Informační bulletin Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK. číslo 4 říjen prosinec 2011

Informační bulletin Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK číslo 4 | říjen–prosinec 2011

PF 2012

Saluti aegrorum Všeobecná fakultní nemocnice v Praze slaví 220 let 16. 12. 2011–16. 02. 2012 Novoměstská radnice Praha 2 V letošním roce slaví Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 220. výročí svého vzniku. Při této příležitosti pořádá pro nejširší veřejnost výstavu vyprávějící a působivě ukazující nejen historii nemocnice, ale také historii a rozvoj medicíny. Na výstavě máte možnost seznámit se s událostmi, za kterých tato nemocnice vznikala, s jejími zakladateli a s osobnostmi českého lékařství, které působily na půdě nemocnice a významně se zasloužily o rozvoj medicíny. Prohlédnete si mnoho historických nástrojů, přístrojů a lékařských kuriozit, dobové fotografie a dokumenty. Všeobecná fakultní nemocnice představí i své plány do budoucna.

obsah

obsah Úvodní slovo ředitelky VFN.................................... 4 Úvodní slovo děkana 1. LF UK................................ 5 Novinky a události.................................................... 6 Podzimní koncerty........................................................... 10 Historie V. R. Weitenweber a Kalendář VFN.............................. 11 Ze života VFN a 1. LF UK Projekt „Otevřeně k uzavřeným“.................................... 13 Dar Josefiny Napravilové studentům............................. 16 Rozhovor Vánoční vzpomínání...................................................... 21 Ze společnosti Křest knih...................................................................... 24 Křeslo pro Fausta.......................................................... 26 Životní jubilea................................................................ 27 Smuteční oznámení....................................................... 30 Napsali jste nám........................................................ 31 Cestování Música Brasileira? Forró!............................................... 33

Nemocnice, číslo 4, informační bulletin Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Vydavatel: Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Registrace: MK ČR E 13990 Periodicita: čtvrtletník Redakce: Eva Davidová, DiS. (1. LF UK),  Mgr. Vlasta Helekalová, MBA   (1. LF UK),  Václav Kříž (VFN),  Bc. Petra Pekařová (VFN) Fotografie: Václav Kříž (VFN),   Archiv 1. LF UK Korespondenci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařová, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, ředitelství, U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2, [email protected]. Výroba: Design Communications, s. r. o. Náklad: 3000 ks

Foto na titulní straně:   Socha Jana Evangelisty Purkyně   na Karlově náměstí před budovou   III. interní kliniky VFN a 1. LF UK,   tentokráte v zimním pojetí.  Autor: Václav Kříž

3

4

editorial Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA editorial 5

Vážení přátelé, milé kolegyně a kolegové,

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

rok 2011 se chýlí ke svému konci a to je dobrá příležitost trochu zpomalit a bilancovat. Celý rok 2011 byl pro VFN rokem oslav 220. výročí založení. Zveřejnili jsme dlouhodobý záměr budoucnosti nemocnice. Vize počítá se setrváním nemocnice v lokalitě, která je společná pro VFN i 1. LF, a umožňuje zahájit dlouholetou postupnou modernizaci celého provozu nemocnice. Se záměrem jsme seznámili zaměstnance, politiky i širokou veřejnost. Jsme si vědomi složité finanční situace, nikdy však nebude ten „správný“ čas a VFN potřebuje mít v této věci jasno. Letos si připomnělo několik významných pracovišť svá výročí. I. interní klinika oslavila 140 let od založení první české interní kliniky, jejíž je nástupkyní. Uplynulo 100 let od založení Ústavu biologie a lékařské genetiky. 40 let od založení oslavila hned dvě pracoviště: Hemodialyzační středisko Interního oddělení Strahov a Oddělení pro léčbu závislostí a to u příležitosti zahájení specializované léčby závislých žen. Rok významných výročí završíme výstavou o historii VFN, jež se uskuteční na Novoměstské radnici. Akci zaštítili ministr zdravotnictví a primátor hlavního města Prahy. Organizujeme ji společně s Národním muzeem, radnicí Prahy 2 a samozřejmě v těsné spolupráci s 1. LF UK. VFN je špičkovým zdravotnickým zařízením, které je schopno postarat se o nemocné s celou řadou závažných onemocnění. Naši pacienti oceňují nejen profesionalitu, ale i přívětivé chování našich zaměstnanců. To jsou důvody, proč jsou naše služby Pražany, Středočechy, ale i občany vzdálenějších částí České republiky neobyčejně žádány. Jsme na svoji výsadní odbornou pozici právem hrdi a poděkování na tomto místě patří všem zaměstnancům VFN. Uplynulý rok byl pro VFN velkou, zejména ekonomickou výzvou. Zahájili jsme společně některé bolestné kroky, které se nakonec ukázaly jako správné. Přes napjaté financování nemocnice v prvním pololetí 2011 se nám nakonec podařilo, díky dohodám se zdravotními pojišťovnami i díky naší vlastní píli, hospodařit v závěru roku vyrovnaně.

Jednání se zdravotními pojišťovnami nebylo jednoduché a až v druhé polovině r. 2011 se nám podařilo dohodnout se na úhradách. Snížení příjmů nás přimělo hledat intenzivněji než v minulosti vnitřní zdroje. Snížili jsme počet zaměstnanců, zejména ve správě nemocnice. Prostřednictvím nástrojů pro veřejné zakázky a elektronické aukce jsme uspořili významné finanční prostředky. Vedoucí pracovníci většiny pracovišť dokázali splnit závazné ukazatele pro hospodaření. Tím byly splněny podmínky pro odměnění našich zaměstnanců za celoroční práci a snahu efektivně a kvalitně pracovat. V letošním roce jsme navíc dokázali uskutečnit několik stavebních akcí, na které jsme právem hrdi. Všechny pomohly zlepšit komfort našim pacientům i zaměstnancům. Mezi takové patří Centrum komplexní péče pro děti s perinatální zátěží. Rekonstrukce tohoto unikátního pracoviště byla financována Norským finančním mechanismem. Další významnou akcí, zejména pro naše pacienty, byla celková rekonstrukce ambulancí III. interní kliniky na Fakultní poliklinice. Zásah do provozu starých ambulancí a nová organizace práce významně zkvalitnily služby i pohodlí pacientů. Poslední významnou stavební akcí bylo vybudování lůžkové části Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Pokračovali jsme v čerpání zdrojů z Evropské unie a z dotačních titulů Hlavního města Prahy. Ty nám pomohly zejména s vybavením přístrojovou technikou. Konec roku a blížící se svátky jsou také příležitostí k tomu si popřát. Přeji tedy všem zdraví, štěstí a osobní spokojenost. Všeobecné fakultní nemocnici v Praze přeji, aby stejně úspěšně jako v roce 2011 ustála v bouřlivých vlnách českého zdravotnictví i rok následující. Všem Vám přeji, aby rozsvícená VFN navodila sváteční atmosféru do Vašich srdcí.

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D, MBA, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

rok 2011 se pomalu chýlí ke svému naplnění a podzimní dny, někdy ještě zalité sluncem, nás zahřejí na duši, ale mnohem častější mlhavé dny a chladná rána naznačují, že zimní dny a konec roku se blíží. Toto období je vždy časem bilancování uplynulých měsíců a časem přemýšlení o roce, který započne půlnocí Nového roku 2012. Poslední měsíce roku bývají uspěchané – končí výzkumné projekty, granty, bilancuje se vědecká činnost, akademický rok je v plném proudu, zabýváme se hodnocením výuky studentů za uplynulý akademický rok, dokončují se různé opravy či rekonstrukce. Potěšitelné je, že výsledky hodnocení výuky ze strany studentů jsou každoročně o něco lepší, a také to, že řada pracovišť poznatky z výsledků hodnocení a z diskuzí se studenty vkládá do svých činností na klinikách a ústavech. V tomto roce naši pracovníci a studenti přispěli svými poznatky k vyplnění neznámého prostoru v mozaice poznávání podstaty nemocí a lidského vědění. V hodnocení vědy se zvýšil v roce 2010 počet publikací v impaktovaných časopisech, počet prací našich autorů citovaných v Science Citation Index i počet publikujících autorů. Na Univerzitě Karlově v Praze se intenzivně jedná o podobě financování institucionálního výzkumu. Obecným principem je, že finanční prostředky budou poskytovány fakultám na základě bodů dle RIV a Metodiky hodnocení. V rámci Univerzity Karlovy na základě návrhů fakult budou vytvořeny programy – projekty, které ve svém důsledku mají posilovat roli univerzity jako přední české vědecko-výzkumné instituce. Na fakultě bylo připraveno několik projektů, které budeme předkládat univerzitě a které budou vycházet z našich úspěšně řešených výzkumných záměrů v minulých letech. Od jarních měsíců probíhají jednání zejména o počtu akademických a vědeckých pracovníků v novém systému financování. Od ledna 2012 a koncem roku předpokládáme diskuzi nad projekty – programy, které fakulta bude

předkládat univerzitě, a jejich projednání ve fakultních orgánech koncem ledna roku 2012. V současné době jsou v přípravě dva zákony, které se přímo dotýkají života naší fakulty. Je to nový vysokoškolský zákon a záměr zákona o univerzitních nemocnicích jako institucích sui generis neziskového charakteru. Řada otázek spojených s těmito návrhy vyžaduje kvalifikovanou diskuzi a výměnu názorů. Neměli bychom v podzimních měsících zapomínat na další významná výročí – vznik samostatného československého státu 28. října 1918 a výročí 17. listopadu z let 1938 a 1989. Tyto dny, ale zejména jejich odkaz, principy demokracie a svobody, humanistické ideály je nezbytné stále střežit a také je vlastní prací a životem naplňovat. Stále jsme svědky řady nešvarů, které naši společnost sužují. Setkáváme se s řadou problémů, rozbrojů, které místo aby ubývaly, někde spíše přibývají. I přes tyto nelichotivé skutečnosti naší současnosti jsem optimistou a věřím, že demokratické a humanistické ideály v tom pravém pojetí se budou stále více a více naplňovat. Dovolte mi, kolegyně a kolegové, studentky a studenti, naši přátelé a příznivci, Vám všem na sklonku roku 2011 poděkovat za vše dobré, co jste vykonali ve prospěch naší fakulty, nemocnice, našich pacientů, studentů a kolegů. Přeji Vám a Vašim blízkým šťastné a veselé vánoční svátky, chvíle klidu při setkání s Vašimi přáteli, zdraví, optimismus, štěstí, pohodu a čistá předsevzetí pro rok 2012.

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA děkan 1. LF UK

6 novinky a události

události a novinky 7

Měření CO ve vydechovaném vzduchu U příležitosti Mezinárodního nekuřáckého dne jsme pro zájemce připravili měření CO ve vydechovaném vzduchu. Akce se uskutečnila dne 16. listopadu 2011 ve vestibulu Fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Měření Zájemci si mohli nechat změřit a také konzultace poskymnožství oxidu uhelnatého tovali ve vestibulu Fakultní ve vydechovaném vzduchu,   polikliniky VFN lékaři které ukazuje míru znečištění a sestry Centra pro závislé organismu. na tabáku při III. interní klinice VFN a 1. LF UK. Měření oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu ukazuje míru znečištění organismu oxidem uhelnatým a používá se především u kuřáků k ověření míry expozice tabákovému kouři. Přístroj ukazuje i procento červených krvinek, na které je CO navázán, a které tudíž nemohou přenášet kyslík. Cílem této akce je motivovat kuřáky k odvykání kouření a poskytnout více informací o možnostech léčby. (PP)

MUDr. Libor Zámečník, Ph.D,  z Urologické kliniky VFN a 1. LF UK představuje akci Urology Week 2011.

Urology Week 2011 V týdnu 12.–16. září 2011 se konala pod záštitou EAU (European Association of Urology) akce nazvaná Urology Week 2011 aneb týden informací o urologickém zdraví (www.urologyweek.org). Tisková konference k této akci proběhla dne 7. září 2011 v posluchárně Urologické kliniky VFN a 1. LF UK. (PP)

30 dní pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod (CMP)

Zahájení kampaně s názvem „30 dní pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod“ na Neurologické klinice VFN a 1. LF UK.

Kampaň „30 dní pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod (CMP)“ byla zahájena tiskovou konferencí dne 12. září 2011 na Neurologické klinice VFN a 1. LF UK. Každý rok postihne CMP v naší republice cca 35 000 lidí. CMP je třetí nejčastější příčinou úmrtí a hlavní příčinou trvalé invalidity u dospělých. Odpovídající léčebná opatření musí být zahájena včas a na adekvátním pracovišti (komplexní cerebrovaskulkární a iktová centra). Velmi důležitou a nezbytnou součástí komplexní péče o pacienta s CMP je také prevence, rehabilitace a léčba následných stavů. (PP)

100. výročí založení Ústavu biologie a lékařské genetiky VFN a 1. LF UK

140 let od vzniku první české lékařské kliniky

Založení Ústavu biologie a lékařské genetiky je spjato s osobou prof. Vladislava Růžičky (1870–1934), díky němuž byly ústavu dne 7. 7. 1911 přiděleny místnosti v Kaulichově domě na Karlově náměstí. Toto datum lze tedy považovat za založení biologického Úvodní slovo přednostky ústavu ústavu, prvního biologického doc. MUDr. M. Kohoutové, CSc. ústavu na světě. Ústav se po roce 1926 přestěhoval do Kateřinské ulice a v roce 1934 do Purkyňova ústavu na Albertov, kde sídlí dodnes. Stoletá historie trvání ústavu je spjata nejen s vývojem oboru biologie a genetiky v různých, někdy dramatických obdobích jeho existence, zároveň však dokládá jeho nezastupitelnost při výuce studentů lékařské fakulty, výchově vědeckých pracovníků a rozvoji základního a aplikovaného výzkumu, jehož výsledky jsou přenášeny do rutinní zdravotnické praxe. Perspektiva dalšího úspěšného rozvoje ústavu je přáním všech jeho současných pracovníků. (pp)

Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta UK v Praze si v těchto dnech připomínají 140. výročí vzniku první české lékařské kliniky – I. interní kliniky 1. LF UK a VFN, která je předním centrem v oblasti hematologické onkologie a svým programem a aktivním zapojením do mezinárodní spolupráce reprezentuje uznávanou špičku současné lékařské péče v daném oboru.

Dobrovolnický happening „Pomoc baví – zábava pomáhá…“

O tom, že pomáhání baví a zábava pomáhá, se mohli přesvědčit účastníci dobrovolnického happeningu, který se konal ve Žlutých lázních dne 15. září 2011.

Na programu byly ukázky dobrovolnických aktivit, canisterapie a zooterapie, výtvarné dílny, tance vsedě a trénování paměti. Všechny přítomné potěšilo vystoupení jedinečné české hudební skupiny The Tap Tap a taneční skupiny TiDiTaDe. Akci připravila Pražská nemocniční pětka, kterou tvoří zástupci pěti pražských nemocnic, kde dobrovolníci pomáhají (FNM, FTN, FN KV, VFN a ÚVN). (pp)

Zprava: prorektor UK profesor Škrha, děkan 1. LF UK profesor Zima, ředitelka VFN Mgr. Jurásková a přednosta I. interní kliniky profesor Trněný. V úterý 11. října 2011 se uskutečnilo slavnostní setkání, kterého se zúčastnil prorektor Univerzity Karlovy, profesor Jan Škrha, ředitelka VFN Mgr. Dana Jurásková a děkan 1. LF UK, profesor Tomáš Zima. Milým a vítaným hostem byl také houslový virtuos Václav Hudeček, který přítomné hosty poctil ukázkami svého interpretačního umění. O historii promluvila historička dějin lékařství – paní docentka Ludmila Hlaváčková. O I. interní klinice 1. LF UK a VFN, její současnosti a budoucích plánech hovořil její současný přednosta, profesor Marek Trněný. (VH)

8 novinky a události

události a novinky 9

Vernisáž výstavy

Slavnostní zahájení oslav 40. výročí vzniku hemodialyzačního střediska (Interní oddělení Strahov) v hotelu Pyramida.

40. výročí zahájení činnosti hemodialyzačního střediska

Dne 1. listopadu 2011 se v Akademickém klubu 1. LF UK ve Faustově domě uskutečnila vernisáž výstavy grafik s motivy Prahy a jejích sakrálních staveb docenta Bronislava Kračmara, proděkana pro vědeckou a výzkumnou činnost Fakulty tělesné výchovy a sportu UK. Vernisáž zahájili společně děkan 1. LF UK profesor Tomáš Zima a děkan FTVS UK docent Vladimír Süss. Návštěvníci klubu měli možnost obdivovat půvabné grafiky určené především do kalendářů, kde jsou zobrazeny pražská zákoutí, stará architektura a sakrální i světské stavby, které docent Bronislav Kračmar v průběhu deseti let nashromáždil. Společně s grafikami vystavoval i dřevěné plastiky. (VH)

Ke 40. výročí zahájení provozu hemodialyzačního střediska uspořádalo dne 20. října 2011 Interní oddělení Strahov pracovní den České nefrologické společnosti v hotelu Pyramida a na Interním oddělení Strahov VFN. Interní oddělení Strahov VFN se začalo na nefrologii a dialýzu orientovat s příchodem přednosty prof. MUDr. Alberta Válka, DrSc., v roce 1971. Kontinuální ambulantní peritoneální dialýza, jako první výlučně domácí typ léčby chronického selhání ledvin, byla v roce 1978 zavedena na Strahově jako na prvním pracovišti v tehdejším Československu. (PP)

Ceny za nejlepší knižní publikace roku 2010 Dne 2. listopadu 2011 proběhlo slavnostní předání Cen předsednictva České lékařské komory J. E. Purkyně za nejlepší knižní publikace roku 2010. Cenu za nejlepší publikaci obdrželi profesor Richard Češka (1. LF UK) a kol. za titul Interna a profesor Pavel Klener a MUDr. Pavel Klener jr. (1. LF UK) za titul Nová protinádorová léčiva a léčebné strategie v onkologii. Slavnostní akt se konal pod záštitou předsedy Senátu PČR Milana Štěcha v Rytířské síni Valdštejnského paláce. (VH)

Týden vědy a techniky

„Sparťanská krev“ Projektu „Sparťanská krev“, který běží již pátým rokem, se Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (resp. Fakultní transfuzní oddělení) zúčastnila již potřetí. I v letošním roce hokejová Sparta podporuje všechny, kteří přišli darovat krev. Z toho důvodu se dne 10. listopadu 2011 v době od 8.30 do 12.00 hodin uskutečnil přímo v prostorách klubu Sparta odběr krve, který zajistili zaměstnanci Fakultního transfuzního oddělení VFN. Foto HC Sparta. (PP)

40 let specializované léčby závislých žen V rámci vědeckého festivalu nazvaného Týden vědy a techniky, jehož organizátorem je AV ČR, se každoročně pořádají Vědecké kavárny. Letos se jedna ze čtyř vědeckých kaváren, které pořádala 1. LF UK, uskutečnila 7. listopadu 2011 v Akademickém klubu. Na téma Železo v lidském organizmu: význam, regulace a nemoci v ní vystoupil docent Martin Vokurka z Ústavu patologické fyziologie a proděkan 1. LF UK. Železo je prvek pro naše tělo nepostradatelný – je v samém centru nejdůležitějších fyziologických procesů. Zároveň je potenciálně nebezpečné, jeho nadbytek stejně jako nedostatek se pojí s chorobnými procesy. Až v posledních letech začínáme pozvolna rozkrývat záhadu železa, ale současně s tím se vynořují stále nové otázky. Jak tělo železo získává, jak ho využívá a jak brání jeho hromadění? Jaké choroby jsou spojeny s poruchami metabolizmu železa a jaký je mechanizmus jejich vzniku? (VH)

Dne 11. října 2011 byla svolána tisková konference v historické aule Oddělení pro léčbu závislostí VFN u příležitosti výročí 40 let specializované léčby závislých žen. Ženské lůžkové oddělení OLZ VFN bylo první specializované zařízení v Československu pro léčbu žen závislých na alkoholu a jiných návykových látkách. Oddělení zahájilo činnost pod vedením doc. MUDr. Jaroslava Skály, CSc., a prof. Jiřího Hellera v Lojovicích. Přizpůsobením apolinářského léčebného systému potřebám žen, jeho postupným rozvíjením a rozšířením o doléčovací program, rodinnou terapii a činnost svépomocné organizace pro abstinující závislé ženy byl vytvořen specifický komplexní léčebný program pro ženy. Ten se nadále rozvíjí a udržuje si vysokou efektivitu, zejména díky kvalitnímu terapeutickému týmu. (PP)

Tisková konference u příležitosti 40. výročí vzniku prvního specializovaného zdravotnického zařízení pro léčbu žen závislých na alkoholu a jiných návykových látkách v Československu.

10

novinky a události

VFN a 1. LF UK historie 11

Podzimní koncerty Jedinečný 14. koncert v Emauzích Ve čtvrtek 20. října 2011 se uskutečnil naprosto jedinečný 14. koncert z cyklu „Fakulta v srdci Karlova“. Výjimečnost si vysloužil především díky prostorám kostela P. Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů, který je součástí Emauzského opatství. S jeho laskavým souhlasem mohla 1. lékařská fakulta UK koncert uspořádat na místě, které vzniklo již ve 14. století na pokyn českého krále Karla IV. Hosty tohoto večera krátkým slovem přivítal podpřevor, bratr Aleš Vandrovec, děkan 1. LF profesor Tomáš Zima a MUDr. Bc. Marek Hilšer. Krásný zážitek z poslechu skladeb Antonína Dvořáka si s sebou odneslo téměř 500 hostů. (VH)

Koncert v kostele sv. Kateřiny Vedení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou a Společnost pro duchovní hudbu již tradičně uspořádali podzimní koncert v kostele sv. Kateřiny u příležitosti oslavy svátku patronky tohoto kostela. Koncert se uskutečnil v Kateřinské zahradě (u Neurologické a Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK) dne 24. listopadu 2011. Účinkovaly Barbora Polášková (mezzosoprán), Žofie Vokálková (flétna) a Drahomíra Matznerová (varhany). Na programu byly skladby těchto autorů: G. F. Händel, J. S. Bach, L. Janáček, J. Pachelbel, F. Schubert, T. Dubois, C. Saint-Saëns, F. Benda, W. A. Mozart. (PP)

Vilém Rudolf Weitenweber a Kalendář VFN Končí rok 2011, v němž nás denně doprovázel kalendář VFN, vydaný na tento rok. Na jednotlivých listech měsíců jsme měli možnost srovnat současný vzhled budov areálu nemocnice s jejich podobou před sto či dvěma sty lety. Nejvíce na mě zapůsobil soubor obrázků, které byly převzaty – jak nás informuje text na posledním listu kalendáře – z knihy V. R. Weitenwebera, která vyšla v Praze roku 1845 a jež byla věnovaná zdravotnickým a přírodovědeckým ústavům tehdejší Prahy. Pokusil jsem se dozvědět něco bližšího o autorovi tohoto díla a zjistil jsem některé zajímavé skutečnosti, které nám autora knihy přibližují. V. R. Weitenweber se narodil v roku 1804 v Praze. Jeho rodiče se mu snažili zajistit co nejlepší vzdělání, a proto pro něho přijali domácího učitele. Měli šťastnou ruku – byl vybrán student medicíny Jan Evangelista Purkyně. Ten po dobu svého téměř dvouletého působení vzbudil ve svém svěřenci zájem o přírodní vědy a medicínu. Studia lékařství skončil Vilém v roce 1830 a výtisk své dizertace, jejíž obhajobou studia ukončil, zaslal Purkyňovi s průvodním dopisem. Ten se zachoval a je uložen

Vilém Rudolf Weitenweber, jehož dobové ilustrace z knihy Medicinischen Austaten Prag (Praha 1875) byly použity v kalendáři VFN 2011.

12

historie VFN a 1. LF UK

VFN a 1. LF UK ze

života

13

Otevřeně k uzavřeným Projekt nazvaný „Otevřeně k uzavřeným“ byl od srpna realizován a nedávno dokončen v prostorách 5. lůžkového oddělení Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK. Mottem akce byl výrok dánského filozofa a buddhistického učitele Oleho Nydahla: „Kdo myslí sám na sebe, má problémy, kdo myslí na druhé, má úkoly.“

v Purkyňově pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví na Strahově. Právě promovaný doktor lékařství se ptá svého učitele na mínění o své práci. V dopise píše: „Čzeska gmena gsau od p. Prof. G. S. Presla; gesli pak dudau Oni s nymi spokojený?“ Současnému čtenáři nutno

Weitenweber měl i literární ambice. Píše příspěvky o významných lékařích pražské univerzity, Krombholzovi, Heldovi, Mikanovi, Jungmannovi a o bratrech Preslech. Svůj zájem věnoval i významným přírodovědcům minulých staletí, jako byli Marcus Marci z Kronlandu, lékař ze 17. století, nebo

V. R. Weitenweber kromě medicínského založení měl ještě literární ambice. Byl zvolen historiografem lékařské fakulty, vydával odborné časopisy, udržoval styky s mnoha evropskými univerzitami. vysvětlit, že tato věta je psaná pravopisem poloviny 19. století, kdy „g“ se četlo jako „j“, „j“ se četlo jako dlouhé „í“, dvojhláska „au“ se četla jako „ou“. Dotaz se týkal některých výrazů nově tvořené české terminologie chorob, kterou pomáhali vytvářet bratři Preslové. Prvním působištěm mladého lékaře byl Loket, po třech letech se však vrací do svého rodného města a v Praze již zůstává trvale.

Johann Loew z Erlfelsu, profesor lékařství století 18., nebo Jakub Jan Václav Dobřenský de Nigroponte, který se stal nástupcem Marca Marcí v Praze. Uvedené historické studie vedly k rozhodnutí zvolit Weitenwebera historiografem lékařské fakulty. Dostal za úkol napsat během tří let dějiny lékařství a přírodních věd na pražské univerzitě. Byl to ovšem úkol nad síly jednoho člověka, který nemohl zvlád-

nout: zpracovat údaje z archivu, který vznikal po staletí a byl zcela neuspořádaný. Jinou významnou aktivitou Weitenwebera byla jeho účast na vydávání odborných časopisů. Sám již v roce 1836 začal vydávat dvouměsíčník a později se uplatnil v časopise Lotos, který pak vycházel téměř sto let. Své literární schopnosti uplatňoval i na poli nemedicínském, zájem čtenářů vyvolala jeho knížka věnovaná arabské kávě, kterou jako nápoj vysoce oceňoval. Weitenweber se uplatnil i jako sekretář Učené společnosti a v Jednotě pro dostavění svatovítského chrámu. V roce 1848 byl účastníkem Slovanského sjezdu v Praze. I když měl styky s mnoha evropskými univerzitami, dával skromně přednost práci v tichu své pracovny. Poslední léta jeho života mu ztěžovalo onemocnění kloubů. Zemřel v Praze 1. dubna 1870 v domě na Karlově náměstí, na jehož místě dnes stojí fakultní poliklinika. doc. MUDr. Otakar Brázda, CSc.

Hlavním důvodem pro vznik projektu byla změna prostředí a stavu společenských prostor uzavřeného mužského i ženského oddělení Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK. Současně šlo i o zviditelnění a otevření psychiatrické půdy pro veřejnost.

Zaměstnanci a pacienti se na jednotlivých odděleních již mnoho let snaží o zpříjemnění společných prostor svépomocně, tedy alespoň vlastní tvorbou a invencí. Přesto ale prostředí na 5. oddělení nebylo stimulující, nevytvářelo příležitost k aktivitě, což mohlo navodit u hospitalizo-

vaných nemocných apatii, útlum a nezájem. Na ty, kteří musí být někdy léčeni až dva měsíce, často delší dobu bez možnosti vycházení, působilo toto prostředí depresivně a nedůstojně. Sami pacienti to cítili a přicházeli se svými nápady, které se daly s určitým obnosem peněz realizovat. Byli proto dobrovolníky, studenty a zaměstnanci osloveni i pacienti, aby se na projektu podíleli.

Pomohl, kdo mohl V rámci firemního dobrovolnictví, které je formou firemního dárcovství (firma poskytne neziskové

Díky projektu „Otevřeně k uzavřeným“ jsou nyní prostory vymalované příjemnými barvami, stěny zdobí malby, které si hrají s prostorovostí.

14

ze života VFN a 1. LF UK

VFN a 1. LF UK ze

V rámci firemního dobrovolnictví se zapojily firmy ČEZ a T-Mobile. V rolích dobrovolnic tu byly především vidět studentky VŠUP, FAMU, Prešovské univerzity, ale také zaměstnanci i samotní pacienti. organizaci práci a čas svých zaměstnanců a uhradí všechny náklady s akcí spojené), se podařila spolupráce s firmou ČEZ, která navíc k akci s dobrovolníky přispěla finančním obnosem, jenž pokryl náklady na pomůcky, barvy a část vybavení jídelny a kuřárny. Jednodenní akcí v rámci dobrovolnictví se zapojila také firma T-Mobile, v rolích dobrovolníků tu ale bylo po celé týdny vidět především studentky Vysoké školy uměleckoprůmyslové (VŠUP), Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění (FAMU) a Prešovské univerzity, a dále zaměstnanci – i pacienti. Jako stěžejní úkol stanovil projekt proměnu společenských prostor, kde probíhají komunity, skupiny a kluby a nemocní se zde stravují, tedy především jídelny, chodby a kuřárny (ta je pro zdravotnické zařízení nezvyklá, nicméně s oficiálně

udělenou výjimkou, a to z důvodů zcela odborných). Oddělení se zaměřuje na diagnostiku a léčbu především psychotických stavů, afektivních poruch, problematiku komplikací závis-

života

lostí a závažných somatických onemocnění, stavů po sebevražedných pokusech a těžkých poruch osobnosti. Návrhy úprav podávali všichni zúčastnění včetně pacientů. Nyní jsou prostory vymalované příjemnými barvami, které uklidňují, ale i stimulují, a stěny místností jsou vyzdobeny malbami, které si hrají s prostorovostí. Projekt „Otevřeně k uzavřeným“ je prakticky hotov, 5. oddělení psychiatrické kliniky září novotou, zbývá už jen pověsit obrazy z malovaného hedvábí a dozdobit keramickou dekorací. Otevřena bude také fotografická výstava studentek FAMU, dokumentující celou realizaci projektu. 5. oddělení již začalo přijímat pacienty, podle jejichž reakcí jsou prostory uklidňující a zajímavé. Hlavně jsou důstojné pro nemocnici i pro pacienty, kteří se tu léčí. Bc. Petra Zunová koordinátorka projektu

Plný koš dárků Pro děti, které tráví mikulášský svátek na klinikách Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, je připravena jeho každoroční oslava.

Oddělení již začalo přijímat pacienty, kteří nové prostory hodnotí jako uklidňující a zajímavé.

Tradičně se této populární akce ujali studenti ze Spolku mediků českých. Navštívili děti na Foniatrické klinice a na Klinice dětského a dorostového lékařství. Na oslavě nechyběl sv. Mikuláš

s andělem, kteří společně rozdávali dětem drobné dárky, a také čert, který sice pouštěl hrůzu, ale samozřejmě přiměřeně věku a zdravotnímu stavu malých pacientů. (PP)

Z důvodu termínu uzávěrky uveřejňujeme fotografie mikulášských oslav z minulých let.

15

16

ze života VFN a 1. LF UK

VFN a 1. LF UK ze

Dar paní Josefiny Napravilové pro nejlepší studenty 1. a 6. ročníků Josefina Napravilová se narodila v Plzni v roce 1914 manželům Gottfriedovým a zde také maturovala na dívčím lyceu. Po maturitě vstoupila Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Bohužel tehdejší doba nebyla právě nejvlídnější.

Paní Josefina Napravilová uprostřed s oceněnými studenty Vojtěchem Dolejským a MUDr. Michaelm Fikrlem.  Foto Jana Buřičová

Za války bydlela paní Napravilová v Praze na Karlově náměstí. Tam také v únoru 1945 zažila bombardování. „Bomby spadly na Karlovo náměstí a zrovna na Václavskou pasáž, kde jsem bydlela. Měli jsme v bytě všechno rozbité, i dveře, ale jako zázrakem jsem byla uchráněna a nic se mi nestalo,“ vzpomíná na onen nešťastný den. „Bombardování bylo v poledne. Ze špitálu šli zrovna lidi a procházeli naší Václavskou

pasáží. Při bombardování tam byli mrtví a ranění. Hodně jsem pomáhala. Dělala jsem krátký kurz první pomoci. Čekali jsme ještě druhý nálet. Děti a dospělé jsme dávali do transportu do nemocnice. Bylo to hrozné. Bohudíky, že druhý nálet už nebyl. Myslím si, že v krytu na Karlově náměstí je dodnes šedesát až osmdesát lidí zasypaných a pohřbených.“ Možná právě proto se rozhodla v květnu roku 1945 nastoupit

jako spojovací úředník repatriačního odboru ministerstva ochrany práce a sociální péče. Přivedla ji tam touha pomáhat československým občanům postiženým válkou. V tomto důležitém postavení se věnovala především vyhledávání českých a slovenských dětí, zavlečených během války do Německa nebo na okupovaná území, a zajištění jejich návratu do vlasti. „Po válce jsem začala pomáhat dětem. Hlavní vliv na mě měl švédský princ Bernadotte. Setkala jsem se s ním v červnu 1945 ve Stockholmu, kdy začal dětem pomáhat. Proč mají děti kvůli válce trpět? Stejně ji nejhůř odnesly. Bylo jedno, jestli pomáhal polskému, českému nebo německému dítěti. Děti za politiku nemohou. Princ Bernadotte mi ukázal hrůzu evropských dětí po válce a přitáhl mě k nim. Jsem mu za to vděčná. Pomáhala jsem tedy s repatriací českých dětí, zavlečených do různých částí Evropy. Celá akce repatriací, která se týkala asi čtyřiceti dětí, byla práce ministerstva sociální péče. Jezdili jsme do Rakouska, Německa, Polska nebo do Švédska. Neměla jsem uniformu. Byla jsem v zeleném plášti do deště, pod kterým jsem měla myslivecký oděv. Vydávali jsme se hlavně na západ a na jih. Jezdila jsem tam,

kde byly německé školy, které se koncem války stěhovaly, aby se vyhnuly bombardování, což bylo v Bavorsku a v Rakousku. Potom jsem jezdila do německých rodin členů SS a SA, které si děti přivlastňovaly a chtěly z nich udělat Němce. Vzpomínám si na jednu Němku, která plakala, když jsem jí holčičku brala. Říkala jí: ‚Ne abys mě nenáviděla. Měla jsem tě tak ráda a chtěla jsem tě dobře vychovat.‘ Nijak je neomlouvám, ale ti lidé za to tenkrát kolikrát stoprocentně ani nemohli. Chtěli mít děti, tak si nějaké opuštěné vzali a chtěli z něho vychovat řádného člověka. O tom, jaké to tenkrát bylo, se dá dnes už jenom těžko hovořit.“ Následovaly také cesty do Polska a do Osvětimi, kde hledali děti z Lidic a Ležáků, které se během války ztratily. Právě v té době také hledala Václava Hanfa z Lidic.

Na cestu se vypravila v prosinci 1945. Procházela pošty

17

a obchody, projížděla severním Rakouskem. Těsně před Vánocemi jej vypátrala ve sběrném táboře v rakouském Salcburku. K Václavovi Hanfovi si našla takřka mateřský vztah. „S Vašíkem Hanfů se dosud vídáme. Je vidět, že vliv války a koncentračního tábora mu podrazil zdraví. Jsem moc ráda, že má krásné vnuky a pravnuky. Jsou to moc hodní lidé a taková dobrá a čestná rodina. Stále mi říká maminko.“ V roce 1947 se s manželem legálně vystěhovali do Vídně. Po komunistickém převratu v roce 1948 již neviděla reálnou šanci na návrat do vlasti. Proto se o rok později rozhodla přijmout pozvání rodiny Bloch-Bauerových a odjela do Kanady. „S opravdovou radostí a ve vzpomínkách na domov jsme pokaždé slavili 7. březen, 28. září nebo

Bude mi šestadevadesát let. Pořád jsem ale spojená s univerzitami a se studenty. Přeji si, abychom zase měli dobrý studovaný národ.

„Měli jsme už nějaké indicie, kde by asi mohl být. Byl v jedné německé škole a ty byly evakuované vždycky tam, kde se neválčilo. Dozvěděli jsme se, že měl být někde v severním Rakousku, v oblasti Wald-viertel.“

života

28. říjen. Vážili jsme si každého hadříku, kroje, který pocházel z Československa. Každý kousek se dědil. Každá česká kniha pro nás byla jako bible.“ Její pobyt se prodloužil až do roku 1994, kdy se nakonec rozhodla prožít další léta v České republice. I dnes se snaží

Setkání oceněných studentů s paní Josefinou Napravilovou.  Foto Jana Buřičová pomoci dětem, zvláště pak studentům. „Bude mi šestadevadesát let. Pořád jsem ale spojená s univerzitami a se studenty. Přeji si, abychom zase měli dobrý studovaný národ.“ A možná právě proto se paní Josefina Napravilová rozhodla věnovat peněžitý dar ve výši 700 000 Kč pro nejlepší studenty prvních a šestých ročníků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který převzal děkan 1. LF UK profesor Tomáš Zima v dubnu roku 2010. V roce 2010 byli obdarováni Jaromír Přidal, MUDr. Pavel Rutar, MUDr. Michal Vočka, MUDr. Michaela Richterová a MUDr. Marie Heringová. Stejně jako v loňském roce i letos byli vybráni studenti, jimž odměna náleží. Z daru paní Josefiny Napravilové byli oceněni Vojtěch Dolejský a MUDr. Michal Fikrle. (EDA)

18

ze života VFN a 1. LF UK

VFN a 1. LF UK ze

života

19

Výzkumné laboratoře buněčné biologie a metabolomiky Ústavu dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN Kapalinový chromatograf ve spojení s vysoce citlivým tandemovým hmotnostním spektrometrem či pokročilý software pro analýzu a 3D rekonstrukci obrazu – i to jsou nové přírůstky výzkumných laboratoří buněčné biologie a metabolomiky Ústavu dědičných metabolických poruch (ÚDMP) 1. LF UK a VFN v Praze. Cílem projektu, který byl realizován z Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost, bylo rozšířit a modernizovat prostorové i přístrojové vybavení, které umožní komplexní studium základních buněčných procesů u dědičných metabolických poruch. Výsledky výzkumu by pak mohly vést k novým diagnostickým či terapeutickým postupům pro tato dosud obtížně léčitelná onemocnění. Náklady na projekt, který spočíval v rekonstrukci prostor a vybavení laboratoře tkáňových kultur a v dovybavení stávající laboratoře buněčné biologie i laboratoře metabolitů ÚDMP 1. LF UK a VFN v Praze, činily téměř 27,7 milionu korun. Z 85 % byl financován Evropským fondem pro regionální rozvoj, dotaci ve výši 7,5 % poskytl Magistrát hlavního města Prahy a částku 7,5 % uhradila 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Během závěrečné konference projektu, která se uskutečnila 21. října 2011 v Praze, doc. MUDr. Viktor Kožich, CSc., přednosta ústavu, připomněl, že dědičné metabolické poruchy tvoří skupinu asi 800 onemocnění (představují cca desetinu všech vzácných

nemocí). Jejich minimální výskyt v populaci se objevuje v poměru 1:500. „V obvodu každého praktického lékaře – ať už pro dospělé či pro děti – jsou nejméně jeden až dva pacienti, kteří mají některou z těchto nemocí. Asi třetina z nich je léčitelná,“ upřesnil doc. Kožich s tím, že dědičné metabolické poruchy mohou mít libovolné klinické příznaky a mohou se objevovat od období prenatálního až po dospělost.

Co je metabolomika? Komplexní analýzou koncentrací a zastoupení všech metabo-

litů v organismu v konkrétním čase se zabývá metabolomika. Jak doc. Kožich dále uvedl, Human Metabolome Database obsahuje 8552 látek, v krvi bylo u člověka popsáno 4600 látek a v moči pak 785. „Metabolomický přístup je schopen detekovat řádově stovky až tisíce látek – pro srovnání klasická biochemie asi dvě stovky,“ doplnil docent Kožich. Právě nový, vysoce citlivý kapalinový chromatograf s tandemovým hmotnostním spektrometrem umožní takové metabolomické analýzy provádět. „Koncentrace analyzovaných látek jsou v řádech nanogramů na mililitr – to je obdobné, jako kdybychom si představili 0,91 mm cesty mezi Prahou a Bruselem či jednu sekundu z 31,7 let,“ doplnil pro dokreslení Mgr. Josef Bártl z ÚDMP 1. LF UK a VFN v Praze.

Nový, vysoce citlivý kapalinový chromatograf s tandemovým hmotnostním spektrometrem umožní provádět metabolomické analýzy.

Co skrývá 10 000 ampulí... Nové pracoviště laboratoře tkáňových kultur (buněčné banky a kryobanky) podrobněji představila RNDr. Marie Kalbáčová, Ph.D., z ÚDMP 1. LF UK a VFN v Praze. „V buněčné bance jsou uloženy kožní fibroblasty pacientů a zdravých kontrol, aktuálně je tam asi 10 000 ampulí. Banka dále uchovává buněčné linie – 30 lidských a 20 myších typů, přibližně 300 ampulí – které se používají na výzkumné účely,“ uvedla RNDr. Kalbáčová.

Buněčnou banku využívají různá pracoviště ústavu pro studium: mitochondriálních poruch: například zjišťování efektu mutací v mitochondriální DNA na strukturu a funkci buněk, l purinového metabolismu: studium deficitu adenylosukcinát lyázy, enzymu, který způsobuje vrozené autozomálně recesivní onemocnění metabolismu purinů vedoucí k závažným neurologickým symptomům, l lysozomálních poruch: využití vzorků buněčné banky v diagnostice: in vitro enzymologie v kožních fibroblastech, důkaz ukládání lipidů (např. snížení aktivity lysozomálních enzymů ve fibroblastech potvrzuje diagnózu mukolipidózy) nebo dynamické funkční testy v buněčné kultuře. Využití vzorků i ve výzkumu pro studie enzymové a chal

peronové terapie u lysozomálních střádavých onemocnění či pro enzymologické studie s využitím tandemové hmotnostní spektrometrie. l Poruch metabolismu sirných aminokyselin: studium mutací v genu pro cystathionin beta syntázu (CBS). Tento enzym je zodpovědný za přeměnu homocysteinu na cystathionin, jeho mutace vede k různým projevům, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, osteoporóza, dislokace oční čočky či mentální retardace. Ve výzkumu se pak užívají křeččí ovariální buňky s lidským mutovaným genem pro CBS a testují se různé chemické látky, které by napomohly zvýšení aktivity mutovaného enzymu. „Skupina, která se zabývá tímto výzkumem, objevila vhodný chemický chaperon a uvažuje o jeho patentování,“ doplnila RNDr. Kalbáčová.

Snímání obrazu nejen v prostoru a v čase Laboratoř tkáňových kultur je také vybavena vysoce sofistikovaným softwarem pro analýzu obrazu NIS-Elements Advanced Research, který slouží mj. pro studium juvenilních nefropatií či interakcí buněk s nanomateriály. Jak uvedla RNDr. Kalbáčová, software, který je určen k provádění pokročilých vědeckých úloh, využívá plně automatizované ovládání připojených zařízení a snímá obraz v šesti dimenzích (prostor, čas, vlnová

délka, multipoint). Je rovněž vybaven několika přídavnými nástroji pro úpravy nasnímaných obrazů a následnou analýzu, jakými jsou například velmi účinná dekonvoluce, modul rozšíření hloubky ostrosti nebo obrazová databáze. Snímání do operační paměti umožňuje nahrávání sekvencí, které se odehrávají v desítkách milisekund.

Program disponuje několika moduly pro:  ěření trajektorie a charaktem ristiky pohybu objektů, l třídění obrazových bodů podle zvolených vlastností do různých, předem definovaných skupin, l zaznamenávání vývoje průměrných hodnot intenzit obrazových bodů v definovaných oblastech během libovolného časového úseku, l sledování koncentrace vápníkových iontů a přenosu energie mezi dvěma chromofory. „Domnívám se, že největším přínosem buněčné banky je nashromáždění a uchovávání jedinečného souboru kožních fibroblastů získaných od pacientů s různými metabolickými poruchami a různých modelových buněčných linií. Důležitá je také příprava buněk pro unikátní diagnostiku, která je u některých chorob jediným způsobem vyšetření,“ konstatovala závěrem RNDr. Kalbáčová. l

Ing. Jana Tlapáková (přetištěno se svolením Zdravotnických novin)

20

ze života VFN a 1. LF UK

MUDr. Jan Bříza, CSc. rozhovor 21

Štědrodenní vizita na chirurgii Vzpomínky MUDr. Břízy na Vánoce na I. chirurgické klinice Pane doktore, co se Vám vybaví při spojení Vánoce v nemocnici, na chirurgické klinice? Jaké máte na takové chvíle vzpomínky? Vánoční svátky a jejich atmosféra má v našich zemích tradici, která směřuje k poklidu a pohodě. Osudem zdravotníků je zajišťovat nepřetržitý provoz nemocnice, protože akutní onemocnění si nevybírají dobu, kdy udeří. Každý zdravotník (především ti bez rodiny a malých dětí) část Vánoc nebo konec roku trávil v nemocnici. Když zavzpomínám na dobu mého mládí, služba vánoční a silvestrovská se dost lišily ve struktuře zranění a stavu pacientů. V posledních letech jako by poezie Vánoc ustupovala atmosféře konzumu, někdy spíše konzumování alkoholických

Zakončení štědrovečerní vizity u paní přednostky profesorky Peškové (druhá zprava). talizace, pracuje se prakticky až do posledních dnů před Vánocemi a ke zklidnění na klinice dochází až mezi svátky.

Na I. chirurgické klinice za přednostování paní profesorky Peškové byla zahájena tradice štědrodenní vizity. nápojů. Teď už mnohdy nebývá rozdíl mezi vánoční a silvestrovskou dobou. Ke konci roku si málokdo přeje být operován, proto plánované operace končí tak, aby se pacienti dostali domů ještě před svátky. Změna technologií, kdy dnes převažuje jednodenní chirurgie, zkracuje dobu hospi-

Na I. chirurgické klinice za přednostování paní profesorky Peškové byla obnovena tradice štědrodenní vizity. Zaměstnanci kliniky se sešli na Štědrý den dopoledne v prostorách vedení kliniky a společně prošli všechna pracoviště – lůžková i ambulantní. Popřálo se pacientům

i všem zaměstnancům, kteří měli službu. Navštívily se také spolupracující kliniky, které se nacházely ve stejné budově. Na závěr se ochutnávalo u paní přednostky její s láskou a péčí napečené vánoční cukroví, které připravovala se svojí sestrou a za společenského přispění paní Jiřiny Jiráskové. Všichni se těšili především na „vánoční“ závin, který byl vyhlášený. Vzpomínalo se na nepřítomné, probíraly se veselé historky ze života kliniky. Tuto tradici převzali i další přednostové (i když osobně závin nepečou) a je udržována do dnešních dnů. S MUDr. Břízou vzpomínala   Petra Pekařová

22

rozhovor Anna Chrzová

prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc. rozhovor 23

Návrat k tradicím Jak vzpomíná na předvánoční dobu pan profesor Jiří Mazánek, přednosta Stomatologické kliniky VFN a 1. LF UK

Staré vánoční časy Anna Chrzová, do roku 2010 hlavní sestra VFN. Paní Chrzová, jak vzpomínáte na staré vánoční časy v nemocnici? Na co vzpomínáte nejvíc? Nejvíc vzpomínám na štědrovečerní vizity na III. interně za dob akademika Charváta. To jsme s manželem, který pracoval na stejné klinice, dělali doma Štědrý den už 23. prosince, abychom měli na opravdový Štědrý den volno.

Byly to krásné časy, Štědrý den byl výjimečný pro veškerý personál na klinice. Každé oddělení jsme nazdobili, všude jsme měli stromky, snažili jsme se, aby vše působilo hezky, svátečně. Pak přišla vizita. Začínali jsme v Dušní ulici, tam jsme dříve měli geriatrické oddělení. Tam to ale často bývalo smutné, takové hodně

Byly to krásné časy, Štědrý den byl výjimečný pro veškerý personál na klinice. Dokonce jeden rok, 1977, když se nám narodil syn Radovan, jsme ho jako tříměsíční robátko vzali s sebou na večerní vizitu, položili jsme ho jako Ježíška pod každý stromeček na odděleních a zazpívali koledu.

na city, jak už to u starých a někdy i opuštěných lidí bývá. Na interní klinice samozřejmě zůstávali jen nejtěžší pacienti, ostatní se na svátky propouštěli domů. Těm, co bez naší péče nemohli být, jsme se snažili aspoň ty Vánoce udělat co nej-

Jak vzpomíná na Vánoce na III. interně Anna Chrzová snesitelnější, v rámci možností je potěšit. Byli jsme oblečení ve slavnostním a atmosféra byla opravdu jiná než obvykle. Takhle to bývalo přibližně od začátku sedmdesátých let. Potom, v pozdějších, osmdesátých letech, když už nebyl akademik Charvát mezi námi, jsme se scházeli odpoledne u jeho hrobu a zapalovali svíčky. Tam se sešla celá klinika a pak jsme šli společně na Karlovo náměstí. Nezapomenutelné bylo, že jsme se v tom shonu snažili trochu zastavit, zpomalit tempo, zavzpomínat si a zazpívat koledy. Dělalo se i pohoštění, třeba vzpomínám na šneky paní docentky Neuwirthové, ostatní jsme také něco přinesli, poseděli jsme, popovídali si aspoň chvilku. Takové bývaly Vánoce na III. interní klinice… S Annou Chrzovou rozmlouval Václav Kříž

Pane profesore, jak Vy vzpomínáte na období Vánoc? Co se Vám vybaví? Vzpomínky sahají až do mého útlého dětství, které je zatížené velkou dávkou nostalgie a které jsem prožíval v romantické malé vesničce v Podhůří Českomoravské vysočiny v láskyplné péči svých prarodičů. Dědeček měl

a Mikuláše a navštěvovali rodiny zaměstnanců, kde měli malé děti. Tohle jsou moje vzpomínky na Vánoce. V pozdějších letech jsme se vpředvečer Štědrého dne scházeli v knihovně kliniky, kde jsme vzpomínali na ty, kteří odešli a kteří už s námi nejsou. Tuto tradici se snažím na klinice dodržovat do dnešních dnů.

V předvečer Štědrého dne jsme se scházeli v knihovně kliniky a vzpomínali na ty, kteří odešli a již s námi nejsou. hospodářství, měli jsme tři koně. Tenkrát ještě zima byla taková, že tam byl metr sněhu. S pluhem a koňmi jsme museli protahovat cesty a na nákupy do nejbližšího města, které bylo 14 km, jsme jezdili na saních tažených koňmi se zvonečky. Chodívali jsme v závějích do lesa krmit zvířata senem a suchým chlebem, aby netrpěla hladem, chodili jsme řezat stromky. Byla to romantická doba a pro malého kluka to bylo nesmírné obohacení po citové stránce, jednak vztah k prarodičům a jednak vztah ke zvířatům. Pokud bych měl vzpomínat na Vánoce v nemocnici, respektive na naší klinice, tak někdy v šedesátých, sedmdesátých letech tam byla skupina mladých nadšených lidí s velkými životními ideály, pořádali jsme besídky pro děti zaměstnanců. Začínali jsme již oslavou sv. Mikuláše, kdy jsme měli „klinického“ čerta, anděly

Samozřejmě pamatuji také slavné Štědrovečerní vizity na III. interní klinice s panem

profesorem Charvátem, kterých jsem měl možnost se zúčastnit. To jsou také nezapomenutelné zážitky, především setkání s osobnostmi, které česká medicína a naše nemocnice měla. V dnešní době mi připadá, že celý ten adventní čas i ten čas předvánoční je uspěchaný, ve shonu. Lidé již nedodržují křesťanské tradice, kdy se Advent odvíjí v očekávání narození Ježíše Krista, syna Božího, a měl by být určen k rozjímání, k navazování a utvrzování přátelství, lidé by spolu měli hovořit. Dnes se to všechno odbývá ve schizofrenickém shánění dárků a to si myslím, že je špatně. Byl bych rád, kdybychom se pokorně vrátili k tradicím, které nám tu zanechali naši předkové. Vzpomínky profesora Mazánka zapsala Petra Pekařová

Prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc., přednosta Stomatologické kliniky VFN a 1. LF UK.

24

ze společnosti knižní novinky

knižní novinky ze

Křest knih

V úterý 12. září 2011 byla v Akademickém klubu 1. LF UK představena veřejnosti publikace „Základy klinické obezitologie“ ve svém

Kuchařka lékařů českých V Akademickém klubu 1. lékařské fakulty UK ve Faustově domě se v pondělí 21. listopadu 2011 pokřtila nová publikace nazvaná Kuchařka lékařů českých. Tato unikátní kuchařka představuje 52 význačných českých lékařů prostřednictvím jejich esejů o jídle a vztahu k němu. Prozrazují zde své oblíbené recepty, které jsou doprovázeny i lákavými fotografiemi doporučených pokrmů. V knize se dozvíme i krátký živo-

topis těchto veličin naší medicíny a poznáme je též prostřednictvím objektivu význačného českého fotografa a známého portrétisty Karla Meistera. Garant Lékařské kuchařky – prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc. – o ní říká: „Tato kniha ukazuje, že lékaři jedí rádi a někteří i rádi vaří. Je otázkou, zda se podle ní mají občané řídit. Snad ano. Lékaři nejedí vysloveně nezdravě. Jsou to většinou gurmáni. U dobré kuchařky by se měly čtenáři začít sbíhat sliny, a to u této jistě nastane.“ (VH) Knihu vydalo nakladatelství Axonite, s. r. o.

Základy vnitřního lékařství 2., přepracovaném a doplněném vydání. Autorem knihy je docent Vojtěch Hainer a kolektiv. Kniha přináší současný pohled na obezitu jako na komplexní nemoc, která v posledních desetiletích nabyla charakteru celosvětové epidemie se závažnými zdravotními a sociálně-ekonomickými dopady. (VH) Knihu vydalo nakladatelství Grada Publishing, a.s.

25

O duši medika

Stalo se již tradicí, že se v Akademickém klubu 1. lékařské fakulty UK ve Faustově domě představují a křtí publikace, které vzešly z pera a přičiněním autorů 1. lékařské fakulty UK a VFN. Každý křest je důvodem k setkání osobností nejen ze světa medicíny, ale také z oblasti umění a kultury. Nejinak tomu je i ke konci roku 2011, kdy byly v klubu pokřtěny další nové knihy. Základy klinické obezitologie

společnosti

V úterý 11. října 2011 byla v Akademickém klubu 1. LF UK pokřtěna další význačná publikace pod názvem „Základy vnitřního lékařství“ autorů profesora Aleše Žáka, profesora Jana Petráška a kolektivu. Kniha Základy vnitřního lékařství je v pořadí již čtvrtou učebnicí vnitřního lékařství, kterou nakladatelství Galén vy-

dává. Je určena především pro pregraduální vzdělávání a primárně pak pro studenty zubního

Nakladatelství Triton vydalo novou publikaci profesorů Ctirada Johna, Štěpána Svačiny a kolektivu pod názvem „O duši medika“. Křest knihy se konal ve středu 5. října 2011 v Akademickém klubu 1. LF UK ve Faustově domě. Zúčastnili se ho téměř všichni spoluautoři této publikace, včetně fotografa Mgr. Karla Meistera. Milými hosty byli i MUDr. Vladimír Pucholt či Zdeněk Vřešťál z hudební skupiny Neřež, který křest kulturně obohatil. Kniha vzpomínek a úvah lékařů a lékařek, kteří zastupují prakticky všechny generace v profesním věku a téměř celou medicínu v její rozmanitosti, je pokusem postihnout proměny študákovy duše, kam až paměť živých sahá. Donedávna tuto službu plnily většinou paměti slovutných profesorů z pera příslušného autora. Vzpomeňme na Vondráčka či Charváta, z emigrantů nedávno též Poupy či Jirounka.

lékařství. Autorský kolektiv, vedený prof. MUDr. Alešem Žákem, DrSc., a prof. MUDr. Janem Petráškem, DrSc., zvolil úsporný styl psaní, přesto je zachován velký informační objem, charakteristický pro publikace většího rozsahu. Ačkoli je tato kniha určena zvláště studentům (ale také lékařům a pedagogům) zubního lékařství, najdou v ní řadu cenných, nových a aktuálních informací i lékaři neinterních oborů. (VH) Knihu vydalo nakladatelství Galén, s. r. o.

Zde předkládané rozličné kratší pohledy však umožňují střídat optiku, a tedy záběry zblízka i zpovzdálí, ostré či matnější, barevné či blednoucí. Zachycují osobní radosti a strasti i neradostné dějiny naší země, jak se promítaly do duší a charakterů těch, kteří se rozhodli věnovat službě nemocným lidem. Při bližším prozkoumání však některé kapitolky přinášejí více otázek než odpovědí, v čemž možná spočívá jejich přitažlivost.

Za dobu, kterou knížka mapuje, se proměňovala nejen študákova duše, ale – a to zejména – celá soustava péče o zdraví obyvatel. Dělo se tak nejenom pod vlivem místních poměrů, ale i globálních změn, k nimž dochází v souvislosti s proměnami historickými, politickými a ekonomickými. (VH) Publikaci vydalo nakladatelství Triton.

Vnitřní lékařství

Profesor Klener při slavnostním představení nové publikace „Vnitřní lékařství“

V úterý 22. listopadu 2011 byla v prostorách staroslavného Karolina pokřtěna další publikace pana profesora Klenera a kolektivu s názvem „Vnitřní lékařství“ (čtvrté vydání). Toto předvečerní setkání kolektivu autorů a všech, kteří se na vydání knihy podíleli, se neslo ve zcela volném a přátelském duchu se skleničkou v ruce a při poslechu kytarových skladeb Matěje Raka. (PP) Knihu vydalo nakladatelství Karolinum a nakladatelství Galén.

26

ze společnosti křeslo pro Fausta

životní jubilea ze

Křeslo pro Fausta

docentka Debora Karetová

Na snímku doc. Debora Karetová (vlevo) s prof. Janou Duškovou, proděkankou 1. LF UK

27

K sedmdesátinám

Faustův dům, nazývaný též Mladotovský palác, je spjatý s faustovskou legendou, přestože zde doktor Faust nikdy nebydlel. Ve své době proslul šarlatánstvím a černou magií. Nakonec upsal duši ďáblu, který si odnesl hříšníka do pekel. Jejich cesta měla údajně vést právě stropem tohoto domu. Dnešní Faustův dům je využíván 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a do jeho prostor jsou již tradičně zváni vzácní hosté, aby z pomyslného Faustova křesla pohovořili s posluchači o svém životě.

V úterý 25. října se v Akademickém klubu 1. LF UK uskutečnila beseda z cyklu „Křeslo pro Fausta“, která byla setkáním s vynikající internistkou, specialistkou v oboru angiologie, působící na II. interní klinice 1. LF UK a VFN, členkou Kardiologické společnosti, České společnosti pro aterosklerózu a vědeckou sekretářkou České angiologické společnosti JEP, docentkou Deborou Karetovou. Docentka Debora Karetová nastoupila na II. interní kliniku 1. LF UK a VFN hned po promoci a působí zde dodnes. Ve své práci se nejprve věnovala neinvazivním vyšetřovacím kardiologickým metodám. V 80. letech se začala zabývat aplikací prostaglandinů nemocným s pokročilými formami ischemické choroby dolních končetin. Zabývala se farmakologickými možnostmi léčby tepenných a žilních onemocnění, podílela se na vědeckém hodnocení komerčně vyráběných kardiologických a angiologických přípravků. Je autorkou monografie Angiologie pro praxi. Léta organizuje na klinice pregraduální vzdělávání, úzce spolupracuje v postgraduálním vzdělávání s praktickými lékaři a jinými specialisty, organizuje spolu s nimi akce směřující k časné detekci aterosklerózy. Věnuje se etiopatogenezi žilní trombózy a možnostem její léčby. (EDA)

společnosti

profesor Miroslav Zeman V Akademickém klubu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze se v úterý 20. září 2011 po letních prázdninách uskutečnila další beseda z cyklu „Křeslo pro Fausta“. Hostem diskuzního večera byl profesor Miroslav Zeman, specialista na úrazovou chirurgii. Profesor Miroslav Zeman pracuje na I. chirurgické klinice VFN a 1. LF UK již přes 40 let. Vedle řady přednášek a článků v odborné literatuře je autorem několika knih, např. První pomoc, Obvazová a sádrovací technika, je pořadatelem učebnice Chirurgické propedeutiky a Speciální chirurgie. Přeložil knihu o operacích kýl a podílel se na překladech Vademecum. Podílí se na výuce studentů a doškolování lékařů. (EDA)

prof. MUDr. Stanislava Štípka, DrSc. V těchto dnech se dožívá významného životního jubilea přednosta Ústavu lékařské biochemie 1. LF UK v Praze, profesor Stanislav Štípek. Poznal jsem svého budoucího kolegu a přítele poprvé jako studenta 1. ročníku na témže ústavu, který se tehdy jmenoval 1. ústav pro chemii lékařskou a soudní FVL UK, a to ve své funkci nastoupivšího asistenta na praktických cvičeních v akademickém roce 1958/59. Od té doby se naše osudy dosti těsně prolínaly. Stanislav Štípek zahájil svoji vědeckou činnost již za studentských let v laboratoři docenta Břetislava Večerka, který později, v roce 1970, převzal vedení ústavu po profesoru Karlu Káclovi, a já jsem předal svoji funkci po svém osmiletém působení ve funkci přednosty 1. ústavu lékařské chemie a biochemie (nyní Ústavu lékařské biochemie) 1. LF UK v roce 1998 zase kolegovi Štípkovi. Stanislav Štípek, rodák z Kutné Hory, přišel studovat medicínu do Prahy a byl promován na naší fakultě v roce 1964. Po přechodném působení v Ústavu experimentální biologie a genetiky ČSAV, kde roku 1969 také obhájil kandidátskou dizertační práci, se v roce 1971 na náš ústav vrátil jako učitel a r. 1979 byl jmenován docentem. Doktorskou dizertační práci obhájil roku 1989 a poté byl r. 1990 jmenován profesorem. Vedle svého přednostenského působení byl devět let (1998–2008) statutárním zástupcem děkana

a proděkanem pro pedagogické záležitosti. V současnosti je členem kolegia děkana a členem Akademického senátu UK v Praze. Je nositelem Zlaté pamětní medaile UK z r. 2006 a Stříbrné pamětní medaile UK z r. 2008. Profesor Štípek se ve své výzkumné činnosti zaměřil zejména na úlohu volných radikálů, xanthinoxidázy a antioxidantů při rozvoji oxidačního stresu a této problematice věnoval i monografii, jejímž je vedoucím autorem. Vedl postgraduální studenty a v současnosti existují na ústavu dvě pracovní skupiny, které se věnují této problematice. Přímým žákem profesora Štípka je i současný děkan fakulty, profesor Tomáš Zima. V pedagogické činnosti profesor Štípek proslul svou schopností vyložit i velice složité otázky srozumitelným způsobem, o čemž svědčí i stručná monografie, věnovaná uchování a expresi genetické informace. V posledních letech se zasloužil zejména o založení a vedení elektronických Wikiskript recenzovaných učiteli fakulty a participuje i na organizací internetového výukového portálu českých a slovenských lékařských fakult Mefanet. Evropským projektem byla i účast profesora Štípka a jeho spolupracovníků na společném

česko-italském výukovém programu s univerzitou v Perugii. Přispěl také kapitolami do základní učebnice oboru a překladem kapitol Harperovy Biochemie. Po stránce organizační jako proděkan zavedl na fakultě evropský kreditní systém a byl řešitelem dalších evropských programů. Profesor Štípek má své studenty rád a oni mají rádi jeho, což se projevuje zejména jejich aktivní účastí na programu Wikiskript. A my, jeho spolupracovníci, si také velice vážíme Stanislava Štípka, protože je to nesmírně odpovědný a skromný kolega, který řeší s přehledem a klidem i složité situace, a je to zkrátka milý a slušný člověk. Přejeme mu štěstí, zdraví a radost v rodinném životě, kterou mu přinášejí i jeho děti a vnoučata, a mnoho dalších úspěšných let. prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc.

28

ze společnosti výročí

výročí ze

z které se na 1. LF UK skládá samostatná zkouška jako na jediné fakultě v ČR.

životní jubilea říjen 2011 doc. MUDr.   Drahomíra Křenová, CSc., je docentkou na Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN. Lékařskou fakultu hygienickou Univerzity Karlovy v Praze ukončila v roce 1965. V roce 1973 obhájila kandidátskou dizertační práci. Docentkou byla jmenována roku 1990. doc. MUDr. Ing.   Jaroslav Plas, nar. 24. 10. 1946, je docentem na Neurochirurgické klinice 1. LF UK a ÚVN, zástupce přednosty pro výuku. Absolvent Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze (1970), 1970–71 základní voj. služba v Ústřední vojenské nemocnici v elektronické laboratoři Neurochirurgické kliniky, 1971 až 77 studium na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Od r. 1977 zaměstnanec této fakulty jako odborný pracovník a později učitel na Neurochirurgické klinice 1. LF UK a ÚVN. Atestace z chirurgie I. v r. 1980, nadstavbová atestace z neurochirurgie v r. 1985. Jako neurochirurg byl vyškolen v celé šíři oboru, s užším zaměřením na neuroonkologii a léčbu neuralgií. Docentem byl jmenován v roce 1994 (habilitační práce: Mikrovaskulární dekomprese v léčbě neuralgie trigeminu). Jako učitel odpovídá za pregraduální výuku neurochirurgie,

prof. MUDr.   Lubor Stejskal, DrSc., je vědeckým pracovníkem na Neurochirurgické klinice 1. LF UK a ÚVN. Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze absolvoval v roce 1956. Vědeckou hodnost kandidáta lékařských věd získal v roce 1967, doktora lékařských věd roku 1983. Docentem pro obor neurologie byl jmenován roku 1990, profesorem v roce 1991. doc. MUDr.   Jiří Křivánek, CSc., je docentem na Radiodiagnostické klinice 1. LF UK a VFN. V roce 1971 úspěšně ukončil studia na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájil roku 1985. Docentem pro obor radiodiagnostika byl jmenován v roce 1990. doc. RNDr.   Petr Štern, CSc., je docentem na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN. Roku 1969 absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Rigorózum vykonal v roce 1970. Vědeckou hodnost kandidáta věd získal v roce 1974. Docentem pro obor biochemie byl jmenován v roce 1988. doc. ThDr.   Václav Ventura, Th.D., přednosta Ústavu pro humanitní studia v lékařství 1. LF UK. V roce 1977 úspěšně ukončil studia na Cyrilometodějské a Komenského evangelické

bohoslovecké fakultě v Praze. Titul Th.D. obhájil roku 1997 na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Docentem pro obor spirituální teologie byl jmenován v roce 2001. doc. MUDr.   Pavel Vavřík, CSc., MBA, je docentem na ortopedické klinice 1. LF UK a FN Motol. Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze úspěšně ukončil v roce 1976. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1989. Roku 1991 byl jmenován po úspěšné obhajobě habilitační práce docentem pro obor ortopedie. prof. MUDr.   Martin Fried, CSc., je profesorem na I. chirurgické klinice

– břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN. V roce 1982 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájil roku 1994. V roce 1996 byl jmenován docentem pro obor chirurgie. Profesorem chirurgie je od roku 2005.

listopad 2011 prof. MUDr.   Jaroslav Racek, DrSc., je profesorem na Stomatologické klinice 1. LF UK a VFN. Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze absolvoval v oboru stomatologie v roce 1955 a ve všeobecném směru v roce 1966. Titul kandidáta lékařských věd získal v roce 1977, titul doktora věd o rok později. Docentem pro obor stomatologie byl jmenován v roce 1988. Profesorem pro týž obor je od roku 1990. doc. MUDr.   Ludmila Lipská, Ph.D., je docentkou na Chirurgické klinice 1. LF UK a Fakultní Thoma­yerovy nemocnice s poliklinikou. V roce 1976 absolvovala Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Titul Ph.D. získala roku 2006. Docentkou pro obor chirurgie byla jmenována v roce 2011. doc. MUDr.   Václav Smrčka, CSc., je docentem na Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK a na Klinice plastické chirurgie 1. LF UK a FN Na Bulovce s poliklinikou. Fakultu všeobecného lékařství úspěšně ukončil v roce 1976. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce

společnosti

29

1992. Roku 2001 byl jmenován docentem. doc. Ing.   Vladimír Novák, CSc., je docentem na Fyziologickém ústavu 1. LF UK. Strojní fakultu Českého vysokého učení technického v Praze absolvoval v roce 1961. Vědeckou hodnost kandidáta věd získal v roce 1981. Roku 1992 byl jmenován docentem pro obor automatické řízení a inženýrská informatika. prof. MUDr.   Stanislav Štípek, DrSc., přednosta Ústavu lékařské biochemie 1. LF UK. Fakultu všeobecného lékařství úspěšně ukončil v roce 1964. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1969, doktorskou dizertační práci roku 1989. V roce 1979 byl jmenován docentem, roku 1990 profesorem. Devět let (1999–2008) byl statutárním zástupcem děkana a proděkanem pro pedagogické záležitosti. Je členem kolegia děkana.

prosinec 2011 doc. MUDr.   Jaroslav Jeřábek, CSc., je docentem na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN. V roce 1976 úspěšně ukončil studia na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1989. Roku 2002 byl jmenován docentem pro obor neurologie. doc. RNDr.   Zdeněk Fišar, CSc., je docentem na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN. V roce 1980

absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze v oboru fyzika (specializace biofyzika a chemická fyzika). V roce 1986 získal vědecký titul kandidáta biologických věd v oboru mikrobiologie. Docentem pro obor lékařská chemie a biochemie byl jmenován v roce 2006. doc. MUDr.   Petr Kozler, Ph.D., docent na Fyziologickém ústavu 1. LF UK. Fakultu všeobecného lékařství Univerzity KaVrlovy v Praze úspěšně ukončil v roce 1976. Na základě obhajoby dizertační práce v roce 2003 získal titul Ph.D. Docentem pro obor neurochirurgie byl jmenován roku 2006.

30

ze společnosti úmrtí

smuteční oznámení 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze s hlubokým zármutkem oznamují, že dne 25. září 2011 zemřel po delší nemoci ve věku 72 let bývalý proděkan 1. LF UK a emeritní přednosta Ústavu dědičných metabolických poruch 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Milan Elleder, DrSc.

Narodil se 5. prosince 1938 v Praze, kde také v roce 1957 dokončil svá středoškolská studia. Promoval v roce 1964 na Fakultě Všeobecného lékařství UK v Praze. Od roku 1964 do roku 1993 působil na Hlavově I. patologicko-anatomickém ústavu. V roce 1973 složil atestaci I. stupně z oboru patologie, v roce 1978 atestaci II. stupně z téhož

dopisy napsali

oboru. V roce 1981 obhájil kandidátskou dizertační práci a získal titul CSc., v roce 1988 obhájil doktorskou dizertační práci a obdržel titul DrSc. V roce 1989 byl jmenován a ustanoven docentem pro obor patologie. V roce 2001 byl jmenován profesorem patologie. Pan profesor Milan Elleder stál v roce 1994 u zrodu dnešního Ústavu dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN, v jehož čele působil až do roku 2009. Mezi zásluhy pana profesora Milana Elledera bezesporu patří i podpora rozvoje postgraduálního studia biomedicíny na Univerzitě Karlově. Profesor Milan Elleder byl jedním ze zakládajících členů koordinační rady pro studium biomedicíny, která je asociací biomedicínsky zaměřených fakult UK a pracovišť AV ČR. Byl známou osobností české vědecké komunity díky prosazování moderního způsobu evaluace výzkumné práce a podpoře základního výzkumu v biomedicíně. Byl členem vědecké rady Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Fyziologického ústavu AV ČR, členem Společnosti českých patologů, České společnosti pro biochemii a molekulární biologii, European Society of Patology, European Study Group on Lysosomal Diseases (ESGLD), kde působil jako člen výboru, zvolený celoevropským hlasováním. Byl i členem Akademického sněmu AV ČR, Učené společnosti ČR a České lékařské akademie. Byl nositelem řady cen včetně Ceny ministra zdravotnictví ČR a ceny Učené společnosti ČR. V minulosti vykonával funkci proděkana pro vědu 1. LF UK (1990–1996).

jste nám

31

Poděkování pacientů VFN Nejlepším oceněním zdravotníků je spokojenost našich pacientů. Poděkování ze strany pacientů, slova chvály a uznání potěší každého, kdo v rámci svého oboru přispěl k uzdravení pacienta, vyřešení jeho obtíží a k jeho spokojenému návratu domů.

Profesor Milan Elleder se systematicky zabýval studiem patogenetických mechanizmů u lysosomálních onemocnění a v problematice Niemann-Pickovy nemoci a neuronální ceroid-lipofunscinosy byl mezinárodně uznávanou autoritou, která stála při definování těchto nemocí. Jako zvaný řečník se účastnil konferencí a sympozií v zahraničí. Je autorem 221 odborných publikací, které byly více než 1800krát citovány. Vedle toho je profesor Milan Elleder autorem řady výukových materiálů, z nichž stojí za zmínku zejména Vybrané kapitoly z biologie buňky, které jsou dnes k dispozici studentům v rámci e-learningu 1. LF UK. V letošním roce byl navržen 1. lékařskou fakultou UK na udělení Národní ceny vlády Česká hlava. V panu profesoru Milanu Ellederovi ztrácí 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova, Všeobecná fakultní nemocnice, český i mezinárodní biomedicíncký výzkum svého významného představitele a člověka, který zásadně ovlivnil rozvoj českého zdravotnictví a vysokého školství v posledním více než půlstoletí. Čest jeho památce!

Radiodiagnostická klinika VFN a 1. LF UK, přednosta prof. MUDr. Jan Daneš

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA ředitelka VFN

Vážený pane profesore,

Vážená paní ředitelko,

ráda bych Vám prostřednictvím e-mailu ještě jednou poděkovala za Vaši pomoc při vyšetření mého tatínka Pavla Konečného a za jeho svěření do rukou panu dr. Maškovi, který byl po celou dobu velmi vstřícný a ochotně pro nás zpracoval i srovnání záznamu nového obrazu MRI s dřívějšími záznamy CT břicha a sdělil výsledky vyšetření. Přestože závěr nakonec nebyl pozitivní (což jsem očekávala), bylo pro nás důležité se dozvědět pravdu a podle toho zvolit další postup. Ještě jednou děkuji a přeji hodně pracovních úspěchů.

dovolte, abych touto cestou poděkoval Vaší nemocnici, personálu a zejména panu profesoru MUDr. Tomáši Hanušovi, DrSc., přednostovi Urologické kliniky VFN a 1. LF UK, který s kolektivem provedl dne 21. června tohoto roku těžkou a úspěšnou operaci odstranění mé nefunkční ledviny s karcinogenním tumorem. Jsem přesvědčen, že z hlediska společenské závažnosti a prospěšnosti jednotlivých profesí, včetně náročnosti na kvalifikační průpravu a odbornou způsobilost, by měly být léčba a maximální možné uzdravení pacienta hodnoceny co nejvýše. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že až po léčbě ve Vaší nemocnici jsem si uvědomil, jak velká náročnost a odpovědnost je kladena na Vaše zaměstnance, kteří svou pečlivou a obětavou prací na nejvyšší úrovni zajišťují pacientům téměř domácí prostředí. V paměti pacienta, který nemocný přišel a uzdravený odchází, navždy zůstávají velmi pozitivní vzpomínky na pana doktora, doktorku, sestřičky i ostatní personál. Chtěl bych ještě jednou poděkovat panu profesoru MUDr. Tomáši Hanušovi, DrSc., přednostovi Urologické kliniky, a ostatnímu personálu za vše, co pro mne udělali a umožnili mi tím další a kvalitní průběh mého života. Mnohokrát děkuji.



S pozdravem Jitka Konečná MZ ČR

K rukám paní ředitelky Mgr. Dany Juráskoví, Ph.D., MBA

Dobrý den, chtěl bych touto cestou poděkovat oddělení ORL, jmenovitě panu MUDr. Petru Rambouskovi, za lékařskou péči. Dne 30. 6. jsem tu byl operován (zákrok LAUP – vyčteno z diagnózy). Díky vyšetření a zákroku se mi zlepšil nejen zdravotní stav, ale i kvalita života, neboť jsem přestal takřka zcela chrápat. Ještě jednou děkuji.

Jan Seemann



Ing. Jiří Šimon

VFN Stomatologická klinika K rukám přednosty kliniky prof. Jiřího Mazánka

Vážený pane profesore, dnes ráno jsme na doporučení dětského stomatologa MUDr. Víta Olšovského přijeli na Vaši kliniku na akutní ošetření našeho tříletého syna Jana, spočívající ve vytržení tří mléčných zoubků. Před vstupem do ordinace nás nejprve přivítala usměvavá sestřička, paní Sedláčková, a uvedla k ošetřující sestřičce, paní Bouškové, která s námi velmi ochotně sepsala kartu malého pacienta a pak nás uvedla na ošetření k paní as. MUDr. Navarové. Ta syna vyšetřila a určila lékařský postup při výkonu a také termín příští návštěvy. Se shora uvedeným personálem dětské stomatologické kliniky jsme na oddělení strávili bezmála tři hodiny, po celou tu dobu jsme se cítili jako doma a to i z důvodu vyčerpávajících informací od paní doktorky Navarové a sestřičky Bouškové, co přesně máme s malým pacientem dělat před i během výkonu, co pak a i v další preventivní péči o malého pacienta. Ještě jednou Vám, vážený pane přednosto, chci z celého srdce poděkovat za to, jaký pěkný dárek ve formě skvělé péče přesně v den svých třetích narozenin od Vás a Vašeho perfektního personálu malý Jan dostal. Děkujeme a těšíme se na příští návštěvu. Se srdečným pozdravem Zdeňka a Jan Polzerovi

napsali jste nám dopisy

32

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., přednosta III. interní kliniky VFN a 1. LF UK

Vážený pane přednosto, protože jsem na klinice, kterou vedete již mnoho let, stálý host, nemyslel jsem, že mohu být ještě něčím překvapen. Při červencové hospitalizaci na Vaší klinice, oddělení D3, jsem ale seznal, že mohu. Zažil jsem již mnoho ošetřujících lékařů a jako v každém společenství byli lepší i horší. Všichni plně profesionální, odborní, vstřícní a chápaví. Ale MUDr. Martina Prusíková, kterou jsem zažil letos, má kromě těchto, pro lékaře nezbytných vlastností, ještě něco navíc. Ona si totiž s pacienty povídá, je na ně milá, má pro ně i pro jejich blízké vždy dost času a věřte-nevěřte, dokonce se i celý den na pacienty usmívá. Neříkám, že se z těchto důvodů budu příště do nemocnice těšit, ale vidina příjemného doktora je víc než mnohé léky.

Váš vděčný pacient

Vážená paní ředitelko, dovolte mi, abych v době, kdy je módou spíše na naše zdravotnictví, a často i oprávněně, nadávat, podotkl, že mé zkušenosti z „Karláku“ jsou jiné. Děkuji Vám a prof. R. Češkovi za perfektní výběr a výchovu lékařů a v zájmu nás pacientů věřím, že MUDr. M. Prusíková zůstane taková, jaká je. Až do letošního července jsem myslel, že již neexistují tak hodní doktoři, jako byla MUDr. Z. Kasalová. Omyl. Existují.

Děkuji Vám! Miloslav Roháček

KARIM VFN v Praze a 1. LF UK

z VFN až na konec světa cestování 33

že jsem sama o sobě nezavinila tento zdravotní kolaps svou nedbalostí, prostě stalo se. Díky dvěma úžasným lékařům záchranky a další usilovné činnosti celého vašeho oddělení mne postupně vrátili ze čtyř nebo pětidenního jiskřivého tmavomodrého světa s růžovým přísvitem, ve kterém jsem se ocitla a cítila dost dobře. V podvědomí jsem cítila dotyky, slyšela slova, viděla oči i světlé obličeje ošetřujících. Vše laskavé a příjemné. Děkuji i za to, že člověk mimo plné vědomí se necítí sám, i když by tak někdy i zůstal. Děkuji a hluboce se skláním před prací všech na tomto oddělení. Děkuji za umožnění přechodu do civilního života, které bylo velmi citlivé, pozorné a především velice člověčí. Měla jsem později možnost srovnání…

Se vší úctou Vaše Ivanka P.

Vážení pacienti, návštěvníci, přátelé, jestliže jste ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze zažili něco hezkého, byli jsme s Vámi v těžkých chvílích, v těžké nemoci Vám pomohli k uzdravení, postarali jsme se o Vaše blízké a byli jste s poskytovanými službami v naší nemocnici spokojeni, budeme velice rádi, když se s námi o své zážitky podělíte a napíšete nám svůj krátký příběh.

Vážený pane přednosto, minulý týden jsem absolvoval chirurgický operační zákrok spojený s hospitalizací na pracovišti, které je součástí vaší kliniky. Jedná se o oddělení, vedené as. MUDr. Karlem Kudrnou CSc. Rozhodl jsem se Vám napsat několik řádek, protože se o zdravotnictví hovoří všelijak. Setkal jsem se u Vás na klinice s úrovní péče, kterou nelze nazvat jinak než vynikající. Přístup, atmosféra, profesionalita lékařů, ošetřujícího i pomocného personálu, čistota, ochota i celková atmosféra na oddělení byly pro mě skutečně příjemným zjištěním. Protože pracuji mnoho let jako manažer, vím, že je užitečné znát názory klientů. Takže já jsem jako klient zdravotnictví spokojen a to zcela.

Děkuji Vám, pane profesore! S úctou Ing. Josef Špryňar

Música Brasileira? Forró! Brazílii má většina z nás spojenou s krásnými plážemi, sambou, amazonským pralesem či velkou kriminalitou. Ale jaká je Brazílie dnes, na počátku 21. století? Na to je těžké odpovědět, protože Brazílie je obrovská země. Více než 8,5 milionu km² představuje skoro polovinu rozlohy celé Jižní Ameriky. Jedním slovem se dá tedy říci, že Brazílie je různorodá.

prof. MUDr. Zdeněk Krška, CSc., přednosta 1. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK

Vážení a milí, 17. srpna t. r. mne přivezli jako hadrovou pannu na vaše oddělení. Myslím si,

příběhy pacientů

Na základě Vašeho laskavého svolení bychom Váš příběh uveřejnili v časopise Nemocnice a umožnili tím pacientům, lékařům, zdravotním sestrám a ostatním zaměstnancům nemocnice, aby se mohli Vaším příběhem potěšit. A možná i Váš příběh pomůže někomu v boji s vážným onemocněním a poskytne mu naději v uzdravení. Předem Vám děkujeme.

Váš příběh nám, prosím, zašlete na adresu: [email protected] nebo [email protected]

V srpnu jsem měl možnost strávit čtyři týdny na studijním pobytu na severovýchodě Brazílie a poznat alespoň trochu z místní historie i kultury. Ve Fortaleze, největším a hlavním městě spolkového státu Ceará, jsme přistáli v noci. Už na letišti jsme se potkali s naší hostitelskou rodinou a byli okamžitě přijati jako její plnoprávní členové. První, co nám po opuštění letiště vyrazilo dech, bylo samo město. Samozřejmě jsme nečekali, že by Brazilci bydleli v chatrčích, ale ta ohromná koncentrace výškových budov vyrazí jednomu dech. Ocitnete se v moderním městě a najednou nevíte, jestli jste ještě pořád v Americe Jižní nebo již Severní.

Moje hostitelská rodina bydlela v 11. patře 18podlažní budovy. Ta byla celá obehnaná vysokým plotem a u vchodu se tyčila strážní věžička vrátného. Ten do domu pouštěl jen jeho obyvatele a jejich návštěvy. Dům měl vlastní hřiště a nádvoří s lavičkami, aby tu děti mohly trávit volný čas. Z podzemních garáží nás výtah vyvezl přímo k bytu. A můj první dojem z nového domova? Byl obrovský! Měl přes 120 m² a každá ložnice měla svou koupelnu. Takže takhle bydlí v Brazílii střední třída. Mít vlastní domek ve městě, jako je Fortaleza, nikoho moc neláká. Je to příliš nákladné a nebezpečné. Snem je bydlet v jednom z vyšších pater těchto plotem obehnaných

monster, kde na bezpečí dohlížejí kamery a soukromé agentury. Fortalezu, jako každé velké město, trápí kriminalita. Moji hostitelé mi každodenně opakovali, že do setmění musím být doma (to je tu mimochodem asi v šest hodin). Nedoporučovali mi telefonovat na ulici či u sebe nosit více peněz. Pokud by přece jen došlo k přepadení, je nutné vše okamžitě útočníkům vydat. Členové rodiny měli k dispozici dvě auta a po městě se pohybovali jen v nich. Jít někam pěšky pro ně bylo moc nebezpečné. Na jejich obranu musím uvést, že byli několikrát přepadeni, a proto jejich strach chápu. Ve svém přechodném bydlišti jsem se cítil jako

34

cestování z VFN až na konec světa

doma. Všichni na mě byli moc milí a starali se o mě. Někdy až přespříliš. Rodinné vazby tu jsou velice silné. Moje nová „matka“ měla dvě vlastní děti a ještě se starala o děti po své zemřelé sestře. Každou chvíli u nás byl někdo z příbuzných na návštěvě. Musím říci, že narodit se v Brazílii jako muž je ohromná výhoda. Měl jsem skoro zakázáno vstupovat do kuchyně, protože se to pro muže nehodí. K jídlu mě volali, až když stálo na stole. Když jsem si po sobě chtěl alespoň uklidit talíř, s úsměvem mi ho sebrali z ruky. Postavení žen je, i přes mnohá zlepšení, stále nerovné. Uvedu to na příkladu. Jedna ze studentek, se kterou jsem se spřátelil, byla vdaná. Chtěla-li jít se svými kamarády ven, musela volat svému muži, jenž pracoval v Sao Paulu, a žádat ho o povolení. Něco takového si ve střední Evropě dovedeme jen těžko představit. Je to ale součást latinskoamerické kultury a asi bude ještě notnou dobu trvat, než se stav upraví. Ačkoliv má Fortaleza více než dva miliony obyvatel a bude za tři roky jedním z hostitelských měst světového šampionátu ve fotbale, nemá stále dokončené metro. Jedinou možností, pokud nemáte automobil, je využívat služeb autobusů. Aby to nebylo tak jednoduché, jsou ve městě čtyři terminály. Chcete-li někam dojet, musíte jet nejčastěji na terminál a tam přestoupit na jiný autobus. Jízdní řády tu neexistují. Na druhou stranu díky tomu nemohou autobusy přijet pozdě. Přičtete-li k tomu všemu velký provoz, trvá vám skoro jakákoliv cesta ve Fortaleze hodinu. Prvních pár dní mě moje „rodina“ do nemocnice vozila

autem. Musím říci, že to bylo velice pohodlné, ale po pár dnech si připadáte jako v kleci. Začne vám chybět svoboda volně se pohybovat po ulici. Seznámil jsem se proto s fungováním místní dopravy a začal jezdit autobusem. Byla to skvělá příležitost, jak poznat město, neboť univerzitní nemocnice byla na jeho druhém konci. Projížděli jsme rozličnými čtvrtěmi a přistupovali roztodivní spolucestující. Jediné, na co si musíte dávat pozor, jsou kapsáři. Autobusy jsou dost často přecpané. Za celý měsíc jsem ale neměl jedinou nepříjemnost. Jelikož jsem do Brazílie přijel na klinickou stáž, poznal jsem, jak pracuje místní zdravotnictví a v čem se liší od našeho. V první řadě si tu lidé zdravotnického personálu váží a dávají mu to najevo. Ten se k nim zase na oplátku velice hezky chová. Péče je tu z ústavy bezplatná. Nemocnice jsou ale přetížené a čekací doby dlouhé. Máte-li na to, jdete do privátní. Pakliže ne, dostane se vám i ve státní plnohodnotné péče. Jen na ni musíte trochu déle čekat. V nemocnici jsem trávil každý den 5–6 hodin a zbytek dne poznával Fortalezu. Nejkrásnější pláž ve Fortaleze nebyla překvapivě v centru u drahých hotelů. Ta byla naopak nejšpinavější. Nejkrásnější pláž jste museli hledat na konci města. Sousedila přímo s chudinskou čtvrtí, které se v Brazílii říká favela. Přes den je tu poměrně bezpečno, ale po západu slunce se zdejší čtvrť stává nejnebezpečnější ve městě. Brazílie má tisíce kilometrů krásných a širokých písečných pláží, které už objevili i turisté z Evropy. Pro ty ze západní

Evropy je tu poměrně levně, pro Čechy už tolik ne. Brazílie zažívá v posledních letech obrovský ekonomický boom a odráží se to i na cenách. Většina věcí je tu dražší než u nás. O víkendech jsme podnikli několik výletů do okolních národních parků. Příroda severovýchodní Brazílie je známá díky svým pohádkovým dunám. Ohromné rozlohy přesypávajícího se písku se střídají s pásy tropické zeleně a azurově čistou vodou. Kombinace pouště a pralesa je pro našince úchvatná. Brazilci milují hudbu a tanec. Mají nespočet vlastních svérázných žánrů, z nichž na severovýchodě vychází jako jednoznačný vítěz forró. Slyšíte ho z každého autorádia a tančit ho umí i malé děti. Součástí brazilské kultury je kromě osobité hudby i fotbal. Navštívil jsem utkání místního celku proti rivalům ze Sao Paula a viděl slavného Rivalda na vlastní oči. I když už není nejmladší, pořád byl s přehledem nejlepším hráčem na hřišti. Svůj věkový handicap doháněl mistrnou technikou. Fandí tu všichni a každý zápas je velká událost. Strávil jsem v Brazílii překrásný měsíc a do konce života na něj budu vzpomínat. Nalezl jsem zde množství přátel a doufám, že je budu moci jednou znovu navštívit. Místní lidé si mě získali svou dobrosrdečností a přátelským chováním. Plánujete-li cestu do této země, určitě si najděte čas na návštěvu severovýchodu. Brazílie není jen Rio de Janeiro, karneval a samba. Pamatujte si, že na severovýchodě je Música Brasileira Forró! Petr Kohut student 6. ročníku 1. LF UK

Rybářské jangady odpočívající na pláži

Úrazová nemocnice připomínala místy lazaret

Národní park – příroda severovýchodní Brazílie je známá díky pohádkovým dunám

Dopravní zácpa ve Fortaleze