Kandidat na jmenovani dekanem FaVU VUT v Brne doc. PhDr. Jaroslav Vancdt, Ph.D.
Motivacni dopis pro volby dekana FaVU VUT v Brn< Nabidku nominace na funkci dekana FAVU VUT v Brne jsern prijaTpo hlubokem zvazovani osobnich i nadosobnich duvodu. Z nadosobnich duvodu to je pfedevsim fakt, ze kdyz jsem na FaVU pusobil (na osobni pozvani dekana Igora Zhofejsem v letech 19U/-yy ucil Interaktivni tvorbu a do roku 2000 jsem byl clenem jeji umelecke rady), poznal jsem ji v bouflivem rozvoji a sledoval jsem pote se sympatiemi jeji vyvoj Ke stabilizaci v respektovanou umeleckou §kolu se zralymi a v kontextu ceskeho vytvarneho um§ni prukaznymi osobnostmi, jako Vaclav Stratil, Michal Gabriel, Petr Kvicala, Martin Mainer, Tomas Kuller a dalsi, s mnona v umeleckem svetejiz respektovanymi posluchaci. Ve svetle rozvoje teoretick6ho zazemi dal§ich vyznamnych umeleckych §kol v Cechach, AVU a VSUP, a dynamickeho rozvoje dalsich rostoucich Skol, se ukazuje stale nalehaveji, ze umelecky proces v soucasne dob6 je Cinnost, ktera jako ostatni tvurci procesy vyzaduje tymovou podporu a spolupraci, a teoreticke ukotveni, umoziiujici vytvarene dilo zasadit do kontextu a tak je prosadit a uvest do zivota. Mam za to, ze propojeni techto slozek FaVU tak, aby teorie pomahala posluchacum objasnovat souvislosti, do nicnz dilo vytvareji a napomohia jim tak v upiatnovani jejich del, je vyzvou, ktera muze dat teto Skole nove impulsy, upevnit jeji postaveni ve Spi6ce ceskych umeleckych vysokych §kol a pomoci ji silniji proniknout i do zahranici. Mezi osobnimi duvody, ktere me vedou k pfijeti kandidatury, je pfedev§im pocit jiste zodpovednosti a vd§ku ke svym n§kdej§im u6itelum na Filosofickem fakult§ UK v Praze, doc. Zdefiku Sykorovi a dr. Miroslavu Lamacovi. Bez zbytecneho patosu mi dali poznat svet vytvarneho umeni jako pole soustfedeneho expenmentu a specifickeho vyzkumu vnimani v nerozdilne jednot§ s my^lenim a take jako realny nastroj aktivizace ve vztanu ke skutecnosti, ktery ma moc ji dosiova pretvafet tim, jak je schopen prohlubovat na§i pfedstavivost a modifikovat tak na§e postoje.Toto poselstvi jsem se snazif predavat ceiy zivot, at jsem jiz Dyl v jakemkoii postaveni, od pofadatele vytvarnych vystav az po dnesniho vysoko§kolsk6ho pedagoga. Byl jsem tedy postupne uciteiem vytvarne vycnovy na gymnaziu, vedoucim kina a onim zminenym pofadatelem v jedne osobS (viz staf o Dobfisl v tematickem cisle Vytvarneho umeni z roku 1996 s nazvem Zakazane umeni), dokumeniatorem cinnosti vytvarniku v oboru Bnesvazovych vystav", jak jsem svuj zam§r defmoval prof. Kotalikovi, kdyz jsem se u nej uchazel o misto v Narodni galerii. Od roku 1990 jsem pak byl vedoucim oddeleni vedecke dokumentace tohoto ustavu. L techto pozic jsem podporoval vznik 6eskeho videoartu a um§ni novych medii, jehoi jsem se stal jednim z prvnich teoretiku a kuratoru. Jakmile to bylo mozne, hlasil jsme se k pokracovani tam, kde jsem byl v sedmdesatych letech nucen prestat, ucil jsem od roku 1991 na katedfe vytvarne vychovy Pedagogtck6 fakulty UK v Praze, extern§ na FAMU a i na havu. Hri torn jsem psai Knticke a teoreticke state a pokracoval ve studiu zapocatem pod vedenim dr. Lamace, v analyze poznavacich a komunikafinich aspektu vytvarneho um§ni v cele §ffi od klasickych disciplin malby a grafiky az po interaktivni media, z niz vznikly me dv6 nejdulezitej§i prace Tvorba vizualniho zobrazeni (K.arolmum 2000) a Vyvoj obrazivosti od objektu k mteraktivite (Karolmurn 2010). Specializoval jsem se na aktualni semioticke a strukturalistick6 a poststrukturalistick6 pristupy k vytvarnemu umeni a vizuaini kuiture, v tomto duchu jsem jako kurator koncipova! vystavy, Sv6t jako struktura a struktura jako obraz a Strukturni smSfovani i interpretaci tvorby Zdertka Sykory v jeho monografii Grafika a v pRpravovane
monografii Malba. Vytvoril jsem koncept kreativnfho modulu na Fakulte humanitnich studii UK v Praze, kde od roku 1997 ucim v kurzech zabyvajicich se analyzou obrazovych medii a rozvoje tvofivosti. Pusobil jsem take a pusobim ve vytvarne pedagogice, coz byla take pficina spfateleni se s prof. Zhofem, jsem autorem celostatniho kurikula vytvarne vychovy pro zakladni i pro stfedni skoly, jsem garantem pedagogickeho modulu, ktery poskytuji Vysoka skola umeleckoprumyslova a Akademie vytvarnych umeni posluchadum pro ziskani pedagogicke kvalifikace. Prave z bezprostfedniho styku a z diskusl s nimi se domnivam, ze m^m aktualni pfehled o specifickych potfebach a pozadavcich studenta umelecke §koly v dnesni dobe. Mohu-li z techto vsech osobnich zkusenostl v tuto chvili slibit nejaky osobni vklad Fakulte vytvarnych umeni, pak prave tento - snahu posilovat chapani aktualniho umeni a ucast v nem jako celozivotni poslani v jakekoli zivotni situaci a za jakychkoli okolnosti. V pfipade sveho zvoleni chci proto vyvinout maximalni usili, aby tento pfistup prodchnul skolu, umoznil spojovat osobni zajmy v nadosobni a dal ji tak hluboky etos, k nemuz bude hrdosti jejich posluchacu i pedagogu se hlasit. Doc. PhDr. Jaroslav Vancat, Ph.D.
Volebni program pro dekana FaVU VUT v Brne SkuteCny umelec nikdy nedela sv6 dflo, protoze neco vi, ale aby se neco dovedel. Jindfich Chalupecky o Marcelu Duchampovi
Fakultu vytvarnych umeni VUT v Brne chapu jako konsolidovane pracoviste, ktere se do teto doby uspesne stabilizovalo, jak ve vztahu k Vysokemu uceni technickemu, tak vnrtfne a nastolilo svoji nespornou oborovou autoritu v ramci cele ceske vytvarne sceny. Jeji pedagogove jsou celostatne i mezinarodne respektovanymi umelci a jeji posluchaci rozhodne nemusi mit pocit, ze vystudovali na skole druhe kategorie. Na druhe strane je jiste, ze tato konsolidace dnes sama nestaci a ze je tfeba i za cenu pfestrukturovani dosud ziskanych pozic nejen reagovat na nove vytvarene potfeby, ale nove cite vnejsi i vnitfni aktivne nastolovat. Ze takova potfeba existuje pfinejmenSim mezi studenty, o torn svedci i skupina na Facebooku nDekan Klokan / Student! vstavat!", do niz se pfihlasilo osmdesat clenu. Jsem si v teto souvislosti vedom situace, vyplyvajici z boufliveho rozvoje novych technologickych a komunikacnich prostfedku, ktere patrne lepe ovlada nova generace nez generace starsi a z niz prameni jeji sebevedomi, ze by i soucasnou zivotni realrtu zvladla lepe a dokonaleji. Sam jsem tu situaci zazil i pfi vyuce na FAVU, ti mezi vami, ktere jsem ucil, mi dosvedci, ze jsem nevahal poslechnout je v pfipade, kdy jsem citil, ze maji lepsi kvalifikaci, protoze se veci mohli venovat vzhledem k vetsimu mnozstvi sveho casu soustredeneji. Jsem si proto vedom nalehavosti jejich potfeb a pine jim rozumim. Ve svem programu chci proto respektovat tyto potfeby obe, jak potfebu kontinuity a garance dosud ziskane autority skoly, tak i potfebu jeji zive promeny a rozvoje. To je bez oportunistickeho manevrovani mozne dosahnout jedine aktivizaci dosud nevyuzitych potenci a restrukturaci tarn, kde takove potence jiz aktivizovat nelze. Svuj ukol proto vidim v nastoleni takovych prvku aktivizace, ktere budou mod bezpfedsudecne prodiskutovat obe strany jako zaklad budouciho spolecneho postupu a tolerantni spoluprace. Neziji v iluzich o snadne dohode bez ztrat a kompromisu na obou stranach. Bez dukladne vzajemne diskuse vsak takove pozadavky nemaji hodnotu a stava se z nich jednostranny iluzivni diktat radikalnich zmen, jehoz polarizace v sobe nese nebezpeci rozkladu skoly jako celistveho organismu. Pfijde se pak snadno take i o to, co ma nespomou kvalitu a je vysledkem pfedchozi poctive a obetave prace. Proto pfedevsim slibuji prostor pro otevrenou konstruktivni diskusi, ale i pro pfimou, co nejbezprostfednejsi realizaci jejich oduvodnenych zaveru. Zdroje aktivizace skoly vidim v dalsim prohlubovani specificnosti skoly v narodnim i mezinarodnim mefitku, vyplyvajici jak z jejiho zacleneni do Vysokeho uceni technickeho, tak take z potenci, ktere zde jiz byly vypracovany. Zacleneni do Vysokeho uceni technickeho nebylo fakultou zatim temef vubec vyuzito, muze dat vsak FaVU oproti ostatnim skolam zretelnou vyhodu, zvlaste v dobe, kdy mnoho inspiraci k tvorbe je vyvolavano vyzkumem a rozvojem novych technologii. Dnes je zde nastoleno jakesi pfimefi, kdy se jiz obe strany vzajemne respektuji, ale tento respekt je vystaven vice na osobnich vztazich nez na systemovem spojenectvi. Proto chci mnohem intenzivneji nez dosud pfekonavat instinktivni vzajemnou neduveru a nepodlozene pfedsudky o polarite umelecke a vedeckotechnicke prace a nastolit stav, kdy obe strany budou toto spojenectvi vyuzivat jako podnetny zdroj a pomoc ve svem vlastnim rozvoji. Zde chci nabidnout pfiklad sveho ucitele Zdenka Sykory, podstatou jehoz pfinejmensim evropsky respektovaneho malifskeho dila neni pouhe nuziti pocitacu", jak se nekvalifikovane traduje, ale hluboky cit a promysleni nikoli pouze subjektivnich podnetu doby a jejich ucinna aplikace ve svem vnimani a pfedstavivosti. V tomto pojeti je umelecka tvorba
chapana jako svebytny vyzkum, v nicem svou dulezitosti a svymi vysledky nezaostavajici za vyzkumem vedeckym a technickym. V rozvoji teto stranky - ..arts-based research" vidim hlavni zdroj vnitrniho i vnejsiho rozvoje skoly. Rozsifeny vedecky vyzkum v oblasti teorii a dejin vizualni kultury, umeni a tvofivosti bude zameren tak, aby pomohl studentum i ucitelum nalezat realne inspiracnf zdroje, orientoval je s jejich tvorbou srozumitelne v soucasnem svetovem deni, pomohl odhalovat provazanost jejich del s takto tematizovanou historii, jejiz vyuka pak neni samoucelna a odtrzena od praxe, ale je uplatnitelnym nastrojem k zacleneni jejich tvorby do umeleckeho procesu. Vyzkum vsak musl umet davat podnety cele fakulte jako celku v prohlubovani jeji specifiky koncipovanim jeji strukturace a vytycovanim jejich novych cilu. Tento vyzkum neni zalozen na pouhe teorii a dejinach umeni, ale na komplexnim zkoumani promen celeho umeleckeho procesu, s pomoci antropologie, semiotiky, kognitivni lingvistiky, postmodern! (poststrukturalisticke) a analyticke filosofie, teorie kreativity, medialnich a dalsfch studii. Teoreticke pracoviste fakulty musi poskytnout studentum i jejich ucitelum v techto oblastech provazane, srozumitelne a bezprostfedne vyuzitelne aktualni informace. Z nich by melo cerpat i pedagogicke vzdelavani studentu, ktefi se rozhodnou vyucovat umelecke obory. V restrukturaci soudobe katedry teorie a dejin umeni v takoveto vyzkumne a vzdelavaci pracoviste vidim svou podstatnou ulohu i moznosti pfispet k aktivizaci FaVU. Odsud je mozne sm§fovat i emancipovane spolupraci navenek v ramci Evropy a k zacleneni FaVU do mezinarodnich siti vyzkumnych pracovisf, ale take k rozsifeni studijnich a tvurcich stazi studentu i pedagogy. Aby tato nabidka nevyznela do prazdna, chci podnitit na druhe strane aktivizaci atelieru. Pfedstavuji si proto tzv. silne vedeni fakulty, slozene z vedoucich pedagogu reprezentativnich atelieru, ktere bude garantovat akceptovani teto nabidky do jejich praxe i aktivni ucast atelieru na rozvoji skoly jako celku. Se vsemi jsem jiz spolupracoval jako kurator, jsem tedy schopen s kazdym z nich bez problemu komunikovat. Ve vedeni §koly si pfedstavuji take zastupce nejmladsi generace pedagogu, ktera jiz autontu svymi schopnostmi ziskala a ktera je pine respektovana studenty. Temto pedagogum chci take poskytnout maximalni podporu k dosazeni takove akademicke kvalifikace, ktera je podmlnkou akreditace jimi navrhovanych novych studijnich zamefeni. Za techto podminek je mozne diskutovat i o restrukturaci atelieru. Pfestoze na existenci ci neexistenci nekterych mam osobnl nazor, nedovoluji si flci nic zavazneho bez vysledkii one nastolene otevfene diskuse. Mohu jen sdelit sve pfesvedceni, ze specifiku FaVU mezi ostatnimi pfednimi skolami vytvafel zejmena v jejich pocatcich nepfedpojaty experimentalni pflstup k novym mediim a k tradicni brnenske konceptualni bazi, tedy sirsi zaber jeji vyuky nez jen uzce umelecky ci femeslne technicky, s konkretnlmi reprezentanty tohoto pfistupu Woody Wasulkou, Keiko Sei, Milosem Vojtechovskym ci Daliborem Chatmym a Igorem Zhofem. V tomto duchu by student! nemeli chapat tvorbu jako produkci del, ale jako aktivni zaujimanl zivotnich postoju. Tato moznost by jim mela byt poskytnuta ve vsech atelierech a jeji podpbra by mela byt zasadnim kriteriem opravnenosti existence atelieru. O takove vysledky tvorby studentu budu take dale pecovat, Chci sestavit systematicky program intenzivnl prezentace vysledku prace FaVU jako celku doma i v zahranici, plany jeji medialni prezentace, chci zajistit pozomost skoly k vysledkum prezentace praci jejich posluchacu, se shromazd'ovanim nabidek k vystavam a s jejich aktivnim vyhledavanlm, zejmena v souvislosti s reciprocni vymenou studijnich pobytu posluchacu v zahranici. Soucasti kvalifikace posluchace FaVU by mela byt realna zkusenost s celym procesem tvorby, tedy i s prezentacl svych del na otevfene scene. Ve sprave fakulty chci nastolit transparentni rozhodovanl o financnich tocich. Chci v teto oblasti zachovat kontinuitu tam, kde maji jednotlive subjekty fakulty samostatnost a z toho vyplyvajici zodpovednosti v rozhodovani, budu samozfejme podporovat vsechny aktivity vedouci ke zlepseni
financni situace a aktivni grantovou iniciativu. V urgentni otazce dislokaci chci navazat na kroky dosavadniho dekana, s kterym jsme dohodnuti v pfipade meho zvoleni v teto oblasti na spolupraci. Chci zuzitkovat a podporovat aktivizaci studentu a ve vsech pfipadech pracovat na zaklade otevfene diskuse a v sirokem konsensu.
Doc. PhDr. Jaroslav Vancat, Ph.D.
