Informační bulletin Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK. číslo 1 leden březen let VFN

Informační bulletin Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK číslo 1 | leden–březen 2011

220

let VFN

Společná fotografie prvních účastníků celodenní dárcovské akce.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a Český červený kříž uspořádali další z tradičních akcí s názvem „Daruj krev s Českým červeným křížem“. Na Fakultní transfuzní oddělení VFN přišli 30. března 2011 akci podpořit a darovat krev známé osobnosti z hudební a divadelní scény a také ze světa modelingu.

obsah

ÚVODNÍ SLOVO ŘEDITELKY VFN..................................... 4 ÚVODNÍ SLOVO DĚKANA 1. LF UK................................... 5

DARUJ KREV S ČESKÝM ČERVENÝM KŘÍŽEM

FOTOREPORTÁŽ: 220 LET VFN Slavnostní představení opery Giuseppe Verdiho Aida....... 6 NOVINKY A UDÁLOSTI...................................................... 8

Poruchy příjmu potravy a obezita.................................. 10 Nová transplantační jednotka........................................ 11 Světový den ledvin........................................................ 12 123. ples mediků........................................................... 13 Koncert v kapli sv. Kříže................................................ 14

ZE ŽIVOTA VFN A 1. LF UK.............................................. 15

Ředitelka VFN Mgr. Jurásková s hlavní představitelkou kampaně Daruj krev Evou Čerešňákovou.

Další z populárních osobností Vilém Čok při rozhovoru s Evou Čerešňákovou. Herec a moderátor Petr Vágner při odběru krve.

Koš plný humoru........................................................... 15 2011 – rok dobrovolnických činností.............................. 16 Výstup na svatou Kateřinu............................................. 18 Výzkum diagnostiky a léčby civilizačních a onkologických onemocnění........................................ 19 ROZHOVOR Soudní lékařství – profesor Přemysl Strejc..................... 20 ZE SPOLEČNOSTI

Akce je zaměřena na podporu a propagaci bezplatného dárcovství krve, také na získání prvodárců a na omlazování registru s následným pravidelným darováním krve na Fakultním transfuzním oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.



Představení nových knih................................................ 24 Křeslo pro Fausta.......................................................... 26 Životní jubilea................................................................ 28 Smuteční oznámení....................................................... 29

NEMOCNICE, číslo 1, informační bulletin Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Vydavatel: Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Registrace: MK ČR E 13990 Periodicita: čtvrtletník Redakce: Eva Davidová, DiS. (1. LF UK), Mgr. Vlasta Helekalová, MBA (1. LF UK), Václav Kříž (VFN), Bc. Petra Pekařová (VFN) Fotografie: Václav Kříž (VFN), Mgr. Karel Meister (1. LF UK) Korespondenci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařová, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, ředitelství, U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2, [email protected].

NAPSALI JSTE NÁM........................................................ 30

Výroba: Design Communications, s.r.o.

CESTOVÁNÍ

Náklad: 3000 ks

Sinaj včera, dnes…, a zítra?.......................................... 31

3

4

editoriál Mgr. Dana Jurásková, Ph. D., MBA

MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA editoriál 5

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé, držíte v ruce výtisk „nového“ časopisu Nemocnice. S počátkem roku 2011 jsme se rozhodli změnit vzhled a z části i obsah našeho časopisu. Doufáme, že se vám jeho nová podoba bude líbit. Současně se změnou časopisu byly počátkem roku spuštěny i nové webové stránky VFN. Budeme rádi, pokud nám napíšete své náměty pro obě tato média. Závěr loňského a počátek letošního roku nebyl jednoduchým obdobím v českém zdravotnictví. Probíhající akce LOK a ČLK „Děkujeme, odcházíme“ zasáhla i VFN. Desítky lékařů se rozhodly k akci připojit nejen morálně, ale i fakticky. Byly podány výpovědi z pracovního poměru i výpovědi z dohod o pracovní činnosti. Pokud by tyto výpovědi byly skutečně realizovány, nastaly by v chodu nemocnice zásadní změny. Jistě bychom nebyli schopni ošetřit všechny pacienty, tzn. snížily by se provozované kapacity VFN. Dokonce by byla zásadně ohrožena péče o pacienty, vyžadující neurologickou léčbu. Celá akce byla nakonec ukončena uzavřením memoranda, jež částečně vyhovělo požadavkům organizátorů této akce. Ve VFN, a jsem přesvědčená, že i v jiných zdravotnických zařízeních, zůstanou ještě nějakou dobu patrné následky této akce. Ty jsou znatelné zejména v mezilidských vztazích. Věřím, že profesionalita všech zaměstnanců VFN i přesto zůstává zárukou kvality péče poskytované našim pacientům. Vedení VFN i já osobně jsem připravena řešit problémy, které v oblasti lidských zdrojů máme, a netýkají se jen lékařských profesí. Jsem připravena dlouhodobě zvyšovat platy zaměstnanců nemocnice, jsem připravena měnit zásadně provoz VFN. Nelze však všechny tyto změny provést skokově a bez spolupráce s vedením jednotlivých pracovišť ani bez spolupráce všech zaměstnanců. Toto je v letošním roce primární úkol pro všechny z nás. Přestože v loňském roce hospodařila VFN v černých číslech, nebude v letošním roce snadné kladnou bilanci udržet. Snížené příjmy od plátců péče, zvýšené výdaje např. v energiích, a zejména zavedení jednotné sazby DPH představují ekonomické limity,

se kterými se musíme společnými silami vyrovnat. Pochopitelně budeme zvyšovat tlak na naše dodavatele, obchodní partnery, plátce péče, spolupracující zdravotnická zařízení, ale i na jednotlivé úseky správy a vedení klinik VFN, abychom nalezli potřebné zdroje a zdravé hospodaření VFN udrželi. V prosinci loňského roku jsme zahájili rok 220. výročí vzniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Otevřelo se před námi období, kdy si všemi pořádanými akcemi toto významné výročí připomínáme. Velmi nás také těší zájem o pamětní minci, již jsme při této příležitosti vydali. VFN dál pokračuje v přípravách na zásadní modernizaci, v mezidobí však nadále postupně rekonstruuje jednotlivé provozy a obnovuje přístrojovou techniku. V lednu bylo slavnostně otevřeno rekonstruované transplantační oddělení I. interní kliniky. Moderní prostory zvyšují nejen komfort pacientů a zaměstnanců, ale zejména zvyšují odborný standard péče o rizikové pacienty. Z prostředků Norských fondů byla financována rekonstrukce Centra komplexní péče pro děti s perinatologickou zátěží, které bylo slavnostně otevřeno 29. 3. a jež v ČR reprezentuje unikátní komplexní pracoviště. Zlepšování bezpečí pacientů je další prioritou vedení nemocnice. Elektronické hlášení nežádoucích událostí, realizované ve VFN, získalo ocenění v soutěži Bezpečná nemocnice. Vážení a milí, v těchto dnech nám příroda nabízí jedno z nejkrásnějších ročních období. Věřím, že nás naplní energií a optimismem, který do další práce všichni potřebujeme. Mgr. Dana Jurásková, Ph. D., MBA ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostává se Vám do ruky první číslo časopisu Nemocnice v novém roce 2011 a též v nové grafické úpravě. Konec roku 2010 a jeho počátek se nesl v duchu oslav 220. výročí založení nemocnice, která během své existence nejen zachránila mnoho lidských životů, ale též se podílela na výchově generací českých lékařů a přinesla mnoho nového poznání české i světové vědě. Počáteční měsíce roku 2011 se lišily od ostatních, zejména situací v českém zdravotnictví, kdy akce „Děkujeme, odcházíme“ zasáhla i naši nemocnici. Osobně jsem tuto akci vnímal a vnímám jako stav, který vznikl neřešením a odkládáním problémů českého zdravotnictví, které se nakupily a byly „řešeny“ jen deklaratorně. Ukázalo se, že jsou ve zdravotnictví segmenty, kde práce zdravotníků je dobře ohodnocena i za méně než standardních 40 hodin týdenní práce. Tato akce se z mého pohledu netýkala jen ohodnocení práce lékařů a všech zdravotníků, zejména v nemocnicích, kde ve srovnání, a zdůrazňuji v poměrném, nikoli v absolutních hodnotách, je ohodnocení výrazně nižší než ve vyspělých státech. Týkala se totiž také transparentnosti veřejných zakázek, lékové politiky a dalších nešvarů, které ve zdravotnictví vidíme. Jsem rád, že po mnoha týdnech jednání došlo ke kompromisu, a jsem přesvědčen, že alespoň část problémů ve zdravotnictví se povede v krátké době vyřešit. Rok 2011, jako již po mnoho let, započal tradičním 123. plesem mediků českých v paláci Žofín a Dnem otevřených dveří, kde jsme zájemcům

o studium představili naši 1. lékařskou fakultu, její požadavky na přijetí ke studiu, ale zejména další možnosti, které fakulta nabízí, jako zahraniční výměnu studentů, řadu spolkových aktivit a také zapojení studentů do vědecké práce. Počet přihlášek ke studiu je shodný s počty přihlášek jako v minulých letech. Počátek roku je dobou ohlédnutí za rokem minulým. Loňský rok byl pro fakultu rokem příznivým. Skončila velká rekonstrukce budovy v Kateřinské 32, která již plně slouží studentům, učitelům i pacientům. Z hodnocení vědy dle rady vlády pro vědu, výzkum a inovace 1. lékařská fakulta UK opět zaujala přední místo mezi institucemi, věnujícími se biomedicínskému výzkumu. V letošním roce, kdy končí výzkumné záměry, musíme dokončit nový způsob financování vědecké práce na fakultě. V roce 2010 naše fakulta vykázala dobrou ekonomickou bilanci a její hospodaření skončilo kladným výsledkem. Měli jsme tak možnost ocenit nejen nejlepší pracovníky z hlediska vědecké práce, ale také jsme na základě hodnocení výuky studentů ocenili dvacet pedagogů, kteří byli v anketě hodnoceni jako vynikající učitelé.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji Vám slunné a optimistické jarní dny roku 2011.

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

6

fotoreportáž 220 let Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

220 let Všeobecné fakultní nemocnice v Praze fotoreportáž 7

Slavnostní představení opery Giuseppe Verdiho Aida Všeobecná fakultní nemocnice v Praze si na přelomu let 2010 a 2011 připomíná 220 let od svého vzniku. Podle historických pramenů byla první část Všeobecné nemocnice otevřena 1. prosince 1790 a pravidelný příjem nemocných byl zahájen 2. ledna 1791. U příležitosti oslav 220. výročí založení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze bylo připraveno představení slavné Verdiho opery Aida v podání operního souboru Národního divadla v Praze. Rádi bychom poděkovali všem sponzorům a příznivcům, kteří svými dary a pomocí umožnili, aby se toto představení mohlo uskutečnit.

Mgr. Dana Jurásková, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice, vítá na slavnostním představení Aidy předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR Miroslavu Němcovou.

Slavná Verdiho Aida, příběh o egyptském vojevůdci Radamovi a jeho lásce k etiopské otrokyni, je dokladem nejen autorových skladatelských kvalit, ale také jeho umělecké cti a důslednosti, s níž usiloval o nalezení věrohodné a psychologicky přesvědčivé podoby hudebního dramatu. Verdi psal Aidu na objednávku egyptské vlády k slavnostnímu otevření Suezského průplavu, přesto je tato opera mnohem více než pouhým splněním výhodné zakázky. (PP)

8 novinky a události

Místo, kde probíhala interaktivní projekce, simulující zdravému jedinci schizofrenní prostředí a prožitky.

události a novinky 9

Soutěž Bezpečná nemocnice

Den otevřených dveří na 1. lékařské fakultě UK

Ve třetím ročníku odborné soutěže Bezpečná nemocnice se na prvním místě umístila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze s projektem Elektronické sledování nežádoucích událostí a to v sekci „Technicko-provozní oblast“.

Dne 8. ledna 2011 se konal „Den otevřených dveří“ 1. lékařské fakulty UK. Zájemci o studium se setkali s představiteli vedení fakulty a získali informace o fakultě, o průběhu přijímacího řízení a oborech, které lze   na 1. LF UK v akademickém roce 2011/2012 studovat.

Odborná porota posuzovala celkem 16 projektů předložených třinácti lůžkovými zdravotnickými zařízeními. Cílem elektronického sledování nežádoucích událostí je umožnit především zdravotníkům řešit problémy, které na pracovišti nastanou a jež jsou natolik závažné, že vyžadují naši zvýšenou pozornost. Systém lze využívat také jako komunikační cestu pro návrhy na zlepšení systému řízení, a to ve zdravotnické části nemocnice i v nezdravotnické podpůrné oblasti. Tento systém je velmi jednoduchý, jeho používání nečiní zdravotníkům žádné potíže a časová náročnost pro statistické zpracování získaných dat je minimální. (PP)

Týden na Psychiatrické klinice V rámci akce s názvem Týden na Psychiatrické klinice, která se uskutečnila na začátku února, bylo pro zájemce připraveno několik aktivit, kterých se mohli zúčastnit. Po celý týden byla připravena interaktivní projekce, která simulovala návštěvníkům schizofrenní prostředí a prožitky, jaké se vyskytují u nemocných pacientů. Na prodejní výstavě si mohli příchozí nejen prohlédnout, ale i zakoupit výtvarná díla pacientů Psychiatrické kliniky. Dalšími akcemi byla tisková konference, na níž byla představena historie a současnost psychiatrické péče a také nové technologie v léčbě. Akci zakončil Den otevřených dveří s přednáškami určenými pro širokou veřejnost. (PP)

Cenu převzali: náměstkyně Mgr. D. Svobodová a kolektiv (zleva: Ing. J. Hotmar, Ing. J. Pařík a O. Snop).

„Bezpapírová“ nemocnice VFN v Praze se stala vítězem v soutěži IT projekt roku 2010, pořádané společností CACIO, kterou vyhlašuje Česká asociace manažerů úseků informačních technologií pod záštitou předsedy vlády Petra Nečase. Do soutěže bylo přihlášeno celkem 25 projektů. Zvítězila VFN a její projekt od společnosti STAPRO Implementace vedení zdravotnické dokumentace ve VFN Praha v čistě elektronické formě.

VFN je prvním zdravotnickým zařízením, které uvedlo do praxe Koncept bezpapírové nemocnice, v ČR projekt svého druhu a rozsahu unikátní. Jde o ojedinělý případ první legislativně „čisté“ implementace  

Měli zároveň příležitost poprvé navštívit posluchárny a obdivovat nově zrekonstruovanou budovu děkanátu 1. LF UK, prohlédnout si některá vybraná pracoviště 1. LF UK v této budově či v areálu Karlova a Albertova nebo nahlédnout do prostor Akademického klubu a Spolku mediků českých ve Faustově domě, kde studenti tráví svůj volný čas. Z velké zasedací místnosti děkanátu 1. LF UK bylo možné přenášet do sedmi poslucháren úvodní slovo prof. MUDr. Jany Duškové, DrSc., proděkanky

pro studijní záležitosti a zubní lékařství. Poté se slova ujali v přeplněných posluchárnách i ostatní proděkani a zaměřili se na témata a obory, o které byl ze strany uchazečů největší zájem.

Jsme rádi, že i letošní Den otevřených dveří na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se vydařil! Poděkování za jeho hladký průběh patří studijnímu oddělení 1. LF UK a všem dalším organizátorům. (VH)

elektronické zdravotnické dokumentace v ČR, což znamená vedení zdravotnické dokumentace v nemocničním informačním systému pouze v elektronické podobě za použití zaručeného elektronického podpisu. Poprvé tedy zdravotnické zařízení v ČR nemusí údaje z NIS tisknout, podepisovat a razítkovat. Řešení má tak zásadní dopad na efektivitu provádění klinických i administrativních procesů v nemocnicích a zavádí lepší kontrolní mechanismy

správného vedení zdravotnické dokumentace. Silný ekonomický efekt, spočívající v šetření nákladů na archivaci dokumentace, se projevuje v podobě úspor prostor či personálu pro archivaci. Současně je zaznamenáno podstatné snížení provozních nákladů (papír, tiskárny, tonery, apod.) a v neposlední řadě i vznik časových úspor uživatelů/lékařů při odstranění následného tisku a podpisu zdravotnické dokumentace z NIS.

Všechna tato pozitiva mají za cíl napomáhat lepšímu a efektivnějšímu vedení dokumentace a v konečném důsledku přispět ke zvýšení bezpečnosti pacientů. (PP)

10 novinky a události

události a novinky 11

Poruchy příjmu potravy a obezita

Nová transplantační jednotka

Ve dnech 3.–5. března 2011 se na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN uskutečnila již 8. mezinárodní a mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě. Pozvánku k vystoupení přijali významní zahraniční odborníci v oblasti poruch příjmu potravy. Tyto konference se na klinice konají od roku 1997.

Na I. interní klinice VFN a 1. LF UK byla v lednu 2011 slavnostně otevřena nově zrekonstruovaná a rozšířená transplantační jednotka. Cílem rekonstrukce bylo vytvoření podmínek pro zvýšení kapacity transplantační jednotky, zlepšení komfortu nemocných i pracovního prostředí pro personál.

Zahájení konference (zprava): ředitelka VFN Mgr. Dana Jurásková, prof. Hana Papežová a děkan 1. LF UK prof. Tomáš Zima.

Organizátoři kladou důraz na interdisciplinární komunikaci a zvyšování odborných znalostí. Dostupná adekvátní péče (včetně svépomocných aktivit – klubů a doléčovacích programů) má být založena na kontinuálním vzdělávání lékařů, psychologů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a dalších odborníků, kteří tvoří členy multidisciplinárních týmů. V posledních desetiletích vědomosti o onemocnění v populaci sice narůstají, ale postoj společnosti se příliš nezměnil (strach ze stigmatizace, stud ze selhání v dosažení ideální krásy a ideálního zdravého životního stylu). Nárůst poruch příjmu potravy u nás ukazuje na potřebu kvalitnější a koordinovanější prevence. Pořadateli konference byli Psychiatrická klinika 1. LF UK, Sekce pro poruchy příjmu potravy PS ČLS JEP, Svépomocná asociace pro pacienty s poruchami příjmu potravy pod vedením profesorky

Papežové. Záštitu konferenci udělil rektor Univerzity Karlovy, profesor Václav Hampl, děkan 1. LF UK profesor Tomáš Zima a ředitelka VFN Dana Jurásková. Spolupořadatelem byl INTACT, mezinárodní projekt Marie Curie, na kterém participuje devět Center „of Clinical Excellence“ ze zemí EU. Podporuje výzkum postgraduálních studentů medicíny a psychologie v oblasti poruchy příjmu potravy. Od roku 2007 jsou součástí konference i specializované workshopy pro nelékařské profese, určené pro pedagogy, sociální pracovnice a střední zdravotnický personál. Účastníci mohli zhlédnout videozáznamy rozhovorů s pacientkami s poruchou příjmu potravy a s problémy v mateřství. Workshopy autorů z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN byly podpořeny preventivním programem VZP ČR. Součástí společenského programu byl koncert v kos-

tele sv. Kateřiny a závěrečný ceremo­niál v historické budově Karolina, kde byla předána za přítomnosti prorektora Karlovy univerzity, profesora Škrhy, a přednosty Psychiatrické kliniky, profesora Rabocha, tradiční cena Františka Faltuse naší dlouholeté spolupracovnici, profesorce Cindy Bulik z Univerzity of North Karolina, za přínos ve výuce mladých kolegů v rámci projektu INTACT. Prorektor UK profesor Škrha také provedl zahraniční účastníky historickými prostorami Karolina, což všichni velmi ocenili. Doufáme, že konference přinesla účastníkům nové poznatky i zajímavé kontakty, které přispějí k jejich motivaci v další klinické i výzkumné práci v oblasti poruch příjmu potravy, k prospěchu našich pacientů a jejich rodinných příslušníků. PROF. MUDR. HANA PAPEŽOVÁ, CSC., MUDR. PETRA UHLÍKOVÁ, PSYCHIATRICKÁ KLINIKA   VFN A 1. LF UK

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (vlevo) ve společnosti ředitelky VFN Dany Juráskové a profesora Pavla Klenera. Důraz se kladl na dodržení požadavků na izolaci nemocných s vysoce účinným čištěním vzduchu. I. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze patří mezi nejvýznamnější hematoonkologická centra v České republice se zaměřením na nejčastěji se vyskytující krevní nádory. Sou-

částí moderní léčby je i autologní transplantace krvetvorných buněk (kostní dřeně), která umožňuje vyléčit řadu nádorů krvetvorby. Pacienti s tímto onemocněním by bez ní neměli naději na dlouhodobé přežití. Tato metoda se na klinice provádí od roku 1993 a v současnosti je I. interní klinika VFN a 1. LF UK

Co je to autologní transplantace krvetvorných buněk? Autologní transplantace krvetvorných buněk je léčebný výkon, kde se po předcházející chemoterapii převádí pacientovi jeho krvetvorné buňky zpět. Jinými slovy, dárcem krvetvorných buněk je sám pacient. Tento postup umožňuje podat tak intenzivní chemoterapii, která by jinak mohla být smrtelná (zničila by krvetvorbu). Díky zpětnému převedení krvetvorných buněk se při tomto výkonu krvetvorba opět obnoví. ASCT se nejčastěji používá u lymfomů a mnohočetného myelomu.

největším centrem svého druhu v České republice. Úspěšné dokončení této stavebně i logisticky náročné akce vytvořilo podmínky nejen pro zvýšení kapacity transplantační jednotky, ale též ke zlepšení komfortu nemocných, racionalizaci provozu, zlepšení pracovního prostředí pro personál při dodržení požadavků na izolaci nemocných i s vysoce účinným čištěním vzduchu. Celková hodnota rekonstrukce dosahuje 20 milionů Kč a byla financována z vlastních investičních zdrojů VFN. Část vybavení v hodnotě 6 mil. Kč byla pořízena díky dárcům, nejvyšší podíl poskytla Nadace ČEZ. Tyto vynaložené finanční prostředky výrazným způsobem zkvalitní poskytování zdravotní transplantační péče pacientům. Nové prostředí splňuje nároky moderní medicíny. Jednotka svým uspořádáním a vybavením splňuje nejvyšší standardy léčebné péče a navýšení počtu lůžek umožňuje poskytovat léčbu více hematoonkologickým pacientům. MUDR. DAVID POHLREICH VEDOUCÍ LÉKAŘ TRANSPLANTAČNÍ JEDNOTKY I. INTERNÍ KLINIKA VFN A 1. LF UK

12 novinky a události

události a novinky 13

Světový den ledvin Mezinárodní federace nadací pro nemoci ledvin a Mezinárodní nefrologická společnost vyhlásily letos již pošesté druhý čtvrtek v měsíci březnu Světovým dnem ledvin s cílem zvýšit informovanost zdravotníků a zejména laické veřejnosti o nemocech ledvin, možnostech jejich časného záchytu, prevence a léčby. V letošním roce je hlavní pozornost zaměřena na vztahy mezi onemocněním ledvin a onemocněním srdce. V České republice je odhadem asi 5 % obyvatel s významně sníženou filtrační funkcí ledvin. Nemocní se sníženou funkcí ledvin mají zvýšené riziko onemocnění srdce a cév (infarktu myokardu, srdečního selhání, cévní mozkové příhody, ischemické choroby dolních končetin) a jsou také ohroženi vývojem selhání ledvin, které vyžaduje náhradu jejich funkce dialýzou či transplantací. Většina pacientů s chronickým onemocněním ledvin

se ale selhání ledvin nedožije, protože umírá předčasně na kardiovaskulární onemocnění. Časný záchyt chronického onemocnění ledvin, založený na průkazu přítomnosti bílkoviny v moči a vyšetření tzv. sérového kreatininu (které umožní odhadnout filtrační funkci ledvin), umožní zahájit včas účinnou léčbu zaměřenou na prevenci, nebo alespoň snížení rizika vývoje selhání ledvin a snížení rizika kardiovaskulárního onemocnění. U pacientů s chronickým onemocněním ledvin je nutné dosáhnout optimální kontroly krevního tlaku a krevních tuků.

Zleva: doc. MUDr. Romana Ryšavá, CSc., a prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA U nemocných se zhoršující se funkcí ledvin je také třeba včas zahájit léčbu komplikací (zejména poruch přeměny minerálů, kyselosti krve a sníženého počtu červených krvinek) a eventuelně i zahájit přípravu na náhradu funkce ledvin hemodialýzou (umělou ledvinou), břišní dialýzou či transplantací. U příležitosti Světového dne ledvin bylo v Odběrovém centru Fakultní polikliniky VFN zájemcům nabízeno zdarma skríninkové vyšetření ledvin (vyšetření moči a sérového kreatininu jako parametru funkce ledvin) a měření krevního tlaku.  (RED)

123.

REPREZENTAČNÍ PLES MEDIKŮ

123. PLES MEDIKŮ se opět vydařil! V krásných prostorách Paláce Žofín na Slovanském ostrově se dne 7. ledna 2011 zaplnily všechny sály.   Plesu mediků se zúčastnily osobnosti politického a kulturního života České republiky, čelní představitelé Univerzity Karlovy, členové akademické obce   1. lékařské fakulty UK a pracovníci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Alwallova ledvina

Zleva: prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, prof. MUDr. Václav Monhart, CSc., a MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA

10. prosince 1955 byla umělá ledvina (Alwallova) poprvé využita na II. interní klinice VFN. Největší zásluhu na tom měl medik Severin Daum a přednosta kliniky prof. Antonín Vančura. Československo se stalo první zemí v socialistickém táboře, která tento způsob léčby zavedla.

Petr Vondráček & Lokomotiva přilákali do Malého sálu Žofínského paláce mnoho tanečníků.

Neutuchající zábava letošního plesu mediků trvala až do časných ranních hodin.

14 novinky a události

koš plný humoru ze

života VFN a 1. LF UK

15

Koš plný humoru Na Onkologické klinice VFN a 1. LF UK proběhla akce občanského sdružení Zdravotní klaun pod názvem Koš plný humoru.

Koncert v kapli sv. Kříže Na začátku roku se na Gynekologicko-porodnické klinice VFN a 1. LF UK uskutečnil koncert v kapli sv. Kříže, na kterém vystoupil Ondřej Havelka a Věra Gondolánová.

Zdravotní klauni navštěvují v nemocnicích pravidelně především dětské pacienty. Jejich návštěva má napomoci zlepšit psychickou pohodu pacientů a tím také zlepšit jejich celkový zdravotní stav. Uvítali jsme nabídku zdravotních klaunů rozšířit tento nápad i mezi dospělé pacienty. Souhlasili jsme, aby tato akce proběhla na naší klinice, protože onkologická onemocnění patří mezi nejtěžší. Po dobu jednoho týdne navštěvovali ambulanci a denní stacionář zdravotní klauni. Zastavili se na okamžik u každého pacienta a promluvili s ním. Pro všechny nemocné měli připraveny dárkové koše s drobnými předměty (např. letáček o sdru-

žení, propisovací tužky, lék Humorin – červený klaunský nos, veselé povídky – knížky od Zdenka Svěráka a Vladimíra Menšíka, křížovky, knížky s vtipy nebo CD). Obsah koše mohl být, podle přání pacienta, pozměněn. Z mého pohledu se jednalo o velice zdařilou akci. Takový projekt má smysl a pacientům pomáhá. Nálada na pracovišti

byla zřetelně odlehčená a o poznání veselejší. Pacienti se na čas odreagovali od strachu, napětí a úzkosti, které je při onkologickém onemocnění stále doprovázejí. Byli potěšeni skutečností, že o ně někdo „zvenčí“ jeví zájem. ZDEŇKA DLOUHÁ VRCHNÍ SESTRA ONKOLOGICKÉ KLINIKY VFN A 1. LF UK

16

ze života VFN a 1. LF UK dobrovolnická činnost

dobrovolnická činnost

2011 – rok dobrovolnických činností

V letoš ním roce slaví Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 220. výročí od svého založení. V současnosti nemocnice poskytuje pacientům jak základní, tak i specializovanou péči ve všech oborech. Ke stále kvalitnější komplexní léčebné péči o pacienty ve VFN v Praze významně přispíva-

jí také dobrovolníci, hlavně u dlouhodobě nebo těžce nemocných dětských a dospělých hospitalizovaných pacientů. Ve VFN v Praze existuje dobrovolnický program na čtyřech klinických pracovištích: Geriatrické klinice, Onkologické klinice, I. interní klinice a Foniatrické klinice. Na Geriatrickou kliniku v Londýnské ulici docházejí dobrovolníci z občanského sdružení Adra třikrát týdně již od roku 2005.

Dobrovolnice předčítá pacientkám na Geriatrické klinice VFN a 1. LF UK.

17

pacientům vyplnit čas, který tráví v nemocnici.

Barevná nemocnice v Motole a její dobrovolníci Ve FN Motol dobrovolníci pomáhají už 11 let. V současné době přesáhl počet aktivních pomocníků tři stovky. Mezi oblíbené programy patří Barevná nemocnice, při které malují malí pacienti společně s dobrovolníky na stěny v rekonstruované části a vytvářejí si tak sami svou „barevnou nemocnici“. S úspěchem je v Motole již sedmým rokem realizována canisterapie se speciálně cvičenými psy pro děti i dospělé pacienty. Nově k ní přibyla také zooterapie s drobnými zvířaty: ráčky, šneky a strašilkami. Další originální program představuje také „Pošta pro

Rok 2011 byl vyhlášen „Evropským rokem dobrovolnických činností na podporu aktivního občanství v ČR 2011“. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze se zapojila s dalšími čtyřmi velkými pražskými nemocnicemi do dobrovolnických akcí a vytvořila PN5 – Pražskou nemocniční pětku. Dobrovolnictví ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

ze života VFN a 1. LF UK

Dobrovolníci ve spolupráci se zdravotnickým personálem zlepšují atmosféru nemocničního prostředí a starají se o smysluplné trávení volného času pacientů ať již četbou, povídáním (reminiscence) či doprovodem při chůzi. Třetím rokem působí dobrovolníci z občanského sdružení Amélie na Onkologické klinice a od února 2011 navštěvují pacienty I. interní kliniky. Dělají jim mnohdy společnost u lůžka a starají se, aby se pacienti necítili ve své nemoci opuštění a nepotřební. Od ledna 2010 spolupracuje Foniatrická klinika v rámci dobrovolnické činnosti v projektu „Celé Česko čte dětem“. Dobrovolnice pravidelně jedenkrát týdně dochází k dětem a čte jim. Po přečtení pohádky či příběhu dobrovolnice s dětmi provede navíc dramatizaci čtené knihy. Pomáhá tím malým

Pacienti denního stacionáře Foniatrické kliniky VFN a 1. LF UK. klinik a oddělení pravidelně jednou týdně přes 80 dobrovolníků. Dalších téměř 100 dobrovolníků

na počátku programu nalezli uplatnění na Oddělení rehabilitační a následné ošetřovatelské péče a v informační službě. V současné době je program realizován především na Oddělení sociální péče. – V roce 2011 se plánuje program rozšířit o realizaci canisterapie.

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady radost“, při němž senioři z Léčebny dlouhodobě nemocných vyrábějí s dobrovolníky dárky pro nemocné děti a ty zase připravují překvapení pro seniory.

Centrum podpůrné péče Lékořice ve FTNsP v Praze-Krči Fakultní Thomayerova nemocnice ve spolupráci s občanským sdružením Lékořice realizuje akreditovaný dobrovolnický program od roku 2005. To je začleněno do samostatného oddělení – Centra podpůrné péče. V současné době dochází na 10

pomáhá při jednorázových akcích, jako jsou například Dětský den, mikulášská nadílka, dobročinné bazary, výtvarné dílny apod. Také personál se může zúčastňovat hodin jazykových konverzací, seminářů i kulturních a sportovních akcí, které vedou dobrovolníci. Činnost dobrovolníků je vysoce ceněna.

Dobrovolníci v ÚVN Ústřední vojenská nemocnice zahájila projekt s dobrovolníky už ve druhé polovině roku 2002. Programem dosud prošlo 43 dobrovolníků. Dobrovolníci

Dobrovolnický program FNKV je v činnosti od ledna 2010. Je zaměřen hlavně na dlouhodobě hospitalizované pacienty, jak dětské, tak dospělé. V současné době do FNKV dochází 20 pravidelných dobrovolníků na neurologii, LDN, dále pak docházejí na ambulanci kliniky dětí a dorostu a dětské popáleninové oddělení. Od poloviny listopadu dobrovolníci nově působí i na radioterapeuticko-onkologické klinice. Dobrovolníci vedou pravidelné lekce trénování paměti, výtvarné dílny a zpívání pro seniory na LDN. BC. JITKA ŘÍHOVÁ

18

ze života VFN a 1. LF UK výstup na sv. Kateřinu

projekt ze

Výstup na svatou Kateřinu Míří k nebi jako vztyčený prst, viditelná ze všech stran. Osmiboká věž kostela svaté Kateřiny láká svojí výškou a úzkými okny k rozhlédnutí nejen po celém areálu nemocnice, ale i po velké části vnitřní Prahy. Dohlédnout se z ní dá až k Hradu, Vyšehradu a při dobré viditelnosti a slunečném počasí i do petřínských strání, na Strahov a k Barrandovu. Letošní slunečné počasí na pře­ lomu února a března přineslo tu správnou příležitost požádat o dovolení, otevřít zamřížované dveře a společně se dvěma kole­ gy vystoupat na vrchol. Slibovali jsme si od toho nevšední zážitek. Už pohled vzhůru do nitra štíhlé věže, nazývané kdysi „praž­ ský minaret“, znamenal setkání s dávnou minulostí. Dotknout se původních, zcela obnažených kamenů, položených sem sta­ viteli ve 14. století, už to ve mně vzbudilo podivné mrazení. Po­ dobný dojem vyvolalo i dřevěné schodiště, přichycené v několika

patrech k vnitřní stěně věže. To ale ze zcela jiného, řekl bych, bezpečnostního důvodu. Ve slabém světle orientačního osvětlení jsme stoupali vzhůru oním mohutným komínem a sna­ žili se přitom nemyslet na vrstvu holubího trusu, která doslova rostla pod našima nohama. Zvyšovala se s každým patrem, snad i každým schodem, navíc tu a tam ozdobená vysušenou holubí mrtvolkou. Dále však už převládala jen samá pozitiva. Schodiště bylo pevné a natolik bezpečné, že i mně, kterému se točí hlava při pohledu do hlubo­

kého hrnce, se podařilo dobýt vr­ cholu, respektive místa těsně pod ním, tam kde dříve visíval zvon, téměř bez zaváhání. Nad námi se už zvedala jen samotná stříška s půdičkou bez oken, ke které vedl jednoduchý žebřík. Takové kostrbaté finále jsme si ale rádi odpustili a začali se o to víc rozhlížet po „dobytém“ území. Čtyři dlouhá, úzká okna jsou tu osazená dřevěnými žaluziemi v rámech a dají se, ač kladou jistý odpor, částečně otevřít. Toho jsem využil k fotografování. Ostatně to představovalo jeden z hlavních cílů našeho výstupu. Upřímně,

moc jsem se z úzkých okýnek nevykláněl, pohledy do širého okolí jsem si nechal více méně zprostředkovat kvalitním displejem fotoaparátu, ale i tak jsme zažívali něco nevšedního: z takové výšky a z místa naplněného historií po­ zorovat mnohokrát prošlé, zdola důvěrně známé ulice, Kateřinskou zahradu i s bývalým klášterem, budovu lékařské fakulty, barokní Muzeum Antonína Dvořáka a hlav­ ně vzdálený, jako na dlani ležící centrální areál naší nemocnice. Pobyli jsme nahoře zhruba tak dlouho jako uspokojení horolez­ ci v cíli svého snažení, pořídili vrcholové fotografie a posléze opatrně zamířili po úzkém scho­ dišti dolů, do kostela, a branou Kateřinské zahrady znovu do víru velkoměsta. VÁCLAV KŘÍŽ

Sv. Kateřina Kostel sv. Kateřiny se nachází nedaleko Karlova náměstí, v těsné blízkosti Kateřinské ulice na pražském Novém Městě, v areálu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Na popud Karla IV., který r. 1332, v den svátku sv. Kateřiny, zvítězil v bitvě u San Felice, byl v Praze postaven klášter a kostel, zasvěcený jeho oblíbené světici Kateřině. Tato vzdělaná křesťanka královského původu odmítala manželské nabídky a svou výmluvností obrátila na víru i padesát pohanských filozofů. Nakonec byla na rozkaz římského císaře po krutém mučení sťata. Ze stavby, která byla v letech 1355–1367 vybudována pro řád obutých augustiniánek, se v původní podobě zachovalo jen velmi málo. Z této doby se dochovala pouze vysoká, dole čtyřhranná a v horní části osmiboká věž kostela, zvaná „pražský minaret“.

života VFN a 1. LF UK

19

Výzkum diagnostiky a léčby civilizačních a onkologických onemocnění Projekt byl zahájen 1. ledna 2011 a termín ukončení realizace je 30. června 2012. Celkový rozpočet projektu, jehož realizátorem je Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, činí 82 831 560,90 Kč. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze získala v rámci 4. výzvy Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost (www. oppk.cz) více než 82 mil. Kč na realizaci projektu „Materiálně technická základna pro výzkum v oblasti diagnostiky a léčby civilizačních a onkologických onemocnění a jejich závažných rizik ve VFN v Praze“, reg. č. CZ.2.16/3.1.00/24012. Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro re­ gionální rozvoj, ze státního rozpočtu ČR a z vlastních zdrojů VFN. Z vlastních zdrojů bude VFN financovat 7,5 % rozpočtu pro­ jektu, tj. přibližně 6,2 mil. Kč. Základním cílem projektu je pořízení moderního přístrojového vybavení pro účely výzkumu v oblasti diagnostiky a léčby civilizačních a onkologických onemocnění a jejich závažných rizik ve Všeobecné fakultní ne­ mocnici v Praze. Projekt umožní pořízení nejmodernější zdravot­ nické techniky (půjde o zařízení pro interní a chirurgické obory, zobrazovací a vyšetřovací tech­ niku i přístroje pro laboratoře), která bude využívána k výzkumu a vývoji nových metod a postupů

ve zdravotnictví a k jejich násled­ né aplikaci. Celkem bude pořízeno 60 přístrojů pro čtrnáct pracovišť, která se budou společně podílet na výzkumných činnostech ve výše uvedené oblasti. Projekt je realizován v partnerství s 1. lékařskou fakultou UK. Samotná realizace projektu (tzv. investiční fáze) proběhne ve třech etapách, jejichž obsa­ hem bude příprava výběrových řízení na dodavatele přístrojů, výběr dodava­ telů a postupné dodání a insta­ lace přístrojové­ ho vybavení. Po skončení investiční fáze následuje pětiletá doba udržitelnosti, během níž musí být naplněny plánované výsledky, ke kterým se VFN zavá­ zala. Dotčená pracoviště budou úzce spolupracovat na dosažení těchto výsledků, kterými jsou: l původní sdělení v indexovaných mezinárodních časopisech, l pořádání vědeckých setká­ ní s prezentací dosažených výsledků, l zaškolování pracovníků jiných zařízení v použitých metodikách, l v ytvoření e-learningových prezentací o využití metod v českém i anglickém jazyce.

20

rozhovor soudní lékařství

soudní lékařství rozhovor 21

Na začátku byly housle… Lékařům na dosah a s vrcholným obdivem k jejich práci jsem mnohokrát přemýšlel, kterým směrem by se můj život ubíral, kdybych se i já stal lékařem, jakou specializaci bych asi zvolil. Patologie je velice zajímavá oblast medicíny. Soudní lékařství je pak v mých očích jejím umocněním. Protože profesor Přemysl Strejc, přednosta Ústavu soudního lékařství, je člověk vstřícný, zasedli jsme spolu ke krátkému rozhovoru. Pane profesore, jak říkám v úvodu, patologie, to je velmi pozoruhodná věda… Naprosto s vámi souhlasím, patologie je nesmírně zajímavý obor. Opravdu věda. Snad nejvíc v oblasti histologického zkoumání vzorků, kdy odborná bioptická diagnóza může nesmírně ovlivnit život pacienta. Ale patologie, to není soudní lékařství. My neděláme biopsie, ale nekropsie. Na patologii jsem ale shodou okolností začínal, u profesora Bednáře. Jak jste se k soudnímu lékařství vlastně dostal? K oboru, ve kterém dnes platíte za jednoho z nejvýznamnějších odborníků. To bylo trochu řízením osudu, chtěl jsem být původně internistou. Dokonce už během studií v šedesátých letech jsem tady, v dnešní VFN, na I. interní klinice u profesora Höniga pracoval jako pomocná vědecká síla. Internu jsem považoval za jakousi královnu medicíny. Byl jsem také silně ovlivněný výraznou osobností akademika Charváta, o tom není pochyb. Ale výuka a tím pádem i osud mě po čase zavedly ke zkoušce do Ústavu soudního lékařství. Tam mně, světe, div se, pan profesor Tesař, tehdejší přednosta, nabídnul to samé, co jsem dělal

Soudní patologie je úzce spojená s makrosvětem. na interně, pomocnou vědeckou sílu. Ale já se slušně omluvil, že interna…, a tak dále. Po čase mně to ale nedalo a přilezl jsem ke křížku. Bylo to také dobou. Řekl jsem si, že na interně nemám moc šancí, kdežto na soudním, kde mě profesor nabídnul po absolvování i trvalé místo, to bylo něco, čeho bylo třeba si vážit. Zvláště v době, kdy se bojovalo o umístěnky a mně, rodilému pražákovi, navíc svobodnému a s nevalným kádrovým profilem, hrozilo třeba pohraničí. Bylo to o fous, protože jsem nakonec to místo na soudním nedostal, ale páni profesoři Tesař a Bednář se domluvili a já začal

jako mladý lékař na Albertově, na patologii v Hlavově ústavu. Což bylo o dveře vedle. A byla to pro mě docela šťastná konstelace. Pan profesor Bednář byl pedant, a když jsem chtěl přidat stokorunu na platu, musel jsem u něho absolvovat tvrdý pohovor se zkouškou. Byl proslulý tím, že kudy chodil, tudy zkoušel, a tak byli jeho podřízení pořád ve střehu a učili se o sto šest. A to bylo samozřejmě jen dobře. Trvalo to asi dva roky, mezitím jsem byl i na vojně. Když jsem se vrátil, pan profesor si mě jednoho dne zavolal a oznámil mi poměrně sarkasticky, že ať „si teda jdu na to soudní“, že se tam uvolnilo

místo a pan profesor Tesař si mě žádá. Že ze mě bude „ušmudlanej a vystrašenej doktor“… Narážel tím samozřejmě na práci s mrtvolami z terénu a na neustálý kontakt s policií. A tak jste se malou oklikou dostal na místo, které vám osud předurčil… Ano, začal jsem tu pracovat jako sekundární lékař v památném roce 1968. Zaměstnavatele jsem měl stejného, byl to KÚNZ (Krajský ústav národního zdraví), čili tehdejší nemocnice FN1. Zajišťoval jsem běh ústavu, staral se o přístrojové vybavení a také jsem začal vědecky publikovat. Dostal jsem od pana profesora zadání pro kandidaturu, téma bylo kriminální, z forenzní sérologie a aplikované histochemie, a týkalo se důkazu biologických stop v plodové vodě. Byla to doba, kdy byly nelegální potraty více aktuální. Dlouho jsem s tím nemohl pohnout, není to tak jednoduché, jak to vypadá, až po několika dlouhých letech se mi podařilo práci odevzdat a získat titul kandidáta věd. O něco později jsem byl habilitován, takže jsem se stal docentem. Pan profesor skončil s vedením ústavu v roce 1984, na jeho místo nastoupil as. Sobotka. Ten sice neměl dokončenou kandidaturu, ale byl to letitý praktik a byl, tak říkajíc, „na řadě“. Navíc byl tajemníkem katedry. Vydržel to dva roky, ale zřejmě ho to dost zmáhalo, takže svoje přednostenství ukončil a v roce 1986 jsem se tohoto nelehkého úkolu ujal já. V roce 91 jsem si udělal doktorát věd a o rok později, v roce 1992, jsem se stal profesorem. Tolik Vaše zkrácené curriculum vitae, pane profesore. Ale řek-

něte mi, co Vaše práce přesně obnáší? Soudní obor, ostatně jako každá podobná disciplína, má svoji metodiku. Tady možná překvapí skutečnost, že soudní lékařství má i svoji zdravotní koncepci. Je třeba vědět, že 95 % pitev, které provádíme, slouží zdravotnictví. Zabýváme se určením příčiny smrti u osob, které zemřou a neví se proč. Říkáme tomu náhlé úmrtí. Ve spořádaných zemích, mezi které se počítáme, se zjišťuje,

povinně pitvá také zemřelé, byla-li příčinou úmrtí průmyslová otrava nebo úraz při výkonu práce, dále zemřelé ve výkonu trestu odnětí svobody a zemřelé, kde je podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při výkonu zdravotnických služeb. Jedním z rozdílů mezi soudním lékařstvím a patologií je skutečnost, že v případě, kdy zemřelý skonal v léčebném zařízení v důsledku vnitřního onemocnění,

Je to docela dobrý pocit, když vám pak přijde z policejního ředitelství dopis s poděkováním za dobře vykonanou práci. proč lidé náhle zemřou. Uzavírá se tím jakýsi kruh pojištěnce. Nebožtíkovi to sice nepomůže, ale součástí klinické diagnostiky je i rodinná anamnéza, tedy i údaj o tom, jaká byla příčina smrti rodinných příslušníků. Říká se, že dobře odebraná anamnéza je „půl diagnózy“. Výsledky zdravotních pitev nezůstávají ani celostátně ladem, zpracovávají se statisticky a vytvářejí tím celostátní obraz o mortalitě. To pochopitelně ovlivňuje i zdravotní politiku státu. Děláme přes 1000 pitev ročně. Musíme zachovávat povinnou mlčenlivost, ale na vyžádání od příbuzných zemřelého vyhotovujeme pitevní zprávu pro pozůstalé. V součinnosti s nemocnicí, samozřejmě. Dále pitváme nejen náhlá úmrtí, třeba na ulici nebo doma či v zaměstnání apod., nemůže-li prohlížející lékař na místě úmrtí určit příčinu smrti (což je časté), ale také zemřelé násilnou smrtí, jako jsou sebevraždy, vraždy, nešťastné události. Soudní lékař

a byla mu tedy v nemocnici už určena diagnóza, takové úmrtí přísluší patologii. Je-li však podezření na násilný trestný čin, je pitva spojena s policejním vyšetřováním a pitvu nařizuje policie jako tzv. soudní pitvu. Tady pak jde o onen kriminální prvek v činnosti našeho oboru. Může se však stát, že podezření z vraždy nastane i při pitvě „zdravotní“, kdy na mrtvole nejsou vidět žádné zevní známky poranění a má se zato, že jde o smrt přirozenou. Zrovna nedávno se nám za takových okolností podařilo odhalit několik vražd, z počátku vypadající jako „nevinné“ náhlé úmrtí nebo sebevražda. Není počet náhlých úmrtí také odvislý od roční doby nebo různých společenských událostí? To víte, že ano. Počet sebevražd, ale i vražd, se liší podle ročních období, přibývá třeba o vánočních svátcích nebo na Silvestra, na jaře a na podzim, při náhlých změnách počasí. Dříve to

22

rozhovor soudní lékařství

bývalo i kolem MDŽ, když ty opilé ženy třeba odněkud spadly, zvracely a udusily se, ostatně muži také… Vaše práce Vás baví, že? Jistě, s odporem se to dělat nedá. Má to ale samozřejmě své stinné stránky, na mrtvé denně po ránu si stěží zvyknete. Také to prostředí není z nejpříjemnějších. Ale zase si říkám, když takový chirurg ošetřuje gangrénu… Medicína většinou moc nevoní. Pokud pomineme třeba

soudní lékařství rozhovor 23

domovce, který spadl z výšky na hlavu. V tom místě bylo plató, tak nebylo odkud spadnout. Pitva ukázala, že šlo o údery nějakým tupým předmětem. Ale ten se nenašel. Policie pak provedla dlouhé pátrání skoro po celé republice, nakonec podezřelé zajistili a ti se k činu přiznali. Tím tupým předmětem bylo poleno, které skončilo v ohništi. Je to docela dobrý pocit, když vám pak přijde z policejního ředitelství dopis s poděkováním za dobře vykonanou práci.

Na medicínu jsem se paradoxně dostal díky tomu, že jsem hrál na housle. Původně jsem měl být hudebníkem, maminka si to moc přála. plastickou chirurgii pana docenta Měšťáka, že? :-) Ale je tady i spousta dalších věcí, třeba když máte na stole mladého krásného člověka, neubráníte se úvahám o zmařeném životě. Nebo když vidíte ubitého nebo zmrzlého bezdomovce, to jsou tristní záležitosti… V takovém případě záleží na tom, jak k takovému případu přistupujete. Většinou se naprosto soustředíte, některé věci jdou stranou, vidíte jen problém, který je třeba vyřešit. A k tomu směřuje veškerá vaše činnost, není čas na žádné pokukování okolo a přemýšlení nad estetikou a podobnými věcmi. Ale zpátky, v této souvislosti… Někdy se na první pohled ani nepozná, jaká kauza vám leží před očima. Jak už jsem řekl, začnete s podezřením na srdeční příhodu a skončíte u vraždy. A to je právě jeden z důvodů, proč se takové pitvy dělají. Třeba nedávno jsme měli jeden případ z Prahy. Vypadalo to v první chvíli na bez-

Teď bych Vám rád položil otázku jako vděčný televizní divák, zvláště některých vybraných pořadů. Jak se díváte na neustále dokola omílané filmy s forenzní a detektivní tematikou, jako je třeba seriál Sběratelé kostí, Kriminálka Miami a tak podobně? I já se na to někdy dívám, přiznám se. Rozdíl spočívá hlavně v tom, že oni to tam mají takové až příliš krásné. Mluvil jsem o tom kdysi s jedním z překladatelů tohoto pořadu, který se mnou konzultoval některé odborné výrazy. Říkal mi, že to ani nemá být tolik realistické, že je to spíš pojato jako symbolické prostředí, jako jakási syntéza kriminalistiky a příbuzných oborů. Vědci jsou zároveň vyšetřovatelé, občas i střílejí a tak podobně. Je v tom zahrnuto i soudní lékařství, avšak pohlcené právě tou kriminalistikou. Pitevna je tam zřejmě součástí celého areálu, což u nás ani být nemůže, protože soudní

lékařství, které poskytuje služby spravedlnosti, bylo a je historicky samostatnou jednotkou, ne policejním oborem. Ve filmu ale chtějí ukazovat něco jiného, tam se hlavně představují nové způsoby vyšetřování, nové metodiky. To všechno my máme také, ale není to tak úzce propojené a v tak krásných kulisách, i když na našem ústavu probíhá v několika etapách rekonstrukce a modernizace. V evropské praxi jsou taková pracoviště buď součástí lékařské fakulty a fakultní nemocnice; pak je to ústav. Pokud je soudně lékařské pracoviště součástí kupříkladu krajské nemocnice, jde o oddělení. V amerických filmech, o nichž mluvíme, je takové pracoviště divákovi předkládáno jako součást policejního zázemí. Všichni se v tom filmu dobře znají, spolupracují spolu, většinou naprosto příkladně, panuje tam velká soudržnost a tak dále. Já se tady samozřejmě s mnohými vyšetřovateli také dobře znám. Pochopitelně i s kolegy v oboru nejen v Čechách, ale i v Evropě. Je to také dáno vývojem oboru z dob předrevolučních, kdy jsme se znali a spolupracovali třeba s kolegy z tehdejšího východního Německa, například s profesorem Prokopem, profesorem Krausem atd., význačnými soudními lékaři; u prof. Prokopa jsem byl na stáži už v roce 1972! Ani tehdejší moc nezabránila kontaktům mezi východními a západními Němci. Díky tomu jsem se postupně seznámil a stýkal i s předními odborníky z někdejšího Západního Německa nebo třeba Rakouska, hlavně na různých konferencích a sympoziích i v rámci konkrétních badatelských úkolů. Vědecká spolupráce dodnes trvá.

Práce na pitevně, to není jen umyvadlo a skalpel, ale mnoho vědomostí a zkušeností. Krátce po revoluci, v roce 1991, jsem byl prezidentem kongresu soudního lékařství s mezinárodní účastí; ta byla již velmi početná a vědecky velmi přínosná. Vy jste za život musel vidět spoustu lidského neštěstí. Počítal jste s tím, když jste začínal? Ano i ne. Člověk si z počátku ani neuvědomí, s jak velkým lidským neštěstím může být konfrontován. Zaskočilo mě to už jako medika, třeba když jsem při stáži na Ústavu soudního lékařství přišel do styku s dekapitací, oddělením hlavy od těla, tenkrát v případě jakéhosi železničního neštěstí, snad sebevraždy. Snad ještě více mi vadila pitva oddělené samostatné končetiny, když jsem začínal na anatomii. Bez toho se ovšem medicína studovat nedá. Působíte na mě jako jemný člověk, spíš bych si Vás dovedl

představit na gynekologickém pracovišti než jako drsného soudního patologa v pitevně. To říká i moje manželka! :-) Je to pravda, někteří moji kolegové působí robustněji. Možná je to všechno odvislé od dob mého mládí. Na medicínu jsem se paradoxně dostal díky tomu, že jsem hrál na housle. Původně jsem totiž měl být hudebníkem, moje maminka si to moc přála. A tak jsem chodil jako mladík do hudební školy, dokonce jsem absolvoval samostatným koncertem ve Smetanově muzeu. A proč to souvisí s medicínou? Tehdy se pořádaly různé soutěže tvořivosti mládeže a já jsem získal jako sólista dokonce pražskou první cenu a s triem první cenu v celostátním kole. A s tím i dobrý posudek, který jsem dostal na škole, když jsem se pokoušel o studium medicíny. Bylo to dost potřeba, tatínek byl pražský radní za lidovou stranu

do roku 1948. Sice jsem vlezl na poslední chvíli do Pionýra a pak do Svazu mládeže, pod jehož záštitou právě probíhaly zmíněné soutěže, ovšem bodů už jsem za to moc neměl. Kupodivu největší váhu při přijímacím pohovoru mělo před komisí moje houslové umění, spolu se samými jedničkami ve škole. Mohu tedy zodpovědně říci, že jsem se stal lékařem hlavně díky houslím. Nejvíc zklamaná z mého životního rozhodnutí byla profesorka na hudební škole. Jako by už předem věděla, že já to svoje muzikantské nadání nebudu nijak zvlášť rozvíjet, ale spíše zanedbávat. Přesto jsem ještě hrál, mj. v tehdejším symfonickém orchestru naší fakulty. Myslím, že můj talent nebyl dostatečný, a rád jsem ho obětoval – dá-li se to takhle vůbec říci – medicíně. S PROFESOREM   MUDR. PŘEMYSLEM STREJCEM, DRSC.,  HOVOŘIL VÁCLAV KŘÍŽ.

Život ve zkratce Prof. MUDr. Přemysl Strejc, DrSc. (1942) promoval v r. 1965 na Fakultě všeobecného lékařství. V roce 1986 byl jmenován docentem pro obor soudní lékařství a současně také vedoucím katedry a přednostou ústavu, který tvořila též soudně lékařská oddělení obou fakultních nemocnic. Po habilitačním řízení byl dne 30. 8. 1991 jmenován profesorem pro obor soudní lékařství. Od 1. 12. 1999 je přednostou Ústavu soudního lékařství a toxikologie VFN a 1. LF UK. Věnuje se pedagogické i vědecko-výzkumné činnosti. V oboru soudního lékařství získal Rei­ nsbergovu cenu. Je členem ústřední znalecké komise při Ministerstvu zdravotnictví ČR.

24

ze společnosti křest knihy

křest knihy ze

Představení nových knih S OSOBNOSTMI KOLEM NÁS, JAK JE MOŽNÁ NEZNÁTE

Fotografie Mgr. Karla Meistera představují dva světy: svět známých a svět méně známých tváří.

KŘEST KNIHY ULTRAZVUKOVÁ DIAGNOSTIKA V TĚHOTENSTVÍ A GYNEKOLOGII

Ve čtvrtek 10. února 2010 byla v Akademickém klubu 1. LF UK pokřtěna kniha Základy lékařské chemie a biochemie Bohuslava Matouše et al. Publikace je základním učebním textem předmětu lékařská chemie a biochemie pro studenty všeobecného lékařství a zubního lékařství i studentům nelékařských zdravotnických oborů. Je společným dílem zkušených pedagogů z 1. a 2. lékařské fakulty UK v Praze a Lékařské fakulty UK v Plzni. Poslouží také jako pomůcka při postgraduálním studiu i v přípravě na atestace různých medicínských oborů. Kniha má čtyři oddíly: první seznamuje se základy fyzikální, bioanorganické a bioorganické chemie, druhý se základy biochemie, třetí představuje základy buněčné a molekulární biologie a poslední část pojednává o biochemii orgánů a funkcí. V závěru jsou popsány základy chemického a lékopisného názvosloví a shromážděny hlavní internetové zdroje k výuce lékařské chemie, biochemie a molekulární biologie. (EDA)

Dne 16. února 2011 se v kapli Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK uskutečnil slavnostní křest knihy Ultrazvuková diagnostika v těhotenství a gynekologii, napsané kolektivem autorů vedených doc. MUDr. Pavlem Caldou, CSc. Spoluautory jsou as. MUDr. Miroslav Břešták (porodnická část) a as. MUDr. Daniela Fischerová, PhD. (gynekologická část). Přínos publikace pro vzdělání vysoce vyzdvihl děkan 1. LF UK, prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, a ve svém projevu rovněž zmínil, že byla navržena na cenu rektora za rok 2010. Ředitelka VFN Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ocenila přínos publikace pro pacientky a poděkovala kolektivu autorů. Přednosta kliniky, prof. MUDr. Alois Martan, DrSc., vyzdvihl nejen výzkumnou a publikační činnost, ale zdůraznil také, že je třeba si rovněž uvědomit, kolik každodenní systematické práce stojí za vznikem této úspěšné publikace. Profesor Antonín Doležal se ve svém projevu zaměřil na souvislosti mezi současným stavem vědění a původními objevy Johanna Dopplera, Wilhelma Conrada Röntgena a dalších. Připomněl, že tato klinika byla vždy v popředí při aplikaci nových objevů a metod či stála při jejich zrodu. V souvislosti s ultrazvukovou diagnostikou zmínil i pionýrské začátky a zásluhy prof. Evžena Čecha. Ten vzápětí ve svém projevu označil publikaci jako nikoli druhé vydání, nýbrž vlastně novou knihu, protože většina stávajících kapitol byla přepracována a dalších dvacet kapitol je zcela nových. Doc. Caldu, který se považuje za jeho žáka, nazval svým pokračovatelem a nástupcem. Doc. Calda poděkoval všem spolupracovníkům za skvělou spolupráci a za bezpočet hodin, které věnovali ve svém osobním volnu přípravě jednotlivých kapitol. Samotný křest knihy byl pojat netradičně: knihu pokřtili kmotři pomocí netopýra „Dopíka“. Autoři se přiznali, že pracují již na vydání třetím. (EDA)

Knihu vydalo nakladatelství Galén, s.r.o.

Knihu vydalo nakladatelství Aprofema, s.r.o.

Knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta

ZÁKLADY LÉKAŘSKÉ CHEMIE A BIOCHEMIE

25

KŘEST KNIHY – LÉKAŘSKÁ FYZIOLOGIE

Začátek nového roku s sebou přinesl hned několik křtů nových publikací a nejen lékařských.

V úterý 11. ledna 2011 se v Akademickém klubu 1. LF UK uskutečnil první letošní křest knihy. Veřejnosti byla slavnostně představena kniha autorů Mgr. Karla Meistera a PhDr. Jana Svačiny S osobnostmi kolem nás, jak je možná neznáte. Kniha fotografií, které nás zavádějí na návštěvu k lékařům, vědcům, hercům, výtvarníkům, spisovatelům, sportovcům, umělcům i politikům, vychází díky obrovskému ohlasu v rozšířené formě znovu. „Na návštěvu“ proto, neboť mnoho fotografií zastihuje tyto osobnosti na místech nebo při činnostech méně obvyklých, při jejich koníčcích či zábavách, při nichž je můžeme spatřit jen zřídka. Fotografie jsou doplněny texty (historkami), přibližujícími okolnosti jejich vzniku, závěr publikace tvoří stručné životopisy všech zhruba 250 zobrazených. Je smutné, že u řady lidí již nepřibudou snímky, neboť už opustili tento svět, a v nás zůstávají vzpomínky, k nimž patří i tyto fotografie. Mgr. Karel Meister působí v současné době na 1. lékařské fakultě UK v Praze, kde zachycuje její každodenní život i chvilky slavnostní. Jeho fotografie představují dva světy: svět známých a svět méně známých tváří, i když ve skutečnosti jde o svět jeden: svět tváří zaujatých svou prací. (EDA)

společnosti

V pondělí 28. února 2011 byla v Akademickém klubu 1. LF UK ve Faustově domě pokřtěna publikace s titulem Lékařská fyziologie, napsaná profesorem Otomarem Kittnarem a kolektivem. Publikace vychází z opakovaně vydávané tradiční učebnice autorského kolektivu Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty v Praze. Novinkou je velký rozsah obrazové dokumentace, v naprosté většině barevné – kniha obsahuje 553 obrázků a 50 tabulek. Rozsahem a kvalitou podobná domácí učebnice na našem trhu v současné době není, zůstává tedy v podstatě jedinou moderní učebnicí, která plně odpovídá sylabům lékařské fyziologie na českých lékařských fakultách. Kniha je určena nejen pro pregraduální studenty, ale také pro lékaře v předatestační přípravě, kteří budou hledat informace o fyziologických pochodech v organismu. (EDA) Knihu vydalo nakladatelství Grada Publishing, a.s.

26

ze společnosti křeslo pro Fausta

křeslo pro Fausta ze

Křeslo pro Fausta Faustův dům je spjatý s faustovskou legendou, i přestože zde doktor Faust nikdy nebydlel. Ten proslul svým šarlatánstvím a černou magií. Upsal duši ďáblu, který jej odnesl do pekel, údajně právě stropem tohoto domu. Dnešní Faustův dům je využíván 1. lékařskou fakultou UK a do jeho prostor jsou již tradičně zváni vzácní hosté, aby z pomyslného Faustova křesla pohovořili s posluchači o svém životě. prof. ThDr. Petr Pokorný, DrSc., Dr.h.c. Prvním letošním hostem besedy z cyklu Křeslo pro Fausta byl dne 13. ledna 2011 v Akademickém klubu 1. lékařské fakulty UK pan profesor Petr Pokorný, významný český biblista z Centra biblických studií a Katedry Nového zákona Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Profesor Petr Pokorný se badatelsky věnuje interpretaci Nového zákona v jeho širokých souvislostech. Vedle své badatelské a učitelské činnosti se prof. Pokorný věnuje také prostředkování myšlenkového světa křesťanství širší veřejnosti jako kazatel evangelické církve i v mnoha popularizačních přednáškách a rozhlasových pořadech.

Studoval na Komenského ETF v Praze (1951–55). Již tehdy se pod vlivem prof. J. B. Součka soustředil na raně křesťanskou literaturu a u prof. Karla Svobody zapisoval (1957–58) řeckou literaturu. V l. 1957–67 byl evangelickým duchovním v Praze. V r. 1964 pracoval v Haardtově ústavu pro klasickou filologii v Ženevě a postgraduálně studoval na univerzitě v Oxfordu u prof. G. D. Kilpatricka (Nový zákon) a u prof. Jiřího Černého (koptština). R. 1959 odevzdal dizertaci (SÓMA CHRISTOY v epištole Efezským), r. 1962 habilitační práci (Gnostická mystéria). R. 1963 mu bylo povoleno promovat a po projednání habilitace (1967) byl pozván jako hostující docent na univerzitu

plk. Mgr. Jakub Frydrych V úterý 15. února 2011 se v Akademickém klubu 1. LF UK uskutečnila další beseda z cyklu Křeslo pro Fausta. Hostem byl pan plk. Mgr. Jakub Frydrych, ředitel Národní protidrogové centrály. Plukovník Jakub Frydrych nastoupil k polici ve svých 18 letech a během služby vystudoval sociální pedagogiku na královéhradecké univerzitě. Od roku 1995 působil u kriminální služby na Obvodním ředitelství pro Prahu 2. Před sedmi lety přešel do Národní protidrogové centrály, kde se stal vedoucím odboru, a v listopadu 2007 povýšil na místo zástupce šéfa útvaru pro výkon a trestní řízení. V únoru 2009 byl zvolen ředitelem Národní protidrogové centrály. (EDA)

v Greifswaldu (1967–68). V r. 1968 se stal učitelem Nového zákona na Komenského ETF; v r. 1972 byl jmenován profesorem, 1990 vedoucím Biblického institutu; od r. 1996 zastává funkci děkana. V r. 1968 získal na základě spisu o počátcích gnóze hodnost CSc., v r. 1993 na základě souboru prací titul DrSc. v oboru dějin řecké literatury. Přednášel na více než třiceti univerzitách v Evropě a ve Spojených státech, delší období učil v Pittsburghu a v Princetonu (1986–87, 1992) a na univerzitě v Tübingen (1988–89, badatelský pobyt 1995–96). R. 1967 byl zvolen členem mezinárodní oborové organizace Studiorum Novi Testamenti Societas, v období 1995–96 byl jejím prezidentem, 1975–96 byl členem překladatelského výboru Spojených biblických společností (1992–96 předsedou), r. 1986 se stal zahraničním členem americké Society of Biblical Literature, 1995 byl zvolen zahraničním členem německé Akademie věd v Göttingen a 1996 mu byla udělena Humboldtova cena. Od r. 1995 je poradcem komise pro ruský literární překlad bible, po dvě období byl členem

redakční rady New Testament Studies (Cambridge), naposledy v letech 1992–96. Je biblistou, svým zájmem však zasahuje do systematické teologie, popř. křesťanské filozofie, do dějin literatury i literární teorie. Ve své práci se kromě vlastního exegetického bádání zaměřoval v prvním období na srovnání křesťanství a gnóze, a to po stránce historické, fenomenologické a teologické, resp. filozofické. Snažil se tak ověřit nosnost základních křesťanských vyznání v jejich určujících věroučných tendencích, možnosti jejich nové interpretace i jejich schopnost odolávat tlaku směřujícímu k ideologizaci. Navazoval na mimořádně podnětné dílo svého předchůdce J. B. Součka a na jeho diskuzi s R. Bultmannem a S. C. Daňkem (sb. Bibelauslegung als Theologie). V druhé etapě (od r. 1967) se soustředil na tradici o Ježíšovi a její literární zpracování v evangeliích i její nepřímý vliv na deuteropavlovskou literaturu. Zkoumá vnitřní kongruenci synoptické tradice, její vztah k judaistickým a zejména řeckým myšlenkovým tradicím tehdejší doby, vznik christologie jako

společnosti

27

soubor do určité míry konvergujících koncepcí, které vyjadřují Ježíšův klíčový (eschatologický) význam. V pozadí jeho jednotlivých prací stojí pojetí teologie jako hermeneutiky, inspirované zčásti hermeneutikou svědectví Paula Ricoeura. (EDA)

28

ze společnosti výročí a úmrtí

výročí a úmrtí ze

obhájil roku 1989. V roce 2000 byl jmenován docentem pro obor vnitřní nemoci.

životní jubilea LEDEN doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. – docentka Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN. Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze absolvovala v roce 1985. Kandidátskou dizertační práci obhájila roku 2001 a docentkou pro obor onkologie byla jmenována v roce 2008. doc. MUDr. Radim Bečvář, CSc. – docent Revmatologické kliniky 1. LF UK a Revmatologického ústavu. V roce 1981 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Kandidátskou dizertační práci

prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. – přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN. V roce 1975 ukončil studia na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1981. Roku 1988 byl jmenován docentem v oboru psychiatrie. Doktorskou dizertační práci obhájil v roce 1989 a profesorem pro obor psychiatrie byl jmenován r. 1992. doc. MUDr. Jan Tošovský, CSc. – docent II. chirurgické kliniky – kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN. Studia na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze ukončil v roce 1970. Roku 1989 mu byl udělen titul kandidáta věd v oboru chirurgie. Docentem byl jmenován v roce 1990.

1975. V roce 1983 byl jmenován docentem pro obor vnitřní lékařství. Doktorem lékařských věd byl jmenován v roce 1984 a roku 1990 byl habilitován profesorem vnitřního lékařství. doc. MUDr. Zdeněk Wünsch, CSc. – vědecký pracovník Oddělení biokybernetiky a počítačové podpory výuky Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze absolvoval v roce 1951. Hodnost kandidáta věd získal v roce 1965. V roce 1990 byl jmenován docentem v oboru normální fyziologie.

ÚNOR doc. MUDr. Radim Kočvara, CSc. – docent na Urologické klinice 1. LF UK a VFN. Studium na Fakultě všeobecného lékařství ukončil promocí v roce 1975. Titul kandidáta lékařských věd mu byl udělen v roce 1989. Roku 1997 byl jmenován docentem v oboru chirurgie.

prof. MUDr. Miloš Grim, DrSc. – přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK. V roce 1963 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. V oboru anatomie, histologie a embryologie získal titul kandidáta lékařských věd v roce 1977 a hodnost doktora věd roku 2001. Docentem pro obor normální anatomie se stal roku 1988. Profesorem anatomie byl jmenován v roce 2003.

prof. MUDr. Miloš Langmeier, DrSc. – profesor na Fyziologickém ústavu 1. LF UK. V roce 1975 absolvoval Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájil roku 1981. V roce 1991 byl jmenován docentem. Vědecká hodnost doktora lékařských věd mu byla udělena roku 2001. V roce 2003 byl jmenován profesorem.

prof. MUDr. Josef Marek, DrSc. – profesor III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolizmu 1. LF UK a VFN. V roce 1960 ukončil studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce

doc. MUDr. Dana Marešová, CSc. – docentka na Fyziologickém ústavu 1. LF UK. Fakultu všeobecného lékařství ukončila v roce 1970. O devět let později obhájila kandidátskou dizertační práci. V roce 1990 byla jmenována docentkou.

společnosti

29

smuteční oznámení S hlubokým zármutkem oznamujeme, že začátkem letošního roku nás postupně opustilo několik významných osob, odborníků z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, pedagogů, vědců a kolegů. as. MUDr. Milena Jirásková, CSc. Po krátké těžké nemoci zemřela dne 15. března 2011 ve věku nedožitých 62 let paní as. MUDr. Milena Jirásková, CSc., asistentka Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN. Poslední rozloučení se konalo v kruhu rodinném.

prof. MUDr. Jaroslav   Toman, DrSc. Dne 25. ledna 2011 zemřel ve věku 92 let prof. Jaroslav Toman, emeritní přednosta Stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN. Česká lékařská věda, české školství a zdravotnictví ztrácejí v zesnulém významného vysokoškolského pedagoga, vědeckého pracovníka a lékaře, který

byl výraznou osobností české a československé stomatologie a maxilofaciální chirurgie.

Poslední rozloučení se na přání zesnulého konalo v kruhu rodinném.

as. MUDr. Olga Přibylová, Ph.D.  Ve věku 57 let po krátké těžké nemoci zemřela dne 2. března 2011 ve věku 57 let paní MUDr. Olga Přibylová, Ph.D., asistentka Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN. Poslední rozloučení se uskutečnilo ve smuteční síni krematoria v Klatovech. prof. MUDr. František   Záruba, DrSc. Dne 18. ledna 2011 zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku nedožitých 79 let prof. František Záruba, emeritní přednosta I. kožní kliniky 1. LF UK a VFN, vedoucí Vědecko-výzkumné laboratoře pro metabolismus a patofyziologii kůže 1. LF UK a VFN, vedoucí katedry dermatovenerologie, předseda výboru a čestný člen České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP a předseda Federálního výboru Československé dermatovenerologické společnosti. Odchodem pana profesora ztrácíme významného vědce, pedagoga, ušlechtilého člověka, laskavého kolegu a přítele.

prof. MUDr. František   Boudík, DrSc. Dne 2. března 2011 zemřel ve věku 83 let prof. MUDr. František Boudík, DrSc., emeritní přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN. Odchodem prof. MUDr. Františka Boudíka, DrSc., ztratilo české školství a zdravotnictví významného odborníka a pedagoga, ale zároveň i dobrého, skromného a vzácného člověka. Poslední rozloučení proběhlo v kapli sv. Václava v Praze na Vinohradském hřbitově.

napsali jste nám dopisy

30

dopisy napsali

Poděkování pacientů VFN Nejlepším oceněním zdravotníků je spokojenost našich pacientů. Poděkování ze strany pacientů, slova chvály a uznání, potěší každého, kdo v rámci svého oboru přispěl k uzdravení pacienta, vyřešení jeho obtíží a spokojenému návratu domů. Vedení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Vážení,

Vážení, chtěl bych tímto způsobem poděkovat za velmi dobré a účinné ošetření – rehabilitaci, na Klinice rehabilitačního lékařství na Albertově. Pracovníci této kliniky mi pomohli od velkých bolestí. Nyní již nemusím užívat prášky proti bolesti a mohu chodit bez hůlek.

Interní oddělení Strahov

Ještě jednou děkuji. Miroslav Pertola

Mgr. Dana Jurásková Ph.D., MBA, ředitelka VFN

ráda bych Vám jménem naší maminky, Olgy Spankové, poděkovala za Vaši péči. Maminka u Vás byla hospitalizovaná v lednu letošního roku po zlomenině nohy v krčku. Velmi si pochvalovala péči všech sestřiček, rehabilitační sestry i pomocného personálu. Velké díky též panu doktorovi Biskupovi. Je potěšující, že i starší pacienti se u Vás cítí dobře, což není ve všech zařízeních bohužel samozřejmostí. Ještě jednou velké díky. Přeji všem jen to nejlepší a především dobré podmínky pro všechny zdravotníky.

Jiřina Marešová

Vážená paní ředitelko, chtěla bych Vaším prostřednictvím poděkovat lékařům, paní MUDr. Haně Lubandě a paní MUDr. Pavle Barví řové, které mi prokázaly ohromnou službu při mé akutní bolesti, kdy jsem si nebyla jistá, zdali je to mozková příhoda, nebo bolest ucha. Po vyšetření ORL paní doktorkou Lubandou mi paní doktorka Barví řová provedla repoziční manévr a tím mne zbavila velkých obtíží. Vážená paní ředitelko, můžete být hrdá na svoje pracovníky, kteří prokazují vysokou profesní úroveň nad rámec svých povinností. Ještě jednou mnohokrát děkuji a jsem s pozdravem

Veronika Michalicová

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ředitelka VFN

Vážená paní ředitelko, v dnešní době, kdy se hodně mluví o zdravotnictví, a to ne vždy příznivým tónem, Vás chci informovat o Vám podřízeném pracovišti, interním oddělení Strahov. Letos v únoru byla na oddělení A, nefrologii, hospitalizována moje 84letá teta, paní Alena Janutková. Jako návštěvnice, ale zejména příbuzná pacientky jsem měla možnost pozorovat chod tohoto oddělení. Je až neuvěřitelné, ale sešli se tam lidé, jejichž zásluhou všechno klapalo – od příjemného pana

primářky MUDr. Dagmar Pelíškové a MUDr. Malochové upřímně poblahopřál ke skvělému kolektivu sester pod vedením Mgr. Vildy Lásky. Tak ochotný a profesionální kolektiv Vám může závidět leckterá nemocnice v Čechách. Tímto Vám mnohokrát děkuji za péči a uzdravení.

vrátného přes úklid, stravování, rozvoz pacientů na vyšetření až po péči sestřiček a samozřejmě lékařů. Moje teta tvrdí, že jejím velkým štěstím bylo, že měla ošetřující lékařku MUDr. Pilařovou, CSc., která byla vynikající jako odbornice, ale i po stránce lidské. Domnívám se, že zejména u starých pacientů má pozitivní vliv na jejich zdravotní stav příjemné prostředí, úsměvy personálu a vlídná slova lékařů. A k čemu tento dopis směřuje? Chceme Vás, vážená paní ředitelko, požádat o několik slov uznání a poděkování zmíněným zaměstnancům interního oddělení Strahov. Rovněž si Vám dovoluji sdělit, že máte můj obdiv a přeji Vám, aby souboje, hlavně politické, které sleduji v TV, Vám neubraly elán a optimismus. Za příbuzenstvo staré paní předem děkuji a srdečně Vás zdravím.

Jiří Bělohradský

K rukám ředitelky VFN Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA

Vážená paní ředitelko, navštěvuji pana doktora Martince, ortopeda Vaší nemocnice, ke kterému chodím již cca 15 let. Je mně 67 let a za tu dobu jsem měla mnoho zdravotních obtíží, se kterými mně pan doktor velmi pomohl. Před deseti lety jsem začala mít velké problémy s kolenem, mohla jsem chodit jenom o berlích a každý krok byl pro mě utrpením. Snažila jsem se to zlepšovat doplňkovou stravou a obklady. Nenastalo bohužel žádné zlepšení, proto jsem navštívila MUDr. Martince, který mně navrhnul gelové injekce. Po jejich aplikaci jsem cítila velkou úlevu, během čtrnácti dnů jsem byla prakticky bez obtíží. Chtěla bych touto cestou panu doktorovi ještě jednou poděkovat, že mně tolik pomohl.

S pozdravem Jana Syrová

Ing. Elen Navrátilová

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ředitelka VFN

Vážená paní ředitelko, byl jsem velmi překvapen, když jsem byl převezen z nemocnice Strahov na Geriatrickou kliniku do Londýnské ulice. Zde jsem si za přispění paní

Prof. MUDr. Zdeněk Krška, CSc., přednosta I. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK

Vážený pane profesore, chtěla bych Vám srdečně poděkovat za vlídnou péči, operatérský um a dlouhé hodiny nad operačním stolem, které jste věnoval mému tatínkovi, Jiřímu Musilovi.

Měl to štěstí, že nestonal vážněji během těch předchozích osmdesáti let a pobyt v nemocnici je pro něj novum. On Vám jistě poděkuje sám, ale já bych chtěla jenom předat jeho udivenou a obdivnou glosu z JIPu: „Kdyby se takhle zodpovědně, s nasazením a precizně pracovalo všude, museli bychom být bohatý a kvetoucí stát!“ a také: „Jak to, že my, nelékaři, to nevíme, jaká je to děsná a těžká práce?“ Pokud k tomu ještě bude mít příležitost, myslím, že bude jako sociolog vehementně hájit lékařský stav v učených a politických disputacích svého oboru. Jsem velmi vděčná panu primáři Schmidtovi a kolektivu JIPu i 5. oddělení a také empatické a trpělivé stomické sestře Veronice Zachové – pokud může vůbec být pobyt v nemocnici nezraňující, tak tento byl. Také se tatínkovi z bezpečí nemocničního lůžka příliš nechtělo.

jste nám

31

příběhy pacientů Vážení pacienti, návštěvníci, přátelé, jestliže jste ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze zažili něco hezkého, byli jsme s Vámi v těžkých chvílích, v těžké nemoci pomohli k uzdravení, postarali jsme se o Vaše blízké a byli jste s poskytovanými službami v naší nemocnici spokojeni, budeme velice rádi, když se s námi o své zážitky podělíte a napíšete nám svůj krátký příběh.

S vděčným pozdravem MUDr. Hana Matějovská

Vážené vedení VFN, dne 15. 2. 2011 jsem byla u Vás hospitalizována s akutním zánětem střev. Pobyla jsem si u Vás čtyři dny, ale i když ze srdce nenávidím nemocnice, u Vás to bylo super! Ráda bych moc poděkovala za bezvadnou péči všem doktorům, sestrám a personálu I. chirurgické kliniky. Vstřícnost a lidskost Vašich zaměstnanců nemá chybu. MOC MOC DĚKUJI! Jelikož jsem pacient ukázněný, ale remcající, měli Vaši zaměstnanci se mnou božskou trpělivost. Tímto se jim omlouvám. Odeslala jsem tomuto oddělení malý finanční dáreček, ráda bych dala víc, ale moje situace je nestabilní… Ještě jednou moc děkuji a všude o Vás mluvím v superlativech!

S pozdravem Veronika Edmonds

Na základě Vašeho laskavého svolení bychom Váš dopis uveřejnili v časopise Nemocnice a umožnili tím pacientům, lékařům, zdravotním sestrám a ostatním zaměstnancům nemocnice, aby se mohli Vaším příběhem potěšit. A možná, že i Váš příběh pomůže někomu v boji s vážným onemocněním a dá naději v uzdravení.

Předem Vám děkujeme.

Váš příběh nám, prosím, zašlete na adresu: [email protected]

32 cestování z VFN až nakonec světa

z VFN až nakonec světa cestování 33

Letecký pohled na Naama Bay

Sinaj včera, dnes…, a zítra? Příjemný pocit prázdninového pobytu na břehu tropického moře zná dnes už skoro každý. Je i hodně takových, kteří navštívili nebo pravidelně navštěvují Egypt a jeho donedávna tolik přitažlivé rudomořské pláže. Dnes se ale zdá, že i na takových zdánlivě idylických místech může být všechno jinak. Nemluvím o posledních politických událostech, které se turistů v resortech snad tolik nedotkly, a podle vývoje lze usuzovat, že se jich v blízké budoucnosti snad ani nijak významně nedotknou. Je ale Rudé moře pro turisty opravdu tak kouzelné a bezpečné i z pohledu, řekněme, rekreačního? Letoviska s exotickými názvy jako Hurghada, Safaga, Marsa Alam, sinajský Dahab nebo nedaleko ležící a v souvislosti s nedávnými žraločími útoky mediálně tolikrát citovaný Sharm-al-Sheikh, to jsou perly egyptského cestovního ruchu. Jak vidno, i tady však číhá na důvěřivé

turisty lecjaké nebezpečí. Předně je to otázka hygieny, tak důležité v souvislosti s návštěvou každé cizí země, tady však nabývající prvořadého významu. Egypt se odjakživa, jako pouštní stát, potýká s nedostatkem čisté vody, tedy i takové, která slouží k umývání nádobí a osobní hygieně. A to nemluvím o skutečnosti, že téměř všechna zelenina je zalévána vodou z Nilu. A řeka Nil, hlavně ve své nejmohutnější části protékající Egyptem, ta je vším možným, jenom ne křišťálově čistým veletokem. Ponechme také stranou příčiny a následky neuvážené konzumace potravin a kontaminované

vody, to platí vždy a všude. Soustřeďme se na něco tak samozřejmého, jako je koupání v nádherném tropickém moři. Rudé moře není třeboňský rybník a nedá se ani srovnávat s relativně bezpečným, pro české turisty notoricky známým Jadranem. Nechci tu psát o proudech, větru a změnách počasí, důležité však je, zvláště v poslední době, s jakými živočichy je možné se tu setkat nejen na hladině a také malý kousek pod ní. Ať už je to při banálním cachtání na pláži nebo při „adrenalinových“ aktivitách, jak se teď s oblibou říká téměř všemu, co není právě tím cachtáním na dohled hotelové restaurace.

Všechno začalo přibližně před čtvrt stoletím, kdy se tato země otevřela masovému přílivu turistů. Sinajský poloostrov, geograficky patřící k asijskému kontinentu, opustila izraelská armáda, na egyptském africkém pobřeží v okolí Hurghady vyrostly první hotely a provoz na moři zahájila flotila nejen výletních, ale i potápěčských lodí. Egypt už nepustil příležitost stát se turistickou velmocí. Právě naopak, mimo několika v poslední chvíli zachráněných území pro vybudování národních parků úřady povolily zbytek pobřeží doslova vybetonovat hotelovými komplexy a prázdninovými resorty a začít s turismem ve velkém. Bez ohledu na budoucnost, pod známým heslem „žiji dnes a zítřek je daleko“, velmi blízkému arabské mentalitě. Měl jsem možnost v posledních letech tyto aktivity a důsledky s nimi spojené sledovat možná až příliš zblízka. Moje první návštěva Egypta tehdy vedla právě do rybářské vesničky Sharm-al-Sheikh, kam jsem přicestoval po osmihodinové písečné kalvárii z Káhiry. Cesta tehdy byla doslova tancem mezi minovými poli, přeskakováním opuštěných zákopů a nekoneč-

nými kontrolami v husté síti check pointů jednotek UfaO (United Forces and Observers). Po téměř dvaceti letech, při mém posledním přistání na moderním letišti, přebudovaném z bývalé izraelské vojenské základny v Sharmu, na místě zvaném dříve poněkud úsměvně a dnes již příznačně Ras Nasráni, jsem v autobuse na cestě do Dahabu vyvinul značné úsilí, abych ani koutkem oka nezahlédl hradbu betonových hotelových zdí, vybudovaných na kdysi idylickém pobřeží. Tehdy, při mém prvním potápění v Sharmu, bylo jedním

z mých největších přání zahlédnout žraloka. Dokonce jsme kvůli takovému setkání zajeli s kamarády až do nedalekého, dnes světoznámého mořského parku Ras Muhammad. Tam, na nejjižnějším místě Sinaje, se nad mořem tyčí vysoký skalní útvar, zvaný Shark observatory – Žraločí pozorovatelna. Pravděpodobně bylo možné, v určité roční době, z tohoto místa pozorovat žraloky plovoucí těsně pod hladinou. Avšak sám jsem na Ras Mu­ hammadu žraloka nikdy neviděl. Zato jsem je mnohokrát pozoroval právě při pobřeží u Sharm-al-Sheikhu, ale také u Safagy a na jihu Egypta, pod Marsa Alam. Pokaždé se však jednalo o některý z menších útesových druhů, vyskytujících se velmi sporadicky v zóně navštěvované plážovými plavci nebo klasickými šnorchlujícími podvodními „čumily“. Nikdy jsem tu u pobřeží nepotkal velké žraloky, a už vůbec ne druhy s puncem jednoznačné nebezpečnosti. Nikdo nepochybuje, že taková zvířata v Rudém moři žijí, existují ale prokazatelně i ve vodách Jadranu a také třeba v turisticky exponovaných oblastech Středozemního

34 cestování z VFN až nakonec světa

Na Sinaji mají výhradní povolení k poskytování turistických služeb jen skuteční beduíni.

moře, abychom nechodili daleko. Prostě velcí žraloci do moře, zaplaťpánbůh, patří. Jak je ale možné, že se taková zvířata dostanou do tak tvrdého kontaktu s nic netušícími turisty, jako se to stalo právě v případě žraločích útoků nedaleko Sharmu? Proč k tomu vůbec po tak dlouhé době zničehonic došlo a co toho bylo příčinou? Nešťastná událost byla pravděpodobně důsledkem hrubě neznalého počínání posádky nákladní lodě, která převážela na své palubě stádo ovcí. Několik kusů uhynulo a bylo, bohužel už příliš blízko břehu, hozeno přes palubu. Jak známo, žraloci volného moře se často táhnou za loděmi v očeká-

vání snadné potravy. A té se jim tady bohatě dostalo v podobě několika nešťastných oveček. Zmlsaní žraloci pak podlehli bezprostřední nabídce ve svém dočasném působišti a pochutnali si i na několika turistech. Nabízí se racionální otázka, kolik lidí asi ve stejné době podlehlo po světě psímu kousnutí, pobodání včelami nebo kolik jich bylo sežráno krokodýly. O tom ale napíší leda lokální deníky. Avšak žralok, „krvelačná bestie“, to je osvědčený zdroj novinářské senzace. Chudák paryba… Žraloci ve zdejších vodách však usilují o život turistů možná nejméně ze všech místních živočichů. Jejich hlavním působištěm

zůstávají korálové útesy na ostrovech daleko od pobřeží, kde loví svoji běžnou potravu. A nebezpečné druhy se prohánějí převážně v hlubinách volného moře. Tropické vody naproti tomu nabízejí celou škálu zlovolných zvířátek, někdy i velmi krásných, permanentně ohrožujících zdraví a někdy i život rekreantů, medúzami a žahavými korály počínaje a jedovatými rybami konče. Stačí si vybrat. Dodnes mám před očima buclaté nožičky ruských dětiček, poskakujících po písečném dně dahabské zátoky. Mezi nimi proplouvaly jedna za druhou naježené siluety jedovatých perutýnů. Jednalo se skoro o zázrak, že žádné z nich neskončilo v péči místní nemocnice. Jejich švitořivé matky ležely o pár metrů dál na horkém písku a na podobné nebezpečí nepomyslely ani náhodou. Přesto všechno říkám: Egypt, pokud bude primárně bezpečný politicky, stojí zato vidět. A kdo si chce zašnorchlovat v Rudém moři v jeho ještě relativně přijatelném stavu, ten ať si pospíší. Při současném hotelovém boomu (který teď možná poněkud ochladne) a hladovém pohledu místních úřadů na využití přírodních krás jako na okamžitý zdroj vysokých příjmů lze jenom chmurně tušit, jak bude vypadat Sinaj a nakonec i celé rudomořské pobřeží zítra. Situace na frontě se mění každým okamžikem, řekl by klasik. Egyptský národ se pozvedl poměrně rozumně proti současné vládě, ale všechno může být i jinak. Žhavé oceli už pamatuje Sinaj hodně. Držme Egypťanům i sobě palce, ať osudem zkoušený kus nádherné země neskončí na smetišti turistických dějin. VÁCLAV KŘÍŽ, FOTO AUTOR

Při příletu na letiště v Sharm-al-Sheikhu se turistům naskytne pohled na luxusní rezidenci prezidenta Mubaraka. Pterois volitans – Perutýn ohnivý – je jedním z nejkrásnějších ale i nejnebezpečnějších obyvatel Rudého moře.

Sinajský poloostrov – nebezpečný a krásný

Ras Muhammad se skalním útvarem známým jako Žraločí observatoř.

Fenomén jménem žralok není v žádném případě takovým ztělesněním zla, jako ho představují mnohé filmy.

Malé Albertovské schody