.). 89 % respondentů této možnosti využilo a napsalo svůj názor. Ve třetině odpovědí se respondenti shodovali v tom, že by znevýhodnění studenti neměli mít úlevy. Přičemž se vesměs shodli s respondenty, kteří by úlevy znevýhodněným povolili, a to v tom názoru, že by podporovali individuální přístup k znevýhodněným studentům (např.: více konzultačních hodin, delší čas na zpracování projektů, prodloužení doby na vypracování testů apod.). Z uvedených názorů tedy vyplynulo, že úlevy by sice neměly být poskytovány (míněno jako úlevy ve znalostech a nárocích na studovaný předmět), avšak individuální přístup, případné modifikace podmínek pro zkoušení (časové podmínky, zkoušení písemné či ústní) a podpora materiálního vybavení pro výuku je vhodná.

6


Nicméně byl poměrně rozšířen názor, že by znevýhodnění studenti (především s SPU – dysgrafici, dyskalkulici) měli pečlivě zvážit studium na technické vysoké škole a své následné uplatnění v oboru, protože mohou mít problém na pracovním trhu, např.: při zpracování technické dokumentace vzhledem k chybám způsobených jejich poruchou. Co se týkalo studentů s fyzickým hendikepem, nemají vyučující důvod slevovat ze svých nároků na studovaný předmět, pokud je takto znevýhodněnému studentovi k dispozici bezbariérový přístup do učeben, případně specifické materiální vybavení dle jeho postižení.

Závěr Vysokoškolský zákon na rozdíl od školského zákona, kterým se řídí střední i základní školy, neukládá vysokým školám povinnost se znevýhodněnými studenty a studenty se specifickými vzdělávacími potřebami pracovat, tedy ani je nějak evidovat či při studiu brát v úvahu jejich znevýhodnění. Integrace znevýhodněných studentů vysokých škol však představuje nejen cíl, ale i prostředek humanizace celého univerzitního života, neboť vysoká škola, která umožňuje studium těmto studentům, představuje i kvalitnější vzdělávací instituci pro studenty zdravé. (Čihounková, 2010)

7

Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně

Recommend Documents