INFORMACE. Historick textil v interiérech a sbírkách hradû a zámkû. Historické zprávy o textilní v bavû interiérû lechtick ch rezidencí

INFORMACE

mûfiena na poznání textilních sbírek PraÏského hradu a systém ochrany a uloÏení tûchto památek v novû vybudovan˘ch depozitáfiích. Tyto depozitáfie úãastníci nav‰tívili, stejnû jako dílny, kde probíhá restaurování

Historick˘ textil v interiérech a sbírkách hradÛ a zámkÛ

textilu získaného pfii archeologick˘ch v˘zkumech, parament a tapiserií z hradních sbírek. Druhá dílna probûhla rovnûÏ v roce 2003 na zám-

Textilie pfiedstavovaly v aristokratick˘ch interiérech

ku TfieboÀ a byla vûnována interiérov˘m i sakrálním

v‰ech slohov˘ch období velmi v˘znamnou souãást cel-

textilním památkám. Dílna byla spojena s v˘stavou

kového vybavení. Nesmírná rozmanitost vizuální i tech-

Historické textilie v interiérech hradÛ a zámkÛ, otev-

nologická dává textiliím kouzelnou schopnost vytváfiet

fienou bûhem sezóny i pro vefiejnost. Jejím cílem bylo

dle potfieby nejen iluzi intimity, ale také interiér zateplit a

upozornit chronologick˘m pfiehledem na typy textilií,

dodat prostfiedí patfiiãnou reprezentativnost a eleganci.

které se v interiérech v dan˘ch slohov˘ch obdobích

Jak vypovídají záznamy ze star˘ch inventárních sou-

vyskytují, a poukázat na nutnost preventivní péãe,

pisÛ, tkaniny byly velice poãetnû zastoupenou sloÏkou

ochrany a záchrany, to znamená konzervace a restau-

mobiliáfie a v mnoha pfiípadech dokládaly sv˘m luxu-

rování historick˘ch textilií vãetnû interiérov˘ch tkanin.

sem a cenou spoleãenské postavení svého majitele.

Tfietí dílna probûhla v roce 2004 ve spolupráci

Byly skuteãn˘m „mobiliáfiem“, neboÈ se daly pomûrnû

se Západoãesk˘m muzeem v Plzni a byla zamûfiena

snadno pfiemísÈovat z jednoho objektu na druh˘ a vy-

na preventivní péãi, ochranu a restaurování historic-

tváfiet svému vlastníkovi pfii cestování pocit dÛvûrného

k˘ch kobercÛ. Také tato dílna byla spojena s v˘stavou

pohodlí. Jejich flexibilita dávala moÏnost rychlé optic-

urãenou vefiejnosti, nazvanou Orientální koberce

ké promûny, a proto právû textilie byly pfii adaptacích

z ãesk˘ch soukrom˘ch sbírek.

1

2

Katefiina CICHROVÁ, Eva LUKÁ·OVÁ

interiérÛ vymûÀovány nejãastûji. Tento fakt spoleãnû s vysokou relativní zranitelností textilií v‰ak zapfiíãinil jejich ãastou likvidaci v dÛsledku r ychle se mûnících módních poÏadavkÛ. S v˘jimkou nejcennûj‰ích artefaktÛ, ke kter˘m patfiily napfiíklad tapiserie nebo textilie vázané na konkrétní rodové ãi historické události, byly po‰kozené tkaniny pragmaticky mûnûny za nové. Pfii práci s historick˘m interiérem, jejímÏ hlavním cílem je vyjádfiení maximální autenticity stylu bydlení jednotliv˘ch slohov˘ch období, je vyuÏití originálního historického textilu nesmírnû v˘znamn˘m a v˘mluvn˘m nástrojem. Jak jiÏ bylo naznaãeno, doklady o tomto druhu mobiliáfie nejsou bohuÏel zdaleka kompletní a u star‰ích období je lze oznaãit spí‰e za fragmentární. Je proto na‰í snahou a cílem pokusit se co nejzodpovûdnûji uchovat, zdokumentovat, konzer vovat ãi zrestaurovat a následnû také prezentovat v‰echny doklady historick˘ch textilií, které se v na‰ich hradních a zámeck˘ch sbírkách dochovaly. Vedle atraktivních reprezentaãních kusÛ si pozornost nepochybnû zaslouÏí také skromné, neokázalé „kaÏdodenní“ ar tefakty, které v‰ak byly nedílnou souãástí Ïivotního stylu a mají vysokou vypovídací hodnotu. Problematika konzer vace a restaurování historick˘ch interiérov˘ch textilií doznala bûhem posledních dvou dekád v˘znamn˘ch kvalitativních posunÛ, které dávají ‰anci na záchranu i pfiedmûtÛm dfiíve témûfi odsouzen˘m k zániku. Metodou ‰etrn˘ch „sendviãov˘ch skeletáÏí“ lze pomûrnû levnû a technicky nenároãnû zajistit i textilie znaãnû poniãené. Tento problém se t˘ká obzvlá‰tû ãalounûného nábytku, jehoÏ textilie byly v minulosti nemilosrdnû mûnûny za nov˘ materiál. Problematice historického textilu, interiérového i sakrálního, vûnoval Národní památkov˘ ústav v roce 2003 a 2004 tfii odborné dílny urãené pracovníkÛm památkové péãe i restaurátorÛm. První z nich, uspofiádaná ve spolupráci se Správou PraÏského hradu, byla za-

Obr. 1. JindfiichÛv Hradec, zámek, stolní pokr˘vka. Belgie?, 1717, ãerven˘ hedvábn˘ samet, bordura je zdobená zlatou dracounovou v˘‰ivkou – tzv. krumplováním. Pod‰ívka je z hedvábného taftu. Pokr˘vka pochází z majetku Marie Isabelly z Vesterloo. V barokním období byly velkoplo‰né v˘‰ivky kovov˘mi (zlat˘mi i stfiíbrn˘mi) vlákny velice oblíbené. Setkáváme se s nimi na nejrÛznûj‰ích typech interiérov˘ch textilií, pfiedev‰ím na pokr˘vkách, pfiehozech, závûsech i baldach˘nech. Technicky nároãn˘ zpÛsob vy‰ívání tuh˘mi a nûkdy i ostr˘mi kovov˘mi vlákny vyÏadoval silné prsty, a byl proto ãasto muÏskou záleÏitostí. (Foto Eva Luká‰ová) Obr. 2. Hluboká nad Vltavou (okres âeské Budûjovice), zámek. Stolní pokr˘vka, modr˘ hedvábn˘ satén, florální v˘‰ivka barevn˘m hedvábím a zlatou pfiízí. âína, druhá polovina 18. století. Obliba orientálních artefaktÛ pronikla do stfiedoevropsk˘ch interiérÛ po polovinû 19. století velmi v˘raznû. V fiadû pfiípadÛ v‰ak byly pfiedmûty asijského pÛvodÛ dosti drasticky pfiizpÛsobovány nov˘m funkcím v evropském prostfiedí. Pokr˘vka byla ve druhé polovinû 19. století rozdûlena na dvû ãásti a pouÏita jako horní draperie závûsu na okna v Ranním salonu na zámku Hluboká. Pfii restaurování v 80. letech 20. století byly oba díly spojeny zpût v pÛvodní celek.

Historické zprávy o textilní v˘bavû interiérÛ ‰lechtick˘ch rezidencí

Závûs, modr˘ hedvábn˘ satén, figurální v˘‰ivka zlatou pfiízí a barevn˘m hedvábím, malba zlatem. âína, druhá polovina 18. století. Závûs byl ve druhé polovinû 19. století rozdûlen na dvû ãásti uÏívané jako boãní draperie na okna v Ranním salonu na zámku Hluboká. Pfii restaurování v 80. letech 20. století do‰lo ke scelení textilie. Anal˘za textu odhalila, Ïe se pÛvodnû jednalo o dar k narozeninám babiãce vysokého ãínského úfiedníka. Figury na závûsu pfiedstavují svûtce, tzv. Nesmrtelné, ktefií mají obdarovanému zajistit dlouh˘ vûk, stejnû jako symboly nesmrtelnosti zvané ‰ou, namalované na lemu závûsu. (Foto Eva Luká‰ová)

vov˘m tfiepením. Dále tu byl velik˘ stÛl pokryt˘ velik˘m

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / INFORMACE

PfiestoÏe se z minul˘ch staletí u nás dochovala celá fiada autentick˘ch, unikátních ukázek textilní v˘bavy dobov˘ch interiérÛ, mÛÏe b˘t nûkdy obtíÏné utvofiit si detailnûj‰í pfiedstavu o celkovém vzhledu ob˘van˘ch místností. V nûkter˘ch konkrétních pfiípadech mÛÏeme ov‰em získat dal‰í informace prostfiednictvím zachovan˘ch historick˘ch zobrazení ãi studiem písemností – korespondence, memoárÛ a podobnû. Zvlá‰tû oceÀujeme údaje historick˘ch archivovan˘ch inventáfiÛ nûkdej‰ích pansk˘ch sídel – hradÛ, zámkÛ a mûstsk˘ch palácÛ. PfiipomeÀme napfiíklad mimofiádnou v˘povûdní hodnotu konfiskaãního inventarizaãního soupisu praÏské rezidence Albrechta Václava Eusebia z Vald‰tejna (1583–1634). Pofiídili jej císafi‰tí komisafii záhy po vojevÛdcovû zavraÏdûní v bfieznu roku 1634. Pfiipomíná se v nûm: „...síÀ rytífiská, obloÏená nizozemsk˘mi ãalouny, v nich bylo vetkáno devût velik˘ch obrazÛ, kde stála i nebesa z modrého a ãerného dama‰ku, pod nimi sedadlo modr˘m aksamitem potaÏené, se zlatohlakobercem... Audienãní síÀ, která potaÏena byla benátsk˘mi ãalouny koÏen˘mi a zlatem tlaãen˘mi... zde stál i stÛl se sedmi sedadly, potaÏen˘mi v barvách vévody modr˘m aksamitem se zlatohlavov˘m tfiepením. LoÏnice kníÏecí s postelí pod nebesy z modrého dama‰ku s hedvábn˘m tfiepením, na níÏ leÏela jedna matrace z modrého atlasu, dvû z modrého dvojitého taftu, dva del‰í a ãtyfii men‰í pol‰táfie, podlahu pokr ˘val velk˘ tureck˘ koberec... K potfiebû knûÏninû zafiízeny byly audienãní síÀ s pfiedsíní, v níÏ stál dlouh˘ stÛl se 14ti sedadly modr ˘m suknem potaÏen˘mi a s ãer ven˘m

185

zen cel˘ ãern˘m nábytkem. Putovala /pohovka/ od svûtnice do svûtnice a potom byla vyhozena do starého haraburdí, zase pfii‰la do slávy pfii svûtové válce. Pfiedûlal jsem ji, co /svou/ poslední práci na sklonku Ïivota. Pracoval jsem pro zámek od roku 1865 co uãedník, od roku 1876 jako samostatn˘ mistr sedláfisk˘. Na upomínku Karel Zimmer.“ Písemné dokumenty charakteru dobov˘ch historick˘ch zpráv jsou pro poznání a pfiípadnou památkovou rekonstrukci interiérÛ v˘znamn˘ch staveb – pfiedev‰ím hradních, zámeck˘ch a palácov˘ch objektÛ – zvlá‰tû cenn˘m svûdectvím. Kvûta K¤ÍÎOVÁ

1

a modr ˘m tfiepením hedvábn˘m... pak následovala

ko malé Versailles. NejpÛsobivûj‰ím interiérem mûl

■ Poznámky

loÏnice a ‰atna, které ovû‰eny byly koÏen˘mi ãalouny,

b˘t v Ploskovicích takzvan˘ Princeznin pokoj, kdysi uÏí-

1 Inventarium aller Mobilien welche in weiland Fürsten

modfie se zlatem tlaãen˘mi, loÏe knûÏnino bylo bez ne-

van˘ toskánskou velkovévodkyní Annou Marií, rozenou

von Friedland Residenz in der kleinen Stadt Prag den 6.

Sasko-lauenburskou, velkou milovnicí umûní a pozoru-

Martii anno 1634 befunden, in: E. SCHEBEK: Die Lösung

Jak je patrno – byly zvolené barevné kombinace tex-

hodnou historickou osobností. Podle Hoserov˘ch

der Wallensteinfrage, Berlin 1881, s. 587–606, ve v˘tahu

tilních prvkÛ v interiérech praÏského malostranského

vzpomínek se jednalo o velk˘ sál, jehoÏ klenbu pokr˘-

zvefiejnil A. RYBIâKA: Nûco o malostranském domû Vald-

paláce zãásti inspirovány charakterem rodového vald-

vala nároãná ‰tukatura a na stûnách visely vlnûné ta-

steinském, in: âasopis muzea Království ãeského, 5,

‰tejnského znaku. Navíc ani rozmístûní obsáhlé a cen-

pety s modr˘mi velk˘mi kvûty na ‰edém pozadí. Kro-

1893, s. 81–84.

né kolekce nástûnn˘ch kobercÛ nebylo v rezidenci na-

mû star ˘ch skfiíní a Ïidlí tu tehdy stávala obrovská

2 Soubor Eckertov˘ch fotografií jsme nalezli v depozitáfii

hodilé. Napfiíklad tapiserie se scénou symbolizující

postel s nebesy.

bes... podlaha tureck˘m kobercem pokryta...“

1

3

nûkdej‰ího vald‰tejnského zámku Kozlu a publikovali je

nutnost správného a moudrého rozhodování – ·ala-

V památkové praxi se nûkdy setkáváme se zpráva-

v monografii Ivan MUCHKA, Kvûta K¤ÍÎOVÁ: Public Histo-

mounÛv soud – byla zavû‰ena do zdej‰í pracovny. Voje-

mi jiného druhu – pamûtního. Bûhem restaurování ãás-

ry a Petit, Praha 1996, s. 129–128, v kapitole Fotografie

vÛdcÛv agent Hans de Witte nakupoval po Evropû umû-

ti historického mobiliáfie z takzvan˘ch Podstatsk˘ch

interiérÛ.

lecká díla do interiérÛ vald‰tejnsk˘ch mûstsk˘ch

pokojÛ severního telãského zámeckého paláce byl

3 Odkazu dr. Hosera vûnuje trvale odbornou pozornost ve

i venkovsk˘ch sídel. Pro v˘zdobu praÏského paláce se

v 90. letech 20. století v jedné z pohovek nalezen list

sv˘ch publikacích i v ãásti své expozice starého umûní

podafiilo získat pozoruhodn˘ soubor tapiserií z cyklu

s touto dojemnou informací: „Bylo toto sofa pfiedûlá-

Národní galerie v Praze.

pfiíbûhÛ slavného fiímského vojevÛdce Decia Muse,

no na Telãi dne 30. 9. 1917, kdy bylo velice zle, neby-

tkan˘ch podle pfiedlohy Petra Paula Rubense v brusel-

lo nic k dostání, ani plátno, ani popruhy, hfiebíky byly

sk˘ch dílnách od roku 1618. Rozmístûní gobelínÛ ve

velice drahé, Ïínû stály nové 14 korun, 15 korun sta-

Vald‰tejnském paláci dokládají cenné historické sním-

ré. Ty léta zufiila svûtová válka, Ïivobytí bylo tento rok

ky v˘znamného ãeského fotografa Jindfiicha Ecker ta

drahé, ‰patná úroda, byl such˘ rok, p‰enice stála 42

2

(1833–1905). Na ãestném místû – na ãelní stûnû

krejcarÛ, Ïito také, oves 36 krejcarÛ, brambor y 40.

Velkého sálu – byla kdysi zavû‰ena úvodní scéna této

Maso drahé a nebylo k dostání. V‰echno na lístky

reprezentativní kolekce tapiserií – v˘jev, v nûmÏ Decius

a Ïádné zboÏí, ani tabák nebyl k dostání. Tato pohov-

Mus oznamuje vojákÛm rozhodnutí obûtovat se v boji

ka je moc stará a nechala si ji opravit paní hrabûnka

za vítûzství své vlasti. Jednalo se o symbolické vyjád-

M. Podstatská z Liechtensteina. Jeden pokoj byl zafií-

Obr. 1. Jindfiich Eckert (1833–1905), Pracovna Albrechta z Vald‰tejna ve Vald‰tejnském paláci v Praze s tapiserií ·alamounÛv soud. (Foto kolem roku 1900, sbírka státního zámku Kozel, reprofoto Kvûta KfiíÏová) Obr. 2. Jindfiich Eckert (1833–1905), Pfiedpokoj Vald‰tejnského paláce v Praze s tapiseriemi z cyklu Decia Muse. (Foto kolem roku 1900, sbírka státního zámku Kozel, reprofoto Kvûta KfiíÏová)

fiení spojitosti s nûkdej‰í váleãnou kariérou Albrechta z Vald‰tejna. Také memoáry v˘znamn˘ch historick˘ch osobností pfiiná‰ejí o dobov˘ch interiérech a jejich textilní v˘bavû zajímavé informace. Ze vzpomínek proslulého sbûratele obrazÛ dr. Josefa K. E. Hosera (narozen roku 1770 v severoãesk˘ch Ploskovicích – zemfiel roku 1848 v Praze) se dozvídáme leccos o vzhledu a interiérech pÛvodního barokního ploskovického zámku. Coby vnímav˘ syn zdej‰ího panského úfiedníka si Hoser zapamatoval, Ïe v dobû jeho dûtství (pfied pfiestavbou zámku) nesl je‰tû objekt vysoké, tûÏké ‰títy, mûl hrbolatû vydláÏdûn˘ dvÛr, klenuté a tísnivé místnosti, velkou prádelnu a kuchyni. Star˘ barokní ploskovick˘ zámek byl podle Hosera projektován podle vládnoucího zdobného vkusu ve slohu napÛl italském a zpola ãínském a vybaven v‰ím pfiepychem na ozdobn˘ch zahradách, terasách, kr yt˘ch chodbách a otevfien˘ch galeriích, stfiíhan˘ch plotech, sochách a grotách, vodních nádrÏích a vodotryscích podle Lenôtrova vzoru ja-

186

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / INFORMACE

2

Te x t i l n í ú p r a v a o k e n v památkov˘ch objektech V rámci pfiípravy nov˘ch interiérov˘ch instalací na památkov˘ch objektech – hradech a zámcích – pracovníci NPÚ navrhují a spolurozhodují mimo jiné také o textilní úpravû oken. Jedná se o v˘bûr typÛ, materiálÛ a dezénÛ závûsÛ, záclon i rolet. Pfii této ãinnosti je dÛleÏité mít na zfieteli ochranu sbírkov˘ch pfiedmûtÛ pfied nadmûrn˘m sluneãním záfiením a zároveÀ usilovat o stylové dotvofiení interiérÛ. Základem této práce je studium zachovan˘ch historick˘ch dokumentÛ – archivních zpráv, dobov˘ch kreseb, vzorníkÛ i fotografií. Na následujících snímcích je zdokumentováno a prezentováno nûkolik ukázek této práce. Ilona BYDÎOVSKÁ

Obr. 1. Litomy‰l (okres Svitavy), zámek (NKP, UNESCO). Velk˘ spoleãensk˘ sál, druh˘ prohlídkov˘ okruh, nová interiérová instalace, vytvofiená pracovníky NPÚ – ÚP Praha ve spolupráci s NPÚ – ÚOP v Pardubicích a správou zámku. Okna jsou opatfiena fólií s UV filtry. (Foto Jaromír Novotn˘) Obr. 2. Náchod, zámek (NKP). Salon s gobelíny, druhé patro západního kfiídla, nová interiérová instalace, vytvofiená pracovníky NPÚ – ÚP Praha ve spolupráci s NPÚ – ÚOP v Pardubicích a správou zámku. (Foto Ilona BydÏovská)

3 6

4 7

Obr. 3. Litomy‰l (okres Svitavy), zámek (NKP, UNESCO). První patro, jídelna, druh˘ prohlídkov˘ okruh, nová interiérová instalace, vytvofiená pracovníky NPÚ – ÚP Praha ve spolupráci s NPÚ – ÚOP v Pardubicích a správou zámku. Okna jsou opatfiena fólií s UV filtrem. (Foto Jaromír Novotn˘) Obr. 4. Litomy‰l (okres Svitavy), zámek (NKP, UNESCO). První patro, první prohlídkov˘ okruh, empírov˘ salon (dekorace oken). Vytvofieno ve spolupráci s NPÚ – ÚOP v Pardubicích a správou zámku. (Foto Jaromír Novotn˘) Obr. 5. Litomy‰l (okres Svitavy), zámek (NKP, UNESCO). První patro, první prohlídkov˘ okruh, empírov˘ salon (dekorace oken), návrh. Obr. 6. Litomy‰l (okres Svitavy), zámek (NKP, UNESCO). Rohov˘ grafick˘ salon, první patro, druh˘ prohlídkov˘ okruh, nová interiérová instalace, vytvofiená pracovníky NPÚ – ÚP Praha ve spolupráci s NPÚ – ÚOP v Pardubicích a správou zámku. Okna jsou opatfiena fólií s UV filtry. (Foto Jaromír Novotn˘) Obr. 7. Litomy‰l (okres Svitavy), zámek (NKP, UNESCO). Mal˘ grafick˘ salon, první patro, druh˘ prohlídkov˘ okruh, nová interiérová instalace, vytvofiená pracovníky NPÚ – ÚP Praha ve spolupráci s NPÚ – ÚOP v Pardubicích a správou zámku. Okna jsou opatfiena fólií s UV filtry. (Foto Jaromír Novotn˘) Obr. 8. Náchod, zámek (NKP). Salon s gobelíny, druhé patro západního kfiídla, nová interiérová instalace, návrh.

1 2 U‰ití a vypracování dekorací se zúãastnily firmy vybrané na základû v˘bûrového fiízení: Studio JKT, s. r. o. (Náchod, Litomy‰l) a Finestra studio, s. r. o. (Náchod).

5 8

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / INFORMACE

187

na Náchodsku (1997), 10 kreseb ze Îernova (1998) a Náchodské kresby II. (nedatováno). V poslednû uvedeném souboru z Náchoda autor zdokumentoval napfiíklad pfiízemní roubené domy s lomenicemi ze stfiídavû kladen˘ch prken, s polovalbou a s pfiedzahrádkami v Ml˘nské ulici ãi dnes jiÏ neexistující zástavbu náchodského pfiedmûstí Plhova. Ze souboru kreseb z obce Îernov zaujme napfiíklad mimo ves do pomûrnû prudkého svahu situovaná usedlost Na pohodlí s archaick˘m rouben˘m bíle olíãen˘m ‰p˘charem, s rouben˘m pfiístavkem po jedné stranû (usedlost vyhofiela jiÏ v roce 1946). Z dokumentace Vesnic na Náchod-

1

sku je velmi zajímavá kresba pfiízemního roubeného stavení – hostince v Prorubech, do jehoÏ sedlové stfie-

Kresby Karla ·afáfie

la, ve kterém zachytil pfiedev‰ím podorlick˘ dÛm jako

chy je zasazena roubená svûtniãka spoãívající na dfie-

(Regionální muzeum Náchod)

lokální formu v˘chodoãeského lidového domu, spoãívá

vûn˘ch sloupech s pfiedsunut˘m ‰títem, se sedlovou

ve skuteãnosti, která platí i pro dal‰í autory národo-

stfiechou s makoviãkou. Zaãlenûní sídla do krajiny do-

Karel ·afáfi (1912–1998) patfiil k pfiedním pfiedstavi-

pisné dokumentární kresby pÛsobící v tomto období.

kumentuje napfiíklad ·afáfiova kresba ãásti zástavby

telÛm národopisné dokumentární kresby severov˘chod-

PfieváÏná ãást jím zachycen˘ch zemûdûlsk˘ch usedlos-

obce Svûtlá pod Hofiiãkami, do jejíhoÏ intravilánu pfií-

ních âech a jeho dílo je spjaté s rodn˘m Náchodskem.

tí totiÏ dnes jiÏ neexistuje nebo byla v˘raznû pfiestavû-

mo zasahoval les. Autor dále zachytil i dal‰í jevy typic-

Karel ·afáfi, pÛvodním povoláním holiã, byl v˘tvarníkem

na a fiadu hodnotn˘ch architektonick˘ch ãi zajímav˘ch

ké pro zdej‰í lidovou architekturu – napfiíklad pfiístûn-

autodidaktem, vzhledem ke svému nadání, peãlivosti

v˘zdobn˘ch detailÛ lze v souãasné dobû studovat pou-

nou podpûrnou sloupkovou konstrukci u pfiízemních

a vytrvalosti pfii ztvárÀování zvolen˘ch námûtÛ v‰ak do-

ze na základû dochované kresebné nebo fotografické

objektÛ (stavení v Borové) nebo v podstatû pfiízemní

sáhl velmi dobré úrovnû. Pro dokumentaci lidového

dokumentace, uloÏené zejména ve fondech vlastivûd-

pavlaã obíhající ‰títové a boãní nádvorní prÛãelí stave-

stavitelství regionu mûl velk˘ v˘znam ·afáfiÛv smysl

n˘ch muzeí. Autor zachycoval jak celkové pohledy na

ní a vyrovnávající tak terén (ve Slatinû nad Úpou,

pro zobrazení detailu. AutorÛv zájem o dokumentární

zástavbu dokumentovan˘ch obcí a jednotlivé usedlos-

u usedlosti „U âernohlávkÛ“).

kresbu se projevoval jiÏ od 30. let 20. století, kdy byly

ti, tak i bohatû skládané lomenice rouben˘ch statkÛ

oti‰tûny nûkteré jeho první kresby v ãasopise Od klad-

(napfiíklad na návsi v Îernovû, kde byla podobná lome-

ského pomezí. Kromû rodiny autora vlastní velkou

nice jednoho ze statkÛ datována rokem 1833). Autor

V˘bûr z lokalit dokumentovan˘ch Karlem ·afáfiem:

ãást jeho tvorby – pfieváÏnû dokumentárních kreseb –

pomûrnû peãlivû zaznamenal i údaje dÛleÏité pro v˘voj

okres Náchod – BûluÀ, Borová, Brzice, Bou‰ín, âerve-

Regionální muzeum Náchod. Na tvorbu Karla ·afáfie

usedlosti. Kromû obytn˘ch a hospodáfisk˘ch staveb

ná Hora, âerven˘ Kostelec-Ole‰nice, âerven˘ Koste-

mûla znaãn˘ vliv tvorba Karla Bene‰e (1881–1941),

zemûdûlsk˘ch usedlostí Karel ·afáfi ztvárnil i fiadu dfie-

lec-Mstûtín, âeská âermná, HlavÀov, Hronov-Rokytník,

kter˘ rovnûÏ na Náchodsku kresebnû zdokumentoval

vûn˘ch sakrálních staveb, na jejichÏ vzniku se podíleli

Hronov-Îabokrky, Chlístov u Hofiiãek, Jaromûfi, Jizbice,

mnoho vesnick˘ch staveb.

v˘znamnou mûrou lidoví tesafii a fiemeslníci – kostel ve

Kounov, Kramolná, Libchynû, Machov, Nahofiany nad

SlavoÀovû u Nového Mûsta nad Metují ãi zvonici v âer-

Metují, Nové Mûsto nad Metují, Nov˘ Hrádek, Police

vené Hofie nebo Slatinû nad Úpou.

nad Metují, Proruby, RybÀatov, Rzy, ¤e‰etova Lhota,

Kresby Karla ·afáfie jsou v˘sledkem jeho cílevûdomé a dlouholeté práce v terénu, pfiedev‰ím v obcích

Lubomír PROCHÁZKA

b˘valého náchodského okresu – v okolí samotného

Pro tvorbu Karla ·afáfie jsou charakteristické doku-

Slatina nad Úpou, SnûÏné, Stárkov, Studnice-Bakov,

Náchoda, dále âeské Skalice, Hofiiãek, âer veného

mentaãní soubory. Patfií k nim na prvním místû Lidové

Svûtlá pod Hofiiãkami, Velké Petrovice, V‰eliby, Zblov,

Kostelce a Nového Mûsta nad Metují. V˘znam jeho dí-

dfievûné stavby na Náchodsku (1981), dále Vesnice

Îernov okres Rychnov nad KnûÏnou – ·ediviny

2

3

okres Trutnov – Havlovice nad Úpou, Litobofi, Mar‰ov

4

5

u Úpice Z publikovan˘ch titulÛ o dokumentaci Karla ·afáfie: Lubomír PROCHÁZKA: Kresebná dokumentace lidového stavitelství a její autofii: Vojtûch Tou‰ – Josef Václav Scheybal -– Karel ·afáfi, in: âesk˘ lid 86, 1999, ã. 3, s. 283–285. T˘Ï: Karel ·afáfi a národopisná kresba. Katalog v˘stavy v Muzeu lidov˘ch staveb v Koufiimi, Regionální muzeum Kolín, Kolín 1989, nestránkováno, ãerven–fiíjen 1989.

Publikované kresby jsou reprodukovány ze sbírek Regionálního muzea Náchod. Obr. 1. V‰eliby (okres Náchod), kresba K. ·afáfie. Obr. 2. BûluÀ (okres Náchod), kresba K. ·afáfie. Obr. 3. Studnice-Bakov (okres Náchod), kresba K. ·afáfie. Obr. 4. Kramolná (okres Náchod), kresba K. ·afáfie. Obr. 5. Zblov (okres Náchod), kresba K. ·afáfie.

188

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / INFORMACE

Nov˘ bakaláfisk˘ studijní program

kulturního dûdictví – umûleckofiemesln˘ch dûl. Tento

lení a modelování) je zaji‰tûna spoluprací s Akademií

Konzervování-restaurování objektÛ kulturního dûdic-

studijní program navazuje na tradici pedagogické a vû-

v˘tvarn˘ch umûní a jejími pedagogy.

tví – umûleckofiemesln˘ch dûl na V·CHT v Praze

decko-v˘zkumné ãinnosti Fakulty chemické technologie

ProtoÏe dosud chybí s obdobnou vysoko‰kolskou

V·CHT v Praze, zejména na ãinnost Ústavu chemické

v˘ukou v uveden˘ch oborech v na‰í republice praktic-

Vysoko‰kolská v˘uka odborníkÛ pro oblast konzer-

technologie restaurování památek, Ústavu kovov˘ch

ké zku‰enosti, jsou pracovníci Fakulty chemické tech-

vování a restaurování památek probíhala v na‰í repub-

materiálÛ a korozního inÏen˘rství a Ústavu skla a kera-

nologie V·CHT v Praze pfiipraveni náplÀ v˘uky prÛbûÏ-

lice dosud na Akademii v˘tvarn˘ch umûní (magisterské

miky. Nemohl by v‰ak vzniknout bez úzké spolupráce

nû modifikovat nejen v souladu s rozvojem pfiíslu‰n˘ch

studium, obor y restaurování umûleck˘ch dûl malífi-

(vyuÏívající pfiedev‰ím dlouholeté praktické zku‰enosti

odborn˘ch disciplín, ale i podle zku‰eností z konzervá-

sk˘ch a dfievûn˘ch polychromovan˘ch plastik a restau-

s umûleckofiemesln˘mi restaurátorsk˘mi a konzervá-

torské praxe.

rování umûleck˘ch dûl sochafisk˘ch) a v Institutu res-

torsk˘mi pracemi) s Vy‰‰í odbornou ‰kolou v Turnovû,

taurování a konzer vaãních technik Litomy‰l, o. p. s.

která byla jedním z iniciátorÛ jeho vzniku a také spo-

(bakaláfiské studium, obory restaurování a konzervace

lupfiedkladatelem Ïádosti o akreditaci.

Charakteristika akreditovan˘ch oborÛ Tfiílet˘ obor technologie konzervování a restaurová-

nástûnné malby a sgrafita, restaurování a konzervace

Koncem roku 2004 byly akreditovány obory techno-

ní je zamûfien na v˘chovu vysoko‰kolsky vzdûlan˘ch

kamene a souvisejících materiálÛ, restaurování a kon-

logie konzervování a restaurování (tfiílet˘) a konzervo-

odborníkÛ, u kter˘ch se nepfiedpokládá, Ïe budou pfií-

zervace papíru, kniÏní vazby a dokumentÛ, restauro-

vání-restaurování umûleckofiemesln˘ch dûl z kovÛ

mo restaurátorské práce provádût. Tento obor pfiipra-

vání a konzervace umûleck˘ch dûl na papíru a souvi-

(ãtyfilet˘). Poãátkem tohoto roku byla akreditace pro-

vuje odborníky – technology, ktefií se uplatní v oblasti

sejících materiálech). Vysoko‰kolské technologické

gramu roz‰ífiena o ãtyfileté obory konzervování-restau-

památkové péãe, ale i v oblasti v˘robní, aplikaãní nebo

studium pro tuto oblast probíhá na Vysoké ‰kole che-

rování umûleckofiemesln˘ch dûl z textilních materiálÛ

komerãní sféry zamûfiené na v˘robu a prodej prostfied-

micko-technologické v Praze (magisterské studium,

a konzervování-restaurování umûleckofiemesln˘ch dûl

kÛ a technologií uÏívan˘ch pro ochranu, konzer vaci

zamûfiení technologie obnovy a konzervace památek

ze skla a keramiky. Opût se jedná o spoleãnou akre-

a restaurování památek, sbírkov˘ch pfiedmûtÛ a dûl

a zamûfiení obnova a konzervace kovov˘ch památek).

ditaci, tentokrát V·CHT Praha spolu s VO· textilních

umûleckého fiemesla. Základní chemicko-technologic-

V˘uka na dal‰ích ‰kolách (pfiedev‰ím na vy‰‰ích ãi

fiemesel v Praze, respektive s VO· ve Svûtlé nad Sá-

ké vzdûlání je doplnûno v dostateãném rozsahu dal‰í-

stfiedních odborn˘ch ‰kolách) nemá charakter vysoko-

zavou. Studenti v‰ech uveden˘ch oborÛ budou stu-

mi voliteln˘mi odborn˘mi pfiedmûty, mezi nimiÏ si mÛ-

‰kolského studia, jak je bûÏnû chápán u nás i v za-

denty bakaláfiského studia V·CHT v Praze.

Ïe student vybírat, a tak si samostatnû upravovat

hraniãí. Neexistence odpovídajícího vysoko‰kolského

Základní zásadou pfii pfiípravû uvedeného bakaláfi-

studijní plán podle svého zájmu ãi budoucího profesní-

studia pro konzervaci textilu, skla a keramiky, umûlec-

ského studijního programu bylo vzájemné propojení

ho zamûfiení, napfiíklad na stavební objekty, kovy a po-

kofiemesln˘ch dûl ze dfieva a dal‰ích pfiírodních materi-

studijních pfiedmûtÛ ze tfií oblastí: chemicko-technolo-

dobnû.

álÛ, kovov˘ch památek vãetnû archeologick˘ch nálezÛ

gické a pfiírodovûdné na stranû jedné, umûnovûdné

Jak jiÏ bylo fieãeno, tfiílet˘ technologick˘ obor je ur-

a podobnû tak staví celou oblast péãe o památky

(humanitní – dûjiny umûní, památková péãe a podob-

ãen pfiedev‰ím pro absolventy gymnázií a dal‰í zájem-

v âeské republice z pohledu ostatních zemí Evropy do

nû) na stranû druhé a umûlecké a umûleckofiemeslné

ce se stfiedo‰kolsk˘m vzdûláním o danou problemati-

nepfiíli‰ pfiíznivého svûtla, nehledû na znev˘hodnûní

(kreslení, modelování, v˘tvarná cviãení, fiemeslné

ku, ktefií neuvaÏují o tom, Ïe budou pracovat jako

na‰ich konzervátorÛ a restaurátorÛ pÛsobících v uve-

techniky) na stranû tfietí.

konzervátofii, nebo nemají dostaãující v˘tvarné a fieme-

den˘ch oborech v soutûÏi s kolegy z ostatních zemí

Ve skupinû pfiedmûtÛ pfiírodovûdn˘ch a technick˘ch

slné pfiedpoklady. Je v‰ak urãen i pro konzer vátor y

o získávání grantové podpory pro svoji práci nebo ve

je studijní program koncipován tak, Ïe v‰ichni studen-

s praxí a absolventy umûleckofiemesln˘ch VO·, ktefií

v˘bûrov˘ch fiízeních pro konkrétní restaurátorské ãi

ti získají základní znalosti pfiedev‰ím v chemick˘ch

jiÏ mají dostateãnou umûleckofiemeslnou prÛpravu

konzervátorské akce v zemích Evropské unie.

pfiedmûtech se zamûfiením na vztah struktury a vlast-

a chtûjí si prohloubit chemicko-technologické a základ-

DÛsledky tohoto stavu se v‰ak projevují i v kvalitû

ností vût‰iny organick˘ch i anorganick˘ch materiálÛ,

ní umûleckohistorické znalosti. Pfiedpokládáme, Ïe by

ochrany na‰ich památek. O odbornosti nûkter ˘ch

se kter ˘mi se pfii konzer vování a restaurování pfied-

mohl b˘t zajímav˘ i pro humanitnû vzdûlané pracovníky

uchazeãÛ o povolení k restaurování kulturních pamá-

mûtÛ ãi objektÛ kulturního dûdictví mohou setkat.

památkov˘ch ústavÛ, ktefií pociÈují nedostatek pfiírodo-

tek z kovÛ, skla a keramiky a dal‰ích materiálÛ mo-

V následující profilaci podle studijního oboru (kovy,

vûdn˘ch a technologick˘ch znalostí pro svoji práci.

hou uvést fiadu informací ãlenové komise, která je

textil, sklo a keramika) získají dal‰í, hlub‰í znalosti

âtyfileté obory jsou zamûfieny na v˘chovu „pfiím˘ch

poradním orgánem ministra kultury âR pro tuto pro-

vztahující se ke konkrétním materiálÛm, jejich degra-

realizátorÛ“ konzer vátorsko-restaurátorsk˘ch prací.

blematiku.

daãním ãi korozním dûjÛm a zpÛsobÛm konzervování-

Jejich absolventi budou mít v pfiíslu‰n˘ch oborech fie-

-restaurování.

meslné dovednosti minimálnû srovnatelné s dne‰ními

Pro konzervátory a restaurátory s odbornou praxí, av‰ak bez dostateãn˘ch znalostí pfiírodních vûd dosud

V ãásti umûleckohistorické (humanitní) je vût‰ina

absolventy VO·, budou v‰ak mít roz‰ífiené umûnovûd-

neexistovala ani moÏnost doplnit si vzdûlání v jiném

pfiedmûtÛ studijního plánu spoleãná pro cel˘ program.

né znalosti a v˘raznû hlub‰í znalosti pfiírodovûdné

neÏ pûtiletém magisterském studiu (V·CHT Praha).

ÚroveÀ v˘uky tûchto pfiedmûtÛ je garantována Fakul-

a materiálové.

tou humanitních studií Univerzity Karlovy a zaji‰tûna

V˘tvarné pfiedpoklady uchazeãÛ o studium ãtyfile-

Nov˘ bakaláfisk˘ studijní program

odborníky, ktefií pÛsobí na uvedené fakultû i na dal-

t˘ch studijních oborÛ budou posuzovány pfii talento-

Uvedené dÛvody vedly kromû jin˘ch pracovníky Fa-

‰ích vysok˘ch ‰kolách ãi renomovan˘ch pracovi‰tích

v˘ch zkou‰kách, které budou organizovány spolupra-

kulty chemické technologie Vysoké ‰koly chemicko-

(ve ‰piãkov˘ch muzeích, památkov˘ch ústavech a po-

cujícími VO·. Jak je z uvedeného zfiejmé, ãtyfileté

-technologické v Praze k rozhodnutí pfiipravit bakaláfi-

dobnû).

obory jsou urãeny pfiedev‰ím pro ãerstvé absolventy

ské studijní obory zamûfiené na konzervování a restau-

V˘uka pfiedmûtÛ pro ãtyfileté „konzervátorské“ obo-

umûleckofiemesln˘ch ‰kol, ‰anci na pfiijetí v‰ak mají

rování vybran˘ch materiálÛ památkov˘ch, pfiedev‰ím

ry, které patfií do skupiny v˘tvarn˘ch a praktick˘ch cvi-

samozfiejmû i star‰í absolventi s konzervátorskou ne-

umûleckofiemesln˘ch objektÛ a archeologick˘ch nále-

ãení umoÏÀujících získání ãi zdokonalování umûlecko-

bo restaurátorskou praxí nebo absolventi jin˘ch ‰kol,

zÛ. V první etapû byla pozornost soustfiedûna na obor

fiemesln˘ch dovedností, je z vût‰í ãásti smluvnû

pokud projeví dostateãné fiemeslné a v˘tvarné pfied-

technologie, konzervování a restaurování kovov˘ch ma-

zaji‰tûna na vy‰‰ích odborn˘ch ‰kolách. V úzké spolu-

poklady.

teriálÛ. V prosinci 2004 Ministerstvo ‰kolství, mládeÏe

práci s tûmito partnery budou také studenti pracovat

ProtoÏe na nûkter ˘ch stfiedních ãi vy‰‰ích odbor-

a tûlov˘chovy âR akreditovalo Fakultû chemické tech-

na sv˘ch roãníkov˘ch a bakaláfisk˘ch pracích, vÏdy

n˘ch (umûleck˘ch) ‰kolách je v˘uka matematiky a dal-

nologie V·CHT v Praze nov˘ bakaláfisk˘ studijní pro-

s úãastí a pod dohledem restaurátorÛ s povolením Mi-

‰ích pfiírodovûdn˘ch pfiedmûtÛ omezena, jsme pfiipra-

gram s názvem Konzer vování-restaurování objektÛ

nisterstva kultury âR. âást umûleck˘ch cviãení (kres-

veni zorganizovat pro zájemce poãátkem záfií (pfied

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / INFORMACE

189

zahájením vlastního ‰kolního roku) krátkodob˘ kurz,

z pfiídavné nádobky tekl do hlavního zásobníku, a lam-

kter˘ by jim umoÏnil doplnit si znalosti stfiedo‰kolské

pa proto svítila déle bez doplÀování oleje. To mûlo pozi-

chemie a matematiky.

tivní v˘znam pfiedev‰ím u lamp visících vysoko u stropÛ

Vûfiíme, Ïe novû akreditované obory pomohou roz-

chrámÛ ãi ‰lechtick˘ch sídel, které se musely kvÛli do-

‰ífiit moÏnosti vzdûlávání v oblasti památkové péãe

plnûní oleje pomûrnû pracnû spou‰tût. Na konci 18.

v na‰í republice, a vyrovnat se tak postupnû na tomto

století vylep‰ili mechanismus lamp francouz‰tí (Louis

poli vyspûl˘m zemím Evropy.

Joseph Proust, 1754–1826) a ‰v˘car‰tí (Aimé Argand)

Dal‰í informace o moÏnosti studia popsan˘ch obo-

vûdci. Zdokonalené lampy s kruhov˘m knotem svítily

rÛ je moÏné získat na dûkanátu Fakulty chemické

déle, jasnûji a také bylo moÏné regulovat intenzitu svût-

technologie nebo na studijním oddûlení V·CHT Praha,

la. Zaãátkem 19. století se pfiedev‰ím ve velk˘ch ev-

konkrétní studijní plány, sylaby pfiedmûtÛ, jména pfied-

ropsk˘ch a americk˘ch mûstech zaãal pro osvûtlení do-

ná‰ejících a dal‰í informace také na internetové adre-

mácností i ulic pouÏívat plyn. V Lond˘nû bylo pouliãní

se www.vscht.cz.

plynové osvûtlení instalováno roku 1809 jako první na Petr KOTLÍK

3

svûtû. Ve 40. letech 19. století zavedli konstruktéfii v olejov˘ch lampách ploché knoty, jaké známe dnes u petrolejov˘ch lamp.

Petrolejové lampy – struãn˘ v˘voj a nûkterá úskalí restaurování

Revoluci v historii svícení zpÛsobila zámûna oleje

v‰echny typy lamp, kter˘mi zásobovala cel˘ svût. Roã-

za petrolej, kromû toho se svítilo napfiíklad i benzínem

ní produkce továrny vãetnû filiálních podnikÛ ãinila ve

(velmi zfiídka). V˘jimku co se t˘ãe konstrukce pfiedsta-

druhé polovinû 19. století ãtyfii sta tisíc kusÛ a v ob-

voval ve své dobû takzvan˘ DavyÛv bezpeãnostní ka-

chodním katalogu firmy bylo prezentováno na dva tisí-

han. Sir Humpry Davy (1788–1829) vymyslel tento ka-

ce nejrÛznûj‰ích typÛ lamp.

Struãn˘ historick˘ v˘voj

han pro práci v dolech s ovzdu‰ím obsahujícím ãasto

V roce 1879 vznikla z var‰avského filiálního podni-

Spolu s kahany a olejov˘mi lampiãkami se v minu-

tfiaskavou smûs plynÛ. Plamen benzínové lampy oddû-

ku R. Ditmara firma Brünner-Schneider-Ditmar, která

losti pouÏívaly k osvûtlení i svícny, které lze od 13. sto-

lil od okolního vzduchu hustou kovovou síÈkou, jejímÏ

vyrábûla lampy urãené pfiedev‰ím pro rusk˘ trh, proto

letí rozli‰ovat podle tvaru a ãasto i pomûrnû pfiesnû

prÛchodem se spálené plyny ochladí natolik, Ïe jiÏ ne-

je jejich firemní oznaãení uvádûno v azbuce. Tento typ

datovat. Od raného stfiedovûku se pouÏívaly jednodu-

mohou zpÛsobit vznícení plynÛ v ovzdu‰í.

oznaãení byl rovnûÏ umístûn na mechanismu hofiáku

ché svícny Ïelezné, ale z Itálie té doby, zemû nejvíce

O autorství vynálezu petrolejové lampy vedou histo-

lampy nazvané Polární hvûzda. V roce 1907 se firma

tûÏící z odkazu antické civilizace, známe jiÏ i nádherné

rici dodnes spor. Poláci dokázali, Ïe v roce 1853 pet-

Ditmar slouãila s firmou Geb. Brünner a zaãala pouÏí-

románské svícny zdobené mnoha postavami zvífiat i li-

rolejovou lampu zkonstruoval a pouÏíval Ignas Lukasie-

vat firemní znaãku Ditmar-Brünner A. G. Bratfii Gustav

dí. Od 16. století se stále více objevují svícny z barev-

wicz v nemocnici mûsta Lvov, av‰ak celosvûtovû se

a Ferdinand Brünnerovi zaloÏili svou firmu roku 1857

n˘ch kovÛ, vût‰inou opût velmi zdobené. V 19. století

tento vynález pfiisuzuje americkému obãanovi Benja-

ve Vídni a vyrábûli stolní i závûsné petrolejové lampy.

se stala nejãastûji pouÏívan˘m materiálem k v˘robû

minovi Sillimanovi, kter ˘ na vefiejnosti svÛj vynález

Firma pouÏívala jedin˘ typ hofiáku do v‰ech lamp ozna-

svícnÛ mosaz, ov‰em ve druhé polovinû 20. století se

prezentoval v roce 1855. Jako první zaãala petrolejo-

ãen˘ch Geb. Brünner-reform Wunderlampe. Jako znaã-

pomalu pfiestávají v praktickém Ïivotû pouÏívat. Byly

vé lampy vyrábût vídeÀská továrna Ditmar v roce

ka na koleãku posunujícím knot byl uveden nápis Ge-

nahrazeny plynov˘mi, pozdûji petrolejov˘mi lampami

1857. Tuto manufakturu zaloÏil v Erderburgu v roce

brüder Brünner Wien.

a nakonec elektfiinou.

1844 Rudolf Ditmar. Produkovala rozliãné potfieby pro

Zaãátkem 60. let 19. století jiÏ v Evropû a Americe

domácnost vãetnû olejov˘ch lamp. Krátce pfied rokem

existovalo nûkolik desítek továren vyrábûjících petrole-

vé lampy. Mezi nádherné kusy patfií lampy panovníkÛ

1857 pfiestûhovali majitelé (bratfii Rudolf a Frederik)

jové lampy rÛzné kvality a provedení. Levné lampy mû-

z barevn˘ch, nûkdy i drah˘ch kovÛ, jeÏ mûly tvar zvífiat,

firmu do Vídnû. Do roku 1858 oznaãovali své v˘robky

ly jednoduch˘ kovov˘ podstavec, nádobku na petrolej

lidí i pfií‰er. Konstrukcí se tyto lampy v podstatû neli‰ily

(pfiedev‰ím na koleãku pro otáãení knotu) nápisem

z prÛhledného skla a jednoduch˘ cylindr. Draωí lampy

od pozdních lamp fiímsk˘ch. AÏ v 16. století zkonstruo-

Geb. Ditmar, po smrti Ferdinanda se název firmy zmû-

oproti tomu mívaly podstavec ozdobn˘, nádobku z ba-

val italsk˘ filozof, matematik a fyzik Geronim Cardano

nil na R. Ditmar. V roce 1864 si nechal R. Ditmar pa-

revného a ozdobnû tlaãeného skla a na cylindru nasa-

(1501–1576) nov˘ typ olejové lampy s pfiídavnou ná-

tentovat vynález zlep‰ující funkci strojku a knotu

zené kónické stínítko z mléãného nebo barevného, nû-

dobkou na olej, umístûnou v˘‰e neÏ hofiící knot. Olej

v petrolejové lampû. Ditmarova továrna vyrábûla

kdy i malováním zdobeného skla. U nejdraωích lamp

Po cel˘ stfiedovûk pouÏívali lidé k svícení také olejo-

b˘valy napfiíklad podstavec a nádobka na petrolej zho1

2

toveny z ruãnû malovaného porcelánu a jejich cylindry i stínítka pocházely z rukou nejlep‰ích skláfisk˘ch mistrÛ. Levné petrolejové lampy vyrábûné na poãátku 20. století mûly nízkou sklenûnou nádobku na petrolej, nûkdy i z modrého tlaãeného skla, a jednoduch˘ plechov˘ strojek doplnûn˘ cylindrem. Nûkdy k takov˘m lampám patfiilo plechové zrcátko, které bylo moÏné nasadit na sklenûnou nádobku na petrolej. Ve druhé polovinû 19. století zaãali vûdci experimentovat s elektrick˘mi obloukov˘mi lampami a v roce 1880 vynalezl T. A. Edison Ïárovku. Postupnû docházelo k pomalému, ale nepfietrÏitému zavádûní elektfiiny do v‰ech domácností. Tak jako byly pfiedûlávány olejové lampy na petrolejové, o nûkolik desetiletí pozdûji byl nastartován obdobn˘ proces – pfiedûlávání zejména draωích petrolejov˘ch lamp na lampy elektrické.

190

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / INFORMACE

stále je‰tû dají sehnat, takÏe zpravidla není nutné doplÀovat lampy novû vyroben˘mi kusy. Jedním z nejãastûj‰ích problémÛ star˘ch petrolejov˘ch lamp, které jsou na trhu nabízeny (staroÏitnictví, bazary a podobnû), je, Ïe jsou zpravidla bohuÏel rÛznû zkompletované, vût‰inou nepfiíli‰ citlivû, a jiÏ vÛbec ne podle toho, jak pÛvodnû vypadaly. Po‰kození povrchÛ (patiny) a silné zneãi‰tûní od petroleje u kovov˘ch podstavcÛ, které b˘valy bronzované, poniklované, pomûdûné nebo galvanizované i s barevn˘mi kombinacemi, je dal‰ím hojnû se vyskytujícím problémem. U sklenûn˘ch podstavcÛ malovan˘ch vypalovacími 4

bar vami se v pr vní fiadû objevuje po‰kození malby a také vût‰í ãi men‰í ztráty hmoty v dÛsledku otluãení. U majolikov˘ch lamp se mnohdy vyskytuje otluãená, popraskaná glazura, v hor‰ím pfiípadû prasklá v celé

Restaurování petrolejov˘ch lamp

Jednalo se o vy‰‰í drátûnou konstrukci (vût‰inou mo-

mase (vût‰inou u pálené kameniny). Nûkdy dojde

Jak jiÏ bylo zmínûno v úvodu, vût‰ina v˘robcÛ ozna-

saznou) se dvûma kruhy – vût‰í, horní (hladk˘ nebo

k rozbití ãi ztrátû horní ãásti lampy, takzvané pokliãky,

ãovala své v˘robky na koleãku strojku, kter˘m byl po-

reliéfnû zdoben˘) slouÏil k uchycení stínítka, men‰í,

pevnû spojené s nádobkou na petrolej. Ta se musí do-

sunován knot. Pokud do‰lo k jeho po‰kození a majitel

spodní se usazoval pfiímo na hofiák. Tyto dvû ãásti by-

plnit, pfiiãemÏ vypátrat, jak˘ vzor a tvar mûla, b˘vá pfií-

vymûnil strojek za jin˘ typ nebo souãástku od jiného

ly vût‰inou spojené tfiemi prohnut˘mi dráty. Tato stínít-

mo detektivní práce.

v˘robce (závity byly vesmûs shodné), nelze u nûkte-

ka mûla odli‰n˘ tvar, byla vût‰inou mléãnû bílá nebo ji-

r˘ch lamp dnes v˘robce pfiesnû urãit, jedinou moÏnos-

nak zatónovaná a nûkdy zdobená ruãnû malovan˘m

Nesmíme zapomínat, Ïe historické petrolejové lam-

tí jistého urãení je v tomto pfiípadû najít konkrétní typ

dekorem. RovnûÏ se pouÏívala stínítka papírová, zdo-

py kromû svého prvotního v˘znamu splÀují i funkci es-

lampy v nûkterém firemním katalogu. Urãití v˘robci

bená tiskem, plechová ãi bohatû zfiasená z hedvábí,

tetickou a dodnes jsou krásn˘m artefaktem. PfiestoÏe

umisÈovali svou znaãku na dno plechového kalí‰ku,

pfiípadnû krajky. Poslední dva jmenované druhy byly

míst, kde bychom se s nimi mohli setkat, není mnoho

kter˘ je dlouh˘m ‰roubem pevnû spojen s kovovou ãi

uÏívány pfieváÏnû u vysok˘ch lamp na stojanech.

(vût‰inou jsou uloÏené v depozitáfiích), je moÏné je

Pokud u lampy chybí jiÏ zmiÀovan˘ hofiák, musí se

spatfiit napfiíklad v expozici Západoãeského muzea

pro doplnûní sehnat originál, neboÈ jeho v˘roba není

v Plzni, v Elektrárnû Královského mûsta v Písku a na

StrojkÛ k petrolejov˘m lampám existovalo mnoho

kvÛli znaãné sloÏitosti finanãnû únosná. Staré hofiáky

zámku v Náchodû.

druhÛ, buì na ploch˘ knot (obyãejné hofiáky), nebo ku-

jsou vût‰inou tolik zanesené od prachu a petroleje, Ïe

laté hofiáky, do kter˘ch se dával zatoãen˘ ‰irok˘ knot

nefungují, a musejí se dÛkladnû vyãistit, aby se dalo

ãi dva tenãí vedle sebe. Do tohoto druhu lamp mohly

posunovat s knotem. Co se krouÏkÛ a konstrukcí pro

b˘t pouÏívány také dva ploché knoty za sebou – v tzv.

stínítka t˘ãe, je situace lep‰í. Pokud se nepodafií se-

duplexech hofiácích.

hnat originální, dají se udûlat pfiesné kopie podle do-

jinou nohou petrolejové lampy. Zfiídka se znaãka objevuje z vnitfiní strany litinov˘ch podstavcÛ.

Konstruktéfii v prÛbûhu ãasu samozfiejmû neustále

chovan˘ch exempláfiÛ. V pfiípadû, Ïe se stínítko lampy

zdokonalovali funkci a svítivost lamp a kaÏd˘ nov˘

rozbilo, do‰lo ãasto k odstranûní jeho úchytÛ a lampa

druh strojku byl pojmenován, napfiíklad: Kosmos-

b˘vala dále pouÏívána bez nûj. KrouÏky zpravidla skon-

-Brenner (tento typ byl nejpopulárnûj‰í u nûmeck˘ch

ãily na smeti‰ti. Stará stínítka se bohuÏel shánûjí vel-

v˘robcÛ), Volks-Brenner, Reform-Rund-Brenner, Cent-

mi obtíÏnû, neboÈ se vût‰inou rozbila jako první. Proto

ral-Vulkan-Brenner, Ideal-Brenner, Popular-Brenner,

se (pokud neexistuje originál) doplÀují tvarovou kopií

Globe-Vulkan-Burner, Duplex-Burner, ploché hofiáky

s vyleptan˘m, ãir ˘m nebo ve dvou matech provede-

Iris a Baku, kulaté hofiáky Jupiter, Splendidus, Presi-

n˘m vzorem.

dent, sluneãní hofiáky a mnoho dal‰ích. Jak jiÏ bylo uvedeno, tyto hofiáky se li‰ily nejen svou vnitfiní kon-

Cylindry se zasunují pfiímo do hofiákÛ a ke kaÏdému

strukcí a svítivostí, ale u jednotliv˘ch v˘robcÛ i profie-

typu hofiáku náleÏí urãit˘ tvar cylindru. Není tudíÏ

závan˘mi ornamenty na korunce, do které se zasouval

správné pouÏít jak˘koli, kter ˘ se naskytne. Mohl by

cylindr, a ve spodní ãásti hofiáku. Strojky byly vût‰inou

prasknout, a hlavnû by funkce hofiáku co se svítivosti

mosazné nebo poniklované.

t˘ãe nebyla dokonalá. Staré cylindr y mívaly rovnûÏ

Pfiímo na hofiáky se nasazovaly malé mosazné

v horní ãásti vypískované znaãky v˘robcÛ petrolejo-

krouÏky, které se rovnûÏ li‰ily u jednotliv˘ch v˘robcÛ

v˘ch lamp, pro které byly vyrobeny, nûkdy i typ hofiáku,

profiezávan˘mi ornamenty a tvarem. Tyto krouÏky mûly

ke kterému byly urãeny. V ãesk˘ch zemích vyrábûla

rÛzné prÛmûry a slouÏily pro usazení stínítek, která by-

bezpoãet druhÛ a tvarÛ cylindrÛ napfiíklad sklárna Ka-

la sklenûná, ve tvaru koulí, tulipánÛ, odfiíznut˘ch kuÏe-

rolinina huÈ, kterou zaloÏil Samuel Reich v letech

lÛ a podobnû. B˘vala pfiekrásnû zdobená leptem, plas-

1861–1862 na v˘chodním kraji obce Nov˘ Hrozenkov.

tick˘m vzorem, brou‰ením ãi malbou (s rostlinn˘mi,

KaÏd˘ typ cylindru mûl svÛj pfiesn˘ název, pod kter˘m

pfiípadnû figurálními motivy), na horní hranû ozdobnû

byl evidován ve firemním katalogu. Hlavním odbyti‰-

profiezávaná nebo rovnû zafiíznutá. Stínítka nemusela

tûm této sklárny byla VídeÀ a oblast Haliãe. K petrole-

b˘t pouze bílá, objevovala se i barevnû zatónovaná.

jov˘m lampám se zde vyrábûly brou‰ené a malované

Pro klasické ploché hofiáky (ale nûkdy i pro jiÏ zmi-

bazénky na petrolej, jeÏ se zasouvaly do spodní ãásti

Àované kulaté) se pouÏíval jin˘ druh uchycení stínítek.

lampy, a nádhernû zdobená stínítka. Staré cylindry se

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / INFORMACE

Iveta KADLÍKOVÁ

Obr. 1. Stolní petrolejová lampa pfiibliÏnû z roku 1899, R. Ditmar, Wien. (Archiv autorky) Obr. 2. Stolní petrolejová lampa pfiibliÏnû z roku 1895, R. Ditmar, Wien. (Archiv autorky) Obr. 3. Stolní petrolejová lampa pfiibliÏnû z roku 1890, R. Ditmar, Wien. (Archiv autorky) Obr. 4. Stolní petrolejové lampy, ukázka z katalogu lond˘nského v˘robce (S. P. Catterson & Sons, Ltd.) z roku 1909. (Archiv autorky) Obr. 5. Stolní petrolejová lampa pfiibliÏnû z roku 1895, R. Ditmar, Wien. (Archiv autorky)

5

191

DISKUSE Star‰í dlaÏby nejsou pfiedmûtem památkové péãe?

a zku‰enosti dokazují, Ïe pfii dobré vÛli je zpravidla lze

ponûkud odli‰ného vzhledu staré a nové dlaÏby. Sjed-

rozebrat a znovu poloÏit. Stavební firmy, které takov˘

nocení, které spoãívá v odvezení staré dlaÏby na

postup pfiedem odmítají, by mûly hledat uplatnûní v ji-

skládku a osazení nového materiálu v celé plo‰e, je

n˘ch odvûtvích stavebnictví, nikoliv pfii obnovû star‰ích

odsouzeníhodn˘m, velmi necitliv˘m a zpravidla draÏ-

budov a komunikací historick˘ch mûst a obcí.

‰ím fie‰ením. Zb˘vá-li v interiéru jen velmi malé mnoÏ-

Pfiístup k autentick˘m dlaÏbám a rÛzn˘m úpravám

ství znovu pouÏiteln˘ch dlaÏdic, je vhodné zachovat je

pochozích ploch by mûl vycházet ze stejn˘ch principÛ,

alespoÀ v rÛzn˘ch v˘klencích a podobnû. Star‰í, au-

Nosnému zdivu, dfievûn˘m stropÛm a krovÛm, ok-

jaké platí pro péãi o jiné ãásti architektonick˘ch pa-

tentické provedení je tfieba respektovat i pfii úpravách

nÛm, dvefiím, nezdoben˘m omítkám a dal‰ím auten-

mátek. Ve skuteãnosti v‰ak b˘vá diametrálnû odli‰n˘

dvorÛ, nádvofií, prostranství pfied kostely a na dal‰ích

tick˘m ãástem historick˘ch staveb, které nejsou dí-

a ve‰keré zásahy jsou posuzovány velmi shovívavû.

místech. DlaÏbou zpravidla nebyla pokryta celá jejich

lem umûleckého fiemesla ani nenesou v˘razné znaky

Zkusme si pro srovnání pfiedstavit, Ïe se pfiipravuje

plocha. Je rovnûÏ tfieba pfiipomenout, Ïe zpevnûné ko-

architektonick˘ch slohÛ, nebyla v minulosti vûnována

adaptace budovy z pfielomu 19. a 20. století, která je

munikace neb˘valy dfiíve oddûleny obrubníky.

velká pozornost. Byl jim pfiisuzován víceménû pouze

souãástí mûstské památkové rezervace. Kdyby pfii pro-

Star‰í dlaÏba nebo její zbytky b˘vají dosti ãasto ukry-

technick˘ v˘znam. Postoj odborné vefiejnosti k této

jednávání takové akce projektant pfii‰el s návrhem na-

ty pod novûj‰ími podlahami. Tuto moÏnost je nutné

ménû atraktivní souãásti stavebních památek se jiÏ

hradit pásovou bosáÏ fasády svisl˘mi lizénami a místo

pfiedem ovûfiit sondami a neãekat, aÏ se do tohoto do-

ponûkud zmûnil. V rámci oprav a adaptací budov jsou

svûtlého pískovce pouÏít jin˘ kámen tmav‰ího odstínu,

kladu star‰í podoby interiéru zakousnou bourací kladi-

v‰ak zmínûné star‰í stavební prvky i nadále zbyteãnû

bylo by takové fie‰ení striktnû odmítnuto nejen pracov-

va. Dokumentace star‰ích podlah a jejich pozÛstatkÛ

likvidovány a nahrazovány nov˘mi konstrukcemi z od-

níky památkové péãe, ale nejspí‰ i majitelem budovy

by nemûla spoãívat jen ve zbûÏnû pofiízené fotografii.

li‰ného materiálu.

a stavebním úfiadem. Pravdûpodobnû by bylo pochybo-

Pokud není moÏné vrátit se na pÛvodní úroveÀ, je tfieba

Zvlá‰È ohroÏenou, prÛbûÏnû mizející souãástí na-

váno o odborné zpÛsobilosti, v ústraní pak moÏná

oddûlit starou podlahu nebo dlaÏbu pískem, pfiípadnû

‰ich historick˘ch mûst a obcí jsou star‰í dlaÏby

i o du‰evním zdraví autora návrhu tak razantní úpravy.

jinou prody‰nou vrstvou. Nûkdy je moÏné prezentovat

a v ponûkud men‰í mífie i rÛzné autentické úpravy

V souãasné dobû dochází v mnoha historick˘ch mûs-

men‰í plochu star‰í dlaÏby v pÛvodní niωí úrovni

podlahov˘ch ploch. Pfii chÛzi po chodníku musíme

tech k zásadním zmûnám ãlenûní a zpÛsobu provedení

v okenním nebo jiném v˘klenku.

ãasto vûnovat pozornost pfiedev‰ím nejrÛznûj‰ím ná-

dlaÏby chodníkÛ, vozovek i cel˘ch ploch námûstí; b˘vá

Pfiekr˘vání star‰ích úprav povrchu nov˘mi vrstvami

strahám; k dlaÏbû nebo teracové mazaninû vestibulÛ

pouÏit zcela odli‰n˘ materiál. Tyto závaÏné zásahy,

b˘vá bûÏn˘m zlozvykem zejména u venkovních komuni-

a chodeb obvykle sklápíme oãi jen proto, abychom ne-

srovnatelné s v˘‰e uvedenou hypotetickou a jen stûÏí

kací. S touto skuteãností bychom mûli pfiedem poãítat,

zakopli o schod nebo o rohoÏku. Pfiesto podvûdomû

pfiedstavitelnou zmûnou podoby fasády hodnotné

zajistit pfiedbûÏn˘ prÛzkum a postarat se o zachování

vnímáme specifick˘ charakter povrchové úpravy rÛz-

star‰í stavby, jsou bûÏnou souãástí úprav vefiejn˘ch

v˘znamn˘ch dokladÛ prÛbûhu a podoby historick˘ch

n˘ch pochozích ploch, zvlá‰tû jsou-li souãástí historic-

komunikací v památkovû chránûn˘ch sídlech a obvykle

cest. Ani v tomto pfiípadû nelze pouhou fotografii pova-

kého interiéru nebo exteriéru. Je-li stará dlaÏba, po

nevyvolávají velkou pozornost. O malé citlivosti vÛãi

Ïovat za fiádnou dokumentaci. Star‰í v˘‰ková úroveÀ

které kráãely generace na‰ich pfiedkÛ, nahrazena no-

kulturnímu dûdictví svûdãí i likvidace nûkter ˘ch sta-

povrchu komunikace by mûla b˘t respektována i pfii po-

v˘m materiálem, vnímáme tuto zmûnu jako v˘razn˘

r˘ch chrámov˘ch dlaÏeb, nesoucích stopy krokÛ mno-

kládání inÏen˘rsk˘ch sítí. Jinak by jejich vy‰‰í niveleta

zásah do známého prostfiedí a jeho genia loci. Sv˘m

ha a mnoha pfiedchozích farníkÛ.

mohla v budoucnu zabránit Ïádoucí obnovû pÛvodního

ãlenûním, strukturou povrchu, materiálem a zpÛso-

Jako dÛvod v˘mûny dlaÏby b˘vá ãasto uvádûn její

bem provedení se dlaÏby a podlahy v˘znamnû podílejí

nerovn˘ povrch. Pro vût‰inu lidí v‰ak není tato vlast-

Za cennou souãást star‰ích staveb nemÛÏeme po-

na celkové podobû star‰ích budov a sídel. Jejich pa-

nost star‰í dlaÏby závadou, ale samozfiejmou souãástí

vaÏovat jen kamenné nebo keramické dlaÏby. Znaãnou

mátková hodnota bohuÏel není dosud docenûna

historického prostfiedí. Aãkoli je moderní ãlovûk pova-

hodnotu jiÏ mají i dlaÏby z jiného materiálu, pouÏívané

a mnohdy se zdá, Ïe zásady památkové péãe se na

Ïován za tvora dosti degenerovaného, dokáÏe zatím

ve druhé polovinû 19. a v první polovinû 20. století,

úpravy pochozích a pojízdn˘ch ploch snad vÛbec ne-

je‰tû pfiizpÛsobit zpÛsob své chÛze charakteru plochy,

stejnû jako teracové mazaniny. Ochranu zaslouÏí i be-

vztahují.

po které kráãí. Kladné hodnocení odchylek povrchu

tonové dlaÏdice s barevnû upraven˘m hladk˘m povr-

Na‰e vnímání prostfiedí, které nás obklopuje, znaã-

star‰í dlaÏby od geometrické pfiesnosti nelze chápat

chem, pokládané zpravidla v ‰achovnicovém vzoru.

nû ovlivÀuje jeho barevnost. V této souvislosti se ãas-

jako v˘zvu k tomu, aby v ní byly ponechány v˘razné

Velkou odolnost vykazují ‰palíkové dlaÏby prÛjezdÛ.

to hovofií o barevnosti fasád, pfiípadnû stfie‰ních krytin.

prohlubnû, slouÏící jako pasti pro nohy. Takové závady

âlánek je vûnován pfieváÏnû problematice historic-

Malá pozornost je vûnována ménû v˘razné, pfiesto

je samozfiejmû nutné citlivû odstranit. âasto je tfieba

k˘ch dlaÏeb. Bude v‰ak vhodné zmínit se alespoÀ

v‰ak velmi v˘znamné barevnosti velk˘ch, pohledovû

vyrovnat sedl˘ podklad a znovu osadit pÛvodní dlaÏbu

struãnû i o dochovan˘ch prkenn˘ch podlahách, dfiíve

exponovan˘ch ploch vefiejn˘ch komunikací. Z chodní-

nebo doplnit chybûjící kostky, desky, dlaÏdice a po-

velmi oblíben˘ch a ãasto pouÏívan˘ch. Pfii celkové ob-

kové mozaiky mizí narÛÏovûlé kostky ze sliveneckého

dobnû. DÛsledná obnova autentického fie‰ení star‰í

novû a adaptaci star‰ích staveb i pfii dílãích úpravách

mramoru, z vozovek vût‰í hnûdé kostky z fievnického

hodnotné dlaÏební úpravy je správn˘m fie‰ením i tam,

interiérÛ mají malou nadûji na pfieÏití, zejména jsou-li

kfiemence. Jsou nahrazovány kamenem studeného

kde je pÛvodní materiál zcela zniãen˘. Mnohé venkovní

umístûny v pfiízemních místnostech. V‰eobecnû se po-

odstínu. Nelze pochybovat o tom, Ïe jde o v˘razné na-

dlaÏby byly provedeny ze vzájemnû opfien˘ch kamenÛ

kládá za samozfiejmé, Ïe budou vytrhány a nahrazeny

ru‰ení autenticity historick˘ch mûst a obcí.

kladen˘ch na v˘‰ku. Nemûli bychom se spokojit se

dlaÏbou nebo mazaninou. Pfiitom jsou obvykle prove-

PoloÏení dlaÏby z nového materiálu je pro dodavate-

sdûlením, charakteristick˘m pro pfiedlistopadové ob-

deny z kvalitních ‰irok˘ch prken (nûkdy velmi pfiesnû

le v˘hodnûj‰í neÏ oprava nebo doplnûní star‰í dlaÏby.

dobí, Ïe poÏadovan˘ kámen nebo dlaÏdice se „nedají

sloÏen˘ch ze dvou uωích prken), která by dnes nebylo

Investor ov‰em musí sáhnout hloubûji do kapsy. Za-

sehnat“. Pokud by orgány památkové péãe i investofii

snadné získat. Ta po vybourání nejprve usnadÀují po-

platí nejen nákup nového, ne právû levného materiálu,

v Praze trvali na dÛsledné obnovû dochovaného prove-

jíÏdûní koleãek s cihlami a betonem, pozdûji skonãí

ale i odvoz starého kamene a poplatek za skládku. Pfii

dení chodníkÛ a vozovek v historick˘ch ãástech mûs-

v hromadû palivového dfieva. S tímto pau‰álním ne-

rekonstrukcích inÏen˘rsk˘ch sítí, pfiípadnû pfii realizaci

ta, na‰el by se pravdûpodobnû i dodavatel potfiebného

hospodárn˘m pfiístupem nelze souhlasit. Zku‰enosti

odvûtrávacích kanálÛ b˘vá zbyteãnû zpochybÀována

druhu kamene pro tak rozsáhlou akci.

dokazují, Ïe mnohdy staãí odklidit nepofiádek a podla-

stavu.

1

moÏnost opatrného rozebrání a opûtovného poloÏení

VÏdy je nutné dbát na to, aby byla zachována co

hu poctivû um˘t, aby vynikl pÛvab jejího nenapodobitel-

staré dlaÏby. VÏdy je vhodné provést pokus. Staré dlaÏ-

nejvût‰í ãást pÛvodního materiálu. Pfii pouÏití stejné-

nû ztvárnûného povrchu. Taková podlaha je hodnotnou

by nebyly osazovány do pfiíli‰ soudrÏného podkladu

ho druhu kamene nebo dlaÏdic se nemusíme obávat

souãástí historické stavby; v˘mluvnû svûdãí o stáfií in-

192

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / DISKUSE

2

1

teriéru a potvrzuje jeho autenticitu. Majitel budovy

tého kamene i velikostí kostek; pÛvodní dekorativní

a pracovníci památkové péãe by mûli trvat na jejím za-

motivy jsou vystfiídány jednodu‰‰ími, zpravidla ortogo-

chování. Pfiípadná v˘mûna zniãen˘ch prken by mûla b˘t

nálními vzory.

2

provedena pouze v nejnutnûj‰ím rozsahu. Nûkdy je

Snad nejv˘znamnûj‰ím vefiejn˘m prostranstvím his-

moÏné velmi pro‰lapaná prkna obrátit. Jistû je nutné

torick˘ch mûst jsou hlavní námûstí. Právû proto zfiej-

pfiedem dÛkladnû posoudit a v pfiípadû potfieby fie‰it

mû mûstské samosprávy povaÏují za nutné provést je-

vlhkostní pomûry pfiíslu‰né ãásti stavby. I v dosti zane-

jich okázalou a nákladnou rekonstrukci, i kdyÏ vesmûs

dban˘ch budovách jsou v‰ak prkenné podlahy pfiízemí

neopl˘vají nadbytkem finanãních prostfiedkÛ. Orgány

mnohdy zachovány v pfiekvapivû dobrém technickém

památkové péãe neb˘vají vãas poÏádány o vyjádfiení

stavu. V této souvislosti je tfieba pfiipomenout známou

k zámûru obnovy; architektonické soutûÏe na „rekon-

skuteãnost, Ïe po poloÏení neprody‰né podlahy znaã-

strukci“ námûstí jsou vypisovány bez omezujících pod-

nû stoupne vlhkost pfiilehlého zdiva.

mínek. Projektanti proto mohou snadno podlehnout

3

V mnoha na‰ich mûstech se aÏ doposud zachovaly

pfiedstavû, Ïe plocha námûstí v mûstské památkové

■ Poznámky

star‰í kamenné dlaÏby chodníkÛ, vozovek a námûstí.

rezer vaci nebo jiném památkovû chránûném sídle je

1 Viz Petr KOTLÍK: Dfievûná dlaÏba, in: Zpravodaj STOP,

Mozaika z vápencov˘ch kostek zdaleka nebyla v˘sadou

v podstatû tabula rasa. Jsou pfiedkládány „vodní vari-

2001, sv. 3, ã. 1, s. 46–47 (s pfiehledem star‰í literatury).

hlavního mûsta. Nûkde mÛÏeme stále je‰tû obdivovat

anty“ s fontánami a klikat˘mi koryty potÛãkÛ, „zelené

2 PÛvodní druhy kamene pouÏívané pro mozaikovou dlaÏ-

originální dlaÏbu z kamene tûÏeného v okolí. Nebudou

varianty“ mûnící ãást námûstí v lesík, „kamenné vari-

bu praÏsk˘ch chodníkÛ a jejich dne‰ní náhraÏky viz Draho-

nám na‰e dûti a na‰i vnuci pfii prohlíÏení fotografií vy-

anty“ s kamenn˘mi lavicemi a efektní kompozicí plochy

míra B¤EZINOVÁ: PraÏské chodníky, in: Zpravodaj STOP,

ãítat, Ïe právû na poãátku 21. století zmizela z mûst

vytvofienou rÛzn˘mi druhy kamene. Zcela váÏnû se dis-

cit. v pozn. 1, s. 21–23 (s pfiehledem star‰í literatury).

a obcí zb˘vající ãást historické dlaÏby? Pfied rozhodnu-

kutuje o pfiemístûní morového sloupu, kter˘ sice stojí

tím o zpÛsobu úpravy vefiejn˘ch komunikací by se mûli

na námûstí uÏ nûkolik set let, ale nyní naru‰uje novû

starostové a zastupitelé obce zamyslet nad tím, jak

navrÏené architektonické fie‰ení. Opût se nabízí srov-

budou jejich technicistní a pragmatick˘ pfiístup posuzo-

nání obnovy povrchu historického prostranství s obno-

vat pfií‰tí generace. Star‰ích dlaÏeb, kter˘ch by si jinde

vou fasády historické budovy. Ve studii obnovy radniãní

váÏili, se lehkomyslnû zbavuje i jedno z mûst zapsa-

budovy by se architekt sotva odhodlal navrhnout v „ze-

n˘ch v seznamu památek UNESCO. V˘mûnu praÏsk˘ch

lené variantû“ pokr ytí fasády popínavou zelení, ve

dlaÏeb rozhodnû nelze povaÏovat za pfiíklad hodn˘ ná-

„vodní variantû“ nahradit svislé de‰Èové odpady efekt-

sledování. Nová dlaÏba chodníkÛ se li‰í druhem pouÏi-

ními chrliãi nebo v „kamenné variantû“ obohatit fasá-

4

5

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / DISKUSE

Obr. 1. Mní‰ek pod Brdy (okres Praha-západ), chodník pfied hlavním vchodem do kostela sv. Václava. Star‰í chodníkové mozaiky z vápencov˘ch kostek b˘vají bohuÏel nahrazovány novou dlaÏbou, která nerespektuje dochovan˘ materiál ani vzor. (Foto Alfréd Schubert, 2000) Obr. 2. Praha 3, ÎiÏkov, nájemní dÛm ãp. 373, zadní dÛm, mezipodesta schodi‰tû. DlaÏby imitující mozaiku patfií mezi hodnotné ãásti star‰ích budov. (Foto Jan Vesel˘, 2005) Obr. 3. Lysá nad Labem (okres Nymburk), kostel sv. Jana Kfititele. Pro‰lapaná kamenná dlaÏba ze ãtvercov˘ch diagonálnû kladen˘ch desek je pÛsobivou souãástí architektonické památky. RÛzn˘ stupeÀ opotfiebení jednotliv˘ch ploch je v˘mluvn˘m dokladem historie chrámu. Dochovaná dlaÏba by mûla b˘t citlivû opravena. Poslední oprava, provedená cementovou maltou, by v‰ak nemûla slouÏit jako vzor. (Foto Martin Volejník, 2003) Obr. 4. Praha 2, Vinohrady, pfiíjezdová komunikace k restauraci v Riegrov˘ch sadech. DlaÏba z kfiemencov˘ch kostek se vyznaãuje tepl˘m hnûd˘m odstínem. (Foto Alfréd Schubert, 2000) Obr. 5. Praha 2, Nové Mûsto, Karlovo námûstí, poblíÏ zaústûní Jeãné ulice. Budou poslední pozÛstatky chodníkové mozaiky respektovány pfii návrhu úpravy námûstí? (Foto Alfréd Schubert, 2000)

193

7

6

du architektonické památky soustavou balkonÛ. Neu-

mezi umûlou a pfiirozenou patinací zcela zásadní.

vaÏovalo by se o pfienesení reliéfu s mûstsk˘m erbem

Star‰í dlaÏba pÛsobí jin˘m, podstatnû mûkãím do-

na vefiejnou budovu v jiné ãásti mûsta.

jmem. Klasické dlaÏdice nebo desky mají vût‰í tlou‰È-

Pfii hodnocení architektonick˘ch památek se dnes

ku a u star‰ích typÛ neb˘vají jejich rozmûr y pfiesnû

víc neÏ dfiív pfiihlíÏí k pÛvodnosti a hodnovûrnosti jejich

stejné. Byly pokládány do ménû pevného podkladu.

jednotliv˘ch ãástí. Lze pfiedpokládat, Ïe v budoucnosti

V˘sledná pohledová plocha star‰í dlaÏby od poãátku

bude autenticita historické stavby zásadním zpÛso-

nebyla ideální rovinou a v prÛbûhu desetiletí a staletí

bem ovlivÀovat i její trÏní cenu. Vlastníci stavebních

se pozvolna mûnila ve více nebo ménû plasticky ztvár-

památek by mûli zmûnit svÛj doposud pfieváÏnû pfie-

nûnou, mnohdy dosti malebnou souãást architekto-

hlíÏiv˘ postoj k likvidaci star‰ích dlaÏeb a jin˘ch úprav

nické památky.

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE

V˘ s t a v a h i s t o r i c k ˘ c h p l á n Û m û s t a Te r e z í n

podlah. Zatím si zfiejmû neuvûdomují, Ïe souhlasem

S trochou nadsázky lze fiíci, Ïe po star˘ch dlaÏbách

Terezín – zpfiítomnûní dûjin mûsta. Stavební plány

s likvidací dochované souãásti stavební památky ve

historick˘ch budov, vefiejn˘ch komunikací a prostran-

vojenské pevnosti a mûsta z 18. století. Podklady pro

skuteãnosti po‰kozují svÛj vlastní majetek.

ství kráãely dûjiny. Jejich kameny a dlaÏdice jsou ohla-

konverzi vojenského mûsta celoevropského v˘znamu.

âasto se setkáváme s otázkou, proã „památká-

zeny kroky na‰ich slavn˘ch i ménû slavn˘ch pfiedkÛ,

fiÛm“ tolik záleÏí na zachování staré, opotfiebované

koly koãárÛ a formansk˘ch vozÛ, podkovami jezdec-

V˘stava historick˘ch plánÛ mûsta Terezín v prosto-

dlaÏby. Bude nutné znovu a znovu trpûlivû vysvûtlovat,

k˘ch koní. Zachování star‰ích dlaÏeb a jin˘ch úprav

rách kr ypty Betlémské kaple v Praze bude zahájena

Ïe nositelem kulturní hodnoty památky a dokladem je-

pochozích ploch a vozovek by mûli majitelé stavebních

dne 12. kvûtna 2005 v 17 hodin a potrvá do 5. ãervna

jího historického v˘voje nejsou jen efektní architekto-

památek, mûstské a obecní samosprávy i pracovníci

2005.

nické prvky. Jsou jím také ve‰keré ostatní autentické

památkové péãe vûnovat podstatnû vût‰í pozornost

souãásti staveb, obcí a mûst. JiÏ z tohoto dÛvodu je

neÏ dosud.

Na Technické univerzitû v Berlínû byl v ãervnu 2004 Alfréd SCHUBERT

nutné dbát na zachování star‰ích úprav pochozích a pojízdn˘ch ploch. Sv˘m pÛsobiv˘m vzhledem, za kte-

poprvé pfiedstaven v˘znamn˘ soubor historick˘ch plánÛ vojenské pevnosti a mûsta Terezín. V˘stava bude

r˘ zdaleka nevdûãí jen povrchové patinû, se staré dlaÏ-

v budoucnu natrvalo umístûna v Terezínû jako souãást

by v˘znamnû podílejí na vûrohodném v˘razu historic-

■ Poznámky

expozice dûjin mûsta, jiÏ nyní ji v‰ak vefiejnost od 12.

k˘ch budov a sídel. Obvyklému uji‰Èování, Ïe nová

3 Rozdílem mezi tradiãním a dne‰ním provedením dlaÏby

kvûtna do 5. ãer vna 2005 bude moci shlédnout

dlaÏba bude úplnû stejná jako ta stará (pfiípadnû je‰-

a souvisejícími detaily se podrobnûji zab˘vá Milo‰ SOLA¤:

v kryptû Betlémské kaple v Praze. V‰ech 47 velkofor-

tû krásnûj‰í), bychom se snad mohli pousmát, kdyby

DlaÏba z pohledu památkové péãe, in: Zpravodaj STOP,

mátov˘ch historick˘ch stavebních plánÛ a map, po-

ostatními úãastníky stavebních akcí nebylo toto tvrze-

cit. v pozn. 1, s. 14–17.

cházejících vût‰inou z ãesk˘ch archivÛ, je moÏné vidût

ní mnohdy bráno naprosto váÏnû. BohuÏel dobfie ví-

v barevn˘ch reprodukcích v mûfiítku 1 : 1. Obsah v˘-

me, Ïe opak b˘vá v tomto pfiípadû pravdou. Interiérová dlaÏba je v dne‰ním pojetí v podstatû obkladem podlahy. Tenké dlaÏdice nebo kamenné desky jsou lepeny nebo tenkou vrstvou malty upevÀovány 3

na peãlivû vyrovnan˘ betonov˘ podklad. V˘sledkem je geometricky pfiesná rovina, ãlenûná jen strohou, zcela pravidelnou osnovou spár mezi naprosto stejn˘mi prÛmyslov˘mi v˘robky. Strohá technicistní úprava podlahové plochy odpovídá charakteru souãasné architektury, je v‰ak tvrd˘m, nepatfiiãn˘m zásahem do interiéru

stavy dokumentuje také vûdeck˘ katalog, jehoÏ ãeské

Obr. 6. Solec (okres Mladá Boleslav), místní komunikace pod hfibitovem. Kamenná dlaÏba je vyspádovaná do osy vozovky. (Foto Alfréd Schubert, 2004) Obr. 7. Pfierov nad Labem (okres Nymburk), zemûdûlská usedlost, ãp. 13, síÀ. DlaÏba ze ãtvercov˘ch ciheln˘ch dlaÏdic s kuriózním otiskem zvífiecí tlapky. DlaÏby z cihel nebo z takzvan˘ch pÛdovek odpovídají charakteru lidové architektury mnohem lépe neÏ podlahy a dlaÏby z novûj‰ích materiálÛ. (Foto Jan Pe‰ta, 2005)

resumé jsme otiskli v minulém ãísle. Peãlivû zdokumentované plány jsou rozdûleny do nûkolika tematick˘ch celkÛ: pevnost, mûsto, vojenské stavby, vefiejné a civilní budovy. Pro dûjiny vzniku mûsta, k nûmuÏ se vztahuje jen málo písemn˘ch pramenÛ, je v˘znamn˘ zejména poprvé zvefiejnûn˘ celkov˘ plán pevnosti z roku 1790, kter ˘ se dochoval ve vídeÀském Váleãném archivu a jehoÏ autorem je vojensk˘ inÏen˘r Milanes. Plán ukazuje pevnost po deseti le-

stavební památky. Nûktefií v˘robci reagují na tuto sku-

tech od jejího zaloÏení Josefem II., kdy byla jiÏ plnû

teãnost nabídkou rÛzn˘ch patinovan˘ch dlaÏeb. Jed-

obranyschopná, a dokumentuje spoleãné znaky vojen-

notlivé dlaÏdice se zdánlivû opotfiebovan˘m povrchem

ské pevnosti a v ní vznikající civilní zástavby. (Obr. 1.)

opravdu mohou pÛsobit vûrohodn˘m dojmem. Pfii po-

Dal‰ím v˘znamn˘m nálezem je sada dvanácti listÛ

hledu na celou vydláÏdûnou plochu je ov‰em rozdíl

souhrnného plánu civilní zástavby, urãené k osídlení

194

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / DISKUSE | SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

2a

1

fiemeslníky z âeské Lípy. Jedná se o dva bloky domÛ,

pobytu v letech 1998–1999. Uωí v˘bûr plánÛ k repro-

navrÏen˘ch vojensk˘m architektem Georgem d´Antho-

dukci a následné prezentaci se orientoval podle vû-

nem a postaven˘ch jiÏ kolem roku 1788. I tyto plány

deckohistorick˘ch mûfiítek, podle aktuální potfieby his-

lze na v˘stavû spatfiit vÛbec poprvé. Dokazují vysok˘

torické dokumentace a podle nárokÛ dlouhodobé

stupeÀ typizace obytn˘ch staveb; od sklepa se systé-

perspektivy v˘voje mûsta.

mem kanalizace pfies stfie‰ní konstrukci aÏ po vybavení dvorÛ. (Obr. 2a, 2b.)

V˘stava je v˘sledkem mezinárodní vûdecké spolupráce. K jejímu vzniku pfiispûlo mnoho subjektÛ v âes-

Kromû zmínûn˘ch prvních, je‰tû vojensk˘mi stavi-

ké republice, Nûmecku i Rakousku. Tato spolupráce

teli navrhovan˘ch mû‰Èansk˘ch domÛ lze na v˘stavû

umoÏnila jak získání a vyhodnocení jedineãn˘ch mate-

obdivovat i plány dal‰ích civilních staveb z dílen míst-

riálÛ a svûdectví o dûjinách Terezína, tak i jejich pre-

ních stavebních mistrÛ, vznikl˘ch v Terezínû v pr vní

zentaci nej‰ir‰í vefiejnosti formou, jaká by v archivech

tfietinû 19. století a patrn˘ch v obraze mûsta do dne‰-

nebyla moÏná. Plány dokumentují nejen vznik celoev-

ní doby. Neménû zajímavé jsou plány objektÛ vojen-

ropsky v˘znamného pevnostního mûsta, ale jsou i dÛ-

sk˘ch – zbrojnice, proviantního skladu a nûkolika ka-

leÏit˘m podkladem pro souãasn˘ program jeho obnovy.

sáren – které se dochovaly vãetnû detailního popisu

Svou bezprostfiední v˘kladovou hodnotou detailní ba-

pfiáním v‰ech zúãastnûn˘ch koncipovat tuto v˘stavu

vyuÏití jednotliv˘ch prostor. (Obr. 3a, 3b.)

revné obrazové dokumentace jsou zároveÀ prostfied-

i jako základní souãást budoucí rozsáhlej‰í expozice

Práce na tématu dûjin a obnovy Terezína byly na ka-

kem k posílení v‰eobecného povûdomí o hodnotû to-

stavebních dûjin mûsta pfiímo v Terezínû.

tedfie památkové péãe Ústavu mûstského a územního

hoto mûsta jako stavebního celku i identity jeho

Katalog, vydan˘ v malém nákladu pfii pfiíleÏitosti v˘-

plánování Technické univerzity v Berlínû zahájeny jiÏ

souãasn˘ch obyvatel. Stejnû tak v˘stava v budoucnos-

stavy v Berlínû v edici prof. Astrid Debold-Kritterové

v roce 1998 pod vedením prof. Dr. Astrid Debold-Krit-

ti poslouÏí k pochopení historického v˘znamu mûsta

a Dr. Fliessbachové Technickou univerzitou v Berlínû,

terové. Impulsem byla mezinárodní konference Terezín

tûm, ktefií Terezín nav‰tíví jako turisté.

obsahuje barevné reprodukce v‰ech vystaven˘ch plá-

2b

po roce 2000, která se konala v Terezínû roku 1997

âást plánÛ v˘stavy byla v Praze pfiedstavena v jiÏ ro-

nÛ s fotodokumentací aktuálního stavu staveb a jejich

jako reakce na definitivní odchod armádní posádky

ce 2000 v prostorách Rakouského kulturního institu-

popisem. Úvodní texty jsou doplnûny tematick˘mi

z mûsta.

tu. Od roku 2003 byly její roz‰ífiení a s ním spojen˘ v˘-

pfiíspûvky k v˘znamu Terezína v kontextu evropského

Nûkolik stovek dosud nezvefiejnûn˘ch plánÛ mûsta

zkum realizovány v rámci projektu Schinkelova centra

pevnostního stavitelství (H.-R. Neumann) a k nutnosti

a jeho vojensk˘ch staveb bylo vyhledáno ãi objeveno

pfii Fakultû architektury na Technické univerzitû v Ber-

obnovy mûsta po povodních roku 2002 (J. Polívka)

a vyhodnoceno v ãesk˘ch a rakousk˘ch archivech pro-

línû, za spolupráce a podpory Nadace Terezín a âes-

a nástinem umûlecké topografie mûsta v dobû tere-

fesorkou Astrid Debold-Kritterovou bûhem studijního

ko-nûmeckého fondu budoucnosti. Od zaãátku bylo

zínského ghetta z roku 1943, jejíÏ popis se dochoval

3

Obr. 1. Celkov˘ plán pevnosti z roku 1790, jehoÏ autorem je vojensk˘ inÏen˘r Milanes. (Váleãn˘ archiv, VídeÀ). Obr. 2a – DÛm postaven˘ podle plánu architekta Georga d´Anthona, 2b – plán stavby onoho domu. Obr. 3. Jeden ze sady dvanácti listÛ souhrnného plánu civilní zástavby, urãené k osídlení fiemeslníky z âeské Lípy.

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE |

195

4a

4b

v nezvefiejnûném manuskriptu Umûlecká prohlídka Te-

skanzenu. Sborník z pfiedchozí konference byl jiÏ vy-

kÛ stavebníkÛ, byl zvolen˘ pfiíklad velmi v˘mluvn˘ i bez

rezína Ïidovského vûznû Huga Israele Friedmanna (A.

dán, s vydáním sborníku leto‰ních pfiíspûvkÛ se poãí-

komentáfie.

Debold-Kritter). Katalog, vydan˘ dosud jen v nûmec-

tá.

kém jazyce, uzavírá resumé v angliãtinû, ãe‰tinû a japon‰tinû. Astrid DEBOLD-KRITTER (pfieloÏil J. POLÍVKA)

Obr. 4a, b. Plán vojenské stavby a její dne‰ní stav.

Konference Kulturní dûdictví v souãasnosti – vyuÏití památek

Celkovû byla konference velmi uÏiteãn˘m a chvályMy‰lenky: Pochopení vzájemn˘ch vazeb mezi vyuÏi-

hodn˘m poãinem, za kter˘ je vhodné pofiadatelÛm po-

tím, kulturní hodnotou a zachováním fyzické existence

dûkovat a ocenit, jak dobfie jej zvládli. Pfiínosná byla

je nezbytn˘m pfiedpokladem úãinné a smysluplné pé-

v˘mûna názorÛ a zku‰eností. Neménû dÛleÏitá je pub-

ãe o architektonické dûdictví. VyuÏití pfiiná‰í uÏitek

licita, které se dostalo problémÛm, jeÏ jinak stojí stra-

a zároveÀ je pfiirozen˘m, a proto nejúãinnûj‰ím pro-

nou pozornosti. Úspû‰né uspofiádání takové velké ak-

stfiedkem udrÏování fyzické existence historick˘ch sta-

ce dobrovoln˘m sdruÏením samo o sobû ilustruje

veb. Na druhou stranu nepfiimûfiené vyuÏití mÛÏe vést

potenciál obãansk˘ch aktivit a v tomto je povzbuzením

ke ztrátû kulturních hodnot a v krajním pfiípadû i k zá-

pro ostatní. Podûkování patfií i Královéhradeckému

niku památek. Nûktefií vlastníci jsou pro památky po-

kraji a v‰em ostatním, ktefií pfiispûli prací, pomocí ãi

Ïehnáním, jiní zkázou. Na‰e kultura má kfiesÈanské

penûzi. Milo‰ SOLA¤

kofieny. Neúcta ke kulturnímu dûdictví je dÛsledkem nedostatku vzdûlání. Stát není schopen se postarat

První ãíslo Zpráv památkové péãe se kvÛli zdlouha-

o v‰echno, pfii péãi o památky je potfiebné zv˘‰ení po-

vému v˘bûrovému fiízení na zhotovitele citelnû opozdi-

dílu obãansk˘ch aktivit. V˘znamnou úlohu hraje lidsk˘

lo, coÏ zpÛsobilo mnoho zmatkÛ. Pfiíspûvek Ludmily

faktor. NejobtíÏnûj‰í situace nastává, narazí-li na sebe

Îlábkové Kulturní dûdictví v souãasnosti – vyuÏití pa-

neosvícen˘ stavebník a rigorózní památkáfi. Zahrady

mátek (ZPP 1/2005, str. 78) vûnovan˘ stejnojmenné

a parky jsou podceÀovanou ãástí architektonického

konferenci v Hradci Králové byl koncipován jako

dûdictví. Otázka vyuÏití je pro parky a zahrady – ale

upoutávka a mûl b˘t vydán pfied jejím konáním. To se

i pro kulturní krajinu – stejnû podstatná jako pro stav-

bohuÏel nepodafiilo, ale také jiÏ nebylo reálné text

by. Kriminalita po‰kozující památky by mûla b˘t stíhá-

pfied oti‰tûním aktualizovat. Nejsmutnûj‰ím posunem

na dÛslednûji a s úãinnûj‰ími sankcemi, neÏ je tomu

je skuteãnost, Ïe P. Jaroslav Smrãek, jenÏ tak krásnû

v souãasnosti.

RECENZE BIBLIOGRAFIE Chrudimsko. Ztracené i zachránûné poklady

a zasvûcenû promluvil na pfiedchozí konferenci, ze-

Nemil˘m pfiekvapením byl pfiíspûvek vûnovan˘ radi-

Ludûk ·TùPÁN, Renáta RÒÎIâKOVÁ, Ivo ·ULC:

mfiel a leto‰ního setkání se jiÏ zúãastnit nemohl. Pro

kální pfiestavbû domu ãp. 201. Pokud se jiÏ pofiadatelé

Chrudimsko. Ztracené i zachránûné poklady, vydal

doplnûní pfiíspûvku Mgr. Îlábkové tedy dovolte je‰tû

rozhodli zafiadit do programu sebeoslavnou prezentaci

Státní oblastní archiv v Chrudimi jako 9. publikaci

pár slov k prÛbûhu konference.

znehodnocení památky nad‰en˘m, ale nepouãen˘m

v edici Archa, Chrudim 2003, vydání pr vní, náklad

Pfiedná‰ky jednacího dne: Josef ·tulc: V˘znam uÏit-

stavebníkem, bylo namístû na to auditorium pfiipravit

1000 v˘tiskÛ.

né funkce památky v úvahách Aloise Riegla a Maxe

nûjak˘m vysvûtlujícím komentáfiem. O co ‰lo? Pfii pfie-

Kolektiv autorÛ se v publikaci zamûfiil na specifické

Dvofiáka, Milo‰ Solafi: Úvaha o obecn˘ch souvislostech

stavbû zanikly ve‰keré autentické prvky vãetnû cenné-

kulturní a pfiírodní dûdictví oblasti Chrudimska. V této

vyuÏití památek pfii péãi o architektonické dûdictví, Jar-

ho historického krovu. Kamenné a cihelné konstruk-

oblasti, která se rozkládá v jihozápadní ãásti Pardubic-

mila Radová: Pfiehled vyuÏit˘ch a nevyuÏit˘ch památek,

ce, jejichÏ omítnutí je pro historickou architekturu

kého kraje a na kterou mnohdy b˘vá tak trochu poza-

Petr Anderle: Umocnûné poselství – opravené církevní

daného období charakteristick˘m slohov˘m projevem,

pomínáno, se dosud nachází i pfies nenávratné ztráty

památky v kontextu dne‰ní doby – zku‰enosti z Brun-

byly nejen o‰krábány aÏ na holé zdivo, ale dÛm byl

neuvûfiitelné kulturní a pfiírodní bohatství. O tom, jak

tálska, LukበHolub: Domov sv. Josefa – problematika

„obohacen“ o nepfiehlédnutelné kamenné obklady.

se mûnila krajina i osídlení, pojednávala kniha Chru-

pfiestavby, Jifií TomበKotalík: Památky a uÏivatelé –

Znásilnûná fasáda památky by se skvûle vyjímala

dimsko. Utváfiení venkovsk˘ch sídel, kterou vydal Stát-

Úvaha o modelech souÏití, Petr Kovafiík: Otázky vyuÏití

v Disneylandu, ale v prostfiedí památkové rezervace je

ní okresní archiv v Chrudimi v roce 2001 a na kterou

Hernychovy vily v Ústí nad Orlicí, Jifií Star˘: VyuÏití pa-

takov˘ poklesl˘ k˘ã odpudiv˘. Z velkoplo‰n˘ch oken

publikace Chrudimsko. Ztracené i zachránûné poklady

mátek – pfiedstavy, v˘hry a debakly, Jaromír Chmelík:

nástavby je opravdu hezk˘ pohled na malebné stfiechy

volnû navazuje.

Obnova domu ãp. 201 v Úzké ulici v Hradci Králové,

historického jádra, ale jak˘ je obrácen˘ pohled na

Autofii se zab˘vají osudy nejen drobn˘ch technick˘ch

Václav PraÏák: VyuÏití ‰lechtick˘ch sídel na Králové-

stfie‰ní krajinu historického jádra s nástavbou a velko-

staveb, ale i dal‰í fiadou architektonick˘ch skvostÛ

hradecku, BoÏena Pacáková: VyuÏití zahrad a parkÛ,

plo‰n˘mi okny, uÏ fieãeno nebylo. Nicménû jako ilus-

a pfiírodních krás. Obsahovû je publikace srozumitelnû

Eva Dvofiáková: VyuÏití památek industriálního dûdic-

trace nejrÛznûj‰ích vlivÛ po‰kozujících památky, poãí-

fiazena jiÏ od první kapitoly pojednávající o sídelní kra-

tví, Ludmila Îlábková: VyuÏití objektÛ historick˘ch ml˘-

naje nedostateãn˘m vzdûláním spoleãnosti pfies

jinû, zamûfiené na ochranu pfiírody, kterou se díky ne-

nÛ a Petra B˘mová: Technické památky lidového cha-

neschopnost státu takov˘m jevÛm bránit aÏ po dÛ-

uvûfiitelné, zásluÏné práci odborn˘ch i dobrovoln˘ch

rakteru a jejich vyuÏití v novû vznikajícím Podorlickém

sledky nepfiimûfien˘ch uÏitn˘ch a kapacitních poÏadav-

pracovníkÛ dafiilo prostfiednictvím byÈ dílãích soupisÛ

196

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE

a propagaãních akcí jiÏ od 50. let 20. století velmi

nosti, aby se podobné ‰kody uÏ nemohly opakovat.

roku 1991 se s anatolsk˘mi koberci intenzivnû setká-

kvalitnû mapovat. Nejv˘znaãnûj‰ím krokem na poli

Na závûr si dovolím krátkou, ãistû osobní poznám-

vá také díky své práci poradce u rozvojov˘ch projektÛ

ochrany pfiírody bylo vyhlá‰ení CHKO Îìárské vrchy,

ku. Po pfieãtení knihy mû pohladily vzpomínky – zavfiu

v Gruzii, Arménii, ÁzerbajdÏánu a Turecku. Pfiíbûh his-

na kterou navázala CHKO Îelezné Hory. V kapitolách

oãi, vidím se na Veselém Kopci v roce 1975, pan ·tû-

torie anatolsk˘ch kobercÛ je pfiitom stejnû poutav˘ ja-

vûnovan˘ch pfiírodû se setkáváme s fiadou velmi krás-

pán mû provází a mluví o tom, jak bude právû se rodí-

ko deník Daniela Häberlina. Jen ‰koda, Ïe má vcelku

n˘ch fotografií zachycujících romantickou a unikátní

cí skanzen vypadat. A Ïe se podafií zachránit Betlém

nevesel˘ konec. Dne‰ní v˘roba kelimÛ ãi sumakÛ je jiÏ

flóru vãetnû její návaznosti na osídlení krajiny od stfie-

v Hlinsku, se nám mohlo tenkrát jen zdát. Dnes je pro

jen mizivá. Zmûny hospodafiení v posledních desetile-

dovûké kolonizace do souãasnosti.

nás minulost daleko dÛleÏitûj‰í, neÏ si pfiipou‰tíme.

tích spojené s v˘razn˘mi sociálními promûnami zpÛso-

Dal‰í kapitoly dokumentují tváfi vesnick˘ch sídel,

KaÏdou publikací, která nám pfiiblíÏí kulturní a pfiírodní

bily nejen dramatick˘ úbytek tradiãní kobercáfiské prá-

mûsta i mûsteãka, pokraãují ukázkami lidov˘ch a ze-

bohatství, jsme o krÛãek dál v poznání na‰í stfiedoev-

ce, ale dokonce i mizení povûdomí o ní. Tam, kde

mûdûlsk˘ch staveb, pansk˘mi stavbami, pfiibliÏují osu-

ropské identity.

v˘roba pfietrvává, je ãasto jiÏ jen v˘robou na zakázku, Eva DVO¤ÁKOVÁ

dy církevních památek. Jedna kapitola je vûnována i údûlu Ïidovsk˘ch památek. Není opomenuta ani zámecká architektura. Publikace je zaloÏena na bohatém obrazovém fondu pofiizovaném pfieváÏnû v 60. a 70. letech 20. století. V této dobû pfievládal i ve

bez pÛvodního obsahu a Ïivotnosti, bez toho, Ïe by odráÏela skupinovou identitu. âasto se tkají ãi váÏou ko-

Obr. 1. Svobodné Hamry (okres Chrudim), hospoda Îebrota – jeden ze zachránûn˘ch skvostÛ Chrudimska, na snímku z roku 2005. (Foto Eva Dvofiáková)

berce s pouÏitím cizích ornamentÛ a vzorÛ, tak jak to vyhovuje zahraniãní poptávce. Tím spí‰e je tfieba knihu Bedna kofienáfiova ocenit, zachycuje fiemeslnou práci,

státních institucích ãernobíl˘ dokumentaãní materiál,

která mizí, zachycuje ji v jejích vrcholn˘ch podobách,

a proto je tfieba vysoce ocenit nejen mnoÏství, ale

preciznû, reprezentativnû a pfiitom s poezií a ‰armem. Celkovû lze shrnout: sympatick˘ vydavatelsk˘ poãin

i kvalitu archivních fotografií, které jsou z podstatné ãásti provedeny v barvû.

Bedna kofienáfiova

V‰echny kapitoly obsahují struãn˘ historick˘ úvod

datelství Sursum k 85. narozeninám Ludvíka Kundery.

doplnûn˘ v˘ãtem záchrann˘ch akcí, které se ve vût‰í ãi

Gert ALBRECHT: Bedna kofienáfiova (Obchodní ces-

men‰í mífie podafiilo uskuteãnit. Následuje velmi kva-

ta Malou Asií), SURSUM 2005, fotografie Udo Hirsch,

litnû vybran˘ pfiehled jednotliv˘ch reprezentantÛ sta-

pfieloÏil Ludvík Kundera (deník) a Gabriela Hroncová

vebního potenciálu rozvrÏeného od mûstské zástavby

(poznámky a odborn˘ text).

aÏ po vesnické vybavení – od s˘pek pfies su‰árny ovoce, ml˘ny, pily, halt˘fie a pazderny s detailním pfiiblíÏením konstrukcí lomenic, oken nebo dvefií.

Krása anatolsk˘ch kobercÛ mne vÏdy fascinovala. Harmonie barev, pestrost a pfiirozenost ornamentÛ,

Na základû prvotních aktivit dobrovoln˘ch pracovní-

krása i praktiãnost. A navíc ta malebná jména: kelim,

kÛ i jednoho z autorÛ publikace, ktefií se snaÏili o zá-

kazak, sofreh, zili, cicim, sumak. Kniha Gerta Albrech-

chranu nejvût‰ích skvostÛ lidové architektur y v této

ta, peãlivû a elegantnû vypravená ti‰novsk˘m naklada-

oblasti vãetnû jejich návaznosti na fiemeslnou v˘robu,

telstvím Sursum, je pro mne opravdov˘m poÏitkem. Tfii-

se v tomto regionu zformovala snad po roce 1924 nej-

cet jedna celostránkov˘ch fotografií kobercÛ ãi tkan˘ch

vût‰í akce smûfiující k záchranû lidové architektur y.

vakÛ z cenné sbírky Gerta Albrechta, kobercÛ z tajem-

Tehdy byly poloÏeny základy na‰eho druhého nejvût‰í-

né bedny objevené v Antik Bazaru v Bergamu, ukazuje

ho skanzenu – Souboru lidov˘ch staveb a fiemesel na

mistrovství anatolsk˘ch vazaãek v plné ‰ífii.

Veselém Kopci –, o kterém se publikace zmiÀuje ve

pro v‰echny milce kobercÛ. A také dÛstojn˘ dárek naklaPetr âERMÁâEK

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ Architekt 2005/1 John PAWSON, Jan SOUKUP: Klá‰ter Matky BoÏí v Novém Dvofie, s. 5–18. Krátká autorská zpráva o rekonstrukci a dostavbû

Zápisky nalezené v téÏe truhle, zápisky, které jsou

trapistického klá‰tera je doplnûna bohat˘m obrazo-

podvrhem, ãi spí‰e zdafiilou mystifikací, se pfiíjemnû

v˘m materiálem vãetnû plánÛ a fotografie pÛvodního

Pfies ponûkud formální vzhled obálky je publikace

ãtou, mají své kouzlo a vtipn˘m napodobováním ces-

stavu hospodáfiského dvora. Navazuje recenze Na roz-

po grafické stránce velmi zdafiilá, zejména její kvalitní

topisÛ ze 17. století navozují velmi autentick˘ pocit.

hraní od Jana Sapáka vysvûtlující dûjiny cisterciáckého

obrazová dokumentace. Velmi silnû pÛsobící fotogra-

A je úplnû jedno, Ïe Ïádn˘ Daniel Häberlin z Freiburgu

fiádu i potfieby a poÏadavky trapistÛ na stavbu. Téma je

fické zábûry, které jsou faktick˘m základem knihy, za-

v Breisgau zfiejmû nikdy neÏil a z Tiflisu v Gruzii po Dar-

zakonãeno ohlasy architektÛ J. ·épky, O. Okamur y,

ujmou ãtenáfie na první pohled. Po pfieãtení textu lze

danely v roce 1646 necestoval. V jeho zápiscích si lze

J. Wertiga, P. Hájka a T. KoÀafiíka. Konstrukce a svûtlí-

ov‰em na nûkteré objekty jen s nostalgií zavzpomínat,

ãíst o místopisn˘ch zajímavostech, zvycích místních

ky v kostele v Novém Dvofie jsou pojednány v rubrice

nebo si je zafiadit do povûdomí jako souãásti jednoho

obyvatel, o obchodû, jednou pfiesnû, podruhé patfiiãnû

Konstrukãní detail na s. 46. Téma je zafiazeno do ‰ir‰í-

z na‰ich nejv˘znaãnûj‰ích historick˘ch území.

naivnû. A tak se dozvíte, Ïe v Alexandretû (Iskende-

ho kontextu ãlánkem Du‰ana Folt˘na o dûjinách a spi-

Posláním knihy, poukazující na dfiívûj‰í ztráty unikát-

run) bylo moÏné nalézt mnoho krásn˘ch nevûstek,

ritualitû trapistÛ: Trapisté. ¤ád cisterciákÛ pfiísné ob-

ního kulturního bohatství, které snad nejvíce postihly

o kter˘ch se tradovalo, Ïe jsou potomkynûmi jednoho

servance na s. 53.

lidovou architekturu, je pfiedat poselství kulturní vefiej-

tisíce a jedné z nevûstince krále Daria osvobozen˘ch

Petr MALINSK¯, Richard DOLEÎAL, Petr BURIAN,

samotn˘m Alexandrem Velik˘m. Dozvíte se, Ïe v Edes-

Gabriela ·ATROVÁ – DaM: Hotel Roma v Praze na Ma-

se se podává esence, které se fiíká kafee, a Ïe je to

lé Stranû, s. 19–22.

své desáté a poslední kapitole.

tak siln˘ nápoj, Ïe by i mrtvého probudil. Není divu, Ïe

Autorská zpráva s fotografiemi a plány o rekon-

se takov˘ text dá pfieãíst jedním dechem, pokud

strukci objektu Újezd 24 na rohu ¤íãní ulice a novo-

ov‰em va‰e oãi nebudou opakovanû prodlévat dlouhé

stavbû v jeho vnitrobloku, která volnû parafrázuje sto-

minuty v barevné záfii kobercÛ.

pu pÛvodní ubytovny Svazarmu, demolované v 80.

Opomenut není rozhodnû ani ãtenáfi-odborník. KaÏ-

letech 20. století. Komplex bude plnit obchodní, byto-

d˘ prezentovan˘ koberec je podrobnû popsán, kniha

vou a hotelovou funkci. Na zprávu navazuje recenze Ri-

je navíc doplnûna statí o radiokarbonovém datování

charda Nûmce Od domu „Na lisku“ k hotelu „Roma“

tkanin od Bernda Kromera a informativním textem

na Malé Stranû, která oceÀuje pfiizpÛsobivost a skrom-

o historii anatolsk˘ch kobercÛ od Udo Hirsche. Ten

nost dostavy vnitrobloku, jeÏ podle autora znamená zá-

patfií k uznávan˘m odborníkÛm na tradiãní tkaniny, od

sadní zhodnocení.

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

197

Eva JI¤IâNÁ, Petr VÁGNER, Jan ADÁMEK – AI-De-

fádní park. Autor navrhuje evokovat minulost ocelovou

sign: Kostel svaté Anny v Praze na Starém Mûstû,

konstrukcí na místû b˘valého krematoria, vymezující

s. 23–27.

siluetu, pfiípadnû hmotov˘ obr ys zniãeného objektu

âlánek seznamuje s vybran˘m návrhem a s rozpra-

v mûfiítku 1 : 1, ãímÏ by se zároveÀ vytvofiila pohledo-

covanou studií na úpravu námûstí od architektÛ atelié-

vá dominanta parku.

ru H·H – autorÛ úpravy Horního námûstí v Olomouci

Kostel patfiící k b˘valému klá‰teru dominikánek byl pfiepatrován a slouÏil jako sklad papíru. Rekonstrukce na univerzální prostor pro nadaci VIZE 97 konzervovala vnûj‰í i vnitfiní plá‰È budovy, odstranila pfiepatrování

Mar tin STRAKO·: Sakrální stavby Moravy a Slezska ve zlomové epo‰e, s. 77.

Úpravy povrchÛ námûstí Republiky v Praze 1, s. 48–52.

a Jifiského námûstí za Svatovítskou katedrálou. Z námûstí by mûla zmizet automobilová doprava. DlaÏba

a vloÏila nové prvky: schodi‰tû na emporu, toãité scho-

Recenze knihy Ale‰e Filipa Secesní chrámy na Mo-

bez chodníkÛ v jedné rovinû by prostfiednictvím fragme-

di‰tû do vûÏe, obsluÏné lávky po obvodu krovu, zavû-

ravû a ve Slezsku – sakrální v˘tvarné umûní kolem ro-

tÛ z rÛzn˘ch období zachycovala v˘voj tohoto prostoru.

‰ená ocelová Ïebra, pfiipomínající pÛvodní tvar gotické

ku 1900, vydané nakladatelstvím Barrister & Principal

DlaÏební textury by byly pospojovány naÏloutl˘mi ‰vy.

Ïebrové klenby, platformy pro úãinkující a podlahy, so-

ve spolupráci s NPÚ – ÚOP v Brnû. Filipova práce je

ZeleÀ by byla mobilní. Následují zamítavá stanoviska

ciální zázemí, osvûtlení a akustiku. Autorská zpráva je

rozsahem a pojetím zatím ojedinûlá, v˘hrady má autor

památkáfiÛ (OPP MHMP – J. KnûÏínek a NPÚ HMP –

doplnûna plány i fotografiemi a navazuje na ni recenze

recenze k v˘bûru dokumentÛ v katalogu a k absenci

M. Zachafi) a vyjádfiení Úfiadu mûstské ãásti Praha 1,

Kázání od Anny od Jakuba F. Nováka, kter˘ pfiipomíná

plánÛ. Práci stojí za to rozvíjet, pfiedev‰ím o sakrální

kter˘ studii zadal – po schválení rozpoãtu se v pracích

vá‰nivé odborné debaty o otevfiení pohledu na pÛvod-

stavby v âechách.

na studii bude pokraãovat. âlánek je uzavfien posudky

ní krov, jeÏ rekonstrukci pfiedcházely, a zam˘‰lí se nad autenticitou materiálu tohoto krovu. Mar tin STRAKO·: Bílé domy nemusely b˘t bílé. O vile Tugendhat, tentokrát v Praze, s. 62.

R. ·váchy a A. ·rámkové, které se ke studii vyjadfiují

Architekt 2005/2 Petr ZÁZVORKA: Thonetové. Pfiíbûh oh˘baného dfieva, tematická pfiíloha.

pfieváÏnû kladnû. Pavel HALÍK: Emil Králíãek. Hledání zapomenutého mistra, s. 53.

Zpráva o semináfii konaném v Národním technickém

Historie firmy vyrábûjící dodnes proslul˘ sedací ná-

Zpráva o v˘stavû v Galerii Jaroslava Fragnera. Krá-

muzeu v Praze, kter ˘ mûl za cíl seznámit vefiejnost

bytek – její zakladatelé, v˘voj technologie, sídla firmy

líãkovy stavby patfií v Praze ke v‰eobecnû znám˘m,

s novû získan˘mi poznatky ze stavebnû-historického

a nejslavnûj‰í v˘robky.

av‰ak nejsou ztotoÏÀovány s autorem – napfiíklad

prÛzkumu. Ukázalo se, Ïe bíl˘ nátûr fasád byl probarvován z hmoty omítky pouÏit˘m pískem, a Ïe tedy v˘-

David R. CHISHOLM, Vít MÁSLO – CMC Architects: A7 Arena Hole‰ovick˘ pivovar – objekt B, s. 20–22.

dÛm Diamant ve Spálené ulici s vedlej‰ím kubistick˘m baldach˘nem nad sochou sv. Jana Nepomucké-

sledná barva vily byla zabarvena jemnû do Ïluta. Dal‰í

Autorská zpráva o rekonstrukci ãásti pivovaru pro

ho, Adamova lékárna s proslulou kubistickou lampou

pfiíspûvky se t˘kaly v˘znamu stavby, zhodnocení památ-

potfieby kanceláfií a redakcí ãasopisÛ spoleãnosti Rin-

a hotel Zlatá husa na Václavském námûstí nebo ·upi-

kové obnovy vily z 80. let, statiky vily, mobiliáfie a poje-

gier. Doplnûno fotografiemi, plány a navazující recenzí

chovy domy na rohu Václavského námûstí a Vodiãkovy

tí zahrady. Ze semináfie by mûl b˘t vydán sborník.

Kontakt od Petra Nûmûjce, v níÏ se autor zam˘‰lí nad

ulice.

Ústfiední vstupní projekt NG v Praze. Architektonic-

velkoprostorovou koncepcí nov˘ch interiérÛ, v nichÏ je

ká ideovû-projektová vyzvaná neanonymní jednokolo-

zachován pÛvodní stavební princip vãetnû skeletov˘ch

vá soutûÏ, s. 63–68.

konstrukcí, a nad budoucím exteriérem pivovaru, kte-

V˘sledky soutûÏe na vstupní objekt do komplexu Schwarzenberského a Salmovského paláce na Hradãanském námûstí, kter˘ by mûl slouÏit Národní galerii

r˘ ãeká je‰tû fiada dal‰ích úprav. Radko KVùT, Pavel PEKÁR, Richard MÁTL: Bytové domy „Farská zahrada“ Brno-Komín, s. 24–28.

Vojtûch LAHODA: HofmanÛv vypláznut˘ jazyk. K v˘stavû v Obecním domû, s. 54–55. Hofman patfií ke klíãov˘m kubistick˘m architektÛm, av‰ak s nejmen‰í moÏností realizovat své stavby. Jeho nejslavnûj‰í, i kdyÏ ãásteãnou realizací je hfibitov v ëáblicích, zab˘val se téÏ konstrukcí mostÛ a navrho-

k pokrytí funkcí spojen˘ch se vstupem do galerijních

Autorská zpráva o bytovém komplexu tvofiícím mezi-

prostor, vãetnû informaãního centra. První cenu získal

ãlánek mezi panelov˘m sídli‰tûm a historickou ãástí

projekt architektonického t˘mu J. L. Mateo, M. Colo-

Komína s gotick˘m kostelem a farskou zahradou. Fo-

minas, A. Obiol, kter˘ je prezentován vãetnû autorské

tografie a plány ozfiejmují urbanistick˘ kontext stavby

zprávy, stejnû jako projekty, které se umístily na 2. aÏ

i její detaily. Podle navazující recenze Profiíznutá hrana

Recenze katalogu v˘stavy v brnûnské v˘stavní síni

4. místû.

od Luká‰e Berana oddûlením tfií bytov˘ch blokÛ od se-

Nadace ãeské architektury. Josef Polá‰ek si získal po-

be a kos˘m profiíznutím segmentu parcely autofii ales-

vûst prvotfiídního moderního architekta jako autor do-

poÀ ãásteãnû nahradili ztracen˘ v˘hled z kopce na ves-

mÛ s nejmen‰ími byty pro chudé, je v‰ak i autorem v˘-

nici a pfiivrátili prÛhledy mezi domy k jejímu jádru.

born˘ch ‰kol, bank a spofiitelen a poãetného souboru

Vladimír ·LAPETA: ·lapeta v Luhaãovicích. Vila Suburbana na horské téma, s. 73. âlánek pfiipomíná vilu Lubomíra ·lapety postavenou pro Jana Koudelku v Luhaãovicích. Uspofiádání

Marek CHALUPA, ·tûpán CHALUPA, Ondfiej TUâEK,

hlavního obytného patra a patra loÏnicového je velmi

TomበHAVLÍâEK – d u m architekti: Viniãní altán

pfiíbuzné Nakládalovû vile v Olomouci, která vznikla

v Gröbovce v Praze na Vinohradech, s. 29–32.

váním nábytku. ¤ada jeho interpretÛ vyzdvihuje pfiedev‰ím architektovu scénografickou tvorbu. Rostislav ·VÁCHA: Nejasketiãtûj‰í z funkcionalistÛ. Katalog díla Josefa Polá‰ka, s. 56.

ãinÏovních a rodinn˘ch domÛ rozeset˘ch témûfi po celé Moravû. Petr URLICH: V˘stava o v˘stavách aneb Od Bruselu

o tfii roky dfiíve, a to v rovinû. Zde vznikla na totéÏ téma

Autorská zpráva o stavební obnovû ruiny viniãního

horská varianta. Interiér domu byl v pováleãné dobû

altánu z let 1871–1888 od architektÛ Bar vitia

Zpráva o v˘stavû v kulturním centru Nostického pa-

po‰kozen rozdûlením na nûkolik bytÛ, v exteriéru je

a Schulze a o její dostavbû pro celoroãní provoz ka-

láce v Praze, na které mÛÏe náv‰tûvník poprvé zhléd-

dÛm nedotãen do dne‰ních dnÛ.

várny a vinárny. Aby dostavba nemûnila vnûj‰í siluetu

nout retrospektivu na‰ich v˘stavních pavilonÛ pro

altánu, je umístûna ve znaãném odstupu do svahu

EXPO, poãínaje Bruselem 1958 a konãe tfiemi soutûÏ-

pod terén. Zpráva je doplnûna fotografiemi, plány a re-

ními projekty pro AICHI 2005.

Václav JANDÁâEK: Nalezen˘ detail konstrukce. Dfievûn˘ kolík krovÛ z 19. století, s. 74. 1. ãást nového seriálu o skuteãn˘ch dochovan˘ch detailech nebo ãástech stavby. Martin STRAKO·: Hofmanovo krematorium. Jak pfiipomenout historii Ostravy, s. 75.

cenzí Forma otázky od Luise Marquese. Franti‰ek ·rámek. 120 let od narození, s. 46.

po Aichi, s. 57.

Richard BIEGEL: LibeÀsk˘ most pfied „rekonstrukcí“. Spor o hodnotu, s. 62–63.

F. ·rámek (1884–1952) proslul pfiedev‰ím projek-

LibeÀsk˘ most od autorÛ Pavla Janáka, Franti‰ka

ty administrativních palácÛ ve stylu moderního klasi-

Mencla a Václava Da‰ka, postaven˘ na sklonku

Jedna z v˘razn˘ch Hofmanov˘ch realizací, kubistic-

cismu. Je vítûzem mnoha architektonick˘ch soutûÏí,

20. let 20. století jako pfiíslib budoucího urbanistické-

ké krematorium v Ostravû, byla navzdor y snaze pa-

projektoval obytné druÏstevní domy v Bubenãi a Hole-

ho fie‰ení libeÀské a hole‰ovické oblasti, je nyní v dÛ-

mátkáfiÛ v letech 1979–1980 zbofiena. Na místû zni-

‰ovicích, je autorem pavilonu petfiínské lanové dráhy

sledku novû zvaÏovan˘ch urbanistick˘ch úprav ohro-

ãeného mûstského a Ïidovského hfibitova Moravské

se stupÀovitou hmotou, kter˘ lze oznaãit za funkcio-

Ïen demolicí. Ministerstvo kultury zamítlo návrh NPÚ

Ostravy, kde stavba stála, vznikl nakonec pomûrnû

nalistick˘.

na jeho prohlá‰ení za kulturní památku. PfiedloÏen˘

198

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

projekt „rekonstrukce“ s cílem roz‰ífiení a zvût‰ení

Umûní 2005/1

kapacity mostu zachovává pouze pilífie, oblouky nad

(pfievzato z webu http://www.intimate.cz/umeni/cz/

fiekou bourá a nahrazuje systémem otvorÛ, které

index.html)

ERA 2005/1 Petr KROUPA: Rekonstrukce v˘jimeãn˘ch staveb 20. století, s. 4.

s pÛvodními vût‰inou nekorespondují. Autor nového

Ivo HLOBIL: Neznámá Madona na lvu od Mistra mi-

Autor se v úvodníku ãísla vûnovaného památkám

projektu PRAGOPROJEKT, a. s., se v odÛvodnûní od-

chelské madony (kolem let 1340–1345). Eine unbe-

z 20. století zab˘vá otázkou po smyslu památkové

volává na neopraviteln˘ stav historické konstrukce,

kannte Löwenmadonna vom Meister der Madonna

ochrany a problematikou nov˘ch zásahÛ do staveb-

coÏ vyvrací nezávisl˘ statik.

von Michle (um 1340–1345), s. 3–20.

ních památek. Specifiãnost pfiístupu ke stavebním pa-

Jan PE·TA: Vesnice napospas? Jak chráníme ãesk˘

âlánek pfiedstavuje dfievûnou sochu Madony na

mátkám z 20. století dokládá na pfiíkladech Müllerovy

lvu, kterou zakoupila Národní galerie v Praze. Jde o v˘-

vily, vily Tugendhat, VeletrÏního paláce v Praze a Ze-

Na rozdíl od mûstsk˘ch celkÛ, které jsou jiÏ vût‰i-

znamné dílo Mistra Michelské madony, pocházející

manovy kavárny v Brnû.

nou plo‰nû památkovû chránûny, k vyhla‰ování vesnic-

z nejmenované sbírky v Klosterneuburgu u Vídnû. Au-

k˘ch památkov˘ch rezervací chybí vÛle. Mnohé vesni-

tor textu ho datuje do let 1340–1345 a detailnû inter-

ce pro‰ly bûhem desetiletí marn˘ch pokusÛ rozsáhlou

pretuje jeho stylov˘ i ikonografick˘ charakter vzhledem

devastací – napfiíklad StodÛlky, Hostivafi nebo Dolní

k dal‰ím pfiíbuzn˘m plastikám té doby.

venkov, s. 64–66.

Petice proti demolici OD Je‰tûd – TESCO v Liberci, s. 5. Nizozemská firma Multi Development Corporation plánuje v˘stavbu obchodního a zábavního komplexu

Rychnov na Sokolovsku. U obcí, kde se vyhlá‰ení po-

Jindfiich VYBÍRAL: Charles F. A. Voysey’s Forgotten

Fórum Liberec. KvÛli této v˘stavbû má b˘t demolován

dafiilo, se pfiitom stav objektivnû zlep‰il. Vesnické pa-

Designs for Southern Moravia. Zapomenuté projekty

obchodní dÛm Je‰tûd z let 1968–1979 od Miroslava

mátkové rezervace a zóny nejsou rozloÏeny rovnomûr-

Charlese F. A. Voyseyho pro jiÏní Moravu, s. 21–33.

Masáka, vyprojektovan˘ Karlem Hubáãkem v ateliéru

nû. Relativnû dobrá je situace v rekreaãních oblastech,

V roce 1912 navrhl architekt Charles Francis Anne-

SIAL. Stavba pfiedstavuje u nás ojedinûl˘ pfiíklad ev-

kde objektÛm nehrozí zkáza. V rozsáhl˘ch zemûdûl-

sley Voysey rodinou hrobku a roku 1922 venkovské

ropského architektonického strukturalismu a doku-

sk˘ch oblastech zejména severozápadních âech se

sídlo pro jihlavského podnikatele Karla Löwa, vlastní-

mentuje ãeské architektonické my‰lení druhé polovi-

v‰ak vyskytují dosud pÛsobivé celky v devastovaném

ka nejvût‰ích textilních továren na západní Moravû.

ny 20. století. Formu obchodního stfiediska ovlivnila

stavu, na pokraji fyzické Ïivotnosti, a nadûje na jejich

Tyto návrhy byly dosud pokládány za nerealizované.

kvalita místa a respekt k obvyklému klimatu mûsta.

záchranu je mizivá.

Pfiíspûvek poukazuje na to, Ïe venkovsk˘ dÛm byl v po-

Po tfiiceti letech se jeho prostfiedí stalo dynamickou,

zmûnûné podobû proveden v Henãovû u Jihlavy a Ïe

komerãnû úspû‰nou, tradiãní souãástí mûsta. Redak-

Voyseymu lze pfiipsat i Löwovu hrobku na jihlavském

ce ãasopisu ERA se s poukazem na jeho nespornou

hfibitovû z roku 1915.

architektonickou kvalitu staví spolu s iniciátory petice

Václav JANDÁâEK: Nalezen˘ detail konstrukce. Vûtrací mfiíÏka, s. 67. 2. ãást seriálu. Tfiikrát o ãeské pfiísnosti. Nad knihou Rostislava ·váchy, s. 68–71. Tfii recenze knihy „âeská architektura a její pfiísnost“. Padesát staveb 1989–2004. Petr Rezek si ve

Gerardo BROWN-MANRIQUE: Three Houses in North-

ze Studia ARTIKL proti plánované demolici.

eastern Bohemia by Fürth and Mühlstein. Tfii vily od

Obnova BaÈova mrakodrapu ve Zlínû. I. Bergman,

Für tha a Mühlsteina v severov˘chodních âechách,

L. Patrnek, P. V‰eteãka / Centroprojekt, a. s., S-pro-

s. 34–43.

jekt plus, a. s., Transat architekti, s. 11–17.

stati Kniha kulovitého tvaru v‰ímá formy medailonÛ

K zajímav˘m realizacím dvojice architektÛ Victora

Zpráva s fotografiemi a plány o obnovû budovy od

jednotliv˘ch staveb. Jednotlivé texty jsou podle nûj za-

Fürtha a Arno‰ta Mühlsteina patfií tfii vily v severozá-

Vladimíra Karfíka pro sídlo Krajského úfiadu Zlínského

oblené, nepopichují, nanejv˘‰ uvádûjí vûci na pravou

padních âechách, objednané ve 30. letech 20. století

kraje a finanãního úfiadu ve Zlínû. Doplnûna je recenzí

míru. Knize vyt˘ká pfiíli‰né zásahy grafika do fotografií,

textilními prÛmyslníky: Bermanova vila v Hronovû

Zlín: budova 21 versus dne‰ní úfiední krajina od Mar-

coÏ ale na druhou stranu vybízí ãtenáfie k náv‰tûvû ob-

(1933), Löwenbachova vila v Náchodû (1934) a Bon-

tina Strako‰e, podle kterého se ve fázi pfiíprav rekon-

jektÛ a nespokojení se s obrazem. Místo termínu

dyho vila v Malé Skalici (1936). Studie analyzuje archi-

strukce jevila jako destrukce v˘znamné památky a po-

„pfiísnost“ nabízí v˘raz „slu‰nost“. Knihu hodnotí jako

tekturu v‰ech tfií objektÛ, pfiiãemÏ zamûfiuje pozornost

plach, kter ˘ zavládl, pozitivnû ovlivnil její dne‰ní

v˘chodisko pro v‰echny budoucí úvahy, i ty problema-

na nejpozoruhodnûj‰í z nich: Löwenbachovu náchod-

v˘slednou podobu. Nejvût‰ím ofií‰kem bylo zateplení

tizující.

skou vilu.

budovy a v˘mûna oken a pfiístup k zachovan˘m pro-

VídeÀsk˘ architekt Jan Tabor kritizuje v recenzi Zvûst z âeského ráje barevnost knihy, která není ade-

Wojciech MARCINKOWSKI: Silesiaca Bohemiae. Zu den breslauer Retabeln in Böhmen, s. 69–75.

storám s otevfien˘mi kanceláfiemi. V pfiípadû plá‰tû do‰lo ke kompromisu – pÛvodní ocelové sklenûné v˘-

kvátní avizované „pfiísnosti“. Typografické zpracování

Zpráva pojednává o retáblu hlavního oltáfie dûkan-

plnû byly zachovány v ãástech pfiipomínajících historii

a kvalitu fotografií v‰ak hodnotí velmi vysoko. V˘hrady

ského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi

objektu, ostatní nová okna alespoÀ pfiipomínají pÛvod-

má k pestrosti v˘bûru staveb, v reakci na úvodní esej

a oltáfiním retáblu z farní budovy téhoÏ mûsta, datova-

ní. ¤editelské podlaÏí a v˘tah vypovídá o peãlivé obno-

âeská pfiísnost a její nepfiátelé se pohor‰uje nad ães-

n˘ch do první poloviny 16. století. Tyto fiezby srovnává

vû objektu, expozice v pfiízemí pfiedstavuje kvalitní

kou sebestfiedností a hledáním nepfiátel. ·váchovu

s pfiíbuzn˘mi díly ãeské i evropské provenience a do-

pandán k samotné budovû. Ponûkud spornûj‰í je fie-

knihu povaÏuje za pfiínos k poznání ãeské architektury

chází k závûru, Ïe byly vytvofieny v Beinhartovû dílnû

‰ení ostatních ãástí domu s pfiidan˘mi pfiíãkami v roz-

v Evropû.

ve Vratislavi. UpozorÀuje i na slezské kofieny reliéfu

poru s pÛvodní Karfíkovou koncepcí a terasa s hrano-

Svaté rodiny z Národního muzea v Praze.

lov˘m prosklen˘m objektem. Za ocenûní stojí napfi.

Také Imro Va‰ko z Bratislavy spatfiuje ve své stati Ambiciózní patnáctiroãenka ambice knihy ve snaze upozornit zahraniãí na soudobou ãeskou architekturu

Pavel KALINA: Alexander Markschies, Icons of Renaissance Architecture, s. 86–89.

hi-tech nástavba na schodi‰ti mezi 16. a 17. patrem a vstup do objektu. Tato rekonstrukce je úspûchem

a na její velice kvalitní tradice. Fenomén pfiísnosti pod-

Martin PAVLÍâEK: Marie Schenková – Jaromír Ol‰ov-

památkové péãe i v porovnání s úpravami budovy Hut-

le nûho v ãeské tvorbû nespornû existuje. Nev˘hodou

sk˘, Barokní malífiství a sochafiství v západní ãásti ães-

ního projektu v Ostravû od Vladimíra Krajíãka pro po-

autora je podle nûj to, Ïe mu souputnictví s prezento-

kého Slezska, s. 89–90

tfieby tamního krajského úfiadu.

van˘mi osobnostmi ztûÏuje kritick˘ odstup a propojení s mezinárodním kontextem.

Josef VOJVODÍK: Helena Lorenzová – TaÈána Petrasová (ed.), Biedermeier v ãesk˘ch zemích, s. 91–95. Recenze sborníku z 23. roãníku sympozia k problematice 19. století, PlzeÀ 6. – 8. 3. 2003.

S tématem souvisí ãlánek Petra V‰eteãky 21 na stranû 61–64, kter˘ pfiipomíná historii vzniku budovy a rekonstrukce si v‰ímá z hlediska materiálÛ a konstrukcí. Obnova objektu SVÚT v Liberci. Karel Novotn˘ / SIAL, s. 1–23. âlánek obsahuje autorskou zprávu, fotografie a plá-

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

199

ny. Následuje recenze Rekonverze budovy SVÚT v Li-

ní boãní stûnû, které se nijak neprojeví na vnûj‰ím

tekti Sapák, Grym a ·krabal a P. V‰eteãka podali ná-

berci na sídlo Libereckého kraje od Ondfieje Busty: Bu-

vzhledu fasády, a provedení druhého únikového scho-

vrh na pfiezkoumání v˘sledkÛ. Protest se t˘kal odbor-

dova b˘valého Státního v˘zkumného ústavu textilního

di‰tû. Stávající okna budou repasována a ponechána,

n˘ch pfiedpokladÛ vítûzného SdruÏení, v˘sledky v˘bûro-

od ZdeÀka Plesníka nese fiadu spoleãn˘ch rysÛ se zlín-

za nû budou vsazena nová, která budou vyhovovat te-

vého fiízení byly potvrzeny a po tûchto prÛtazích byla

skou „Jednadvacítkou“. Rekonverze nebyla nijak kon-

peln˘m poÏadavkÛm. Pfiípravu projektu provázela dis-

v lednu roku 2005 podepsána mezi SdruÏením a Ma-

fliktní z hlediska nové funkce, nároãná v‰ak byla opra-

kuse o renovaci i nov˘ch investicích v centru Prahy.

gistrátem mûsta Brna smlouva. Architekti Sapák,

va fasádního plá‰tû. PfiestoÏe byla zmûnûna bar va

Podle autora existují dva protichÛdné postoje: první se

Grym a ·krabal podali Ïalobu ke Krajskému správnímu

tónování, nedo‰lo k Ïádné radikální zmûnû ve vnímání

snaÏí stavební památky zakonzer vovat aÏ na mez

soudu, a pokud neuspûjí, jsou pfiipraveni pokraãovat

fasády. Impozantní páternoster v této budovû má ‰an-

zmrazení aktivit v centru mûsta, druh˘ otevfienû reflek-

k Nejvy‰‰ímu správnímu soudu. Jsou pfiesvûdãeni, Ïe

ci na prohlá‰ení za technickou památku.

tuje nové potfieby centra, av‰ak bez zpûtné vazby mÛÏe

do‰lo k váÏnému poru‰ení zákona a Ïe nehájí jen vlast-

znamenat devastaci památkové hodnoty mûsta. Bu-

ní právo, ale právo obecnû. Oddalování rehabilitaãních

doucí Ïivotaschopn˘ v˘voj památkov˘ch rezervací a his-

prací vile samozfiejmû neprospívá. Je velmi nepravdû-

torick˘ch staveb bude záviset na schopnosti vzájemnû

podobné, Ïe by zaãaly je‰tû letos. Protestující archi-

komunikovat a zastávat nepfiedpojaté postoje.

tekti se v‰ak ohrazují proti nafiãení z obstrukce.

Rekonstrukce domu Na MÛstku v Praze. Alena ·rámková, s. 24–29. Fotografie a plány zrekonstruovaného domu i pÛvodního stavu doprovází recenze Radomíry Sedlákové Vzkfií‰ení na Zlatém kfiíÏi: Tento dÛm z 80. let 20. sto-

Helena ·PÁNKOVÁ: Bydlení moderního ãlovûka po-

letí od Aleny a Jana ·rámkov˘ch, postaven˘ v proluce

dle Le Corbusiera. Moderní ãtvr È Fruges v Pessacu,

vzniklé v˘stavbou metra, byl od poãátku symbolem

s. 47–49.

Vojtûch LAHODA: Volmanova vila v âelákovicích. Rozpad funkcionalismu, s. 54–56. Jedna z nejpozoruhodnûj‰ích vil meziváleãného

nové, postmoderní architektury, hlásící se k funkcio-

Corbusierova ãtvrÈ financovaná prÛmyslníkem Hen-

âeskoslovenska od Karla JanÛ a Jana ·tursy z roku

nalistick˘m tradicím. Obsahoval kanceláfiské a restau-

rim Frugesem mûla b˘t laboratofií moderního sociální-

1939 je v nákladnosti a vybavenosti srovnatelná jen

raãní prostor y a v˘stup z metra. V 90. letech zpustl

ho bydlení. Otevfiena byla v roce 1926. Jde o 51 domÛ

s vilou Tugendhat. Pfiesto je opomenuta v Umûleck˘ch

a nov˘ majitel se rozhodl zmûnit náplÀ a dÛm rekon-

– fiadové patrové domky a jeden dvojdomek, tzv. „mra-

památkách âech z roku 1977. DvoupodlaÏní funkcio-

struovat. Rekonstrukcí povûfiil pÛvodní autorku. V˘-

kodrap“. Sídli‰tû bylo urãeno finanãnû slab‰ím vrst-

nalistickou vilu s rozsáhl˘m parkem s bazénem, jezír-

stup z metra byl pfiesunut, první tfii podlaÏí se zmûnila

vám. Jeho obyvatelé i náv‰tûvníci vnímali Corbusierovy

kem a tenisov˘m hfii‰tûm dal postavit ãelákovick˘ to-

v prodejnu obleãení. Do centra dispozice byly vestavû-

domy s jist˘mi rozpaky, aÈ uÏ jde o vzhled ãi o funkci.

várník Volman na místû s nádhern˘m v˘hledem.

ny eskalátor y. Administrativní ãást má nyní jen dvû

Celkov˘ stav sídli‰tû se postupnû zhor‰oval, domky si

Z pohledu od fieky vypadá jako romantick˘ stroh˘ hrad.

patra, vyuÏití stfie‰ní ãásti se teprve hledá. DÛm jako

s ohledem na malou obytnou plochu obyvatelé rÛznû

Dnes je vila prázdná, fiada detailÛ je zniãena nebo

by dospûl a do‰lo k jeho oÏivení.

pfiestavovali. V 70. letech bylo sídli‰tû zahrnuto do se-

ukradena a vila zoufale ãeká na opravu. Souãasn˘

Machinehouse v Praze-Karlínû / Quarta, s. 30–35.

znamu památkov˘ch objektÛ a pfiistoupilo se k po-

tristní stav prezentují fotografie Daniely Vokounové,

Autorská zpráva o konverzi energocentrály firmy

stupné rekonstrukci sídli‰tû, která se vûnuje zejména

souãástí ãlánku jsou i dva pÛdor ysy a historick˘ sní-

Breitfeld-Danûk, jejímÏ autorem je patrnû Josef Rixa,

tfiem bodÛm: fasádám a jejich polychromii, rámov˘m

mek pÛvodního stavu.

na administrativní budovu. Autofii respektovali vnûj‰í

konstrukcím oken a dvefií a roz‰ífiení obytné plochy.

charakteristick˘ vzhled budovy a své zásahy orientova-

„Mrakodrap“ zakoupila obec a zfiídila v nûm muzeum.

li jen na vnitfiní prostor. Do pÛvodního dvoupodlaÏního

Pfies nechuÈ nûkter˘ch majitelÛ vÛãi snahám památ-

Autor popisuje historii plicního sanatoria, která za-

jednolodního prostoru vloÏili tfii samostatnû pfiístupná

káfiÛ dnes sídli‰tû pfiitahuje nové obyvatele, které spo-

ãíná v roce 1925 v dosti obtíÏn˘ch podmínkách provi-

podlaÏí, nová nosná ocelová konstrukce je odkr yta

juje zájem o slavnou adresu. Obec se snaÏí zachovat

zorních pavilonÛ. První budova byla navrÏena Karlem

tak, aby se vizuálnû prosadila, betonové stropy jsou

ãtvrÈ jako obytnou a zabránit anarchii turistÛ.

Ro‰tíkem a dostavûna v roce 1928, v letech 1933–

ponechány v hrubé struktufie a barvû materiálu, byly vytvofieny repliky oken. Rekonstrukce a dostavba Viniãního altánu v Praze / d u m architekti, s. 36–40.

Martin STRAKO·: Jablunkovské sanatorium – bíl˘ chrám zdraví v náruãí lesÛ, s. 56–59.

Dagmar âERNOU·KOVÁ: Bílé domy nemusely b˘t

1934 vznikl muÏsk˘ pavilon a komunikaãní, hospodáfi-

vÏdycky bílé. V˘stava a mezinárodní konference o vile

ské a administrativní centrum od Milo‰e Lamla a za-

Tugendhat, s. 50–51.

ãalo se s pfiestavbou star‰ího pavilonu. Sanatorium

Podrobná zpráva o v˘stavû a mezinárodní konfe-

bylo dokonãeno roku 1935. Jde o Ïelezobetonov˘ ske-

Autorská zpráva o celkové stavební obnovû ruiny

renci, která se konala v Národním technickém muzeu

let vyzdívan˘ cihlou a omítan˘, s ploch˘m zastfie‰e-

objektu architektÛ Barvitia a Schulze z let 1871–1888

v Praze 11. 11. 2005, nás seznamuje s obsahem v˘-

ním, pfiedstavující zajímavou variaci na klasicizující

a jeho roz‰ífiení pro celoroãní provoz kavárny a vinárny.

stavy a s jednotliv˘mi pfiíspûvky.

funkcionalismus. Racionální koncepce objektu byla

Aby nebyla zmûnûna silueta objektu, jsou nové prostory umístûny do podzemí v dostateãném odstupu od altánu. âlánek je doplnûn fotografiemi a plány.

Jifií HLINKA: ZaslouÏí si Brno vilu Tugendhat?, s. 52–53.

slouãena s emocionálním pÛsobením interiérÛ, aby se uplatnil psychologick˘ léãebn˘ charakter zdravot-

Polemick˘ ãlánek o prÛbûhu sporu o vypracování

nického zafiízení, dÛraz byl kladen i na zaãlenûní do

tfiístupÀové projektové dokumentace a následn˘ autor-

okolního pfiírodnû-krajináfiského parku. V 70. letech

sk˘ dozor pfii rekonstrukci vily. Problém zaãal roku

byl park prohlá‰en kulturní památkou, coÏ se t˘kalo

Funkcionalistická transformaãní stanice Elektric-

2002 odstoupením R. ·váchy a P. Zatloukala z odbor-

i hlavního objektu sanatoria. V˘mûna oken za hliníko-

k˘ch podnikÛ hl. m. Prahy v Jeruzalémské ulici byla na-

ného poradního sboru na protest proti formû v˘bûru –

vé v˘plnû v roce 1985 byla zastavena, v 90. letech

vrÏena architektem Franti‰kem Librou roku 1926. Úãe-

byla vyhlá‰ena soutûÏ obchodní, a nikoli architekto-

20. století zaãalo postupné zateplování plá‰tû objek-

lem rekonstrukce je uvolnûní v‰ech nadzemních pater

nická. Vefiejné obchodní soutûÏe se v roce 2003

tu, pfiiãemÏ památková péãe poÏadovala vypracování

pro komerãní úãely a bydlení, coÏ pfiispûje k oÏivení

úãastnilo devût subjektÛ, tfii byly pfii otevírání obálek

komplexní projektové dokumentace pro cel˘ areál.

stavby i celé ãtvrti. Obnovena bude i unikátní svûtelná

v lednu 2004 vylouãeny, aã u jin˘ch byly dle tvrzení

Otázkou je v souãasnosti nevyhovující dispoziãní fie‰e-

plastika ZdeÀka Pe‰ánka, osazená pÛvodnû na trafo-

J. Sapáka a J. ·krabala formální nedostatky tolerová-

ní objektu. Pro terénní pracovníky památkové péãe je

stanici. Rekonstrukce se snaÏí uchovat velkorysé mû-

ny. Hodnotící komise, sestavená z 11 ãlenÛ, z nichÏ 6

obtíÏná obhajoba architektonické formy, která je dnes

fiítko vnitfiního prostoru hlavního traktu, pfiípadné roz-

byli odborníci mimo jiné z âKA, musela pfiekonávat

pro místní elitu ménû sdûlná.

dûlení kanceláfií bude fie‰eno aÏ podle poÏadavkÛ

vnitfiní rozpor y, které se navenek projevily odstoupe-

konkrétních nájemcÛ. V nástavbû pak budou umístûny

ním Z. Jirana. Vítûzem soutûÏe se stalo SdruÏení pro

dva loftové byty. Dochované detaily budou vyuÏity, nej-

vilu Tugendhat, za ním skonãilo trio J. Sapák, L. Grym

Charakteristické pro toto období bylo uÏívání mate-

vût‰ími zásahy bude roz‰ífiení okenních otvorÛ ve vnitfi-

a J. ·krabal, tfietí místo pfiipadlo P. V‰eteãkovi. Archi-

riálÛ a konstrukcí vznikl˘ch prÛmyslov˘m zpÛsobem,

Ladislav LÁBUS: Rekonstrukce Edisonovy transformaãní stanice v Praze, s. 41–45.

200

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Václav JANDÁâEK: Rekonstrukce architektur y 20. století – konstrukce, materiály a detaily, s. 64–65.

Muzejní a vlastivûdná práce – âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností 42/112, ã. 4

jejichÏ náhrada pfii rekonstrukci je obtíÏná – zejména

i tato omezení interpretovat jako nûco vnitfiního (Cubr,

u Ïelezn˘ch a kovov˘ch konstrukcí. Proto by snaha

Hrub˘, Pokorn˘, ·rámková, Hubáãek, Pfiikr yl). V 90.

o zachování Ïelezn˘ch ãástí i v po‰kozeném stavu ne-

letech se ukázalo, Ïe ãeská pfiísnost odolává i politic-

bo se stopami koroze mûla b˘t podmínkou. U betono-

k˘m pfievratÛm. Pfiib˘vají její noví pfiedstavitelé – Lá-

v˘ch konstrukcí je nutné zachování podstaty nosné

bus, Pleskot – a jejich rétorika demokratizace se do-

Recenzovan˘ ãasopis pro historickou vlastivûdu a mu-

konstrukce, coÏ je pfii dne‰ních poÏadavcích na para-

stává koneãnû do shody s pr vopoãátky fenoménu

zejnictví. Vydává Národní muzeum v Praze ve spolu-

metr y konstrukcí problematické. PouÏívá se zesílení

pfiísnosti. Její novû nastupující mluvãí Stanislav Fiala

práci se Spoleãností pfiátel staroÏitností. Praha 2004.

pfiidan˘mi v˘ztuÏemi a nanesení silikátov˘ch smûsí.

zaãíná uvaÏovat o laciné obyãejnosti jako o moÏném

ISSN 0027-5255, 64 s., obr.

ObtíÏe jsou téÏ s rekonstrukcí jejich povrchu. OhroÏe-

znaku luxusu a architektonické exhibice.

né jsou ocelové a Ïelezné konstrukce zejména u mos-

Michal KUZEMENSK¯: Sklepení radnice, s. 24–27.

tÛ a v Ïelezniãní dopravû. Silikátové materiály (kerami-

Autorská zpráva o rekonstrukci suterénu ÎiÏkovské

Otakar ·PECINGER: Velkovévodkynû Anna Marie

ka, sklo) jsou obtíÏnû nahraditelné a jejich náhrada

radnice na reprezentaãní prostor y, doplnûná plány

Franti‰ka Toskánská (1672–1741) – Grossherzogin

ãasto neodpovídá pÛvodnímu stavu. âlánek je dopro-

a fotografiemi.

Anna Maria Franziska von Toscana (1672–1741),

vozen ukázkami staveb z první tfietiny 20. století.

Marcela KOUKOLOVÁ: Statické zaji‰tûní a sanace muzea, s. 28–31.

S T AV B A 2 0 0 5 / 1 Marie PLATOVSKÁ: Je Vlastislav Hofman pro dne‰ní

Rubrika âlánky

s. 193–209. Pfiehled Ïivota a pÛsobení v˘znamné osobnosti stfiedoãeské a v˘chodoãeské historie.

Autorská zpráva s plány a fotografiemi o odstranûní

Magdaléna ·USTOVÁ: Konzumace koÀského masa

povodÀov˘ch ‰kod na hlavní budovû UmûleckoprÛmys-

a mléka ve stfiedovûku – Eating of horse’s meat and

lového muzea v Praze, která byla postavena roku

milk, s. 211–214. Ve stfiední Evropû bylo koÀské ma-

Zamy‰lení nad Hofmanovou teoretickou prací k v˘-

1896 podle projektu Josefa Schulze. Do prostoru kni-

so konzumováno pouze pfiíleÏitostnû, mléko nebylo ku-

stavû Vlastislav Hofman. Kubista nejtvrdo‰íjnûj‰í po-

hovny byly vloÏeny nosné Ïelezobetonové ztuÏující

lináfisky vyuÏíváno prakticky vÛbec. KuchyÀské vyuÏití

fiádané do 20. 2. 2005 v praÏském Obecním domû.

desky, západní kfiídlo domu bylo prohloubeno, novû

koÀského masa a mléka je charakteristické pro v˘-

Roku 1912 pfiichází Hofman v ãlánku Duch moderní

koncipované patrové dûlení depozitáfie knih bylo dopl-

chodní Evropu, v Evropû západní nebylo koÀské maso

doby v architektufie oti‰tûném v Umûleckém mûsíãní-

nûno v˘tahem a schodi‰tûm.

konzumováno vÛbec.

architekty aktuální?, s. 6–7.

ku s teoretick˘m pokusem o aplikaci kubistick˘ch teo-

âeské muzeum hudby, s. 32–39.

rémÛ na architektonickou praxi. ZdÛrazÀuje architek-

Autorská zpráva o rekonstrukci objektu (T. ·antav˘,

ãesk˘ archeolog – Afrikaforscher Emil Holub als ein

tovu odpovûdnost vÛãi svûtu, v˘znam jeho vnímání

B. Svátková, T. ·edina) a o koncepci architektonicko-

böhmischer Archäologe, s. 215–227. V poãátcích své-

prostfiedí a poznání smyslu architektur y a jejích zá-

-v˘tvarného fie‰ení stálé expozice âeského muzea

ho pÛsobení sbíral E. Holub archeologické nálezy ze-

kladních zákonÛ v kaÏdé epo‰e. Tyto zobecÀující úva-

hudby (V. Vagaday aj.) s fotografiemi a plány. Na zprá-

jména v okolí Stradonic ve stfiedním Poohfií. Zde zjevnû

hy mají svÛj základ v mnohostrannosti Hofmanov˘ch

vu navazují recenze Rekonstrukce kostela sv. Máfií

povstal i archeologick˘ aspekt jeho pozdûj‰ích afric-

zájmÛ. Jednotliv˘m slohov˘m obdobím pfiisuzoval tzv.

Magdaleny pro úãely âeského muzea hudby od Evy

k˘ch aktivit.

„formové diagramy“, zúãastnil se soutûÏe na dostav-

Kosové z Národního památkového ústavu v Praze

bu barokního Braunova domu. Své kubistické pozice

a Kostel jako archa idejí od Martina Strako‰e. V b˘va-

Jan ADÁMEK: Znovuobjevení artikule pro bavorov-

v architektufie nikdy neopustil, ale elegantnû od nich

lém kostele, kter˘ slouÏil dvû století jako kanceláfisk˘

sk˘ krejãovsk˘ cech z roku 1592, s. 228–229. Edice

ode‰el ke scénografii.

a skladovací objekt, do‰lo k úpravû druhého patra pro

DÛleÏité písemnosti z rozchváceného bavorovského

depozitáfie a kanceláfie, první patro je urãeno pro ex-

archivu, dnes v soukromém majetku.

Marian ZERVAN: ·váchova âeská architektura a je-

Karel SKLENÁ¤: Africk˘ cestovatel Emil Holub jako

Rubrika Odborná sdûlení

pozice a tfietí je vyuÏito pro kanceláfie a badatelnu.

Jifií FRÖHLICH, Ondfiej KOVÁ¤: Depot mincí z poãát-

Recenze publikace vydané v nakladatelství Prostor

Hlavní prostor – dvoranu, tedy b˘valou hlavní kostelní

ku tfiicetileté války z neznámé lokality v píseckém mu-

v úvodu zdÛrazÀuje v˘jimeãnost ·váchovy osobnosti

loì – vyuÏili autofii jako vstupní architektonick˘ unikát.

zeu, s. 230–233. V keramickém dÏbánku uloÏen˘ de-

jí pfiísnost, s. 8–10.

na ãeské architektonické scénû. Podle ·váchy ãeské

Svatá Anna, s. 40–45.

pot 477 drobn˘ch, pfieváÏnû cizích mincí z 15.–17.

architekty po celé 20. století ovlivÀoval ideov˘ kon-

Autorská zpráva (AI-Design, s. r. o., Eva Jifiiãná, Pe-

století, pocházející patrnû z mûsta Písku ãi jeho okolí,

strukt ãeské pfiísnosti, sloÏit˘ a rozporupln˘ fenomén,

tr Vágner, Jan Adámek) s fotografiemi a plány o rekon-

autofii interpretují jako ãást Ïoldu císafiského vojáka,

z jehoÏ úãinkÛ se dají vyvozovat dobré i ‰patné vlast-

strukci kostela, kter˘ slouÏil jako sklad papíru, a vy-

úãastnícího se obléhání Písku buì v roce 1619 nebo

nosti moderní ãeské architektonické tvorby. V úvodu

tvofiení univerzálního prostoru pro 300 osob. Pfii

1620.

hledá zdroje a typické argumenty této pfiísnosti, ve

rekonstrukci byl konzervován plá‰È budovy a dochova-

druhé kapitole charakterizuje situaci po roce 1989.

né architektonické prvky, restaurovány stfiedovûké ná-

Jan FRIDRICH: Raãinûves, s. 246–249. Informace

Jádrem knihy jsou ·váchovy komentáfie k padesáti vy-

stûnné malby a odstranûna dfievûná patra. Nov˘mi prv-

o archeologickém v˘zkumu v˘znamné staropaleolitické

bran˘m stavbám, pfiiãemÏ kritéria tohoto v˘bûru ne-

ky jsou schodi‰tû na emporu, zavû‰ená subtilní

lokality z doby pfied cca 400 000 lety.

jsou jen architektonická, ale i politická a kulturní. Au-

ocelová Ïebra, která pfiipomínají pÛvodní gotickou

âíslo dále obsahuje rubriky Muzejní a vlastivûdná

tor recenze se zamûfiuje na úvodní teoretické stati.

klenbu, pódium pro úãinkující a podlaha, osvûtlení

ãinnost (informace o Památníku Bedfiicha Smetany

První formulace diskurzu ãeské pfiísnosti nachází ·vá-

a akustické vybavení. Zprávu doplÀuje staÈ vedoucího

v Jabkenicích, podobiznách Bedfiicha Smetany prezen-

cha v okruhu Kotûra – Laichter – Masaryk, pfiiãemÏ její

kanceláfie investora rekonstrukce, Nadace Dagmar

tovan˘ch Smetanov˘m muzeem, expozici Pfiíbûh PraÏ-

paradigma je tvofieno i díky jejím odpÛrcÛm. Fenomén

a Václava Havlov˘ch VIZE 97, Vangelise Zingopise, na-

ského hradu z pohledu památkové péãe a v˘stavû Hra-

ãeské pfiísnosti zpoãátku vzniká v opozici k úsilí o ná-

zvaná PraÏská kfiiÏovatka, a recenze Moniky Mitá‰ové

dy a zámky Pfie‰ticka), Personalia (pfiipomenutí sta let

rodní sloh, av‰ak nakonec se sám stane národním. Je-

OdhmotÀujúca sa sv. Anna, podle které Jifiiãná vyvozu-

od narození posledního ãernínského archiváfie K. Tfiísky

ho rozhodujícím podnûtem je zápas o podobu ãesko-

je, odeãítá, abstrahuje a geometrizuje prostfiedí ze sa-

a nekrolog M. Kostílkové) a Literatura (referáty o pûti

slovenské demokracie. V˘znamn˘mi osobnostmi pfii

motné historické stavby, zbavila chrámovou loì mo-

publikacích – sborníky Castellologica bohemica 9, âes-

jeho formulování jsou Karel Teige a Karel Honzík. Od

derních úprav, ale interiér neregotizovala, nepostavila

k˘ Merán, Panorama, Z pfiírody, historie a souãasnosti

40. let 20. století se tradicí stává funkcionalismus

repliku gotické klenby, ale abstrahované, geometrické

Orlick˘ch hor a podhÛfií 11, Kladsk˘ sborník V a broÏura

a zaãíná dominovat nedûjinnost, tradicionalismus

schéma klenebních obloukÛ.

M. Cejpové o choceÀsk˘ch hradech).

a m˘tizace. Totalitní stát niãivû zasahuje do vnitfiního

Blanka KYNâLOVÁ

Rubrika Teze pfiedná‰ek SPS

TomበDURDÍK

organismu pfiísnosti, její reprezentanti v‰ak dokázali

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

201

Burgen und Schlösser

památky zachránûny (informace o konkrétních kau-

nebem. âást 2: MoÏné fie‰ení pro galvanoplastiku

Nûmecko

zách podané podle spolkov˘ch zemí) a Recenze (cel-

s jádrem.) Restaurátorsk˘ koncept pro zpevnûní zvlhlé-

45. Jahrgang, Heft 4/2004.

kem recenzovány dva tituly).

ho sádrového jádra, ocelové armatury a povrchÛ. TomበDURDÍK

Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpflege.

Manfred TORGE, Wolfgang MÜLLER, Karin ADAM, Ines FELDMANN, Detlef KRUSCHKE: Verbräunung mit-

Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der Deutschen Burgenvereinigung. ISSN 0007-6201, 74

Restauro

telalterlicher Glasmalereien. Wie wirkt Hydrazin? s.

stran s obrazovou dokumentací. Hlavní ãlánky jsou

Nûmecko

582–588. (Zhnûdnutí stfiedovûk˘ch vitráÏí. Jak pÛsobí

opatfieny struãn˘m anglick˘m souhrnem.

Restauro. Zeitschrift für Kunsttechniken, Restaurie-

hydracin?) Pfied dvaceti lety se zaãal pouÏívat hydracin

rung und Museumsfragen, roã. 109, ã. 8, Dezember

na redukci zhnûdnutí vitráÏí. Bezprostfiední kontakt

Rubrika âlánky

2003.

hydracinu s malífiskou vrstvou v‰ak zpÛsobuje (po ãa-

Benjamin RUDOLPH: Die Burgruine Gleißberg am

Vydavatel: Callwey Verlag, München.

se) nevratné zmûny barevnosti. Nekritického pouÏití hydracinu bez pfiedchozích pfiírodovûdnû technick˘ch

Nordrand von Jena. Geschichte und Baugestalt einer im Sächsischen Bruderkrieg zerstörten Burg, s. 219–

Rubrika Aktuálnû: uvádí mimo jiné internetové ad-

prÛzkumÛ je tfieba se vyvarovat. Je nutno zjistit, zda

224. Z pÛvodnû fií‰ského hradu s okrouhlou vûÏí, kte-

resy pro restaurátory.

jde o zhnûdnutí manganem a na které stranû skla se

rou autor klade do první poloviny 13. století, zniãené-

Rubrika Fórum:

nachází. JestliÏe jde o zhnûdnutí na zadní stranû (neÏ

ho v roce 1451 se dochovaly pfiedev‰ím pozÛstatky

Manfred KOLLER: Museumsboom in Österreich. Ob

je malífiská vrstva), je kontrolované zesvûtlení hydraci-

Kunstwerke und Restauratoren durchhalten werden?,

nov˘mi kompresemi moÏné. Laboratorní simulace

Stephan UHL: Das Hauptgebäude der Burgruine Al-

s. 554–557. (Konjunktura muzeí v Rakousku. VydrÏí

v‰ak prokázala, Ïe po nûkolika desetiletích musíme

beck bei Sulz a. N. Dübel- und Klobenlöcher als Hin-

umûlecká díla a restaurátofii?) V roce 2003 probíhaly

poãítat s opûtovn˘m zhnûdnutím.

weise auf Grundrissgliederung und Wohnausstattung,

nebo byly ukonãeny velké renovace a novostavby ra-

(K ãlánkÛm jsou anglická resumé.)

s. 225–232. Autor u v˘stavného hradního paláce z do-

kousk˘ch státních muzeí (VídeÀ: Albertina, Umûlecko-

Rubrika Kronika:

by okolo pfielomu 13. a 14. století na základû stop

historické muzeum; dal‰í v St. Pöltenu, Linzi, Grazu,

Kalendáfi nûmeck˘ch a mezinárodních odborn˘ch

ukotvení zanikl˘ch dfievûn˘ch pfiíãek a konstrukcí re-

Salzburku a Innsbrucku; v Admontu klá‰terní muze-

restaurátorsk˘ch a památkáfisk˘ch kurzÛ, semináfiÛ,

konstruuje pÛvodní dispozici.

paláce z první poloviny 14. století.

um). Velk˘m stavebním investicím neodpovídá financo-

kolokvií a konferencí v roce 2003 a 2004. Zprávy o 3.

Antje BUSCH-SPERVESLAGE, Monique SUCK, Caro-

vání muzejního provozu (sílí tlak na samofinancování).

restaurátorském dni Svazu restaurátorÛ (VDR) âi‰tûní

lin Sophie PRINZHORN: Gut Bruche bei Melle – Bau-

Chybí kvalitní depozitáfie a pracovní místa pro restau-

povrchÛ: materiál a metody 29. 9. – 4. 10. 2003

historische Untersuchungen an einer wenig bekannten

rátory. VydrÏí kustodi a restaurátofii, neÏ zasáhne (jak

v Düsseldorfu; o mezinárodním jednání Plísnû, zdraví

Wasserburg, s. 233–236. Západní ãtverhranná vûÏ

nûktefií doufají) „samoregulující trh“?

a kulturní dûdictví 4. – 5. 9. 2003 v Zemském muzeu

a navazující budova v nároÏí pfiedzámãí dne‰ní barokní

Barbara HELMRICH: Heißer Dampf in einer ver-

dispozice jsou pozÛstatky vodního hradu z doby okolo

täfelten Ratsstube. Die Großrestaurierung von 310

roku 1450.

m geschädigter Lackoberflächen, s. 558–562. (Hor-

v Braunschweigu. Petr KROUPA

2

Gerd GEBURTIG: Gestern: Gutshaus – Morgen: Land-

ká pára v táflovaném radniãním sále. Restaurování

hotel „Schloss Daskow“. Denkmalschutz und Brand-

310 m po‰kozeného lakovaného povrchu.) Prasklé

schutz im Einklang, s. 237–241. Zámek Daskow z do-

ventily horkovzdu‰ného topení zpÛsobily znaãné po-

by okolo roku 1905 a problematika zaji‰tûní jeho po-

‰kození lakovaného táflování stûn a stropu radniãního

Ïární ochrany v souvislosti se souãasn˘mi úpravami ke

sálu Nové radnice v Hannoveru (arch. G. Halmhuber

komerãnímu vyuÏití.

po roce 1909). Anal˘za ‰kod a zpráva o restaurování.

Rubrika Sdûlení

2

RESUMÉ Zusammenfassung

Hans MICHAELSEN, Mandy BREIHOLDT: „Mit Öhl

Lutz LINKE: Geschichte, Ver fall und Rettung des

geschliefen und fein bolidiert.“ Teil 2: Die Veredelung

Baudenkmals Schloss Blankenhein (Thüringen), s.

von Möbelober flächen durch die Ölpolitur, s. 564–

Historische Textilien und ihr Denkmalschutz

249–253. DoplÀky k ãlánku Jense Friedhoffa publiko-

569. („Olejem vyle‰tûno a jemnû polírováno.“ âást 2:

vanému v Burgen und Schlösser 4/2003.

Zu‰lechÈování povrchÛ nábytku olejovou politurou.)

des Denkmalfonds, doch nicht immer werden sie

Historische Textilien stellen einen wichtigen Anteil

Jens FRIEDHOFF: Sanierung und Er forschung der

Technika olejové politury se pouÏívala v letech 1790–

ihrem Wesen nach richtig eingeschätzt. Einer der

Burg Hatzfeld an der Eder 1998–2003 – eine Zwi-

1840, poté upadla v zapomnûní a jen zfiídka se do-

Gründe für diesen Zustand liegt wohl auch darin, dass

schenbilanz, s. 253–256. Pfiehled proveden˘ch prÛ-

chovala na klasicistním mahagonovém nábytku. Olejo-

Textilmaterial einem schnellen Verfall unterliegt. Im

zkumn˘ch, sanaãních a prezentaãních prací.

vá politura je velmi odolná, neÏloutne a nebledne. His-

Vergleich mit anderem Material sind Textilien also bis

torie a rekonstrukãní pokusy.

auf die Gegenwart in viel geringerem Umfang und

Heiko WAGNER: Die Belagerung der Burg Geroldseck (Ortenau) im Jahre 1486, s. 257–259. Autor po-

Isabella WALTRINY: Stärkeether in der Restaurie-

vaÏuje vyobrazení obléhání hradu v Kriegsbuchu falc-

rung. Für die Konsolidierung einer matten, fragmenta-

dieser thematisch orientierten Zeitschriftnummer ist

kého pu‰kafie Phillippa Möncha za zachycení obleÏení

risch erhaltenen Malschicht, s. 571–574. (·krobov˘

es daher, auf das obige Thema hinzuweisen, einige

hradu Geroldseck v roce 1486.

éter v restaurování. Pro konsolidaci matné, fragmen-

interessante Projekte vorzustellen und zu versuchen,

Peter KLÖPPEL: Der Kupferstich „Welmenach“ von

tárnû dochované malífiské vrstvy.) Pfii konsolidaci ma-

den grundlegenden Schwierigkeiten bei der Arbeit mit

Matthäus Merian d. Ä. mit der Darstellung des

lífiské vrstvy proniká lepidlo do textilního podkladu,

historischem Textil näher zu kommen.

„Bergschlosses Maus“, s. 260–262. V Merianovû To-

slepuje vlákna nebo vytváfií hrudky. Textilní podklad

pografii arcibiskupství Mohuã, Trevír a Kolín nad R˘nem

ztuhne, zkfiehne a ztmavne. Tyto neÏádoucí jevy mo-

einteilen. Die Nummer wird von Texten eröffnet, die

jsou mûsto Welmenach a hrad Maus prezentovány tak-

hou b˘t minimalizovány pouÏitím ‰krobového éteru.

sich zwei hochinteressanten und bekannten Fonds

to chybnû popsanou rytinou, která ve skuteãnosti za-

Rozbor pÛsobení ‰krobov˘ch éterÛ.

historischer Textilien in Tschechien zuwenden – und

häufig auch nur als Torso erhalten geblieben. Ziel

Die Beiträge lassen sich grob in mehrere Gruppen

chycuje Berncastel an der Mosel s hradem Landshut.

Stephan BRUNNERT: Instabile Plastiken aus Kupfer

âíslo dále obsahuje rubriky Instituce (medailonek

und Kupferbasislegierungen im Freien. Teil 2: Lösungs-

Jesusknaben und der Kollektion kostbarer Textilien

Koldewey-Gesellschaft), Zprávy (informace o dvou

ansatz für eine Kerngalvanoplastik, s. 576– 581.

aus den Sammlungen der Prager Burg. Viele davon

kastellologick˘ch konferencích), Památky ohroÏeny –

(Nestabilní plastiky z mûdi a mûdûn˘ch slitin pod ‰ir˘m

können als Symbole der tschechischen Staatlichkeit

202

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / Z O B S A H U O D B O R N ¯ C H â A S O P I S Ò | R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

zwar der weltberühmte Garderobe des Prager

gelten, denn sie hängen unmittelbar mit bedeutenden

Schlossbeständen muss als eine langfristige Aufgabe

Der Orientteppich in der Entwicklung des

Persönlichkeiten unserer Geschichte zusammen. Das

gesehen werden. Unmittelbar sind aber Überlegungen

europäischen Interieurs

älteste erhaltene Fragment stammt mutmaßlich vom

zu ihrer günstigen Platzierung in historischen

Josef ·TULC

Ende des 9. Jahrhunderts.

Innenräumen möglich. Ihre günstige Anbringung ergibt

Eine weitere thematische Gruppe besteht aus

sich aus dem Charakter ihrer Muster, angefangen von

Aufgrund von Darstellungen auf europäischen

Texten, die sich den Orientteppichen zuwenden. Mit

schlichten geometrischen Mustern, typisch für die

Wand- und Tafelbildern aus dem XIV. – XVII. Jahr-

diesem Thema befassen sich die Autoren sehr

ländliche oder nomadische Teppichknüpferei bin hin zu

hundert und anhand von Vergleichen mit den bis

gründlich und aus verschiedenen Blickwinkeln – von

üppigen Pflanzenmotiven auf Teppichen aus

heute erhaltenen Beispielen für die Verwendung von

der Entstehungsgeschichte und Entwicklung der

städtischen Werkstätten. Der Artikel informiert über

(zumeist anatolischen) Orientteppichen in den

Orientteppiche, ihrer Verwendung und Beliebtheit in

die verschiedenen Möglichkeiten bei der Verwendung

Gotteshäusern des rumänischen Transsylvanien kann

den europäischen Ländern über die typologische

von Orientteppichen im Hinblick auf die Mustertypen.

man Rückschlüsse auf die Funktion dieser Textilerzeugnisse im Mittelalter ziehen. Diese wurden

Einteilung und Qualitätsbeurteilung bis hin zu Methoden zu ihrem Schutz einschließlich der

Abbildungen

erstmalig nach den Kreuzzügen als kostbare

Aufstellung von Regeln für eine fachgerechte Pflege

1. Hluboká nad Vltavou (Bez. âeské Budûjovice),

Luxusartikel nach Europa importiert. Im Gegensatz zu

dieser einzigartigen Sammlungsgegenstände.

Schloss. Teppich mit Chintamani-Muster (Detail),

den sinnhaltigen Gebrauchsfunktionen in ihren

Türkei, Uschak, 2. Hälfte des 16. Jahrhunderts, Wolle.

Ursprungsländern wurden sie in Europa anfänglich vor

Nummer gilt Textilkollektionen, die in den Expositionen

2. Kaschan, Iran, um 1860, Seide, 190 x 130 cm,

allem ihrer exotischen Schönheit und kunstreichen

historischer Denkmäler zur Schau gestellt werden, vor

Privatsammlung, Prag. Der Teppich auf dieser und den

Pracht halber geschätzt. Teppiche wurden an die Wand

allem auf Burgen und Schlössern. Das ist eine breite

folgenden Illustrationen war auf der Ausstellung im

gehängt, bei Feierlichkeiten von Fenster- oder

Skala von Gegenständen, angefangen von Tapeten

Westböhmischen Museum Pilsen zu sehen, in dem

Balkonbrüstungen herab drapiert und ab Ende des 15.

und Gardinen bis hin zu Polsterungen und Bett-

das Nationale Denkmalinstitut einen seiner Textil-

Jahrhunderts mit Vorliebe als dekorativer Überwurf

Textilien. Die Autoren befassen sich insbesondere mit

Workshops abgehalten hat.

auf Tische gelegt. Auf den Boden wurden Teppiche nur

den Restaurierungs- und Konservierungsverfahren, da

3. Heris, Nordwestiran, um 1900, Seide,

in Ausnahmefällen als Bestandteil von Altar- oder

historisches Textilmaterial hochspezifische Schutz-

184 x 127 cm, Privatsammlung, Prag. Ähnliche

Throndekor gebreitet, um die sakrale oder dynastische

und Renovierungsweisen erfordert, außerdem auch

Teppiche mit ausgerichtetem Muster, fein und

Bedeutung der dargestellten Ereignisse zu

eine Einhaltung anspruchsvoller Klimabedingungen.

exklusiv, sollte man an die Wand hängen.

unterstreichen.

Der anschließende und umfangreichste Teil der

Die letzte wichtige Gruppe wird von Beiträgen

4. Transkaukasien, Aserbaidschan, Gebetsteppich

Einige Typen der anatolischen oder kaukasischen

gebildet, in denen von den Möglichkeiten der Suche

Schirwan, zweite Hälfte des 19. Jahrhunderts, Kette

Teppiche erhielten in der neuzeitlichen Literatur ihre

und Nutzung von Schrift- oder Bildquellen die Rede ist,

und Pol Wolle, Schuss Baumwolle, 129 x 94 cm,

Bezeichnung nach den Namen italienischer (Crivelli,

die eine ganz wesentliche und nicht selten einzige

Privatsammlung, Prag. Zu den bemerkenswerten

Lotto, Bellini), flämischer (Memling) oder deutscher

Informationsquelle für Erkenntnisse über den

Eigenschaften dieses kleinen Teppichs gehört die

(Holbein) Maler. Ihre Beliebtheit in den europäischen

authentischen Zustand historischer Textilien

sechsfingrige Hand rechts oben.

Hausständen gipfelte im 17. Jahrhundert. Seit Ende

darstellen. Eingehender werden dann vor allem die

5. Mittlere Türkei, Gebetsteppich Ladik, 18.

des 17. Jahrhunderts wurden sie nach und nach von

neu zusammengestellten Expositionen auf den

Jahrhundert, Wolle 165 x 117 cm, Privatsammlung,

europäischen Erzeugnissen mit einer ganz anderen

Schlössern in Veltrusy und âesk˘ Krumlov vorgestellt.

Prag. Der freie, ungemusterte Mihrab-Giebel ist

gestalterischen Konzeption (Aubusson, Savonnerie)

typisch für in Heimarbeit geknüpfte türkische

abgelöst, doch hielt ihre Beliebtheit in den östlichen

Gebetsteppiche. Zwar sind sie minder gründlich

Ländern unausgesetzt vor (Polen-Litauen, Ungarn und

Orientteppiche – ihre Herkunft, Typologie und

ausgearbeitet als Werkstatterzeugnisse, dafür aber oft

Siebenbürgen, Russland). Eine gewaltige Renaissance

wichtigsten Herstellerregionen

bedeutender.

erlebte das Interesse an Orientteppichen erst in der

Zdenka KLIMTOVÁ

6. Bergama, Westtürkei, 18. Jahrhundert, Wolle,

zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts in Westeuropa

153 x 119 cm, Privatsammlung Prag. Im Mittelfeld

und Amerika. Orientteppiche kamen in jenen Zeiten

sind Reihen von sog. Memling-Göls zu sehen, ein

auch in Rokoko-, Klassizismus- oder Empiregebäuden

Kenntnisstand darüber sind vom Umstand geprägt,

Muster, das spätestens im 15. Jahrhundert in der

und -räumen zum Zuge, wo sie ursprünglich eigentlich

dass diese einige Jahrzehnte lang, d. h. bis in die

Türkei aufgekommen ist.

keine Verwendung gefunden hatten.

frühen 90er Jahre des 20. Jahrhundert praktisch gar

7. Transkaukasien, Armenien, Sewan-Kasak, um

nicht nach Tschechien eingeführt wurden. Bei den

1850, Wolle, 208 x 168 mm, Privatsammlung, Prag.

ihre Kehrseite darin, dass durch unpflegliche Nutzung

Schlossinventaren liegen die Dinge jedoch anders: Da

Zu den schönsten Kasaks gehören Stücke, die in

der größtenteils auf den Fußboden ausgebreiteten

die Teppiche hier nicht dem zwangsläufig mit

breiterem Umkreis des Sewansees entstanden sind.

Teppiche eine Vielzahl der alten Originalstücke

Verschleiß verbundenen Alltagsgebrauch ausgesetzt

8. Beschir, Zentralalsien, um 1880, Wolle,

zerstört oder ernsthaft beschädigt wurde. Noch

waren, sind hier wertvolle Kollektionen in relativ gutem

286 x 167 cm, Privatsammlung, Prag. Das Mittelfeld

schlimmer war die Rückwirkung der Konjunktur auf die

Zustand erhalten. Der berühmteste tschechische

nimmt eine Variante des Heratmusters ein, das aus

Herstellerländer. Sie führte zu Kommerzialisierung,

Teppich, ein Uschak mit weißem Grund in Chintamani-

der iranischen Tradition übernommen wurde. Unter

Ausdrucksverlust, Diktat des europäischen bzw.

Muster, mutmaßlich aus der zweiten Hälfte des 16.

den Turkmenen-Teppichen haben die Beschire das

amerikanischen Geschmacks, zur Vermengung der

Jahrhunderts, gehört zur Besichtigungsstrecke auf

reichhaltigste Ornament.

einst für bestimmte Gebiete typischen Muster,

Schloss Hluboká nad Vltavou. Auf dem Schloss von

9. Asmalyk – Zierat für die Kamelflanken in der

Verschlechterung des Farbempfindens und zu

KromûfiíÏ hat Josef ·tulc unlängst einen einzigartigen

Hochzeitskarawane der Braut, Turkmenenstamm der

unsachgemäßer Verwendung von Synthetikfarbstoffen.

Mamelukkenteppich von polygonaler Form entdeckt,

Jomuten, 3. Viertel des 19. Jahrhunderts, Wolle,

Erzeugnisse, die ihren spezifischen Charakter bewahrt

offensichtlich von der Wende vom 15. zum 16.

79 x 119 cm, Privatsammlung, Prag.

haben oder als Originalwerke gelten können, haben

Jahrhundert, der sich somit unter die ältesten

10. Ensi – Vorhang vor dem Jur teneingang, anstelle

Seltenheitswert. In zahlreichen Gebieten ist die

bekannten Teppiche auf unserem Territorium einreiht.

einer Tür, Turkmenenstamm Tekke, Ende des 19. Jahr-

ursprüngliche Teppichknüpferei im Lauf des 20.

hunderts, Wolle, 158 x 116 cm, Privatsammlung, Prag.

Jahrhunderts völlig verschwunden, vor allem in der

Das Vorhandensein von Orientteppichen sowie der

Die detaillierte Aufarbeitung der Teppiche aus den

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

Die ungeheure Beliebtheit der Orientteppiche hatte

203

des als Holbein bezeichneten Typs.

gefördert, also mussten neue, auch entfernte

5. Sandro Botticelli, Die Verleumdung, 1495, Uffizien,

Lokalitäten gefunden werden. Geldmangel zwang die

Florenz, Ausschnitt. Auf den Stufen zum

Gemeinden dazu, auch ältere, nachgearbeitete Steine

Herrscherthron ist ein Teppich abgebildet, der den

zu verwenden. Im Bestreben, die Kosten für die

die Gegenwart eine bedeutende Komponente des

kaukasischen Läufern aus der Gegend von Talisch

Pflasterung möglichst niedrig zu halten, wurde in der

historischen Zierats für Innenräume, die deren Prunk

ähnelt, mit einem Methi Hane genannten einfarbigem

zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts allmählich von

mitbestimmt hat. Das gilt auch für die Innenräume

Mittelfeld.

der Auflage abgegangen, Gehsteige mit großen

aus dem 18. und der 1. Hälfte des 19. Jahrhunderts,

6. Vermeer van Delft, Kavalier und Dame beim Wein,

Steinplatten zu pflastern; diese wurden immer

die zwar ursprünglich nicht mit Orientteppichen

um 1660, Staatliche Museen, Berlin. Wie auf einer

häufiger durch neues Mosaikpflaster aus kleinen

ausgestattet wurden, jedoch in der 2. Hälfte des 19.

Reihe seiner weiteren Gemälde hat Vermeer auch hier

Steinen abgelöst. Das hatte zahlreiche Vorteile: diese

Jahrhunderts eine Re-Dekoration erfahren haben.

in dieser meisterlichen Genreszene einen über den

waren kostengünstiger, zudem war ihre Oberfläche

Tisch geworfenen anatolischen Teppich dargestellt.

rutschsicherer als die von abgewetzten

Dorf- und Nomadenwelt. Nach einer historischen Übersicht endet der Beitrag in den nachstehenden Schlussfolgerungen: Orientteppiche bildeten vom Hochmittelalter bis auf

Im Hinblick auf demographischen Wandel,

Marmorplatten.

Kommerzialisierung und Globalisierungsdruck, die in

In der Architektur der zweiten Hälfte bzw. des

den Herstellungsländern das ursprüngliche Gepräge der Teppicherzeugung fast völlig vernichtet haben,

Zu Fuß durch die Städte im 19. und der ersten Hälfte

dritten Viertels des 19. Jahrhunderts nahm allmählich

müssen alle sog. „antiken“ (bis Ende des 19.

des 20. Jahrhunderts

die Beliebtheit des Dekor zu und in Rahmen dieses

Jahrhundert) und ein Grossteil der sog. „alten“ (bis

Hana ZACHOVÁ

Trends wandelte sich auch das ursprünglich einfarbige Pflaster der Prager Gehsteige in zwei- bis dreifarbige

Mitte des 20. Jahrhunderts) Teppiche, die diesem Druck nicht unterlagen, heute bereits als nicht

Der Artikel entstand aufgrund der

Muster um. Ein weiterer Grund für die Einführung

erneuerungsfähige Kulturgüter gelten. Man muss sie

Forschungsarbeiten zu einem aus Fördermitteln des

verschiedenfarbigen Materials war der wirtschaftliche

genau so einstufen und mit der gleichen Ehrfurcht und

Kulturministeriums finanzierten Projekt über

Gesichtspunkt: Für die Pflasterung von Gehsteigen

Schonung behandelt wie historische Keramik, Glas,

historische Steinpflaster. An den Beispielen von Prag

war es möglich, einen Teil abgewetzter großer Quarzit-

Porzellan und andere Typen historischer

und einigen weiteren Städte werden zeitgenössische

Steine in kleinere Stücke zu zerschlagen und mit

Kunsthandwerkerzeugnisse. Wenn man schon nicht

Urbanistik- und Techniktrends sowie Details zu

neuen kleinen Marmorsteinen zu Mustern wieder zu

die unpflegliche Behandlung in Privathaushalten

Maßnahmen für den Fußgängerverkehr in den Städten

verwenden.

verhindern kann, sollte man ihnen in den staatlichen

des 19. und 20. Jahrhunderts beschrieben. Die

Sammlungen dafür umso mehr Schonung

verschiedenen Steinpflasterarten auf Straßen und

Hand mit der Notwendigkeit, umsichtig mit dem

entgegenbringen.

Plätzen haben sich nach praktischer Erprobung an

Gemeineigentum, was Gehsteigpflaster ja nun einmal

einem Ort schrittweise auch in andere Städte

ist, zu wirtschaften, mündeten in eine neue Qualität

einer natürlichen Alterung lassen sich in einem

verbreitet, jedoch die Beschaffung eingehender

des städtischen Ambientes ein. Mehrfarbige

historischen Interieur – sofern dieses seinen

Informationen zu dieser Problematik (z. B. eine

Trottoirmuster kamen in Prag und anderen Städten

authentischen Charakter behalten soll – durch nichts

genaue Datierung neuer Verfahren) ist im Hinblick auf

erst bei der Bepflasterung hochgelegter Gehsteige voll

ersetzen. In erster Linie nicht – wie es vielfach

den Umfang recht schwierig. Daher kam den

zum Zuge (nach 1870), deren ursprüngliche Muster

geschieht – durch billige maschinell hergestellte

schriftlichen Archivquellen die Rolle einer wichtigen

mancherorts bis heute erhalten sind. Erhabene

Imitationen. Diese sind für das Interieur unserer

Forschungshilfe zu.

Gehsteige wurden hauptsächlich als eine Art

Echte Orientteppiche mit den adelnden Spuren

Burgen und Schlösse einfach inakzeptabel. Sie

Bestrebungen, den Fußgängern die Fortbewegung

Erfindergabe und handwerkliches Geschick Hand in

Einlaufschutz gegen Regenwasser in die Haus- und

entwerten nämlich die Glaubwürdigkeit eines

zu erleichtern, meldeten sich laut erreichbarem

Ladeneingänge angelegt. In der Gesamtbepflasterung

historischen Komplexes genau so schrill wie etwa die

Archivmaterial in Prag und anderen Städten mit Beginn

des Oberbaus von Straßen und Plätzen wurden also

Verwendung von entstellenden Reproduktionen

des 19. Jahrhunderts. Hauptursache war das

die für Fuhrwerke und Fußgänger vorgesehenen

anstelle von Originalgemälden an den Wänden.

zunehmende Verkehrsaufkommen in den einzelnen

Flächen seit den 70er Jahren des 19. Jahrhunderts

Städten, das nach und nach eine Trennung von

nicht nur durch Bepflasterungsart, sondern auch

Abbildungen

Fahrbahn und Gehsteig erforderlich machte.

durch den Höhenunterschied voneinander abgesetzt.

1. Jan van Eyck, Die Madonna des Domherren van der

Hochgelegte Bürgersteige oder Trottoirs, wie man sie

Dabei wurde Wert auf die Unterscheidung der

Pael, um 1430, Musée communal, Brügge. Der

heute kennt, wurden in Prag amtlich erst nach 1873

verschiedenen Pflasterarten je nach künftiger

anatolisch Teppich auf den Stufen zu Marias Thron

angelegt, doch viele Stadtbereiche blieben noch lange

Belastung und Benutzungsfrequenz gelegt, was sich

unterstreicht das feierliche Gepräge ihrer Adoration.

ungepflastert und verwandelten sich bei Regenwetter

auf die Materialkosten auswirkte: Fahrdamm und

2. Vittore Carpaccio, Heimsuchung, frühes 16.

in Schlammrinnen. Schrittfreundliche Pflaster, für

Gehsteig erhielten eine Neigung zum Rinnstein hin, an

Jahrhundert, Museo Covrer, Venedig, Detail. Das

Fußgänger bestimmt, sind bereits vor 1803

dem entlang das Regenwasser zu den Gittern der

Tempelgebäude mit zwei Umgängen wird von

ausprobiert worden, wurden jedoch erst nach dem

einzelnen Einlaufschächte floss. Somit war auch das

Orientteppichen (neben anatolischen bereits auch

oben genannten Datum in Prag nach und nach

Überschwemmungsrisiko für Gebäudeeingänge und

persische) in der Funktion von Dekorflächen geziert.

pflichtgemäß eingeführt. Je nach ihren finanziellen

-sockel gebannt, sogar bei stärkerem Platzregen.

3. Hans Holbein d. J., Französischer Gesandter am

Möglichkeiten sind dann auch andere Städte dem

englischen Hof, um 1530, Detail. Neben

Prager Beispiel gefolgt. Dort hingen Art und Verfahren

Pflastersteine fast ausschließlich in Handarbeit

astronomischem Geräten, Chronometern und

der Pflasterung zum einen vom Stand der

hergestellt. Beim Behauen von Hand oder später

Musikinstrumenten, die für die Liebhabereien des

Gemeindekasse, zum anderen vor den

mittels einfacher Maschinen mussten auch natürliche

adeligen Ambassadeurs stehen, ist hier mit

Beschaffungsmöglichkeiten einer geeigneten

Spaltbarkeit, Qualität und Schichtverlauf

minutiöser Genauigkeit ein anatolischer Uschak

Steinsorte ab. Steinpflaster waren keine billige

berücksichtigt werden, so ähnlich wie der

abgebildet.

Angelegenheit.

Jahresringverlauf bei Holz. Die entstehenden

4. Domenico Ghirlandaio, Madonna mit Heiligen, um

Die allgemeine Zunahme der Pflasterarbeiten

Noch zu Ende des 19. Jahrhunderts wurden

unregelmäßigen Formen verliehen dem Pflaster

1470, Uffizien, Florenz. Auf den Stufen zum Thron

brachte verschiedene Probleme mit sich. Die

technische Qualität, aber auch eine gewisse

liegt ein klein gemusterter westanatolischer Teppich

ursprünglichen Steinbrüche waren mit der Zeit leer

Verspieltheit.

204

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

Prismenelementen, Muster: Kreisschnitte, Vierblätter.

the Czech statehood since the collections are directly

interessantesten historischen Pflastermustern

(Foto Archiv der Autorin, 2000)

connected with numerous outstanding personalities

gewidmet.

26. Roudnice nad Labem (Bez. Litomûfiice),

known from Czech history. The oldest preserved

Gehsteigmosaik aus unregelmäßigen kleinen Steinen,

fragment may even date back to the late 9 century.

Der Schlussteil des Artikels ist den häufigsten und

Abbildungen

Fächermuster. (Foto Archiv der Autorin, 1998)

4 a, b, c, d. Gehsteig-Querprofil im 18. – 19.

27. Netolice (Bez. Prachatice), Václavské námûstí,

thematic section of this journal. The authors examine

Jahrhundert, hypothetische Zeichnung nach

sog. Prager Gehsteigmosaik, Rahmenmuster. (Foto

the topic thoroughly and view it from many perspec-

zeitgenössischen Akten (Projektatelier Hana Zachová,

Archiv der Autorin, 1999)

tives. They deal with the history of origin and develop-

2003) 2a – Litvínov 1747; 2b – Prag-Karlín 1852,

28. Benátky nad Jizerou (Bez. Mladá Boleslav), sog.

ment of Oriental rugs and carpets, as well as their use

Übergang; 2c – Prag 1854; 2d – Prag 1863

Prager Gehsteigmosaik, unikates Muster, Zustand von

and popularity in European countries. Further, they

5 a, b, c, d. Straßenquerprofile, hypothetische

2001. (Foto Archiv der Autorin)

present their typological classification and quality

Zeichnung aufgrund von zeitgenössischen Akten und

29. Benátky nad Jizerou (Bez. Mladá Boleslav), sog.

assessment, as well as the methods of their

Fachliteratur. (Projektatelier Hana Zachová, 2003)

Prager Gehsteigmosaik mit Datierung. (Foto Archiv der

protection, including the determination of rules of

6. Karel Würbs, Prag, Auf der Karlsbrücke, 1835,

Autorin, 2001)

professional preservation of these unique collection

Detail (Reproduktionen aus den Sammlungen des

30. Slan˘ (Bez. Kladno), Velvarská, sog. Prager

pieces.

Museums der Hauptstadt Prag)

Gehsteigmosaik, Damebrettmuster. (Foto Archiv der

9. Slan˘ (Bez. Kladno), Slanská hora (undatiert),

Autorin, 2001)

textile collections presented in expositions within

Herstellung von Steinpflaster. (Heimatkundemuseum

31. Prag, Vy‰ehrad, sog. Prager Gehsteigmosaik mit

historic monuments, castles and chateaus in

in Slan˘, VM 36/01 A1186/13A)

kompliziertem Muster und Datierung. (Foto Archiv der

particular. These textiles comprise a wide range of

10. Prag, Original Marmor-Wasserleitungsröhren. (Foto

Autorin, 2000)

objects, from wallpaper and curtains to upholstery

Archiv der Autorin, 2003)

32. Benátky nad Jizerou (Bez. Mladá Boleslav), sog.

and bed linen. The authors particularly concentrate on

11. Jihlava, Angebot der Prager Firma Ruth & Kafka

Prager Gehsteigmosaik, Muster aus einer Reihe von

methods of restoration and conservation, as historic

über Gehsteigpflasterung in Jihlava, 12. 1. 1890.

Dekorelementen. (Foto Archiv der Autorin, 2001)

textile materials require very specific methods of

(Staatl. Bezirksarchiv in Jihlava, Fonds Stadtarchiv

33. Prag 1, Kleinseite, Klárov, neuzeitliches

protection, as well as renewal, and consideration of

Jihlava)

geschnittenes Gehsteigmosaik, Damebrettmuster.

demanding climatic conditions.

13. Tabelle der Pflastersteingrößen, hypothetische

(Foto Archiv der Autorin, 1999)

Zeichnung anhand zeitgenössischer Arten und

35. Prag, Altstadt, Durchgang zur St. Martinskirche.

papers dealing with potential searches for and

Fachliteratur. (Projektatelier Hana Zachová)

Gängiges „Prager“ und sog. Italienisches Mosaik.

application of written or iconographic historic

14. Prag, P‰trossova (Krocínova) ulice, Detail. Skizze,

(Foto Archiv der Autorin, 2001)

resources which represent a substantial and often

Lagezeichnung, Finger, Direktor des Bau- und

36. Roudnice nad Labem (Bez. Litomûfiice), Mosaik

sole information source important for the knowledge

Wirtschaftsamts Prag vom 29. August 1865,

aus unregelmäßigen Steinchen. (Foto Archiv der

of the authentic condition of historic textiles. The

genehmigt vom Stadtrat am 20. Februar 1866. (Archiv

Autorin, 1998)

newly prepared expositions at the chateau in Veltrusy

der Hauptstadt Prag, Fonds Prager Magistrat, Zeichen

37. Kutná Hora, Gehsteigmosaik aus prismenförmigen

and âesk˘ Krumlov are described in detail.

B 48/10, Zahradní ulice, P‰trossova ulice, Kart. 267

Elementen, Zustand von 1998. (Foto Archiv der

1865–70)

Autorin)

Texts dealing with Oriental carpets make another

Next, the largest part of this issue deals with

Finally, the last important set of articles comprises

16. Kutná Hora, Pflasterung aus unregelmäßigen

Oriental Rugs and Carpets – their Origin, Types and

Steinen, wohl um 1680, Gehsteig ohne

Major Production Areas

Datumsbestimmung (Foto Archiv der Autorin, 2000)

Zdenka KLIMTOVÁ

17. Jihlava, Smetanova ulice. Plan zu Neupflasterung

Summary

der Havífiská ulice von der Znojemská bis zur

The presence of Oriental rugs and carpets, as well

Smetanova ulice, 8. 7. 1903, Ing. J. Schlögl,

as the amount of knowledge accumulated about them

gezeichnet von Otto Langer, helles Ölpauspapier,

Historic Textiles and their Conservation

18. Dûãín, Traufwasserableitung vom Gehsteig. (Foto

so far, has been affected by the fact that practically none were imported to Czechia for a few decades, till

Original 1 : 500. (SOA in Jihlava, Stadtarchiv Jihlava) Historic textiles are a very important component of

the early 1990’s. The situation in chateau funds is

Archiv der Autorin, 2001)

the national heritage fund, however, in essence, their

different, though. Viewing that rugs and carpets were

19. Vy‰‰í Brod (Bez. âesk˘ Krumlov),

value is not always appreciated fully. The fact that

not in everyday use and worn away, valuable sets

Traufwasserableitung vom Gehsteig. (Foto Archiv der

textile materials tend to decay very quickly is one of

have been preserved in relatively good condition. The

Autorin, 2001)

the reasons for this state of affairs. Compared to

most famous Czech carpet, white ground Ushak, with

20. Zásmuky (Bez. Kolín), Gehsteigmosaik aus

other materials, fewer textiles have come to our days,

the pattern of the chintamani motif, probably coming

prismenförmigen Elementen – Muster aus

and often in fragments. Therefore, the aim of this

from the second half of the 16 century, is part of the

abwechselnden Quadraten. (Foto Archiv der Autorin,

thematically specialized issue of the journal is to

sightseeing route at the Chateau of Hluboká over

1999)

outline this topic, present some interesting projects,

Vltava. Josef ·tulc has recently identified a unique

22. Prag, Altstadt, Dlouhá ulice. Hofpflasterung aus

and show fundamental difficulties in working with

mamluk carpet of a polygonal form at the Chateau of

Marmorplatten. (Foto Archiv der Autorin, 2001)

historic textiles.

KromûfiíÏ. This carpet, which ranks among the oldest

23. âesk˘ Krumlov, námûstí Svornosti,

The articles in this issue can be broadly divided

Gehsteigplatten aus Granit. (Foto Archiv der Autorin,

into a few groups. This issue is opened by texts,

2003)

dealing with two exciting and well-known funds of

known carpets in the Czech territory, probably comes from the turn of the 15 and 16 century. Although a detailed examination of carpets in

24. Prag 1, Kleinseite, Velkopfievorské námûstí. Sog.

historic textiles in the Czech lands, including the

chateau funds is a long-term challenge, we can

„Prager“ Gehsteigmosaik, Rahmen-Kreuz-Muster. (Foto

apparel of the Prague Bambino and a set of valuable

presently think about their suitable placement in

Archiv der Autorin, 2002)

textiles from the Prague Castle collections. Many a piece

historic interiors. Their presentation depends on the

25. Kutná Hora, Gehsteigmosaik aus

in the collections can be considered as a symbol of

nature of their patterns, from simple geometric ones,

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y

205

In view of demographic changes, commercialization

typical of rustic and nomad creation, to complex plant

Oriental Carpets in the Development

ornaments of carpets made in town workrooms. This

of the European Interior

and global pressures, which gradually destroyed

paper gives information about various applications of

Josef ·TULC

provenience, original nature of production almost entirely in producing regions, all the so called

Oriental rugs and carpets depending on the types of Based on their depiction in European wall and

patterns.

“ancient“ carpets (till the end of the 19 century), as

panel paintings of the 14–17 century and in

well as a major part of the so called “old“ ones (till

Illustrations:

comparison with the preserved examples of the use of

mid 20 century), which avoided these pressures, are

1 Hluboká over Vltava (âeské Budûjovice district),

Oriental woven rugs and carpets (mostly Anatolian) in

invaluable cultural heritage today. Therefore, they

chateau. Carpet with the pattern of the chintamani

the church interiors of Romanian Transylvania, the

should be viewed and handled with the same respect

motif (detail), Turkey, Ushak, late 16 century, wool.

function of these textile products in the Middle Ages

and caution as historic pottery, glass, chinaware, and

2 Kashan, Iran, around 1860, silk, 190 x 130 cm,

can be deduced. Their import to Europe began after

other types of historic art and craft products. If we

private collection, Prague. The carpet depicted in this

the crusades when they were offered as luxurious

cannot stop their uncareful use in private households,

illustration and the following ones were exhibited in

goods. In spite of their significant utility function

we should at least encourage handling with them with

the West Bohemian Museum in Pilsen, where the

praised in the countries of their origin, Europe initially

maximum care within state collections.

National Monument Preservation Institute held one of

appreciated their exotic beauty and art nature.

its textile workshops.

Carpets were hung on the wall, hung out from

graceful natural ageing cannot be substituted by

3 Heris, North West Iran, around 1900, silk,

parapets of windows and balconies during festivals,

anything else in the historic interior, if it should

184 x 127 cm, private collection, Prague. Similar

and since the late 15 century, they were put on the

maintain its authentic character. Cheap machine-made

carpets with a goal-directed pattern, soft and unique,

table as a decorative plaid. Only rarely, they were

imitations in particular cannot serve as substitutes for

can be conveniently hung on walls.

placed on the floor when they were part of the altar or

the original Oriental carpets, though such attempts

4 Caucasus region, Azerbaijan, Shirvan Prayer Rug,

throne to emphasize the sacral or dynastic

are common. Similar imitations are totally

late 19 century, warp and pile made of wool, weft of

significance of the depicted event.

unacceptable in interiors of Czech castles and

cotton, 129 x 94 cm, private collection, Prague.

In modern literature, some types of Anatolian or

The original Oriental carpets bearing traces of

chateaus. They lower the credibility of a historic whole

Remarkable features of this piece include a six-finger

Caucasus carpets were named by Italian (Crivelli,

as much as, for example, the use of distorting

hand in the top right corner.

Lotto, Bellini), Flemish (Memling), or German (Holbein)

reproductions instead of original hanging pictures on

5 Central Turkey, Ladik Prayer Rug, 18 century, wool,

painters. Their popularity in European households

walls.

165 x 117 cm, private collection, Prague. The free,

reached its top in the 17 century. From the end of the

unpatterned mihrab shield is typical of Turkish home

17 century, they were gradually replaced by European

Illustrations:

woven prayer rugs. Although they are not so finely

products of an entirely different art concept

1 Jan van Eyck, Madonna of the Canon of van der

elaborated as workshop-produced rugs and carpets,

(Aubusson, Savonnerie). Their popularity in Eastern

Pael, around 1430, Musée Communal, Brugge. The

they are often more significant.

countries (Polish-Lithuanian Commonwealth, Hungary

Anatolian carpet on the steps of Mary’s throne

6 Bergama, West Turkey, 18 century, wool,

and Transylvania, and Russia) remained

emphasizes the festive nature of her adoration.

153 x 119 cm, private collection, Prague. The central

uninterrupted. An immense revival of interest in

2 Vittore Carpaccio, Visitation, early 16 century,

field contains lines of so called the Memling göls,

Oriental carpets commenced in West Europe and

Museo Covrer, Venice, detail. The temple building with

a pattern which came to be used in Turkey in the 15

America as late as in the second half of the 19

two galleries is decorated with Oriental carpets (both

century the latest.

century. At that time, Oriental carpets became useful

Anatolian and Persian), functioning as decorative

7 Caucasus region, Armenia, Sevan Kazak, around

in Rococo, Classicist, as well as Empire constructions

paneaux.

1850, wool, 208 x 168 cm, private collection, Prague.

and spaces, where they had not been used originally.

3 Hans Holbein jr., French envoy at the English court,

The most beautiful Kazaks were made in a wider

The reverse side of the enormous popularity of

around 1530, detail. In addition to astronomic,

region around the Lake of Sevan.

Oriental carpets was uncareful handling of carpets

timekeeping devices and musical instruments,

8 Beshir, Central Asia, around 1880, wool, 286 x 167

mostly placed on the floor, which led to devastation of

representing interests of the noble diplomat, an

cm, private collection, Prague. The middle field is filled

or serious damage to old pieces. The impact of this

Anatolian Ushak is depicted here with meticulous

with an alternative of the Herat pattern borrowed from

boom was even worse in eastern areas, which

accuracy.

the Iranian tradition. Beshirs have the richest

witnessed commercialization, loss of personality,

4 Domenico Ghirlandaio, Madonna with Saints, around

ornament of all Turkmenian carpets.

dictate of the European and American taste, blending

1470, Uffizi, Florence. On the steps of the throne,

9 Asmalyk – decoration to be placed on the

of patterns formerly characteristic of certain regions,

a West Anatolian carpet, the Holbein type with a small

camel’s hips in the bride‘s wedding caravan,

deterioration of the sense of colour, and a mistaken

pattern, is depicted.

Turkmenian tribe of Yomuts, late 19 century, wool,

use of synthetic paints. The products that maintained

5 Sandro Botticelli, Slander, 1495, Uffizi, Florence,

79 x 119 cm, private collection, Prague.

their specific nature or reflected original creativity

cutout. On the steps of the governor’s throne,

10 Ensi – curtain to be placed at the entrance to jurta

became rare. Original art creation entirely

a carpet resembling Caucasus runners from the Talish

substituting the door, Turkmenian tribe Tekke, late 19

disappeared in a number of regions, particularly

region with a plain central field called methi hane is

century, wool, 158 x 116 cm, private collection,

among nomads, during the 20 century.

depicted.

Prague.

After a history outline, this paper concludes as

Wine, around 1660, Staatliche Museen, Berlin.

a significant component of historic interiors. Jointly,

Similarly to a number of other paintings of his,

they have determined the art nature of interiors since

Vermeer depicted an Anatolian carpet covering a table

the high Middle Ages. It also applies to the interiors

in this masterly genre scene again.

from the 18 and early 19 century, which were not originally furnished with Oriental carpets, however, they underwent redecoration in the second half of the 20 century.

206

6 Vermeer van Delft, A Cavalier and a Lady Drinking

follows: Oriental carpets and rugs have represented

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / RESUMÉ | SUMMARY

Walks in Towns of the 19 and Early 20 Century

pavement patterns had not found their full use until

16 Kutná Hora, pavement from irregular stones,

Hana ZACHOVÁ

the raised pavements were paved (after 1870). Their

probably 1680, walking lane without dating.

original patterns have come to our days in some

(Photoarchive of the author, 2000)

places. The raised pavements were built as a form of

17 Jihlava, Smetana Street. Project on the new

project of the Ministry of Culture on historic stone

protection from raining in house and shop entrances.

pavement of Havífiská Street from Znojemská Street to

pavements. Historical urbanistic and technical trends

Within the paving of the surface of streets and

Smetanova Street, 8. 7. 1903, Ing. J. Schlögl, drawn

and details concerning arrangements for pedestrians

squares, the pedestrian areas were separated from

by Otto Langer, light overlay, originally 1 : 500. (State

in the towns of the 19 and 20 century are described

areas for carts not only by a paving type, but also by

Regional Archive in Jihlava, Archives of the Town of

using examples from Prague and several other towns.

a difference in elevation from the 1870’s.

Jihlava)

Various types of outdoor stone pavements of streets

Differentiation between various types of paving

18 Dûãín, rainwater draining of the pavement.

and squares, when practically tried in one location,

according to a foreseen loading and frequency of use

(Photoarchive of the author, 2001)

gradually spread to other towns. However, collecting

was stressed, which led to material saving. Both the

19 Vy‰‰í Brod (âesk˘ Krumlov district), rainwater drain-

information about them (for example the exact dating

roadway and the pavement were graded in direction to

ing of the pavement. (Photoarchive of the author, 2001)

of new techniques) is rather complicated viewing the

the kerb along which rainwater drained to intake grids.

20 Zásmuky (Kolín district), pavement mosaic made

scope of the task. Therefore, written archival records

Thanks to it, the danger of the flooding of entrances

from prismatic pieces – pattern: chequered squares.

have also become an important tool of this

and socles of buildings was overcome, including the

(Photoarchive of the author, 1999)

investigation.

case of torrential rains.

22 Prague, Old Town, Dlouhá Street. Paving of a yard

This article is based on the outcomes of a grant

According to available archival materials, attempts

Paving stones were produced almost solely

from marble slabs. (Photoarchive of the author, 2001)

to improve the quality of walking began to appear in

manually till the end of the 19 century. Both in manual

23 âesk˘ Krumlov, Svornosti Square, granite

Prague and other towns at the beginning of the 19

and later simple machine cutting of the mosaic

pavement slabs. (Photoarchive of the author, 2003)

century. They were brought about, for the most part,

paving, it was essential to respect the natural way of

24 Prague 1, Malá Strana, Velkopfievorské Square.

by increasing traffic in towns, which gradually led to

splitting of the stone, the quality and character of

“Prague” pavement mosaic, surround and cross

separation of paths for pedestrians from those used

individual layers, similarly as year rings in wood are

pattern. (Photoarchive of the author, 2002)

by carts. Raised pavements, as we know them, were

respected. The produced irregular shapes gave

25 Kutná Hora, pavement mosaic from prismatic

officially introduced to Prague as late as after 1873.

pavements not only technical quality, but also a touch

pieces, interlaced circles pattern, clover leafs.

Numerous town parts, though, remained without

of playfullness.

(Photoarchive of the author, 2000) 26 Roudnice over Elbe (Litomûfiice district), pavement

paving and turned to mud gutters during rains. Convenient pavements for pedestrians must have

Illustrations:

mosaic from irregular stones, fan pattern.

been tried prior to 1803, however, they had not been

4 a, b, c, d Cross section of the pedestrian lane, 18 –

(Photoarchive of the author, 1998)

set up compulsorily in Prague before the above date.

19 century, hypothetical drawing according to period

27 Netolice (Prachatice district), Wenceslas Square,

Depending on financial conditions, other towns

records. (Design studio Hana Zachová, 2003). 2a –

“Prague” pavement mosaic, surround pattern.

followed the Prague example one by one. The type and

Litvínov 1747; 2b – Prague Karlín 1852, pedestrian

(Photoarchive of the author, 1999)

method of paving depended both on the state of the

crossing; 2c – Prague 1854; 2d – Prague 1863.

28 Benátky over Jizera (Mladá Boleslav district),

municipal treasury and on the availability of a suitable

5 a, b, c, d Cross street profiles, hypothetical drawing

“Prague” pavement mosaic, unique pattern, condition

type of stone in various towns. Stone pavements were

according to period records and professional

as of 2001. (Photoarchive of the author)

not cheap.

literature. (Design studio Hana Zachová, 2003)

29 Benátky over Jizera (Mladá Boleslav district),

6 The final section of this article deals with the main

“Prague” pavement mosaic with dating. (Photoarchive

some problems. The original stone quarries were

and interesting patterns of historic pavements.

of the author, 2001)

gradually depleted, therefore new sites, often remote,

Fig. 1c Karel Würbs: Prague, On Charles Bridge, 1835,

30 Slan˘ (Kladno district), Velvarská, “Prague”

had to be looked for. A lack of financial means forced

detail. (Reproduction from the collections of the

pavement mosaic, pattern: lady. (Photoarchive of the

communities to use also older, repaired stones. In

Museum of the Capital City of Prague)

author, 2001)

quest of cheapening the costs of paving, the obligation

9 Slan˘ (Kladno district), Slánská Mountain (no

31 Prague, Vy‰ehrad, “Prague” pavement mosaic in

to pave pathways with large stone slabs was slowly

dating), stone paving production. (National History

a complex pattern with dating. (Photoarchive of the

abandoned in the late 19 century. Instead, new, mosaic

Museum in Slan˘, VM 36/01 A1186/13A)

author, 2000)

paving from small stones was put to use more and

10 Prague, original marble water pipes. (Photoarchive

32 Benátky over Jizera (Mladá Boleslav district),

more often. It had a number of advantages: it was more

of the author, 2003)

“Prague” pavement mosaic, pattern: a line of

economical, and, what’s more, its surface prevented

11 Jihlava, offer made by a Prague firm Ruth & Kafka

decorative pieces. (Photoarchive of the author, 2001)

skidding better than smoothened marble slabs.

to sell paving for pavements in Jihlava, 12. 1. 1890.

33 Prague 1, Malá Strana, Klárov, modern cut

(State District Archive in Jihlava, fund of the Archive of

pavement mosaic, pattern: lady. (Photoarchive of the

architecture of the late 19 century. It was within this

the Town of Jihlava)

author, 1999)

trend that the original, plain paving of Prague

13 Table of paving stone sizes, hypothetical drawing

35 Prague, Old Town, passage to St. Martin’s Church.

pavements changed into two- or even three-colour

made by period records and professional literature.

Common “Prague” and the so called Italian mosaic.

patterns. The economic facet was another reason for

(Design studio Hana Zachová)

(Photoarchive of the author, 2001)

introducing multicolour materials. Some of the used

14 Prague, P‰trossova (Krocínova) Street, detail.

36 Roudnice over Elbe (Litomûfiice district), mosaic

large quartzitic stones could be crushed into smaller

Drawing, layout, Finger, director of the Construction

from irregular stones. (Photoarchive of the author,

pieces and reused in a pattern with new marble

and Economic Office in Prague, 29 August 1865,

1998)

stones in paving pathways.

approved by the Municipal Council on 20 February

37 Kutná Hora, pavement mosaic from prismatic

1866. (Archive of the Capital City of Prague, Prague

pieces, condition as of 1998. (Photoarchive of the

the need to husband community property, which

Municipal Government Fund, ref. No. B 48/10,

author)

pavement paving undoubtedly is, brought a new

Zahradní and P‰trossova Street, cat. 267 1865–70)

A general growth of paving works brought about

The popularity of decor generally grew in the

The inventiveness and craftsmanship together with

quality of the town area. However, multicolour

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 / RESUMÉ | SUMMARY

207

Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E

Do ãísla 2/2005 pfiispûli

roãník 65 / 2005 / ãíslo 2

âasopis státní památkové péãe ISSN 1210-5538 Praha, kvûten 2005 Recenzovan˘ ãasopis Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1 s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.

Jitka BATLIâKOVÁ, restaurování textilu, Praha / Milena BRAVERMANNOVÁ, Správa PraÏského hradu / Ilona BYDÎOVSKÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Mgr. Katefiina CICHROVÁ, NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích / Petr âERMÁâEK, Brno / PhDr. Helena âIÎINSKÁ, NPÚ – ÚOP v Praze / prof. Dr. Astrid DEBOLD-KRITTER,

Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 600 stran. Vedoucí redaktoka: PhDr. Katefiina Beãková Redakce: PhDr. Krist˘na Kolajová Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora Redakãní rada: PhDr. Katefiina Beãková, doc. PhDr. TomበDurdík, DrSc., doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa, prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., PhDr. Krist˘na Kolajová, PhDr. Petr Kroupa, PhDr. Kvûta KfiíÏová, Bc. Karel Ksandr, Ing. arch. Karel Kuãa, Ing. Petr Macek, doc. PhDr. Ing. arch. Mgr. Milo‰ Matûj, Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, PhDr. Ivan Prokop Muchka, PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc., Ing. Hana Kruisová, Ing. arch. Dagmar Sedláková, doc. PhDr. Josef ·tulc – pfiedseda, PhDr. Michal Tryml

Technische Universität, Berlin / doc. PhDr. TomበDURDÍK, DrSc., Archeologick˘ ústav AV âR, Praha / Ing. arch. Eva DVO¤ÁKOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Dorothea HODKOVÁ / Pavel JERIE, NPÚ – ÚP, Praha / Iveta KADLÍKOVÁ, Turnov / Radka KALABISOVÁ / PhDr. Zdenka KLIMTOVÁ, Národní galerie v Praze / PhDr. Krist˘na KOLAJOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Ing. Petr KOTLÍK, V·CHT, Praha / PhDr. Kvûta K¤ÍÎOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Petr KROUPA, NPÚ – ÚOP v Brnû / Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, Fakulta architektury âVUT, Praha / Vladimíra LIPSKÁ / PhDr. Eva LUKÁ·OVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Lubomír PROCHÁZKA, CSc., Okresní muzeum Pfiíbram / Dana PRÒCHOVÁ / Ing. Alfréd SCHUBERT,

Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5, 257 010 551,

NPÚ – ÚOP stfiedních âech v Praze /

e-mail: [email protected]

Mgr. Stanislava SLAVKOVÁ, Státní zámek âesk˘ Krumlov /

Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2, tel.: 222 519 660

Ing. akad. arch. Hana ZACHOVÁ, Praha

Tisk: EKON druÏstvo, Srázná 17, 586 01 Jihlava Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce Roãní pfiedplatné roãníku 65 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 65 je 95 Kã.

Prodejní místa

Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995. NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii. Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele.

Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské nám. 3, Praha 1 Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1, / Národní tfiída 7, Praha 1 Knihkupectví Academia / námûstí Svobody 13, Brno Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava

V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏe-

Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1

n˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona).

Knihkupectví TeyflÛv dÛm / Melantrichova 15, Praha 1

Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe.

Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14,

Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420

Olomouc 2

obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb

Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4,

v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.

Brno

Uzávûrka ãísla 2 byla ke dni 31. 3. 2005.

Obr. na 1. stranû obálky – Praha, Hradãany, PraÏsk˘ hrad, baldach˘n nad hrobem sv. Jana Nepomuckého v ochozu chóru pfied Vla‰imskou kaplí katedrály sv. Víta. Podle projektu vídeÀského architekta Josefa Emanuela Fischera z Erlachu zhotovili italsk˘ sochafi Antonio Corradini a zlatník Johann Josef Würth mezi lety 1733–1736 sokl z ãerného mramoru, na nûmÏ jsou stfiíbrní andûlé nesoucí rakev. Na ní kleãí Jan Nepomuck˘, adorující velk˘ kfiíÏ. O deset let pozdûji dostal pomník ochranné zábradlí, opût vyzdobené sochami, které podle návrhu Ignáce Franti‰ka Platzera zhotovil malostransk˘ zlatník Josef Seitz. Monumentální dílo doplnil v roce 1771 baldach˘n se sametov˘m závûsem. Závûs je jedním z mála dochovan˘ch dokladÛ pouÏití textilií v interiérech v baroku. (Foto Jan Gloc) Obr. na 2. stranû obálky – Hans Holbein ml., obraz Francouzsk˘ vyslance na anglickém dvofie, kolem roku 1530, detail. Je zde s minuciózní pfiesností zobrazen anatolsk˘ u‰ak. Obr. na 4. stranû obálky - Textilie s ti‰tûn˘m dekorem, zobrazujícím pfiíbûhy Dona Quijota, pochází ze sbírek NPÚ - ÚOP stfiedních âech v Praze a byla zfiejmû ve tfietí ãtvrtinû 20. století sÀata z nábytkového kusu (snad paravánu) z nezji‰tûného zámeckého objektu. Velká dekorativní kompozice s postavami rytífie, Sancho Panzy a Dulciney v krajinné a architektonické stafáÏi byla navrÏena podle ilustrací Charlese Antoina Coypela (ryl C. N. Cochin) k Cervantesovu románu. Tato kompozice je variantou velmi blízkou tisku zhotovenému podle návrhu Heima pro Oberkampfovu manufakturu v Jouy, datovanému kolem roku 1780. Látkami s potisky v tomto stylu byly koncem 18. a na poãátku 19. století dekorovány mnohé zámecké interiéry en suite. Tisk z mûdûné desky na bavlnû, zfiejmû Francie, konec 18. století, ‰ífie tkaniny neurãena (více neÏ 69 cm), v˘‰ka raportu 79 cm. (Foto Eva Luká‰ová)

208

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 2 /