Ing. Jan Bumba Ing. Milan Kocáb, MBA
Geometrický plán
Příručka pro vyhotovitele i uživatele
U
ká
zk
a
2. doplněné a přepracované vydání
ČÁST DRUHÁ ÚVODNÍ INFORMACE VYSVĚTLENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ V TEXTU AKTUALIZACE KATASTRU NEMOVITOSTÍ Proces revize existujícího obsahu katastru nemovitostí a jeho doplnění novými informacemi v souladu se změnami uskutečněnými v reálném a právním stavu. ANALOGOVÝ Vztahující se k informaci v grafické nebo obsahové formě na rozdíl od informace v digitální formě. AUTOMATIZACE Vykonávání a výsledek činností probíhajících bez lidského zásahu prostřednictvím zařízení pracujícího samočinně. BANKA DAT Kolekce dat vztahující se k danému tématu a uspořádaná tak, aby mohla být využívána růz‑ nými uživateli. BÁZE DAT Organizovaná integrovaná kolekce prostorových dat a přidružených popisných dat uložená v paměťovém médiu počítače tak, aby byla schopná užití, účinného uchování a vyhledávání ve významných aplikacích, při nichž je volen přístup k datům různými logickými postupy.
zk
a
BOD Jediná souřadnicová dvojice (x,y) reprezentující geografický jev natolik malý, že nemůže být zobrazen linií nebo areálem; bod představuje geometrický prvek jako bezrozměrné geometric‑ ké primitivum reprezentující polohu.
ká
BOD GRAFICKY URČENÝ 1. bod zobrazený na mapě metodou měřického stolu nebo při grafickém fotogrammetrickém vyhodnocení, 2. bod, který je polohově určen kartometricky získanými hodnotami měřických prvků nebo souřadnic z mapy.
U
BOD HRANIČNÍ Bod na hranici pozemku, obyčejně v terénu stabilizovaný a v mapě vyznačený mapovou znač‑ kou. 23
Seznam použitých zkratek
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ká
zk
a
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky bonitovaná půdně ekologická jednotka Český hydrometeorologický ústav chráněné označení pro české technické normy Česká státní trigonometrická síť Český úřad zeměměřický a katastrální digitální katastrální mapa digitální model terénu Environmental Impact Assessment (posuzování vlivů na životní prostředí) evidenční list evidence nemovitostí Evropská unie geografický informační systém Global Navigation Satellite System (globální navigační družicový systém) geometrický plán hospodářsko-technické úpravy informační systém katastru nemovitostí International Organization for Standartization (organizace pro tvorbu norem) jednotná evidence půdy jednoduché pozemkové úpravy jiné právní vztahy katastrální mapa katastrální mapa digitalizovaná (systém gusterbergský nebo svatoštěpánský) katastrální mapa digitalizovaná (systém S ‑JTSK) katastr nemovitostí kód kvality bodů katastrální operát katastrální pracoviště komplexní pozemkové úpravy katastrální území katastrální úřad pozemky určené k plnění funkcí lesa list vlastnictví mapové dílo mapový list Ministerstvo financí ČR
U
AOPK BPEJ ČHMÚ ČSN ČSTS ČÚZK DKM DMT EIA EL EN EU GIS GNSS GP HTÚP ISKN ISO JEP JPÚ JPV KM KM-D KMD KN KK KO KP KPÚ k. ú. KÚ LPF LV MD ML MF
47
ČÁST TŘETÍ
Mapové podklady
V současné době, při dodržování technologické kázně stanovené pro zaměřování změn v ka‑ tastru nemovitostí a při využívání stávající techniky, nemají zeměměřiči s dodržováním tohoto kritéria přesnosti žádné problémy. Naopak většina prací se provádí s vyšší přesností při určení polohy podrobných bodů. Charakteristika relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky md, která se mění podle parametrů obsažených v příloze katastrální vyhlášky bod 13. Posouzení dosažené přesnosti v určení souřadnic nového bodu a jejich testo‑ vání s hodnotou mezní souřadnicové chyby m x,y řeší příloha č. 13 katastrální vyhlášky. Variantnost tvorby a následných přepracovávání a úprav map dává prostor mnoha modifi‑ kacím v posuzování jejich přesnosti. Prostě každý typ mapy je charakterizován specifickými hodnotami mezních odchylek, a tím i specifickými parametry přesnosti. Tab. 3: Mezní odchylky délek v podkladových mapách
SYSTÉM
PŘESNOST MAP
S‑JTSK
(1)
Druh map
Mezní odchylka v metrech pro délku d Do 50 m
(2)
(3)
a
Novoměřické 1 : 1000
b
THM číselné 1 : 1000
Od 50 do 300 m
Nad 300 m
(4)
(5)
(6)
0,24
0,36
0,012. d1/2 + 0,16 0,30
c
THM číselné 1 : 2000
d
THM grafické 1 : 1000
0,35
0,50
e
THM grafické 1 : 2000
0,60
f
ZMVN 3. tř. přesnosti
0,40
g
ZMVN 4. tř. přesnosti
0,80
0,45 0,80
66
U
ká
zk
a
Údaje v tabulce byly převzaty z těchto zdrojů: a: Tab. XXIII Obrazců, tabulek a příloh k Instrukci A b + c: § 57 odst. 2 Směrnice pro THM d + e: § 66 odst. 1 Směrnice pro THM f + g: Tabulka z technologického postupu 984 210 TP–3/83, s odkazem na metodický návod 984 210 MN–1/82 a ČSN 01 3410
Geometrický základ měření
VOLBA IDENTICKÝCH PRVKŮ Za identické prvky, tzn. identické body a výjimečně i identické linie hranic pozemku, se volí prvky v nejbližším okolí změny, a pokud nejsou k dispozici, prvky vzdálenější. Je vhodné vy‑ bírat identické prvky v tomto pořadí využitelnosti: • původní hraniční znaky na hranicích katastrálních území, • původní hraniční znaky na styku třech nebo více hranic pozemků, • původní hraniční znaky v ostatních lomových bodech hranic pozemků, • rohy na obvodu budov z původního mapování, • jiné body na trvalých předmětech obsahu katastrální mapy, • styk třech nebo více hranic pozemků trvalým způsobem neoznačených, jejichž poloha je v terénu zřetelná a určitá, • průsečík spojnice dvou identických bodů s hranicí, která je v terénu zřetelná a určitá, • průsečík spojnic dvojic identických bodů, • identická linie hranice, která je v terénu zřetelná a určitá. Je‑li k dispozici více použitelných identických prvků, volí se přednostně prvky co nejbližší zaměřované změně a splňující současně požadavek na co nejméně kosé úhly svírané směry kontrolních měr. Identické prvky musí být voleny tak, aby dále byla splněna tato kritéria: a) zaměřované podrobné body změny musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších připojovacích bodů o poloměru délky takové spojnice, b) ve stanoveném prostoru musí identický bod vyhovět požadavku na střední souřadnicovou chybu 0,14 m (kód kvality 3) nebo 0,26 (kód kvality 4) nebo 0,21 (kód kvality 6).
zk
OVĚŘENÍ IDENTICKÝCH BODŮ
a
Změna musí být připojena nejméně na tři identické body nebo výjimečně na dva identické body a jednu identickou linii. V praxi se zpravidla pro připojení polárně zaměří více než tři identické body, aby se vyloučila možnost nezpůsobilosti zákresu do katastrální mapy z důvo‑ du dodatečně zjištěné neidentity bodu v terénu a v mapě. Ze všech zaměřených identických bodů se vyberou tři body nejlépe vyhovující přesnosti zobrazení a v záznamu podrobného měření se označí značkou 1.10 bodu 10.2 přílohy k vyhlášce. Ostatní body se pro konstrukci změny nepoužijí. Není třeba je však vyloučit z měřické dokumentace, neboť i tyto body od‑ povídají charakteristice kvality shodné s podrobným měřením, pouze hůře vyhovují charak‑ teristice dané části grafické katastrální mapy. V případě následného zničení některého ze tří identických bodů použitých k transformaci, mohou tyto nadbytečné body sloužit potřebám vytyčení lomových bodů změny.
U
ká
U identických bodů tvořících geometrický základ podrobného měření je nutno ověřit, zda se jejich poloha v terénu nezměnila a zda je identická se zobrazením v katastrální mapě. Lze použít tyto způsoby ověření: • změření vzdálenosti bodu od nejméně dvou jiných bodů, které lze považovat za identické, • změření vzdálenosti od bodů podrobného bodového pole, • nové polární zaměření identického bodu z jiného stanoviska, • nové určení bodu.
91
ČÁST SEDMÁ
Zeměměřické činnosti v terénu
Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic se provádí postupem uvedeným v bodu 13.4 přílohy katastrální vyhlášky. Kritéria pro toto posouzení jsou stanovena v bodu 13.1 a 13.2 přílohy katastrální vyhlášky. Při činnostech, které upravuje Návod (tj. i vyhotovení ZPMZ při obnově katastrálního operátu) se navíc pro určující údaje (směry a délky) použijí kritéria uvedená v Návodu. Jejich dodržení v kombinaci s bezchybnými údaji o geometrickém základu zaručí i splnění kritérií pro výsledné souřadnice podle katastrální vyhlášky. Tab. 5: Hodnoty základní střední chyby délkové charakteristiky md v závislosti na měřené délce se mění v závislosti na měřené délce nevýznamně HODNOTY DÉLKOVÉ CHARAKTERISTIKY (1)
(2)
(3)
(4)
(5)
(6)
(7)
(8)
(9)
(10)
Délka v metrech
do 2
3–5
6 – 10
11 – 16
17 – 27
28 – 47
48 – 92
93 – 316
nad 317
Charakteristika v centimetrech
13
14
15
16
17
18
19
20
21
Hodnoty mezních odchylek v rozsahu délek od 0 m do 500 m v intervalu 50 m jsou uve‑ deny v tab. 6 s ohledem i na podmínky při měření. Tab. 6: Mezní odchylky dvojího měření délek MEZNÍ HODNOTY DÉLKOVÝCH ODCHYLEK Délka v metrech
Odchylka v centimetrech Střední poměry
Velmi nepříznivé poměry
Velmi příznivé poměry
(1)
(2)
(3)
(4)
(0)
1,5
2
1
50
6
7
4
100
8
10
6
150
10
12
7
12
15
9
250
13
16
10
300
15
18
a
200
11
16
20
18
22
13
12
450
19
24
14
500
20
25
15
ká
zk
350 400
94
U
Je však potřeba si uvědomit, že zmíněná kritéria nejsou uvedena v platném předpisu a je tedy možno je používat pouze podpůrně a nikoli jako platný úřední způsob. Na dosavadní hranici dotčené změnou je nutno zaměřit jako kontrolní body nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění nebo na které změna navazuje. Je‑li tato dosavadní hranice v přírodě neznatelná, je nutno polohu kontrolních bodů nejdříve vytyčit. Toto vytyčení nemá charakter vytyčování hranic pozemků podle § 85 a násl. vy‑ hlášky [54], ale je pouze technickým úkonem nutným pro geometrické a polohové určení
§ 4
zk
a
§ 4 Pozemky a parcely (1) Pozemky se evidují v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací jako parcely 9). (2) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem se evidují pouze v souboru popisných infor‑ mací jako parcely zjednodušené evidence. (3) Sousedící pozemky jednoho vlastníka se v katastru evidují samostatně jako parcely, pokud jejich výměra je větší než a) 100 m2 u zahrad, b) 1 000 m2 u ostatních druhů pozemků, kromě zastavěných ploch a nádvoří. Není‑li možné tyto zásady dodržet s ohledem na požadavky zákona o ochraně zeměděl‑ ského půdního fondu10), lesního zákona11) a stavebního zákona12), eviduje se pozemek jako parcela i v případě, že nedosahuje výměry podle písmene a) nebo b). (4) V katastru se dále jako parcela eviduje a) pozemek, na kterém je vodní nádrž a pozemek tvořící koryto vodního toku13), je‑li jeho koryto široké nejméně 2 m, b) plocha zastavěná 1. budovou, které se přiděluje popisné nebo evidenční číslo14), spolu s příslušenstvím budovy15) a přilehlým nádvořím téhož vlastníka, které tvoří s budovou jeden celek, 2. budovou v areálu budov téhož vlastníka určených k jinému účelu než pro bydlení16), 3. budovou, které se přiděluje popisné nebo evidenční číslo14), nebo budovou, která tvoří příslušenství hlavní budovy, jejíž vnější obvod je vlastnickou hranicí pozem‑ ku, nebo pokud jde o budovu obklopenou pozemkem jiného druhu téhož vlastníka a jsou splněny podmínky podle odstavce 3 a nebo pokud jde o budovu jiného vlast‑ níka, než je vlastník pozemku, na němž je budova nebo její část postavena, 4. vodním dílem, které se eviduje v katastru podle vodního zákona17) včetně plochy funkčně související s tímto vodním dílem, pokud nesplňuje podmínky pro vytvoření parcely stanovené v odstavci 3, obsahující dvůr, vjezd nebo drobné stavby, c) nezastavěná plocha mezi budovami podle písmene b) bod 1 s druhem pozemku zastavě‑ ná plocha a nádvoří a způsobem využití společný dvůr, d) nezastavěná plocha mezi budovami podle písmene b) bod 2 s druhem pozemku ostatní plochy a způsobem využití manipulační plocha, e) pozemek, na kterém je pozemní komunikace18), s výjimkou komunikací pro pěší a cyk‑ listy na úrovni místních a účelových komunikací, jejichž šířka je menší než 2 metry, f) nezastavěná plocha funkčně související s vodním dílem podle písmene b) bod 4, pokud
U
ká
9 § 27 písm. b) katastrálního zákona. 10 Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 11 Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozděj‑ ších předpisů. 12 Zákon č. 186/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 13 § 43 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 14 § 31 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 14 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 15 § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 16 § 2 odst. 1 písm. b) bod 2 a odst. 2 katastrálního zákona. 17 § 20 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. 18 § 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
153
Příloha katastrální vyhlášky – 6. Typ a způsob ochrany nemovitosti
Kód
Význam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti
14
Ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo památného stromu.
15
Nemovitá národní kulturní památka – budova nebo pozemek prohlášené za národní kulturní památku, pozemky související s budovou.
18
Nemovitá kulturní památka – budova nebo pozemek prohlášené za nemovitou kulturní památku, pozem‑ ky související s budovou.
19
Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu.
21
Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo minerální vody nebo plynu nebo zdroj přírod‑ ní minerální vody.
23
Chráněné ložiskové území, dobývací prostor, chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry.
26
Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.).
27
Zemědělský půdní fond – zemědělské pozemky a další pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.).
34
Evropsky významná lokalita, která byla zařazena do evropského seznamu lokalit významných pro Evrop‑ ská společenství.
7. 7.1
Rozlišení a druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence
Označení
Parcela katastru nemovitostí
PKN
Parcela zjednodušené evidence
PZE
Druh číslování parcel
1
Parcela pozemková a parcela stavební při jednotné číselné řadě
2
Původ parcely zjednodušené evidence Evidence nemovitostí Pozemkový katastr Přídělový plán nebo jiný podklad
Zkratka
Kód
EN
3
PK
4
GP
6
ká
Původ parcely
zk
Parcela stavební při dvojí číselné řadě
U
7.3
Kód
a
7.2 Druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence
219
Příloha č. 1
8.
Vyhláška č. 26/2007 Sb.
Souřadnicový systém Název
Kód
S‑JTSK
1
gusterbergský
2
svatoštěpánský
3
místní
4
9.
Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S ‑JTSK a katastrální mapy v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském 9.1 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy v S ‑JTSK navazuje na dělení mapových listů státní mapy 1 : 50 000 v S ‑JTSK. Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovno‑ běžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy (obr.1). 9.2 Klad a rozměry mapových listů v S‑JTSK se odvozují u map měřítek: a) 1 : 5000 – dělením mapového listu státní mapy 1 : 50 000 na 10 sloupců ve směru osy Y a na 10 vrstev ve směru osy X (obr. 1), b) 1 : 2000 – dělením mapového listu měřítka 1 : 5000 na dva sloupce a na dvě vrstvy (na polovinu rovnoběžkami s osami X, Y) (obr. 2), c) 1 : 1000 – dalším postupným dělením mapového listu měřítka 1 : 2000 na sloupce a vrstvy obdobně jako v písm. b) (obr. 2).
220
U
ká
zk
a
Obr. 1 MAPOVÝ LIST STÁTNÍ MAPY Obr. 2 MAPOVÝ LIST MAPY MĚŘÍTKA 1 : 50 000 MĚŘÍTKA 1 : 5000
Příloha katastrální vyhlášky – 9. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S‑JTSK
9.8 Kromě mapových listů v měřítku 1 : 2880 a mapových listů vzniklých postupným pů‑ lením tohoto listu existují v malém rozsahu klady mapových listů v měřítkách 1: 2500, případně 1 : 1250, 1 : 2000 a 1 : 1000 vycházející z nového kladu triangulačních listů po zavedení metrické míry.
10. Mapové značky katastrální mapy v S ‑JTSK a digitalizované mapy 10.1 Čáry Poř. číslo
Druh čáry
0.01
Čára plná
0.02
Čáry č árkované
0.03
Rozměry v mm *)
Speci‑ fikace
mm
Tloušťka čáry
1
0,13
tenká
1,0 1,0
2
0,18
tenká
2,0 1,0
4
0,35
tlustá
6
0,70
velmi tlustá
0.04
2,0 2,0
0.05
3,0 1,0
0.07
5,0 2,0
0.10
Čára tečkovaná
0,3 0,1
0.12
Čáry střídavé
1,0 0,8 0,3 0,8
0.13
2,0 0,8 0,3 0,8
0.14
3,0 1,3 0,3 1,3
0.18
3,0 2,0 3,0 1,3 0,3 1,3
0.19
5,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3
*) Délky čárek, velikost teček a velikost mezer v opa‑ kující se skupině těchto prvků. Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu čáry, doplněným na třetím desetinném místě specifikací tloušťky čáry (například 0.021 = tenká čárkovaná čára).
10.2 Body bodových polí a hraniční znaky Poř. číslo
Předmět
Značka Příklad použití
Poznámka
Bod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bod
číslo bodu, pokud možno vlevo od značky, v náčrtu červeně Ř 2 mm
1.02
Bod jako v 1.01, ale osazený jen podzemní značkou nebo pod vodou
číslo bodu, pokud možno vlevo od značky, v náčrtu červeně Ř 2 mm
1.05
Lomový bod označený hra‑ ničním znakem
1.07
Pomocný měřický bod
1.09
Lomový bod označený jiným trvalým způsobem nebo neoznačený trvale (například trubkou, kolíkem)
zk
a
1.01
v náčrtu
U
ká
červeně, jen v náčrtu
jen v náčrtu, index u bodu například „k.“ = kolík „tr.“ = trubka „sl.“ = sloupek plotu
223
Příloha katastrální vyhlášky – 13. Charakteristiky a kritéria přesnosti
13. Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a souřadnic podrobných bodů 13.1 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střed‑ ní souřadnicová chyba mxy, která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána zá‑ kladní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky md. Délky se určují s přesností, která je dána základní střední chybou délky md vypočtenou podle bodu 13.6. 13.2 Mezní souřadnicová chyba u xy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy. Mezní rozdíl délky ud se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md. 13.3 Mezní polohová chyba up je dána vztahem u p = 2 ⋅ uxy . 13.4 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného nebo ověření souřad‑ nic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich po‑ rovnání s prvotně určenými souřadnicemi. 13.5 Při postupu podle bodu 13.4 písm. a) se přesnost považuje za vyhovující, když rozdíl kontrolně měřené délky a délky vypočtené ze souřadnic je menší než mezní rozdíl ud vypočtený podle bodu 13.2, přičemž základní střední chyba délky md se stanoví podle bodu 13.6. V případě souboru obsahujícího více než 20 rozdílů délek mezi nově určo‑ vanými body musí být současně nejméně 60 % těchto rozdílů menších, než je hodnota základní střední chyby délky md.
zk
a
13.6 Základní střední chyba délky md je dána vztahem d + 12 md = k ⋅ , kde d + 20 d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností.
U
ká
13.7 Při posouzení dosažené přesnosti souřadnic nově určovaného podrobného bodu poloho‑ pisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) se přesnost považuje za vyhovující, když a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců, nebo b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření je menší než mezní souřadnicová chyba u xy vypočtená podle bodu 13.2. V případě souboru obsahují cího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby m xy.
233
Příloha č. 6
326
U
ká
zk
a
2.2.2 Návrh změny v analogové podobě se zobrazí v měřítku katastrální mapy s přihléd‑ nutím k její deformaci v rastrové nebo reprografické kopii katastrální mapy poskyt‑ nuté podle § 75 odst. 1 písm. b) katastrální vyhlášky nebo na nesrážlivé bezbarvé průsvitné podložce. 2.2.3 Návrh zobrazení změny obsahuje a) v analogové podobě podle povahy změny a formy katastrální mapy identické body, značky čtvercové souřadnicové sítě, zaměřené lomové body navrhovaných hranic, vytyčených nebo upřesněných dosavadních vlastnických hranic pozemků a hra‑ nic rozsahu věcného břemene nebo skupiny věcných břemen v místě, kde hranice rozsahu věcného břemene není shodná s hranicí pozemku, b) ve výměnném formátu (4) návrh změny SPI, rušené, aktualizované a nové vek‑ torové prvky SGI a identické body. V případě věcného břemene k části pozemku obsahuje návrh změny hranice jeho rozsahu (hranice rozsahu věcného břemene musí v návrhu změny tvořit uzavřený obvod). 2.2.4 Změna se provede v územích s analogovou mapou a) v S‑JTSK s číselným vyjádřením polohopisu souřadnicemi nebo s možností jejich předpisu (výpočtu) podle souřadnic bodů s využitím čtvercové souřadnicové sítě, b) v S‑JTSK s vyjádřením polohopisu souřadnicemi podrobných bodů získanými digitalizací z analogové mapy nebo bez souřadnic a bez možnosti jejich předpi‑ su (výpočtu) s využitím určených identických bodů (včetně bodů podrobného polohového bodového pole bývalé 4. třídy přesnosti) nebo s využitím čtverco‑ vé souřadnicové sítě, a to v závislosti na měřickém postupu a návaznosti změny na stávající obsah katastrální mapy, c) v S‑SK s využitím určených identických bodů. 2.3 Změna v katastrální mapě digitalizované v S‑JTSK 2.3.1 Změna v katastrální mapě digitalizované (dále jen „KMD“) se provede v závislosti na stanovené formě zpracování návrhu na zobrazení změny podle § 63 odst. 8 kata‑ strální vyhlášky. (Vzor viz příloha č. 1) 2.3.2 Návrh změny ve výměnném formátu (4) obsahuje rušené, aktualizované a nové prv‑ ky SGI a SPI. Novými prvky SGI nejsou kontrolní body na dosavadních hranicích, pokud nejsou vytyčeny podle § 85 až 87 katastrální vyhlášky. V případě území, kde se změna přizpůsobuje mapě, jsou obsahem návrhu změny i identické body. Polo‑ hopis katastrální mapy přímo nesouvisející se změnou se poloze identického bodu nepřizpůsobuje (nově určené souřadnice identického bodu neovlivní dosavadní geo‑ metrické a polohové určení nemovitosti nebo katastrálního území). 2.3.3 V územích s KMD, kde se mapa přizpůsobuje změně, se postupuje podle pravidel uvedených v bodu 16.25 přílohy katastrální vyhlášky (vzor viz příloha č. 3 str. 1): a) u kontrolních bodů (§ 71 odst. 6 katastrální vyhlášky) s kódem kvality 3 a nepře‑ kročenou mezní odchylkou se ponechají souřadnice a čísla těchto bodů beze změ‑ ny. Souřadnice nových bodů určených při měření, které se nachází na dosavadní hranici, se upraví pomocí příslušných kontrolních bodů, například vyrovnáním do přímky a s takto upravenými souřadnicemi se uvedou v návrhu změny. Ostat‑ ní nové body se uvedou se souřadnicemi určenými z výsledků měření, b) kontrolní body s kódem kvality 4 až 8, u nichž nebyly překročeny příslušné mezní odchylky, platné pro stávající kód kvality u jednotlivého kontrolního bodu, se na‑ hradí výsledky měření tak, že se číslo bodu z digitalizované mapy nahradí číslem
Příloha č. 7
Přílohy k Návodu pro obnovu katastrálního operátu (výběr) Příloha k Návodu pro obnovu katastrálního operátu č. 1 – Kódy kvality bodů a kritéria přesnosti Kritéria přesnosti Kód charakteristiky kvality souřadnic podrobného bodu
mxy (m)
uxy (m)
up (m)
m1) (m)
u1) (m)
Délka1) (m)
3
0,14
0,28
0,40
0,15 0,18 0,18
0,29 0,35 0,37
10 50 100
4
0,26
0,52
0,74
0,27 0,33 0,34
0,54 0,65 0,69
10 50 100
5
0,50
1,00
1,41
0,52 0,63 0,66
1,04 1,25 1,32
10 50 100
6
0,21
0,42
0,59
0,22 0,26 0,28
0,44 0,53 0,55
10 50 100
7
0,50
1,00
1,41
0,52 0,63 0,66
1,04 1,25 1,32
10 50 100
8
1,00
2,00
2,83
1,04 1,25 1,32
2,07 2,51 2,64
10 50 100
up = md =
ká
ud =
a
u xy =
základní střední souřadnicová chyba (bod 13.9 a 15.6 přílohy ke zvláštnímu před‑ pisu [54]), 2m xy, mezní souřadnicová chyba podrobného bodu z grafického počítačového souboru a kontrolního měření (bod 13.2 přílohy ke zvláštnímu předpisu [54]), mezní polohová chyba (bod 13.3 přílohy ke zvláštnímu předpisu [54]), √2m xy.(d+12):(d+20), základní střední chyba délky přímé spojnice dvou podrob‑ ných bodů (bod 13.6 a 15.5 přílohy ke zvláštnímu předpisu [54]), 2 md, mezní odchylka mezi délkou přímo měřenou a délkou vypočítanou ze sou‑ řadnic grafického počítačového souboru (bod 15.2 přílohy ke zvláštnímu předpi‑ su [54]).
zk
Kde je m xy =
358
U
Pozn.: 1) V tabulce jsou uvedeny jen vybrané délky. Odchylky se porovnávají s kritérii vy‑ počtenými pro konkrétní délky podle uvedených vzorců.
