Informační bulletin Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK číslo 2 | duben–červen 2013
Dětská pouť 2013
obsah
obsah Úvodní slovo ředitelky VFN..................................... 5 Novinky a události...................................................... 6 Memorandum o vzájemné spolupráci mezi 1. LF UK a ÚOCHB AV ČR.................................... 10 Poruchy příjmu potravy a obezita.................................. 11
Dětská pouť V Kateřinské zahradě se konala dne 29. května 2013 Dětská pouť. Akci pořádala 1. LF UK, Spolek mediků českých a IFMSA, pod záštitou starostky městské části Praha 2 ve spolupráci se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, Městskou policií Prahy 2, ZOO Praha, Motorkářským klubem Black Dogs LE MC a divadelním souborem Damúza. Věříme, že si děti odnesly příjemné zážitky, a i v příštím roce se budeme snažit uspořádat další oslavu jejich svátečního dne.
Ze života VFN a 1. LF UK Management dnešních dnů…....................................... 13 Projekt Kateřinská zahrada II......................................... 14 Akreditace Centrum excelence PET/CT......................... 17 Strahovský Světový den ledvin...................................... 17 Otakar Srdínko, profesor histologie a embryologie........ 18 Ze společnosti Nově otevřená lékárna.................................................. 20 Ve finiši na vrchol Mont Ventoux ................................... 22 Koncerty VFN a 1. LF UK.............................................. 24 Křest knih ..................................................................... 26 Křeslo pro Fausta ......................................................... 28 Napsali jste nám........................................................ 30 Cestování Sentosa – Singapurský park kultury a oddechu............ 32
3
Nemocnice, číslo 2, informační bulletin Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Vydavatel: Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Registrace: MK ČR E 13990 Periodicita: čtvrtletník Redakce: Eva Davidová, DiS. (1. LF UK), Mgr. Vlasta Helekalová, MBA (1. LF UK), Václav Kříž (VFN), Bc. Petra Pekařová (VFN) Fotografie: Václav Kříž (VFN), Petr Heřman, Ivan Kahun Korespondenci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařová, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, ředitelství, U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2,
[email protected]. Výroba: Design Communications, s. r. o. Náklad: 3000 ks
Foto na titulní straně: Oslava dětského dne s názvem Dětská pouť 2013 v Kateřinské zahradě. Autor: Václav Kříž
4
fotogalerie 1. LF UK a VFN
Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA editorial 5
3. týden čtení dětem v ČR Všeobecná fakultní nemocnice v Praze se ve spolupráci s dobrovolnickou organizací Celé Česko čte dětem zapojila do akce s názvem 3. TÝDEN ČTENÍ DĚTEM v České republice. V průběhu tohoto týdne byl věnován čas společnému čtení s nejmenšími čtenáři. V rámci tohoto projektu zavítala ve středu 5. června 2013 do VFN starostka Městské části Praha 2 Mgr. Jana Černochová. V prostorách Školy ve VFN předčítala pohádky, které si zájmem vyslechly nejen děti ze Školky ve VFN, ale i z Foniatrické kliniky VFN a 1. LF UK. (pp)
Školka ve VFN Projekt „Školka pro děti zaměstnanců ve VFN v Praze“, reg. č. CZ.2.17/2.1.00/34118 je spolufinancován z Evropského sociálního fondu. Poskytovatelem grantu je Hlavní město Praha. VFN na jeho realizaci získala téměř 5 milionů korun.
Vážení přátelé, milí čtenáři, opět se setkáváme na stránkách našeho časopisu, abychom se s Vámi podělili o zajímavé informace ze života Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Musím přiznat, že nemohu tento úvodník začít tím, že řeknu cosi o končícím jaru a začínajícím létu, jak tomu bylo v loňském roce. Spíš by se hodilo říci, že snad už skončí zima a bude alespoň krátké jaro. Stejně jako příroda i lidé trochu zchladli. Dílem reálným stavem české společnosti, dílem reálným stavem české, ale i naší lokální nemocniční ekonomiky. Prognózy, které jsme modelovali ještě počátkem letošního roku, se zdály být natolik absurdními, že jsme do poslední chvíle věřili v jakýsi zázrak. Jen ten by pomohl tomu, aby se nenaplnily. Bohužel zázrak se nestal a naše trpká realita – ale také nejistá budoucnost – jsou jen a jen v našich rukou. Nebudu vás všechny, ani své kolegy, ani naše pacienty, utěšovat sdělením, že jsme na tom všichni stejně. Naopak: jak si s touto situací poradíme nyní, takovou si zasloužíme budoucnost.
Věřím, že jsme stále všichni na jedné lodi, že máme společně dostatek energie a entuziasmu. Ti, kteří měli nebo mají pocit, že se loď potápí, ji už opustili nebo se k tomu chystají. Ti, kteří se nechopili pádla jako my ostatní, budou muset své další angažmá zvážit. Jedno je však jisté, VFN nesmí přijít o své výsadní postavení mezi zdravotnickými pracovišti v Česku. Nesmí aktuální složité ekonomické situaci obětovat ani svoji komplexnost, ani svoji superspecializaci, ani svůj byť pomalý rozvoj, ani své lidi. Dlužíme to našim pacientům. Pád dolů bývá nenápadný, avšak nezvratný. Ve světle této ambice je velmi složité nalézat jednoduchá, rádoby úsporná řešení. Nastal čas si říci, zda mise udržení VFN v podobě, jakou ji léta známe, stojí za nějaké to příkoří a překážky. Zda Karlák vnímáme jako svoji nemocnici. To je, oč tu běží!
Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
6 novinky a události
události a novinky 7
Světový den spánku a Evropský den narkolepsie
V pondělí 11. března 2012 se v Akademickém klubu 1. LF UK uskutečnila tisková konference věnovaná poruchám spánku. Ve spánku strávíme téměř jednu třetinu života a kvalita spánku se výrazně podílí i na kvalitě
našeho života. Zhruba polovina populace (podle některých statistik až 30–40 % populace) naší planety je ohrožena rizikem vzniku poruchy spánku. Poruchy spánku a bdění přispívají výraznou měrou k nárůstu pracovních i mimopracovních úrazů. Podílejí se na nárůstu celkových zdravotních nákladů (vyšší spotřeba zdravotní péče – častější návštěvy lékaře), vedou k omezení v pracovním zařazení, využití volného času, komplikacím v rodinném životě. Seminář u příležitosti Světového dne spánku a Evropského dne narkolepsie se uskutečnil 13. března 2013 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, Sněmovní 1, Praha 1. (ED)
20 let Centra fetální medicíny GPK 20 let Centra fetální medicíny Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK a unikátní výsledky, zejména nové možnosti ultrazvukové diagnostiky a prevence v těhotenství, jsme představili na tiskové konferenci dne 15. března 2013.
Poruchy příjmu potravy a obezita V rámci 9. mezinárodní a mezioborové konference o poruchách příjmu potravy a obezitě se dne 21. března 2013 na Psychiatrické klinice VFN a 1. LF UK konala tisková konference. Poruchy příjmu potravy jsou závažné psychiatrické onemocnění. Tvoří je spektrum patologického jídelního chování, od anorexie a bulimie po noční nebo psychogenní přejídání, které často vede k obezitě. (pp)
Hluboká mozková stimulace U příležitosti 15. výročí zavedení metody hluboké mozkové stimulace v ČR jsme dne 27. března 2013 na Neurologické klinice VFN a 1. LF UK uspořádali tiskovou konferenci. Hluboká mozková stimulace (Deep Brain Stimulation – DBS) je léčebná metoda, při které se zavádějí elektrody do přesně určených oblastí (hlubokých jader)
mozku. Těmi se pak vysílají elektrické pulzy, které potlačují příznaky Parkinsonovy nemoci a dalších závažných neurologických onemocnění provázených těžkými projevy třasu či dystonie. První pacienti v České republice byli touto metodou ošetřeni v pražském Centru extrapyramidových onemocnění na jaře roku 1998. (pp)
Světový den ledvin Mezinárodní federace nadací pro nemoci ledvin (International Federation of Kidney Foundations) a Mezinárodní nefrologická společnost (International Society of Nephrology) vyhlásily letos již po osmé druhý čtvrtek v měsíci březnu (14. 3. 2013) Světovým dnem ledvin. Jeho cílem je zvýšit informovanost zdravotníků a zejména laické veřejnosti o nemocech ledvin, možnostech jejich časného záchytu, prevence a léčby. V letošním roce je hlavní pozornost zaměřena na akutní poškození ledvin. (ED)
Život s Parkinsonem Za posledních deset let se zásadně změnily technické možnosti, ale i filozofie celého sledování těhotných. Vedle diagnostiky se otevřely možnosti prevence závažných komplikací v těhotenství. Jsme schopni rozpoznat více jak 80 % všech morfologických vrozených vad již na konci třetího měsíce těhotenství. Ve stejné době jsme schopni diagnostikovat až 90 % chromozomálních poruch plodu. (pp)
Světový den Parkinsonovy choroby byl příležitostí, abychom spolu se společností Parkinson představili problematiku tohoto onemocnění a umožnili zájemcům vyzkoušet simulátor Parkinsonovy choroby. Tisková konference s názvem „Život s Parkinsonem“ proběhla dne 10. dubna 2013 v posluchárně Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK. Nad konferencí převzal záštitu a osobně se jí zúčastnil ministr zdravotnictví ČR, doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. (pp)
Zprava: ministr zdravotnictví ČR doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., ředitelka VFN Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., a přednosta Neurologické kliniky prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc.
8 novinky a události
události a novinky 9
60 přístrojů pro VFN
XX. Pražské chirurgické dny
Výsledky ukončeného projektu „Materiálně technická základna pro výzkum v oblasti diagnostiky a léčby civilizačních a onkologických onemocnění a jejich závažných rizik ve VFN v Praze“ jsme představili dne 30. dubna 2013 v Akademickém klubu 1. LF UK.
Mezinárodní chirurgický kongres a největší setkání českých chirurgů a pracovníků dalších zdravotnických profesí chirurgických oborů XX. Pražské chirurgické dny 2013 organizovala ve dnech 27. až 28. května 2013 v Clarion Congress Hotelu v Praze I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK a Traumatologicko-ortopedická sekce ČAS pod záštitou České chirurgické společnosti ČLS JEP a České asociace sester.
Nemocných rakovinou každým rokem přibývá
Doc. Dr.Phil. Laura Janáčková, Ph.D., vedoucí Oddělení somatopsychiky VFN v Praze
Onkologická konference – XVIII. den profesora Vladimíra Staška Onkologická konference s mezinárodní účastí s názvem XVIII. den profesora Vladimíra Staška se konala dne 3. dubna 2013 v Akademickém klubu 1. LF UK. Na tiskové konferenci s podtitulem „Nová naděje pro onkologicky nemocné – méně je někdy více“ byly představeny novinky v léčbě karcinomu prostaty a v léčbě karcinomu prsu. Připomenuto bylo i 40. výročí založení Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK. (PP)
Daruj krev s Mary Kay Celorepublikové akce s názvem „Daruj krev s Mary Kay“ se VFN účastní v posledních letech pravidelně. Darování krve se uskutečnilo v pondělí 13. května 2013 od 8.00 do 12.00 hodin na Fakultním transfuzním oddělení VFN. Každý, kdo v tento den přišel darovat krev, obdržel od Mary Kay poukázku na bezplatné kosmetické poradenství. Připravené byly také kosmetické poradkyně, které zájemce na místě nalíčily a doporučily vhodné líčení. (pp)
Projekt umožnil pořízení 60 přístrojů (zařízení pro interní a chirurgické obory, zobrazovací a vyšetřovací techniku i přístroje pro laboratoře), které jsou v celé VFN rozmístěné na 13 klinikách. Projekt byl podpořen jako součást 4. výzvy Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost (www.oppk.cz). (pp)
Letošní ročník této zásadní mezinárodní akce byl nejen jubilejní, dvacátý, ale i významný v dalším kontextu právě probíhajícího jubilea 130 let zahájení české výuky chirurgie na nejstarší české chirurgické klinice – I. chirurgické klinice VFN a 1. LF UK. (pp)
Ve středu 29. května 2013 se v Akademickém klubu 1. LF UK uskutečnila tisková konference na téma kvality života onkologických pacientů. Podle údajů české onkologické společnosti ČLS JEP onemocní v ČR ročně rakovinou 77 tisíc lidí a celkový počet nemocných přesahuje 400 tisíc. Mnoho nemocných je možné vyléčit, takže
Měření CO ve vydechovaném vzduchu Měření CO ve vydechovaném vzduchu, pořádané u příležitosti Světového dne bez tabáku, se konalo v pátek 31. května 2013 od 9.00 do 11.00 hodin ve vestibulu Fakultní polikliniky VFN. Kromě měření CO měli zájemci možnost využít konzultací, které na místě poskytovali lékaři a sestry Centra pro závislé na tabáku. Cílem akce je motivovat kuřáky k odvykání kouření a poskytnout více informací o možnostech léčby. Zájemci se mohou objednávat do specializovaného Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky VFN a 1. LF UK, tel.: 224 966 608. (pp)
rozdíl mezi incidencí a mortalitou se zvyšuje, ale i tak zbývá mnoho nemocných, které ani s pomocí nejmodernějších metod není možné vyléčit. Na významu tím nabývá i péče, která pacienty sice nevyléčí, ale dokáže jim usnadnit život s nemocí – od paliativní lékařské péče přes pomoc psychologickou až po podporu ostatních pacientů. (ED)
10 novinky a události
události a novinky 11
Memorandum o vzájemné spolupráci mezi 1. LF UK a ÚOCHB AV ČR Dne 12. 4. 2013 bylo uzavřeno mezi 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i., (ÚOCHB) Memorandum o zásadách vzájemné spolupráce v oblasti rozvoje výzkumu, vývoje a výchovy studentů.
Smlouvu podepsali děkan 1. LF UK, prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i., RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský. Oba partneři patří k nejvýznamnějším vědecko-výzkumným a pedagogickým institucím v České republice. Zatímco 1. LF UK je významnou lékařskou fakultou na území České republiky, se zaměřením na výuku a výzkum v medicínských a v dalších souvisejících
oborech, ÚOCHB je klíčovou veřejnou výzkumnou institucí v oblastech organické chemie, biochemie, chemie přírodních látek a teoretické chemie a dalších souvisejících oborech, zdaleka nejen v rámci České republiky. Hlavním cílem plánované spolupráce je zejména co
Mezi konkrétní oblasti vědecké spolupráce spadá například personalizovaná diagnostika a vývoj nových látek v oblasti humánní medicíny.
nejužší propojení základního výzkumu s výzkumem aplikovaným a klinickým stejně jako propojení výzkumu v chemických vědních oborech s obory medicínskými, především za účelem posílení vědy a inovací v biomedicíně v České republice. Konkrétní směry spolupráce budou zahrnovat společné využívání nákladného přístrojového vybavení, organizaci práce společných laboratoří, vzájemnou pomoc při výchově studentů a společnou propagaci příslušných oborů. Mezi konkrétní oblasti vědecké spolupráce spadá například personalizovaná diagnostika a vývoj nových látek v oblasti humánní medicíny. Jedním z hlavních motivů této spolupráce je podpora multioborového přístupu k řešení vědeckých problémů, která byla vždy silnou stránkou české vědy a výzkumu. Pracovní skupinu na 1. LF UK povede a zodpovědnou osobou je prof. MUDr. Libor Vítek, Ph.D., z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN. Zodpovědnou osobou za ÚOCHB AV ČR, v. v. i., je prof. Ing. Martin Fusek, CSc., zástupce ředitele pro strategický rozvoj. (VH)
Poruchy příjmu potravy a obezita Konference o poruchách příjmu potravy (PPP) s mezinárodní účastí se konají od roku 1997 každý druhý rok. 9. Konference (9PPP) se uskutečnila se ve dnech 21. až 23. března 2013 na Psychiatrické klinice VFN a 1. LF UK pod záštitou Sekce pro poruchy příjmu potravy PS ČLS JEP a Svépomocné asociace pro pacienty s PPP, pod záštitou děkana 1. LF UK a ředitelky VFN v Praze. Konference byla zaměřena především na otázky profesionality, etiky, interdisciplinární spolupráce a na prevenci PPP s použitím nových technologií. Snahou organizátorů bylo zachovat dlouholetou tradici zvyšování odborné znalosti lékařů a dalších odborníků, kteří se čím dál častěji na týmové léčbě podílejí. Organizátoři si kladli za cíl vytvořit příležitost k interdisciplinární komunikaci i prevenci před vyhořením v současných náročných podmínkách ve zdravotnictví. V posledních desetiletích vědomosti o poruchách příjmu potravy u odborníků i v laické populaci výrazně narůstají, ale postoj společnosti k onemocnění se mění velmi pozvolna. Pacienti i jejich rodiny často oddalují léčbu a onemocnění tají. Vyhýbání se léčbě je spoje-
Slavnostní zahájení konference, zprava: MUDr. Bříza, zástupce ředitelky VFN, prof. Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky, a prof. Papežová, vedoucí Centra pro poruchy příjmu potravy
no se strachem ze stigmatizace, se studem ze selhání v dosažení současného ideálu krásy, s komerčním pojetím „zdravého životního stylu“ a s bagatelizací závažnosti problému. Nárůst závažných forem poruch příjmu potravy poukazuje na nedostatečné preventivní programy. I někteří terapeuti mají dojem, že jim výzkum pro klinickou praxi nic nepřináší. Proto jsme pro konferenci zvolili motto Důležité je nepřestat se ptát (Albert Einstein). V posledních letech vzrůstá také počet terapeutů, kteří mají sami s PPP zkušenosti. I to může ovlivnit postoje k onemocnění a k hledání nových přístupů.
S vyžádanou přednáškou vystoupil prof. I. Eisler z Maudsley Hospital v Londýně. Zabýval se otázkou výhod a nevýhod v používání externalizačních technik v léčbě poruch příjmu potravy. Během konference vedl supervizi týmu pro vícerodinnou terapii, která je v ČR poskytována jedině v našem Centru. H. Kordy a S. Bauer z Německa a další účastníci mezinárodního projektu Proyouth (www.proyouth.eu) se věnovali novým technologiím v prevenci a léčbě, především u poruch přijmu potravy i deprese. Dále vystoupila prof. H. Haškovcová z Fakulty humanitních studií UK s přednáškou nazvanou
12 novinky a události
„Favorizujeme svobodu jednotlivce, nebo ochranu jeho zdraví?“. Tuto otázku si odborníci musí u pacientů nemotivovaných k léčbě často klást. Přednáška doc. L. Stárkové z Psychiatrické kliniky v Olomouci o paliativní léčbě poruch příjmu potravy na téma navázala. Poukázala na medicínské a etické otázky léčby u velmi těžkých průběhů onemocnění. Další sekce se zaměřily na terapii komorbidních onemocnění (např. ADHD a PTSD, závislostí na návykových látkách, autismus), na psychologicko-psychiatrickou léčbu obézních pacientů s psychogenním přejídáním či nové aspekty dětské obezity (Z. Marinov) a poruchy příjmu potravy v rámci psychosomatického konceptu (L. Pelková).
Vít Olmer a Simona Chytrová přišli s veřejností diskutovat o filmu Lehká jako dech.
VFN a 1. LF UK ze
Z terapeutických metod se autoři věnovali kognitivní remediaci pro hospitalizované pacientky s mentální anorexií (S. Žuchová), rodinné terapii (V. Chvála, L. Trapková) a vícerodinné terapii (J. Tomanová, M. Demjanenko).
role nutričniho poradce v léčbě a prevenci relapsu poruch příjmu potravy u nás a v USA, které prezentovala J. Toutonghi. Závěrečný ceremoniál proběhl v posluchárně Psychiatrické kliniky. Byla předána Cena Františka Faltuse Dr. Phil-Mat. Hansovi
V posledních desetiletích vědomosti o poruchách příjmu potravy u odborníků i v laické populaci výrazně narůstají, ale postoj společnosti k onemocnění se mění velmi pozvolna. V sekci posterů byla prezentována současná genetická a epigenetická problematika, nové poznatky o hyperaktivitě u poruch příjmu potravy, sexuálních vztazích i některé problémy s komorbidními onemocněními a informace o historii léčby a aktuálních terapeutických metodách. Konferenci předcházelo jednodenní setkání reprezentantů mezinárodní projektu PROYOUTH, na kterém participuje sedm zemí Evropské unie. Projekt podporuje komplexní internetový program zaměřený na prevenci a ranou intervenci u poruch příjmu potravy. Účastníky byli renomovaní odborníci v tomto oboru. Nové technologie, např. internetové chaty pro rodiče pacientů s PPP, usnadňují první kroky k získání informací a podporují postižené i jejich rodiny ve spolupráci a vyhledání specializované péče. Od roku 2007 organizujeme také samostatné specializované workshopy pro nelékařské profese (pedagogy, sociální pracovnice, fyzioterapeuty a střední zdravotnický personál). Nová témata přinesl např. videomateriál o matkách trpících PPP a jejich těžkostech s péčí o děti i téma
Kordymu za dvacet let přetrvávající podporu mezinárodního výzkumu poruch příjmu potravy a doc. MUDr. Evě Malé, CSc., a Ing. Z. Smrčkovi za přednášku s novým pohledem na emoci hnusu u anorexia nervosa. Předána byla i Cena novinářská za nejlepší novinářský článek z oblasti psychiatrie, destigmatizující psychiatrická onemocnění, paní Ivaně Matyášové za článek „Příliš velká daň za štíhlost“. Třetí cenou byla Cena za spolupráci v propagaci programu Proyouth ve školách, která byla udělena Mgr. K. Přádové. Po závěru odborné části se konalo setkání s veřejností. Za přítomnosti režiséra Víta Olmera a Simony Chytrové byl v předpremiéře promítnut televizní film Lehká jako dech, o osudech dvou dívek s poruchou příjmu potravy. Vyvolal silné zážitky. O filmu a jeho dopadu na rizikovou populaci následně proběhla živá diskuze s tvůrci a odborníky. Pořadatelé doufají, že konference přinesla nové poznatky, zážitky, kontakty a otázky pro další klinickou léčbu i výzkum v oblasti PPP. Prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., Psychiatrická klinika VFN a 1. LF UK
života
13
Ruční ovládání koní
aneb management dnešních dnů… Management má počátky již ve starověku a ve středověku, kdy bylo důležité zvládat řízení armád. Ve středověku se přes otroctví a nevolnictví pomalu svět ubíral k ekonomickým pobídkám. Historie se nám tak ve spirálách vrací. Ve VFN jsme vzdělávání v oblasti managementu pro nelékaře začali realizovat před 17 lety. Tento typ vzdělávání zdravotníkům dříve chyběl, byl o něj proto mimořádný zájem a měl pozitivní zpětný ohlas. Kurzy „Management a leadership ve zdravotnickém zařízení“ a „Vyjednávání a zvládání konfliktních situací ve zdravotnickém zařízení“ byly certifikovány MZ ČR. Když se v květnu 2010 stal Institut postgraduálního vzdě-
Management – anglicky to manage – řídit, původem z francouzského ménagement, které má zase svůj kořen v latinském slově manus – ruka (jeho prazákladem bylo ruční ovládání koní) je umění řízení a ovládání činností.
lávání ve zdravotnictví generálním dodavatelem projektu Ministerstva zdravotnictví ČR „Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborně profesní vzdělávání a na vzdělávání v manažerských dovednostech“ (projekt číslo: CZ.1.04/1.1.00/46.00001), bylo jasné, že se do projektu zapojíme. Díky finanční podpoře EU byla účast pro mimopražské účastníky ve všech vzdělávacích aktivitách bezplatná. Během trvání projektu jsme v kurzech managementu proškolili 120 mimopražských účastníků, vyjednávání a zvládání konfliktních situací absolvovalo 72 nelékařů. Celkem proběhlo 19 školicích akcí v 65 vyučovacích dnech, lektoři přednášeli 520 hodin.
Kromě oblasti managementu zajišťoval pro IPVZ Odbor vzdělávání VFN také certifikovaný kurz „Péče o pacienta léčeného asistovanou peritoneální dialýzou“, který v rámci projektu absolvovalo 28 účastníků, a kurz „Péče o stomika“, který ukončilo 21 absolventů. EU si systémem anonymních dotazníků prověřuje zpětnou vazbu, spokojenost s úrovní kurzu, s lektory, s organizačním zajištěním atd. Ve všech zmiňovaných kurzech jsme dosáhli 98 až 99% spokojenosti a pozitivního hodnocení od absolventů kurzů. Za to patří velké poděkování všem lektorům, organizátorům a zdravotníkům v provozu, kteří našli chuť, elán a nelitovali času k předání svého know-how. A o to tady jde především – neudělat si „čárku“ navíc, ale něco praktického svoje kolegy naučit. Zuzana Máchová a Anna Chrzová
14
ze života VFN a 1. LF UK
VFN a 1. LF UK ze
Pro ostatní klienty jsou chráněné dílny možností pracovní rehabilitace v duchu režimové léčby. Dobrou vizitkou pro projekt je zájem o práci již etablovaného pracovního týmu klientů z předešlého projektu, který byl nyní rozšířen o tři nové zaměstnance. Terapeutický přínos chráněných dílen pro zaměstnané klienty
pěstování sazenic k výsadbě, zastřihávat keře, zalévat nově vysazené rostliny apod. V dílnách klienti v zimních měsících opravovali a natírali dřevěné židle, renovovali pracovní stůl a také vyráběli poličky. Jak samotní klienti říkají, nejvíce oceňují smysluplnost práce – na konci každého pra-
Kateřinská zahrada II Projekt „Kateřinská zahrada II“, na jehož realizaci získala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze finanční prostředky z Operačního programu Praha – Adaptabilita, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem, navazuje na projekty „Zahrada“ a „Kateřinská zahrada“, které byly realizovány v letech 2006–2008 jako součást programu JPD3 a v letech 2008–2011 v rámci 1. výzvy OPPA. Ani poslední měsíce nebyly výjimkou. Projekt s rozpočtem přes 5 milionů korun je koncipován jako komplexní pracovně-sociálně-rehabilitační program pro klienty se závažným psychickým onemocněním. Je zaměřen na zlepšování kvality života psychiatrických pacientů, čímž se posílí nejen jejich postavení ve společnosti, ale současně také jejich možnosti uplatnění na trhu práce. Cílem je provozovat a rozvíjet službu, která je nezbytnou součástí komplexní péče o du-
ševně nemocné, se záměrem udržet v Kateřinské zahradě v areálu VFN prostor, kde se klienti Psychiatrické kliniky v přirozeném zázemí setkávají mezi sebou, s rodinnými příslušníky i návštěvníky zahrady. Aktivity jsou určeny hospitalizovaným i ambulantním pacientům Psychiatrické kliniky VFN, kteří mnohdy nejsou schopni se uplatnit na běžném trhu práce, jsou zdravotně znevýhodnění, dlouhodobě nezaměstnaní a sociálně izolovaní.
Program má dvě části: Chráněnou dílnu (dopolední program) a Integrační centrum (odpolední program). Hlavním cílem pracovní rehabilitace je udržovat a rozvíjet pracovní návyky, získávat nové pracovní dovednosti, trénovat pracovní režim a práci v kolektivu. Díky tomuto programu máme 12 pracovních míst pro zdravotně znevýhodněné pacienty, kteří jsou obtížně zařaditelní na trhu práce. V současné době je zaměstnáno 11 klientů.
15
covního dne se mohou ohlédnout a podívat se do zahrady na výsledky své práce. Nejde přitom jen o plnění pracovních povinností každého zaměstnance, ale také začlenění do pracovního kolektivu znamená pro
čas a věnují se sportovním a kulturním aktivitám. Z vyjádření v dotaznících spokojenosti vyplývá, že klienti dávají přednost práci v zahradě na čerstvém vzduchu před prací v dílnách, mají rádi jednoduchou, nekomplikovanou ale smysluplnou a užitečnou činnost, vyhovuje jim vedení k pravidelnosti a samostatnosti i možnost denní komunikace v kolektivu a nácvik nových pracovních postupů a dovedností. „Existenci a činnost chráněné dílny považuji z lékařského hlediska za nenahraditelnou součást komplexní péče o duševně nemocné,“ říká MUDr. Jana Poradovská a pokračuje: „Duševní porucha, byť zaléčená, je ve vysokém procentu faktorem, který výrazněji než somatické postižení znevýhodňuje nemoc-
klienty značný přínos, mohou mezi sebou diskutovat o svých problémech a plánech, podělit se o své starosti. Díky dobrým vztahům v kolektivu někteří navazují i přátelské vazby přesahující hranice pracovního kolektivu. Společně tráví i volný
ného v sociálně-ekonomické sféře jeho bytí, vzhledem k samotné dynamice a symptomatologii nemoci s tím pacient sám není s to účelně bojovat, stahuje se do sebe, citlivě vnímá stigmatizaci diagnózou objektivně i subjektivně.“
Klienti nejvíce oceňují smysluplnost práce – na konci každého pracovního dne se mohou ohlédnout a podívat se do zahrady na výsledky své práce. spočívá především v pravidelném denním režimu, při kterém si osvojují sociální a pracovní návyky, které následně využijí při hledání „řádné“ práce a začleňování do společnosti. Pracovní program běží každý pracovní den od 8.30 do 12.30 hodin. Klienti pracují pod dohledem terapeutů a jejich zdravotní stav je pravidelně kontrolován lékařem. Pracovní náplní jsou zejména zahradnické a pomocné práce při úpravě a údržbě Kateřinské zahrady, ale také údržba a opravy zahradního mobiliáře a pracovních nástrojů či drobné opravy nábytku na odděleních kliniky nebo úklid v objektu Chráněných dílen a Integračního centra. V zimě se věnujeme úklidu sněhu z chodníků, přístupových cest, parkoviště a okolí Psychiatrické kliniky, provádíme posyp cest inertním materiálem, a pokud to počasí dovolí, je v zahradě stále příležitost pro hrabání, nakládání a svoz listí na kompost, případně sběr odpadků a spadaných větví. S příchodem jara začínáme upravovat skalku, květinové záhony i záhony pro
života
16
ze života VFN a 1. LF UK
Možnost pracovat v chráněném prostředí, v kolektivu, kde jsou nároky přiměřené schopnostem klienta, a současně jsou tam dány podmínky pro jeho pocit větší jistoty, všestrannější péče, pravidelnost, dodržování řádu, všeobecného přijetí, možnosti navazování sociálních vazeb atp., to vše přináší pro většinu ze zaměstnaných klientů cosi zásadního. Jsou místem, kde se mohou realizovat a znovu nabýt sebedůvěry, která se vlivem nemoci ztratila a bývá často paradoxně snižována i v jejich primárních rodinách. Dochází k trénování sociálních dovedností, k jakési „aklimatizaci“ na realitu. Jedním z mnoha příkladů je klient trpící chronickým paranoidním nastavením, který každodenně přemáhá svou vztahovačnost počínaje samotnou cestou MHD do chráněných dílen, avšak v konečném důsledku to sám vnímá jako pozitivum, jelikož bez tohoto stimulu by svůj domov v podstatě neopouštěl a neměl žádnou šanci k resocializaci. Činnost Integračního centra je zaměřena na sociálně rehabilitační aktivity, podporu sociálních kontaktů, nácvik sociálních dovedností i vhodných interakcí mezi lidmi, které významně zvyšují sociální fungování, kooperaci a komplianci pacientů a snižují psychický stres. Program centra probíhá každý pracovní den, v pondělí až ve čtvrtek od 13.00 do 17.00 hodin, v pátek od 13.00 do 16.00 hodin, a je pravidelně vyvěšován na Psychiatrické klinice VFN a v chráněné dílně. V nabídce je řada kreativních aktivit: například malování kaňkami, koláž rušné ulice, skládání origami, výroba
VFN a 1. LF UK ze
papírových korálků, obrázky lepené z těstovin a luštěnin, šití veselých jehelníčků, háčkování náramků, zdobení dřevěných kolíčků, různé výrobky z korálků apod. Pestrost tvůrčího programu je do značné míry ovlivněna dostatkem výtvarných pomůcek, které mohou klienti využívat. Návštěvníci si vybírají činnosti podle programu nebo tvoří dle vlastního zájmu. Do programu zařazujeme i různé testíky zaměřené
anonymně vyplňují. Dotazník obsahuje demografické údaje, dotazy na preferenci jednotlivých programů, možnosti hodnocení psychoterapeutů, dotazy na hodnocení významu programu projektu pro zlepšení zdravotního stavu, včetně možnosti hodnocení celkové spokojenosti či nespokojenosti s aktivitami projektu. Klientům odpoledního programu vyhovuje zejména každodenní provoz, i to, že
Zavedení efektivně působícího systému pracovní i sociální rehabilitace a odborného poradenství pomůže klientům k návratu do pracovního procesu a k jejich začleňování zpět do společnosti. na cvičení představivosti, pozornosti nebo paměti. Každý den se zájemci mohou učit pracovat na počítači, 1x týdně je sociálně-právní poradna a po domluvě mají klienti možnost konzultace s psychiatrem nebo psychologem. Během odpoledního programu probíhá nácvik sociálních dovedností. V únoru a březnu jsme se věnovali tématům, jako je např. pozdrav, představování, společenská konverzace, telefonování, verbální i neverbální komunikace, asertivita, empatie, zvládání kritiky apod. V následujících týdnech plánujeme zařadit do programu i profesní dovednosti, jako např. jak napsat motivační dopis a životopis, jak probíhá výběrové řízení a přijímací pohovor. Těchto dovedností mohou klienti využít při hledání zaměstnání. Zpětnou vazbu i nové nápady nám poskytují dotazníky spokojenosti, které klienti
v „domečku“ mohou trávit celé odpoledne. Velice pozitivně hodnotí možnost využití internetu i míru svobody ve výběru aktivit – z nabízeného programu si vyberou to, co je baví a na co stačí jejich schopnosti nebo zručnost. Vlastnoručně vyrobenými drobnostmi mohou potěšit nejen sebe, ale i své blízké. Realizace projektu umožňuje dosáhnout toho, že každý klient má možnost využít komplexní služby podle svého aktuálního zdravotního stavu – lůžkovou i ambulantní péči, psychoterapii, sociální a pracovní rehabilitaci, což je přínosem nejen pro klienta, ale i pro terapeutický tým. Vytvoření a zavedení efektivně působícího systému pracovní i sociální rehabilitace a odborného poradenství pomůže klientům k návratu do pracovního procesu a k jejich začleňování zpět do společnosti. Projekt významně doplňuje nabídku existujících sociálních služeb.
života
17
Akreditace Centrum excelence PET/CT Pracoviště PET/CT Ústavu nukleární medicíny VFN a 1. LF UK v Praze získalo jako první a prozatím jediné pracoviště tohoto typu v České republice evropskou akreditaci CENTRUM EXCELENCE PET/CT. Akreditaci uděluje organizace EARL, EANM Research Ltd (http://earl.eanm.org/), založená Evropskou asociací nukleární medicíny (http://www.eanm.org) pro podporu mezinárodního výzkumu v oboru nukleární medicíny. Akreditace garantuje, že pracoviště při klinických vyšetřeních dodržuje odborná doporučení a standardy Evropské
asociace nukleární medicíny a splňuje technické požadavky kalibrace a údržby přístrojů i vysoké nároky na výslednou kvalitu snímků PET/CT. Akreditace také opravňuje VFN k účasti na evropských výzkumných projektech s využitím PET/CT. Akreditace také opravňuje VFN k účasti na evropských výzkumných projektech s využitím
PET/CT. Na úspěšné akreditaci mají významný podíl pracovníci Oddělení radiační ochrany (a lékařské fyziky) VFN, kteří zpracovali pro akreditaci zásadní technické dokumenty. Poděkování patří rovněž vedení VFN, které naši snahu všestranně podpořilo. MUDr. Jozef Kubinyi, Ph.D., FEBNM, primář Ústavu nukleární medicíny VFN a 1. LF UK
Strahovský Světový den ledvin Od roku 2006 je každý druhý březnový čtvrtek „Světovým dnem ledvin“. Jedná se o společnou iniciativu The International Society of Nephrology (ISN) a The International Federation of Kidney Foundations (IFKF), která má za cíl zvýšit povědomí o důležitosti ledvin a jejich vlivu na celkové zdraví a dosáhnout snížení výskytu onemocnění ledvin a souvisejících chorob. Vzhledem k profilu našeho pracoviště, které se věnuje zejména pacientům s chronickým onemocněním ledvin, se každý rok do této kampaně zapojujeme a i letos jsme nabídli široké veřejnosti možnost bezplatného jednoduchého vyšetření ledvin. Letošní zájem, který byl podpořen i naší aktivní propagací
akce, byl výrazně vyšší. Pacientů přišlo k preventivnímu vyšetření 158, tj. 3x více než v minulém roce. Základní laboratorní a fyzikální vyšetření u třetiny pacientů odhalila patologický nález, čímž se potvrdil smysl screeningových aktivit. U dalších zájemců o preventivní vyšetření jsme odebráním anamnézy dotazníkovou formou odhalili rizikové faktory
onemocnění ledvin. Všichni tito pacienti budou dále podrobněji vyšetřeni a sledováni v našich ambulancích. Světový den ledvin byl letos výjimečný zájmem o vyšetření v celé ČR, na mnoha dialyzačních střediscích a nefrologických ambulancích. I tento fakt potvrzuje, že informovanost o důležitosti prevence a péče o zdraví v naší populaci vzrůstá. Zájemci o preventivní vyšetření mohou samozřejmě navštívit Interní oddělení Strahov VFN během celého roku. Interní oddělení Strahov VFN prim. MUDr. Vladimír Polakovič, MBA Bc. Petra Vagenknechtová, vrchní sestra
18
ze života VFN a 1. LF UK
VFN a 1. LF UK ze
Otakar Srdínko, profesor histologie a embryologie V minulém čísle našeho časopisu jsme informovali o umístění pamětní desky v hale Purkyňova ústavu. Připomíná osobnost profesora Otakara Srdínka, z jehož iniciativy a díky jeho soustavnému úsilí byl tento ústav vybudován. Tentokrát chceme své čtenáře seznámit podrobněji s osobností tohoto významného člena profesorského sboru pražské lékařské fakulty v období první republiky. Myšlenkou vybudovat moderní budovu pro ústavy lékařské fakulty se profesor Srdínko soustavně zabýval dlouhá léta. Během svých studijních cest Evropou si při návštěvách univerzit důkladně prohlížel budovy i jejich vybavení, aby mohl, až nastane vhodná doba, navrhnout co nejúčelnější projekt pro teoretické ústavy fakulty. Ty sídlily ve stěsnaných, nevyhovujících prostorách budovy v Kateřinské ulici. První pokus podnikl ještě v posledních letech podunajské monarchie, ale vznik samostatného státu v roce 1918 otevřel nové nadějné možnosti. A tak se mu podařilo prosadit projekt, který vypracoval společně s architektem A. Špalkem, autorem plánů pro právě vybudovaný ústav pro patologickou anatomii a soudní lékařství na Albertově. I pro nový ústav bylo vybráno volné prostranství v areálu Albertova. Profesor Srdínko průběh stavby osobně pravidelně sledoval. Jeho asistenti s údivem pozorovali, jak se pan profesor neohroženě proplétá staveniš-
těm mezi cihlami, pískem a trámy, jak se dokonce odvážně prochází po obvodových zdech stavby. Když budování ústavu začalo, profesor Srdínko slíbil, že za dva roky v posluchárně
Profesor Otakar Srdínko (1. 1. 1875 – 21. 12. 1930) nového ústavu zahájí přednášky. Slib, jemuž nikdo nechtěl věřit, splnil. Otevření ústavu 16. dubna 1926 bylo neobyčejně slavnostní, vedle představitelů vědy se ho účastnili i přední osobnosti politického života, přišel i prezident republiky. Prezident Masaryk vyjádřil své potěšení i radost a vyslovil přání, aby univerzitě přibývalo co
nejvíce podobných moderních a účelných staveb. Na tomto místě je vhodné připomenout, že v letech výstavby ústavu byl profesor Srdínko nejen profesorem lékařské fakulty, ale i ministrem československé vlády. Do politického života vstoupil prof. Srdínko již jako mladý muž. Byl zvolen poslancem ještě do vídeňské říšské rady, v roce 1918 byl mezi členy revolučního Národního výboru a od opakovaných poslaneckých mandátů postoupil až do vlády. Řídil postupně dva rezorty: školství a zemědělství. O této veřejné Srdínkově činnosti platí přísloví o jablku, které nepadne daleko od stromu: jeho otec Hynek Srdínko, hospodařící v Nových Dvorech u Hradce Králové, byl jedním ze zakladatelů agrární strany, který od funkce starosty obce postoupil až do rakouského parlamentu. Profesor Srdínko jako histolog a embryolog se věnoval především otázkám nadledvinky, další jeho publikace se týkají histologie pohybové tkáně a šlach. Svou pozornost zaměřil i na populační biologii. Té se týkají i jeho příspěvky o výskytech dvojčat, o poměru pohlaví při porodech a o reprodukční schopnosti českého obyva-
Profesor Srdínko s prezidentem T. G. Masarykem na schodišti ústavu telstva. Pro studenty připravil Učebnici histologie a embryologie a Základy histologické techniky. Pozoruhodné je, že po celou dobu své akademické kariéry profesor Srdínko působil jako dětský lékař na Královských Vinohradech, tedy v pediatrii,
činnost musí směřovat výhradně k prospěchu státu. Musí být schopen vyslechnout názor protivníka, a je-li lepší, neváhat ho přijmout.“ Profesor Srdínko kategoricky odmítá novinářské praktiky, jež zhoršují mezilidské vztahy mezi občany a vedou k zhrubnutí politického života.
života
chybami. Vlastenectví nevylučuje naději na budoucí spojení národů, naopak je povinností pracovat na přípravě tohoto spojení, aby byly nahrazeny války a mezinárodní zápasy vztahy právními a mravnými.“ Jeho vědecká a organizační činnost na fakultě a politická práce v parlamentu i ve vládě byla vyčerpávající. V létě 1930 se u profesora Srdínka objevují zdravotní potíže, v zimním semestru se stále častěji nechává zastupovat. V předvečer Vánoc, 21. prosince 1930, jeho unavené srdce podlehlo. Rozloučení s profesorem Srdínkem se konalo v pochmurný mrazivý den právě na Štědrý den v hale ústavu. Rakev pokrytá státní vlajkou byla obklopena záplavou květů, čestnou stráž podél katafalku stáli studenti. Po smutečních projevech a státní hymně zesnulý zakladatel ústavu jej navždy opouští. Doc. MUDr. Otakar Brázda, CSc.
Asistenti s údivem pozorovali, jak se pan profesor neohroženě proplétá staveništěm mezi cihlami, pískem a trámy, jak se dokonce odvážně prochází po obvodových zdech stavby. v klinickém oboru vzdáleném jeho činnosti akademické. Prof. Srdínko ale v tisku vydal své názory a zkušenosti z veřejného života. Ve svém spisku „Vzděláním a poctivostí k politické vyspělosti“ formuluje nároky na politika takto: „Musí to být muž čestný, poctivý, všeobecně i odborně vzdělaný, jehož
V dalším svém spisku se prof. Srdínko zamýšlí nad otázkou vztahů k vlastnímu národu i k jiným národům evropským: „Vlastenectví je oddanost národu, ke kterému patříme. Musíme však být pamětlivi, že je nutno vyvarovati se nenávisti a pohrdání ostatními národy, ješitnosti a zaslepení nad vlastními
19
Srdínkova brožurka, v níž vyslovuje své názory
20
ze společnosti VFN a 1. LF UK
Nově otevřená lékárna V úterý 28. května 2013 byla slavnostně otevřena nemocniční lékárna Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Oddělení výdeje pro veřejnost se nachází v nově zrekonstruovaných prostorách v přízemí Fakultní polikliniky, budova A, Karlovo náměstí 32, Praha 2, telefon: 224 966 464. Nové prostory budou sloužit především pacientům ambulancí, které se nacházejí v budově Fakultní polikliniky. Pacientům nabídneme moderní přátelské prostředí, široké spektrum léků, léčivých přípravků a potravinových doplňků i zdravotnických potřeb. (PP)
VFN a 1. LF UK ze
Studentský piknik Tradiční Studentský piknik pořádaný studenty 1. lékařské fakulty UK v zahradě Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN se konal ve středu 15. května 2013 za přízně krásného slunečného počasí. Kapely hrály, buřty voněly a zákusky napečené akademickou obcí chutnaly velmi dobře. (ED)
Zleva za SMČ Zbyněk Vávra, děkan 1. LF UK prof. Aleksi Šedo a tajemnice 1. LF UK Ing. Eva Soubustová.
společnosti
21
Ekumenická bohoslužba slova Dne 29. května 2013 se uskutečnila v malé posluchárně Anatomického ústavu 1. LF UK Ekumenická bohoslužba slova, rekviem za dárce těl pro studium anatomie. (ED)
Bohoslužbu zahájil prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc., přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK
Vernisáž výstavy „Barevný ostrov mé duše“ V Akademickém klubu 1. LF UK byly vystaveny práce klientů Domova se zvláštním režimem Terezín. Vernisáž výstavy se
konala 6. května 2013. K výstavě se vyjádřil ředitel Domova v Terezíně Mgr. Antonín Bradáč slovy: „Vážení přátelé, setkáváme se již
Mgr. Antonín Bradáč, ředitel Domova se zvláštním režimem Terezín, při zahájení výstavy
podruhé v prostorách Faustova domu, abychom představili výtvarné a keramické práce našich klientů. Při přípravě této výstavy byl kladen důraz na to, aby každý klient ve svých obrazech vyjádřil své vnitřní pocity, svůj osobitý pohled na svět. Naši klienti se velmi rádi zapojují do práce v malířské a keramické dílně. Chtěl bych tímto zároveň poděkovat mým spolupracovnicím Anetě Hockové za vedení malířské dílny a Marcele Feiklové za vedení keramické dílny a samozřejmě i dalším spolupracovníkům, kteří se na přípravě této výstavy podíleli. Poděkování patří 1. LF UK Praha za možnost vystavovat v těchto prostorách. Věřím, že se Vám naše výstava bude líbit.“ (ED)
22
ze společnosti VFN a 1. LF UK
VFN a 1. LF UK ze
Ve finiši na vrchol Mont Ventoux Jen zvuk bušícího srdce v uších a vlastní sípavý dech Jak probíhá cyklistický výšlap na vrchol Mont Ventoux? Jaký je pocit pokořit na kolech „obra z Provence“? Lékařky Dana Horáková a Michaela Týblová z Centra pro demyelinizační onemocnění VFN a 1. LF UK a jako jejich doprovod Pavel Chlubna, kteří se zúčastnili mezinárodní charitativní akce v jižní Francii, a společně s dalšími tak pomohli pacientům s roztroušenou sklerózou, barvitě líčí své zážitky. Když jsme byli koncem roku osloveni, abychom se jako doprovod pacientů bojujících s roztroušenou sklerózou (RS) zúčastnili 3. ročníku charitativního výstupu na Mont Ventoux (1912 m. n. m.) nazvaného Klimmen tegen MS, vybavilo se
Autor fotografií: Pavel Vodička
nám jen vražedné 11% stoupání jedné z etap Tour de France. Jak tato hora souvisí s bojem proti RS či dokonce s její léčbou, nám nebylo jasné. Po kratším průzkumu internetu jsme již byli v obraze a také jsme měli radost, že jsme na nabídku kývli.
Boj s horou – předehra Že náš charitativní příspěvek nebude symbolický, jsme začali tušit již před odjezdem a pohled na masiv hory na místě to již jen podtrhl. Vrchol několik dní nevykoukl z mraků, z nebe padaly proudy vody a teploty odpovídaly začátku dubna v ČR – slunná Provence se stala literární fikcí. Informace od pořadatelů by za příznivé neoznačil ani diagnostikovaný chorobný optimista
– připravovali jsme se na sníh či studený liják, vítr kombinovaný s vichrem a teploty kolem bodu mrazu. Když jsme po příjezdu v hotelové garáži ukládali kola, měli jsme dojem, že se jim strachem chvějí vidlice a hrůzou potí sedla. Den před útokem se ale počasí umoudřilo, a tak jsme mohli absolvovat zahřívacích cca 60 km neboli výlet kolem pohoří Dentelles de Montmirail, což trochu zdvihlo naši náladu a těm, kteří měli letos naježděno málo kilometrů, velmi důrazně připomnělo existenci části těla, kde přecházejí nohy v záda. Večer jsme si poměrně brzy popřáli dobrou noc a všichni jsme se těšili na povzbuzující spánek. Netušili jsme ale, že bojovat začneme dříve než s prvním sešlápnutím pedálů. Aniž jsme to zaregistrovali, asi 70 (!) metrů od hotelu během večera vyrostlo pódium, obklopené reprobednami, vedle nichž vybavení Metalliky vypadalo jako chudý příbuzný, neomylně namířenými na průčelí hotelu. A přesně ve 22:00 to začalo – čtyřhodinová šňůra svižných dunících světových hitů napříč žánry – k dokonalosti chyběla snad jen Kaťuša a Včelka Mája. Nepomohlo vůbec nic, postele vibrovaly, naše těla se rytmicky samovolně otřásala v dunícím rytmu a zbytek zábavy do 03:00 obstaraly zbytky rozjařeného
publika. Od 5:00 začal úklid náměstí, zřejmě za pomoci kombajnů a jiné těžké mechanizace. Mont Ventoux se nás prostě snažil pokořit již dopředu, jako by nestačil jen pohled na něj. Ráno u snídaně jsme na sebe opuchle mžourali, většina z nás se snažila koordinovat potácení a poponášet pytle pod očima. Mrazilo nás při vědomí, že naše první vlna je v tomto stavu již 30 minut na trati. Když jsme pomalu přišli k sobě, zdravé naštvání nás napumpovalo odhodláním – tohle „jí“ nedarujeme. Zablokovali jsme dopravu v jednosměrce, naložili kola, zkontrolovali drinky a tyčinky a vyrazili na start v 11:00 do hodinu vzdáleného městečka Sault na východní straně hřebene Mont Ventoux. Během několika minut se naše nálada změnila. Nádherné ráno ve slunné Provence, hrdý štít Mont Ventoux zalitý sluncem s odlesky zbytků sněhových návějí pod neuvěřitelně modrou oblohou, údolíčka utopená v syté jarní zeleni, vesničky s kamennými domy obklopující zvonici kostela, jako přilepené na skalnatých úbočích, rovné linie vinic a levandulových polí. Jako by se tato část Provence vzpírala civilizačním vlivům nedalekého přeindustrializovaného údolí řeky Rhôny a zachovávala si svoji původní atmosféru.
Vzhůru proti „Hoře“ – RS Po trochu opožděném startu v Saultu a sjezdu zpět do 690 m. n. m. začalo – později snad nekonečné – stoupání. Po půlhodině jsme v protisměru potkávali první z účastníků startujících z Maulacéne, kteří již měli první boj s horou za sebou a sjížděli do Saultu pro další výzvu. Někteří se netvářili zrovna
šťastně a naše naivní úsměvy je asi pěkně iritovaly. Když jsme po více jak dvou hodinách dorazili do sedla Chalet Reynard ve výšce 1240 metrů, pro některé z nás bylo značně obtížné onen původní úsměv vykouzlit. V sedle, kde se připojuje vůbec nejtěžší cesta z dalšího startovního bodu – Bédoin – jsme se potkali s jedním z našich „RS-kářů“ – měl už jeden výstup za sebou, úsměvy neplýtval. Slova „No, teď to začne, ten závěr je docela hustej,“ vynesená sportovcem, který navíc najezdí přes 6 000 kilometrů ročně, nelze nebrat vážně. Za nejbližší zatáčkou jako mávnutím zmizela vegetace a při (od té chvíle nekončícím) pohledu na vrcholek snad každý přeřadil „na morál“, přestal vnímat okolí a zbytek cesty mu byl doprovodem jen zvuk bušícího srdce v uších a vlastní sípavý dech. Teprve zde jsme pochopili symboliku několika závěrečných písní z noční produkce před hotelem. To nebyla náhoda. „Stairway to Heaven“ a „Highway to Hell“ – nic nemohlo lépe vyjádřit těch závěrečných 5,5 km. Kolem pustá kamenitá pláň, táhlé zákruty silnice s téměř nehybnými mravenečky na kolech. Deprimující pohled na neustále viditelný prst vysílače na vrcholu hory, auto, které vás mine, se po snad nekonečných minutách objeví jako tečka za zákrutem stoupající silnice. Asi kilometr pod vrcholem, když míjíme pomníček Toma Simpsona, který zde zemřel při Tour de France v roce 1967 na vyčerpání organismu, si ještě více uvědomujeme symboliku boje s horou a (zatím) nekonečným bojem s RS. Když se dopotácíme na vrchol, mnozí z nás v posledních
společnosti
23
kilometrech „na Kašpárka“, ve studeném větru a pražícím slunci, jsme teprve po chvíli schopni vnímat tu nádheru kolem. Snad neopakovatelný pohled z výšky téměř dvou tisíc metrů do údolí pod námi, se zvukem třepetajících se vlajek „Klimmen Tegen MS“, hlukem klaksonů a řehtaček, povzbuzujících další a další dojíždějící, kteří porazili horu, ale také zarputile a vytrvale vzdorujících své „Hoře“ – roztroušené skleróze.
Co dál? – Prostě dál! I přes rozsah akce si celé setkání uchovalo původní, skoro amatérský ráz, který kopíruje ducha autentičnosti této části Provence. Asi nic nemohlo být silnější než atmosféra, kterou jsme mohli zažít na vrcholu, když dorazil účastník boje s „Horou“ na trojkolce, jedoucí s čestným doprovodem sanitního vozu, jen za pomoci svých paží a chvíli nato velká skupina pěších RS-kářů a jejich doprovodu, kteří pod vlajkami, držíce se za ruce, navzájem se podpírající, zdolávali za společného zpěvu poslední metry. Na některých byla znát velká únava, přesto byla na chvíli zapomenuta díky skoro až frenetickému nadšení, aplausu a povzbuzování všech přítomných. Byl to velice silný zážitek, který ještě víc zdůraznil symboliku celé akce – boj s horou, ale hlavně s „Horou“ – boj sám se sebou, vzpírání se osudu i nemoci a aktivní pomoc sobě i ostatním. Atmosféra byla natolik silná, že řada přítomných nedokázala zadržet slzy. Nezdolali Mont Ventoux, zdolali „Horu“ a nepřestanou ji zdolávat dál. Dana Horáková, Michaela Týblová a Pavel Chlubna
24
ze společnosti VFN a 1. LF UK
VFN a 1. LF UK ze
společnosti
25
Koncerty VFN a 1. LF UK 17. koncert cyklu Fakulta v srdci Karlova Za obrovského zájmu se dne 17. dubna 2013 v kostele sv. Štěpána v Praze 2 konal v pořadí již 17. koncert z cyklu „Fakulta v srdci Karlova“, symbolicky ještě stále v době trvajících Velikonočních svátků. V podání skvělého hudebního tělesa Piccolo coro a Piccola orchestra pod vedením Marka Valáška zazněly v programu skladby z díla skladby z díla C. Monteverdiho, G. P. da Palestriny, H. Purcella, P. Ebena, J. Nováka, J. Hanuše, G. F. Händela. (ED)
Hudební soubor Piccolo coro & Piccola orchestra
Koncerty v kostele sv. Kateřiny Vedení Všeobecné fakultní nemocnice, Společnost pro duchovní hudbu a pravoslavná církev připravují pravidelné koncerty v kostele sv. Kateřiny (v Kateřinské zahradě u Neurologické a Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK). Projekt probíhá za podpory městské části Praha 2.
Koncert u příležitosti 328. výročí narození Johanna Sebastiana Bacha se konal ve čtvrtek 21. března 2013 od 16.00 hodin. Účinkovali: na housle Alena Čechová a na varhany Petr Čech. Na programu byly skladby G. F. Händela, G. Böhma, J. S. Bacha, G. Muffata, T. A. Vitaliho. Dubnový koncert v kostele sv. Kateřiny se uskutečnil
v úterý 23. dubna 2013 v 16.00 hodin. Tentokrát účinkoval Thuri Ensemble, na varhany hrál Jan Kalfus. Zazněly skladby G. P. Telemanna, J. F. N. Segera, G. F. Händela, F. X. Thuriho, J. K. Vaňhala. Čtvrtek 23. května 2013 od 16.00 hodin jsme vybrali pro květnový koncert, na kterém vystoupily Anna Vršinská (mezzosoprán) a Marie Šestáková (varhany). (PP)
MOMENTO-VFN_A7_poukaz_inzerce_05-2013_TISK.indd 1
17.5.2013 15:25:09
26
ze společnosti knižní novinky
knižní novinky ze
Křest knih V Akademickém klubu 1. LF UK byly opět pokřtěny nové tituly. Byly pokřtěny nové publikace pro studenty bakalářských oborů V pondělí 13. května 2013 byly v Akademickém klubu 1. LF UK pokřtěny tyto nové publikace: kniha Chirurgie pro bakaláře (Spilka Jiří, Zeman Miroslav a kol.), skripta Ergoterapie (Švestková Olga, Svěcená Kateřina a kol.) a Fyzioterapie (Švestková Olga, Sládková Petra a kol.). Studijní materiály vznikly za podpory Evropského sociální fondu – Praha & EU: Investujeme do Vaší budoucnosti pod projektem CZ.2.17/3.1.00/34141 Reforma bakalářských studijních oborů ergoterapie a fyzioterapie na 1. LF UK v Praze. (ED)
Zleva jeden z autorů MUDr. Jiří Spilka, proděkan 1. LF UK prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., a přednosta I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Zdeněk Krška, CSc.
třeba i za deset let. Onen přesah podtrhují „historické prostřihy“, tedy ukázky ze starších článků (autor publikuje již 11. rokem), coby ilustrace skutečnosti, jak se určité věci nemění, problémy přetrvávají, stále jsou zkoušeny stejné slepé uličky… Autor sám zdůrazňuje, že komentář, na rozdíl od zpravodajství a analýzy, nemůže a nesmí být vyvážený. Je to naopak žánr navýsost osobní a subjektivní. Dle svých slov používá převážně otevřené zdroje informací a promítá do nich vlastní prožitky z pětatřiceti let práce lékaře, někdy i sebekriticky přehodnocené. Nechť se tedy jeho texty stanou zdrojem poučení, zábavy i zamyšlení pro zdravotnické profesionály i pro nejširší veřejnost, často tápající v turbulentním prostředí naší polistopadové společnosti i ve zdravotnictví. (ED) Nakladatel: Mladá fronta
Nejsem si jist ani rokem 2012 Dne 8. března 2013 byla slavnostně představena kniha „Nejsem si jist ani rokem 2012... aneb Toulky nejen českým zdravotnictvím“ autora MUDr. Milana Nováka, vydaná Nakladatelstvím Mladá fronta v Edici Zdravotnických novin. Kmotrem knihy a milým hostem na 1. LF UK byl ministr zdravotnictví ČR docent Leoš Heger. Texty neurologa a publicisty MUDr. Milana Nováka v sobě spojují umění hutné analýzy i bryskní glosy, často okořeněné sžíravým, ale trefným sarkasmem. A přestože jsou původně psané pro čtrnáctideník Zdravotnické noviny, nezaobírají se pouze zdravotnickou oblastí. Vývoj zdravotnictví se totiž odehrává v určitém politickém kontextu, domácím i zahraničním, z něhož nelze jednotlivou problematiku uměle vypreparovat.
Právě v politických poměrech svízelně se transformující a dějinami nemálo potrefené země autor hledá odpovědi na mnohá „proč“. A byť v naší realitě není přebytek důvodů k veselosti, snaží se uchopit zvolená témata i s humorem sobě vlastním. Kniha je vzhledem ke svému konceptu jakýmsi deníkem uplynulého roku, protože však řada témat a myšlenek má nadčasovou platnost, bude jistě zajímavé nahlédnout do ní
Autor knihy MUDr. Milan Novák a ministr zdravotnictví Leoš Heger
společnosti
27
Anestezie a pooperační péče v cévní chirurgii Ve čtvrtek 7. března 2013 byla v Akademickém klubu 1. LF UK pokřtěna kniha Anestezie a pooperační péče v cévní chirurgii. Autory publikace jsou Pavel Michálek, Michael Stern, Petr Štádler et al. Monografie je určena zvláště anesteziologům, kteří poskytují perioperační péči u pacientů cévní chirurgie, a lékařům podílejícím se na péči pooperační. Je také důležitá pro lékaře cévní chirurgie, jimž poskytuje přehled o předanestetické péči, anesteziologických postupech a péči o pacienta po výkonech cévní chirurgie. Potřebné informace zde naleznou též lékaři a nelékařští pracovníci ostatních specializací, kteří se na péči o pacienta cévní chirurgie podílejí: kardiologové, angiologové, radiologové a perfuziologové. Základní přehled o problematice perioperační péče v cévní chirurgii přináší kniha i anesteziologickým sestrám a personálu na odděleních pooperační péče. Kniha má pět oddílů, které komplexně popisují péči o pacienta cévní chirurgie z pohledu anesteziologa a intenzivisty – počínaje teoretickými základy anatomie, fyziologie, patofyziologie, farmakologie a radiologie. Další oddíly se zabývají předoperačním vyšetřením pacienta, jeho monitorováním v průběhu chirurgického výkonu, technikami regionální anestezie pro výkony cévní chirurgie. Nejrozsáhlejší oddíl popisuje anesteziologické postupy pro jednotlivé výkony cévní chirurgie včetně „tipů a triků“ pro klinickou praxi. V oddíle věnovaném pooperační péči jsou shrnuty obecné principy, nejčastější komplikace
Autoři knihy společně s náměstkem VFN v Praze MUDr. Janem Břízou (vlevo) a přednostou I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN prof. Zdeňkem Krškou (vpravo).
spojené se selháním funkce orgánových systémů, a je popsána pooperační péče u výkonů na aortě a na krčních tepnách. Hlavním cílem knihy je shrnout současné poznatky v oboru perioperační a pooperační péče o pacienta cévní chirurgie a poskytnout jednotlivým lékařům i nelékařským pracovníkům maximum informací pro jejich každodenní praxi a vodítko v případě nejasností. Na vzniku publikace se podíleli erudovaní specialisté z více oborů – anesteziologie a intenzivní péče, cévní chirurgie, radiologie, kardiologie, vnitřního lékařství – a z výukových pracovišť, která každý rok provádějí velké množství výkonů cévní chirurgie. (ED) Publikace vyšla v nakladatelství Galén, s.r.o.
28
ze společnosti křeslo pro Fausta
křeslo pro Fausta ze
Křeslo pro Fausta
Ve středu 15. května 2013 se v Akademickém klubu 1. LF UK uskutečnilo další z tradičně konaných setkání Křeslo pro Fausta. Pozvání přijal významný český architekt chorvatského původu, spoluautor Tančícího domu v Praze, Ing. arch. Vlado Milunić.
Profesor Jan Žaloudík Pozvání na další besedu z cyklu Křeslo pro Fausta přijal profesor Jan Žaloudík, vynikající představitel onkologické chirurgie, zakladatel Univerzitního onkologického centra v Brně, emeritní děkan LF MU v Brně, senátor PČR a místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Setkání se uskutečnilo v pondělí 22. dubna 2013 již tradičně v Akademickém klubu 1. LF UK v Praze ve Faustově domě.
Ve středu 20. března 2013 se v Akademickém klubu 1. LF UK uskutečnila další zajímavá beseda z cyklu Křeslo pro Fausta. Významným hostem byl známý český publicista Jan Rejžek. Jan Rejžek je autorem řady knih a někdejším pracovníkem prezidentské kanceláře Václava Havla. V sedmdesátých letech přispíval jako sportovní novinář do časopisu Gól, později proslul svými mnohdy nekompromisními kritikami v časopise Melodie. Příležitostně uváděl rockové a folkové festivaly včetně festivalu v Lipnici nad Sázavou v roce 1988, kde na závěr pozval na pódium tehdejšího předního disidenta Václava Havla. Do samizdatových Lidových novin přispíval pod pseudonymy Robert Žák a Milan Frýda. (ED)
29
Architekt Vlado Milunić
Faustův dům na Karlově náměstí v Praze, nazývaný též Mladotovský palác, je podle dodnes tradované pověsti jedním ze sídel doktora Fausta, který proslul šarlatánstvím a černou magií, pro niž se upsal ďáblu. A právě z druhého patra nárožní věže Faustova domu si měl Mefistofeles doktora Fausta odnést do pekel. Dnešní Faustův dům je využíván 1. lékařskou fakultou UK pro chvíle setkávání s pozoruhodnými osobnostmi, které mají příležitost si pomyslné Faustovo křeslo vyzkoušet.
Jan Rejžek
společnosti
Profesor Jan Žaloudík pracoval přes 30 let v Masarykově onkologickém ústavu v Brně na řadě úrovní jako onkochirurg, postupně pak i jako ředitel ústavu a náměstek ředitele pro rozvoj, vědu a výuku. Ve Velké Británii, působil ve Wistar Institute a na Pennsylvania University v USA, absolvoval odborné stáže v onkologických ústavech ve Varšavě, Moskvě, Petrohradě, Houstonu, Paříži a Amsterdamu. Byl členem odborné komise Grantové agentury ČR, řešitelem řady výzkumných projektů IGA MZd ČR, GA ČR a VZ MZd ČR, je předsedou Sekce onkochirurgie ČOS, členem jiných význam-
prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. ných společností, redakčních rad několika odborných časopisů a autorem populárně naučné monografie „Vyhněte se rakovině aneb prevence zhoubných nádorů pro každého“. Profesor Jan Žaloudík je zakladatelem Univerzitního onkologického centra v Brně, v letech 2003–2010 byl děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jeho přičiněním vznikly také Klinika komplexní onkologické péče a Klinika radiační onkologie LF MU v Masarykově onkologickém ústavu, a tento ústav se tak stal i výukovým univerzitním pracovištěm. V roce 2010 byl zvolen senátorem PČR pro obvod Brno-venkov, kde mj. zastává funkci místopředsedy Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Kromě své současné práce senátora v Senátu PČR a v jeho zdravotním výboru stále přednáší a zkouší onkologii a chirurgii na LF MU v Brně, udržuje dále svou klinickou onkochirurgickou praxi v KOC Nemocnice Jihlava a na chirurgické klinice ÚVN v Praze. (ED)
Jeho rodiče, oba lékaři, se na konci čtyřicátých let vraceli z dvouleté stáže v USA a při mezipřistání v Praze zůstali v Československu jako političtí emigranti. Zavčas se totiž dozvěděli o jedné z právě probíhajících Titových politických čistek. Vlado Milunić směl až po dlouhém desetiletém odloučení s třemi sestrami vycestovat z Opatije, kde žili s babičkou, za rodiči do Prahy. Bylo to 24. října 1956 letadlem Bělehrad-Praha, které mělo mít mezipřistání v Budapešti. Během letu se v letadle dozvěděli, že v Budapešti vypukla maďarská revoluce, a letadlo na poslední chvíli mezipřistání zrušilo a přistálo až v Praze. Architekt Vlado Milunić vystudoval architekturu na ČVUT v Praze. Po promoci odjel na stáž do Paříže, kde vystřídal asi deset ateliérů. Po návratu do Československa od roku 1969 spolupracoval zejména na sociálních stavbách více než dvacet let s Janem Línkem, s kterým začínal v projekční kanceláři Karla Pragera, odkud po několika letech odešli (jako i jiné osobnosti, s kterými architekt Prager nevycházel). Po sametové revoluci v roce 1990 založil vlastní Studio VM (Volné myšlenky). Spolu s Frankem O. Gehrym je autorem Tančícího domu, na Rašínově nábřeží v sousedství Havlova domu, kde v roce 1986 celý příběh začal.
Souběžně s Tančícím domem úspěšně řešil na pražském sídlišti Petřiny mnohem těžší úkol: jak odstranit paradox, že v Praze, v nejkrásnějším městě světa, bydlí 40 % obyvatel na málo vábných panelových sídlištích. (ED)
Architekt Vlado Milunić nad modelem rozhledny, inspirované tvarem indiánského stanu tee-pee
30
napsali jste nám dopisy
dopisy napsali
Vedení VFN Nejlepším oceněním zdravotníků je spokojenost našich pacientů. Poděkování ze strany pacientů, slova chvály a uznání potěší každého, kdo při práci ve svém oboru přispěl k uzdravení pacienta, vyřešení jeho obtíží a k jeho spokojenému návratu domů. Dobrý den, v roce 2011 jsem prodělal operaci rakovinového nádoru prostaty. Těsně po této operaci došlo k výraznému zhoršení zraku. V následných vyšetřeních byla zjištěna deformace sítnice na jednom oku. Dle sdělení očních specialistů bylo toto způsobeno celkovou anestezií při této operaci. V letošním roce jsem absolvoval operaci malé kýly. Požadoval jsem provedení operace pouze s lokálním umrtvením. Ve třech nemocnicích jsem neuspěl. Uspěl jsem až na vaší I. chirurgické klinice. Na základě doporučení jsem vstupní prohlídku absolvoval u paní MUDr. Schneiderové, která souhlasila s lokálním umrtvením a stanovila termín operace. Vlastní operace byla nenáročná, proběhla rychle a bezbolestně pouze tím, že byla po náročném operačním dnu provedena až v pozdních odpoledních hodinách, přičemž již hrozilo odložení operace. Chtěl bych ještě jednou poděkovat paní MUDr. Miladě Schneiderové a zejména I. chirurgické klinice za vysoce profesionální a obětavou péči, kterou dáváte pacientům.
S pozdravem Ing. Václav Václavíček
II. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK Vrchní sestra Mgr. Alena Chmaitilliová Vážená paní magistro, ráda bych tímto dopisem poděkovala za péči, kterou jste mně věnovali. Od začátku ledna jsem zde byla na třech zákrocích. Těžko sice mohu srovnávat s jinými nemocnicemi, protože jsem vlastně nebyla dříve nikdy vážně nemocná, až, bohužel, nyní. Ale přesto mohu hodnotit péči a přístup k pacientům, což zde denně vidím, a to jak ze strany lékařů, zdravotního personálu či správních zaměstnanců. Konkrétně bych pak ráda poděkovala zdravotním sestrám Marii Kohoutové, Márii Židekové a zdravotnímu bratru Michalu Hlaváčkovi, v jejichž péči jsem zde prakticky po celou dobu byla. Každý pacient v nemocnici je vlastně „nula“. Má problémy jednak zdravotní a k tomu ještě psychické, což mu nepřidává na náladě, navíc je-li perspektiva pobytu v nemocnici dlouhodobější. A právě toto období dovedou jmenovaní pracovníci výborně překlenout. Milý úsměv, porozumění, pochopení. Aniž je musíte požádat, sami vidí, co je potřebné a nutné. Zeptají se, jak se cítíte, jestli nemáte bolesti, zda vám prášky pomáhají a tak podobně. Projevují o vás zájem jako o člověka, nejste tady jen pacient pokoje č. 7 a jméno nad postelí. Pomohou ochotně i v soukromých věcech. Navíc jejich jednání a vystupování šíří kolem sebe klid a pohodu, což každý pacient potřebuje. Byla bych ráda, kdybyste toto poděkování vyvěsili v přijímací kanceláři,
kde máte umístěno, že jste získali v roce 2012 1. místo jako nejusměvavější nemocnice. Ať každý pacient, který sem přichází, získá hned na začátku pocit jistoty, klidu a bezpečí, že se nachází ve správných rukách.
Mgr. Miluše Koblasová
Vážená paní Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA, ředitelka VFN Vážená paní ředitelko, dovolte mi, abych Vám poděkovala a poblahopřála ke kvalitě práce na Klinice rehabilitačního lékařství VFN v Praze. Věděla jsem, že tato klinika má skvělou pověst, ale to, co jsem osobně zažila, překonalo všechna moje očekávání.
Léčím si páteř od roku 1981, kdy mě po 9týdenní hospitalizaci na Neurologické klinice 1. LF UK vrátili do aktivního života (zejména zásluhou tehdy doc. MUDr. Jiřího Tichého, CSc., ale i všeho ostatního personálu). Od té doby jsem absolvovala řadu rehabilitací v lázních i na jiných pracovištích a nemohu říci, že jsem někde byla nespokojená, to ne. Ale takovou úroveň, jakou jsem teď poznala na KRL ve vaší nemocnici, takovou jsem ještě nezažila. Chtěla bych poděkovat paní MUDr. M. Břízové, CSc., a slečně Mgr. S. Táborské, u nichž obdivuji vysokou odbornost a vážím si jejich pochopení, laskavosti a vstřícnosti. Odcházím z léčby vždy tělesně osvěžená a psychicky povzbuzená. Srdečně Vás zdravím a přeji Vám stálé zdraví a hodně úspěchů ve Vaší namáhavé práci. S úctou RNDr. Jarmila Šulcová, CSc.
Vážená paní Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA, ředitelka VFN Vážená paní ředitelko, chtěla bych tímto dopisem vyslovit uznání a upřímné poděkování všem lékařům a sestrám oddělení A – JIP III. interní kliniky VFN a 1. LF UK, kolektivu, který je vedený MUDr. Tomášem Janotou, CSc. Členové tohoto pracovního kolektivu se starali o mého manžela Ivo Paukerta v posledních dnech jeho života. Věděli jsme, že je ve velmi vážném stavu, nicméně přístup k nemocnému i k nám, příbuzným, byl profesionální a přitom nesmírně lidský. Vlídnost a pochopení jsme cítili po celou dobu od všech lékařů a sester, a i když jsme se s ním nakonec rozloučili, nikdy nezapomeneme na úsilí a péči, kterou pacientovi i nám, příbuzným, na tomto oddělení věnovali.
Děkujeme. Eva Paukertová s rodinou
Vážená paní Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA, ředitelka VFN Vážená paní ředitelko, byl jsem hospitalizovaný na lůžkovém oddělení ústní a obličejové chirurgie vaší nemocnice a ležel jsem v přízemí na oddělení „A“ pro „neuralgiformní bolesti mangibuly vpravo“, tedy laicky: bolel mě trojklaný nerv dolní čelisti. Chtěl bych Vám, paní ředitelko, poděkovat za několik věcí: Za rychlé, profesionální, s nadhledem a optimismem provedené vyšetření, za milé a klidné přijetí na oddělení s dostatkem informací o dalším průběhu léčby a za celkově velmi laskavý přístup všech pracovníků, počínaje zkušenými „super“ lékaři – erudovanými pracovníky, včetně pana profesora a zejména primářky MUDr. Gabriely Pavlíkové, kteří bez ohledu na okolnosti, bez ohledu na únavu byli vždy ochotní a ve všech ohledech vůči mně velmi vstřícní. Za důležitou složku léčby pro každého pacienta, kterou je pohodový a přitom odborně zvládnutý a příjemný pobyt na lůžkovém oddělení, což zvládla parta profi sester pod vedením vrchní Dobrušky, staniční Jitky a se sestrami Helenkou, Majkou, Martinkou, Janou, Maruškou, Evou, Danuškou a Jitkou, společně s děvčaty z pomocného personálu. Nakonec chci paní primářce a celému kolektivu ošetřujících poděkovat ještě jednou, protože ta „potvora“, trojklaný nerv, už přestal zlobit. Když jsem v noci viděl modrá světla přijíždějící sanitky a byl z toho příjem dalšího pacienta, teprve jsem ocenil tu samozřejmost, rychlost a nadhled, s jakým byl vyšetřen a předán sestrám k umístění na lůžko a návazně lékaři i sestrami hbitě připraven na operační zákrok.
S pozdravem Váš nedávný, moc spokojený pacient Ing. Miroslav Spousta
jste nám 31
příběhy pacientů Vážení pacienti, návštěvníci, přátelé, jestliže jste ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze zažili něco hezkého, byli jsme s Vámi v těžkých chvílích, v těžké nemoci pomohli k uzdravení, postarali jsme se o Vaše blízké a byli jste s poskytovanými službami v naší nemocnici spokojeni, budeme velice rádi, když se s námi o své zážitky podělíte a napíšete nám svůj krátký příběh.
Na základě Vašeho laskavého svolení bychom Váš příběh uveřejnili v časopise Nemocnice a umožnili tím pacientům, lékařům, zdravotním sestrám a ostatním zaměstnancům nemocnice, aby se mohli Vaším příběhem potěšit. Možná že i Váš příběh pomůže někomu v boji s vážným onemocněním a dá mu naději v uzdravení. Předem Vám děkujeme.
Váš příběh nám, prosím, zašlete na adresu:
[email protected] nebo
[email protected].
32
cestování z VFN až na konec světa
z VFN až na konec světa cestování 33
měla sídlo britská posádka, dnes je pouze zábavním centrem s řadou atrakcí. Má rozlohu zhruba 5 km čtverečních a je čtvrtým největším ostrovem v Singapuru, ze 70 % je pokrytý deštným pralesem, kde žije spousta
káním. Je tu poblíž také obrovský akvapark s delfíny, bazény s vlnobitím, tobogány, pláže téměř opravdové, to všechno ale na poměry s malou návštěvností. Vstupné je tu na každou „atrakci“ dost vysoké, tudíž si
Nabídka je nepřeberná a každopádně přesahující možnost všechno stihnout za jediný den. Sentosa, pokud ji chcete poctivě vychutnat celou, je na samostatnou týdenní dovolenou.
Sentosa Singapurský park kultury a oddechu Existuje jedna skvělá věc, říká se tomu stop-over, přerušení letu. Každému, kdo míří přes Singapur, ji vřele doporučuji. Nějaký čas pobýt v tak neuvěřitelném městě rozhodně stojí zato. Měl by vyjít zákon, podle kterého by tu měl aspoň měsíční stop-over, říkejme tomu třeba stáž, udělat každý nově nastupující primátor Prahy. Ve městě, které září čistotou, kde všechno funguje, všechno je na svém místě a nic není nemožné. Samozřejmě, že by pak takový
„výlet“ musel nový pan primátor patřičně zhodnotit! V Singapuru je k vidění, kromě ukázek užití zdravého rozumu, i mnoho úžasností a široká nabídka atrakcí, počínaje množstvím muzeí, botanickou a zoologickou zahradou světové úrovně atd. Je tu však navíc ješ-
tě ostrov Sentosa, místo, kam byla zábava a poučení soustředěno do jednoho bodu: takový Park kultury a oddechu, pamětníci podobný pokus pamatují z Prahy z dob socialismu. Toto je však jiná dimenze. Ostrov byl používaný celá staletí jako pohřebiště a až do roku 1967 tady
původních druhů zvířat i rostlin. Dominantou ostrova je socha Merliona – mořského lva. Na Sentosu se dá dostat několika způsoby. Taxíkem, rychlovlakem nebo autobusem. My ale zvolili asi ten nej, nej… způsob, vypravili jsme se na ostrov lanovkou. Mimo skvělého výhledu na část města, pobřeží a také na samotné zábavní centrum, je to nanejvýš pohodlné. Lanovka s vámi dosedne přímo doprostřed parku a je jen na vás, jak tu se svou přítomností naložíte. Nabídka je téměř nepřeberná a každopádně přesahující možnost všechno stihnout za jediný den. Myslím si, že Sentosa, pokud ji chcete poctivě vychutnat celou, je na samostatnou týdenní dovolenou. Už jen prohlídka největšího mořského akvária na světě, pod jednou střechou s Maritime Experiential museum, muzeem námořnictví, vyjde na dobrý půlden, a to téměř v poklusu. K vidění tu jsou obrovské nádrže s bohatou ukázkou podmořského života, potopené vraky, oblíbený skleněný tunel dlouhý 83 metrů a všechno ostatní, co k takovému světovému akváriu může patřit. A hned vedle jsou lodě, historie námořních objevů a veškeré souvislosti s námořním podni-
lze říci, že je zbytečné vyčerpávat peněženku, když za základní poplatek je možné se slunit a koupat po celém jižním pobřeží ostrova na skvělých plážích s květinami a palmovými hájky, občas i s nějakým místním zvířectvem. A všude s dosahem sladké vody ke sprchování a k případné odsolovací koupeli. Pláže nejsou dílem přírody, jsou vyrobeny uměle, písek sem byl dovezen z Malajsie a Indonésie. O malých skvělých restauracích, které jsou tu na každém rohu, není ani třeba mluvit.
Když už jsme na jihu, po stylizovaném provazovém můstku můžeme dojít nebo se přebrodit mělkou lagunou, na deklarovaný nejjižnější bod pevninské Asie, Southern Most Point, se dvěma vyhlídkovými věžemi a otázkou, kam že je třeba se z rozhleden dívat, když dál už je jenom spousta vody a za obzorem Sumatra. Právě tak se nabízí otázka, jestli je to tady s nejjižnějším bodem Asie úplně jasné, když Sentosa je ostrov. Ale budiž… Pro vyznavače adrenalinu se tu nabízí Mega Zip Adventure park a Wave house. Koho omrzí toto dobrodružství nebo prahne po jiném zážitku, může nasednout do jednoho z okružních autobusů a vydat se za dalším poznáním či se třeba projít přírodní stezkou Dragon trail. My jsme si vybrali Butterfly Park, motýlárium, či jak jinak to nazvat. Něco podobného se nabízí v každé slušnější zoo, proč tedy ne i na Sentose, kde to mají dotaženo k dokonalosti.
Singapurské parky nejsou Stromovka: výstraha před jedovatými hady v pevnosti Siloso.
34
Sentosa
cestování z VFN až na konec světa
ve fotografiích Zasíťovaný prostor je plný poletujících okřídlených drahokamů, někdy i doslova olbřímích rozměrů, v porovnání s pavími očky u nás na lučinách. Vedle je ještě expozice terárií se spoustou roztodivného tropického hmyzu. Aby se dětičky nenudily, koná se tu také setkání s oblíbenými papoušky. Někteří jen obratně zobají z ruky, případně žužlají ucho návštěvníka, jsou tu však i tací, kteří v naučném dětském programu uklízejí odpadky do malých popelnic…
Velcí kluci mezi návštěvníky ale míří jinam. Tady, na západním výběžku ostrova, se tyčí Fort Siloso, historická pevnost Singapur, která po staletí chránila vjezd do zdejšího přístavu. Až do roku 1967 zde měla sídlo britská posádka. Její kanony střílely v první i druhé světové válce, právě tady podepsalo britské velení kapitulaci před japonskou armádou. Totéž, v obráceném gardu, se tu konalo o tři roky později, kdy pro změnu kapitulovali Japonci.
1
2
4
5
1 | V akváriu se žraloky nad hlavou se člověk cítí jako v moři. 2 | Zdejší akvapark má všechny myslitelné vymoženosti pro vodní radovánky, jen návštěvníků je tu pomálu. Autor u tabule, která místo validní informace slouží spíš jako turistická dekorace.
Podél cest číhají velcí pavouci rodu Nephila. Jsou schopní ulovit i malého netopýra.
Dnes je tu rozsáhlé muzeum, na všech volných prostranstvích jsou k vidění různé části pevnostního vybavení, především děla, od těch nejstarších z 19. století až po britská a japonská z období II. světové války. Zdejší expozice návštěvníka postupně seznamuje s historií pevnosti od roku 1878, kdy začala její stavba, přes koloniální éru, pád Singapuru v roce 1942 a japonskou okupaci až do současné doby. Den plný atrakcí, zábavy a fotografování jsme ukončili v rychlovláčku, který nás zavezl zpátky do města, do uliček čínské čtvrti, pro ty, kteří nevěděli, co s přebytkem oběživa, také do změti obrovských nákupních center, prostě každému tam, kde jeho jest. V Singapuru je možné všechno. Václav Kříž Foto autor a RNDr. Petr Hůla
3 | Starý kanon u vstupu do areálu pevnosti Fort Siloso. 4 | Dvě rozhledny s výhledem na oceán jakoby symbolizovaly konec asijské pevniny. 5 | Jeden z čerstvě vylíhnutých exponátů zdejšího motýlária Butterfly World. 6 | Papoušci všech barev a velikostí jsou na Sentose velkou atrakcí, hlavně pro dětské návštěvníky.
3
6
Laryngoskop pro vyšetření hrtanu (pro tzv. direktní laryngoskopii) Zapůjčilo Zdravotnické muzeum NLK