Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
1
ALEN SDRUŽENÍ ŽEN PRAHA
Motto: Každý život má svůj Mys dobré naděje
IČO: 47 61 01 91 sídlo: Vratislavova 156/22, 128 00 PRAHA 2 – Vyšehrad web: http://alen.tym.cz/ bankovní spojení: ČS Praha 1, účet č. 19 40 57 43 59 / 0800 Evidenční číslo MK ČR: E 13608
INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ
Pomáháme ženám s rakovinou prsu Jsme nejlepšími odborníky na život po nemoci!
Říjen 2013
Je tento vesmír přátelský? Podle toho, jak si odpovíte, tak se k vám vesmír zachová. Albert Einstein
Pravidelné akce v roce 2013 Členské schůzky : setkání s informacemi, přednáškami a zajímavostmi při kafíčku, čaji a dobrotách, které si přinesete a dáte ochutnat – jednou měsíčně, vždy druhé úterý v měsíci v Ústavu sociálních služeb Praha 4 – Podolí, Podolská 31 – v 16.00 h : Schůzky 2013: 8. října
Tatjana Sitenská – Základní informace o kineziologii – odstranění bloků v mozku „Být šťastná a zdravá není věc osudu, ale Tvé volby“
12. listopadu
Ing. Jan Adámek – Jak posílit zdraví s produkty Nutrilite Michaela Tůmová představí projekt Ruce na prsa Podzimní bazárek oblečení „ Ať koupíte nebo dáte, dobré věci pomáháte“
11. prosince -
středa - Mikulášská v Aule Tyršova domu
Výbor rady sdružení: Schůze výboru ALEN se konají v Malé zasedací místnosti UK – Ústav jazykové a odborné přípravy Vratislavova 10, Praha 2 – Vyšehrad – v přízemí proti vrátnici – vždy v úterý od 16 – 18 h: 5. listopadu, 3. prosince
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
2
Cvičení v bazénku v Nemocnici na Homolce – každé pondělí vždy půl hodiny, a to od 16.00 a od 16.30 h. Cena pro členku je 30,- Kč za půl hodiny cvičení pod vedením rehabilitační sestry. Kdo má zájem chodit, musí se objednat u MUDr. Jany Němcové na roční lékařskou prohlídku. Termín a čas prohlídky si domluvte s Martou Kubešovou, stejně tak i termín na cvičení. Telefon na Martu 233 322 144, mobil 608 139 453. Cvičení v tělocvičně Tyršova domu v Praze 1, Újezd 450/40 – každý pátek od 15 do 16 h v tělocvičně č. 3. K dispozici jsou karimatky (nemusíte si ji kupovat) a gumové pásy Terabandy. Cena pro členku je 15,– Kč za hodinu. Cvičíme s Denisou Uhrovou nebo s Hanou Hladovcovou. Plavání v bazénu Tyršova domu – každý pátek od 16 do 17 h. Přijďte si procvičit správné plavání pod vedením PaedDr. Ireny Čechovské z Katedry plavec. sportů FTVS. Cena pro členku je 30,– Kč za hodinu. Cvičení a plavání se koná za finanční podpory grantu Městské části Praha 4 pro oblast zdravotnictví.
Vycházky nejen za zdravím Jednou do roka se vypravte někam, kde jste nikdy před tím nebyli 19. října Cibulka – pražským semeringem do stanice Cibulka – parky Cibulka (čínský pavilon, rozhledna) a Poštovka; vede Milan sraz: v 8.30 h Na Knížecí; odjezd vlaku 8.56 h ze stanice Smíchov-na Knížecí 16. listopadu
Vycházka za poznáním další pražské čtvrti – Nuslí – s BlankouŠ sraz: v 9.30 h na stanici metra C Vyšehrad (ve směru jízdy z centra)
14. prosince
Předvánoční sváteční vycházka za historií a tradicemi naší země do Staré Boleslavi sraz: na Černém mostě – pojedeme třístovkovým autobusem; čas bude upřesněn v prosincovém zpravodaji
28. prosince
Vánoční vycházka – podrobnosti až v prosinci
Nezačínej den pitím octa (malajské přísloví)
Pozvánky Do Národního divadla se seniorskou slevou V říjnu nabízí Národní divadlo divákům ve věku od 65 let na 11 představení zvýhodněné vstupné za 100 korun. Vstupenky si můžete zakoupit v pokladnách ND. Po předložení dokladu lze slevu uplatnit až na 2 vstupenky na každé představení. Rezervace: 224 901 319-410, 419, 668;
[email protected] 12. října Právě probíhá „růžový říjen" a v říjnu se již stala tradicí sportovní akce „Plaveme prsa“. Touto akcí ke světovému dni prsou, kterou pořádá Aliance žen s rakovinou prsu, se připojujeme ke kampani evropské koalice Europa Donna. Aliance ji pořádá v řadě českých a moravských měst. V Praze to bude právě v sobotu 12. října v Aquacentru ŠUTKA v Praze 8, Čimická 41 od 10 do 15 h. Dostanete se tam od metra Kobylisy autobusem 102, 144, 152, 177 nebo 200 do zastávky Čimický háj. Přijďte si zdarma zaplavat do vodního ráje, který byl otevřen teprve v prosinci minulého roku, a podívat se na zajímavý program. ALEN se samozřejmě na projektu spolupodílí. Důležitá je účast veřejnosti, její podpora a příležitost pro nás k osvětě o možnostech prevence rakoviny prsu.
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
3
17. října Podzimní sněm Ligy proti rakovině se koná od 11.00 h v Lékařském domě Praha 2, Sokolská 31. 23. - 25. října Veletrh Pragomedica a Non-handicap se v letošním roce koná v netradičním podzimním termínu, ale opět na Výstavišti v Praze - Holešovicích. Novinkou je tentokrát vstup zdarma. Nebude chybět bohatý doprovodný program. ALEN bude mít službu u stánku Aliance žen s rakovinou prsu v pátek 25. 10. Přijďte nás podpořit a pomoci s propagací a edukací veřejnosti. 5. listopadu Byla zahájena nová sezóna koncertů pro seniory – modlitebna Českobratrské církve evangelické Praha 2, Korunní 60. Koncerty se konají každé první úterý v měsíci, vždy v 14.30 h. Vstupné dobrovolné.
Laskavost je signál, který dokáží i hluší uslyšet a slepí přečíst Mark Twain /americký spisovatel (1835 – 1910)
? Co bylo ? Na schůzkách Červen Na poslední schůzce před prázdninami nám manželé Sommerovi vyprávěli o jejich cestě po Izraeli. Poutavé vyprávění Jiří doprovodil spoustou fotografií z míst, které navštívili.
Září Přednáška naší členky Hermíny Brané „Něco o nadváze“ Příjem potravy je základem života, bez potravy organismus zeslábne a zahyne. Množství a složení potravy ovlivňuje jeho akutní váhu. Další faktory jsou pak dědičné předpoklady (asi z 20 – 30 %) a způsob života (např. ježek se musí vykrmit, aby zvýšil svou váhu a přežil zimní spánek). Zatímco v chudých zemích je v současné době potravy nedostatek a hrozí spíše hladomor, v bohatších zemích se mluví téměř o epidemii nadváhy a obezity. Zde reklamy doporučují různé způsoby snížení váhy (potravinové doplňky, čaje, lékařské zákroky aj). Definic váhy je několik: Nadváhu má žena, jež měří v pase víc jak 80 cm, muž 90 cm – zde se nebere v úvahu výška osoby, Ideální váhu má člověk vážící tolik kg, kolik měří nad 1 metr – zde se nebere v úvahu věk (např. žena ve svých šestnácti letech a tatáž po klimakteriu) BMI – vypočítává se podle vzorce: váha v kg/výška v m2 = získá se index, podle něhož ukazuje číslo pod 18 na podváhu zdánlivě značící podvýživu, rozmezí 18 až 25 za normální váhu, nad 25 je to nadváha až obezita. Ani údaj BMI není ideální, protože podváha nemusí nutně znamenat podvýživu a naopak i obézní člověk může trpět podvýživou. Proto někteří odborní nepovažují BMI za směrodatný pro určení optimální váhy. Výslednou váhu organismu určuje množství a kvalita přijímané potravy spolu s množstvím vydané energie, proto odborníci zkoumali, jak a čím je příjem potravy regulován. Zjistilo se, že tuto regulaci zajišťují hormony, které vzájemně spolupracují. Byly objeveny v posledních letech a překvapivě se zjistilo, že tytéž hormony se vyskytují u všech obratlovců, což znamená, že se jedná o prastarý evolucí ověřený způsob regulace váhy. Jedním z těchto hormonů je ghrelin, objevený v roce 1999. U dospělého jednice jej produkují buňky sliznice žaludku v případě, že je žaludek prázdný. Krví doputuje ghrelin do mozku, tam vznikne pocit hladu a mozek vydá pokyn k příjmu po-
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
4
travy. Ghrelin se proto nazývá „hormon hladu“. Po naplnění žaludku produkce ghrelinu ustane a navíc vznikne v mozku pocit uspokojení, slasti. Ten může být zrádný, pokud je člověk již nasycen (žaludek je plný), ale pokračuje v jídle právě kvůli pocitu slasti. Opakovaný nadměrný příjem potravy vede k roztahování žaludečního svalu a produkce ghrelinu pak vyvolává pocit hladu, dokud se zvětšený žaludek nenaplní. Vznikne nepoměr mezi množstvím přijímané potravy a výdejem energie, poruší se rovnováha optimální pro daného jedince a jeho váha se zvyšuje. Podobné důsledky, tj. roztahování žaludku, může mít i nadměrný příjem vlákniny (např. různé potravinové doplňky na hubnutí, saláty aj.), které člověk jí jako náhražku plnohodnotné a vyvážené stravy. Další regulační hormon je leptin, který byl objeven roku 1994. Je antagonistou ghrelinu, tedy funguje opačně. Produkují ho buňky tukové tkáně. Krví se dostane do mozku, vyvolá pocit sytosti a dá pokyn k ukončení přijímání potravy. K hormonům regulujícím váhu patří i známý inzulín a další nedávno objevené hormony a sloučeniny (obestatin, orexin apod.), jejichž vliv se zkoumá a jež by mohly mít i terapeutické využití. Uvedené současně poznatky lze shrnout: Člověk je součástí přírody a jeho váha je jako u všech obratlovců regulován hormonálně. Tyto hormony spolupracují tak, aby se v daných přírodních a životních podmínkách vytvářela rovnováha, daný jedinec co nejlépe prospíval a měl tomu přiměřenou váhu. Pro nás to znamená: Přijímat pestrou a vyváženou potravu jen v takovém množství, abychom přestali cítit hlad (i když chuť přetrvává). Vydávat odpovídající množství energie. Pocity uspokojení a slasti si zajišťovat jinak než jídlem. Budeme-li takto poslouchat signály svého těla a pokyny mozku, nemusíme se žádné nepřiměřené váhy (ať už podváhy nebo nadváhy) bát!
Výtvarný kroužek Ve výtvarném kroužku všechny účastnice pilně pracovaly na výrobě čtyřlístků z plsti. Některé členky našily čtyřlístky z pilnosti i doma. Moc děkujeme. Čtyřlístky použijeme jako dárek pro účastníky říjnové akce Plaveme prsa. Na „výtvarce“ 26. 9. jsme vyráběly veselé maňásky na prsty z neuvěřitelného materiálu – papírových krabiček na vajíčka. Pan Tomáš pouzdra nashromáždil, vystříhal, připravil barvy, štětce, lepidla, nůžky a další potřeby a už jsme se mohly pustit do práce. Vyrobily jsme krále, kašpárka, babičku a princeznu. Schůzky ve výtvarném kroužku pokračují. Milí pracovníci centra pro nás připravují zajímavé činnosti. Další schůzky jsou: 10. a 23. října. Informace podá Věra Uhrová.
Na výšlapech a výletech Červen - Vycházka z Roztyl do Kunratic Červnovou vycházku jsme zahájili na stanici metra C Roztyly a vydali se po žluté značce, kterou jsme až do Kunratic prakticky neopustili. Cesta byla příjemná, stromy poskytovaly žádaný stín, a tak jsme si vychutnávali libý pocit, že jsme se opět sešli a společně vnímáme okolní přírodu a další zajímavosti. Který název je pro tento les správný? Vžité je označení Krčský les, ale správně je to Kunratický les, protože katastr Kunratic má rozměrově jasnou převahu před třemi dalšími katastry. Les je tu od nepaměti, slouží Pražanům i ostatním návštěvníkům k rekreaci, výletům, hrám, procházkám… Jde o přírodní les, i když jeho původní a přirozené složení bylo narušené zejména výsadbou smrků na poč. 20 století.
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
5
Zatímco jdeme a povídáme, míjíme restauraci Na Větrově. Po několika metrech obdivujeme dva krásné vzrostlé stromy sekvojovce obrovského. Strom pochází ze Sierry Nevady v Kalifornii a v lese je ještě jeden exemplář v bývalé hájovně. Další kroky nás dovedly k rybníku Labuť, od něhož pochází i název blízké restaurace „U Labutě“. Její původ sahá až do 15. století, fungovala jako zájezdní hostinec na někdejší zemské cestě do jižních Čech a Vídně. V těchto místech jsme se připojili ke Kunratickému potoku a proti jeho proudu pokračujeme dále. To už jsme v oblasti přírodní památky Údolí Kunratického potoka, která byla vyhlášena r. 1988, aby byly chráněny meandry potoka, zdejší květena, hmyz, ptáci a další živočichové. I zde jsme zaznamenali následky silných větrů a povodní řádících počátkem června. I Kunratický potok se vylil z břehů, při naší procházce již byl zpět v korytě, ale řádění živlů bylo ještě patrné nejen na porostech, ale i na spodním oplocení krčské nemocnice. Tady jsme se zastavili, abychom si také o ní řekli pár slov. Původně byla postavena jako sociální ústavy zvané Masarykovy domovy. Obsahovaly někdejší starobince, chudobince, chorobince s nemocnicí, sirotčince…, celkem kolem 3000 lůžek. Zařízení, která byla před r. 1922 rozptýlena po pražských čtvrtích a v připojených obcích, byla soustředěna do jednoho komplexu, který byl slavnostně otevřen r. 1928 a neměl v té době v Evropě obdoby. Po 2. světové válce se jeho funkce neobnovila, ale stal se nemocnicí. Od ní se v roce 1971 oddělily výzkumné ústavy s klinikou pod názvem Institut klinické a experimentální medicíny – IKEM. Nacházíme se právě na konci areálu nemocnice, kde v kopci nad námi směrem k Vídeňské se rozkládají nové budovy IKEM. Po dalším úseku cesty přicházíme k bývalé hájovně a restauraci „U krále Václava“. U hájovny byla kdysi malá ZOO se zvířaty představujícími zdejší lesní faunu. Dnes je tu ohrada s několika kusy daňka skvrnitého původem ze Středomoří, který tu žije v symbióze s naším domácím srncem. Pokračujeme ke Kunraticím, zastavujeme pod Novým Hrádkem, abychom si připomněli jeho krátkou historii. Je spjata s králem Václavem IV., který do těchto míst rád jezdil na lovy. V r. 1411 započala stavba jeho hradu, který měl poskytovat hlavně útočiště při lovu. Václav IV. si ho užil jen krátce, r. 1419 následkem mrtvice umírá a na hradě zůstává posádka. V prosinci 1420 přitáhli ke hradu pražští husité a vybudovali obrovský tábor. Dva měsíce obléhali hrad, posádka se nakonec vzdala, ale podepsaná smlouva nebyla dodržena. Hrad byl vypálen a zbořen a už nikdy obnoven, naopak po staletí dále chátral. Letos se přistoupilo ke konzervaci a lepšímu a bezpečnějšímu zpřístupnění zbylých trosek hradu. Do konce srpna t.r. má být oprava hotová, možná, že přispěje i k ochraně památky při každoročně konaném běžeckém závodě Velká Kunratická. To už jsme se dostali ke Kunratickému mlýnu, který se po částech renovuje, a po zdolání posledního úseku cesty jsme v cíli – v centru Kunratic. Kunratice se poprvé připomínají r. 1287, zdejší tvrz r. 1336 a poté i založení gotického kostela sv. Jakuba Většího. Tvrz byla r. 1688 přestavěna na barokní zámeček, kostel v letech 1730 36 přestavěn rovněž barokně, v interiéru ponechány zbytky cenných gotických maleb. Dříve zemědělská obec se v letech 1919 - 30 stává příměstskou s obyvateli zaměstnanými převážně v Praze. Roku 1968 byly Kunratice připojeny ku Praze. Tady vycházka končí, odcházíme do restaurace U Bezuchů na zasloužený oběd. Loučíme se, abychom se brzy setkávali na dalších akcích, mj. také na příštím červencovém výletě. BlankaŠ
Červenec - Z Voznice do Nového Knína Ze Smíchovského nádraží odjelo pod vedením Milana a Viki 9 výletnic. Na výstupu na Voznici se k nám připojila desátá - Hanka, která má blízko chatu. Po zelené značce jsme šli částečně po silnici a částečně lesem do Malé Hraštice. Při jedné zastávce jsme si připili na narozeniny Věry Vávrové. Do Hraštice jsme došli v příhodný čas – v čase oběda. V restauraci na návsi jsme zahnali hlad a v protější cukrárně uspokojili mlsné chutě. Poté jsme neradi pokračovali za horka po silnici (ještě že to bylo celé z kopce) do Nového Knína. Bohužel nám ujel autobus a tak jsme na další spoj čekali téměř dvě hodiny. Čas čekání jsme využili na prohlídku Muzea zlata, kde jsme podepsali petici proti otevření dolů na těžbu zlata. Obešli jsme i barokní kostel sv. Mikuláše a krásně upravenou místní radnici.
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
6
Historické informace o městě Nový Knín z oficiálních stránek radnice: Ve městě se nachází městská památková zóna. Nálezy dvou kamenných broušených seker dokládají osídlení oblasti již v mladší době kamenné. Místo lákalo v dřívějších dobách nálezy zlata. První písemná zmínka pochází z r. 1186. Tehdy na zdejším knížecím přemyslovském dvorci jako výsledek nového jednání mezi českým knížetem Bedřichem a moravským markrabětem Konrádem Otou byla uzavřena smlouva známá jako Knínský smír. Znamenalo to opětovné připojení Moravy k Čechám a vytvoření nedílného celku. To potvrzuje velký význam tohoto města. V letech 1218 a 1219 tu pobýval Přemysl Otakar I., v r. 1341 Jan Lucemburský. Ve 14. stol. se zde rozvíjela těžba zlata a do městečka přicházeli hlavně němečtí horníci. Po husitských válkách Jiří z Poděbrad v r. 1461 obnovil dosavadní práva – např. osvobození od daní, svobodu v zakládání dolů, pasení dobytka na královských lukách, mílové právo ve vaření a výčepu piva a také právo popravy v okruhu jedné míle od města. V 16. stol. došlo k rozkvětu a Nový Knín se významem řadil vedle Jílového a Kašperských Hor. Zkázu přinesla třicetiletá válka – v r. 1639 Knín vypálila švédská vojska vedená generálem Banerem. S obnovou dolování se započalo až v r. 1705. Po válce v r. 1866 byla těžba zastavena. V r. 1776 zde byla založena včelařská škola, jediná svého druhu v Čechách. V letech 1914-22 a 1942 byly učiněny pokusy o obnovení těžby, ale ukázaly se jako nerentabilní. Domů nás vezl autobus jinou trasou: přes Čím, Buš, Slapy, Štěchovice, kolem Vltavy až do Prahy. Užili jsme si hezký sobotní den. VěraF
Srpen – Za krásami zahrad Pražského hradu Srpnová vycházka nás zavedla k Pražskému hradu s cílem projít nejprve Severní zahradu – Královskou a pak Jižní zahrady, tj. Rajskou a zahradu Na Valech. Prošli jsme branou Královské zahrady a byli jsme rádi, že je otevřená. V minulých dnech se totiž odstraňovaly následky silného větru a bouřky a do zahrady nebyl přístup. U vchodu jsme se seznámili se vznikem této zahrady. Založení Královské zahrady je spojeno s 1. pol. 16. stol. s císařem Ferdinandem I. a s novým nastupujícím stylem hlásajícím návrat k přírodě a v architektuře renesančním slohem. Nejprve byly pro zahradu vykoupeny pozemky, poté povoláni italští zedníci a další odborníci a započalo se úpravami terénu, s ohrazením a stavbou mostu, později zvaného Prašný. Do té doby tu existoval jen příkop a chybělo spojení zahrady s hradem. V krátké době byly vypracovány i projekty na stavbu míčovny a letohrádku. Cesta pokračuje v samé zeleni, obdivujeme krásné vzrostlé stromy, některé vzácné, většinou cizokrajné. Najdeme zde i záhony okrasných květin, k jedné z nich se váže zajímavá historka. Jde o tulipány. První cibulky této květiny přivezl učitel dětí Ferdinanda I. z Turecka. Cibulky se v Královské zahradě rozmnožily a prodávaly zahradám po celé Evropě. Tak se jejich pěstování dostalo i do Holandska, kde dosáhlo nebývalých rozměrů a některé cibulky závratných cen. Dostáváme se k míčovně, stavbě označované za čistou italskou renesanci, určenou zpočátku k míčovým hrám, později i k jiným účelům. Pískovcové barokní sochy, které potkáváme, jsou převážně z dílny M. B. Brauna. Autorem nově restaurované barokní kašny s Herkulem, stojící u míčovny, je J. J. Bendl. V dolní části zahrady se kocháme pohledem na skvost renesance – Letohrádek královny Anny a zkoušíme Zpívající fontánu, dílo Tomáše Jaroše z Brna z konce 16. stol., zda skutečně zpívá. Nám zazpívala. Po schodech sestupujeme na spodní cestu a opačným směrem se vracíme zpět k Prašnému mostu. Cestou prohlížíme oranžerii Evy Jiřičné, moderní dílo architektury i techniky. Na opačné straně cesty shlížíme do Jeleního příkopu, který je tč. uzavřen a prohlížíme odvrácenou část Pražského hradu. Snažíme se identifikovat jeho věže, snad se nám to podařilo. Zleva doprava: Černá, Daliborka, Bílá, Mihulka. Z Prašného mostu zkoušíme, zda není přístupná horní část Jeleního příkopu, ale i zde je zamčeno. Zdoláváme parádní schodiště
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
7
a ocitáme se na nejmenší zahradě Pražského hradu, na zahradě Na Baště se stejnojmennou restaurací. Vycházíme z hradu, abychom vstoupili do Jižních zahrad: Rajské, zahrady Na Valech a Hartigovské. Vznikaly také v 16. stol. zásluhou Ferdinanda Tyrolského. Po vzniku ČSR r. 1918 bylo nutné obnovit některé části hradu. Byl povolán slovinský architekt Josip Plečnik a vypracoval mj. i projekt Jižní zahrady. Měla sloužit potřebám a odpočinku prezidenta T. G. Masaryka, jeho rodině a přátelům. Dnes je tato zahrada obnovena podle původních plánů a jsou odstraněny všechny necitlivé zásahy minulých let. Sestupujeme širokým schodištěm k velké travnaté ploše, kde jedinou ozdobou je mohutná mísa z jednoho kusu mrákotínské žuly. V zahradě rovněž vynikají vzrostlé vzácné stromy a keře, kterým dával Plečnik při výzdobě zahrad přednost stejně jako travnatým plochám. Naopak květinové záhony v jeho projektech nenajdeme. Zdobné prvky zahrady vybíral z tradičních prvků a symbolů Středomoří, Předního Východu a Japonska. Prohlížíme Matyášův pavilon s malbami Josefa Navrátila a dostáváme se k Malému belvederu a odtud shlížíme na Hartigovskou zahradu, která byla připojena v 60. letech min. století. Na protější straně upoutává tzv. Býčí schodiště, zdařilé po stránce estetické i stavitelské, proražené ve 20. letech. Tím se docílilo spojení třetího nádvoří hradu s Jižními zahradami a krásného pohledu odtud na Prahu, stejně jako z obnovené vyhlídky v popředí. Míjíme Královský palác, kde si připomínáme rok 1618 a 2. pražskou defenestraci. Památkou na tuto událost jsou dva obelisky, označující místo dopadu dvou místodržících Martince a Slavaty. Při obhlídce Krásné vyhlídky vzpomínáme na 60. léta, kdy zde konané koncerty byly přenášeny živě rozhlasem vždy v neděli dopoledne. Ještě pár metrů a opouštíme zahrady. Scházíme dolů přes Svatováclavskou restauraci s vinicí na Klárov a zachycujeme poslední pohledy na Prahu, které nikdy nezevšední. Tak zase v září. Jedeme mimo Prahu do Brandýsa n./L. – Staré Boleslavi. BlankaŠ
Září – Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Cíl naší zářijové vycházky jsem nevybrala náhodou. Po absolvování školy jsem zde našla první zaměstnání, nejprve jako knihovnice, později jako pracovnice tehdy Okresního muzea Praha – východ a strávila tu dva pracovní roky. Po letech jsem se ráda vracela a sledovala, jak se město probouzí ze své šedivosti, domy se opravují, památky vč. zámku se mění v učiněné skvosty. Pět let bylo rozkopané náměstí, a když v minulém roce byly práce skončeny, bylo rozhodnuto i o cíli jedné z našich vycházek. Dvojměstí Brandýs n./L. – Stará Boleslav vzniklo v r. 1960 spojením dvou měst s různou tradicí a vývojem. Brandýs, dříve tržní město, se obchodem rychle rozvíjelo, od konce 19. století už se stává městem průmyslovým. Stará Boleslav zůstala jako historické centrum, spjatá s počátky vlády Přemyslovců, s počátky naší historie i naší náboženské tradice. Svoji pouť jsme započaly na brandýském nádraží, kam nás dovezla z Čelákovic lokálka. Odtud není daleko na náměstí, které se nám představilo v novém lesku po radikálních úpravách. Upoutala nás nová dlažba, lavičky, vysázené stromy a především zbrusu nová mramorová kašna s vodotrysky a velkou zlatou koulí, která má představovat hlavu Golema a připomínat renesanční a rudolfínskou tradici města. Měšťanské domy mají většinou renesanční jádro a barokní úpravy a přestavby. Z nich vyniká radnice a tzv. Arnoldinovský dům, kde je od r. 1989 umístěno Oblastní muzeum. Před radnicí stojí barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého s andělem nesoucím Palladium Země české. Z náměstí vedla naše cesta k právě zrenovované synagoze a měli jsme štěstí. Ti, co tu pracovali na posledních úpravách interiéru před oficiálním otevřením, nás vpustili dovnitř a tak jsme měly příležitost obdivovat zcela nové, ale tradiční vyba-
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
8
vení synagogy. Odtud jsme pokračovaly na židovský hřbitov zal. r. 1568 s nejstarším náhrobkem z r. 1572. Ty nejmladší jsou z doby před 2. světovou válkou. Hřbitov je unikátní starou památkou s velkým množstvím zachovalých náhrobků. Navštívily jsme i městský hřbitov, kde nás nejvíce zaujaly staré náhrobky a velký pomník se sousoším zdobícím hrobku místního továrníka Melichara od Ladislava Šalouna. Pak už nás provázel kopcovitý terén bývalé osady Hrádek, která se stala součástí Brandýsa. Hrádek střežil nejprve brod, později dřevěný most přes Labe, kde po tzv. lužické cestě přicházeli kupci, ale i nepřátelé. Na Nižším Hrádku stojí kostel sv. Vavřince, původně gotický, dnes sloužící liturgii Čsl. církve husitské, s gotickými nástěnnými malbami uvnitř. Nedaleko odtud je renesanční katovna, v minulosti skutečné obydlí kata, dnes součást Oblastního muzea se stálou expozicí kriminality 16. - 18. stol. Stoupáme na Vyšší Hrádek ke kostelu sv. Petra, také původně gotickému, barokně upravenému, který slouží dnes evangelíkům. Největší kostel ve městě – kostel Obrácení sv. Pavla – byl původně renesanční a postaven pro Jednotu bratrskou. Později byl barokně přestavěn a vysvěcen na katolický, kterým je dodnes. Zmoženi chůzí, sluníčkem a hladem odcházíme do místní restaurace Záložna. Posilněni dobrým jídlem řešíme, co dál. Je nám jasné, že po obědě stihneme ještě zámek a zámeckou zahradu a pak už zamíříme do Prahy. Další staroboleslavskou část města, ponecháme na příští vycházku. Proč si neudělat sváteční náladu před Vánocemi právě návštěvou Staré Boleslavi? Renesanční zámek byl postaven za císaře Ferdinanda I. v době, kdy spolu s Brandýsem patřil královské komoře, na místě gotického hradu. Zvlášť po nástupu císaře Rudolfa II. byl zámek na prvním místě jeho mimopražských sídel. Sem zajížděl lovit, sem zval své přátele. Dříve byly v zámku kanceláře a byty, v 90. letech, kdy přešel státní zámek do majetku města, byli dřívější uživatelé vystěhováni a začalo se postupně opravovat. Byla opravena i sgrafita, která jsme obdivovaly na nádvoří zámku. V zámku je dnes svatební a koncertní síň, stálá historická expozice, Toskánská knihovna, obrazárna… Zámecká zahrada je ponořena do zeleně stromů, keřů a travnatých ploch. V době vzniku byla dílem umělců a zahradníků, které povolal Rudolf II. Byla určitě krásná s pavilóny, letohrádky, altány … Z této výzdoby se nezachovalo nic. Zůstala jen kamenná zeď s kašnou ve tvaru mušle s balustrádou a dvěma schodišti. Rudolf II. nechal vybudovat šedesáti metrovou chodbu, zv. Rudolfinku, aby mohl vstupovat do zahrady přímo ze zámku. Scházíme dolů k Labi, kde stojí vznosná barokní budova pivovaru a renesanční mlýn, který s 11 mlýnskými koly byl svého času největší v Čechách. Je zde i unikátní renesanční kamenný most z 2. pol. 16. století. Vracíme se na náměstí, zjišťujeme odjezd autobusu a čas čekání vyplníme návštěvou cukrárny. Cesta do Prahy je tečkou za dnešním výletem. Zůstaly nám pěkné dojmy z prohlídky jedné části dvojměstí plného vzácných památek. Ještě se sem vrátíme k prohlídce druhé části dvojměstí. Už se těšíme. BlankaŠ
Na pobytech Teplice nad Bečvou – 17. – 22. června Lázně Teplice nad Bečvou jsou umístěny v malebném údolí řeky Bečvy. Díky přírodními zdroji - minerální vodě bohaté na oxid uhličitý - jsou vyhledávaným místem k lázeňskému pobytu. Základ lázeňství zde položil tehdejší majitel hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí, který nechal roku 1553 vybudovat kamennou nádrž ke koupání, do níž byly svedeny nejvydatnější prameny minerální vody. V roce 1711 byla na levém břehu řeky Bečvy postavena první lázeňská budova v místě dnešního lázeňského sanatoria Bečva. Ve třicátých letech 20. století byly vědecky prokázány léčebné účinky zdejší unikátní minerální vody pro léčení srdečně-cévních onemocnění a začalo období velkého rozmachu lázní. ALEN jezdí do těchto míst již opakovaně, vždy do Sanatoria Janáček. Tato budova byla na počátku roku 2012 zmodernizována, pro nás je zde novinkou rehabilitační bazén a kavárna. Obojí jsme využily vrchovatě. Letos jsme my Alenky přijely na kratší pětidenní pobyt. Rády se všechny opět scházíme a vítáme, nejen Alenky z Prahy, ale také ze Semil, Čáslavi, Olomouce, Brna, Valašského Meziříčí a Vrchlabí - moc rády se vidíme a těšíme se na společ-
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
9
né dny. Vybraly jsme si týden, kdy byla snad největší vedra letošního léta. Takže v zájmu zdraví se dalo "přežít" nejlépe v bazénu, úžasně v jeskyních a také dobře bylo v klimatizované kavárně. Hned první procházku lázeňským parkem a po nábřeží Bečvy kolem kapličky jsme zakončily návštěvou Zbrašovských aragonitových jeskyní, které jsou velmi rozsáhlé a je v nich stálá teplota 15°'C, tedy se hodil i svetřík, který jsme jinak za celou dobu pobytu nepotřebovaly. Každý den pobytu jsme měly k dispozici krásný rehabilitační bazén, to jsme si nenechaly nikdy ujít. Plavání nám prospívá a tady nám k tomu přidali i cvičení v bazénu, při kterém jsme se naučily zase pár nových cviků. Za "tohoto způsobu léta" to bylo nejpříjemnější ze všech procedur, které jsme měly naplánované (uhličité koupele se zábalem, masáže a - zvláštnost těchto lázní - plynový bazén dolních končetin - to je procedura, při které se dá číst nebo povídat - uhodnete, co jsme dělaly my Alenky?). Horké večery a někdy i noci, kdy se vedrem nedalo spát, jsme trávily na balkoně, dívaly se na hvězdy, kterých byla nad námi spousta, a pozorovaly měsíc, jak se proplétá lesem mezi stromy a chvílemi se na nás dívá. V sále (ve dne jídelna) LS Janáček se konaly večer kulturní akce, my jsme si vybraly Procházku světovými muzikály a melodiemi a s Hranickou skupinou RK Band jsme si i zazpívaly, v čemž jsme pokračovaly i v krásném salonku sanatoria, kam jsme si směly přinést úžasné míchané nápoje (nealkoholické?) z právě zavírající kavárny. Rozmýšlely jsme se uskutečnit v horku celodenní výlet, ale nakonec jsme jely aspoň na odpoledne a nelitovaly jsme. Vynechaly jsme náročný výstup na Helfštýn, ale navštívily jsme Lipník nad Bečvou. Prošly jsme historickou část tohoto města, měly jsme štěstí na průvodkyni, která nám ukázala městské hradby, radnici, krásné náměstí T.G.M. - centrum městské památkové rezervace - s kašnami a mariánským sloupem, kostel sv. Jakuba, zvonici, původně renesanční zámek (přestavěn ve stylu pozdního klasicismu) s unikátní zahradou na střeše bývalých stájí, zámecký park se vzácnými dřevinami a zahradní šachovnicí, synagogu ze 16. století i starý židovský hřbitov. Další náš náročný, ale úspěšný, výšlap byl k Hranické propasti. Vedla nás naše kamarádka Jana z Hranic, která si pro nás přišla až k sanatoriu. Procházka lesem, který nás trochu chránil před sluncem, přírodní rezervací na Hůrku byla odměněna zajímavým pohledem do jedné z nejhlubších zatopených sladkovodních propastí na světě. Hloubka suché části propasti je 69,5 m, na dně je jezírko, jehož dno zatím nebylo dosaženo, potápěči se dostali do hloubky 225 m a ani robot Hyball se nedostal do větší hloubky, jen sonda byla spuštěna do hloubky 373 m. Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je tedy minimálně 442,5 m. Když jsme se dost vynadívaly, šly jsme obdivovat krásné výhledy ke sv. Jankovi a odtud už jsme šly jen dolu do Hranic na Moravě, kde jsme vycházku zakončily příjemnou cukrárnou na náměstí. Všechno pěkné končí, v sobotu jsme se zase rozloučily a se slzami v očích jsme se vydaly do svých domovů v různých koutech naší země. Tak zase za rok!! Rekondiční pobyt nás zase posunul o krůček ke zdraví. Teď už se musíme snažit samy. Pobyt byl financován z grantu Městské části Praha 4 pro oblast zdravotnictví. Děkujeme.
Daniela
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
10
Lázně Bělohrad – víkend na zkoušku Tak jsme si to vyzkoušely! V pátek 14. července odjelo 14 našich členek na víkendový pobyt do lázní Bělohrad. Přivítalo nás čisté a příjemné prostředí hor, krásná krajina a milí a vstřícní lidé. Malé lázně v podhůří Krkonoš vděčí za svou existenci nalezišti rašeliny, která má pozitivní vliv na pohybový aparát. Nejsou tak známé jako velké lázně, ale svou péčí o pacienty a vstřícným přístupem nás okouzlily. Lázně Bělohrad jsou malé podkrkonošské město, ležící zhruba 16 km východně od Jičína. Bělohrad vznikl z osady Nová Ves, kde byla vystavěna kamenná tvrz, která měla bílé zdi a byla tedy nazývána Bílým hradem. Z toho vznikl pozdější název Bělohrad. Zajímavostí má město hodně. Všechna místa jsme stihly v krátké době navštívit. Patří k nim barokní zámek (veřejnosti nepřístupný - zub času hlodal) a krásný park. V Bělohradu se narodil K. V. Rais (památník je umístěn v empírové budově zámecké oranžerie), místo, kde stával jeho rodný domek, připomíná pamětní deska, na hřbitově je hrob jeho rodičů a celá řada významných osobností, město je spojeno se jmény Václav Březina, Karel Dlabola, hudební skladatel Karel Moor (pamětní deska je na Finkově domě), žila zde spisovatelka dr. Leontýna Mašínová. Mimo centrum se nachází přírodní park Bažantnice, který přiléhá k lázeňským objektům. Rybník Pardoubek krásně zapadá do celkového rázu krajiny. Jeho název je odvozen od „pár doubků", které byly vysazeny na jeho hrázi. V těsné blízkosti je luxusní lázeňský dům „Strom života". My Alenky jsme byly ubytovány v lázeňském domě Anna Marie, který je nadzemní chodbou (velká výhoda zvláště v zimě) spojen s hlavní budovou lázní, jídelnou a kavárnou. V hlavní budově jsou veškeré procedury, malý i velký prostorný bazén (ten jsme měly k dispozici denně až do večera) a velký taneční sál (ten jsme využily v sobotu večer). Možností výletů do okolí je spousta. K nedalekému výletnímu místu Byšičky se váže děj balady K. J. Erbena „Svatební košile" ze sbírky Kytice. Také lázně organizují mnoho akcí. V neděli před odjezdem domů nám umožnily prohlédnout si středověký hrad Pecka s barokním kostelem sv. Bartoloměje. Byly jsme v lázních jen tři dny, ale všem nám učarovaly. Rády bychom se do Bělohradu ještě podívaly - a na delší dobu. Pobyt byl financován z grantu Magistrátu hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví na rok 2013. Věra Uhrová
Poděbrady – 14. – 21. Září Je sobota ráno a my odjíždíme autobusem 398 pražské integrované dopravy do ne příliš vzdálených Poděbrad. Postupně za námi dojíždějí naše členky z Brna, Semil, Roudnice i Ostravy. Počasí nám příliš nepřeje, proto je odpolední vycházka po městě zrušena a Poděbrady si prohlížíme spíše z cukráren a kavárniček. Poděbrady jsou příjemné lázeňské město s bohatou historií. Největšího významu nabyly v době Jiříka z Poděbrad, který zde sídlil od r. 1458, kdy byl zvolen českým králem. Objev prvního minerálního pramene r. 1905 změnil malé zemědělské městečko ve vyhledávané lázně. V roce 1937 vznikla známá poděbradská rarita - květinové hodiny, umístěné v krásně udržovaném lázeňském parku.
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
11
V neděli vybíráme z nabídky vycházek návštěvu Polabského muzea a Poděbradského zámku. Zamýšlíme se nad alegorickými vlysy z výzdoby Národního divadla a „KARYATIDOU" (sochou ženy plnící funkci sloupu) z prezidentské lóže ND. Musíme do ND v brzké době zajít a vše si ověřit. Odpoledne odjíždíme výletní lodí Král Jiří směr Cidlina. Na hradiště Slavníkovců v Libici došla většina z nás. Na zpáteční cestě nás zastihl prudký déšť, promokly jsme až na ...... - boty a oblečení jsme sušily ještě dva dny. Následující dny navštěvujeme i přes nepřízeň počasí havířský kostelík a zvoničku, oboru i s restaurací Obora a moc zajímavý hřbitov v Kluku. Je na něm řada umělecky cenných náhrobků od významných architektů Josefa Fanty, Antonína Engela či Vojtěcha Kerharta. Hřbitov je veden jako státem chráněná památka. Ve středu přijela „na revizi" Daniela se svými spolužáky. Všechny jí rády vidíme a povídání nebere konce. Hlavními aktivitami rekondičního pobytu je plavání v bazénu v Zimních lázních, kde cvičíme pod vedením Jiřky a zpíváme z plných plic. Také plavání v bazénu Felicitas nemá chybu. Masáže osvědčené a milé paní Aleny Žemlové si všechny velice užíváme. Paní masérka nás též na malé besedě seznamuje s novou, ale již vyzkoušenou metodou cvičení k odstranění bolestí zad. Metoda se jmenuje „INFI-NITY" a pracuje s čakrami. Je prý účinná i pro těžké pacienty na vozíku nebo ležící. Uvidíme. Pátek byl zcela v režii terapeutek sdružení Gaudia proti rakovině (informace o Gaudia uvádíme dále v textu). MUDr. Olgu Kunertovou a masérku Alenu Srpovou již známe z dřívějších setkání. Další dvě jejich terapeutky Kateřina Benešová a Věra Dufková vedly taneční workshop. Byla to pro nás novinka a skvělé obohacení programu. Uvolnění za pomoci hudby bylo pro některé z nás velmi příjemné, některé jsme se „našly", pro jiné to bylo velkým rébusem. Večer jsme zakončily přednáškou a povídáním s MUDr. Kunertovou. Všechno hezké jednou končí. Tak i náš pobyt. Večírek na rozloučenou se vydařil. V pokoji u Nadi jsme poseděly v příjemné náladě a u dobrého jídla, připily si lehkým vínem a spořádaly připravené jednohubky a pochoutky. Týden utekl jako voda. Přestože počasí nebylo jako jindy na jedničku, nám se díky dobré partě zdálo všechno bezvadné. Věra Uhrová A taky že bylo, zkontrolovala jsem to. Díky obětavé péči Věry všechno klapalo, všem bylo vyhověno a díky kamarádské atmosféře všem pobyt prospěl, udělal radost a jistě prodloužil život. Dokládají to i „hodnocení" účastnic - za všechny pokoj 206 - Marcela a Líba: „Věra byla opravdu vedoucí, jakou si lze jen přát." Daniela Pobyt byl financován z grantu Magistrátu hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví na rok 2013. Poděbrady 2013 I když slunko nezahřálo, nebe déšť vydatně dalo, bezva partu tak stmelilo. Masáže odborně podané, pro tělo velmi žádané. V bazénu cvičení v dobré pohodě, v tanečním kroku i zpěvu, lahodě. Tak vstřícný personál se všude nevidí, obsluha vzorná až jinde závidí. Ríša nám dobroty předkládal, s naší tajlí se nepáral. Pikolíček služebníček létá jako muška, nese talíř a hrníček, říká: to je fuška! Týden plný odpočinku utekl nám za chvilenku, pro dny další elán dodal, jak by pomocnou ruku podal.
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
12
Gaudia proti rakovině, o. s. Gaudia proti rakovině je sdružením odborníků, které poskytuje psychoterapeutické a psychosociální služby onkologicky či jinak vážně nemocným, ať již přímo u lůžka v nemocnici nebo ambulantně. Zároveň vzdělává zdravotnický personál v komunikačních dovednostech. Snaží se být spojovacím mostem v době nemoci i po ní. Nemocným a jejich blízkým poskytuje péči odborníků z oborů psychologie, psychoterapie, psychiatrie, sociální práce a práce s tělem. U vzniku občanského sdružení stála v roce 2003 MUDr. Olga Kunertová. Služby Gaudie proti rakovině: Krizová intervence u lůžka nemocného. Socioterapie – jejím výsledkem je úspěšná adaptace klienta na vzniklou situaci a stabilizace jeho sociální sítě. Psychoterapeutické rozhovory – terapeutická práce s nemocným zaměřená na zvládání problému. Asistence u sdělování diagnózy pacientům nebo příbuzným. Práce s rodinnými příslušníky – příbuzní mohou mít s okolnostmi pacientova onemocnění vlastní problémy. Mediace kontaktu mezi nemocným a zdravotním personálem. Vzdělávání zdravotnického personálu – týká se hlavně oblasti komunikačních dovedností. Podpůrné metody práce s tělem – význam masáží je především v účincích dotyku a tělesného kontaktu, zvláště pro lidi nemocné, trpící chronickými bolestmi, jejichž tělo dlouhodobě strádá. Více na: www.gaudiaprotirakovine.cz Členové týmu Gaudia: Vedoucí psychoterapeutického centra Gaudia a odborný garant: MUDr. Olga Kunertová Terapeuti v Praze: Mgr. Kateřina Benešová, Mgr. Blanka Petrošová, Mgr. Lenka Tichotová Socioterapeuti: Bc Barbora Šonová, Mgr. Věra Dufková Fundraiser: Irena Kraftová Masérka: Alena Srpová Sekretariát: Kamila Jelínková Brněnský tým: Mgr. et Mgr. Martina Pětová, Mgr. Tereza Janačíková-Nováková, Mgr. Alice Vašáková, Mgr. David Macek Terapeuti ve Znojmě: Mgr. Vratislav Kovář PhD, Barbora Kloudová www.gaudia.cz; e-mail:
[email protected]
Je lepší položit otázku a vypadat hloupě pět minut, než se vůbec nezeptat a být hloupý celý život Konfucius /čínský filosof (552 př.n.l.-479 př.n.l)
Informace z neziskového sektoru Co se do minulého zpravodaje nevešlo Sezimovo Ústí 24. – 27. 4. – Poznávací návštěva Aliance žen s rakovinou prsu v hotelu MAS Program poznávacího pobytu, který pro nás připravila Aliance žen s rakovinou prsu, je pro nás zcela zdarma, platíme si jen cestu. Začíná ve středu večeří, poté následuje milé přivítání panem Michalem Navrátilem – vedoucím rekondičních pobytů OS ČČK HK, a informace o možnostech rekondic v hotelu MAS. Důležité pro nás účastnice je následné povídání s Evou Knappovou, ředitelkou Aliance žen s rakovinou prsu, a jejími spolupracovnicemi o plánech činnosti Aliance v roce 2013, o Expedici Bellis i letošním projektu Dokážeš to taky! Dopoledne ve čtvrtek jedeme na půldenní výlet do Tábora a Sezimova Ústí, navštěvujeme Klokotské poutní místo, krásný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ze začátku 18. století, pokračujeme do Tábora, kde navštěvujeme Táborské divadlo Oskara Nedbala s překvapením (jsou tam vlastně dvě divadla - jedno z nich ve stylu Národního divadla má nad oponou nápis „Tábor sobě" - se společným propojeným jevištěm). Prohlídka města Tábora s výkladem končí rozchodem a návštěvou cukrárny. Po celý pobyt máme rozplánované procedury a masáže jako ochutnávku lázeňského pobytu a součást infocesty.
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
13
Na páteční odpoledne máme v plánu výlet do Temelína (informační centrum Jaderné Elektrárny Temelín s výkladem a 3D projekci), dále pak prohlídku Protivínské Krokodýlí ZOO s výkladem (mají cca 100 kusů krokodýlů a z 23 druhů krokodýlů, které jsou na světě, mají 22 druhů). Výlet končí prohlídkou města Písku, kde se nachází nejstarší most nejen v ČR, ale i ve střední Evropě, který byl předlohou pro Karlův most v Praze, a další pamětihodnosti. V Písku pak je opět rozchod a oblíbená cukrárna na nábřeží. Po cestě projíždíme místy, kde obdivujeme tzv. Selské Baroko specifické pouze pro jižní Čechy a Podolský most, který byl v době jeho vzniku označen jako nejkrásnější most Evropy. Součástí programu byl také páteční taneční večer, který se velmi vydařil, všichni jsme se spřátelili a dobře bavili. Bylo to velmi příjemné setkání s členkami dalších klubů a sdružení onkologických pacientek, např. z Brna, Liberce, Českých Budějovic, Benešova, Prahy a dalších míst. Děkujeme Alianci za takováto setkání a všechny informace, které jsme tam načerpaly pro svoji další práci. za ALEN se zúčastnila Marcela a Daniela
Děkovný koncert 2013 Koncert Ligy proti rakovině - odměna všem spolupracovníkům a dobrovolníkům, kteří pomáhali zajistit úspěšnou sbírku Český den proti rakovině 2013 - se konal opět v Aule ČVUT v Betlémské kapli v Praze. Hlavním představitelem večera se stal klavír – od sóla, dua, tria, kvarteta, kvinteta se postupně přidávaly další nástroje: lidský hlas, klarinet, smyčce, dechy. Vystoupili mj. klavírní virtuóz Ivan Klánský, operní pěvkyně Eva Müllerová, klarinetistka Ludmila Peterková. Zazněly skladby G. F. Händela, W. A. Mozarta, L. van Beethovena, A. Dvořáka a dalších. Byl to krásný zážitek, který umocnilo ještě prostředí Betlémské kaple a sváteční naladění všech přítomných. Za sdružení Alen se koncertu zúčastnilo minimálně 20 Alenek, které ještě dlouho po doznění posledního akordu si u dobrého vína a drobného pohoštění povídaly a vzpomínaly se spoustou známých, kteří se tento večer sešli. VěraF
Expedice Bellis Pro mladé pacientky s rakovinou prsu a jejich děti zorganizovala Aliance žen s rakovinou prsu v červnu 4denní rekondiční pobyt. Konal se v krásném prostředí Klatovska - v Bezděkově v hotelu Rual. Místo bylo skutečně dobře vybrané jak pro maminky, tak jejich děti. Navíc bylo skvělé počasí. Vedoucí tohoto pobytu Dr. Ester Andriantsarazo měla pro mladé pacientky připravený program s odbornými přednáškami. Z přednášek vybírám: MUDr. Tomáš Lebenhert - autor knihy „Svlékl jsem bílý plášť“ - přednášel na téma Carcinom prsu, PhDr. Zuzana Peterová, zkušená psycholožka a zároveň pacientka měla téma ,,Nebojím se rakoviny“. Dále bylo v programu jógové cvičení, ukázky produktů společnosti Cannaderm a praktické rady vizážistky a kosmetičky. Maminky se mohly věnovat plně celému programu neb o jejich děti jsem se starala já s Jindrou. Dětem jsme připravily bohatý program, plný her na rozsáhlé louce a v okolí Bezděkova. O zdravou výživu se staraly dvě mladé příjemné kuchařky, které vařily vegetariánskou a makrobiotickou stravu. Byla výborná. Jen pro děti byla velmi nezvyklá, tak si ji zpestřovaly svými obvyklými doplňky, jako jsou rohlíky a další pro ně dobroty. Maminky se vzájemně poznávaly, vyměňovaly si své zkušenosti s touto zákeřnou chorobou. Ester jim a dětem naplánovala i pěkný výlet do Klatov. Závěrečný večer byl při kytaře a zpěvu. Pro maminky, ale i děti, to byl velmi přínosný pobyt. Marcela Baltaretuová
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
14
Malované na hedvábí V červenci se konala v prostorách Galerie pro onkologické pacienty Dejvicích další krásná výstava, kterou uspořádala šikovná Irena Kraftová z Gaudia proti rakovině. Vernisáž výstavy „Hedvábné obrazy" Marie Zrůcké doplněné verši ze života proběhla v jednom slunečném podvečeru na začátku prázdnin. Sluníčko svítilo do krásných prostor galerie a my všichni obdivovali motivy květin a přírody malované na hedvábí. Paní Marie Zrůcká je členkou Mammahelpu a malování jí pomáhá překonat těžké životní období s rakovinou. Obrazy - původně to byly hedvábné šály, ale bylo by škoda je nosit, téma malby by nebylo vidět, jen snad ty nádherné barvy, kterými obrazy hýří. Proto je paní Marie zarámovala a pověsila. Škoda, že to nevidíte, černobílé to není ono. Daniela
Následující příspěvek mi Jitka Blažková zaslala do vydání červnového zpravodaje. Jakýsi potměšilý skřítek mi však text uschoval! Omlouvám se Jitce a Centru Amélie, že jej zveřejňuji tak opožděně. VěraF V tzv. „květinový den“ 15. května pořádala Amelie setkání s jinou kulturou KARLIN - MEXICO. Průvodcem byla Zuzana Balatá, která nám zprostředkovala své osobní prožitky z cest po Mexiku. Komentář k projekci obrázků z úžasných míst této neuvěřitelné země byl obsáhlý a přiblížil nám život různých skupin zdejšího obyvatelstva. Poukázala na velký rozdíl mezi chudobou bydlící ve slamech a značným bohatstvím dnes už dost překvapující části Mexičanů. Hovořila o bezpečnosti v hlavním městě, kde se nemusela bát chodit sama. Horší je to v oblasti slamů, které se nedoporučují navštívit ani v doprovodu policie. Do diskuse v průběhu promítání i později výrazně zasáhly dvě dámy, které zde mají příbuzné, které často navštěvují. Jednou z těchto dam byla M. Ředinová, ředitelka FIT ILCO, která má v Mexiku provdanou dceru. Všechny tři dámy se shodly na tom, že tamější obyvatelé jsou vstřícnější s ochotou pomoci, než s čím se potkáváme u nás doma. Toto mne dost zaujalo, poněvadž jsem měla trochu jinou představu o Mexičanech. Vůbec jsem se dozvěděla hodně pro mne nového o zdejším životě. Průběh celé diskuse probíhal ve výborné atmosféře za tiché produkce mexických rytmů. Měli jsme možnost ochutnat tradiční ohnivé dobrůtky a prohlédnout si trofeje z této vzdálené země. Prostě bylo to příjemně strávené odpoledne. Jitka Bl
AVON pochod 2013 Vzhledem k nepřízni počasí byl AVON pochod 2013 odložen z tradičního června na nový termín - na neděli 8. září3. Start byl jako již několik posledních let ve 12.00 h ze Staroměstského náměstí. Za Alianci žen s rakovinou prsu nás vedla ředitelka Aliance Eva Knapp. Sešly jsme se v hojném počtu na náměstí Republiky a vyrazily odtud společně na start. Aliance měla viditelný transparent, u kterého se účastnice pochodu ze všech klubů střídaly. Některé již bolely ruce, ale další si jeho nesení nenechaly vzít, mělo to i svou výhodu, za ním tolik nepálilo sluníčko. Den pochodu byl tentokrát velmi teplý a slunečný. Trasa pochodu vedla po Příkopech, Národní třídě a od Národního divadla po nábřeží až do Podolí, kde pochod končil v původně plánovaných Žlutých lázních. Kolem řeky Vltavy se v poledne Prahou valila další řeka, a sice růžová řeka z růžových triček, růžových balónků a nadšených účastníků. V cíli bylo podle organizátorů až 18 tisíc návštěvníků. Aliance tady měla nejen stá-
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
15
nek s informacemi o prevenci rakoviny prsu a o samovyšetřování, ale také pro účastnice pochodu příjemný azyl a „domácí" zázemí včetně nutného pití. Areál Žlutých lázní praskal ve švech a program na podiu trval až do večerních hodin. Vyvrcholením programu, který zajímal nás pacientky a organizátorky, bylo předání šeku - Aliance žen s rakovinou prsu, Mammahelp a Centrum prsu Vaška Polaka dostalo celkem šek na 6,000.000,- Kč. Za ALEN se pochodu zúčastnila Daniela, Hana L, Marcela a Blanka V, které přišly po náročné cestě pomáhat i do stánku Aliance, kde už od dvanácti hodin pilně pracovala Jindra se svými vnučkami, Vieročka a Jitka. Během programu jsme návštěvníkům pochodu rozdávaly perníková srdíčka. Byl to dárek, který jistě každého potěšil, zvlášť děti, a který také několikrát pomáhal. Vyrobily jej postižené děti, balily ho členky pacientských organizací - a to nejen pražských (Alenky a Žapky), přijely i např. z Benešova nebo z Liberce. Děkuji všem, které pomáhaly při přípravě Pochodu, při balení perníčků (Martička, Jana, Věra U, Naďa, Hana K, Ivana I, Zdenička B, Milena S, Blanka Š, Marie P, Jindra a Marcela) a při edukaci ve stánku. Velké díky za ochotnou pomoc a účast při celé akci. Daniela Milé kolegyně a kamarádky, posílám vám všem moje velké poděkování za přípravu i za účast na AVON pochodu. Myslím, že jsme se letos velmi „pochlapily“ a že jsme byly daleko viditelnější než kdy jindy. Mám z toho velikou radost. Prosím všechny, kdo můžete sdělit moje poděkování dalším, na které nemám adresu – ať už na mladé Bellisky či dcerky či konkrétní členky, které ještě neznáme – pošlete tuto zprávu dál, ať letí jako ty růžové balonky na pochodu! Myslím, že naše perníčky byly opravdu hezkým potěšením a už teď přemýšlejte, co příští rok!!!! Spoustu opravdu moc pěkných fotek najdete na webové adrese www.aliancezensrakovinouprsu.rajce.idnes.cz, tak se podívejte, jak jsme úžasné!!! Ještě jednou díky a těším se na vaše nápady….. Vaše Eva Knapp K poděkování se připojuje také Andrea Mičke: Bez vás bych to nikdy nezvládla!!! Vřelé díky. Andrea
Seminář Aliance k samovyšetření a přednáškám na škole - „Nejde jen o prsa“ Dne 12. 9. jsem se s Jindřiškou zúčastnila semináře Aliance žen s rakovinou prsu, který byl věnován přípravě projektu prevence rakoviny prsu. V průběhu školního roku budou na středních školách probíhat přednášky týkající se správného samovyšetřování prsů a do tohoto edukačního projektu se přihlásil i ALEN. Seminář byl velice příjemný a skvěle připraven. Od ředitelky Aliance žen s rakovinou prsu pí. Evy Knapp a pí. Jarmily Novotné, předsedkyně správní rady Aliance a koordinátorky tohoto projektu, jsme dostaly snad všechny informace, jak by měly přednášky na školách vypadat a jak bude probíhat vyhodnocování akce. Kromě písemných materiálů (letáčky, dotazník, presenční listina) jsme obdržely i video s krátkým filmem, kde MUDr. Miroslava Skovajsová velice názorně a podrobně ukazuje, jak by mělo správné samovyšetřování prsu probíhat. K tomu, abychom se do akce „Nejde jen o prsa“ mohly s Jindřiškou pustit, chybí snad jen nový prsní fantom, který ředitelka Aliance pí. Eva Knapp kvůli mnohem lepší kvalitě používaného materiálu objednala až v USA, a inovované letáčky zdravotní pojišťovny. ING Zdravotní pojišťovna, kterou na semináři reprezentovala Irena Benešová, je první pojišťovnou, která u nás pojišťuje ženy proti rakovině prsu a pohlavních orgánů. Věnuje se charitě, edukaci i prevenci těchto onemocnění. Všech 13 organizací, které se do tohoto projektu přihlásily, dostanou od této pojišťovny finanční dotaci. Zatím máme v plánu uskutečnit přednášky v 5 středních školách na Praze 6. Pokud víte o některé střední škole, která by se do tohoto projektu chtěla též zapojit a být oslovena, dejte vědět. Včasná prevence zachraňuje životy. Lída Ham
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
16
Psychosociální minimum pro onkologicky nemocné a jejich blízké Brožuru, která provází nemocného i jeho blízké životem s rakovinou a pomáhá jim pochopit a řešit nejrůznější situace, zpracoval tým Centra Amelie v Praze. První náklad v počtu 2200 ks vyšel na konci roku 2012. Projekt byl realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky, Úřadu vlády České republiky a Vládního výboru pro zdravotně postižené občany a Ligy proti rakovině Praha. Vytištěné brožurky najdete na některých onkologických pracovištích a v Centrech Amelie. Na stránkách Amelie (www.amelie-os.cz) si můžete brožuru prohlédnout podle jednotlivých kapitol nebo stáhnout jako PDF soubor.
Informace Návrat do zaměstnání po onkologické nemoci Cílem dvouletého projektu je poskytnout lidem po onkologické nemoci komplexní podporu při výběru, získání a udržení pracovního místa. Amelie, o.s., jej zahájila v dubnu 2013. Mzdové příspěvky budou důležitou motivací pro zaměstnavatele úspěšných absolventů projektu. Projekt je určen lidem v produktivním věku, kteří prošli onkologickou nemocí, zároveň žijí ve Středočeském kraji a pobírají invalidní důchod. „Onkologické onemocnění se stává bohužel stále častějším, ale také lépe léčitelným. Zapomíná se však na to, že člověk po skončení léčby často musí začít znovu i v pracovním životě. Zda a jaké má zázemí je velice důležité i v budoucí prognóze nemoci. Počet lidí, kteří po ukončení léčby potřebují najít práci, se zvyšuje a zvyšovat bude. Zaměstnavatelé by se neměli obávat člověka po skončené léčbě zaměstnat, ale řada předsudků komplikuje situaci nemocným a jejich rodinám. Vítáme tento projekt, podporujeme jej a rádi bychom nabídli jeho absolventům vhodné pracovní místo i v naší nemocnici.“ říká MUDr. Petra Garnolová, primářka onkologie v Institutu onkologie a rehabilitace Na Pleši. V rámci projektu proběhnou 4 vzdělávací bloky, každý v délce 5 měsíců, s účastí 2-3krát týdně. První vzdělávací blok začíná v srpnu tohoto roku a zúčastní se ho maximálně 15 klientů. Na začátku každého vzdělávacího bloku stojí zmapování silných stránek a individuálních potřeb jednotlivých účastníků. V další fázi účastníci absolvují odborně vedené kurzy, ve kterých získají důležité informace, které jim pomohou orientovat se nejen na trhu práce. V této části projektu dostanou účastníci projektu příspěvek na dopravu a stravu. Účastníkům projektu bude umožněno získat co nejvíce praktických zkušeností, i proto jsou součástí každého vzdělávacího bloku tzv. výběrová řízení na zkoušku v nejrůznějších firmách, kde si účastníci vyzkouší telefonický kontakt se zaměstnavatelem, odeslání životopisu, motivačního dopisu a pracovní pohovor. To vše v bezpečném prostřední spolupracujících firem. Praktickou zkušeností bude výběr, plánování a realizace skupinových projektů, například uspořádání jednorázového programu pro Centrum Amelie. Další část vzdělávacího bloku je zaměřena na získání pracovního místa, čemuž předchází placená pracovní praxe u dojednaných zaměstnavatelů z oblasti komerční, manuální a sociální. Praxe probíhá po dobu dvou týdnu, po 4 hodinách denně. Na pracovní praxi navazuje aktivní podpora při hledání a zprostředkování vhodného zaměstnání. Účinným prostředkem při oslovování vhodných zaměstnavatelů budou mzdové příspěvky. Důraz je kladen i na podporu úspěšných absolventů projektu formou komplexního poradenství ještě dva měsíce po získání pracovního místa. „Z vlastní zkušenosti vím, jak je po nemoci důležité mít práci a tím pádem vědomí, že mě někdo potřebuje. Jsem moc ráda, že v rámci projektu vytvoříme nová pracovní místa v Amelii a pro dalších 15 osob zprostředkujeme pracovní místa na plné i částečné úvazky na volném pracovním trhu.“ Říká Pavla Tichá, ředitelka Amelie, o.s. Úspěšní absolventi na závěr účasti v projektu obdrží certifikát o absolvování projektu, potvrzení o absolvování pracovní praxe a závěrečnou zprávu, která jim usnadní orientaci v pracovních předpokladech, silných a slabých stránkách. Pro více informací kontaktujte Terezu Žílovou, e-mail:
[email protected], tel.: 608 458 302
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
17
Tato informace se může hodit rodinám vašich dcer nebo synů ČSSZ informuje: Kdo a kdy může čerpat ošetřovné? Zákon o nemocenském pojištění pamatuje na situace, kdy se rodiče musejí o svého potomka z vážných důvodů postarat. Se začátkem nového školního roku proto Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připomíná, co je ošetřovné a kdo na něj má nárok. ČSSZ za 1. pololetí tohoto roku evidovala 216 836 případů ošetřovného a vyplatila 504 579 891 Kč. Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění. Poskytuje se zaměstnanci vždy, pokud jeho dítě mladší 10 let onemocní nebo se mu stane úraz. V případě nemoci či úrazu staršího dítěte náleží ošetřovné, pokud o potřebě jeho ošetřování rozhodne ošetřující lékař. Ošetřovné lze čerpat i v době, kdy zaměstnanec musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno pro nepředvídanou událost (např. z důvodu havárie, epidemie, přírodní katastrofy), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Kdo má na ošetřovné nárok a jak dlouho? Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože se musí krátkodobě postarat o dítě. Ošetřovné se poskytuje i v situaci, kdy je potřeba ošetřovat nemocného člena domácnosti, jehož zdravotní stav podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře vyžaduje z důvodu nemoci či úrazu krátkodobou péči jiné osoby. Společnou domácnost tvoří osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Ošetřovné náleží maximálně 9 kalendářních dnů (vyplácí se i za soboty, neděle, svátky). Rodiče se v průběhu 9 dnů mohou v ošetřování jednou vystřídat. Osamělý zaměstnanec (např. rozvedený, ovdovělý), který má v trvalé péči dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, může čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dnů. Ošetřovné se vyplácí do 1 měsíce od data, kdy zaměstnavatel odevzdal potřebné doklady příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Jaké doklady k žádosti o ošetřovné předložit? „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“ vystaví ošetřující lékař, zaměstnanec jej doplní a předá zaměstnavateli. Aby mohla být dávka vyplacena, zaměstnanec odevzdá svému zaměstnavateli potvrzení o ukončení nebo trvání potřeby ošetřování, které vystavuje ošetřující lékař. Pokud se rodiče v péči vystřídali, uplatňuje rodič, který ošetřoval jako druhý v pořadí, nárok na ošetřovné na tiskopisu „Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči).“ Dojde-li k uzavření školského nebo dětského zařízení, žádá zaměstnanec o ošetřovné tiskopisem „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovné zařízení (školy)“ vydaným školou nebo školkou, kterou dítě navštěvuje, a s doplněnými údaji jej předá svému zaměstnavateli. Komu ošetřovné nenáleží? Nárok na ošetřovné nemají osoby samostatně výdělečně činné, dále zaměstnanci, pokud je jejich zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu, zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce či zaměstnanci pracující z domova. Nárok na ošetřovné nemá ani rodič, který ošetřuje nemocné dítě, pokud jiná osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo rodičovského příspěvku. Výjimkou je situace, kdy tato osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocní. Kde získat další informace? Dotazy k ošetřovnému zodpoví a s řešením konkrétní situace poradí call centrum nemocenského pojištění na telefonním čísle 840 406 040. Informativní výši ošetřovného spočítá kalkulačka MPSV. Zdroj: ČSSZ
Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe John Lennon /člen Beatles (1940-1980)
Podle tradiční čínské medicíny nás nadměrný přísun vitamínů před chřipkou neubrání. Přesto svému tělu můžeme na podzim a v zimě zásadně pomoci. Vodítkem je i následující desatero: 1. Zaměřte se na povrch těla - nejen na teplé oblečení, ale i péči zevnitř Tělo je na podzim a v zimě náchylnější k onemocnění, protože jindy expanzivní energie se ukládá ke spánku a regeneruje se. Z toho důvodu je třeba dostat energii na povrch a cíleně si vytvářet „energetické brnění.“ 2. Vařte zázvor a vězte, že ty opravdové léčivé účinky se nevypaří Číňané vypozorovali, že vařený zázvor má lepší zdravotní účinky, než ten syrový, navzdory tomu, že tento proces ničí některé vitamíny. Ideální je zázvorová voda ze sedmi plátků. Bez medu a citrónu! 3. Když jste nemocní, na citrón zapomeňte Kyselost citrónu energii, kterou chceme dostat na povrch, naopak vtahuje dovnitř. Proto po odeznění hlavních příznaků nemoci třeba kašleme. Myslíme si, že na nás vlezlo zase něco jiného, co bychom měli léčit jinak. Podle Číňanů je to ovšem stále tatáž nemoc a my jsme ji nezvládli.
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
18
4. Dopřávejte si teplé snídaně Více než na nadměrný vitamínový doping bychom se v zimě měli zaměřit na vytváření vnitřního tepla. Základem jsou teplé snídaně ve formě vývarů a kaší, během dne pak lehce kořeněná jídla. 5. Nezapomínejte na skořici Že skořice zahřívá, to je známá věc. Opravdové imuno-stimulační účinky nemá ovšem kůra, která se běžně prodává, ale pouze větvičky. Ty seženete ve formě léčiva například v internetovém obchodě www.tcmbohemia.cz 6. Čerstvé ovoce a zeleninu jezte v zimě jen výjimečně Opravdu to s těmi vitamíny není tak horké, jak se říká. Čerstvé ovoce a zelenina ochlazují organizmus a to je přesně to, co v zimě nepotřebujeme. Způsobují totiž, že se naše cévy dostatečně neprokrvují a takto nedávají průchod imunitě, když potřebuje vyrazit do boje. 7. Nepotlačujte pocení Když se tělo potí, znamená to, že se uzdravuje – vytlačuje energii zanesenou škodlivinami (bakteriemi či viry) na povrch kůže a odtud z organizmu ven. Pokud tento proces potlačíme, aby nám nepřekážel v aktivním životě, koledujeme si o nepříjemné následky v podobě vleklých bronchitid nebo rým. 8. Chraňte si celé tělo, nezapomínejte na ruce Zatímco v létě do nás podle Číňanů vnikají bakterie a viry přes nos a ústa, v zimě je to kůže. Stačí tedy málo ponožek nebo vycházka v mrazu bez rukavic a máme nevítanou návštěvu. 9. Zchlaďte svou mysl Čínská medicína upozorňuje, že v chřipkovém období bychom si měli dát pozor na emoční vypětí. To totiž přehřívá náš systém, a když do takového terénu vtrhne chlad, exploduje nemoc i při sebemenším impulzu mnohem silněji. 10. Dovolte si více odpočinku Na podzim se celá příroda připravuje ke spánku a i my bychom měli v aktivitách polevit. Těžko tohle vysvětlíte svému zaměstnavateli, ale pokud to vaše situace aspoň trochu dovolí, odsuňte náročné povinnosti na jaro. Autor: MUDr. J. Lucký - www.tcmclinic.cz
Plavání – část 3 – PaedDr. Irena Čechovská Pokud neplaveme prsa správně pro zdraví, je těžké odstraňovat zafixované chyby. Cesta nápravy je dlouhá a ne moc příjemná. Jako řešení můžeme nabídnout plavání v poloze na zádech - znak a jeho různé obměny. Začneme velmi pomalým nalehnutím zády na hladinu, hlava je v prodloužení těla (uši ve vodě), paže podél těla, boky blízko hladiny, nohy jsou napnuté, ale ne křečovitě, chodidla uvolněně propnutá. Pažemi můžeme nejprve v malém rozsahu, později ve větším, vířit vodu kolem boků, abychom je udržely vysoko u hladiny, a přidáme pohyb dolních končetin. Můžeme plavat prsařské nohy, pokud nám to přijde zpočátku jednodušší. Vždy po dokončení jednoho prsařského kopu krátký okamžik splýváme. Vodorovnou polohu nám pomáhají udržet pohyby paží podél boků. Pro prsařské nohy v poloze na zádech platí stejné zásady jako pro pohyb v poloze na prsou. Kolena jsou blíže k sobě než kotníky. Pohyb směřuje pod sebe, ne do stran. Pocitově jako bychom chtěly paty dostat k bokům. Pokud neplaveme symetricky, raději prsařské nohy nevyplaváváme ani na zádech. Chyby musíme odstranit. Pokud plaveme s koleny do stran, není to účinný způsob, ale plavat tak můžeme. Důležité je cítit vodu a nastavovat proudu vody, který nás obtéká, chodidla obě stejně, co nejvíce ohnutá do „fajfky“. Zvládneme-li se pohybovat v poloze na zádech pomocí prsařských nohou s pažemi podél boků, můžeme pokročit dál a zkusit plavat s pažemi složenými v týl (pod hlavou) a později ještě vzpažit, ruce jsou vedle sebe nebo položený hřbet jedné ruky do dlaně druhé. Takto plavané nohy jsou ale poměrně obtížné. Jednodušší je přidat pohyb paží s přenosem vzduchem. Znakové paže v závodním provedení jsou poměrně složitým pohybem. Pro naše plavání pro zdraví si vyzkoušíme nejprve znak soupaž s prsařskýma nohama. Říká se mu záchranářský znak a je základem pro nácvik například tažení tonoucího. Obě paže, které jsou napnuté podél těla v připažení, začnou pohyb předpažením do vzpažení, opíší vzduchem půlkruh. Jsou v loktech napnuté, ale svalstvo paží v napětí není, uvolněná je ruka, která tzv. vlaje. Paže ve vzpažení se zanořují napnuté do vody malíkovou hranou, vzdálené od sebe jen na šířku ramen. Paže se ve vodě mírně pokrčují v loktech, ruce vyhledávají a zachytávají vodu a zabírají vedle těla. Odtlačují vodu vzad tak, aby tělo se pohybovalo vpřed. Pohyb paží končí, když jsou obě opět napnuté podél těla, dlaň směřuje dolů, ke dnu. Paže a nohy se mohou koordinovat různě, každému je příjemná jiná souhra. Možnosti, které máme: paže a nohy zabírají ve stejném čase (začínáme ve znakové poloze, nohy splývají, paže se přenášejí vzduchem, v konci pohybu paží se skrčují nohy, ruce se zanořují, paže začínají ve vodě zabírat a nohy se pohybují vzad, opakuje se …nohy splývají, paže se začínají přenášet…)
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
19
paže a nohy zabírají po sobě, základní poloha paží je připažit (paže jsou v klidu podél boků, nohy provádějí prsařský kop – tj. skrčení a natažení, nohy splývají, paže provádějí přenos a záběr, opakuje se…) paže a nohy zabírají po sobě, základní poloha paží je vzpažit (nohy provádějí prsařský kop, dokončí a splývají, paže ze vzpažení provádějí ve vodě záběr, následně přenos a jsou v klidové poloze ve vzpažení, opakuje se…).
Záchranářský znak je jen jedna z možností, jak plavat v poloze na zádech, postupně probereme další. Plavat v poloze na zádech nemusí být pro každého hned zpočátku jednoduché. Pohybujeme se pozpátku, je ztížena orientace v prostoru, bojíme se, že budeme kličkovat, narazíme při doplavávání na stěnu bazénu. Uši jsou zality chladnou vodou, která může dráždit a ještě dále zhoršit orientaci. Udržet vodorovnou polohu (boky vysoko) se může zdát být obtížné. Při hledání rovnováhy se může nečekaně přelít voda přes obličej, zatéci do nosu, což je velmi nepříjemné. Do očí, úst a nosu se také může dostat voda, která zteče z přenášené paže. Pokud však překonáme obtíže, odměna je veliká. Pohyby v poloze na zádech provádíme ve velkém rozsahu, aktivuje všechny důležité klouby na končetinách a páteř. Protahujeme zpravidla zkrácené prsní svaly a stahujeme mezilopatkové, zpravidla ochabující. Podporujeme tím optimální držení těla, krásně se protahujeme. Je to tak příjemné! Kdo nevěří, ať se přijde podívat na paní Soňu, Naďu, Lidku, Hanku a další.
Jak jsme chodili za kulturou ? Červen Divadlo S + H – „Petra Janů v Apartmá R.K.“ Září: Opera Prodaná nevěsta v přírodním divadle v Šárce (ke 100. výročí založení) – v produkci Originálního hudebního divadla Praha vystoupili umělci Národního divadla Říjen: Koncert v modlitebně Českobratrské církve evangelické
Knihovna: knihovna je umístěna v Malé zasedací místnosti UK – Ústav jazykové a odborné přípravy Vratislavova 10, Praha 2 – Vyšehrad. Knihovnice Bedřiška má seznam knih u sebe na každé schůzce. Knížky bude půjčovat v době konání výboru – v 16 hodin nebo po domluvě přinese na schůzku. Telefon 728 566 070. Do knihovny přibylo: Paní Slávka Kopecká nám věnovala knížky, které vydalo její nakladatelství Sláfka - částečně pro naši knihovnu a částečně na využití pro dárky nebo tombolu: Václav Táborský „Život v prodlouženém čase“ „Jiřina Bohdalová v kuchyni hvězd“ Helenka Chramostová darovala do knihovny knížku Kateřiny Tučkové "Žítkovské bohyně".
Kulinářské okénko
Vepřové na pivu a medu 150 ml tmavého piva, 50 ml medu, 10 dkg krystalového cukru, 1 kg vepřové pečínky v celku, sůl, pepř Pivo, med a cukr dejte do hrnce a při mírném varu svařte na sirup. Maso ze všech stran osolte a opepřete, dejte do pekáče a v předehřáté troubě na 200°C pečte dvacet minut. Pak teplotu snižte na 160°C, pečínku potřete sirupovou glazurou a pečte dalších 40 až 45 minut. Během pečení pilně potírejte výpekem. Ostružinový drobenkový koláč 35 dkg vyzrálých ostružin, 30 dkg hladké mouky, 100 dkg pískového cukru + vanilkový cukr, špetka soli, 14 dkg chladného másla, 5 dkg nasekaných oloupaných mandlí V míse promícháme mouku, 8 dkg cukru a sůl. Přidáme na kousky nakrájené máslo a prsty zpracujeme na drobenku. Z těsta oddělíme ¾, přendáme do kulaté formy vyložené pečicím papírem a dobře upěchujeme, poklademe ostružinami, posypeme zbylým cukrem, mandlemi a zbylou drobenkou. Pečeme v předem vyhřáté troubě na 190 °C asi 30-35 minut
Zpravodaj ALEN – ŘÍJEN 2013
20
Nevyčítej životu, co ti nedal, ale uč se oceňovat, co ti dal
L. N. Tolstoj
Daniela a Věra V Praze dne 8. října 2013 Příští zpravodaj vyjde 11. prosince 2013
Potřebujete informace?
Chcete něco sdělit všem?
Volejte na tato telefonní čísla!
Daniela Kelišová, předsedkyně: 224 916 216, 732 273 834; e-mail:
[email protected] Věra Uhrová, místopředsedkyně: hlaste změny adresy a telefonních čísel, vyžádejte si přihlášku a průkazku ALEN: 608 269 995 Ivana Antošíková: hospodářka 737 982 324, e-mail:
[email protected] Věra Formánková: příspěvky do zpravodaje: 257 920 526, 606 911 340; e-mail:
[email protected] Blanka Šímová: pokladna 732 642 735 Marta Kubešová: pro objednání termínu na cvičení v bazénu Na Homolce: 233 322 144, 608 139 453 Hana Kudelová, členka výboru: 251 642 224, e-mail:
[email protected] Bedřiška Šamšová, jednatelka a knihovnice: 728 566 070, e-mail:
[email protected] Slávka Štefková, předsedkyně revizní komise: 721 685 839 Lída Hamanová: poradkyně pro zdravou výživu: 602 616 481, e-mail:
[email protected] Jindra Mařincová, rekondice Františkovy Lázně: 220 560 966, fax 234 073 488, 732 757 827
Sdružení ALEN děkuje všem sponzorům a příznivcům za pomoc a podporu Subterra a.s.
Magistrát hl. města Prahy
Areko s.r.o.
Úřad městské části P2
Úřad městské části P4
PRE a.s. Praha
Neziskovky.cz + AVPO
Aliance žen s rakovinou prsu
Liga proti rakovině Praha
Koalice pro zdraví
Česká obec sokolská
Ústav sociálních služeb P4
MUDr. David Horák
Herlitz s.r.o.
AMOENA s.r.o.
Eliška, zdravotnické prodejny
Česká spořitelna a.s.
Obec Horoměřice
Domov Sue Ryder
Beiersdorf, spol. s r.o. NIVEA
Teekanee, s.r.o.
Svaz tělesně postižených Praha-Karlín
Olga Arvaiová
Anna Horalová
Irena Zíková
PaedDr. Irena Čechovská
Tereza Kinštová
Denisa Uhrová
Hana Hladovcová
Milena Kozumplíková
Rudolf Valenta
MUDr. Marie Voženílková
Arch. Jiří Tesařík
Věra Vávrová
Marie Němcová
Eva Boháčková
Ing. Josef Podr
Libuše Čížková
Marcela Bartáková
Hana Bayerová
Zdena Hronovská
Josef Šulc
Jan a Eva Vávrovi