mastr_06_06
12.12.2006
10:32
Stránka 490
K aktuálnímu stavu a perspektivám mal˘ch ‰lechtick˘ch sídel v jiÏních âechách Vlastislav OURODA Malá ‰lechtická sídla spoluvytváfiela od stfiedovûku základní body urbanistické struktur y a dodnes jsou v hmotové skladbû vesnic a mal˘ch mûst velmi v˘znamn˘mi prvky na‰í kulturní krajiny. Sv˘mi hodnotami ãasto pfiedstavují nevyuÏit˘ potenciál pro mnohostranné zkvalitnûní Ïivota na venkovû. Jedná se o velmi rÛznorod˘ soubor staveb (co do kvality, velikosti, stáfií a v˘voje a podobnû). Z dÛvodÛ ideologick˘ch i moÏnosti vyuÏít je pro nové funkce, obvykle pÛvodní náplni vzdálené,1 patfiila tato ãást památkového fondu v dobách komunistického reÏimu k nejvíce postiÏen˘m. Od poãátku 90. let 20. století je díky nejmlad‰ímu politickému v˘voji Evropy situace pfiíznivûj‰í. Pád komunistick˘ch reÏimÛ ve v˘chodní ãásti kontinentu znamenal radikální zmûny ve vlastnictví, vyuÏití i procesu obnovy. Objevily se nové ‰ance i nová nebezpeãí. V západní ãásti Evropy je souãasná situace ‰lechtick˘ch sídel naopak produktem kontinuálního v˘voje, jehoÏ v˘sledky se v‰ak v jednotliv˘ch zemích li‰í. V˘mûna zku‰eností na evropské úrovni proto mÛÏe otevírat nové moÏnosti v oblasti ochrany, v˘zkumu i financování a managementu. K nejdiskutovanûj‰ím otázkám patfií vhodné vyuÏití, které by co nejlépe umoÏÀovalo trvale udrÏitelné fungování tûchto památek, aniÏ by po‰kodilo jejich hodnoty. Cílem tohoto pfiíspûvku je základní reflexe problematiky souãasného stavu mal˘ch ‰lechtick˘ch sídel2 v jednom regionu – v tradiãnû specifické oblasti jiÏních âech.3 Zkoumání aktuální situace a jejích pfiíãin umoÏÀuje rozpoznání nûkter˘ch trendÛ v pfiístupu k tûmto památkám. Na základû toho a s vûdomím podobností i rozdílÛ oproti jin˘m regionÛm lze hledat cesty k fie‰ení této problematiky. Úvodem si alespoÀ zkratkovitû pfiipomeÀme historické promûny funkcí venkovsk˘ch tvrzí a zámeãkÛ. Procesy, v jejichÏ dÛsledku docházelo k transformacím a zániku tvrzí v minulosti, jsou ãásteãnû známy ãi jsou pfiedmûtem v˘zkumÛ. Hlavními skokov˘mi zmûnami ve v˘voji byly váleãné a revoluãní události nebo ekonomické ãi geopolitické4 zmûny. Pro vyuÏitelnost a podobu ‰lechtického sídla byla rozhodující schopnost plnit funkce, které od nûj vlastník oãekával. Obsah tûchto funkcí se znaãnû mûnil v závislosti na promûnû spoleãensk˘ch pomûrÛ. Horní vrstva spoleãnosti nemohla tyto zmûny ignorovat, chtûla-li si udrÏet své postavení.5 V pfiípadû stfiedovûk˘ch tvrzí je evidentní dÛleÏitost vojensko-strategick˘ch (ãi refugiálních) hledisek. Vazba mezi vojenskou, správní, reprezentaãní, skladovací a obytnou funkcí zde byla zpravidla velmi tûsná.6 Hlavní obytn˘ prostor drobné venkovské tvrze umoÏÀoval v první fiadû bezpeãné bydlení pro ‰lechticovu rodinu. Souãasnû byl místem pohostinství i centrem administrativy. Rozvoj vojenství za husitsk˘ch válek znamenal podstatnou ztrátu strategického v˘znamu zejména pro men‰í objekty.7 S drobením pozemkové drÏby v pozdním stfiedovûku se znaãnû zmen‰ily také moÏnosti reprezentace a správní funkce. V tûchto pfiípadech pak ve vyuÏití sídel u spodní ãásti sociální ‰kály ‰lechty pfieváÏily funkce hospodáfiské. Postupná renesanãní promûna spoleãnosti v 16. století se v˘raznû projevila i ve stavební kultufie.8 V‰eobecná prosperita související s pansk˘m podnikáním umoÏnila vzestup prvkÛ reprezentaãní povahy i na fiadû mal˘ch venkovsk˘ch sídel. Oproti stfiedovûku mûly i drobnûj‰í objekty znaãnû diferencovanou dispozici s odli‰ením soukrom˘ch obytn˘ch prostor ‰lechticovy rodiny, shromaÏìovacích prostor (nûkdy spojen˘ch s místem v˘konu administrativy) a dal‰ích funkcí (obrana, skladování). Samostatnou kapitolou jsou sakrální prostory – pro soukromou zboÏnost i vefiejnû pfiístupné kaple v rámci ‰lechtick˘ch sídel. Dal‰ím produktem mentálního v˘voje spoleãnosti ovlivÀujícím stavební podobu ‰lechtick˘ch sídel byla zv˘‰ená potfieba soukromí. Nejmarkantnûj‰ím dÛsledkem této tendence bylo stále vût‰í oddûlování prostor pro ‰lechticovu rodinu od prostor urãen˘ch sluÏebnictvu. Uveden˘ trend pokraãoval v 17. století a vrcholil v promy‰len˘ch barokních dispozicích s nûkolika typy spoleãensk˘ch prostor a s apartmány o jednom nebo i více pokojích pro kaÏdého ãlena nebo hosta rodiny.
490
1
Obr. 1. Ostrolovsk˘ Újezd (okres âeské Budûjovice), zámek. Probíhající záchranná obnova. (Foto Vlastislav Ouroda, 2003)
■ Poznámky 1 Snadná moÏnost fie‰ení poÏadavkÛ v místních komunitách – byty, kinosály a podobnû. 2 Nezab˘vá se objekty státních hradÛ a zámkÛ ani torzální architekturou – situace tûchto objektÛ je z hlediska záchrany a vyuÏití podstatnû odli‰ná. 3 Územní vymezení nepokr ˘vá cel˘ historicky chápan˘ region jiÏních âech, je totoÏné s rozsahem souãasného kraje. 4 Velk˘ vliv na rozsah zachování drobn˘ch ‰lechtick˘ch sídel mûl mimo jiné rozvoj velk˘ch pansk˘ch dominií – v jiÏních âechách RoÏmberkÛ a pánÛ z Hradce. V jádrov˘ch oblastech dominií je hustota dochovan˘ch tvrzí podstatnû niωí neÏ v oblastech periferních. 5 Ke vztahu podoby ‰lechtického sídla a spoleãenského rituálu napfiíklad Marc GIROUARD: Life in The English Country Houses (A Social and Architectural Histor y), New Haven – London, 1978. Ke kaÏdodennosti v prostfiedí jihoãeské ‰lechty v raném novovûku zejména Václav BÒÎEK, Josef HRDLIâKA a kol.: Dvory velmoÏÛ s erbem rÛÏe, Mladá fronta, Praha 1997, a fiada dal‰ích dílãích v˘zkumÛ Historického ústavu Filozofické fakulty Jihoãeské univerzity. 6 Petr CHOTùBOR: Stavební podoba ãeské stfiedovûké tvrze, Praha 1985. 7 Václav HUML: K zanikání sídel niÏ‰í ‰lechty na Táborsku v období husitského revoluãního hnutí, in: Archeologica Historica 5, 1980, s. 283–299. 8 Petr CHOTùBOR: K architektonické podobû ãesk˘ch tvrzí v období renesance a man˘rismu, in: Umûní 39, ã. 2, s. 101–113.
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | V l a s t i s l a v O U R O D A / K a k t u á l n í m u s t a v u a p e r s p e k t i v á m m a l ˘ c h ‰ l e c h t i c k ˘ c h s í d e l v j i Ï n í c h â e c h á c h
mastr_06_06
12.12.2006
10:32
Stránka 491
AÏ do poloviny 20. století bylo pilífiem funkãní struktury naprosté vût‰iny areálÛ mal˘ch venkovsk˘ch zámkÛ hospodáfiství. Je v‰ak tfieba zmínit diferenciaci jednotliv˘ch objektÛ v rámci vût‰ích pozemkov˘ch domén. Centrem panství bylo hlavní sídlo ‰lechtice, které mûlo sice témûfi vÏdy i hospodáfisk˘ dvÛr, jednoznaãnû v‰ak dominovala jeho rezidenãní funkce. Správní funkce mûly kromû hlavní rezidence v rozliãné mífie i ostatní zámky panství. JiÏ od renesance vznikaly také lovecké zámeãky urãené prakticky v˘hradnû pro zábavu a reprezentaci. Na rozsáhlém majetku, jak˘m bylo napfiíklad panství SchwarzenberkÛ v jiÏních âechách, zÛstala v urãité formû správní funkce zachována i po zru‰ení vrchnostenského systému, neboÈ soukrom˘ úfiednick˘ aparát se neomezoval pouze na fiízení ekonomiky panství. Spoleãensk˘, hospodáfisk˘ a technick˘ rozvoj v 19. století znamenal utlumení ekonomického v˘znamu ‰lechtick˘ch sídel s jejich pozemky. Reakcí na tento v˘voj jsou historizující stavební poãiny, které mûly rehabilitovat klesající spoleãensk˘ statut ‰lechty. Na historizujících stavbách i koupích star‰ích objektÛ se ve vzrÛstající mífie zaãali podílet i neurození investofii zejména z fiad praÏsk˘ch právníkÛ a podnikatelÛ. U ‰lechty i nov˘ch vlastníkÛ v tomto období ãasto pfievaÏoval zájem o reprezentaãní funkci nad ãistû ekonomick˘mi hledisky. V˘znamné zmûny ekonomickému systému vût‰ích panství pfiinesla první pozemková reforma. Na fiadû objektÛ zaãal postupnû narÛstat dluh v údrÏbû. O velkorysé realizace staveb bylo stále problematiãtûj‰í peãovat. Zásadní vyhrocení problému financování údrÏby (s tragick˘mi dÛsledky) ve v˘chodní ãásti Evropy pak zpÛsobil nástup komunistické moci. Také v na‰ich zemích vedla absence údrÏby, ãasto v kombinaci s vandalsk˘m niãením, k zániku nemalé ãásti sledovaného fondu a k vût‰ímu ãi men‰ímu po‰kození témûfi v‰ech objektÛ tohoto typu.9 Vûdeckotechnick˘, hospodáfisk˘ a politick˘ v˘voj ke konci 20. a v 21. století pfiiná‰í dal‰í v˘znamné zmûny. Souãasná Ïivotní úroveÀ nejen západních, ale také fiady postkomunistick˘ch zemí Evropy vytváfií potenciálnû pfiíznivûj‰í podmínky pro záchranu kulturního dûdictví. Na fond ‰lechtick˘ch sídel je tfieba nahlíÏet (kromû pfietrvávajících uÏitn˘ch funkcí) pfiedev‰ím jako na hodnotu, jejíÏ zachování je v bytostném zájmu spoleãnosti z dÛvodÛ kulturní identity a integrity.
2
3
Obr. 2. Dráchov (okres Tábor), tvrz. Pfiíklad stabilizace stavu drob-
VyuÏití v dobû komunistického reÏimu Po likvidaci rezidenãní ãi hospodáfisko-správní funkce velkého poãtu sídel po 2. svûtové válce a po komunistickém puãi se zásadnû zmûnily sociální vazby na venkovû. Náhradní vyuÏití ‰lechtick˘ch sídel zpravidla vyÏadovalo razantní stavební úpravy, které byly navíc vût‰inou provádûny v nízké kvalitû. V následujících tabulkách jsou uvedeny jednotlivé typy vyuÏití ‰lechtick˘ch sídel v dobû vlády komunistické strany. Vût‰ina objektÛ pfies úãelové vyuÏívání zÛstávala v provozu pouze zãásti.
ného nevyuÏitého objektu opravou stfiechy, (Foto Vlastislav Ouroda, 2003). Obr. 3. Bohumilice (okres Prachatice), zámek Skalice. Oprava statiky a stfiechy zachránila objekt pfied bezprostfiednû hrozícím zfiícením hlavního prÛãelí. (Foto Vlastislav Ouroda, 2003)
1. etapa prÛzkumu – 96 hodnocen˘ch tvrzí a zámeãkÛ10 Funkce funkce obytná
skladovací správní a sluÏby
v˘robní
vzdûlávací kulturní
obchod, sluÏby
VyuÏití trvalé bydlení
Poãet objektÛ 40
Poznámka z toho 10 k soukromému bydlení vlastníkÛ
rekreaãní bydlení s˘pka sklad kanceláfie fara po‰ta zemûdûlská v˘roba pfiímo v tvrzi prÛmyslová v˘roba – lihovar ‰kola internát muzeum kulturní dÛm, spoleãensk˘ sál kino, knihovna hostinec, restaurace prodejna kuchynû
4 23 10 3 cele, ãásteãnû dal‰ích 5 2 1 2 krátkodobé vyuÏití je obtíÏnû zjistitelné 1
■ Poznámky 9 Jifií ÚLOVEC: Zaniklé hrady, zámky a tvrze âech, Libri, Praha 2000; t˘Ï: OhroÏené hrady, zámky a tvrze âech, I. díl, Libri, Praha 2003, II. díl, Libri, Praha 2005. 10 Z dÛvodu odli‰ného potenciálu pro jednotlivé typy vyuÏití jsou zvlá‰È vyhodnoceny malé a vût‰í objekty.
2 2 2 2 2 2 1 1
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | V l a s t i s l a v O U R O D A / K a k t u á l n í m u s t a v u a p e r s p e k t i v á m m a l ˘ c h ‰ l e c h t i c k ˘ c h s í d e l v j i Ï n í c h â e c h á c h
491
mastr_06_06
12.12.2006
10:32
Stránka 492
2. etapa prÛzkumu – 120 hodnocen˘ch objektÛ s pfievaÏujícím charakterem zámkÛ 11 Typ vyuÏití státní sociální nebo zdravotnické zafiízení
Poãet objektÛ 20
církevní ústav sociální ãi zdravotní péãe bytové úãely ‰kolské úãely kanceláfie armáda a vnitro podniková rekreace kulturní zafiízení expozice hostinec skladovací úãely v˘robní úãely
3 nejménû 41 cele 14, dal‰ích 5 zãásti cele 6, dal‰ích 29 zãásti 6 8 zãásti 5 cele 3, 2 zãásti zãásti 2 5 cele 1, 1 zãásti
Poznámka (domov dÛchodcÛ 8, ústav sociální péãe 5, léãebna 4, dûtsk˘ domov 1, internátní speciální ‰koly 2)
Obr. 4. Cukn‰tejn (okres âeské Budûjovice), tvrz. Probíhající obnova jednoho z nejhodnotnûj‰ích jihoãesk˘ch ‰lechtick˘ch sídel. (Foto Zdenûk Kohlíãek, 2003) Obr. 5. Osek (okres Strakonice), zámek. VyuÏití pro sociální péãi. (Foto Vlastislav Ouroda, 2004)
ãasto souãasnû s kanceláfiemi a dal‰ím vyuÏitím pfii souãasném kanceláfiském vyuÏití ■ Poznámky 11 Exaktní kvantifikaci komplikují opakované a obtíÏnû dokumentovatelné zmûny uÏivatelÛ v 50. letech 20. století a kombinace ví-
pfii dominujícím kanceláfiském vyuÏití 3 jako depozitáfie, v dal‰ích zãásti sklady zãásti jako dílny JZD – pfiibliÏnû 10
ce typÛ vyuÏití. 12 Pro úãely vytvofiení statistiky jsme si v‰ímali jen konstrukcí zásadních pro samotnou existenci staveb, nefie‰ili jsme ohroÏení v˘tvarn˘ch prvkÛ. 13 Mladûjovice, Polánka, Pasovary, Ra‰ovice.
Podle dominujícího vyuÏití slouÏilo sociální péãi a zdravotnictví celkem dvacet tfii objektÛ, ‰kolství osmnáct, bydlení cca tfiicet, podnikové rekreaci osm, administrativû cca dvacet dva, jako sklad ãi depozitáfi pût, jako muzeum tfii, armádû a vnitru ‰est, kulturním úãelÛm a restauracím ãtyfii, v˘robû jeden objekt. V souãasné dobû je bez vyuÏití 35 % objektÛ a 20 % je vyuÏito pouze z men‰í ãásti.
14 Zejména Liderovice, Buzice, Skoãice, Svébohy. 15 Zahrnuje rÛzné fáze obnovy od poãáteãních aÏ po dokonãovací. 16 K objektÛm, u nichÏ jiÏ pfiinejmen‰ím lokálnû zapoãal proces fiícení v dÛsledku naru‰ení statiky stfiech a zdûn˘ch konstrukcí, patfií zejména Kraselov, Nová Vãelnice, Omleniãka, Srlín, Bzí, âesk˘ Rudolec, Slavkovice. Na samé hranici tohoto stavu se nacházejí také
Souãasn˘ stav Souãasn˘ technick˘ stav více neÏ dvou stovek venkovsk˘ch ‰lechtick˘ch sídel v Jihoãeském kraji12 lze struãnû shrnout takto: Nejménû u ãtyfi men‰ích objektÛ (sledovan˘ch v 1. etapû) jiÏ zapoãal proces fiícení.13 Lokálními i rozsáhlej‰ími destrukcemi je bezprostfiednû ohroÏeno nejménû dal‰ích devût objektÛ.14 Relativnû stabilizovan˘ technick˘ stav (pravidelná drobná údrÏba nebo dfiívûj‰í obnovy) vykazuje tfiicet tfii objektÛ. Dlouhodobû zanedbaná základní údrÏba je minimálnû u dal‰ích dvaceti ãtyfi objektÛ. Záchranná obnova probíhá nebo zaãíná u dvaceti ‰esti objektÛ.15 Ze vzorku vyhodnoceného ve 2. etapû (vût‰í objekty) je nutné oznaãit devatenáct objektÛ za havarijní, z toho dvanáct za tûÏce havarijní.16 Dal‰í skupinou je devût objektÛ donedávna havarijních ãi stále je‰tû zãásti havarijních, u nichÏ jiÏ zapoãala záchranná obnova.17 Zanedbanou údrÏbu má tfiicet jedna objektÛ. V relativnû dobrém technickém stavu je ‰edesát jedna objektÛ. Vliv zpÛsobu vyuÏití na technick˘ stav a hodnoty objektÛ VyuÏití je vÏdy pouze jedním z faktorÛ pÛsobících na technick˘ stav objektu. Existují pfiípady stejného vyuÏívání podobn˘ch objektÛ s diametrálnû odli‰n˘mi dÛsledky. ·ir‰í srovnání stavu jednotliv˘ch objektÛ a rÛzn˘ch zpÛsobÛ vyuÏívání v nedávné minulosti v‰ak pfiesto umoÏÀuje vyvodit urãité závûry o vztahu mezi vyuÏitím daného typu památky a pravdûpodobností zachování souboru jejích památkov˘ch hodnot. Pozornost vûnujeme pfiedev‰ím období, kdy v letech 1945–1989 dosáhlo nevhodné vyuÏívání památek tohoto druhu extrémního rozsahu, zejména v souvislosti s obrovsk˘mi majetkov˘mi pfiesuny po roce 1948. U mal˘ch venkovsk˘ch ‰lechtick˘ch sídel, která byla pfiedmûtem 1. etapy prÛzkumu, je zfietelná dominance dvou funkcí – bydlení a skladování. K relativnû nejmen‰ím ‰kodám do‰lo ve sledovaném období na tvrzích, které byly jiÏ dfiíve pfiestavûny na s˘pky. Novodobé zásahy se zpravidla omezily na pfiístavby a vestavby násypek a dal‰ích dopravních technologií. Navíc je u této kategorie zfietelná vût‰í ãetnost údrÏbov˘ch zásahÛ, zejména co se t˘ãe stfiech. Obdobnû málo novodobû upravované byly i dal‰í objekty vyuÏívané pro skladovací úãely, pravidelnost údrÏby v‰ak byla niωí. V nûkter˘ch pfiípadech do‰lo k po‰kození objektÛ v dÛsledku kontaminace skladovan˘mi toxick˘mi látkami ãi v dÛsledku pfietíÏení vodorovn˘ch konstrukcí. Objekty vyuÏívané k bydlení je nutné hodnotit ve dvou zfietelnû odli‰n˘ch skupinách – malé objekty vyuÏívané k bydlení vlastníkÛ a objekty upravené pro byty zamûstnancÛ nebo obãanÛ. Pro první skupinu je charakteristick˘ dobr˘ technick˘ stav, ale na druhé stranû velk˘ úbytek památkov˘ch hodnot pfii stavebních úpravách. Druhá skupina zahrnuje ponûkud vût‰í objekty, v nichÏ bylo (zpravidla velice úãelov˘m zásahem) zfiízeno více bytov˘ch jednotek. Zde docházelo k men‰ím ‰kodám v pfiímém dÛsledku stavebních úprav, ale chybûjící vlastnick˘ vztah obyvatel k ob-
492
zámky LÏín, Mladá VoÏice, Pofiíãí, Svrabov, Komafiice, Pfieãín, Rakovice a dal‰í. 17 Albefi, Hroby, Bohumilice, Cerhonice, âíÏová, Chfie‰Èovice, Mezifiíãí, Kestfiany-zámek, Bratronice.
4
5
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | V l a s t i s l a v O U R O D A / K a k t u á l n í m u s t a v u a p e r s p e k t i v á m m a l ˘ c h ‰ l e c h t i c k ˘ c h s í d e l v j i Ï n í c h â e c h á c h
mastr_06_06
12.12.2006
10:32
Stránka 493
6
jektu vedl ãasto ke katastrofální devastaci a k nezájmu o údrÏbu. Tyto objekty byly vût‰inou uÏívány aÏ po hranici obyvatelnosti a poté opu‰tûny, coÏ znamenalo urychlení chátrání. Jako jednoznaãnû devastující se projevilo vyuÏití pro v˘robní úãely. Vkládání prÛmyslov˘ch technologií mûlo za následek likvidaci vnitfiního uspofiádání památek i cenn˘ch detailÛ.18 Zemûdûlská Ïivoãi‰ná v˘roba pfiedstavovala pfii obvyklém minimalisticky úãelovém pfiístupu extrémní kontaminaci konstrukcí exkrementy zvífiat. U rozsáhlej‰ích zámeck˘ch objektÛ, které byly pfiedmûtem 2. etapy prÛzkumu, jsme do‰li k následujícím závûrÛm: Nejlépe udrÏovaná po technické stránce byla poãetná skupina objektÛ vyuÏívan˘ch pro úãely sociální péãe, zdravotnictví a pro ‰kolství (pfiibliÏnû 33 %). Aã nebyla ohroÏena fyzická existence tûchto objektÛ, jejich památkové hodnoty byly ãasto závaÏnû po‰kozeny zásahy do historick˘ch konstrukcí vyvolan˘mi zmûnou úãelu. Nejvíce byly postiÏeny autentické detaily a povrchy, pfiípadnû dispozice, v men‰í mífie hmotová a architektonická fie‰ení. Prakticky stejn˘ poãet objektÛ (cca 34 %) byl vyuÏíván jako byty. Pravidelná údrÏba byla u této kategorie v drtivé vût‰inû dlouhodobû naprosto zanedbávána. Podíl kanceláfiského vyuÏití (cca 13 %) je velmi obtíÏnû specifikovateln˘, neboÈ byl zpravidla kombinován s dal‰ími typy vyuÏití. Pokud jde o dopad na stav objektÛ, je nutné rozli‰ovat administrativní prostory v˘robních podnikÛ (prÛmysl, JZD) od ménû po‰kozujícího ãistû kanceláfiského vyuÏití.19 Vût‰í údrÏbu vykazovaly objekty slouÏící k podnikov˘m rekreacím (cca 7 %) a také nûkolik objektÛ vyuÏívan˘ch pro expoziãní úãely (3 %). Podobnû jako u první skupiny (sociální péãe, zdravotnictví) platí, Ïe daní za pravidelnûj‰í údrÏbu byly z dne‰ního pohledu razantní zásahy do památkov˘ch hodnot. Jako jednoznaãnû ‰kodlivé se prokázalo vyuÏití historick˘ch pansk˘ch sídel pro kasárna (5 %). Podobnû niãivé vyuÏití pfiedstavovala ãasto skladovací funkce. Tristním faktem je, Ïe dokonce objekty uÏívané jako depozitáfie kulturních institucí byly velmi závaÏnû po‰kozeny absencí údrÏby. I mezi vût‰ími zámeck˘mi objekty se vyskytl pfiípad extrémnû nevhodného vyuÏití pro v˘robní úãely.20
7
Obr. 6. Vlksice (okres Písek), tvrz. VyuÏití k individuální rekreaci. (Foto Vlastislav Ouroda, 2003) Obr. 7. Bfiezí u T˘na nad Vltavou (okres âeské Budûjovice), zámek. Propagaãní stfiedisko jaderné elektrárny. (Foto Vlastislav Ouroda, 2003)
■ Poznámky 18 Názorn˘m pfiíkladem je nedávno vyhofielá tvrz v Bfieznici vyuÏívaná jako lihovar. 19 Napfiíklad zámek Lnáfie. 20 Zámek v Mladé VoÏici, kde byly obrábûcí stroje instalovány pfiímo v sálech se ‰tukovou v˘zdobou.
Vlastnictví Státní: Témûfi monopolní státní vlastnictví v dobû vlády komunistické strany vedlo v naprosté vût‰inû pfiípadÛ ke ‰patné péãi o technick˘ stav a památkové hodnoty spravovan˘ch budov. Mnoha hrozícím vût‰ím ‰kodám v‰ak bylo zabránûno díky systému památkové péãe, kter˘ pfies politicky dané limity v fiadû pfiípadÛ dosáhl v˘znamn˘ch úspûchÛ.
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | V l a s t i s l a v O U R O D A / K a k t u á l n í m u s t a v u a p e r s p e k t i v á m m a l ˘ c h ‰ l e c h t i c k ˘ c h s í d e l v j i Ï n í c h â e c h á c h
493
mastr_06_06
12.12.2006
10:32
Stránka 494
Soukromé: Velká ãást ‰lechtick˘ch sídel se po roce 1989 vrátila do soukrom˘ch rukou v restitucích a privatizacích. V˘sledky péãe o objekty v soukromém vlastnictví se velmi li‰í podle vztahu jednotliv˘ch vlastníkÛ k hodnotám objektÛ. Zásadními faktory jsou rovnûÏ finanãní moÏnosti vlastníkÛ a míra pomoci ze strany státu. Obecní: Tfietím typem bylo dfiíve i nyní vlastnictví obcí. V dobách socialismu se prakticky neli‰ilo od státního a pfiíkladÛ dobrého hospodafiení bylo poskrovnu. V souãasné dobû zÛstaly v municipálním vlastnictví aÏ na v˘jimky jen objekty reálnû vyuÏitelné pro potfieby obcí. To by mûlo zaruãovat alespoÀ základní péãi o nû. V pfiípadech, kdy obce vlastní rozsáhlej‰í, vlastními silami nezvládnutelné objekty, je pravdûpodobn˘ jejich prodej. Pro nejbliωí budoucnost lze pfiedpokládat, Ïe municipální vlastnictví bude men‰inov˘m, ale pomûrnû stabilním typem vlastnictví. Nov˘m prvkem vlastnické struktury sledovaného fondu jsou neziskové organizace. Zku‰enosti z demokratick˘ch zemí jasnû ukazují v˘hody NGO (Non-Governmental Organisation – nevládní organizace), které jsou ãasto vedle státní ãi zemské památkové péãe jedním z pilífiÛ péãe o památkov˘ fond. V˘‰e uvedená data vycházejí z prÛzkumu provedeného pro potfieby památkové péãe v regionu v letech 200321 a 200422. Od té doby do‰lo k pozitivnímu posunu v nûkter˘ch pfiípadech dlouhodobé absence vyuÏití23 i ve spolupráci vlastníkÛ mezi sebou a s památkovou péãí. Poznatky o stavu mal˘ch ‰lechtick˘ch sídel a trendech jejich v˘voje stejnû jako námûty budoucího vyuÏití jsou do jisté míry limitovány specifiãností regionu. Turistická atraktivita oblasti jiÏních âech vytváfií ponûkud lep‰í pfiedpoklady pro jejich záchranu, obnovu a vyuÏití, neÏ jaké mohou b˘t v nûkter˘ch jin˘ch oblastech. NevyuÏit˘ lidsk˘ i ekonomick˘ potenciál pro záchranu této velmi hodnotné ãásti památkového fondu v‰ak nepochybnû existuje i v jin˘ch krajích. Srovnání se situací v ostatních regionech âR a v sousedních regionech Rakouska (Mühlviertel, Waldviertel) a Bavorska je pfiedmûtem právû probíhající etapy v˘zkumu. K perspektivám vyuÏití ‰lechtick˘ch sídel Dostateãn˘m dÛvodem, proã by souãasná spoleãnost mûla usilovat o zachování ‰lechtick˘ch sídel, je soubor jejich památkov˘ch hodnot jako v˘znamná souãást kulturního dûdictví. Kromû uvedené role krajinotvorné a urbanistické24 mají tyto stavby stále dÛleÏité místo v sociální struktufie souãasného venkova. Pfiedstavují zejména potenciál relaxaãní, kulturní i uÏitn˘.25 V posledních patnácti letech probûhla celá fiada obnov ‰lechtick˘ch sídel, ãasto za vydatné finanãní podpory státu.26 Témûfi tfietina tvrzí a mal˘ch zámkÛ v jiÏních âechách byla zaji‰tûna pfied bezprostfiedním ohroÏením (tedy pfiibliÏnû polovina z tûch, které renovaci vyÏadovaly). Tento úspûch by v‰ak bez nalezení vyuÏití nemusel b˘t dlouhodob˘. Nûkteré funkce ‰lechtick˘ch sídel zanikly a jiné byly omezeny ãi transformovány. Vztah mezi budovou ‰lechtického sídla a jejím ekonomick˘m zázemím byl zásadnû naru‰en. V fiadû pfiípadÛ je postupnû nahrazován vztahem k pfiíjmÛm z turistického ruchu. Chybí v‰ak dostateãná zpûtná vazba, která by umoÏnila ãást pfiíjmÛ (vãetnû sekundárních) reinvestovat do údrÏby památek. Dochází tak ke zkreslení skuteãné hodnoty tûchto památek v souãasném ekonomickém systému. U objektÛ v majetku státu, krajÛ a obcí se nabízí moÏnost vrátit nûkdej‰ím pansk˘m sídlÛm postavení skuteãn˘ch center komunit i po stránce kulturní a administrativní, samozfiejmû s ohledem na místní podmínky. Druhotn˘m efektem odpovídajícího vyuÏití historick˘ch objektÛ by mohlo b˘t postupné oãi‰tûní urbanistické struktury vesnic a mal˘ch mûst odstranûním nûkter˘ch novostaveb ze 70. a 80. let 20. století po‰kozujících urbanistické hodnoty sídel. Nûkteré poznatky z prÛbûhu v˘zkumu naznaãují, Ïe ‰ance na vhodné vyuÏití byla nûkdy promarnûna z dÛvodu nedostateãné komunikace mezi soukrom˘mi vlastníky a státem ãi samosprávou. âasto nebyla hledána moÏnost dohody o pfiípadném pronájmu restituovan˘ch objektÛ státu a byla namísto toho dána pfiednost lépe vybaven˘m novostavbám. Setrvání dosavadního vyuÏití by pfiitom jiÏ nevyÏadovalo dal‰í ztráty na památkov˘ch hodnotách a garantovalo by zaji‰tûní fiádné údrÏby. Byla tak zmafiena ‰ance na vhodnûj‰í vyuÏití ãásti fondu a vynaloÏeny vût‰í náklady na nové stavby, neÏ bylo nezbytné. V˘vojové trendy v nakládání s památkov˘m fondem mohou b˘t znaãnû promûnlivé v závislosti na spoleãenském v˘voji, jak nás velmi názornû pouãila realita 20. století. Tato kapitola tudíÏ nemÛÏe b˘t niãím jin˘m neÏ úvahou nad moÏnostmi v˘voje v relativnû blízké budoucnosti. MÛÏeme v‰ak vycházet z ãásteãného poznání vztahu zpÛsobu vyuÏívání objektÛ k zachování jejich hodnot. Cenné informace a námûty nám také pfiiná‰ejí úspû‰né pfiíklady domácí27 i zahraniãní.28
494
8
Obr. 8. Grafy vyjadfiují zmûnu vlastnické struktury po roce 1989. A. Pfied rokem 1989: 1 – soukromé 6 %, 2 – stát (vãetnû obcí) 93 %, 3 – církev 1 %. B. Stav v roce 2005: 1 – soukromé 85 %, 2 – stát 2,5 %, 3 – církev 2 %, 4 – obce 5 %, 5 – kraj 5 %, 6 – NGO 0,5 %. (Zpracoval V. Ouroda)
■ Poznámky 21 Vlastislav OURODA, Daniel ·NEJD, Jarmila HANSOVÁ: Souãasn˘ stav ohroÏení památkov˘ch hodnot tvrzí v jiÏních âechách ve vztahu k jejich vyuÏití ve 2. polovinû 20. století, 2003, nepublikováno, archiv NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích. 22 TíÏ, Souãasn˘ stav ohroÏení památkov˘ch hodnot venkovsk˘ch zámkÛ v jiÏních âechách ve vztahu k jejich vyuÏití ve 2. polovinû 20. století, 2004, nepublikováno, archiv NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích. Souhrnnû byly v˘sledky v˘zkumu prezentovány formou posteru na konferenci Ice Free Culture, Klaipeda 2005, pofiádané European Network of National Heritage Organizations. 23 Kestfiany, Zál‰í a jiné. 24 Kromû vlivu na hmotovou skladbu pÛsobí stavební podoba ‰lechtické rezidence rovnûÏ v rámci pÛdorysné struktury sídla jako její urãující ãi spoluurãující prvek (umoÏÀuje nonverbální komunikaci s prostorov˘mi vztahy sídla – navigace k centru, vymezení vefiejného prostoru a podobnû). 25 Napfiíklad projekt European Country House shrnuje role ‰lechtick˘ch sídel v komunitû takto: Pfiipomínka hlavních historick˘ch událostí; pfiitaÏlivá místa k náv‰tûvû nebo trávení volného ãasu; dÛleÏité „zelené plíce“, pfiíleÏitost k outdoorov˘m aktivitám; místo pro zábavu a akce; pracovní
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | V l a s t i s l a v O U R O D A / K a k t u á l n í m u s t a v u a p e r s p e k t i v á m m a l ˘ c h ‰ l e c h t i c k ˘ c h s í d e l v j i Ï n í c h â e c h á c h
mastr_06_06
12.12.2006
10:32
Stránka 495
MoÏností, jak zachránit tyto mnohostrannû cenné objekty zaji‰tûním jejich smysluplného vyuÏití, je fiada. Na silném vzestupu je s bohatnutím spoleãnosti zájem o reprezentaãní hodnotu tvrzí a zámkÛ, kdy odlesk erbu a predikátu padá i na souãasného vlastníka. Velk˘m kapitálem je skupina vlastníkÛ – milovníkÛ historie, ktefií s nad‰ením obûtují své prostfiedky, aby (byÈ nûkdy s tendencemi k historismu) zachránili své tvrze a zámeãky. V zásadû se jedná o formu voluntarismu transformovanou v na‰ich právních a spoleãensk˘ch pomûrech do vlastnické sféry. K nejslibnûj‰ím trendÛm ve vyuÏití sledovan˘ch památek patfií rozvoj turistického ruchu v âeské republice.29 Pro záchranu konkrétní památky je nûkdy nutné smífiit se i s vyuÏitím, které není ideální.30 To by v‰ak nemûlo pfii koncepãním uvaÏování o fie‰ení této problematiky v na‰ich zemích bránit formulování vize optimálního stavu. Pozoruhodné je, Ïe nûkolik evropsk˘ch projektÛ v této oblasti dospûlo k podobnému zámûru: je‰tû jednou uãinit tato sídla kulturními centr y. Právû zprostfiedkování kulturních vlivÛ mezi tzv. vy‰‰í a lidovou kulturou bylo vÏdy jednou z v˘znamn˘ch rolí ‰lechtick˘ch sídel. V obãanské spoleãnosti dostává kulturní v˘mûna novou dimenzi – z míst moci se stávají místa setkávání. V‰echny úspû‰né pfiíklady vyuÏití mají jedno spoleãné – spolupráci a komunikaci lidí z privátní, státní i neziskové sféry v rámci spoleãného pozitivního projektu. Ekonomické zfietele hrají v˘znamnou, ne vÏdy v‰ak rozhodující roli. Zku‰enosti se spoleãensk˘m postavením památkové péãe v âeské republice a ãetné poznatky ze zahraniãí jasnû dokládají, jak dÛleÏitá je pro zachování nejen ‰lechtick˘ch sídel, ale celého kulturního dûdictví jeho dlouhodobá prezentace co nej‰ir‰í vefiejnosti. Kromû formy stál˘ch expozic a nápaditû pfiipraven˘ch akcí mohou obzvlá‰tû pozitivní efekt v dlouhodobûj‰í perspektivû pfiinést v˘ukové programy. Jejich dne‰ní úãastníci budou pfií‰tími vlastníky památek a spolutvÛrci rozhodnutí o nich. Pfies v‰echna uvedená zobecnûní zÛstává faktem, Ïe kaÏd˘ objekt vyÏaduje vlastní projekt záchrany a vyuÏití.31 Pfii jeho hledání pro konkrétní sídlo je nutné vzít v potaz v‰echny praktické limity, zejména charakter a velikost objektu a také specifické místní podmínky a potfieby. Napfiíklad malé vûÏové tvrze mají znaãnû omezenou ‰kálu moÏn˘ch vyuÏití. Kromû zachování pfiimûfiené skladovací funkce mohou slouÏit pro individuální rekreaci a specializovanou turistiku jako netypické ubytování. Pro stejn˘ úãel (tedy jako levné turistické ubytování bez nárokÛ na vût‰í komfort ubytovan˘ch) jsou vyuÏitelné i vût‰í s˘pky. Ty lze navíc, jsou-li k tomu vhodné místní podmínky, vyuÏít také jako prostory shromaÏìovací ãi v˘stavní. V pfiípadû men‰ích obytn˘ch objektÛ je ideální kombinací soukromé bydlení vlastníkÛ hrd˘ch na své sídlo s ãásteãnou prezentací historie objektu vefiejnosti. Tento typ vyuÏití je znaãnû roz‰ífien pfiedev‰ím v Anglii a ve Francii.32 Reprezentativní rekreaãní ãi trvalé bydlení je v podstatû pokraãováním pÛvodní funkce ‰lechtick˘ch sídel. V nûkter˘ch pfiípadech v‰ak vedlo k úplnému uzavfiení areálu pro místní komunitu. U vût‰ích objektÛ adaptovan˘ch za socialismu na bytové domy lze zachovat funkci bydlení nebo je vyuÏít pro ubytování s pfiípadnou úpravou vût‰ích prostor pro restaurace, spoleãenské sály a podobnû. Pro areály situované mimo vût‰í obce se jeví optimální ucelen˘ tematicky zamûfien˘ program.
9
10
Obr. 9. Dfie‰ínek (okres Strakonice), tvrz. Pfiíklad radikální úpravy plá‰tû v 70. letech 20. století. (Foto Vlastislav Ouroda, 2004) Obr. 10. Mladûjovice (okres Strakonice), pansk˘ dÛm. Probíhající destrukce velmi kvalitního renesanãního objektu v dÛsledku problematick˘ch vlastnick˘ch a finanãních vztahÛ. Stav na jafie 2006. (Foto Vlastislav Ouroda)
■ Poznámky pfiíleÏitosti a stimulace místní ekonomiky; hlavní ãinitelé v turistickém prÛmyslu; centrum (osa dûní) komunity; ohnisko kulturního vzdûlávání a podpory uvûdomování si historie. 26 Program záchrany architektonického dûdictví a Havarijní stfie‰ní program – pfiehledy pfiíspûvkÛ na www.mkcr.cz. 27 Jedním z pozitivních pfiíkladÛ je propojení prezentace kulturního dûdictví s arteterapií v âerveném Dvofie, viz Katefiina CICHROVÁ, Ji-
Role státu Pfii hledání úãinn˘ch nástrojÛ k záchranû a vhodnému vyuÏívání sledované skupiny památek je nutné vycházet ze skuteãnosti, Ïe drtivá vût‰ina tûchto objektÛ je v soukromém vlastnictví. Klíãovou roli pfii záchranû ‰lechtick˘ch sídel má stimulace finanãní podporou, coÏ dokládá mnoÏství záchrann˘ch obnov realizovan˘ch v Programu záchrany architektonického dûdictví a v Havarijním stfie‰ním programu. V úvodu byly ze zábûru této úvahy z dÛvodu odli‰nosti podmínek vyÀaty státní hrady a zámky. V souvislosti s nedávn˘mi a stále aktuálními snahami o redukci jejich poãtu byly zpochybÀovány hodnoty nûkter˘ch z nich. Poznávání fondu ‰lechtick˘ch sídel v celé jeho ‰ífii by nás naopak mûlo vést ke snaze o pfiimûfiené doplnûní na‰eho (v evropském mûfiítku oceÀovaného) systému péãe o zpfiístupnûné památky nejhodnotnûj‰ími reprezentanty men‰ích objektÛ. MoÏnost zpfiístupnûní vefiejnosti by mûla b˘t v˘raznûji podpofiena daÀov˘mi úlevami, a to i u hodnotn˘ch objektÛ vlastnûn˘ch obcemi, obecnû prospû‰n˘mi spoleãnostmi nebo soukrom˘mi vlastníky. Pro bezprostfiední záchranu ohroÏen˘ch hodnot je zásadní podpora vhodn˘ch provizorních opatfiení. Jejich vãasnou realizací lze s vyuÏitím minimálních prostfiedkÛ zabránit velk˘m ‰ko-
fií DVO¤ÁâEK: âerven˘ DvÛr – souÏití kulturní památky a psychiatrické léãebny, in: Zprávy památkové péãe 65, 2005, ã. 4, s. 328–333. 28 Napfiíklad projekt European Country House, projekt Reseau Europeen des Centres Culturels/Monuments Historiques, aktivity European Network of National Heritage Organizations a dal‰í. 29 Pfiehled vybran˘ch kulturních památek v˘znamn˘ch z hlediska cestovního ruchu, Ústav územního rozvoje, Brno 2001. 30 Napfiíklad hotelové vyuÏití zámkÛ, velmi roz‰ífiené v nûmecky mluvících zemích, by v nûkter˘ch pfiípadech velk˘ch objektÛ ochuzen˘ch jiÏ v minulosti rozsáhl˘mi úpravami nemuselo znamenat jejich dal‰í podstatné po‰kození. 31 DÛleÏitost reálné vize vyuÏití reflektovala v minul˘ch letech dotaãní praxe MK âR poÏadavkem tzv. projektu záchrany jako nutného podkladu Ïádosti o dotaci z Programu záchrany architektonického dûdictví.
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | V l a s t i s l a v O U R O D A / K a k t u á l n í m u s t a v u a p e r s p e k t i v á m m a l ˘ c h ‰ l e c h t i c k ˘ c h s í d e l v j i Ï n í c h â e c h á c h
495
mastr_06_06
12.12.2006
10:33
Stránka 496
dám. Je nutné volit taková fie‰ení, která nepo‰kozují hodnotné konstrukce a která jsou reverzibilní. Do této kategorie patfií zejména statická opatfiení, provizorní zakrytí stfiech, zamezení vandalského niãení, ochrana v˘tvarn˘ch prvkÛ (deponování, fixace, zakrytí) a podobnû. Neménû dÛleÏit˘ neÏ vlastní fyzická ochrana konstrukcí je efektivní pfiístup státní správy a soudnictví k pfiípadÛm, kdy administrativní úkony brání vãasné záchranû ohroÏené památky. ¤ada drobn˘ch venkovsk˘ch sídel není ve smyslu zákona kulturními památkami. Tento dluh je nutné co nejrychleji fie‰it zpracováním návrhÛ na jejich prohlá‰ení. V rámci státní památkové péãe by mûly b˘t administrativní, prÛzkumné a dokumentaãní kapacity v˘raznûji smûfiovány na tuto ohroÏenou ãást fondu. Z koncepãního hlediska bude pro podporu záchrany a vyuÏití památkov˘ch hodnot ‰lechtick˘ch sídel (stejnû jako pro jiné památky) zásadní podoba pfií‰tí legislativní úpravy památkové péãe a následnû podmínky pro její praktické prosazování. AÈ jiÏ bude právní a organizaãní situace jakákoliv, je velmi pravdûpodobné, Ïe záchrana a spoleãensky prospû‰né vyuÏívání sledovaného fondu nebudou moÏné bez podstatnû vût‰ího rozvoje obãanské spoleãnosti, zejména obãansk˘ch iniciativ vûnujících se konkrétním památkám. Dal‰ím zásadním momentem pro záchranu památky je její v‰estranné poznání.33 To nejen umoÏÀuje památkov˘m orgánÛm co nejsprávnûj‰í postup pfii obnovû, ale také zvy‰uje atraktivitu konkrétních objektÛ pro urãitou (v pfiípadû ‰lechtick˘ch sídel nemalou) skupinu investorÛ. Nedostateãná dokumentace a prostorová identifikace areálÛ ‰lechtick˘ch sídel je problémem i v fiadû vyspûl˘ch zemí západní Evropy. Tím spí‰e se v této oblasti nabízí prospû‰nost mezinárodní spolupráce.
11
12
Závûrem Na tomto místû bylo moÏné pouze nastínit hlavní souvislosti záchrany a vyuÏití ‰lechtick˘ch sídel v jiÏních âechách. DÛvodem publikování nûkter˘ch v˘sledkÛ zatím neuzavfieného v˘zkumu této problematiky je skuteãnost, Ïe v poslední dobû bylo opakovanû vefiejnû prezentováno pfiímo z oboru památkové péãe stanovisko, Ïe venkovská ‰lechtická sídla patfií k památkám, jejichÏ záchrana je v souãasném prostfiedí moÏná v podstatû pouze pfii znaãné mífie rezignace na zachování památkov˘ch hodnot. Venkovské zámky byly dokonce uvádûny jako pfiíklad památky vhodné k umístûní solárních kolektorÛ, aã právû objekty tohoto typu patfií k pohledovû nejexponovanûj‰ím památkám s velk˘m krajinotvorn˘m v˘znamem. Takov˘ názor nereflektuje skuteãnou ‰ífii spoleãenské reality. KaÏdodenní praxe v záchranû ohroÏen˘ch památek pfiiná‰í jiná fakta. Na rozdíl od rozsáhl˘ch industriálních památek ãi ãetn˘ch hospodáfisk˘ch dvorÛ, pro nûÏ je zvlá‰tû obtíÏné najít vyuÏití, vstupují v pfiípadû tvrzí a zámeãkÛ ve vût‰í mífie do hry i jiné motivy neÏ ãistû ekonomické. Stále ãastûji se právû památkové hodnoty stávají v˘znamn˘m (nûkdy i hlavním) dÛvodem záchrany tvrzí a zámkÛ. Souãasná realita jihoãesk˘ch venkovsk˘ch tvrzí a zámeãkÛ je vzdálena pfiání jejich vlastníkÛ i spolupracujících památkáfiÛ. Dluh údrÏby z minulosti je pfiíli‰ velk˘. Srovnání se situací v postkomunistick˘ch i dal‰ích evropsk˘ch zemích v‰ak mimo jakoukoliv pochybnost dokládá, Ïe v˘sledky obnov v posledních patnácti letech jsou velk˘m úspûchem. Nûkolik pfiípadÛ, kdy dal‰ím sídlÛm hrozí zánik, není zapfiíãinûno ani tak nedostatkem prostfiedkÛ a odborn˘ch kapacit, jako spí‰e majetkoprávními problémy, pfiípadnû finanãními spekulacemi. Pro pokraãování pozitivních trendÛ uplynul˘ch let si lze pfiát pfiedev‰ím klid na práci, tedy zastavení nemístné politizace oboru. Zintenzivnûní komunikace s vlastníky, obãansk˘m sektorem i zahraniãními partnery je úkolem v‰ech zúãastnûn˘ch odborn˘ch pracovníkÛ.
496
Obr. 11. Komafiice (okres âeské Budûjovice), zámek. Dlouhodobû bez vyuÏití chátrající hodnotn˘ objekt. (Foto Vlastislav Ouroda, 2003) Obr. 12. Ole‰nice (okres âeské Budûjovice), zámek. Pfiíklad zámûru polyfunkãního vyuÏití pro potfieby obce. (Foto Vlastislav Ouroda, 2003)
■ Poznámky 32 Viz napfiíklad pfiehledy objektÛ v The National Trust Handbook (ed. Pamela SMITH), Lond˘n 2005, nebo v Guide des Châteaux de France, Le Cercle du Patrimoine, Gene`ve 2004, pfiípadnû Historic Houses, Castles and Gardens Open to the Public (ed. Deborah VALENTINE), Windsor Court 1993. 33 V˘stiÏné je napfiíklad vyjádfiení v˘konného fieditele The Norwegian Institute for Cultural Heritage Research: „V dne‰ní práci na ochranû kulturního dûdictví proto nestaãí vûdût, z ãeho se tyto pozÛstatky minulosti skládají a jak vznikly. Stejnû dÛleÏité je rozpoznat faktory a procesy, které je mûní a ohroÏují, neboÈ pouze tak mÛÏeme doufat v kontrolu sil zmûn, a tak zajistit, aby toto dûdictví a jeho hodnoty pfieÏily tak neporu‰ené a tak dlouho, jak jen to bude moÏné.“ In: Annual Report NIKU, Oslo 2004.
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | V l a s t i s l a v O U R O D A / K a k t u á l n í m u s t a v u a p e r s p e k t i v á m m a l ˘ c h ‰ l e c h t i c k ˘ c h s í d e l v j i Ï n í c h â e c h á c h
