Informační bulletin Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK. číslo 2 duben červen Traumatologie ve VFN

Informační bulletin Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK číslo 2 | duben–červen 2011

Traumatologie ve VFN

obsah

3

obsah Úvodní slovo ředitelky VFN..................................... 4 Úvodní slovo děkana 1. LF UK................................. 5 Novinky a události...................................................... 6 Významné úspěchy........................................................ 10 Ze života VFN a 1. LF UK

Vystavovaná díla se těšila velkému zájmu návštěvníků

Představitelé skupiny „Malujících lékařů“ – zleva: MUDr. Marie Přikrylová, MUDr. Oldřich Lacina, MUDr. Ludmila Holanová, MUDr. Zora Dubská



Traumatologie ve VFN................................................... 11 Činnost traumatologické skupiny................................... 13 Miniinvazivní operační přístupy..................................... 16 Operační řešení zlomenin pažní kosti............................ 17 Chirurgie ruky................................................................ 18 Dětská pouť.................................................................. 19

Rozhovor Olbram Zoubek............................................................. 20 Ze společnosti

Koncerty....................................................................... 23 Knižní novinky............................................................... 24 Křeslo pro Fausta.......................................................... 26 Životní jubilea................................................................ 28

PR/inzerce TopLékař....................................................................... 29 Napsali jste nám........................................................ 30

Malující lékaři Výtvarný svaz lékařů po dvanácti letech opět uspořádal výstavu v Akademickém klubu . 1. LF UK. Vernisáž se konala 23. května 2011 . ve Faustově domě.

Cestování Hory v Tanzanii.............................................................. 32

Nemocnice, číslo 2, informační bulletin Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Vydavatel: Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Registrace: MK ČR E 13990 Periodicita: čtvrtletník Redakce: Eva Davidová, DiS. (1. LF UK),. Mgr. Vlasta Helekalová, MBA . (1. LF UK),. Václav Kříž (VFN),. Bc. Petra Pekařová (VFN) Fotografie: Václav Kříž (VFN), . Vladimír Brada (1. LF UK) Korespondenci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařová, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, ředitelství, U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2, [email protected]. Výroba: Design Communications, s. r. o. Náklad: 3000 ks

Foto na titulní straně: Pohled na areál Všeobecné fakultní nemocnice v Praze z věže kostela svaté Kateřiny. V popředí budova I. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK, . kde se nachází i oddělení traumatologie. Autor: Václav Kříž

MUDr. Marie Přikrylová a její miniatury

4

editorial Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA

MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA editorial 5

Milí přátelé, kolegyně, kolegové,

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé,

setkáváme se na stránkách našeho časopisu, když je jaro již za námi a spousta z nás se těší na alespoň krátkou dovolenou. V dubnu jsme s klinikami absolvovali hodnocení uplynulého roku a dohodli se na pravidlech pro letošní rok. Nadále budeme hledat vnitřní rezervy, utlumovat neefektivní a pro nosné programy VFN nepodstatné provozy, optimalizovat počty zaměstnanců a snižovat náklady. Nejsou to úkoly snadné ani pro vedení klinik, ani pro zaměstnance, a velmi oceňuji všechny, kteří se snaží dohodnutým pravidlům dostát. Ukazuje se totiž, že odborná prestiž Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která je ceněna nejen našimi pacienty, ale i zřizovatelem a odbornými kruhy, musí být upevněna i schopností ustát současnou ekonomickou nestabilitu českého zdravotnictví. V uplynulých třech měsících jsme zahájili jednání se zdravotními pojišťovnami o úhradách zdravotní péče pro letošní rok. Zdravotní pojišťovny přistoupily k jednání tvrdě, a i když jsme společně se zdravotnickými pracovišti dohodli jakýsi úsporný režim, představám pojišťoven nelze vyhovět. V žádném případě VFN nebude řešit problémy, které jsou jednoznačně věcí pojišťoven. Příkladem je velmi nákladná, pro pacienty však zásadní, centrová péče. Změnit pravidla úhrad není bez ohledu na nárůst pojišťovnou odsouhlasených pacientů v roce 2010 možné. Vyřadit takové pacienty z léčby není ani etické, ani odborně obhajitelné. Nejen toto je téma, které s pojišťovnami budeme dále řešit, samostatně za VFN, ale i v rámci Asociace nemocnic. Obtížným tématem pro jednání s pojišťovnami, se zřizovatelem i Hlavním městem Prahou je jistě struktura a počet akutních lůžek. Data předložená Všeobecnou zdravotní pojišťovnou jsme sice vzali na vědomí, nicméně vlastní analýzy VFN ukázaly řadu nepřesností i metodických chyb. VFN je jistě připravena zahájit diskuzi na toto téma, považuje však za naprosto legitimní, aby se tato diskuze dotkla všech zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy.

Protože VFN poskytuje superspecializovanou péči v některých centrech jako jediná v ČR, chceme, aby se diskutovaly plány restrukturalizace lůžek celé ČR. Absence „spádových“ oblastí a svobodná volba lékaře je právo občanů, které do demokratické země patří, je však nutné mít takový systém toku peněz, který nebude poškozovat ty, kteří migrujícím pacientům péči poskytnou. V důsledku jsme totiž oběťmi tohoto systému jak my, poskytovatelé, tak pacienti. Toto byla také témata diskuze s ministrem zdravotnictví, který navštívil VFN, aby nám představil připravovanou reformu zdravotní péče. I přes složitou situaci je o VFN stále slyšet. V jarních měsících se konala řada významných a již tradičních odborných akcí. Z nových provozů jsme v uplynulém období otevřeli nové ambulance III. interní kliniky. Při všech těchto příležitostech si stále připomínáme 220. výročí založení naší nemocnice. Jsem velmi hrdá, že se i ve VFN daří rozvíjet dobrovolnický program. Vyplnění volného času našim pacientům i pomocná ruka při trávení společenských aktivit jim významně pomohou snášet útrapy odloučení od rodiny a často je dokážou motivovat k nalezení chuti k životu. Tradičně pořádaný dětský den zpříjemnil čas zejména našim malým pacientům. Letošní ročník byl velmi podařený a ráda bych za něj poděkovala všem zaměstnancům VFN a 1. LF UK, kteří se na jeho organizaci podíleli. Končím své sdělení tím příjemnějším, co v nemocnici prožíváme, a vám přeji krásnou dovolenou, na níž naberete síly.

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D, MBA ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

slunné květnové dny příznivě ovlivní naše duše a možná trochu radostněji a usměvavěji budeme hledět na život kolem nás, i když mnohé události současného společenského dění by mohly být námětem pro leckterého autora absurdního dramatu. Sluneční záření stimuluje tvorbu vitamínu D, současné poznatky vědy uvádějí jeho příznivé působení na kostní metabolismus a jeho protizánětlivé účinky. Možná také příznivě ovlivní naše jednání. Při besedě v Křesle pro Fausta nás prof. ThDr. Ing. Jakub Schwarz Trojan, jeden z prvních signatářů Charty 77 a emeritní profesor katedry teologické etiky Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, nabíjel optimismem a ve srovnání s hrůzami, které se udály v minulém století, má pravdu. V těchto dnech byly uveřejněny návrhy nových zdravotnických zákonů, které – pokud budou přijaty, významně ovlivní celé české zdravotnictví. Přejme si, aby při diskuzi nad připomínkami byly brány v potaz odborné názory a aby blaho každého občana bylo postaveno nad zájmy politických stran, zájmových či lobbystických skupin. Ministerstvo školství připravuje nový vysokoškolský zákon a v současné době probíhají jednání nad jeho věcným záměrem. Zákon by měl zavést institut výzkumných univerzit, ale stále trvá řada nejasností ohledně řízení vysokých škol – postavení rektora, správní rady či akademického senátu a vědecké rady. Uvidíme, jakým směrem se budou další diskuze ubírat. V polovině června se uskuteční přijímací řízení do všech studijních programů magisterských i bakalářských. Je potěšitelné, že v období, kdy

řada škol vykazuje nedostatek uchazečů, počet přihlášek na naši fakultu, jako na jednu z mála, významně stoupl. Studenti spolu s učiteli připravili pro tento rok informační materiál pro uchazeče, který nabízí trochu méně tradiční obraz o životě na 1. lékařské fakultě. V červnu začíná zkouškové období, které trvá skoro do konce září. Přeji našim studentům hodně úspěchů u zkoušek.

Velmi intenzivně jednáme na fakultě i v rámci univerzity o způsobu financování vědecké činnosti a odměňování pracovníků fakulty, kteří se na ní významně podílejí. Naší prioritou je do počátku letních měsíců zaměstnance informovat, jak dále a v jakém rozsahu bude vědecká činnost financována, včetně počtu úvazků pracovníků. Výsledky z minulých let ukazují, že dopady změněného financování vědy se nás dotknou jen částečně.

Kolegyně a kolegové, milí přátelé, přeji vám slunečné jarní dny a usměvavé tváře kolem nás. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA děkan 1. LF UK

6 novinky a události

události a novinky 7

Smlouva o spolupráci

V České republice je odhadem asi 5 % obyvatel s významně sníženou filtrační funkcí ledvin.

Světový den ledvin Mezinárodní federace nadací pro nemoci ledvin a Mezinárodní nefrologická společnost vyhlásily letos již pošesté druhý čtvrtek v měsíci březnu (tentokrát 10. 3. 2011) Světovým dnem ledvin s cílem zvýšit informovanost zdravotníků a zejména laické veřejnosti o nemocech ledvin, možnostech jejich časného záchytu, prevence a léčby. V letošním roce je hlavní pozornost zaměřena na vztahy mezi onemocněním ledvin a onemocněním srdce. V České republice je Světový den ledvin letos organizován společně Českou nadací pro nemoci ledvin a Českou nefrologickou společností. Při této příležitosti se dne 9. března 2011 na děkanátu 1. LF UK uskutečnila tisková konference a dne 10. března 2011 v Odběrovém centru Fakultní polikliniky VFN a v dalších městech bylo nabídnuto zdarma skríninkové vyšetření ledvin (vyšetření moči a sérového kreatininu jako parametru funkce ledvin) a měření krevního tlaku. (EDA)

prof. Tomáš Zima – místopředseda Národní koordinační komise LabTestsOnline.cz

LabTestsOnline.cz V Akademickém klubu 1. LF UK se konala tisková konference věnovaná české verzi mezinárodního projektu Labtestsonline.cz pro pacienty i lékaře. Za pouhé dva aktivní roky od svého spuštění si připsala řadu významných úspěchů, mezi něž patří především rozšíření nabídky podrobných informací o laboratorním vyšetření v českém jazyce. (VH)

Ve středu 2. března 2011 se uskutečnila tisková konference, pořádaná u příležitosti dohody o podobě smlouvy o spolupráci mezi lékařskými fakultami a fakultními nemocnicemi. Na tiskové konferenci vystoupili Mgr. Martin Plíšek, náměstek pro legislativu a právo MZ ČR, prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, děkan 1. LF UK a prezident Asociace lékařských fakult ČR, Ing. Jaroslava Kunová, ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň a předsedkyně Asociace nemocnic ČR. (EDA)

Projekt Metabolické diagnostické centrum V letošním roce bude ukončen projekt Metabolické diagnostické centrum (při Ústavu dědičných metabolických poruch VFN a 1. LF UK), který díky doplnění přístrojového vybavení, rozvoji diagnostických metod a akreditaci laboratoře umožnil další rozšíření a zkvalitnění diagnostiky dědičných metabolických poruch (DMP). Projekt byl financován z Finančního mechanismu Norska (85 %) a rozpočtu VFN (15 %) a byl realizován v letech 2008–2011. Rozpočet projektu je 1 277 962 EUR. U příležitosti ukončení projektu se dne 27. dubna 2011 uskutečnila tisková konference s mottem „Jen správně a včas diagnostikovaní pacienti mohou být správně léčeni“. (PP)

Slavnostní předání přístrojové techniky Slavnostní předání přístrojové techniky občanským sdružením Život dětem Klinice dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK (KDDL) se uskutečnilo dne 5. května 2011. Občanské sdružení Život dětem předalo v letošním roce přístrojovou techniku v celkové hodnotě 1 762 378 Kč. V rámci dlouholeté spolupráce získala Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK od občanského sdružení Život dětem pro potřeby dětských pacientů zdravotnické přístroje a vybavení pro Jednotku intenzivní a resuscitační péče na KDDL ve výši 20 348 991,20 Kč. (PP)

Slavnostní otevření centra V dubnu 2011 otevřela Všeobecná fakultní nemocnice v Praze nové ambulantní oddělení – Centrum komplexní péče pro děti s perinatální zátěží, které přispěje ke zkvalitnění péče o rizikové novorozence. Poskytuje dlouhodobou péči dětem, které si s sebou nesou zdravotní problémy z období před porodem, během porodu nebo časného poporodního období. Centrum vzniklo díky projektu financovanému z Norského finančního mechanismu, z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví ČR a VFN v Praze. Jeho řešitelkou je pediatr, MUDr. Daniela Marková. Realizace projektu probíhala od března 2009 a zahrnovala rekonstrukci prostor, proškolení multidisciplinárního týmu a nákup technického vybavení. Centrum bude poskytovat péči nejen pacientům z VFN, ale i dětem z jiných zdravotnických zařízení Prahy a Středočeského kraje. (PP)

Velice děkujeme významným sponzorům a dárcům a občanskému sdružení Život dětem, jejichž zástupci se slavnostního předání zúčastnili. Foto ČTK

Kvalifikační a vzdělávací standardy Na tiskové konferenci, která se konala 19. dubna 2011 v Akademickém klubu 1. LF UK na téma „Nové postupy v pregraduálním onkologickém vzdělávání“ u příležitosti zakončení projektu Kvalifikační a vzdělávací standardy pro pregraduální onkologické vzdělávání, byla představena česká a anglická verze nových postupů a metod v onkologickém vzdělávání pregraduálních studentů lékařských fakult. Jedná se o přelomový moment v celém českém vysokém školství – poprvé se z iniciativy samotných učitelů zásadně mění přístup ke vzdělávání: standardy se soustředí na to, co doopravdy potřebuje umět absolvent fakulty, aby byl schopen začít pracovat jako lékař a dále se profesně rozvíjet. Jsou tím zdůrazněna i tak důležitá psychosociální témata, jako jsou komunikační a sociální dovednosti lékaře jakékoli specializace (tedy nejen klinického onkologa) či problematika smrti a umírání. Prostřednictvím vzdělávání totiž může dojít k často zmiňované a potřebné změně ve vztahu pacienta a lékaře. (EDA)

8 novinky a události

události a novinky 9

Slavnostní otevření zrekonstruovaných prostor

Zrekonstruované prostory slavnostně otevřeli (zleva): prorektor UK prof. Jan Škrha, proděkanka 1. LF UK prof. Jana Dušková, ředitelka VFN Mgr. Dana Jurásková a přednosta III. interní kliniky prof. Štěpán Svačina.

Studentská vědecká konference Dne 24. května 2011 se uskutečnil již 12. ročník Studentské vědecké konference na 1. LF UK. Hodnotící komise vybíraly celkově ze 70 přihlášených prací. Studenti soutěžili s pracemi v sekcích pregraduální teoretické a klinické, nelékařské a postgraduální teoretické a klinické. Na slavnostním ukončení studentské konference 8. 6. 2011 v Akademickém klubu 1. LF UK bylo předáno celkem   16 cen pro nejlepší práce   a 8 mimořádných cen, které byly podpořeny nakladatelstvími Galén, Grada a redakcemi Zdravotnických novin, Medical Tribune a TOP LÉKAŘ. Nejlepší práce budou zveřejněny v chystaném sborníku a postoupí do podzimního celostátního kola. (VH)

Slavnostní otevření rekonstruovaných ambulantních prostor Diabetologického centra, Endokrinologického centra a Obezitologického centra III. interní kliniky VFN a 1. LF UK se uskutečnilo dne 23. května 2011 v prostorách Fakultní polikliniky VFN. Rekonstrukce prostor odborných center probíhala od konce ledna 2011 a zásadně změnila prostředí, zejména prostorovou dispozici ambulancí. Díky rekonstrukci je nyní možné využít číselného signalizačního zařízení pro přístup k recepci, ordinace vyhovují současným požadavkům a poskytuje se kvalitnější péče s menším počtem zdravotnických pracovníků. (PP)

Setkání s ministrem zdravotnictví ČR V úterý 17. května 2011 navštívili Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze ministr zdravotnictví ČR doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., a náměstek pro zdravotní pojištění Ing. Petr Nosek a představili reformní zákony Ministerstva zdravotnictví ČR. Představení reformních zákonů se uskutečnilo nejen na tiskové konferenci, ale následně i na setkání se zaměstnanci nemocnice. (PP)

XVIII. Pražské chirurgické dny Ve dnech 26.–27. května 2011 se konaly v hotelu Clarion již XVIII. Pražské chirurgické dny, které jsou známé též jako Jiráskovy dny. Chirurgický kongres s mezinárodní účastí byl pořádán I. chirurgickou klinikou VFN a 1. LF UK, Českou chirurgickou společností ČLS JEP, traumatologicko-ortopedickou sekcí ČAS, VFN Praha a 1. LF UK v Praze. Odborný program byl rozdělen do dvou paralelně probíhajících sekcí: na sekci lékařů a sekci zdravotnických nelékařských pracovníků. (PP)

Piknik mediků

prof. Karel Šonka, vedoucí Spánkové laboratoře Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN

Pikniku mediků, tradičně pořádanému Spolkem mediků českých v zahradě Neurologické a Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, nepřeje již poněkolikáté počasí. A tentokrát si studenti vybrali z hlediska počasí asi opravdu ten nejhorší den – 2. květen 2011. Na náladě to však neubralo, hudba, zpěv, občerstvení i prezentace kulinářských výrobků pedagogů 1. lékařské fakulty UK slavily velký úspěch. Pro studenty bylo nachystáno od vedení 1. LF UK a VFN opékání prasátka a tradiční gulášek. (EDA)

Nekvalitní spánek a nedostatečné bdění Nekvalitní spánek a nedostatečné bdění bylo téma tiskové konference pořádané v předvečer odborného sympozia   k 60leté historii vyšetřování spánku a jeho poruch na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. (VH)

60. výročí založení pražské záchytné stanice

Na tiskové konferenci byli přítomni (zleva): náměstek pro zdravotní pojištění MZ ČR Ing. Petr Nosek, ministr zdravotnictví MUDr. Leoš Heger, ředitelka VFN Mgr. Dana Jurásková, proděkanka 1. LF UK prof. Jana Dušková a ředitel Odboru komunikace s veřejností MZ ČR Vlastimil Sršeň.

Před šedesáti lety, 15. května 1951, zahájila v Apolináři činnost protialkoholní záchytná stanice – první instituce svého druhu na světě. Záchytná stanice byla koncipována jako zařízení zdravotní péče s výrazně preventivním charakterem. Záměrem zakladatele, MUDr. Jaroslava Skály, bylo pomoci osobám závislým na alkoholu předejít zdravotním a jiným komplikacím, vyskytujícím se při opilosti nebo při vystřízlivování z opilosti. Současně se jednalo o včasný „záchyt“ osob v riziku závislosti a prevenci vzniku a rozvoje závislosti, představující významný faktor v oblasti veřejného zdraví. 60. výročí založení pražské záchytné stanice jsme si připomněli na tiskové konferenci dne 13. května 2011. (PP)

10

novinky – významné úspěchy

VFN a 1. LF UK ze

života

11

Manažer roku 2010 Dne 14. dubna 2011 se konalo vyhlášení výsledků 18. ročníku soutěže Manažer roku. Vyhlašování proběhlo v Paláci Žofín. Kromě kategorie Manažer roku bylo vyhlášeno celkem 23 ocenění Manažer odvětví, Vynikající manažer malé firmy, Vynikající manažer střední firmy, Mladý manažerský talent a TOP 10. Manažerem odvětví Zdravotní a sociální péče se stala Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Manažerem odvětví Univerzitní a manažerské vzdělávání se stal prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, děkan 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Oba zároveň uspěli i v kategorii TOP 10. (PP)

Vyšetření štítné žlázy u těhotných Tým endokrinologů z III. interní kliniky VFN a 1. LF UK (dr. Potluková, dr. Jiskra, doc. Límanová) ve spolupráci s Ústavem klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK (dr. Springer) zaznamenal na Evropském endokrinologickém kongresu významný úspěch. Kongres se konal v Rotterdamu počátkem května 2011. Jejich práce byla jako jediná z celkového počtu 740 prací vybrána ke zveřejnění na webovém serveru BBC v sekci Zdravotnictví. Autoři využili výsledků screeningu, prováděného ve VFN od roku 2005, který byl zaměřený na poruchy funkce štítné žlázy u asymptomatických těhotných žen. Ke kontrolnímu odběru a vyplnění dotazníku vyzvali autoři 822 žen, které měly v období prvního trimestru těhotenství odchylky v laboratorním stanovení parametrů funkce štítné žlázy. Na výzvu odpovědělo 189 žen.

Z nich 100 žen mělo v těhotenství funkci štítné žlázy normální, ale měly pozitivní protilátky proti tyreoidální peroxidáze. Autoři zjistili, že u třetiny z těchto žen se přibližně dva roky po porodu objevila porucha tvorby hormonů štítné žlázy. Je zřejmé, že ženy s pozitivními protilátkami proti tyreoidální peroxidáze mají vysoké riziko rozvoje poruchy funkce štítné žlázy po porodu a že by i tyto ženy měly být pravidelně sledovány. Vzhledem k tomu, že ve všeobecné populaci má tyto protilátky přibližně každá desátá žena, jde o významné zjištění. Je známo, že nedostatek či nadbytek hormonů štítné žlázy

Traumatologie na I. chirurgické klinice VFN

může nepříznivě ovlivnit průběh těhotenství, vést k porodním komplikacím i ke ztrátě plodu a v případě nedostatku hormonů se může i zhoršit inteligence dítěte. Ženy s pozitivními protilátkami proti tyreoidální peroxidáze, které měly v prvním těhotenství ještě tvorbu hormonů dostatečnou, mohou mít v důsledku poporodního zhoršení v dalším těhotenství hormonů již nedostatek. Odkaz: http://www.bbc.co.uk/ news/health-13265144 MUDr. Eliška Potluková, Ph.D., III. interní klinika VFN a 1. LF UK

Založení 1. české chirurgické kliniky v dubnu roku 1882 lze považovat za začátek české chirurgické školy (a tím i traumatologie) v historických českých zemích. Tato událost se odehrála v době převratných objevů, které přímo ovlivnily chirurgii a traumatologii. Louis Pasteur r. 1864 prokazuje, že příčinou infekcí není žádný „spiritus – duch“, nýbrž bakterie. Jules Lamaire r. 1865 ukázal, že bakterie mohou být usmrceny působením kyseliny karbolové. Toho využívá Joseph Lister, anglický chirurg, k zavedení první antisepse „karbolovou sprchou“ a nakládáním šicích materiálů při operacích a před nimi (1867). Do té doby platila zásada, že hnisání

je příznivý jev, „pus bonus et laudabile“. Prvním přednostou kliniky byl Vilém Weiss, který, ač původním zaměřením urolog, se významně podílel za založení české traumatologie. Sám napsal tehdy zcela originální práce o resekcích dolní čelisti a o „Novém převratu v chirurgii“, kterým uvedl do praxe a ve známost české lékařské veřejnosti pravidla antisepse. V té době, kdy operační

léčení zlomenin bylo, s ohledem na infekci, velmi rizikové – např. nejčastějším způsobem léčení otevřených zlomenin byla amputace, se operační výkony prováděly spíše jako korekční při špatném zhojení zlomenin. V roce 1892 nastupuje na místo přednosty Karel Maydl, žák prof. Alberta z Vídně. Hned se uvedl prioritním chirurgickým výkonem, laminektomií (operace, při níž se odstraňuje zadní oblouk jednoho či více obratlů), kterou provedl o půl roku dříve než Mac Even. Zájem o traumatologii dokladují jeho publikace i článek „Spontánní zlomeniny“, jehož název je prioritní ve světové literatuře.

12

ze života VFN a 1. LF UK

Dalším přednostou je jmenován Otakar Kukula, syn ranhojiče z Jičína, jenž se roku 1908 mimo jiné uvedl vášnivou diskuzí s tehdy jasnou veličinou, internistou prof. Thomayerem,

VFN a 1. LF UK ze

myšlenkou obou představitelů funkční léčby bylo, že zlomeniny se hojí „navzdory tomu, že jsou imobilizovány“. Ani jednomu se nepodařilo uvést tyto techniky do všeobecného užívání.

Založení 1. české chirurgické kliniky v dubnu 1882 lze považovat za začátek české chirurgické školy, a tím i traumatologie v historických českých zemích. na dnes již zcela rozhodnuté téma – chirurgické či tzv. interní léčení zánětlivých a ileózních onemocnění. Významně rozšířil repertoár traumatologických operací o steh kostní. V období 1882-1922 převládaly konzervativní (neoperační) způsoby léčení zlomenin ve dvou formách. Tzv. anatomický směr preferoval dokonalou repozici a udržení postavení úlomků ve správné pozici po celou dobu hojení. To bylo zajišťováno přikládáním imobilizačních materiálů – sádry, vodního skla, dřeva, (sádra byla uvedena do metod imobilizace Mathijsenem v Paříži r. 1852). Dalšími technikami dočasné nebo trvalé repozice byly extenze, tedy repozice tahem a protitahem, nejprve formou náplasťové, později i kostní, pomocí speciálních svorek kostních. Známé a nejčastěji používané byly techniky Bardenheuerova, Zuppingerova a Steinmannova (ta se udržela nejdéle). Druhým směrem byl směr funkční, který představovala především metoda Lucas-Championnierova, preferující při léčení pasivní pohyby, masáže a elektrické impulsy. O sto let později se stejnou myšlenkou vystoupil Američan italského původu Sarmiento. Základní „hříšnou“

V konzervativním léčení byla 1. česká klinika průkopnická. František Burián navrhl při extenzi použití nitrokostního drátu, Stanislav Tobiášek pak navrhl uskutečňovat extenzi pomocí péra. Výsledky této léčby byly neobyčejně příznivé. Z operačních technik se uplatňovaly přímý steh kosti, shřebování (skoby, hřeby), zevní fixace, a dokonce nitrodřeňově zavá-

Busta profesora Arnolda Jiráska, který byl přednostou I. chirurgické kliniky v letech 1926–1959. děné materiály (slonová kost, stříbro, vstřebatelný Galalith). Operační repertoár byl koncem 19. a začátkem 20. století

dosti omezený a sestával ze sekevestrektomií, osteotomií a otevřených repozic. V roce 1882 bylo provedeno 21, r. 1883 pak 34 traumatologických operací, což představovalo na svou dobu značné číslo. Když po smrti Otakara Kukuly (1925) nastoupil tehdy velmi mladý Arnold Jirásek, bylo zajištěno působení přednosty na rozvoj traumatologie jako oboru. Roku 1934 založil na I. chirurgii za osobní účasti prezidenta T. G. Masaryka katedru válečné chirurgie. 1924 zahájil školní rok přednáškami na téma „Nauka o zlomeninách“. Osobně se zasloužil o prioritní práce v oboru „měkké traumatologie“, když zavedl dosud nepřekonanou patologicko-anatomickou klasifikaci poranění vazů, zvláště pak poranění měkkého kolena. Do praxe byly uváděny principy konzervativní léčby vídeňské školy Bohlerovy a nové operační metody. Publikoval mimo jiné i na témata neurotraumatologická. Z jeho školy vyšli uznávaní velikáni chirurgie a traumatologie. I. chirurgie byla až do 2. světové války vedoucím českým pracovištěm v oboru traumatologie. Později tuto funkci přejímá Brno, kde byla založena Úrazová nemocnice pojišťovny (1935). Další přednostové se specializovali na jiné podobory chirurgie než na traumatologii a I. chirurgie ztrácí své původně vedoucí postavení ve státě, i když se na klinice stále provádějí špičkové traumatologické výkony, a pracoviště se snaží držet krok s traumatologickými centry, ač podpora ze strany pojišťoven, centrálních orgánů a MZ je často nedostatečná. prof. MUDr. Miroslav Zeman, DrSc., I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK

života

13

Činnost traumatologické skupiny I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK, tedy klinika břišní, hrudní a úrazové chirurgie, disponuje lůžkovým traumatologickým standardním oddělením s 27 lůžky, pro traumata jsou dále k disposici i monitorovaná lůžka, včetně lůžek ventilovaných. Dále je pro kostní chirurgii určen jeden samostatný operační sál, k dispozici pro septické výkony jsou i sály další. Léčebně preventivní činnost je primárně zaměřena na nemocné s poraněním pohybového ústrojí. Jde o kompletní, nebo téměř kompletní konzervativní a zejména operační léčbu poranění pohybového aparátu: os-

teosyntéza všech typů zlomenin končetinového skeletu, včetně poranění pánve, poranění vazů, šlach a svalů. Dále se zabýváme artroskopickými operacemi kolene, endoprotetikou kyčle a ramene,

rekonstrukcí statických deformit nohy. Jakkoli nebyl VFN přiznán statut traumacentra, jsou na klinice, nikoli výjimečně, ošetřována i polytraumata. Je to dáno možností poskytnutí komplexní intenzivní péče

14

ze života VFN a 1. LF UK

VFN a 1. LF UK ze

Rekonstruované sály na I. chirurgické klinice umožní realizovat chirurgii podle nejmodernějších pravidel. a velmi dobrou erudicí členů traumatologického týmu. Jsme schopni ošetřit prakticky jakékoli poranění, vyjma poranění CNS a těžkých poranění páteře, vyžadujících operační léčbu.

Na výukové činnosti v oblasti traumatologie stejně jako na činnosti vědecko-výzkumné se rozhodující měrou podílí prof. M. Zeman, DrSc., přední český traumatolog a autor ně-

Celkový počet nemocných, ošetřených traumatologickou ambulancí v roce 2010, je celkem 15 737, což představuje denní průměr takřka 43 ošetřených, včetně sobot, nedělí a svátků. V této oblasti spolupracujeme zejména s neurochirurgickou klinikou 1. LF v ÚVN. Výuková činnost vyplývá z toho, že klinika je součástí VFN a 1. LF, tedy vědecko výzkumné základny jak pregraduální, tak postgraduální.

kolika originálních operačních postupů, řady učebnic a mnoha odborných publikací, zakládající člen ČSÚCH a člen výboru této odborné společnosti. Celkový počet nemocných, ošetřených v roce 2010 traumatologickou ambulancí, činí celkem

15 737, což představuje denní průměr takřka 43 ošetřených, včetně sobot, nedělí a svátků. Odoperováno bylo v roce 2010 pro úraz 951 zraněných a 201 dalších nemocných. Hospitalizovaných bylo celkem 1403. Jen část z tohoto počtu (67 nemocných) byla přijata ke konzervativní léčbě zlomenin, většinou zlomenin obratlů či žeber. S diagnózou komoce mozkové (otřes mozku) bylo hospitalizováno 154 pacientů, valná většina z nich v různém stupni opilosti. Diagnózu komoce stanoví neurolog a indikuje hospitalizaci na chirurgii. Jde o jeden z největších paradoxů současné traumatologie. Traumatolog nesmí ošetřit nitrolební traumatické krvácení, jakkoli by to

dokázal, tento výkon přísluší ze zákona pouze neurochirurgovi. Za těchto podmínek je tedy observace nemocných s otřesem mozku na chirurgických pracovištích zcela nelogická. Těchto nemocných je však naštěstí jen nepatrná menšina, z oněch 154 to bylo pouze pět pacientů, kteří byli k neurochirurgickému výkonu přeloženi do ÚVN. Z těchto důvodů jsme iniciovali jednání odborných společností a naším logickým požadavkem je, aby nemocní s diagnózou komoce byli hospitalizováni v zařízení, které tuto diagnózu stanoví, tedy na neurologii. Nejčastějším operačním výkonem pro zlomeninu je osteosyntéza zlomeniny trochanterického masivu, tedy horního konce stehenní kosti, následována operací zlomeniny krčku kosti stehenní. V následujících tabulkách jsou uvedeny počty výkonů pro jednotlivé diagnózy.

Přehled zlomenin  za rok 2010 Zlomeniny trochanterického masivu jsou řešeny převážně osteosyntézou, nejčastěji nitrodřeňovým rekonstrukčním hřebem, méně často tzv. Gottfriedovou dlahou, ojediněle pak aloplastikou, častěji v případě patologických zlomenin z metastáz maligních tumorů. Osteosyntéza zlomenin krčku je spíše výjimečná, nejčastěji jsou řešeny endoproteticky, ať už hemiarthroplastikou nebo náhradou totální. Podobně zlomeniny horního konce pažní kosti jsou v případě těžkých nerekonstruovatelných zlomenin řešeny endoproteticky. Další uvedené zlomeniny jsou standardně řešeny osteosyntezou, ať už nitrodřeňovou

či dlahovou, a v indikovaných případech zevní fixací. Trochanterický masiv

163

Krček kosti stehenní

134

Zápěstí a ruka

92

Kotníky

88

Pažní kost

53

Bérec

51

Předloktí, včetně okovce

48

Klíček + AC luxace

39

Čéška

31

Stehenní kost

27

Patní kost

19

Pánev

8

Poranění měkkých tkání Arthroskopie kolene indikujeme nejen u čerstvých úrazů, ale i u stavů poúrazových a degenerativních poškození kloubu. Arthroskopicky lze šetrně ošetřit menisky, vazy, a dokonce i kloubní chrupavky.

života

15

race a naše čekací doby jsou minimální. Několik desítek nemocných indikujeme k ambulantním výkonům na operačním sále. Jde o operace pro Dupuytrainovu kontrakturu, tedy zkracování vazivové dlaňové aponeurózy (šlachy), kterých bylo 19, operací pro syndrom karpálního tunelu bylo 21. Dále jde o exstirpace tíhových váčků, podkožních benigních nádorů, operace pro lupavý prst, dynamizaci osteosyntéz apod. Traumatologie je prastarý obor, starší než všechny ostatní medicínské disciplíny. V současné době, která přeje vrcholné specializaci, se i traumatologie částečně autonomizuje a odděluje z chirurgie všeobecné. Má specializační atestaci, mnohde existují samostatná traumatologická oddělení i kliniky, existuje Česká společnost úrazové chirurgie. Jistě to přispívá k vyšší úrovni péče o zraněné nemocné.

Arthroskopie kolene

97

Ruptura šlachy Achillovy

32

Poranění šlach ruky a předloktí

19

Odstranění osteosynt. materiálu

112

Ruptura šlachy m.biceps brachii

12

Aloplastika kyčle pro arthrozu

66

Ruptura vazů hlezna

10

Statické vady přednoží

16

Extenzivní rány

9

Viklavost hlezna

7

Ruptura šlachy m.qudriceps femoris

8

Ruptura úponu m. biceps brachii

4

Elektivní operace Endoprotetika kyčle má na I. chirurgické klinice dlouhou tradici, první aloplastiky provedl prof. Zeman již na počátku sedmdesátých let, tedy v době, kdy většina ortopedických pracovišť nemohla na tuto operaci ani pomyslet. Provádíme úspěšně i revizní ope-

Převážná část úrazů se týká pohybového aparátu, avšak nikoli všechny. Proto je nezbytné, aby traumata byla léčena na specializovaných pracovištích, která jsou součástí větších zařízení, schopných poskytnout komplexní péči, jakkoli to přináší jisté kompetenční spory. Traumatologie na I. chirurgické klinice pracuje velmi dobře, jistě nikoli bez problémů. Nejsou zanedbatelné, ale nejsou neřešitelné. MUDr. Karel Kudrna, CSc., I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK

16

ze života VFN a 1. LF UK

VFN a 1. LF UK ze

Miniinvazivní operační přístupy Zlomeniny horního konce kosti stehenní (zlomeniny krčku a zlomeniny v oblasti trochanterického masivu) patří k nejčastějším důvodům hospitalizace na traumatologických odděleních.

Pertrochanterická zlomenina stehenní kosti; vstupní úrazový snímek a následné RTG po osteosyntéze. Absolutní většina zlomenin horního konce stehenní kosti je léčena operačně. Při hledání nových postupů v operační technice ve smyslu minimální invaze a zkrácení operačních časů, které jsou jedním z měřítek operační zátěže pacienta, ne ovšem na úkor bezpečné stabilizace zlomeniny, je nutno mít na paměti, že vzhledem ke stáří pacientů, jejichž věk převážně spadá do 7., 8. ale často i do 9., a dokonce 10. decenia, je dle dlouhodobých studií mortalita ve věku okolo osmdesáti let zhruba 30% – bez závislosti na typu operace či způsobu anestézie. Další třetina pacientů pooperačně nedosáhne své předúrazové aptibility a mobility.

Na I. chirurgickou kliniku VFN a 1. LF UK je v dlouhodobém průměru každý rok přijato pro zlomeninu horního konce kosti stehenní 250 pacientů, konkrétně v roce 2010 bylo přijato 297 pacientů, z toho 60 % pro zlomeninu trochanterického masivu. Tyto zlomeniny jsou indikovány k řešení osteosyntézou (operační řešení, při kterém je kost zpevněna nejčastěji kovovým materiálem). Zlomeniny v oblasti krčku stehenní kosti jsou indikovány k částečné nebo totální náhradě kyčelního kloubu. 95 % pacientů je operováno do dvanácti hodin od přijetí k hospitalizaci. Dominantní metodou osteosyntézy zlomenin horního konce

stehenní kosti je proximální femorální hřeb (PFN), který umožňuje stabilizovat zlomeninu z relativně malého operačního přístupu. Z krátkého, 8–10 cm dlouhého přístupu přes měkké tkáně je zaveden krátký nitrodřeňový hřeb a z dalších dvou jednotlivých centimetrových incizí jsou zavedeny fixační šrouby. V posledních třech letech máme na našem pracovišti k dispozici implantát PC.C.P. (PerCutaneus Compression Plate), který umožňuje bezpečnou a stabilní osteosyntézu s minimální invazí měkkých tkání. Principem metody je zavedení dlahy z malé třícentimetrové incize měkkých tkání k místu zlomeniny a z další stejně krátké incize pak pomocí speciálního instrumentaria stabilizovat zlomeninu zavedením dvou teleskopických šroubů přes krček do hlavice stehenní kosti a třemi šrouby do distálního fragmentu. Invaze měkkých tkání a peroperační krevní ztráty jsou minimální, operační časy se pohybují kolem 40 minut. Osteosyntéza je stabilní a umožňuje velmi brzkou vertikalizaci pacienta a zahájení rehabilitace s částečnou zátěží operované končetiny. Za jednu z výhod těchto dvou metod lze považovat i fakt, že operaci může provést jeden operatér s instrumentářkou, aniž by bylo potřeba dalšího asistenta. MUDr. Vlastimil Volf, I. chirurgická klinika VFN

života

17

Operační řešení zlomenin pažní kosti Chirurgická léčba troj a čtyřúlomkových zlomenin chirurgického krčku pažní kosti u osteoporotických pacientů je obtížná a dodnes není zcela dořešená. Běžně užívané metody, jako je osteosyntéza zamykatelnou dlahou (LCP), nitrodřeňové hřebování nebo náhrada horního konce kosti, představují pro převážně starší pacienty poměrně náročné výkony a vyžadují po operaci aktivní spolupráci. Operace podle Hackethala, kdy se nitrodřeňově zavádí přes zlomeninu svazek drátů, je pro pacienty sice méně zatěžující, na druhou stranu je spojena s častějším výskytem komplikací v podobě vycestování jednotlivých prutů. Od dubna 2010 máme na I. chirurgické klinice VFN a 1. LF UK k dispozici instrumentárium Humerusblok od firmy Synthes pro osteosyntézu podle prof. Resche. Jedná se o metodu miniinvazivní, s minimálním výskytem komplikací, a umožňuje krátce po operaci návrat k aktivní činnosti a rehabilitaci. Princip této osteosyntézy je jednoduchý: z malého řezu v oblasti úponu deltového svalu připevníme pomocí šroubu ocelový bloček k pažní kosti, provedeme repozici zlomeniny pod rtg kontrolou a následně pomocí cíliče zavedeme přes humerusblok dva Kirschnerovy dráty přes zlomeninu do hlavice humeru. Tyto dráty pak zafixu-

jeme utažením připravených šroubků v bloku. Výkon se provádí vpolosedu a při nekomplikovaném průběhu trvá 30 minut. Po operaci Pooperační péče na jednotce intenzivní péče imobilizujeme na I. chirurgické klinice VFN a 1. LF UK. pacientovi na týden končetinu v ramenní ortéze a při rehadobře tolerována staršími pabilitacích dovolujeme pouze cienty. Důkazem toho je 84letá pasivní hybnost. Od druhého pacientka, která čtyři týdny týdne pacient začíná s aktivní po operaci odjela na lyžařský rehabilitací a po šesti týdnech zájezd do Francie. po zhojení zlomeniny odstraňuV současné době jsme spojeme veškerý kovový materiál, lečně s Traumacentrem v Ostracož je možno provést během vě jedinými pracovišti v České krátkého výkonu v lokální anerepublice, která tuto metodu při stézii. léčbě zlomenin chirurgického Od dubna 2010 dodnes krčku pažní kosti používají. jsme na I. chirurgické kliniMyslím si, že zavedením osteoce ošetřili touto metodou 17 syntézy podle prof. Resche se pacientů starších 60 let s troj nám podařilo rozšířit spektrum a čtyřúlomkovou zlomeninou, možností léčby v této traumatokdy se pouze jednou odehrálo logicky komplikované oblasti. MUDr. Filip Burget, selhání osteosyntézy. VzhleI. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK dem ke své miniinvazivitě je

18

ze života VFN a 1. LF UK

den dětí ze

Chirurgie ruky Chirurgie ruky se jako samostatný chirurgický obor začala ve světě formovat v poválečném období, kdy velké množství válečných, mnohdy devastujících úrazů vyžadovalo úzce specializovanou péči. Tento mladý chirurgický obor v současné době integruje léčebné postupy z chirurgie, mikrochirurgie, plastické chirurgie, ortopedie a zabývá se řešením akutních i chronických onemocnění ruky a předloktí. Na západ od našich hranic, především v německy mluvících zemích a ve Skandinávii, je běžné, že lidé postižení úrazem nebo s chronickými problémy ruky vyhledají přímo specializované pracoviště, které bývá

I. chirurgická klinika VFN I. chirurgická klinika byla založena v roce 1882 jako první univerzitní klinika s vyučovacím jazykem českým. Od té chvíle stála v českých a moravských zemích (a od roku 1918 v celém Československu) v čele vývoje nových operačních postupů chirurgické vědy, praxe a výchovy českých studentů medicíny a následně jejich postgraduálního vzdělávání. V současné době léčebná činnost kliniky zahrnuje celou šíři všeobecné chirurgie, zejména gastroenterochirurgii, hepatální a pankreatobiliární chirurgii, hrudní chirurgii, endokrinochirurgii, bariatrickou chirurgii, chirurgii prsu a v celé šíři traumatologii s vybranými ortopedickými operacemi. Plně jsou využívány techniky laparoskopické, thorakoskopické a artroskopické chirurgie. Výzkumná činnost je zaměřena především na onkochirurgii a chirurgii vysoce rizikových skupin pacientů.

součástí téměř každé větší nemocnice. V našem zdravotním systému v současné době působí jen jedno přetížené specializované pracoviště, poskytující komplexní péči, a několik specializovaných poraden či ambulancí rozesetých různě po republice. Veřejnost tedy hledá odbornou pomoc na běžných chirurgických nebo ortopedických ambulancích, kde primární ošetření i následná léčba často neodpovídá posledním standardům. Na I. chirurgické klinice VFN a 1. LF UK jsme v současné době po přijetí plastického chirurga schopni poskytnout vysoce specializovanou komplexní péči i v tomto oboru. Řešíme čerstvé i zastaralé zlomeniny prstů, záprstních i zápěstních kůstek a i velmi časté zlomeniny zápěstí, poranění měkkých tkání ruky (šlach, nervů, cév), ztrátová poranění, akutní i chronické nestability vazů prstů nebo zápěstí. Specializovanou péči poskytneme i pacientům s chronickými onemocněními, jako je syndrom karpálního tunelu, Dupuytrenova kontraktura, lupavý prst, artritické postižení malých kloubů nebo měkkých tkání. Podmínkou dobrých výsledků je šetrná operační technika za použití turniketu, ev. lupových brýlí. K dispozici máme

Budova I. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK – pohled na spojovací chodbu u operačních sálů. i poslední verze miniinstrumentárií, umožňujících exaktní osteosyntézu složitých zlomenin prstů, záprstních a zápěstních kůstek. Je třeba intenzivně pracovat na tom, aby obor chirurgie ruky (a jeho náplň) vstoupil do povědomí laické i odborné veřejnosti, neboť oborová specializace je trendem poslední doby nejen v chirurgii, ale i v celé medicíně. MUDr. Josef Kraus I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK

života

19

Dětská pouť Kateřinská zahrada na začátku června opět patřila dětem. Dne 1. června 2011 se zde konala již tradiční oslava dětského dne s názvem Dětská pouť 2011. Záštitu nad akcí převzal starosta Městské části Prahy 2 Ing. Jiří Paluska, který oslavu zahájil společně s ředitelkou VFN Mgr. Danou Juráskovou, děkanem 1. LF UK profesorem Tomášem Zimou a ředitelem Městské policie Prahy 2 Václavem Vozdeckým. Na malé návštěvníky i pacienty čekaly nejrůznější atrakce, soutěže a další zábava. Připraveny byly ukázky z práce policistů a první pomoci, nemocnice pro medvídky, malování na obličej, prohlídka sanitního vozu. Akci přijeli podpořit motorkáři Black Dogs. Návštěva z pražské ZOO na oslavě nemohla chybět i se svými zvířecími kamarády a různými tematickými soutěžemi. Děti si mohly užívat trampolíny nebo skákacího hradu. Připraveno bylo i občerstvení. Zapomenout nesmíme ani na balonky a dárky pro všechny dětské pacienty a návštěvníky. Dětskou pouť

Dětskou pouť slavnostně zahájili (zprava): děkan 1. LF UK profesor Tomáš Zima, ředitelka VFN Mgr. Dana Jurásková, moderátorka MUDr. Míša Ingrischová, starosta MČ Prahy 2 Ing. Jiří Paluska, vedoucí Odboru vnějších vztahů MČ Prahy 2 PhDr. Jitka Slavíková a ředitel Městské policie Prahy 2 Václav Vozdecký. zakončily divadelní soubory ZUŠ Na Popelce a studio DAMÚZA se svými představeními. Celým odpolednem provázel svými písničkami a dobrou náladou Standa Hložek. O moderování se postarala MUDr. Míša Ingrischová.

Letošní rok nám počasí přálo, doufáme tedy, že si malí i velcí účastníci letošní oslavu dětského dne užili v dobré náladě. Rádi bychom poděkovali všem, kteří se na organizaci Dětské pouti 2011 podíleli. (PP)

20

rozhovor akademický sochař

akademický sochař rozhovor 21

Pětaosmdesátník Olbram Zoubek V nedávných dnech oslavil své pětaosmdesátiny akademický sochař, mistr Olbram Zoubek – při té příležitosti jsme měli možnost uvítat ho mezi sebou i my v Křesle pro Fausta v Akademickém klubu 1. LF UK. Přišel šarmantní muž, z něhož vyzařuje pokora i vnitřní síla a harmonie, a déle než hodinu odpovídal moudře, zasvěceně i vtipně na naše otázky. Vybíráme alespoň několik jeho odpovědí… Vaše dílo je neobyčejně rozsáhlé a má také velké rozpětí – od komorních plastik, volných i reliéfních, až k monumentálním. Málokterý sochař má však prakticky ve všech svých dílech tak specifický a charakteristický rukopis jako právě Vy. Pro Vaše sochy jsou charakteristické zvláštní expresivní polohy, jsou jakoby beztížné, štíhlé, protáhlé. Stojí nohama na zemi, ale vypadají, jako by padaly, nebo naopak mířily ke hvězdám. Z čeho to vyrůstá? Nejspíš z toho, že jsem špatný sochař. Dělal jsem celý život stojící figury, ale pro mne jsou v pohybu. Když se totiž z kamene vytvoří člověk, je to totéž, jako když bůh stvořil Adama. Ten také vstal. Jen ty moje figury stojí trochu nepořádně. Ve škole nás učili, že sochař má dělat sochy, které stojí pevně na zemi, jsou zakotvené, statické, nepadají. Ale to je těžké, takže já dělám sochy, které jsou v beztížném stavu, padají nebo

vzlétají. Moje figury se stále pohybují mezi pády a vzlety, a mě na tom baví právě to napětí boje se zemskou tíží, který je stále nevybojován. Napětí mezi tíhou a touhou létat, mezi současností a směřováním k nadčasovosti, mezi tíhou hmoty a snahou ji popřít, mezi dokonalostí a nemožností jí dosáhnout. To je to, co mě vzrušuje. Ostatně málokdo si uvědomuje, že stání není pasivní, ale velmi aktivní poloha – zkuste si jen, kolik svalů je třeba a kolik síly musí člověk vynaložit, aby vzpřímeně stál. To není samozřejmost, protože to jde proti zemské tíži. A platí, že dokud člověk stojí, žije, zatímco když umře, padne a leží. Vy jste nikdy nepracoval ani s mramorem, ani s travertinem či jinými materiály, nýbrž s cementem. Tahle Vaše volba materiálu vycházela z čeho? To byla za prvé z nouze ctnost. Měl jsem s první ženou Evou ateliér na Židovských pecích v bývalé cementářské dílně, kde

nejspíš byl přímo zaklet genius alias duch cementu. Modeloval jsem z hlíny, ale do formy jsem nelil ani bronz, ani cín, nýbrž cement. A za druhé za tím byl opět skryt můj cit pro napětí, v tomto případě napětí mezi nadčasovým gestem a laciným fádním cementem. Když děláte vznešený námět s velkým patetickým nábojem a do formy lijete tenhle všední materiál, pak to téma jakoby přitáhnete na zem a uděláte současnou věc.

ských postav svou první nebo druhou ženu, dceru, přítelkyni… Tím mýty kolem mne ožívají a já s nimi mohu vést dialog.

Ve většině Vašich soch, byť nesou jména třeba biblických postav, se skrývají Vaši nejbližší – rodiče, první i druhá žena, děti, přátelé. Je to tak? Je. A i v tom je napětí, které mě baví. Sice se inspiruji mýty, ať už řeckými či biblickými, ale svým figurám dávám hlavy svých blízkých a přátel, abych je mohl vztáhnout k sobě, abych mohl těm mýtům věřit, aby mě oslovovaly. Do starých mužských promítám sám sebe, do mladých svého syna, do žen-

Řada témat Vaší práce se stále vrací, opakují se jako v kruhu, v názvu nesou slova „ještě“ či „znovu“. Je to proto, že se je snažíte uchopit a ztvárnit opakovaně, tedy co nejpřesněji a nejemocionálněji, v jiném kontextu a z jiného pohledu? Snad i proto. Ale hlavně – já už jsem starý člověk, a proto vím, že není třeba snažit se vždy za každou cenu objevovat Ameriku. Proto se opakuji, a abych se předem bránil kritice za tohle opakování, dávám je už do ná-

zvů. Znovu Marie. Ještě Marie. Stále Marie. Tedy – opakuji se, ale přiznávám to. Často zdůrazňujete, že chcete sobě i druhým připomenout, že moře šumí, i když se tlačíme v elektrice, že v každém muži je kousek Prométhea, že v každé ženě je kousek bohyně. Myslíte, že bez umění na to moderní člověk zapomíná, a tvoříte i Vy s touto snahou? Nechci a nemohu mluvit za jiné, ale pokud jde o mne, platí to. Říká se, že otec má stejně rád všechny své děti – je ale mezi Vašimi sochami některá, která je Vašemu srdci zvláště blízká?

Asi ano – je to Ifigenie, a to hned ze dvou důvodů. Jednak proto, že její příběh je jakousi paralelou příběhu Jana Palacha, jehož čin do mé duše i mého života hluboce zasáhl, a za druhé proto, že si ji oblíbil prezident Václav Havel. Klíčovou zápletkou Euripidova dramatu o Ifigenii je vnitřní boj Agamemnona, otce Ifigenie a velitele statisícového řeckého vojska, s kletbou bohyně Artemis. Ta tehdy seslala na zem silný vítr, aby zabránila řeckým lodím vyplout z Aulidy do Tróje; byl to trest za zabití bílé laně, kterou měla Artemis v oblibě. A k usmíření bohyně měl Agamenon obětovat právě Ifigenii. Tohle dilema mě uchvátilo, mimo jiné proto, že v té době byli mnozí vydíráni právě přes děti. Agamemnon se nakonec po hrozném vnitřním dilematu rozhodne dceru zachránit, jenže ona se nakonec sama hodlá obětovat – podobně jako později Jan Palach. Podle Euripida bohyně Artemis Ifigenii ušetřila, protože nechtěla dopustit, aby byl její oltář potřísněn lidskou krví. Zahalila oltář mlhou, a když ta se rozpustila, ležela na oltáři místo Ifigenie bílá laň, a Ifigenii si bohyně Artemis vzala do svého chrámu, aby ji zde udělala svou kněžkou. Další verze tohoto příběhu však říká, že Ifigenie přece jen obětována byla. Ten příběh mě tak oslovil, že jsem zobrazil všechny jeho hlavní postavy – Agamemnona, Klytaimnestru, Menelaa, bojovníka a samozřejmě především Ifigenii. Když byl Václav Havel zvolen prezidentem a já mu šel gratulovat, poprosil mě, abych mu věnoval jednu ze svých soch. Chtěl jsem, aby si zvolil sám, ale on dával přednost tomu, abych vybral já – nějakou

22

rozhovor akademický sochař

krásnou dívku se zlatými vlasy. A protože já považoval za nejhezčí právě Ifigenii, naložil jsem ji do auta a odvezl na Hrad. Václav Havel ji měl na čestném místě ve své pracovně, a tak vždy při novoročním projevu vystupovala spolu s ním. Na to jsem byl pyšný. Možná bychom mohli pohovořit i o Vašich politických názorech, Vašem vývoji, včetně Vašeho politického vývoje a dnešního pohled na politiku. Víte, já jsem za první republiky vyrůstal v tzv. buržoazní rodině, tedy např. i s posluhovačkou, kterou matka oslovovala jen „Bačáková“. A mně strašně vadilo, že jí neříkala „paní Bačáková“ a vůbec s ní zacházela tak, jako by byla něčím méně než my. V roce 1945 – to mi bylo devatenáct – jsem pobíhal po barikádách, viděl jsem první mrtvé, a když přišli Rusové, jako mnozí další jsem věřil, že nás osvobodili a zachránili. Pak na UMPRUM všichni dobří profesoři byli levicově zaměření, a i to mě hodně ovlivnilo. Byl jsem dlouho hloupý jako troky, protože i když jsem se pohyboval mezi nimi, nepochopil jsem, co mají za lubem, že to všechno je přetvářka. Nebyl jsem tak chytrý jako bratr, který se už v únoru 1948 zúčastnil manifestace a pochodu studentů na Hrad k prezidentu Benešovi. Už jsem dokonce nosil přihlášku do strany v kapse, ale naštěstí jsem ji nikdy nevyplnil. Prohlédl jsem o pár týdnů později, když do ulic nastoupily Lidové milice. To jsem se zděsil, vystoupil z řady a úplně jsem otočil, když jsem viděl, že nejde o demokracii, ale o násilí. Od té doby už jsem nebyl levý a byl a jsem po celý svůj život demokratem.

koncerty ze

Naděje roku 1968 jsem prožíval velmi silně. Sice jsem se narodil v demokratické Masarykově první republice, ale pak přišla okupace a po třech letech svobody vlastně druhá etapa nesvobody, trvající více než dvacet let. Takže události jara 68 byly něčím zcela mimořádným. Byli jsme však hloupí, když jsme si mysleli, že to může vydržet. Už v srpnu 68 přišla okupace a začátek normalizace. Posledním zábleskem naděje byla Palachova oběť. Pak přišlo dalších dvacet let marasmu. Rok 1989 proto pro mne byl neočekávaný zázrak. Tušili jsme, že se něco stane, ale nečekali jsme, že to bude takový obrat. Ale udělali jsme všichni, včetně mě, jednu chybu: opět jsme očekávali příliš mnoho a příliš rychle. Mysleli jsme si, že když se změní politika, změní se i lidé, že když bude odstraněna žába na prameni, lidé začnou být hodní, přátelští, poctiví… V to jsme neměli doufat, protože to byl nesmysl. Lidé jsou pořád stejní, a když mají více příležitostí ke zlodějnám, využívají jich. Takže jsem byl nějaký čas zklamaný, ale vlastně hloupě, protože jsem od toho neměl tolik očekávat. Ani dnes zdaleka není všechno nejlepší a skoro všichni nadáváme – zapomínáme ovšem, že nadáváme na ty, které jsme si sami zvolili. A navíc ono to opravdu není tak hrozné, jak to vypadá. Koho ze současných politiků byste si dovedl představit jako součást jezdecké sochy, tedy na koni? To spíše pod koněm. Václav Havel by asi na koni nejezdil a asi by na něm ani nevypadal dobře, a nikoho jiného nevidím.

A na závěr otázka, které neunikne nikdo, kdo usedne do tohoto Křesla pro Fausta – jak si sám pro sebe interpretujete faustovskou legendu a zač byste byl ochoten upsat se Mefistovi vlastní krví Vy sám? To je těžká otázka. Víte, já i tu legendu znám jen od Jiráska, a abych řekl pravdu, příliš mě neoslovila. A pokud jde o to, zda by mě něco přimělo k podpisu a zaprodání duše? Snad jen děti. Protože představa, že by děti měly trpět kvůli mně, je pro mne nepřijatelná. Vážený mistře. Říkáte, že jste v životě udělal mnoho chyb a mnoho lidí zarmoutil, že byste docela rád leccos vzal zpět – ale také říkáte, že do zrcadla se můžete dívat bez velkých rozpaků. A to je pro člověka v pětaosmdesáti velká devíza. Zastáváte názor, že nad mraky je nebe vždy modré, takže každý den vstáváte za úsvitu, vycházíte na dvorek, podíváte se směrem nahoru a řeknete: „Děkuju!“ Přejeme vám tedy, ať je těch rán ještě velmi mnoho, a děkujeme za vaše dílo i za dnešní povídání. Mgr. Jaroslav Hořejší

Život ve zkratce Vynikající sochař a restaurátor Olbram Zoubek se narodil 21. dubna 1926 v Praze. Byl žákem profesora Josefa Wagnera. S 1. lékařskou fakultou UK je Olbram Zoubek spojen trojnásobně – sochou Hygie, která zdobí prostory děkanátu, sochou Piety, umístěné na Anatomickém ústavu, a svým pražským ateliérem v Salmovské ulici, v sousedství Anatomického ústavu 1. LF UK.

společnosti

23

Koncert z cyklu Fakulta v srdci Karlova Byl to již v pořadí 13. koncert, který vznikl z podnětu 1. lékařské fakulty UK a studentů, sdružených v Humanitním spolku mediků, se kterými fakulta připravuje akce vedoucí k vybudování a oživení univerzitního kampusu na Albertově a na Karlově. Cyklus koncertů duchovní hudby pod názvem „Fakulta v srdci Karlova“ se těší velkému zájmu veřejnosti a získal již své příznivce. Koncerty jsou organizovány ve spolupráci s farnostmi kostelů Prahy 2, převážně na Karlově, od roku 2005. Uskutečnilo se jich od té doby celkem třináct, střídavě v kostele sv. Apolináře, v kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého, v chrámu sv. Štěpána, v kostele sv. Ignáce

a v kostele sv. Kateřiny. Zatím poslední, třináctý, se uskutečnil ve Velké síni Novoměstské radnice, která ožila v úterý 26. dubna 2011 vystoupením souboru Piccolo coro & Piccola orchestra

Koncert v kostele sv. Kateřiny Další z řady koncertů v kostele sv. Kateřiny zorganizovaly Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou a Společnost pro duchovní hudbu. Koncert se uskutečnil v úterý 26. dubna 2011 za podpory městské části Praha 2. Na programu byla díla T. L. de Victoria, J. N. Hummela, F. Mendelssohna-Bartholdyho, F. Poulence, A. Pärta, J. Nováka, Z. Lukáše a Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Účinkovali: Josef Somr (recitace), Roman Janál (baryton), Alžběta, Jakub a Leoš Čepičtí (housle a viola), Jaroslav Šaroun (klavír) a Foerstrovo komorní pěvecké sdružení v čele s dirigentem Jaroslavem Brychem. (PP)

včele s dirigentem Markem Valáškem. V programu zazněla díla Jana Nováka, Johanna Sebastiana Bacha, Henryho Purcella a Georga Friedricha Händela. (VH)

Vystoupení dětského sboru Písničky potěšily 2. června 2011 hospitalizované pacienty, klienty stacionářů, zaměstnance i náhodné návštěvníky na Psychiatrické klinice VFN a 1. LF UK. Již tradiční koncert sboru dětí ze spřátelené základní školy v Resslově ulici v Praze 2 byl tentokrát spojený s prodejní výstavou děl našich pacientů. Své výrobky poskytli klienti stacionářů a také oddělení rehabilitace a arteterapeutická dílna. Akci, které se zúčastnila i ředitelka VFN Mgr. Dana Jurásková, organizoval především tým režimových sester z denního stacionáře Karlov. Společně s klienty stacionáře připravili pro děti pohoštění a dárečky. Věříme, že se nám podaří ve spolupráci se ZŠ pokračovat, a dokonce ji rozšiřovat o navazující akce. (red)

24

ze společnosti knižní novinky

knižní novinky ze

společnosti

25

Křest knih V Akademickém klubu Faustova domu se již stalo tradicí křtít zde knihy, vzešlé z pera a přičiněním autorů 1. lékařské fakulty UK. Ani začátek letošního roku v tom nebyl výjimkou. Takový křest je pokaždé důvodem k setkání osobností nejen ze světa medicíny, ale také z oblasti umění a kultury. PORANĚNÍ KRČNÍ PÁTEŘE Nakladatelství Galén, s. r. o., představilo v Akademickém klubu 1. LF UK knihu profesora Jana Štulíka et al. s názvem PORANĚNÍ KRČNÍ PÁTEŘE. Ve středu 6. dubna 2011 byla pokřtěna za přítomnosti děkana 1. LF UK, profesora Tomáše Zimy, profesora Pavla Pafka a profesora Antonína Sosny. Monotematická publikace zpracovává v 16 kapitolách problematiku poranění krční páteře. Mezinárodní autorský kolektiv se podrobně věnuje historii chirurgie páteře, vývoji páteře, chirurgické anatomii, klasifikacím, diagnostice a léčbě jednotlivých typů poranění, včetně poúrazových deformit. Součástí každé kapitoly je vlastní soubor pacientů autorů s výsledky léčení nebo s výsledky z multicentrických studií. Klinický souhrn na konci kapitol umožňuje čtenáři rychlou orientaci a zopakování si základních principů. Dlouholeté zkušenosti autorů s léčením závažných poranění krční páteře podtrhuje rozsáhlá obrazová dokumentace. Kniha je primárně určena páteřním chirurgům-specialis-

KARCINOM LEDVINY V úterý 15. března 2011 byla v Akademickém klubu 1. LF UK pokřtěna nová publikace s názvem KARCINOM LEDVINY. Jejími autory jsou Ivan Kolombo, Tomáš Hanuš a Karel Odrážka. Karcinom ledviny je nejmalignějším tumorem v uroonkologii a Česká republika má již několik let nejvyšší výskyt tohoto závažného onemocnění na světě. Bě-

VIVISECTIO MUNDI

tům, základní informace však přináší i pro ortopedy, neurochirurgy, traumatology a chirurgy. (EDA) Knihu vydalo nakladatelství Galén, s. r. o.

hem posledních 2–3 let prochází tato problematika bouřlivým vývojem v řadě ohledů. Zlepšují se naše představy o patofyziologii karcinomu ledviny i zobrazovací diagnostické metody. Stále více se uplatňují nové alternativní miniinvazivní postupy při léčbě lokalizovaného onemocnění (laparoskopie, daVinci robotická chirurgie, perkutánní radiofrekvenční ablace a kryoablace).

I přesto však zůstává značné procento nemocných s pokročilým a generalizovaným onemocněním, kdy připadají v úvahu komplexní postupy zahrnující léčbu chirurgickou, nové efektivnější režimy biologické léčby, radioterapii, radiochirurgii, metody selektivní embolizace a radiofrekvenční ablaci. Použití bisfosfonátů či radionuklidů se uplatňuje při prevenci a terapii

Velkému zájmu se těšila kniha profesora Ctirada Johna s názvem VIVISECTIO MUNDI, která byla slavnostně představena v Akademickém klubu 1. LF UK v pondělí 28. března 2011. Většinu textu této knihy tvoří dialog, tedy forma, kterou si oblíbili staří učenci (Platon, Sokrates, Galileo a další). Jde o upřímný, někdy až neúprosný slovní ping-pong dvou vzdělanců, z nichž jeden se stylizuje

spíše do role nerudného pesimisty, druhý, o generaci starší, pak zůstává sám sebou, tedy laskavým optimistou. „Pan profesor se v mých očích hodně blíží ideálu člověka chytrého, moudrého i hodného zároveň. Díky této vzácné konjunkci osobních vlastností disponuje humanismem nadobyčej zažitým, rozvinutým hlubokými životními zkušenostmi – a to nejen těmi dobrými. Povídat si s ním pro mě

skeletálních komplikací. Všechny tyto moderní trendy zachycuje předkládaná monografie v intencích nových směrů vývoje medicíny u tohoto onemocnění. Součástí publikace je DVD nosič, na němž čtenář nalezne ilustrativní videoprezentace, např. provedení roboticky asistované radikální nefrektomie pro karcinom pravé ledviny s použitím Hemolock klipů, roboticky asisto-

vané resekce karcinomu solitární ledviny s využitím Habibova laparoskopického skalpelu a další. Specializace – urologie, chirurgie, radiologie a zobrazovací metody, onkologie, farmakologie, nefrologie. (EDA) Publikaci vydalo nakladatelství Mladá fronta, a. s., divize Medical Services. Kniha vychází s DVD přílohou.

bylo nesmírně poučné i povzbuzující,“ říká o Ctiradu Johnovi jeho „zpovědník“ František Houdek. Nu, a tito dva lidští antipodi se baví – o učení, vědě, medicíně, kariéře, ale i o lásce, cti, odpovědnosti nebo o stáří a smrti, a samozřejmě také o společnosti. Své názory dokládají množstvím příkladů ze života i z literatury. (EDA) Knihu vydalo nakladatelství Galén, s. r. o.

26

ze společnosti křeslo pro Fausta

křeslo pro Fausta ze

Křeslo pro Fausta

doc. MUDr. Pavel Calda, CSc. Besedy z cyklu nazvaného Křeslo pro Fausta se 30. března 2011 zúčastnil docent Pavel Calda, vedoucí Oddělení ultrazvukové diagnostiky a Centra fetální medicíny Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN. Docent Pavel Calda je uznávaným gynekologem. Své práci se věnuje již více než 26 let, porodil mimo jiné potomky řady významných osobností. Je šéfredaktorem časopisů Moderní gynekologie a Aktuální gynekologie a porodnictví. Je členem redakčních rad prestižních odborných světových časopisů, držitelem Šonkovy ceny za nejlepší práci v oblasti ultrazvukové diagnostiky v porodnictví a gynekologii a Pawlikovy ceny v oboru gynekologie a porodnictví. (EDA)

Další z významných hostů, kteří přijali pozvání do Křesla pro Fausta, byl pan profesor Jakub S. Trojan, jeden z prvních signatářů Charty 77 a emeritní profesor katedry teologické etiky na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Dne 10. května 2011 v Akademickém klubu 1. LF UK odpovídal na otázky moderátora besedy, ale také přítomných hostů. Profesor Jakub S. Trojan se narodil v Paříži, ale od svých dvou let vyrůstal v Československu. Po studiích na gymnáziu ve Slovenské ulici v Praze nastoupil na Vysokou školu obchodní. Byl členem Akademické YMCA a jedním z jejích posledních sekretářů. Po roce 1950 se stal farářem a významně se podílel na vzniku neformálního sdružení evangelických duchovních Nová orientace. Po jedenáctiletém farářském působení v Kdyni byl přeložen do sboru v Neratovicích-Libiši. Jedním z jeho tamějších farníků byl Jan Palach, kterého po jeho sebeupálení pochovával. Později byl zbaven státního souhlasu

prof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc. Paní profesorka Libuše Kolářová se věnuje cestovní medicíně, epidemiologii parazitárních nákaz, diagnostice, prevenci a terapii. Své vědecké vzdělání zahájila na Přírodovědecké fakultě UK, na katedře parazitologie a hydrobiologie. Praxi získávala v Ústavu tropické medicíny IPVZ, ve Fakultní

27

prof. ThDr. Ing. Jakub Schwarz Trojan

Faustův dům je spjatý s faustovskou legendou, i přestože zde doktor Faust nikdy nebydlel. Faust proslul svým šarlatánstvím a černou magií. Upsal duši ďáblu, který jej odnesl do pekel, údajně právě stropem tohoto domu. Dnešní Faustův dům je využíván 1. lékařskou fakultou UK a do jeho prostor jsou již tradičně zváni vzácní hosté, aby z pomyslného Faustova křesla pohovořili s posluchači o svém životě.

V Akademickém klubu 1. LF UK v Praze se ve čtvrtek 21. dubna 2011 uskutečnila další beseda z cyklu Křeslo pro Fausta. Pozvání přijala paní profesorka Libuše Kolářová, významná představitelka oboru parazitologie, přednostka Ústavu mikrobiologie a imunologie 1. LF UK a VFN v Praze.

společnosti

nemocnici Na Bulovce v Oddělení tropické medicíny, ale také na studijních pobytech v Německu, Dánsku a na odborných pobytech v Egypě a v Číně. Je předsedkyní Akreditační komise MZ ČR pro obor Lékařská mikrobiologie, členkou mnoha odborných společností

(Národního komitétu pro biologické vědy AV ČR, redakční rady časopisu Klinická mikrobiologie a infekční lékařství aj.) Profesorka Libuše Kolářová získala Cenu ministra zdravotnictví za rok 1998 a Čestné uznání Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví ČR za rok 2001. (EDA)

k výkonu duchovenské činnosti, pracoval v různých dělnických profesích i jako mzdový účetní dopravního družstva Montáž. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Po roce 1989 byl zvolen děkanem Evangelické teologické fakulty Univerzity

Karlovy v Praze. Vedl katedru teologické etiky a dodnes je emeritním profesorem fakulty. Hlavním oborem jeho teologické a filozofické reflexe jsou otázky antropologie a sociální etiky, zejména problematika moci a občanské odpovědnosti (VH)

28

ze společnosti výročí

životní jubilea Březen doc. MUDr. Jan Roth, CSc., docent na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN. V roce 1986 ukončil Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Hodnost kandidáta lékařských věd získal v roce 1994. Roku 2001 byl jmenován docentem pro obor neurologie.

doc. MUDr. Jozef Hoza, CSc., docent na Klinice dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN. Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze absolvoval v roce 1964. Kandidátskou dizertační práci obhájil roku 1986. O tři roky později byl jmenován docentem pro obor pediatrie.

Duben doc. MUDr. Růžena Pánková, CSc., docentka Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN. Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze absolvovala v roce 1969. V roce 1985 obhájila kandidátskou dizertační práci. O tři roky později byla jmenována docentkou pro obor dermatovenerologie. doc. MUDr. Marie Staňková, CSc., docentka Kliniky infekčních a tropických nemocí 1. LF UK a FN Na Bulovce s poliklinikou. V roce 1968 ukončila

výročí ze

studium na Fakultě dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Roku 1988 obhájila kandidátskou dizertační práci a získala titul CSc. Docentkou pro obor infekční nemoci byla jmenována v roce 1989. prof. MUDr. Terezie Fučíková, DrSc., profesorka Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN. V roce 1960 absolvovala Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Vědecká hodnost kandidáta lékařských věd v oboru vnitřní nemoci jí byla udělena roku 1972. V roce 1987 byla jmenována docentkou. Doktorskou dizertační práci v oboru mikrobiologie obhájila v roce 1994. O dva roky později byla jmenována profesorkou pro obor klinická imunologie a alergologie. prof. MUDr. Václav Seichert, DrSc., emeritní profesor Anatomického ústavu 1. LF UK. V roce 1961 ukončil Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Roku 1967 obhájil kandidátskou dizertační práci. Docentem byl jmenován v roce 1985. O pět let později získal hodnost doktora věd. Profesorem pro obor normální anatomie byl jmenován roku 1991. prof. MUDr. Vladimír Křen, DrSc., profesor Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN. Fakultu všeobecného lékařství absolvoval v roce 1956. Roku 1981 mu byla udělena hodnost doktora lékařských věd. Docentem pro obor lékařská biologie byl jmenován v roce 1982. O šest let později byl jmenován

profesorem v oboru obecná biologie. Od roku 2004 je členem České lékařské akademie.

Květen doc. MUDr. Ivana Kuklová, CSc., docentka na Dermatovenerologické klinice 1. LF UK a VFN. V roce 1982 promovala na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Hodnost kandidát lékařských věd získala v roce 2001. Docentkou pro obor dermatovenerologie byla habilitována roku 2010.

všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze absolvoval v roce 1981. Roku 1993 obhájil titul kandidáta věd v oboru ortopedie traumatologie. Docentem pro obor ortopedie byl jmenován v roce 2007. prof. MUDr. Jiří Widimský, CSc., profesor na III. interní klinice – klinice endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN. V roce 1981 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Hodnost kandidáta věd získal v roce

společnosti

29

1992. Roku 1997 úspěšně obhájil habilitační práci v oboru vnitřní nemoci. Profesorem pro tento obor byl jmenován v roce 2004.

nován v roce 1999, o dva roky později získal hodnost doktora lékařských věd. Profesorem pro vnitřní nemoci byl jmenován roku 2005.

prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc., přednosta IV. interní kliniky – kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN v Praze. Fakultu všeobecného lékařství úspěšně ukončil v roce 1975. Roku 1995 obhájil kandidátskou dizertační práci v oboru vnitřní lékařství. Docentem pro tento obor byl jme-

doc. MUDr. Eva Říhová, CSc., docentka na Oční klinice 1. LF UK a VFN. V roce 1970 ukončila promocí Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1993 obhájila kandidátskou dizertační práci v oboru oftalmologie. Docentkou byla jmenována o čtyři roky později.

PR článek doc. MUDr. Ivan Landor, CSc., docent na Ortopedické klinice 1. LF UK a FN Motol. Fakultu

Už jste doporučili kolegu na www.TopLékař.cz? Internetový portál Top Lékař si klade za cíl umožnit pacientům najít rychle a jednoduše dobrého lékaře nebo zdravotnické zařízení na základě doporučení, která si lékaři udělují navzájem sami. Zároveň přináší ověřené a zajímavé informace ze zdravotnictví a má ambice stát se pro nejširší veřejnost vstupní branou do této oblasti. V unikátní databázi všech českých lékařů a zdravotnických zařízení je možné vyhledávat nejen podle jména a lokality, ale také podle odbornosti nebo přímo podle hodnocení. Lékař, který byl jiným lékařem označen jako toplékař, tedy odborník, na kterého by se v případě nemoci jiný lékař sám obrátil, dostane prestižní označení toplékař. Každý pacient tedy hned vidí, kterého lékaře si kolegové pro jeho schopnosti váží.

Portál dále přináší denně aktualizované zpravodajství, výsledky české vědy a výzkumu a další informace ze světa zdravotnictví a medicíny. S portálem spolupracuje také 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a celá řada odborných garantů z řad lékařů, kteří se sami podílejí na vytváření obsahu.

Smysl projektu, v době nepřeberného množství internetových stránek nejasného původu, spočívá v možnosti poskytnout pacientům přehledně strukturované, kvalitní a srozumitelné informace na jednom místě, stát se vstupní branou do této oblasti pro nejširší veřejnost. Doporučte kolegy nebo publikujte své texty na www. toplekar.cz a staňte se součástí tohoto na českém webu ojedinělého projektu.

napsali jste nám dopisy

30

dopisy napsali

Poděkování pacientů VFN Nejlepším oceněním zdravotníků je spokojenost našich pacientů. Poděkování ze strany pacientů, slova chvály a uznání potěší každého, kdo v rámci svého oboru přispěl k uzdravení pacienta, vyřešení jeho obtíží a spokojenému návratu domů. Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., ředitelka VFN

Vážená paní ředitelko, dovolte mi, abych Vás požádala o laskavost. Dne 11. 5. jsem byla na mamografu a sono v Centru V. Polaka na RDG klinice VFN a 1. LF UK u MUDr. Petry Steyerové. Představte si tu situaci. Je 16 hod., parno 25 st. C., všichni pomačkaní, upocení, a vtom se na chodbě objeví bílý anděl (sestra, jejíž jméno neznám), mile Vás osloví, pozve dovnitř, šetrně provede mamo (např. v Hloubětíně jsem při tom omdlela, takže s tím mám zkušenosti), pak Vás vyzve další anděl v bílém a velice hezky odpovídá na moje zničující dotazy. Paní ředitelko, byla jsem velice překvapena profesionálním jednáním obou pracovnic, v době, kdy všichni nadávají na naše zdravotnictví, jsem si připadala jako v nebi. Naposledy v Singapuru, kde mi ale za jeden steh účtovali 3.500 sing. dolarů, tak to se mohli usmívat. Proto Vás prosím, zda byste poděkovala MUDr. Steyerové a její sestře, neboť takový přístup se často nevidí.

V úctě Mgr. M. Peričevičová

Mgr. Dana Jurásková PhD., MBA, ředitelka VFN

Vážená paní ředitelko, píšu Vám, abych alespoň tímto způsobem vyjádřila poděkování za mimořádnou péči, jaké se mi dostalo u Vás v nemocnici. V polovině března mě postihla naprosto nečekaná noční můra; bez varování

a větších příznaků mi selhaly ledviny. Po dvoudenní hospitalizaci na JIP nemocnice v Kladně mě převezli na Nefrologické oddělení F Všeobecné fakultní nemocnice v Praze – a tam tahle moje noční můra začala dostávat stříbrná křídla. Blesková biopsie, stanovení diagnózy a okamžité nasazení léčby – to by se dalo považovat za žádoucí standard, i když jsem natolik realistkou, abych věděla, že to zdaleka není samozřejmostí. Ovšem co považuji za maximální nadstandard, to byl celkový přístup, s nímž jsem se během své hospitalizace setkala. Počínaje mojí lékařkou, MUDr. Zuzanu Potyšovou, přes všechny její kolegyně a kolegy, s nimiž jsem se seznámila na oddělení i dialyzační jednotce, až po sestřičky a další zdravotnický personál: všude jsem nacházela jen maximální vstřícnost, ochotu a snahu pomoci mi pochopit, co se to se mnou vlastně stalo a jak nenadálou situaci zvládnout. Připadalo mně to skoro jako zázrak, že jsem se ocitla ve zdravotnickém zařízení, kde je skutečně vždy na prvním místě pacient. A kde pacient není případem, o němž se hovoří ve třetí osobě, ale člověkem se všemi svými bolestmi, strachy a trápením. Ano, připadalo mně jako zázrak ocitnout se v nemocnici, kde není nutné vzít si teploměr na povel v pět hodin ráno a snídani v šest. A kde sestřička nepřijde vylít urinální sáček během jídla – a ani jí to nepřipadá divné. Když jsem jedné ze sester děkovala za laskavost, s jakou se ke mně všichni chovají, odpověděla mi: „Já si vždycky říkám, jak bych asi chtěla, aby se v nemocnici chovali ke mně – a podle toho jednám.“ Zní to nesmírně prostě, ale

až do hospitalizace ve VFN jsem nevěřila, že by to takto mohlo někde fungovat. A aby těch zázraků nebylo málo, moje ledviny se podařilo rozběhnout. Mám před sebou ještě dlouhou léčbu a celoživotní lékařský dohled, ale nemám důvod se bát. Vím, že při každé další hospitalizaci a každé další kontrole na mě čeká dokonalá péče a blízké setkání člověčího druhu se všemi lékaři a sestřičkami, pro které nejsem jenom ta „pacientka ze sedmičky“. A za to všechno ještě jednou velký dík.

Mgr. Dana Koval‘ová

As. MUDr. Hana Staňková, vedoucí lékař   stomatochirurgie VFN

Dobrý den, vážená paní doktorko, rád bych Vás s úctou požádal o jednu věc. Byl jsem ve dnech 24. února a 30. března 2011 na stomatochirurgii na Karlově náměstí na extrakci osmiček. A velmi rád bych touto cestou poděkoval za velmi profesionální ošetření od vaší medičky Hany Brounské a pana doktora Klímy. Vše mi bylo velmi jasně a detailně předem vysvětleno, samotné zákroky byly bezbolestné a bez následných komplikací. Navíc jsem byl velmi mile překvapen naprosto profesionálním a zároveň osobním přístupem Hany Brounské a doktora Klímy.

Myslím, že přesně takto by měla práce lékaře vypadat a takových lékařů by mělo být ve zdravotnictví co nejvíce. Chtěl bych poděkovat i Vám, paní asistentko, která máte podíl na jejich výuce a předáváte jim své zkušenosti. Je jasné, že ordinace, jako je stomatochirurgie, nenavštěvuje pacient zrovna s radostí, ale pokud již není vyhnutí a je pacient spokojený s výkonem ošetřujícího personálu, měl by mít možnost poděkovat a vyzdvihnout práci konkrétních lékařů a mediků. V dnešní době se stalo zvykem řešit pouze stížnosti a záležitosti negativního charakteru, ale kvalitní a zkušené výkony doplněné osobním přístupem bere každý jako samozřejmost a nezmiňuje se o nich. To je důvod, proč se na Vás jako spokojený pacient obracím. Požádal bych Vás, prosím, o osobní poděkování a ohodnocení velmi kvalitní práce Hany Brounské a doktora Klímy, jsou oba velmi šikovní a rád bych touto cestou přispěl k dalšímu rozvoji zmíněných lékařů pozitivní referencí na jejich práci. Velmi Vám děkuji a přeji hezký den. S pozdravem Jan Steidl Redakčně zkráceno

Ředitelství VFN

Vážení, dne 27. 4. 2011 jsem byla odeslána MUDr. Jitkou Havlovou na všeobecnou ambulanci VFN a 1. LF UK, oddělení otorhinolaryngologie, s akutním zánětem čelistní dutiny. Měla jsem velké bolesti a strach, co mě čeká. Bylo štěstí, že mne vyšetřil MUDr. Petr Rambousek. Uklidnilo a povzbudilo mne jeho profesionální a současně milé a příjemné chování, optimismus z něho vyzařující a odborné znalosti. Je to lékař na svém místě. Kdyby bylo více takových.

Děkuji. Ondřejka Dvořáková

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, přednosta III. interní kliniky VFN a 1. LF UK

Vážený pane profesore, dovolte mi, abych vysoce ocenil činnost Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky VFN a 1. LF UK a jmenovitě pomoc, kterou mi poskytl MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D., z tamější Ambulance pro poruchy lipidového metabolismu, kam jsem se obrátil s doporučením od mojí diabetoložky. Učinil jsem tak a díky zásahu MUDr. Zlatohlávka mi po necelých čtyřech měsících výrazně klesly hodnoty krevních tuků. Také se mi značně snížila hladina cholesterolu a glukózy. Těchto výsledků jsem dosáhnul výlučně zásadní změnou životního stylu, o jehož nutnosti mě pan doktor přesvědčil. Hluboce se skláním nejen před jeho odborností, ale zejména před jeho schopností vcítit se do psychiky pacienta a zvolit přesně takové argumenty, které jej ke změně návyků budou motivovat. V mém případě se tak stalo. Ač jsem dříve nikdy nesportoval, argumentace MUDr. Zlatohlávka na mě zapůsobila natolik, že jsem si koupil trenažér a pravidelně na něm cvičím. Inspirující pro mě byly i rady jeho kolegyň ohledně výživy. Jsem si vědom toho, že zásadní roli sehrála má vůle. Pokud by mi však Centrum preventivní kardiologie nepomohlo, domníval bych se i nadále, že ke zlepšení mého zdravotního stavu postačí, když budu denně užívat předepsané léky a dodržovat zásady správné výživy. Důležitost pohybových aktivit bych stejně jako dříve podceňoval. Díky Centru a MUDr. Zlatohlávkovi jsem poznal, jak důležité pro zdraví člověka jsou pohybové aktivity. Cítím se skvěle a výsledky mých testů jsou slibné.

S pozdravem JUDr. Zdeněk Huml

jste nám

31

příběhy pacientů Vážení pacienti, návštěvníci, přátelé, jestliže jste ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze zažili něco hezkého, byli jsme s Vámi v těžkých chvílích, v těžké nemoci pomohli k uzdravení, postarali jsme se o Vaše blízké a byli jste s poskytovanými službami v naší nemocnici spokojeni, budeme velice rádi, když se s námi o své zážitky podělíte a napíšete nám svůj krátký příběh.

Na základě Vašeho laskavého svolení bychom Váš příběh uveřejnili v časopise Nemocnice a umožnili tím pacientům, lékařům, zdravotním sestrám a ostatním zaměstnancům nemocnice, aby se mohli Vaším příběhem potěšit. A možná, že i Váš příběh pomůže někomu v boji s vážným onemocněním a dá naději v uzdravení. Předem Vám děkujeme.

Váš příběh nám, prosím, zašlete na adresu: [email protected] nebo [email protected]

Kilimandžáro je díky svému sopečnému původu nejvyšší horou světa stojící osamoceně mimo jakékoli pohoří.

Hory v Tanzanii Spousta lidí ráda chodí po horách. Je to jistě proto, že hory skýtají řadu zajímavých zážitků. Od krásných výhledů a úchvatných scenerií přes fyzickou zátěž, kdy člověk překonává vlastní lenost a slabost, až třeba po zklamání, například z nepřízně počasí. Jsou ale i hory, které nabídnou ještě něco navíc. Mezi takové patří i tanzanské hory, poskytující především mimořádný zážitek z několika zcela odlišných vegetačních zón, kterými jejich návštěvník musí projít. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč se naše skupinka, jejíž základ se osvědčil i v nepálských horách, vydala právě do Tanzanie. Když se řekne hory v Tanzanii, samozřejmě jako první se člověku vybaví Kilimandžáro. Nejvyšší hora Afriky a díky svému sopečnému původu také nejvyšší hora světa stojící osamoceně mimo jakékoliv pohoří. Ta byla zcela samozřejmě také naším primárním cílem. Vysoká nadmořská výška, které se ale musí dosáhnout, znamená reálnou hrozbu horské nemoci. Nejlepší prevencí je kvalitní aklimatizace, jíž se člověku při vlastním, poměrně rychlém výstupu příliš nedostane. Proto jsme plánovanému zdolání Kilimandžára předřadili výstup

na Mount Meru, druhou nejvyšší horu Tanzanie, rovněž sopečného původu. A konečně na závěr jsme se rozhodli vystoupat ještě na třetí sopku – na Ol Doinyo Lengai, ze všech tří sopek jedinou stále aktivní. Cesta na Mount Meru začíná tradičně ve městě Arusha. Toto významné obchodní centrum a hlavní výchozí bod pro tanzanská safari vzniklo před 130 lety, v době koloniální nadvlády. Z té doby zde ovšem mnoho nezůstalo, prakticky jen tzv. Německá Boma, původní vojenské a administrativní centrum z roku 1886. Arushu lze považovat za vzkvétající město, především díky velmi úrodné vulkanické půdě a také blízkosti národního parku Arusha, který, ač není tak populární jako ostatní národní parky v Tanzanii, je přesto cílem řady výprav především díky své úchvatné dominantě, vulkánu Mount Meru (4566 m n. m.).

Výstup se téměř výhradně zahajuje u Momella Gate, která je i sídlem správy parku. Brána leží v nadmořské výšce 1480 m a v jejím okolí návštěvníka často čekají překvapivá setkání s divokými zvířaty, třeba jako v našem případě s odpočívajícími žirafami. Ve výšce kolem 1800 m n. m. začíná vysokohorský deštný prales, zpočátku vlhký a hustý, s postupující nadmořskou výškou stále řidší a prosluněnější. Často jsme tu zahlédli nádherné guerézy, a především početné skupiny kočkodanů. Mlžný les se střídá s pásem bambusů, a jakmile se dosáhne výšky nad 2000 m n. m., les i bambusy mizí a začínají rozlehlé louky, které pak vystřídá pás lobelek a starčeků. A když jsme po dvou dnech výstupu dorazili do Saddle Hut (3566 m n. m.), čekala nás už jen holá skaliska. Vlastní vrcholový výstup začíná po krátkém odpočinku o půlnoci a začátek

z VFN až nakonec světa cestování 33

třetího dne tak představuje chůzi po úzkém hřebeni na západním okraji kráteru a lezení po skaliskách ve světle hvězd a vlastní čelovky. Odměnou je pak pohled z vrcholu na východ slunce vedle masivu Kilimandžára a při sestupu úchvatné výhledy v ranním slunci daleko do kraje okolo hory. Ještě tentýž den jsme sestoupili až k výchozímu bodu v Momella Gate a vrátili se do Arushy, abychom se nazítří přesunuli do městečka Moshi, které je už na dohled od Kilimandžára. A odtud jsme hned ráno dalšího dne vyrazili na přesun do výchozího bodu výstupu stezkou Machame, do Machame Gate. Tuto trasu jsme z několika možných zvolili proto, že je sice obtížnější než nejoblíbenější stezka Marangu, ale tím že je

i delší, nabízí snazší aklimatizaci a zvyšuje tím šanci na úspěch. Na úrovni Machame Gate končí zemědělská půda a začíná středně vysoký tropický les, který je brzy vystřídán vysokohorským deštným pralesem, kde lze vidět i pozůstatky velmi staré flóry, jako například stromové kapradiny, stále zelené

n. m.) jsme zvládli za necelou hodinu, takže jsme na samý vrchol dorazili ještě za tmy. Východ slunce nám poskytl neskutečně krásné výhledy jak do kraje, tak i na ledovce obklopující vrchol hory. Pak už nás čekala jen dlouhá cesta dolů, která končila až navečer ve Mweka Campu ve výšce 3080 m n. m.

Celkový dojem z tanzanských hor je každopádně monumentální. keře a gigantické stromy z rodiny Podocarpaceae, ale také skořicovníky a divoké orchideje. Mezi stromy se pohybují guerézy běloramenné a viděli jsme i půvabné drobné antilopy z rodu chocholatek. Na leoparda ani na obávaného buvola jsme naštěstí nenarazili. Ještě koncem prvního dne výstupu jsme se ve výšce 3000 m n. m. dostali do pásu afro-alpinského vřesoviště, kde dominují vřesy, lobelky, starčeky a mezi nimi hejna krkavců bělokrkých. Od posledního tábořiště v Barafu Camp (4640 m n. m.), kam jsme dorazili po čtyřech dnech pochodu, už nás čekaly jen holé alpinské pouště, kde rostou jen sporé mechy a lišejníky, a ledovce, které však pomalu ale jistě z vrcholových partií Kilimandžára mizí. Nejnáročnější část výstupu začíná 4. den před půlnocí, kdy se vyráží na závěrečný vrcholový výstup. Cesta strmým stoupáním ke Stella Pointu (5681 m n.m.) za mrazivé teploty okolo -9 oC a ledového větru nám zabrala 6 hodin a zbytek výstupu po okraji kráteru k nejvyššímu bodu Afriky Uhuru Peak (5891 m

Následující den jsme sestoupili až do Mweka Gate, odkud jsme se vítězoslavně vrátili do Moshi. Cestou na poslední výstup jsme si užili i safari a měli neuvěřitelné štěstí na spoustu nádherných zvířat, včetně majestátných lvů, hrozivých buvolů i obrovských stád slonů, pakoňů, zeber, různých antilop a gazel, hrdých žiraf i pokradmu se plížících hyen – a dokonce i samotářského nosorožce. Jediný aktivní vulkán východní Afriky, sopka Ol Doinyo Lengai, s vrcholem ve výšce 2889 m n. m., je popisována jako mimořádně náročná na výstup. Tyčí se jižně od jezera Natron, které je zcela netypické svým nezvykle zásaditým složením lávy a prachu, který sopka vylučuje. Turistický průvodce, internet i kolegové, kteří výstup nedávno absolvovali, se shodovali na tom, že se jedná spíše o utrpení než o požitek, především kvůli spalujícímu slunci, trnité vegetaci, drsnému povrchu, četným kobrám a vzácnějším leopardům, a navíc to vše na velice strmém svahu. Odměnou je ale prý úžasný pohled na bublající proud lávy, která

34

cestování z VFN až nakonec světa

má teplotu přes pět set stupňů a představuje sice nebezpečný, ale zcela ojedinělý zážitek. K hoře jsme z poměrně vzdáleného tábora vyrazili obstarožním jeepem před 22. hodinou, abychom mohli o půlnoci zahájit výstup. Udávanou náročnost jsme rychle pochopili, páchnoucí vulkanický prach v prudkém svahu ujížděl pod nohama, což nesmírně zpomalovalo a ztěžovalo výstup. Téměř na pokraji sil jsme dorazili těsně před svítáním na úzký okraj kráteru. K našemu překvapení nás ale nečekal pohled na bublající žhavou lávu, ale na asi 300 m hluboký kráter pod námi, vyplněný dočerna spálenými kameny, a na druhé straně hřebenu děsivý pohled zpět na zcela pouštní prudký svah plný prachu, kamení a drobných skalisek, končící v hloubce 1700 m pod námi skalnatou plošinou, kde čekal náš jeep. Když jsme se udiveně zeptali našeho masajského horského vůdce, kde že je ta vegetace, kde jsou hadi a leopardi a kde je rudo-

Vrcholový snímek skupiny i s masajským průvodcem. žlutá láva, odvětil velmi stručně, že to vše tu ještě před třemi lety bylo, pak se ale odehrála velká erupce sopky, po které se vše dramaticky změnilo. Utěšil nás však tím, že za pár desítek let to tam zas takové bude, podobně jako po předposlední erupci v roce 1966. Takže kvůli zastaralým informacím byl poslední výstup (a zejména následný sestup) zážitkem hlavně silným, ale v žádném případě ne příjemným.

Celkový dojem z tanzanských hor je ale každopádně monumentální. Krása přírody, nesmírně bohatá fauna i flóra plně vynahradí vynaloženou námahu. Každému, kdo má jen trochu dobrodružnou povahu, mohu výlet do tanzanských hor opravdu vřele doporučit. Jen raději vynechejte sopku Ol Doinyo Lengai.

Ve výšce 3000 m n. m. jsme se dostali do pásu afro-alpinského vřesoviště, kde dominují vřesy, lobelky a starčeky.

Cestou nás doprovázela hejna krkavců bělokrkých.

prof. MUDr.   Otomar Kittnar, CSc., MBA FOTO ARCHIV AUTORA

Čekala nás překvapivá setkání s divokými zvířaty.

Po náročném výstupu byl naší odměnou nezapomenutelný východ slunce.