INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ Pomáháme ženám s rakovinou prsu Jsme nejlepšími odborníky na život po nemoci! Č e r v e n 2015

Zpravodaj ALEN – Č E R V E N 2 0 1 5

1

ALEN SDRUŽENÍ ŽEN PRAHA

Motto: Každý život má svůj Mys dobré naděje

IČO: 47 61 01 91 sídlo: Vratislavova 156/22, 128 00 PRAHA 2 – Vyšehrad web: www.alen.tym.cz. bankovní spojení: ČS Praha 1, účet č. 19 40 57 43 59 / 0800 Evidenční číslo MK ČR: E 13608

INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

Pomáháme ženám s rakovinou prsu Jsme nejlepšími odborníky na život po nemoci!

Č e r v e n 2015 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------POPRVÉ BEZ VĚRKY Co otiskly Zbraslavské noviny 4/2015

CENA KŘESADLO 2014 PRO VĚRU FORMÁNKOVOU! Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci V jubilejním 15. ročníku prestižní ceny Křesadlo, kterou uděluje Národní dobrovolnické centrum Hestia za dobrovolnickou práci, získala toto ocenění Zbraslavačka paní Věra Formánková. Paní Formánkovou nominoval na cenu Křesadlo ALEN, organizace, která se zaměřuje na podporu žen s rakovinou prsu. Paní Formánková pro ALEN dobrovolně pracuje již 14 let, připravuje a vydává Informační zpravodaj, kde informuje veřejnost o prevenci rakoviny, o léčbě, možnostech souvisí. Organizuje také rekondiční pobyty a osvětové akce a v neposlední řadě se aktivně podílí na prodeji kytiček při Českém dni proti rakovině, kterými na tuto zhoubnou chorobu upozorňuje Liga proti rakovině. Cena Křesadlo je symbolickým poděkováním těm, kteří věnují zdarma svůj volný čas obecně prospěšným činnostem a pomáhají postiženým lidem. Dobrovolníky nominují organizace i sami občané. O tom, komu bude cena Křesadlo udělena, rozhoduje komise složená ze zástupců neziskových organizací, novinářů, zástupců státní správy a samosprávy a komerčních firem. Ceny Křesadlo pro rok 2014 byly slavnostně předány 14. dubna 2015 v rezidenci primátora hl. m. Prahy za účasti zástupkyně primátorky a patrona ceny Křesadlo pana Tomáše Töpfera. Jiří Valach, člen komise ceny Křesadlo 2014

Věro, chybíš nám…


2

Když se práce spojí s odhodláním Ocenění pro jedince, kteří symbolicky pomáhají vykřesat jiskry lidství – to je Křesadlo. Národní dobrovolnické centrum HESTIA 14. dubna 2015 opět upozornilo na důležitost dobrovolnické práce. Během slavnostního odpoledne rozdalo deset sošek křesadla těm, kteří se nezdráhají převzít zodpovědnost za druhé a mají odvahu čelit i nechápavým reakcím druhých. Noví držitelé ceny se angažují v nejrůznějších oblastech, od asistence dětem či dospělým s handicapem, přes organizaci záslužných akcí až po iniciativy plynoucí z vlastní životní zkušenosti – příkladem jsou ženy po onkologické nemoci ze sdružení ALEN. Pořadatelská organizace již od svého vzniku věří, že dobrovolnictví je nástroj k vytvoření zdravé občanské společnosti a kultivaci vztahů mezi lidmi. Křesadlo, jako symbolické poděkování, uděluje již od roku 2001. „Cena Křesadlo zviditelňuje lidi, kteří jsou dobrovolníky zejména proto, že je naplňuje dobrý pocit, že někomu mohou pomáhat, že mohou zlepšit prostředí ekologické i sociální. Jsou to často aktivní a skromní lidé, kteří možná ani netuší, že naplňují frommovské BÝT oproti MÍT,“ říká PhDr. Olga Sozanská, spoluzakladatelka HESTIA. Zdroj: HESTIA

Pravidelné akce v roce 2015 Schůzky 2015: Členské schůzky: setkání s přednáškami a informacemi při kafíčku a dobrotách, které si připravíte a dáte nám ochutnat – jednou měsíčně, vždy druhé úterý v měsíci v Ústavu sociálních služeb Praha 4 – Podolí, Podolská 31 – v 16.00 h: 9. června 8. září 13. října 10. listopadu prosinec

Cestovatelské okénko: PhDr. Jiří Sommer „Mexiko“ téma přednášky „Osteoporóza“ praktické ukázky Poskytování první pomoci při záchraně života přednáška zatím nepotvrzena Mikulášská

Výbor rady sdružení: Schůze výboru ALEN se konají v Malé zasedací místnosti UK – Ústav jazykové a odborné přípravy Vratislavova 10, Praha 2 – Vyšehrad – v přízemí proti vrátnici – vždy první úterý v měsíci od 16–18 h: 30. června, 1. září, 6. října, 3. listopadu, 1. prosince – členky jsou vítány!

Cvičení a plavání Cvičení v bazénku v Nemocnici na Homolce – každé pondělí vždy půl hodiny, a to od 16.00 a od 16.30 h. Cena pro členku je 30 Kč za půl hodiny cvičení pod vedením rehabilitační sestry. Kdo má zájem cvičit, musí se objednat u MUDr. Jany Němcové na roční lékařskou prohlídku. Termín a čas prohlídky si domluvte s Martou Kubešovou, stejně tak i termín na cvičení.


3

Cvičení v tělocvičně Tyršova domu v Praze 1, Újezd 450/40 – každý pátek od 15 do 16 h v tělocvičně č. 3. K dispozici jsou karimatky (nemusíte si je kupovat). Cena pro členku je 20 Kč za hodinu. Sudé pátky cvičíme s Alenou Příbramskou, liché pátky cvičíme zdravotní jógu s Hanou Hladovcovou. Připomínka: dbejte na zamykání šatny, v Tyršově domě se bohužel množí krádeže peněz a dokladů. Plavání v bazénu Tyršova domu – každý pátek od 16 do 17 h. Přijďte si procvičit správné plavání, PaedDr. Irena Čechovská z Katedry plaveckých sportů FTVS už mnohé z nás naučila správné dýchání i pohyb ve vodě. Cena pro členku je 45 Kč za hodinu. Cvičení a plavání se koná za finanční podpory grantu Městské části Praha 4 pro oblast zdravotnictví a grantu Nadace České pojišťovny

Taj-či – každý čtvrtek v 16.30 h v tělocvičně č. 3 v Tyršově domě – lektor Ivan Trebichovský. Cvičení trvá 1 a půl hodiny a je zdarma. Pořádá Aliance žen s rakovinou prsu a cvičení hradí z projektu „Protaj-či se ke zdraví“. Vezměte si pohodlný cvičební úbor a ponožky nebo sálovou obuv s tenkou podrážkou; také pitnou vodu.

Vycházky nejen za zdravím  Jednou do roka se vypravte někam, kde jste nikdy před tím nebyli  18. června ČTVRTEK !

Hopsa hejsa do Brandejsa – tentokrát nad Orlicí – s Lenkou a KON Pardubice odj. z Prahy hl. n. vlakem 7.42 h, přestup v Pardubicích, svačinu s sebou exkurze v Rehabilitačním ústavu, hrad, labyrint, zajištěn oběd pěšky 5 km do Chocně, návrat vlakem do Prahy ve večerních hodinách

18. července

Svatá Hora u Příbrami, mariánské poutní místo, basilika Nanebevzetí P. Marie sraz v 7.30 h Smíchovské nádr. – odj. vlaku 7.52 h do Příbrami odtud pěšky nebo místním autobusem na Sv. Horu, návrat autobusem přes Dobříš

15. srpna

z Mukařova na Jureček – plavky s sebou sraz 9.30 h na konečné metra C – Háje, autobusem 383 – odj. 9.45 h – do Mukařova odtud po modré do Zášavy, po červené do Břízek a po potoce na Jureček – cca 5 km návrat z Říčan autobusem nebo vlakem

5. září

17. října

Ekovláčkem z Benešova na Konopiště a zpět, zámek a další zajímavosti cestou sraz 8.20 h – nádraží Vršovice – odjezd vlaku 8.42 h – do Benešova návrat do Prahy vlakem Medník – Posázavská stezka – tentokrát trochu jinak sraz 8.40 h Smíchovské nádraží, odj. v 9.05 h bus č. 390 / 338 do Hradištka odtud po stezce na vrchol Medníku, po zelené na Posázavskou stezku a do Pikovic trasa cca 7 km, zdatnější mohou proti proudu Sázavy do Kamenného Přívozu návrat vlakem do Braníka


Pozvánky

4

– poznamenejte si do diáře

Koncerty na Bastionu / Pod Karlovem 23. června, 28. července, 25. srpna, 29. září v 18.00 hodin Účinkují studenti HAMU, vstup zdarma Žižkovský nekonvenční podzim – 19. ročník mezinárodního hudebního festival se koná v různých zajímavých prostorách městské části Praha 3 během měsíců září–listopad. Výhradní předprodej vstupenek začíná 1. července v Trafice Olšanské nám. Vstupné od 50 Kč. Děkovný koncert – středa 10. června v 19.00 hod v Betlémské kapli – zve Liga proti rakovině Praha Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary – 7. 7. 2015 Den pro neziskovku – Pochod pro radost a život Aliance žen s rakovinou prsu se stala neziskovým partnerem 50. ročníku MFF Karlovy Vary. Na festivalu představí projekt Ostře sledovaná prsa. Centrem aktivit Aliance žen bude Prsní dóm. Účastní se všechny pacientské organizace.

Rekondiční pobyty 2015 Organizace rekondičních pobytů  na členských schůzkách a v tomto zpravodaji se dozvíte termíny rekondic a vyžádáte si přihlášku  placení pobytů provedete buď platbou na účet ALEN do termínu stanoveného na přihlášce nebo hotově na členské schůzce ve stanovený den, zároveň odevzdáte přihlášku potvrzenou onkologem  v případě nedodržení termínu platby budete vedeny pouze jako náhradnice  při odhlášení z rekondičního pobytu bez závažného důvodu zaplatíte storno uvedené na přihlášce  odborný léčebný program rekondic je pro přihlášené účastnice závazný  v případě většího zájmu, než je kapacita hotelu, budeme přihlížet především ke zdravotnímu stavu  členky, ale také k jejímu zájmu o činnost ve sdružení a k ochotě pomoci ostatním 21.–28. 6.

Srní na Šumavě, hotel Šumava – týdenní pobyt – vedoucí V. Uhrová přihlášky jsou již odevzdány a uzavřeny program pobytu: bazén, cvičení ve vodě, masáže, tělocvik, polodenní výlet, turistika odj. z Prahy autobusem – z nádr. Na Knížecí – 10.30 h, doporučuji zakoupit místenku

27. 9. – 4. 10.

Františkovy Lázně, lázeňský dům ADLER – týdenní pobyt – vedoucí J. Mařincová platit a odevzdat přihlášku do 9. června cena 4 500 Kč v ceně ubytování, polopenze, bazén, koupele, masáž, lekce Nordic Walking, edukace

19.–25. 10.

Slatinice na Moravě, pension Balnea – 6denní pobyt platit a odevzdat přihlášku do 8. září cena 4 300 Kč v ceně ubytování, polopenze, bazén, lázeňské procedury

– vedoucí D. Kelišová


5

Nabídka Ligy proti rakovině Rekondiční pobyt ve zmodernizovaném pavilonu Institutu onkologie a rehabilitace v Nové Vsi pod Pleší, 14denní pobyt – termíny 11.–25. srpna, 25. srpna – 8. září – informace o volných místech na Lize, v ceně ubytování ve 3lůžkových pokojích, 3x denně strava, doprava z Prahy na místo a rehabilitace, dotovaná cena pro onkologické pacientky 2 940 Kč, doprovod může jet za plnou cenu 5 740 Kč Přihlášky v kanceláři Ligy proti rakovině – tel. 224 919 732 nebo na e-mailové adrese: [email protected]

--------------------------------------------------------------„Krásné dny – nenaříkej, že minuly, ale usmívej se, že existovaly.“ Rabíndranáth Thákur

? Co bylo ? Na schůzkách duben – Přednáška MUDr. Michaely Chrdlové Na dubnové schůzce mezi nás ALENky zavítala MUDr. Michaela Chrdlová. Přišla se podělit o své dlouholeté zkušenosti z Amélie, kde se věnuje práci s nemocnými lidmi, které postihla nějaká traumatizující životní událost. Většinou to jsou onkologičtí pacienti. Paní doktorka mluvila o všudypřítomném stresu, který je dnes součástí běžného života a při kterém se cítíme nemocní na těle i na duši. U některých typů nemocí si lze potíže nahmatat a jednoduše zvolit léčbu i rekonvalescenci, ale u duševních potíží to tak jednoduché není. I klidný člověk může prožívat velká traumata, která mohou být příčinou různých neuróz. Všechno chceme zvládat naplno a bezchybně, což na nás klade velký nápor a je živnou půdou pro různé závažné neurotické poruchy. Ty mohou silně zatěžovat a zhoršovat běžný život, ale diagnostikovat je bývá složité. Medicína navrhne spoustu vyšetření a kontroluje stanovené hodnoty, ale většinou se nic zásadního neprojeví. Je třeba se zastavit, uvědomit si, že jedeme na doraz, a že je to třeba změnit. Výrazně pomoci mohou psychofarmaka, pokud se správně užívají. Psychologická problematika, do které se nás paní dr. Chrdlová snažila zasvětit, vyzněla v jejím podání velice pozitivně. A jaké bylo její doporučení pro nás ALENky? Jakmile cítíme, že nám síly ubývají, je třeba se zastavit a udělat pro sebe to, co nám dělá dobře. Méně pracovat, více myslet na sebe, nezapomínat na vycházky do přírody. Nečekat, až nám odrostou děti, až budeme v důchodu, je třeba si najít příjemný doping, který nás vytrhne z našeho stereotypu. Starat se o svoji duševní hygienu jako o zuby. Nezbývá, než paní doktorce Chrdlové ještě jednou velice poděkovat nejen za to, že si na nás udělala čas, ale i za její rady a doporučení, která jistě rády využijeme. Lída Ham květen – Ganoderma Přednáška na květnové schůzce byla taktéž velice zajímavá. Paní Ing. Ika Kovačič nás seznámila s ganodermou lucidum. Jedná se o čínskou houbu, dříve chráněnou rostlinu, která bývala pěstovaná pro císařský dvůr. Pomáhá v boji proti civilizačním nemocem, je účinná při depresích, při potřebě snížení cukru v krvi, dodá tělu potřebnou energii apod. Podrobnější informace lze nalézt na internetu na webové stránce: www.parties-cafe.organogold.com. Kromě užívání v tabletové formě je možné ganodermu konzumovat též v kávě (káva černá, latté, káva mocha) nebo v čaji (zelený, černý, červený) a čokoládě. A tak jsme konzumovaly a testovaly, protože nám pí. Kovačič se svojí kolegyní Marikou


6

Hůlovou připravily též ochutnávku všech vyjmenovaných dobrot. Na závěr si některé šťastnější ALENky, výherkyně v tombole, odnášely pytlíček čaje nebo kávy domů. Dá se říci, že ochutnávka kávy a čaje s ganodermou v kombinaci se svatebními koláčky se staly příjemným ukončením naší členské schůzky. Ještě jednou touto cestou děkujeme oběma milým a příjemným dámám za zajímavé informace i za možnost tuto novinku ochutnat. Lída Němejcová (dříve Lída Ham.)

Milá Liduško a Jiří, gratulujeme vám oběma k tomuto odvážnému kroku a přejeme, aby vám láska, úcta a věrnost vydržela a šťastně jste zešíleli spolu. Kamarádky Alenky (svatební koláčky byly výborné)

Výtvarný kroužek 11. května pořádala AMELIE kurz drátkování pod vedením lektorky paní Marcely. Zúčastnila jsem se já a Marcela B. Ta se právě vrátila z rekondice z Karlovy Studánky a přivezla si svůj kamínek, který si sama „odrátkovala“. Já jsem se pokoušela o kytičku zdobenou korálky. Za 2 hodiny jsme nestihly své výtvory dokončit. Paní Marcela je velice šikovná dáma a vyrábí úžasné věci. Poznaly jsme, že to není nejlehčí ruční práce, chce to šikovné prsty a hlavně trpělivost, kterou s námi paní Marcela měla. Škoda, že nás nebylo víc. Z výtvarného kroužku vím, že jsou mezi námi velmi šikovná děvčata. Poslední setkání výtvarného kroužku v 1. polovině roku bylo 2. června v čase 13.30–15.30 hod. V létě tyto aktivity nebudou. Znovu se setkáme na podzim v termínech 1. září, 6. října, 3. listopadu a 1. prosince. Čas zůstává nezměněn. Věra U.

Na výšlapech a výletech Toušeň Sobotní ráno opravdu nebylo příliš přívětivé. Přesto se nás v Letňanech sešlo poměrně dost. Než jsme dojely do Toušeně, na obloze se ukázalo sluníčko a všechny nás to potěšilo. Na náměstí nás na kole dojel i Jirka Wolf, pozdravil se s námi, popřál nám pěkný den a zase pokračoval ve svém putování. Prohlédly jsme si budovy Lázní Toušeň, pověděly jsme si něco i o historii a o lidech, kteří rádi a často dříve do Toušeně zajížděli. Území Toušeně – při levém břehu Labe nad ústím Jizery – bylo osídleno již před pěti tisíci lety. Zde se také našla zlatá záušnice (dívčí ozdoba do vlasů, nikoliv do uší) z doby 3 tisíce let př. n. l., která je zároveň nejstarším nálezem zlatého předmětu ve střední Evropě.


7

Ve 13. století pak zde byl vystavěn malý, ale pevný hrádek. Náležel, tak jako i celé okolí, k věnným statkům českých královen. Za Jana Lucemburského byl hrádek i s okolím dán do zástavy pánům z Michalovic. V r. 1338 pobýval na Toušeni Karel IV., který to uvádí ve svém životopisu Vita Caroli. V době husitské připadla Toušeň Pražanům, později ji zemský soud přiřkl Jiřímu z Poděbrad. Počátkem 16. století Toušeň koupil význačný pražský politik a zastánce přijímání pod obojí Mistr Jan Pašek. Hrádek přebudoval na renesanční zámek. Rozšířil i hospodářství – za něho došlo k rozkvětu oblasti. Zboží pak odkázal Adamovi Lvu z Rožmitálu, přednímu zastánci reformního hnutí. Po roce 1547 bylo zboží zkonfiskováno králem Ferdinandem I. Zámek byl pak zničen Švédy během 30leté války. V 19. století byl zde založen cukrovar i lázně. Slatinné lázně byly založeny v r. 1868 a brzy nabyly značné proslulosti. Staly se místem, kam přijížděli lázeňští hosté, rozvíjel se zde i kulturní život. Z významných hostí vzpomeňme např. pěvce ND Emila Pollerta nebo hudebního skladatele Leoše Janáčka. Po roce 1918 zde pobývala zajímavá společnost – malíři – např. Viktor Oliva, Bedřich Wachsmann, sochař Čeněk Vosmík, herci – Marie Hubnerová, Jiří Voskovec i Jan Werich, koncertovala zde i mladičká Jarmila Novotná. Lázně Toušeň dnes patří pod pražskou Fakultní nemocnici Na Bulovce. Léčebná zařízení lázní mají k dispozici tradiční slatinné koupele, kompletně obnovenou vodoléčbu, podvodní masáže, elektroléčbu včetně magnetoterapie a prostory pro léčebný tělocvik, akupunkturu a léčbu parafinem. Po prohlídce obce i lázní jsme vyrazily na procházku k soutoku Labe s Jizerou a zašly si na oběd. Pak už se naše parta trochu rozpadla. Ač svítilo sluníčko, přece jen bylo dost chladno a tak některá děvčata vzdala další pěší putování a vrátila se autobusem do Prahy. Zbytek se rozdělil na dvě části – Blanka V. s Maruškou zvolily delší trasu přes Káraný, my ostatní jsme šly lesem kolem slepých ramen Labe do Čelákovic. A tam jsme – jak jinak – skončily v místní cukrárně, která nás opravdu nezklamala. Marie Pálk.

Hurá na Ameriku! Na sobotu 15. května si Alenky pro svůj výšlap z Vraného nad Vltavou do Davle objednaly počasí, které přímo lákalo z města do přírody. Proto mne trochu překvapilo, že se nás na nádraží v Braníku sešlo jen 6, ale je pravda, že se v těchto jarních víkendech koná spousta souběžných akcí, jedna lákavější než druhá, a tak člověk neví, kam se vydat dřív. A také zdraví a různé povinnosti nám někdy nedovolí uskutečnit to, co bychom si přáli…. Ale popořádku. Z mého dočasného pražského bydliště na Letné to mám blíž na Hlavní nádraží než do Braníka, proto jsem byla ráda, že vláček, kterým podle Zpravodaje máme jet, startuje přímo odtud. Naštěstí jsem přišla na „Hlavák“ s předstihem a jen díky tomu se mi podařilo obsadit celé volné 4sedadlo v posledním vagónu, za chvíli byl vlak narván k prasknutí. Nejen sluníčko vytáhlo ven tolik lidí, dalším lákadlem byla jízda parním vláčkem – Posázavským Pacifikem – právě z Braníka. Ráda jsem pustila k sobě na sedadlo rodinku se dvěma malými kluky, natěšenými na první jízdu párou, kd sta pro další Alenky. Čekala jsem nás víc, ale nakonec jsme se vešli s trochou uskrovnění právě na ta 4 vybojovaná místa: Daniela, Naděnka, Lída, Eva s manželem Jurou a já. Daniela nám vyřídila pozdrav od nemocného Milana a statečně za něj převzala vedení výletu. Vláček jsme opustili na nádraží ve Vraném nad Vltavou, kde nás napřed Daniela seznámila s trasou, která nás čeká, a potom jsme už vyrazili po červené, kupředu na Ameriku! Trochu mne zklamalo, že se z Ameriky vyklubala jen část obce, kterou jsme procházeli, ale co, však se na tu Velkou Ameriku podíváme jindy . Značka nás vedla nejdřív trochu paličatě do kopce po silničce, která byla sice jen vedlejší, úzká, přesto dost frekventovaná. Jak jsme si tak cestou povídali, neudrželi jsme se vždy docela na krajnici a tak na nás občas řidiči vyhýbajících se aut ne zcela radostně gestikulovali…. jakoby ta silnice byla jen jejich, přestože po ní vede i naše červená. V obci Nová Březová nás značka


8

konečně zavedla do lesa, ale stejně jsme se museli mít stále na pozoru, tentokrát pro změnu před cyklisty, kteří byli někdy dost bezohlední, zvlášť v prudkém skalnatém klesání z Libřice k Davli. Ale dost stížností, vycházka to byla krásná, kochali jsme se rozkvetlými keři i stromy, nasávali vůni krásně barevných azalek v zahrádkách a šeříků kolem cest. U obce Březová – Oleško jsme se v pravé poledne na sluníčku u lesa nasvačili a nachytali trochu červeně do tváří (pardon, vlastně bronzu ). Odolali jsme lákadlu soukromé, zavřené a poněkud opevněné Japonské zahrady a pokračovali přes Oleško a Libřici do Davle, zpět k Vltavě, od které jsme ve Vraném vyšli. Vyfotili jsme si plastiku Davelského šífaře a pamětní desku spolku Vltavan z roku 2008 na nábřeží a zašli jsme se podívat na soutok Sázavy s Vltavou. A pak už zbýval jen zlatý hřeb výpravy – báječný oběd v Restaurantu V Pivovaře. Kančí i hovězí gulášek, restovaná jatýrka i pivko – všechno nám moc a moc chutnalo a dotvořilo to výsledný pocit spokojenosti s příjemně prožitým jarním dnem. Ještě se to trochu snažila pokazit zpáteční cesta autobusem, který byl opět plný jako ranní vlak, a tak si to většina z nás pěkně odstála až do Prahy na Smíchov. Ale jsme přece Alenky a ty něco vydrží, tak nás to rozhodně nezlomilo a neodradilo od výletů příštích. Na závěr za všechny účastnice i jednoho účastníka děkuji Daniele za průvodcování a Milanovi přejeme brzké uzdravení. Alenka Marta Hrušková

Na pobytech Rekondiční pobyt Karlova Studánka Tak konečně je tady Den D – tzn. středa 29. 4. 2015 a my jedeme do Horských lázní Karlova Studánka pod vedením naší předsedkyně Daniely Kelišové. Většina se nás sešla ráno na hlavním nádraží v 7.15 h a s dobrou náladou jsme nastoupily do vlaku RegioJet směr Olomouc. Cesta vlakem do Olomouce utekla nesmírně rychle díky skvělé obsluze ve vlaku, kde nám byly nabídnuty noviny, voda, čaj, káva, mošt, výborné koláče a nebo croissanty a další dobroty na co si člověk jen vzpomněl. Až na půlhodinové zpoždění to nemělo chybu. Ale bohužel toto zpoždění způsobilo to, že nám ujel přímý autobusový spoj do Karlovy Studánky. Náhradní řešení byl vlak do Bruntálu a pak teprve autobus do Studánky. V Bruntálu jsme se přesunuly na autobusovou zastávku, kde jsme vyčkaly na autobus, který jsme svými kufry totálně zacpaly. Ale naštěstí se tam všichni další cestující, s občasnými přeskoky přes naše kufry, také vešli. Ve 14 hodin jsme s velkou slávou dojely do prosluněné Karlovy Studánky a konečně jsme se ubytovaly v lázeňském domě U lesa. Ubytování v bývalé turistické ubytovně bylo excelentní, velmi komfortně renovované. Světlé pokojíky s příslušenstvím, v přízemí vybavená kuchyňka se společenskou místností. Od Daniely jsme dostaly potřebné informace o procedurách a stravování. Všechno fungovalo bez chyby, jídlo bez výhrad. Na snídaně a večeře jsme chodily do hlavní lázeňské budovy Libuše přes lávku zvučného potoka nebo vlastně říčky Bílé Opavy, která klikatě protéká celou Studánkou. V malebném údolí jesenických hor, chráněna před západními větry samotným Pradědem (nejvyšší hora Moravy – 1492 m n. m.), leží tato půvabná obec Karlova Studánka. Jsou zde zachovány vesměs dřevěné lázeňské budovy z let 1803–1893. Tyto malé lázničky znají nejlépe ti, kdo se potřebují nadýchat čerstvého vzduchu uprostřed divoké přírody dosud málo porušené zásahem civilizace.


9

Ve čtvrtek byl krásný sluníčkový den, dopoledne jsme měly většinou cvičení ve vedlejší budově Orlík, masáže a uhličité koupele v blízkých Letních lázních anebo jsme mohly do bazénu, ve kterém byla krásně teplá voda s vířivkami, s proudy vody, perličkami a masážními tryskami. Část z nás se odpoledne vydala busem na Ovčárnu a odtud pěšky na Petrovy kameny, kde ale bylo ještě spoustu sněhu a ne všechny jsme na to byly připravené. Tak jsme chvíli pobyly v hospůdce a pak jely zpátky na večeři. Druhá skupina s Danielou se šla podívat po okolí Karlovy Studánky. Třetí skupina rychlého nasazení – Hanka, Alena, Blanka a Blanka – dobyla Praděd po modré přes příjemnou chatu s ještě příjemnějším, ba i pohledným, vrchním, který jim načepoval zlatavý mok a podal informace kudy na nejvyšší horu Jeseníku. Díky Bohu – měli to už za humny. Po večeři jsme si udělaly večírek – přímo čarodějnický. Některá děvčata – Eva Chaloupková, Marie Zajíčková, Jiřina Zákoucká, Dana Polanecká, Jarka Ducková a Marcela Baltaretuová – si s sebou přivezla úžasné čarodějnické kostýmy – to nás tedy překvapila! Musely jsme čarodějnicím splnit veselé úkoly, které jsme si vylosovaly z kouzelného hrnce, takže jsme se pěkně nasmály. A aby toho nebylo málo, rozhodly jsme se udělat pořádný poprask a nahnat strach z čarodějnic i ostatním lidem ve Studánce. Vyrazily jsme všichni ven. Naše čarodějnice v čele skupiny mávaly do restaurací a hospůdek a navštívily také lázeňské domy. Všude z nás měli opravdu radost! Čarodějnice mávaly na projíždějící autobusy a auta, některá i zastavovala a hodně lidí se s našimi čarodějnicemi i fotilo – nebáli se. Takovou čarodějnickou šou ještě Karlova Studánka nezažila! A další den nastal 1. máj – lásky čas! Já jsem v Karlově Studánce poprvé, tak jsem pozvání od Marcely na túru po modré na chatu Barborku ráda přijala. Přesto, že nebylo sluníčko a ráno to vypadalo na déšť, rozhodly jsme se, že půjdeme. Cesta byla přiměřeně náročná, okolo Bílé Opavy mírně do kopce, až ve vyšší poloze vedla trasa i sněhem, který jsme úspěšně zdolaly. Bez deště jsme dorazily na Barborku. Daly jsme si s Marcelou kávičku, čajíček a na polovinu borůvkové knedlíky – výborné! Obsluha byla báječná. Po chvilce číšníci pověsili nad dveře rozkvetlou třešňovou větev (nevím, kde ji vzali) a pravili: „Teď můžete“. A hned nastalo pod větví líbání. No jo, ale co my? Kdo nás políbí? Číšník se vymluvil, že se jde najíst. No to nás samozřejmě zklamal, tak nám nezbylo nic jiného než odejít nepolíbené (bohužel). S Marcelou jsme došly na Ovčárnu na BUS už pod pláštěnkou, ale i tak s dobrou náladou, počasí nás neodradilo. A co s načatým večerem? No co by, jde se na Májové divadelní představení „Květy paní Operety“ – divadlo Karla Smolky Opava. Tam přeci nemůžeme chybět. Než začalo představení, sešly jsme se skoro všechny Alenky v Libuši – a hle – pozor jaké překvapení! Přijel totiž manžel Jiřinky, přivezl si rozkvetlou větvičku a všechny nás pod touto větvičkou políbil! Marcelo, tak


10

přeci neuschnem! A s ještě veselejší náladou jsme si užily krásného a rozverného představení Karla Smolky, který je ve svém věku opravdu neúnavný. Byl to ale krásný první máj! Druhý máj byl sluníčkový a na procházky jako dělaný, tak jsme se vypravily na společnou vycházku pod vedením Daniely k Rolandovu kameni. Pár z nás odvážných se vydrápalo i nahoru ke křížku, udělaly jsme pár foteček a zase v pořádku jsme slezly dolu. Cesta byla pohodová. Po procházce jsme šly na oběd s výborným řezaným pivem do hospůdky Pod věží. Výlety jsme absolvovaly každá podle zdatnosti a nálady. Večer se konala v Libuši „Čarodějnická párty“ s kapelou Řebřiňák, což bylo něco pro nás. Naše děvčata si opět oblékla svoje čarodějnické róby a všechny jsme vyrazily. U vchodu do baru vybírala vstupné – kdo jiný než čarodějnice! – a jak jsme se později dozvěděly, byla to „Čarodějnice Ekonomka“. Kapela začala hrát a čarodějnice Alenky neváhaly začít strašidelně rejdit po parketu, kde si zajistily hned na začátku veliký potlesk, hlavně od kapely. Při pěkné muzice jsme začaly rejdit po parketu všechny. Přidaly se také tři „Čarodějnice Číšnice“ a „Čarodějnice Ekonomka“. To byl rej! My Alenky jsme zabraly téměř celý parket a užívaly jsme si to, jako kdyby zábava byla jenom pro nás. Však také bez nás by tam byla nuda, protože těch pár lidí, co tam bylo, by zábavu neutáhlo. Ke konci večera bylo vyhlášení cen, a kdo myslíte, že měl hlavní cenu? No přeci čarodějnice Jiřinka Zákoucká, kdo jiný! Se svým pavoukem čarodějem Alfonsem byla prostě „nejodpornější“. Další krásnou cenu dostala Marcelka Baltaretuová za čarodějnickou chůvičku a také Marie Zajíčková za barevnou čarodějnici též s pavoukem na rameni. No – byly prostě krásně nejošklivější. Celý večer jsme si krásně zatancovaly, zazpívaly a zarejdily až do konce zábavy. To jsme se ale vyřádily! Na neděli nám Danielka naplánovala společný výlet do lázní Jeseník. Počasí bylo jako vystřižené z obrázkové knížky. Cesta autobusem nám báječně utekla, protože jsme se kochaly krásnou jarně zeleně se probouzející krajinou s malebnými chaloupkami jako v pohádce. Ve městě Jeseník jsme přestoupily na městskou linku do Priessnitzových lázní. Z lázní je panoramatický výhled do údolí na město Jeseník a do daleké krajiny. Před sanatoriem Priessnitz jsme se společně vyfotografovaly a zatočily jsme se na otáčecích lavičkách jako malé děti. Když jsme si užily a nasvačily se, prošly jsme nejdřív Balneoparkem, stezkou bláznů a pak Priessnitzovou stezkou, kde jsme využily metodu pravidelné denní čapí chůze v bazénku s přírodní protékající chladnou vodou o teplotě ne víc jak 8°C. Studená voda zlepšuje funkci srdce, cév, zvyšuje odolnost proti infekcím a proti fyzikálním i psychickým stresům. Priessnitzovy léčebné lázně jsou nejstarší vodoléčebné lázně na světě. Za svou existenci a proslulost vděčí geniálnímu rodákovi Vincenzi Priessnitzovi (1799–1851). Ten v roce 1822 založil na Gräfenbergu nejprve skromný vodoléčebný ústav a položil tak základ nové léčebné metodě – vodoléčbě. Vincenz Priessnitz dokázal ve své době nemožné, přesvědčil o své pravdě císařskou komisi, získal v roce 1837 povolení k provozování vodoléčebného ústavu a zavedl novou formu léčení ve zcela jiném vztahu k nemocnému. Vyvedl jej z ponurého prostředí do přírody, přiměl k pravidelnému dennímu režimu, ukázal mu sílu vody a vzduchu, vyloučil škodlivé vlivy, oprostil ho od všedních starostí a dal mu novou naději a radost ze života. Vincenz Priessnitz léčil člověka v souladu se zákony přírody a navracel mu ztracené zdraví. Rodný dům „Vodního doktora“ v bývalé osadě Gräfenberg (blízko sanatoria), dnes muzeum, je možno navštívit v sezoně. Byl to opravdu vydařený výlet. A také poučný. Na pomínku, který věnovali Gräfenbergu v letech 1839–1840 Maďaři, stojí psáno: „Lidé i němá tvář společný nápoj kdys pili – náhle však člověk z pýchy se vody vzdal – v churavé klesl sklíčené stáří. Priessnitz pak vzkřísil moc hojivou vody: zázračně znova ve staré síle a mládí zas lidské povstane plémě.“ Další dny jsme se opět trošku rozutekly, např. na výlet Marcely, Hanky, Jarky a Zdenky Velkou Dolinou do Malé Morávky přes Karlov. Krásný výlet oživilo pozvání několika 40letých chasníků na grilovačku s pivem. „Děvčata“ bylo oslovení, kterým je pánové zvali a které potěšilo a nešlo mu odolat. Dále bylo pár výletů na Švýcárnu – ani to, že kysele se tvářící pánové podávali 4 dny starou kyselou frankfurtskou polévku po 50 Kč, nám nezkazilo náladu na túře s výbornou a nezlomnou turistkou Blaničkou Vinařovou. Jely jsme stopem do Videl, pak jsme šly po modré kolem Střední Opavy, okolo Silonové chaty na Černík a po modro-žluté na Švýcárnu. No a ještě jsme musely dojít na autobus k Ovčárně. Takže „dobrý“, zvládly jsme toho dost a měly jsme z toho úžasný pocit.


11

Turistickou část pobytu uzavřelo 7 statečných – Blanka, Blanka, Hanka, Zdenka, Marcela a Alena pod mým vedením – hrdinným sestupem k Vysokému vodopádu. Vyjely jsme Busem na Videlský kříž a pak jsme šly po modré cyklostezce k vodopádu. Počasí bylo překrásné, vodopád 28 m vysoký hučel jako o život. Po cestě z kopce jsme potkaly chlapy na kolech, kteří nám řekli „No děcka, jak je to ještě daleko?“. To nás potěšilo, měli ještě nahoru co dělat, ale byli vymakaný. Na konci túry v obci Bělá na nás čekala v restauraci „U Eduarda“ zasloužená odměna – dobré pivko i polévka. Ale bohužel kyselé kafe. Trochu nostalgické rozloučení – i přes pár zanedbatelných chybiček – úžasné, jedinečné zakončení – Jeseníky, na shledanou!!! Poslední večer 8. 5. jsme se všechny Alenky sešly a poseděly ve vinárně v Libuši, kde jsme si povídaly, zazpívaly si a sdělovaly si různé zážitky z pobytu, který jsme takto vyhodnotily. Uteklo to jako voda. Rekondiční pobyt v Jeseníkách se nám všem líbil, oceňujeme bez ztráty kytičky a s poděkováním a velkou pochvalou pro Danielu. sepsala Iva Antošíková, pomáhala Blanka Vinařová Trochu veršování: Milé Alenky přijely do Studánky, spinkaly až U lesa, zkrátka je to noblesa. Snídání, cvičení, koupání, turistické courání, zajištěno prvomájové líbání, prevence usychání. Třešeň dovezena z Vrbna, v Studánce by zmrzla. Oťan běhal, všechny zmoh, nakonec však radši zdrh. Všechno se tu vydařilo, zmožené nás propustilo. Těšíme se zas a zas, Praděd láká, vítá nás. Jiřina Dodatek: Pobyt byl skvělý, měly jsme se báječně, procedury a bazén jsme si nemohly vynachválit, cvičení se nám líbilo, bylo jiné, než jsme byly zvyklé a velmi nám vyhovovalo (převážně vleže!). Jídlo bylo velmi dobré, velký výběr všem vyhovoval (až na poslední večeři – kapustový karbanátek – kdo si ho objednal, ten si nepochutnal a byl o hladu), cukrárny a hospůdka Pod věží to doplňovaly. Karlova Studánka je čím dál krásnější a za těch 16 let co tam jezdíme, se většina budov velmi změnila k lepšímu. Je tam čisto, zdravý vzduch, krásné parky, šumící Bílá Opava, nádherné procházky i náročné výšlapy, klidné posezení, minerální voda atd. atd. A hlavně také všude milí lidé. A navrch jsme ve Studánce vítaly milé návštěvy – přijela za námi Andělka z Valach (jako obvykle nepřijela s prázdnou, tak jsme se měly dobře ještě kolik dní) a s rozkvetlou větvičkou nás přijel na 1. máje políbit Ota až z Jičína (jinak ze Semil). Byl za to zvolen „Líbačem roku“. Byly jsme na přednášce p. prim. MUDr. Jana Vrabce o historii a vzniku lázní v Karlově Studánce. Pana primáře jsme doufám potěšily, že jsme zůstaly Studánce věrny – stejně jako on. Všechny tradiční vycházky jsme ještě zvládly (do Malé Morávky přes Morgenland kolem „našeho dubu“ co je jasan, do Ludvíkova k „Jiřímu“, kolem Bílé Opavy k lávce, kolem náhonu nad vodopádem a přes sjezdovku k Libuši, na Ovčárnu a na Barborku), Hubertovu studánku jsme našly, vlastně nám nic nechybělo. Ani dobrá parta. Lidi, příroda a příjemné prostředí – to je to hlavní, proč společně stále a rády jezdíme. Jak by řekla VěrkaF „dobily jsme baterky“ a věříme, že nám dlouho vydrží. Pobyt se uskutečnil za finanční podpory grantu pro rok 2015 Magistrátu hl. m. Prahy, odbor zdravotnictví. Děkujeme. Daniela

„Věci jsou k používání a lidé jsou k milování. V současné době je to často naopak. A proto jsme tam, kde jsme.“


12

Informace z neziskového sektoru Brněnské onkologické dny Jako každý rok už tradičně jsme se účastnily Brněnských onkologických dnů. Ubytovaly jsme se na Tauferových kolejích, kde je pobyt levný a vyhovující. Aliance žen s rakovinou prsu měla na Brněnských onkologických dnech v Kongresovém centru svůj stánek a pacientské organizace měly možnost jednak prezentovat svůj klub, vystavit své letáčky a informace a jednak pomáhat při edukaci samovyšetření prsu s Fantomem. Už tradičně jsme se tam sešly a střídaly s děvčaty z Diany Brno a brněnského Mammahelpu. Využily jste také možnosti poslechnout si podle zájmu některé vybrané přednášky, i když většina jich byla velmi odborná. U stánku Aliance žen s rakovinou prsu se zastavovaly nejvíce zdravotní sestry a studentky a se zájmem si nechaly vysvětlovat metodu samovyšetření prsu. Na fantomu si vše mohly prakticky vyzkoušet. A my jsme měly možnost zopakovat si své vědomosti a dozvědět se zase něco nového. Daniela a Věra Uhr.

Americké Jaro 2015 V pondělí 13. dubna jsem se zúčastnila společného vystoupení pěveckého sboru z New Jersey (HSSCH), USA, se smíšeným pěveckým sborem z Gymnázia Jana Nerudy v Praze. Dějištěm byla naše krásná Betlemská kaple. Událost se konala v rámci Amerického jara již po několikáté. Naši studenti z Gymnázia Jana Nerudy (GJN) se představili v krásném souznění děvčat a chlapců a pod vedením sbormistra Petra Bartla byli naprosto dokonalí. Na programu byly nádherné písničky od Antonína Tučapského a dokonce i překrásně podaný afroamerický spirituál. Petr Bartl je stálým varhaníkem na Nuselské radnici a v poslední době pravidelně koncertuje se souborem Musica melodica v kostele u sv. Martina ve zdi. Když na pódium příšli chlapci a děvčata z New Jersey, byla to pastva pro naše oči. Mezi sboristy byly snad všechny možné etnické typy. Všichni, jako jeden muž, se upřeně dívali na svého sbormistra Franklina Gallo. Frank byl učitelem vokální hudby a sbormistrem na základní škole více než 10 let. Působil ve státech Pennsylvania, Connecticut, Illinois a New Jersey a je držitelem řady amerických i mezinárodních ocenění. Své svěřence dovedl k téměř profesionální dokonalosti. Byla to krásná událost a přála bych si, aby se taková setkání mládeže konala častěji. GSM

Módní přehlídka Bellis 15. dubna měly mladé pacientky „Bellisky“ velkou společenskou událost na Nové scéně ND. Na chviličku jsem se zastavila na jejich charitativní módní přehlídce, a i za ta chvilku jsem viděla, jak jsou Bellisky úžasné a nádherné, jak jim to sluší a přirozeně svým mládím dodávají všem modelům půvab a lehkost. Jsou veselé i přesto, že samy překonávají těžké období léčby, že mají smutek v duši. Ukázaly všem hostům, že nic nevzdávají, že bojují dál. Jsou plné elánu a krásných nápadů. Akce se velmi vydařila, všichni to říkají a všichni je obdivují. Účast Alenek byla velká. Daniela


13

NGO Market 2015 – vezměte si síťovku! Síťovku? Ano, síťovku. Ne, nezabloudili jsme v čase o celá desetiletí zpátky, i když v době přesycené igelitkami je možná leckdo maličko zaskočen. Je ráno 23. dubna a právě vcházíme do velkorysých moderních prostor Fora Karlín. Rej světel, příjemná hudba, barevné panely, spousta lidí, hluk, pobíhající lidé v barevných tričkách – a nálada plná očekávání. U vchodu každý z návštěvníků obdrží informační materiály v nepřehlédnutelně modré síťové tašce. Obsah, který se do ní musí vejít, skutečně není zanedbatelný – na letošním veletrhu neziskových organizací tato přizpůsobivá pamětnice do sebe totiž pojme úctyhodných 216 položek. Tak takhle uvádí pořadatel letošní veletrh, který je nově ve Foru Karlín. Prostor je to velký, trochu hlučný. A protože se letos sešlo přes 200 organizací, je to i prostor nabitý stolky, panely, výrobky šikovných rukou a mnoha a mnoha propagačních materiálů i užitečných pomůcek a názorných ukázek, jak s nimi pracovat. Jednotlivé organizace se prezentují v mnoha oblastech – krizová a humanitární pomoc, kultura, volný čas, lidská práva, sociální služby, zdravotnictví, výchova a vzdělávání, životní prostředí a další. Náš stánek byl vedle Aliance žen s rakovinou prsu, dalšími sousedy byly kolegyně z Amélie, z Ligy proti rakovině, Asociace veřejně prospěšných organizací, Sue Ryderu, Mammahelpu i Borůvky. Všem jde o stejnou věc, aby se co nejvíce lidí dozvědělo, že nejsou se svými bolestmi a problémy sami, že se mají na koho obrátit. Za ALEN si službu u stánku rozdělily Zdena J., Milena H., Iva I., Sylvie, Alena, Lída, Hana B., Věra Uhrová a já. S edukací u Fantomu nám vydatně pomáhala Eva Knapp z Aliance žen s rakovinou prsu od sousedního stolečku. Daniela

Přednáška pro důchodce 27. dubna se v Klubu důchodců v Praze 7 sešlo asi 15 žen. Se zaujetím sledovaly naši přednášku o prevenci rakoviny prsu i film o samovyšetření, seznámily se s „Fantomem“, samy si vyzkoušely vyhledat na tomto modelu nádorová ložiska. Zajímaly se o práci ALENu, líbil se jim náš Informační zpravodaj. Byly jsme pozvány na další zdravotní přednášky v jejich klubu, ženy nás ujišťovaly, že se nevidíme naposled. O tuto preventivní přednášku nás požádala pí. Radka Tesárková, která s naším klubem již dlouhá léta spolupracuje. V Klubu důchodců se 1x týdně věnuje těmto ženám. Bylo to velmi milé setkání, na závěr jsme dostaly i kytičku jako poděkováni. Jindra a Marcela

Přednáška doc. PhDr. Laury Janáčkové Dne 29. dubna 2015 jsem byla poslána do Aliance žen s rakovinou prsu na přednášku psycholožky doc. Laury Janáčkové „Psychologické aspekty onkologicky nemocných“. Pravda je, že se mi na přednášku s tématem umírání moc nechtělo. Ale je to asi nutnost, v poslední době nám odešlo několik blízkých kamarádek a já jsem nevěděla, jak mám třeba s VěrkouF mluvit. Blízký kontakt s umírajícím je náročný nejen pro ztrátu, kterou prožíváme, ale pro uvědomění si vlastní smrtelnosti. Lidé, kteří se ocitnou v bezprostřední blízkosti smrti, nepotřebují diskutovat, potřebují blízkost, dotyk, porozumění. Už samotné pohlazeni, stisk ruky nebo dotek znamená účast. Potřebují zmírnit bolest. Dnešní medicína má prostředky, jak bolest zmírnit. Ne vždy Vám je lékaři nabídnou. Thanatologie je věda o smrti a umírání. Téma umírání a konečnosti je pro většinu lidí tabu, což je pravděpodobně způsobené strachem z neznámého. Paní doktorka nás upozornila na to, jak poznat správného lékaře. Musí mít o pacienta zájem, tedy o nás!!! Nemáme se bát říkat MÁM TĚ RÁD. Není to fráze, je to důležité – nejen pro děti. Přednášky budou pokračovat, doufám, že příště na veselejší téma. Přesto, že přednáška byla podána srozumitelně a lidsky, šlo o velice těžko přijatelné téma. Věra Uhr.

„Tu však jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, že ten druhý je šťastný, protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může úplně změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!“ Erich Maria Remarque


14

Český den proti rakovině Liga proti rakovině pořádala letos 13. května (tak jako již 19 let) veřejnou sbírku Český den proti rakovině. Letošní sbírka je o to významnější, že se koná v roce, kdy Liga slaví 25 let od svého založení. Kytičky, které jsme i my Alenky – jako každý rok – prodávaly, měly tentokrát stužku stříbrnou – slavnostní a letáčky byly zaměřeny na toto významné jubileum.

Výsledky sbírky v ALENU: Na ulicích Prahy a v okolí prodávalo kytičky 39 Alenek s pokladničkami a několik dalších jim pomáhalo. Prodaly celkem 8 879 kytiček měsíčku lékařského a rozdaly stejný počet letáčků. V našich pokladničkách se nakonec nasbíralo 226 807 Kč. Vypočítaly jsme průměr na jednu prodanou kytičku = 25,54 Kč. Poděkování patří všem „květinářkám“ a hlavně organizátorkám květinové sbírky Martě Kubešové a Janě Malé, které se každoročně o kytičky starají, rozdělují, roznáší, přepočítávají a kontrolují. Jana má dva měsíce z bytu skladiště, kancelář a někdy i opravářskou dílnu, v den sbírky i veřejnou kuchyni, poštu a společenskou místnost. Milá děvčata, děkujeme. Daniela Černá hodinka Na pozvání Ligy proti rakovině jsme prožily krásný večer při svíčkách a laskavé poezii Jaroslava Seiferta. Černá hodinka se konala v Divadle Gong. Z knížek a veršů mého milovaného básníka přednášeli Ivana Krausová, Filip Sychra a David Kraus. Hrálo Šporkovo trio a krásné tóny vyluzovala flétnistka Jitka Krupičková. Zněly známé a dokonalé verše z knihy Všechny krásy světa. Čas letí, je vám čtrnáct let či patnáct – to je jak by smet. Tu dívku škádlíval jsem dříve pro pihy kolem nosánku. Vždyť měla vlasy zlatě rzivé jako je pivo ve džbánku.

Polibek první, nevinný, snad trval jen půl vteřiny. Ty krásná chvilko, půvab jejíž okouzluje mě doteďka! Dnes vím, že člověk v životě již nikdy se s tebou nesetká. Děkujeme za hezký večer.

Daniela, Eva B., Marta Hrušk. a Věra 'V.

Setkání „Značka spolehlivosti“ Asociace veřejně prospěšných organizací pořádala 22. 5. 2015 v hotelu Juliš na Václavském náměstí diskusní setkání. Přivítal nás ing. Marek Šedivý, prezident organizace.


15

Byli jsme seznámeni s tím, co je značka „Spolehlivá veřejně prospěšná organizace“, jaký význam to má pro veřejnost a jak jí získat. Účelem značky je poskytnout potencionálním dárcům i široké veřejnosti informace o tom, že organizace řádně hospodaří se svěřenými prostředky a využívá je k naplnění svého poslání. Od března tohoto roku je 13 organizací – držitelů této značky, mezi nimi Aliance žen s rakovinou prsu. Platnost značky je na 3 roky. Držitelé mohou používat logo Asociace veřejně prospěšných organizací. Získání značky je poměrně finančně náročné a hodí se pro větší organizace, které mají zaměstnance a poskytují sociální služby. AVPO, jejíž jsme členy, pracuje od roku 2010. Setkání se zúčastnilo 13 osob ze 70 neziskových organizací. Věra Uhr. a Slávka

Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Posláním Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové je pomáhat lidem, kteří se pro svůj nepříznivý zdravotní a sociální stav těžko včleňují do společnosti a nemohou se bez pomoci druhých sami o sebe postarat. Svým působením se nadace snaží o rozvoj duchovních hodnot, vzdělání, ochranu lidských práv a všeobecně uznávaných humanitárních hodnot. Cena Olgy Havlové se každoročně uděluje osobnosti, která navzdory svému zdravotnímu postižení pomáhá ostatním znevýhodněným. „Každý rok se setkáváme s mnoha lidmi, kteří nás udivují svou energií a statečností,“ říká MUDr. Milena Černá, ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. „Ač sami mají mnohá omezení, jsou motivováni k službě druhým,“ doplňuje. Cenu poprvé vyhlásila Olga Havlová v roce 1995 s cílem upozornit na život lidí se zdravotním postižením. „Jejich síla k překonávání překážek, která často chybí i zdravým lidem, je pro nás velkou inspirací,“ řekla Olga Havlová při zahájení prvního ročníku. Jméno letošního laureáta bylo zveřejněno na slavnostním večeru, který se konal 25. května 2015 v Kongresovém centru České národní banky. Do druhého kola nominací postoupili: Václav Fanta, Mg.A., Olga Joklová ml., Daniela Kelišová, Mgr. et Bc. Milan Linhart, Petr Pašník, DiS. a Václav Ptáček. Laureáta vybere porota Ceny Olgy Havlové. Cenu Olgy Havlové za rok 2015 obdržela Olga Joklová mladší z Jihlavy, která zápasí s nemocí motýlích křídel. Prestižní cenu získala za osvětovou činnost o tomto málo známém onemocnění, kterou realizuje ve spolupráci s neziskovou organizací DEBRA ČR. Během slavnostního ceremoniálu vystoupil sbor Carmina Bohemica, moderoval Jakub Železný. Po skončení programu následovalo malé pohoštění. Za ALEN se slavnosti zúčastnila Daniela a Věra Uhrová. převzato z Helpnetu – upraveno

INFORMACE Za co všechno platí pacient Dne 4. 5. 2015 jsem se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR zúčastnila diskusního semináře na téma „Za co všechno pacienti platí“, který se uskutečnil pod záštitou místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví Mgr. Soni Markové a ve spolupráci s Koalicí pro zdraví. Diskusní seminář zahájila Mgr. Marková. Z úvodu vyplynulo, že se bude diskutovat o zlepšení dostupnosti kvalitní zdravotní péče.


16

Podle Základní listiny práv a svobod má každý nárok na bezplatnou zdravotní péči, ovšem i bezplatnost musí mít své hranice. Zákon by proto měl vymezit rozsah hrazených služeb: co je bezplatné a co bezplatné již není, jaké zdravotní služby jsou VZP hrazené plně a které s příspěvkem. Ovšem platný zákon je stanoven nejasně, vágně formulován, z čehož pramení problémy a nikdo neví, kde nárok pacienta začíná a kde končí. Příkladem může být léčba katarakty (šedého očního zákalu). Při finanční spoluúčasti se má za to, že VZP uhradí základní péči a pacient si pouze doplatí rozdíl mezi nitrooční čočkou plně hrazenou a nehrazenou, jelikož lékař má povinnost nabídnout tu nejlepší léčbu. Tento postup by byl nejspravedlivější, bohužel však napadnutelný soudem, protože daný zákon takto jasně nehovoří. Realita je v tomto případě taková, že pacient je nucen zaplatit nejen plnou hodnotu kvalitnějších čoček, ale i lékařský výkon, protože VZP nehradí ani základní péči. V některých nemocnicích je proto nabízení kvalitnějších čoček při léčbě katarakty zcela zakázáno a soukromé kliniky zákon obcházejí skrytou spoluúčastí. Pacient si tak nemá možnost za čočky připlatit, přestože např. u vakcín tato možnost existuje (prim. MUDr. Pavel Studený, Ph.D.). Totéž platí u problematiky odlehčených fixací (tzv. plastové sádry). Na základní tkanině je místo klasické sádry pryskyřice a fixace je tudíž lehká, smáčenlivá, má menší objem, je vzdušná, končetiny jsou méně ztuhlé s kratší rehabilitací. Přestože je odlehčená fixace v EU běžnou praxí (vyšší efektivita léčby), u nás jde o nadstandard s problémy (MUDr. Josef Liška). Legislativa je nedořešená, protože vyhlášku Ústavní soud zrušil a potřebný zákon neexistuje. U čoček a sádry se nehledí na efektivitu léčby, pouze na okamžitou cenu materiálu bez ohledu na pozdější výsledek. Přitom jsme svědky toho, že tento postup je zcela běžný u léků. Přitom např. na Slovensku je plastová sádra běžným standardem. Nejasné jsou též platby u gynekologů. Nadstandardy v gynekologii a porodnictví se v různých městech liší. Řešit by je měly zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví, vývoj je ovšem živelný (MUDr. Aleš Roztočil). Problematická je též léčba osteoartrózy a kloubního poškození kmenovými buňkami. VZP hradí to, co je v kódech, přestože jde o léčbu, která není nijak garantovaná a je výsledkem pouze primárních výzkumů. Jde o velký byznys, kdy se prodávají už částečné výsledky výzkumu bez ohledu na účinnost. V budoucnosti by se tak mohla léčit mírně poškozená kloubní chrupavka, nikoliv artróza 3.–4. stupně. Pacienti platí za sliby, aby se vyhnuli endoprotéze, ale účinný roztok lze dát pouze do kolena, nikoliv do kyčlí. Kmenové buňky navíc vůbec neřeší artrózou poškozené kloubní vazy (prof. MUDr. David Pokorný). Mgr. Jan Zahálka, právník, k tomu podotkl, že v případě, kdy lékař pacienta takto uvede v omyl, by mu měl vrátit peníze. Na Slovensku je situace opět opačná – kvalitní kloubní náhrady jsou standardem. Celý diskusní seminář byl nadmíru zajímavý. S jednotlivými presentacemi je možné se seznámit na webových stránkách Koalice pro zdraví. Seminář byl skutečně velice zajímavý. Jen jsme odcházeli s tím, že naši zákonodárci jaksi zapomněli používat zdravý rozum, pokud jde o platbu nadstandardů ve zdravotnictví. Lída Ham

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PACIENTSKÉ RADY dne 12. 5. 2015 Aliance žen s rakovinou prsu, o.p.s.: KNAPPOVÁ Eva Návrh na změnu úhrady rekonstrukčních operací prsů, resp. materiálu (implantátů) při těchto operacích používaného, s cílem zkrátit čekací dobu na rekonstrukci prsu u pacientek podstupujících profylaktickou mastektomii při dědičné dispozici ke vzniku karcinomu prsu a u pacientek po léčbě karcinomu prsu. Jaká je dnešní situace: Čekací doba na rekonstrukci prsů pomocí implantátů (u většiny žen s dědičnou dispozicí ke vzniku karcinomu prsu [nosiček mutací v genech BRCA1 a BRCA2] i žen po léčbě karcinomu představuje rekonstrukce implantátem jedinou technickou možnost) se v tuto chvíli pohybuje nejčastěji mezi jedním a dvěma roky, na některých pracovištích dokonce překračuje dva roky. Příčinou je limit počtu implantátů hrazených z veřejného pojištění jednotlivému pracovišti za měsíc. Současný systém neadresné úhrady implantátů nezohledňuje reálnou potřebu. Se zkvalitněním systému genetické diagnostiky přibývá mladých žen se známou genetickou dispozicí ke vzniku rakoviny prsu (a vaječníků). Pro tyto ženy je profylaktická bilaterální mastektomie s rekonstrukcí (většinou právě implantátem) na základě současného poznání jedinou dostupnou metodou, která významně snižuje riziko onemocnění. Zamezení vzniku nádoru vede samozřejmě také k vý-


17

znamné úspoře finančních prostředků, které by bylo nutné vynaložit na léčbu nádoru. Každé prodlení v provedení preventivní operace znamená zbytečný nárůst rizika vzniku karcinomu. Provizorní řešení v podobě provedení oboustranné mastektomie a odložené rekonstrukce vede, stejně jako v případě žen čekajících na rekonstrukci prsu po operaci pro karcinom, k významné psychické traumatizaci postihující vnímání nejen sebe samé, fenomén dysmorfie, ale zasahující do partnerských vztahů, nezřídka dle zkušenosti našich členek s rozbitím vztahu, i jiných sociálních vazeb – žena bez prsů se vyhýbá jakémukoliv kontaktu, stydí se za svůj vzhled. Taková situace je složitě řešitelná, nutná je často psychoterapie, což může přinášet další výdaje. P. Honěk: Řešení této situace není plně v kompetenci VZP. I přesto je VZP připravena úhradu rekonstrukčních operací prsů navýšit. Tyto operace jsou hrazeny prostřednictvím mechanismu DRG. Změny v tomto mechanismu jsou plně v kompetenci ÚZIS. VZP hledá i cestu individuální složky úhrady, ta ovšem musí projít přes Ministerstvo zdravotnictví. VZP je připravena Ministerstvu tyto změny navrhnout. Návrh změny: Žádáme proto přezkoumání situace úhrady implantátů pro rekonstrukční operace prsu (jako první krok v kultivaci úhrady těchto výkonů) a s přihlédnutím na uvedené důvody a zjištěné skutečnosti realizovat nápravná opatření k jejímu řešení, například zařazením operačního implantátu do ZÚM, kdy platba jde za pacientkou. Nejedná se o požadavek úhrady nové, dosud nehrazené péče a materiálu, ale o úpravu financování výkonů, které by i tak byly hrazeny z veřejného pojištění. Úprava úhrady, která by vedla k výraznému zkrácení čekací doby na rekonstrukční operaci u žen podstupujících preventivní nebo rekonstrukční výkon, by významně zlepšila kvalitu života těchto žen a v některých případech by znamenala i významnou finanční úsporu (zabránění vzniku nádoru u žen s dědičnou dispozicí). Koalice pro zdraví

Jak jsme chodili za kulturou? Kongresové centrum – muzikál MAMA MIA Divadlo Brodway – muzikál Mýdlový princ Divadlo bez hranic – LAKOMEC

Knihovna: knihovna je umístěna v Malé zasedací místnosti UK – Ústav jazykové a odborné přípravy Vratislavova 10, Praha 2 – Vyšehrad. Knihovnice Bedřiška má seznam knih u sebe na každé schůzce. Knížky bude půjčovat v době konání výboru – v 16 hodin nebo po domluvě přinese na schůzku. Nejnovější příspěvek do knihovny „Radiační onkologie v praxi“, Pavel Šlampa a kolektiv, je od V. Uhrové z BOD

-------------------------------------------

Kulinářské okénko

HRUŠKOVÝ KOLÁČ OD HRUŠKOVÉ 100g másla + na vymazání formy (může se odebrat z těch 100 g) 80 g hladké mouky 1 prdopeč 1/4 lžičky soli 2 vejce 130 g cukru 2–3 hrušky (cca 450 g)

D O B R O U C H U Ť !!!


18

Troubu předehřát na 180°, formu (menší dortovou nebo na pizzu – průměr asi 20 cm) vymazat máslem a dno vyložit oloupanými hruškami nakrájenými na osminky, střed může zůstat volný. Rozpustit máslo. Smíchat prdopeč s moukou a solí, zvlášť našlehat vejce s cukrem do pěny. Vmíchat moučnou směs a postupně zchladlé rozpuštěné máslo. Promíchanou hmotu nalít rovnoměrně na hrušky a péct asi 40 minut (do zlatova). Hrušky lze podle sezony nahradit jablky, kdoulemi, meruňkami, broskvemi...

ČOKOLÁDOVÝ KOLÁČ (DORT) – recept z francouzské kuchařky pro děti 140 g tmavé čokolády na vaření 7 lžic másla 6 lžic moučkového cukru (dávám jen 4) 6 lžic polohrubé mouky 3 velká nebo 4 malá vejce, zvlášť žloutky a bílky na sníh (já přidávám ještě lžičku sody nebo prdopeče, v receptu není) V kastrolku při velmi nízké teplotě rozpustit čokoládu a máslo, promíchat a odstavit. Po částečném zchladnutí pomalu vmíchat prosátý cukr, pak mouku s prdopečem a nakonec po jednom žloutky. Potom opatrně vmíchat ušlehaný sníh z bílků (pro lepší šlehání do bílků napřed přidat špetku soli) a vzniklou směs hned nalít do menší vymazané a vysypané formy. Péct v troubě předehřáté na 180° asi 30 minut. Je výborný se šlehačkou nebo prokrojit a promazat marmeládou, popř. „počmárat“ bílou nebo tmavou polevou.

BLESKOVÝ KOLÁČ OD MARTIČKY 2 hrnky polohrubé mouky 1 hrnek cukru 1 hrnek mléka 4 lžíce oleje 2 vejce 1 prdopeč, 1 vanilkový cukr špetka soli Suroviny smícháme, těsto vlijeme na plech vyložený pečicím papírem, poklademe ovocem a navrch dáme žmolenku. Na švestky můžeme nasypat mletý mák.

KUŘECÍ KOSTKY V TĚSTÍČKU množství na 4 porce 60 dkg kuřecího masa – prsa 20 dkg hladké mouky 2 dl mléka 2 celá vejce 6 stroužků česneku 10 dkg strouhaného sýra eidamu sůl, pepř, olej na smažení Maso očistíme a nakrájíme na kostky. Z vajec, mléka, strouhaného eidamu, prolisovaného česneku, soli a pepře uděláme husté těstíčko. Maso v česnekovém těstíčku obalujeme v mouce a smažíme každý kousek zvlášť v rozpáleném oleji dozlatova.

Zajímavost: „Když Graham Bell vynalezl telefon, měl už tři zmeškané hovory od Járy Cimrmana.“


19

KONTAKTY Daniela Kelišová, předsedkyně:

224 916 216, 732 273 834, [email protected]

Věra Uhrová, místopředsedkyně:

(změny adresy a telefonních čísel, přihlášky do ALENu a členské průkazky) 608 269 995, [email protected]

Ivana Antošíková, hospodářka:

737 982 324; [email protected]

Blanka Šímová, pokladní:

732 642 735, [email protected]

Jarka Ducková, jednatelka:


Marta Kubešová, cvičení a plavání: 233 322 144, 608 139 453 Bedřiška Šamšová, knihovnice: 728 566 070, [email protected] Slávka Štefková, předsedkyně revizní komise:


Lída Němejcová, poradkyně pro zdravou výživu: 602 616 481, [email protected] Jindra Mařincová, členka výboru: 732 757 827, [email protected] Zdenka Jusková, členka RK: 739 323 610, [email protected] Milena Hambálková, členka RK:

604 601 100

V Praze dne 9. června 2015 Příští zpravodaj vyjde 13. října 2015

Výrobky z našeho výtvarného kroužku

Daniela


20

Sdružení ALEN děkuje všem sponzorům a příznivcům za pomoc a podporu Magistrát hl. města Prahy

Úřad městské části P2

Úřad městské části P4

Neziskovky.cz + AVPO

Aliance žen s rakovinou prsu

Liga proti rakovině Praha

Koalice pro zdraví

Česká obec sokolská

Ústav sociálních služeb P4

Svaz tělesně postižených Praha-Karlín

Nadace České pojišťovny

Areko s.r.o.

Herlitz s.r.o.

AMOENA s.r.o.

Eliška, zdravotnické prodejny

Česká spořitelna a.s.

Obec Horoměřice

Teekanee, s.r.o.

UK Ústav jazyků Pha 2

Anna Horalová

PaedDr. Irena Čechovská

Rudolf Valenta

Hana Valentová

MUDr. Marie Voženílková

Věra Vávrová

Zdena Hronovská

MUDr. David Horák

Alena Příbramská

Hana Hladovcová

Arch. Jiří Tesařík

Ing. arch. Petra Kolaříková

Hana Justová

Mě. úřad Černošice

Mě. úřad Dobřichovice

Karolína Bertacchini-Matoušková

INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ Pomáháme ženám s rakovinou prsu Jsme nejlepšími odborníky na život po nemoci! Č e r v e n 2015

Recommend Documents