VERLAG DASHÖFER
BOZP & PO AKTUÁLNĚ
Praha prosinec 2008
Odborné nakladatelství technické literatury
12/2008
aktualit y, komentáře, dotazy a odpovědi
Plány âBÚ pro rok 2009 Ing. Du‰an Havel, âesk˘ báÀsk˘ úfiad I. námûstek pfiedsedy âeského báÀského úfiadu V období, kdy vychází toto ãíslo ãasopisu BOZP & PO AKTUÁLNù, dokonãuje âesk˘ báÀsk˘ úfiad plán hlavních úkolÛ pro nadcházející rok 2009. Jedním z prvkÛ, kter˘ plán hlavních úkolÛ v˘raznû ovlivÀuje, je pfiijaté usnesení rady ze dne 25. ãervna 2007, o nové strategii Spoleãenství v oblasti ochrany zdraví a bezpeãnosti pfii práci (2007–2012) (2007/C 145/01). Rada EU pfiijala usnesení za úãelem posílení konkurenceschopnosti podnikÛ, neustálé potfieby provádûní stávajících právních pfiedpisÛ k zabezpeãení podpory vzniku zdravého a bezpeãného pracovního prostfiedí, zejména poãtu pracovních úrazÛ a v˘skytu nemocí z povolání, které dopadá také na hornictví. Proto se bude muset i státní báÀská správa vypofiádat s nûkter˘mi úkoly, které jsou smûfiovány ke sledování tûchto níÏe vybran˘ch cílÛ: A. PfiizpÛsobení dal‰í legislativní ãinnosti, tak aby: – byl zaji‰tûn moderní a úãinn˘ právní rámec pro oblast bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci a provozu, – byly tyto pfiedpisy zjednodu‰eny, aniÏ by pfiitom byla sníÏena stávající úroveÀ ochrany, – byly pfiizpÛsobeny zmûnám na pracovi‰ti, – bylo zaruãeno fiádné provádûní právních pfiedpisÛ Spoleãenství. B. Dokonãení postupÛ k urãení a vyhodnocení nov˘ch moÏn˘ch rizik. C. Podpora dodrÏování právních pfiedpisÛ zavedením mûfiiteln˘ch cílÛ a pro sníÏení v˘skytu pracovních úrazÛ a onemocnûní pro pfiíslu‰né kategorie zamûstnancÛ upfiednostÀováním:
– ‰ífiení osvûdãen˘ch postupÛ, – odborné pfiípravy a vzdûlávání, – vytváfiením jednoduch˘ch nástrojÛ a pokynÛ, lep‰ím pfiístupem k vysoce kvalitním sluÏbám prevence, – dal‰ího v˘zkumu v oblastech, jako jsou rizika vypl˘vající z nov˘ch forem organizace práce, – rozvoje nov˘ch nástrojÛ na mûfiení dosaÏeného pokroku a úsilí, zejména pouÏitím tabulek v˘sledkÛ. D. Uznávání v˘znamu „dobré práce” a jejích základních zásad, tj. práv a úãasti pracujících, rovn˘ch pfiíleÏitostí, bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci a provozu a organizace práce vstfiícné vÛãi rodinám. E. Zvy‰ování povûdomí zlep‰ením informovanosti, odborné pfiípravy a úãasti zamûstnancÛ, poskytováním jasn˘ch pokynÛ, zejména mal˘m podnikÛm, a prostfiednictvím rozboru pfiíkladÛ osvûdãen˘ch postupÛ a jejich ‰ífiení. F. Vûnování zvlá‰tní pozornosti nov˘m trendÛm v oblasti zamûstnanosti, jako jsou rozvoj samostatné v˘dûleãné
VáÏení ãtenáfii, Zdravím Vás nad stránkami prosincového vydání ãasopisu BOZP & PO AKTUÁLNù. Dvanácté ãíslo roku 2008 je z ãásti opût tematické – tentokrát je vûnováno podzemí, práci v nûm a rizikÛm, která obná‰í. Naleznete zde proto pfiíspûvky o bezpeãnosti podzemních objektÛ, jak ji upravuje vyhlá‰ka ã. 49/2008 Sb., nebo o prevenci rizik pfii pracích v podzemí, ale také pfiíspûvek, kter˘ Vás seznámí s báÀsk˘mi ocenûními. Jistû pfiivítáte i ãlánky z jin˘ch oborÛ ãinnosti, neÏ je dob˘vání nerostÛ. Prosincové vydání pfiiná‰í pfiíspûvek o v˘znamu vy‰etfiování incidentÛ, neboli tzv. skoronehod. Vûfiím, Ïe jste s na‰ím ãasopisem proÏili pfiíjemn˘ rok 2008. Za celou redakci bych Vám, milí ãtenáfii, rád popfiál pokojné proÏití vánoãních svátkÛ a mnoho ‰tûstí a úspûchÛ do nadcházejícího roku 2009. S pozdravem
Mgr. Ondfiej Vran˘ odborn˘ redaktor
obsah Plány âBÚ pro rok 2009 ................................................................................................1 Nûkolik informací o vyhl. ã. 49/2008 Sb., (bezpeãnost podzemních objektÛ) .... 2 O v˘znamu zdrojÛ v prevenci rizik ............................................................................ 3 BáÀská ocenûní .......................................................................................................... 5 V˘znam vy‰etfiování incidentÛ ....................................................................................7 Problematika aplikace prevence rizik podle zákoníku práce v hornictví............ 8 âSN související s BOZP a PO, které nabyly úãinnosti v fiíjnu a listopadu 2008 ..............................................................................................10 Právní poradna: Îivnost poskytování sluÏeb BOZP ................................................11 Nové právní pfiedpisy ................................................................................................12
ãinnosti, externí zaji‰Èování, subdodavatelské práce, migrující pracující a vyslaní zamûstnanci. G. Ve spolupráci se sociálními partnery vypracování a provedení národní strategie v oblasti ochrany zdraví a bezpeãnosti pfii práci. H. Vytvofiení celkové kultury, která si cení zdraví a pfiikládá velk˘ v˘znam prevenci rizik, tím, Ïe podporuje zmûny chování zamûstnancÛ a zároveÀ vybízí zamûstnavatele,
aby pfiijali pfiístupy zamûfiené na ochranu zdraví. Realizací nejen v˘‰e uvádûn˘ch dílãích cílÛ by mûlo dojít jak ke splnûní usnesení, ale i k dosaÏení snahy Spoleãenství – sníÏit v˘skyt pracovních úrazÛ o 25%. O pfiijaté strategii státní báÀské správy do konce sledovaného období (rok 2012) budete prÛbûÏnû informováni. Nûkteré následující pfiíspûvky jsou s pfiihlédnutím k na‰im v˘chozím zku‰enostem, okolnostem a pfiíleÏitostem, prvním
L E G I S L AT I V N Í
takov˘m krokem k naplnûní nûkter˘ch bodÛ usnesení. Pfiíspûvek Ing. J. KaÀky objasÀuje v˘voj, v˘znam a dÛleÏitost v rozli‰ování pojmÛ riziko a nebezpeãí, pfiíspûvek Ing. J. Páleníka, Ph.D. provádí nov˘ právní pfiedpis, kter˘ poprvé novû upravuje poÏadavky k zaji‰tûní bezpeãného stavu podzemních objektÛ a poslední pfiíspûvek Ing. B. Machka pojednává o v˘znamu nûkter˘ch zdrojÛ v prevenci rizik pfii dob˘vání loÏisek nerostn˘ch surovin.
TÉMA MùSÍCE
Nûkolik informací o vyhlá‰ce ã. 49/2008 Sb., o poÏadavcích k zaji‰tûní bezpeãného stavu podzemních objektÛ Ing. Jaroslav Páleník, Ph.D., âesk˘ báÀsk˘ úfiad v Praze Dne 31. prosince 2007 byl uvefiejnûn ve Sbírce zákonÛ pod ã. 376/2007 Sb. zákon, kter˘m se mûní zákon ã. 61/1988 Sb., o hornické ãinnosti, v˘bu‰ninách a o státní báÀské správû, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen zákon ã. 61/1988 Sb.). Tímto zákonem byl mj., v zákonû ã. 61/1988 Sb., v jeho ãásti ãtvrté, novû vloÏen § 37 Podzemní objekty. Tento paragraf obsahuje nejen nová ustanovení o kontrole podzemních objektÛ, ale také nové kompetence orgánÛ státní báÀské správy v oblasti evidence a kontroly bezpeãného stavu podzemních objektÛ a v oblasti zaji‰tûní báÀské záchranné sluÏby pfii jejich provozu. Zákon ã. 376/2007 Sb., kter˘m se mûní zákon ã. 61/1988 Sb., nabyl úãinnosti dne 30. ledna 2008. Podnûtem k vydání zákona ã. 376/2007 Sb. bylo usnesení ã. 69 ze dne 19. ãervence 2005, kter˘m Bezpeãnostní rada státu uloÏila v bodû 3 tohoto usnesení, ministrovi prÛmyslu a obchodu a pfiedsedovi âeského báÀského úfiadu „pfiedloÏit zprávu o stavu podzemních staveb a objektÛ na území âeské republiky na schÛzi Bezpeãnostní rady státu v termínu do jednoho roku po nabytí úãinnosti novely zákona ã. 61/1988 Sb.”. âesk˘ báÀsk˘ úfiad na základû zmocnûní, danému v ustanovení § 37 odst. 4 zákona ã. 61/1988 Sb., vydal novou vyhlá‰ku ã. 49/2008 Sb., o poÏadavcích k zaji‰tûní bezpeãného stavu podzemních objektÛ (dále jen vyhlá‰ka), byla uvefiejnûna dne 20. února 2008 ve Sbírce zákonÛ pod ã. 15/2008. Tato vyhlá‰ka nabyla úãinnosti dne 1. bfiezna 2008. Zde je tfieba upozornit na tu skuteãnost, Ïe bezpeãnost podzemních objektÛ aÏ dosud nebyla pfiedmûtem právní úpravy. Pfiedkládaná vyhlá‰ka první svého druhu v na‰em právním fiádu. V oblasti pÛsobnosti orgánÛ státní báÀské správy zákon ã. 376/2007 Sb. zakládá novou pÛsobnost, která se v‰ak ne-
t˘ká bezpeãnosti provozu podzemních objektÛ, ale je omezena jen na prohlídky stavu ostûní (v˘ztuÏe) podzemních objektÛ. Pfiitom nejde o v‰echny podzemní objekty, ale jen o podzemní objekty typovû uvedené v § 37 odst. 1 cit. zákona, tedy o podzemní objekty, které byly vybudovány raÏením, vãetnû hlouben˘ch ãástí kolektorÛ a spojovacích ‰achet, a které splÀují technické parametry z hlediska jejich délky, popfiípadû prÛfiezu.
Novou pÛsobností obvodních báÀsk˘ch úfiadÛ je vedení evidence podzemních objektÛ ve smyslu § 41 odst. 1 písm. l) cit. zákona. Novou pÛsobností âeského báÀského úfiadu podle nového znûní § 7 odst. 4 cit. zákona je nafiizovat vlastníkovi, popfiípadû provozovateli podzemních objektÛ uveden˘ch v § 37 odst. 1, aby s ohledem na povahu tûchto objektÛ nebo na místní podmínky zajistil báÀskou záchrannou sluÏbu. K tomu je nutné podotknout, Ïe dosud neexistuje Ïádná evidence podzemních objektÛ. Îádn˘ vlastník, popfi. provozovatel podzemních objektÛ také nemá dosud, a to ani zákonem ã. 376/2007 Sb., uloÏenu povinnost ohlásit obvodnímu báÀskému úfiadu existenci podzemního objektu ani nemá uloÏenu povinnost zajistit báÀskou záchrannou sluÏbu. Úzce vymezené zmocnûní k vydání této vyhlá‰ky postihuje jen stanovení lhÛt
BOZP & PO aktuálně 12/2008 – prosinec 2008
pravideln˘ch prohlídek podzemních objektÛ a zpÛsob ovûfiování jejich bezpeãného stavu. To v‰ak nekoresponduje s nov˘mi povinnostmi orgánÛ státní báÀské správy. Striktní respektování zmocnûní by ani neumoÏÀovalo splnit v˘‰e uveden˘ úkol uloÏen˘ Bezpeãnostní radou státu. Proto byly poÏadavky na zpÛsob provedení prohlídky podzemního objektu roz‰ífieny o poÏadavek na vypracování zprávy o prohlídce s tím, Ïe souãástí zprávy budou i údaje vypracované podle pfiíloh ã. 1 a 2 této vyhlá‰ky. Vzhledem k pomûrnû krátkému ãasu pro podání zprávy Bezpeãnostní radû státu a s ohledem na poÏadavky hospodárnosti bude nutné vyuÏít prvních 8 mûsícÛ po nabytí úãinnosti zákona ke sbûru základních informací o podzemních objektech. Tyto informace se budou proto ãerpat ze zpráv o prohlídkách jednotliv˘ch podzemních objektÛ. Informace budou slouÏit i k posouzení potfieby zajistit báÀskou záchrannou sluÏbu pro pfiípad vzniku havárie v podzemním objektu. V˘‰e citovaná vyhlá‰ka nemá povahu technického pfiedpisu, kter˘ by mûl podléhat notifikaci v rámci Evropského spoleãenství. ProtoÏe vyhlá‰ka je zamûfiena jen na prohlídky podzemních objektÛ a nijak se nedot˘ká volného pohybu zboÏí, nebyla do textu novely vyhlá‰ky vloÏena doloÏka o vzájemném uznávání. Z hlediska pfiedpokládaného hospodáfiského a finanãního dosahu právní úpravy se pfiedpokládá, Ïe vyhlá‰ka nebude mít Ïádn˘ negativní finanãní dopad na státní rozpoãet. Pokud jde o dal‰í vefiejné rozpoãty, tj. o rozpoãty krajÛ a obcí, bude mít dopad jen na ty z nich, které jsou provozovateli v zákonû vymezen˘ch podzemních objektÛ. V tûchto pfiípadech se v‰ak nejedná o v˘kon státní správy ani samosprávy,
2
ale o vztah vlastníka k jeho majetku. To se t˘ká jak zaji‰Èování prohlídek, tak i pfiípadného zaji‰Èování báÀské záchranné sluÏby. Tento dopad zatím nejde kvantifikovat, stejnû jako nelze vyhodnotit dopad na soukromé provozovatele podzemních objektÛ, protoÏe není znám poãet ani rozsah takov˘ch podzemních objektÛ. V jednotliv˘ch pfiípadech se v‰ak nebude jednat o v˘razné poloÏky, protoÏe naprostá vût‰ina prohlídek
a kontrol bude provádûna jen dvouãlenn˘mi skupinami odborníkÛ. Zcela jistû vy‰‰í budou náklady na zaji‰tûní báÀské záchranné sluÏby, av‰ak zfiejmû se bude jednat jen o ojedinûlé pfiípady. K tomu je nutné dodat, Ïe nûkteré z tûchto subjektÛ na základû vlastního vyhodnocení jiÏ dnes mají báÀskou záchrannou sluÏbu zaji‰tûnu. Náklady na vedení dokumentace a záznamÛ lze hodnotit jako zanedbatelné.
Stanovení nov˘ch poÏadavkÛ povede ke zv˘‰ení administrativní zátûÏe podnikatelÛ – provozovatelÛ podzemních objektÛ. Tento dopad zatím nelze vyãíslit, protoÏe není znám poãet subjektÛ, na které tato vyhlá‰ka bude dopadat. Závûrem lze fiíci na základû v˘‰e uvedeného, Ïe vyhlá‰ka nebude mít Ïádné nepfiíznivé dopady na sociální sféru ani na Ïivotní prostfiedí.
O v˘znamu nûkter˘ch zdrojÛ v prevenci rizik pfii dob˘vání loÏisek nerostn˘ch surovin Ing. Bohuslav Machek, Ph.D. âesk˘ báÀsk˘ úfiad V podnikání existují rÛzné druhy rizik, napfiíklad politická, ekonomická, bezpeãnostní, právní, pfiedvídatelná nebo nepfiedvídatelná. Ten, kdo se chce vypofiádat s problémem rizika v reálném trÏním prostfiedí, musí se nauãit ve své manaÏerské praxi s rizikem Ïít – to znamená, Ïe musí umût riziko vyhledat, analyzovat a fiídit. To obzvlá‰tû platí pro hornictví, které je samo o sobû povaÏováno jako rizikové prÛmyslové odvûtví, stále v nûm pracuje kategorie zamûstnancÛ, ktefií jsou nejvíce ohroÏováni a navíc je zatíÏeno dal‰ími zvlá‰tnostmi. Nadto se hornictví bude muset vypofiádat s nûkter˘mi otázkami a stanoven˘mi cíli uveden˘mi v Usnesení Rady 2007/C 145/01 ze dne 25. ãervna 2007, o nové strategii Spoleãenství v oblasti ochrany zdraví a bezpeãnosti pfii práci (2007–2012), tak jako ostatní prÛmyslová odvûtví. Proto tento pfiíspûvek pojednává o v˘znamu rÛzn˘ch evidencí a pfiístupÛ v hornictví a také o tom, jak pfiekonat zastaral˘ zpÛsob my‰lení pfii zdolávání vybran˘ch aktuálních cílÛ. Usnesení, která mj. sledují: 1) podporu dodrÏování právních pfiedpisÛ, 2) dokonãení postupÛ k urãení a vyhodnocení nov˘ch moÏn˘ch rizik, ‰ífiení osvûdãen˘ch postupÛ, 3) zpÛsob podpory snahy Evropské komise sníÏit poãet pracovních úrazÛ na úrovni Spoleãenství o 25 %. ¤e‰ení otázky potfieby pfiijetí v˘‰e uvedeného usnesení, historie jeho vzniku a v˘voje, jakoÏ i moÏné dopady z titulu jakéhokoliv dÛvodu neplnûní nové strategie Spoleãenství, není cílem tohoto pfiíspûvku, neboÈ co nedokáÏeme my jako zamûstnanci, dokáÏí pro na‰eho zamûstnavatele jiní zamûstnanci, ktefií pfiijdou po nás. Nebo to v koneãném dÛsledku za na‰eho zamûstnavatele dokáÏe konkurence.
1. Proã je nutná „podpora dodrÏování právních pfiedpisÛ,“ resp. jejich nekompromisní vyÏadování na v‰ech stupních fiízení hornick˘ch provozÛ, je evidentní
3
z posledního v˘voje smrtelné úrazovosti. V roce 2007 bylo státní báÀskou správou zaevidováno 6 smrteln˘ch úrazÛ, pfiiãemÏ jako pfiíãina v‰ech tûchto úrazÛ bylo stanoveno poru‰ení pracovní káznû postiÏen˘m. Motto formulované Ing. A. Du‰átkem v záhlaví ãasopisu BOZP & PO AKTUÁLNù ã. 9/2008, které zní: „Bezpeãnostní pfiedpisy jsou vzkazy pfiedãasnû ode‰l˘ch z tohoto svûta nám, nám ktefií zde je‰tû jsme, jak bychom si mûli poãínat, abychom je nemuseli pfiedãasnû následovat.”, je nanejv˘‰ aktuální také pro zamûstnance v hornictví. Staãí jen letmé porovnání s rokem 2006, kdy bylo mj. evidováno 5 smrteln˘ch úrazÛ (nejlep‰í dosaÏen˘ v˘sledek v poãtu smrteln˘ch úrazÛ v hornictví), pfiitom z tohoto celkového poãtu ke 3 úrazÛm do‰lo pro poru‰ení pracovní káznû postiÏen˘m, k 1 úrazu pro nepfiedvídatelné riziko práce nebo selhání lidského ãinitele a 1 úrazu pro jin˘, blíÏe nespecifikovateln˘ dÛvod. Z dlouhodobûj‰ího v˘voje a ‰ir‰ího pohledu na moÏné pfiíãiny platí, Ïe 80 % smrteln˘ch úrazÛ v hornictví je zpÛsobeno selháním lidského ãinitele, tj. poru‰ením zákonem stanoven˘ch povinností a tím i zásad bezpeãné práce a jen zb˘vajících 20 % smrteln˘ch úrazÛ, ke kter˘m v hornictví dojde, je dÛsledkem nepfiedvídateln˘ch rizik hornické práce. Z v˘‰e uvádûného je tedy nepochybné, Ïe v˘voj úrazovosti, zejména pfiíãin smrteln˘ch úrazÛ, svûdãí o ponechávání urãité míry volnosti a improvizace. Pfii fiízení rizik neustále dokazujeme, Ïe jsme nadále k sobû i ostatním pfiíli‰ tolerantní! Pfii bûÏném a stereotypním plnûní pracovních povinností je podchyceno 20 % skuteãn˘ch závad a nedostatkÛ – 80 % nikdo nezaznamená, nezjistí, popfi. se o nich ani nedozví. Pokud ale dojde k vyboãení z kaÏdodenní rutiny, tak se pomûr obrátí. Z v˘sledkÛ ‰etfiení mimofiádn˘ch událostí, smrteln˘ch úrazÛ nebo specializovan˘ch provûrek a kontrol proveden˘ch âesk˘m báÀsk˘m úfiadem vypl˘vá, Ïe na pracovi‰tích je pak náhle zaznamenáváno aÏ 80 % závad, pfiiãemÏ z údajÛ uveden˘ch v proveden˘ch záznamech o v˘sledcích pfiedchozích kontrol je zji‰tûno
a zaznamenáno zb˘vajících 20 % závad a nedostatkÛ.
2. K dílãímu cíli usnesení, které se t˘ká „dokonãení postupÛ k urãení a vyhodnocení nov˘ch moÏn˘ch rizik, ‰ífiení osvûdãen˘ch postupÛ.“ RÛzné studie ukázaly, Ïe existuje obecn˘ pfiím˘ vztah mezi poãtem smrteln˘ch nebo jin˘ch úrazÛ, mimofiádn˘ch událostí a dal‰ích nebezpeãn˘ch událostí (skoronehod). Z toho vypl˘vá, Ïe jestliÏe známe problém, mÛÏeme s ním nûco udûlat dfiíve, neÏ dojde k jakémukoliv úrazu nebo mimofiádné události. Proto jsem jako základního zdroje vyuÏil evidenci druhÛ mimofiádn˘ch událostí vedenou státní báÀskou správou, bez ohledu na to, zda pfii nich do‰lo nebo nedo‰lo ke smrtelnému úrazu. Jako cíl jsem si stanovil vyhledat a analyzovat pfiípadné riziko, které mÛÏe nejvíce ovlivnit jistotu podnikání tûÏebních organizací a pátrat po takovém druhu mimofiádné události, která sv˘mi dopady mnohdy pfiesahuje rámec pracovi‰tû, resp. provozovny. Pozornost jsem tak zamûfiil na 14 % zaevidovan˘ch mimofiádn˘ch událostí v hornictví, které tvofií mimofiádné události pfii nakládání s v˘bu‰ninami (viz. graf 1 na str. 4). Z v˘sledku hledání mj. vyplynulo, Ïe pfii nakládání s v˘bu‰ninami pfiipadá nejvíce mimofiádn˘ch událostí na nadmûrné rozlety horniny pfii clonov˘ch odstfielech, tj. pfii dob˘vání loÏisek nerostn˘ch surovin na povrchu (nadmûrn˘m rozletem materiálu za hranicí bezpeãnostního okruhu se rozumí neoãekávaná mimofiádná událost pfii pouÏití v˘bu‰nin, kdy rozpojovan˘m materiálem mÛÏe dojít k pfiímému a bezprostfiednímu ohroÏení zamûstnancÛ a majetku organizace i dal‰ích osob pohybujících se mimo ohroÏené území, jakoÏ i majetku v ‰ir‰ím okolí). Anal˘zu vyhledaného nepfiedvídatelného rizika jsem provedl z tûchto dÛvodÛ: 1. Trhací práce s hornictvím souvisí od 8. února 1627 (Horna Bieber, ‰tola v Banskej ·tiavnici). Clonové odstfiely se na na‰em území provádûjí od roku 1929 a zÛstanou jedním z hlavních zpÛsobÛ dob˘vání soudrÏn˘ch loÏisek
BOZP & PO aktuálně 12/2008 – prosinec 2008
Graf 1. Evidované druhy mimofiádn˘ch událostí âesk˘m báÀsk˘m úfiadem od 1996 do 2007
nerostÛ i v dlouhodobûj‰í budoucnosti. 2. Nebylo mi známo, Ïe by existoval ucelen˘ pfiíspûvek zab˘vající se v˘hradnû touto problematikou, uãebnice povrchového dob˘vání nebo trhacích prací se tímto tématem buì nezab˘vají, nebo informace v nich neodpovídají nejnovûj‰ím a tolik potfiebn˘m poznatkÛm z trÏního prostfiedí. NavrÏen˘ osvûdãen˘ komplexní postup pro dal‰í provádûní clonov˘ch odstfielÛ by mûl spoãívat: A) V ovûfiení, zda: 1. v˘‰ka tûÏebního fiezu kolem 25 m je nadále udrÏitelná a co brání tomu, aby byla sníÏena na v˘‰ku cca 15 m, 2. je nadále nezbytnû nutné provádût patní v˘vrty, (jejich provádûní je nebezpeãnûj‰í, navíc nûkteré vrtné soupravy nejsou schopné úãinnû zne‰kodÀovat prach, pfiiãemÏ náloÏe v patních v˘vrtech zvy‰ují v souãinnosti s náloÏemi umístûn˘mi v záhlavních v˘vrtech pravdûpodobnost vzniku kumulované náloÏe), 3. je pouÏíváno vhodné vrtné náfiadí, zejména o správném prÛmûru, (v˘‰ce tûÏebního fiezu kolem 25 m by mûl z hlediska max. pfiesností vrtání odpovídat prÛmûr v˘vrtu 135 mm, pouÏívané prÛmûry v˘vrtÛ kolem 105 mm totiÏ odpovídají v˘‰kám tûÏebních fiezÛ kolem 15 m), 4. geologická stavba loÏiska, prÛbûh v˘razn˘ch geologick˘ch poruch a popfi. i dal‰í anomálie v horninovém masivu (odluãnost, vrstevnatost, dutiny apod.) ovlivÀují odchylky smûru v˘vrtÛ a jak˘m smûrem, 5. jsou sklony a smûry v˘vrtÛ s narÛstající délkou – hloubkou, kdyÏ se zakfiivují smûrem „ze stûny do volné plochy”, úãinnû kontrolovány, zejména v první fiadû clonového odstfielu, 6. je spoãtena max. odchylka v˘vrtÛ, popfi. limitní vzdálenost náloÏí, aby v˘sledky odstfielu nepfiekroãily projektované nebo pfiedpokládané pásmo úãinkÛ trhacích prací (na sesutí, na odhoz), 7. je pouÏívána správná ucpávka z materiálÛ o fragmentaci mezi 4–8 mm, 8. je správnû umísÈována poãinová náloÏ, tj. pouze na dnû v˘vrtu, 9. ãasování sousedních náloÏí zabezpeãí ãasov˘ interval men‰í neÏ 100 ms.
Sledování a prÛbûÏné vyhodnocování specifické (mûrné) spotfieby trhavin, geologické stavby loÏiska, prÛbûh v˘razn˘ch geologick˘ch poruch, popfi. dal‰ích anomálií v horninovém masivu, vãetnû peãlivého provádûní tzv. „úvodní a koneãné” zámûry spoleãnû se správnou aplikací v‰ech ostatních dfiíve publikovan˘ch zásad trhací techniky, je povaÏováno za samozfiejmost. B) Ve v˘sledku vyhodnocení v˘‰e bodÛ oznaãen˘ch A) 1.–9. C) V porovnání velikostí bezpeãnostních okruhÛ, s pfiihlédnutím k ovûfiené mûrné spotfiebû trhavin, prÛmûru v˘vrtu a v˘sledku vyhodnocen˘ch rizik pod bodem B, zvolit odpovídající rozmezí mezi max. hodnotou a hodnotou odpovídající mûrné spotfiebû trhavin a prÛmûru v˘vrtu uvedené v grafu 2. D) V nutnosti novû provést anal˘zu rizik. Pfii hodnocení aktiv by se mûla brát v úvahu minimálnû tato hlediska: 1. pofiizovací náklady ãi jiná hodnota aktiv uvnitfi stanoveného bezpeãnostního okruhu, 2. dÛleÏitost aktiv pro existenci ãi chování organizace, 3. náklady na pfieklenutí pfiípadné ‰kody zpÛsobené nadmûrn˘m rozletem, 4. rychlost odstranûní pfiípadné ‰kody zpÛsobené nadmûrn˘m rozletem, 5. jiná hlediska (mohou b˘t specifická pro kaÏd˘ lom). E) V provedení anal˘zy právních rizik vypl˘vajících z outsourcing (vyuÏívání subdodavatelsk˘ch vztahÛ), jako napfi.
absence smlouvy o v˘‰i pojistného plnûní. F) Pfii zvût‰ení bezpeãnostního okruhu provést revizi seznamu obãanÛ a organizací, ktefií by mohli b˘t ohroÏeni pouÏitím v˘bu‰nin a upravit dokumentaci k provádûní trhacích prací. G) V podání Ïádosti o povolení trhacích prací (pokud by nové rozhodnutí o povolení trhacích prací nenabylo právní moci, platí pfiedchozí rozhodnutí o povolení trhacích prací). Pfii ústním jednání spojeném s místním ‰etfiením ve vûci povolení trhacích prací, spoleãnû s oprávnûnou úfiední osobou upfiednostÀovat transparentní oboustrannou ochranu práv a právem chránûn˘ch zájmÛ v‰ech úãastníkÛ fiízení prostfiednictvím: – jednoduchého systému faktÛ pfiedkládan˘ch odpovûdn˘m zástupcem organizace a povolujícího orgánu, – sumarizací hlavních bodÛ a jejich sefiazení podle dÛleÏitosti, – osobní angaÏovanosti odpovûdn˘ch zástupcÛ organizace, – uÏití názorn˘ch grafick˘ch pfiíloh, – struãností a vûcností zástupcÛ organizace a povolujícího orgánu. Ze souhrnu nejv˘znamnûj‰ích zahraniãních zdrojÛ je nepochybné, Ïe dosud empiricky stanovovaná nedostateãná hranice bezpeãnostního okruhu, která byla v nûkter˘ch pfiípadech je‰tû pfiizpÛsobována vnûj‰ím tlakÛm okolí, je pfiekonaná. Dal‰í fiízení rizik by mûlo b˘t zaloÏeno na exaktnû stanovované velikosti bezpeãnostního okruhu min. podle hodnot uvádûn˘ch v grafu ã. 2, nelépe podle horní tmavé kfiivky maximální vzdálenosti R.
3. K podpofie snahy Komise sníÏit poãet pracovních úrazÛ na úrovni Spoleãenství o 25 %. Z v˘‰e uvádûn˘ch zdrojÛ je nepochybné, Ïe bez podrobn˘ch a jednotn˘ch evidencí a záznamÛ nelze riziko vyhledat, natoÏ analyzovat a následnû fiídit. Nûkteré tûÏební organizace systematicky vyhledávají nová rizika na pracovi‰tích, evidují zji‰tûné nebezpeãné stavy a vyhodnocují je napfi. ve formû tzv. Zlat˘ch pravidel nebo Osvûdãen˘ch dobr˘ch praktik (viz http://www.tarmac.cz/dokumenty/ve-
Graf 2. Vzdálenosti maximálního doletu jako funkce prÛmûru v˘vrtu a mûrné spotfieby trhaviny
BOZP & PO aktuálně 12/2008 – prosinec 2008
4
rejne/Bezpecnost/zlatapravidla2007. htm nebo http://www.holcim.cz/ /gc/CZ/ uploads/Holcim CoCCZ.pdf). Zaveden˘ a rozvíjen˘ systém je zaloÏen na propracovaném pozitivním a motivaãním pfiístupu ke v‰em zamûstnancÛm a pfiiná‰í podstatné sníÏení úrazovosti. Proto mám za to, Ïe do rozhodování v praxi není tfieba zavádût dal‰í nové postupy, ale pouze zavést a udrÏovat procesní pfiístup, kter˘ je uspokojivû popsán v normách upravujících systémy managementu bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci (viz âSN OHSAS 18001 z bfiezna 2008), neboÈ mi v hornictví stále schází vût‰í poãet organizací, které by takov˘ systém zavedly a udrÏovaly.
Závûr a doporuãení Z pokusu o upozornûní na v˘znam uvádûn˘ch zdrojÛ prevence rizik v hornictví a snahy o jejich propojení je nepochybné, Ïe je vskutku nevy‰‰í ãas opustit nûkteré staré a nevyhovující pofiádky a pfiem˘‰let o nov˘ch postupech; vÏdyÈ nesmyslností ãi ‰ílenstvím je pomocí pevnû zakofienûn˘ch stereotypÛ, loÀsk˘ch metod a zlozvykÛ
oãekávat v dal‰ím období pokrok ãi rÛst. Podle mého názoru je stfiední a niωí management z hlediska kaÏdodenního bezpeãného a odborného fiízení zamûstnancÛ a hornick˘ch prací, odebírání a kontroly práce dodavatelÛ, fiízení kvality hotov˘ch v˘robkÛ a k zabezpeãení nezbytného kontaktu se zákazníkem, tím nejdÛleÏitûj‰ím ãlánkem fiízení kaÏdého lomu nebo jiného souvisejícího hornického provozu. Proto za strategicky v˘znamn˘ zdroj v prevenci v‰ech podnikatelsk˘ch rizik povaÏuji âesk˘m báÀsk˘m úfiadem schválenou podporu v˘uky montánních vûd v reálném trÏním prostfiedí na Stfiední prÛmyslové ‰kole a Vy‰‰í odborné ‰kole v Pfiíbrami. Zde jiÏ tfietím rokem probíhá dálkové studium oboru „Hornictví a hornická geologie,” které je právû zamûfieno na bezpeãné, ekonomické a hospodárné dob˘vání loÏisek nerostn˘ch surovin na povrchu. Navíc se jedná o jedineãnou pfiíleÏitost, jak získat nejnovûj‰í teoretické a praktické poznatky, vymûnit si zku‰enosti, ale i dosáhnout potfiebné odborné kvalifikace vedoucích zamûstnancÛ v hornick˘ch provozech. Studenti, ktefií dosud setrvávali na pozicích
jinak spolehliv˘ch zamûstnancÛ v hornick˘ch provozech nebo jejich zamûstnavatelé, ktefií pochopili, Ïe jejich pfieÏívající zastaral˘ systém my‰lení by mohl bránit aktuálním cílÛm, nastínûn˘m návrhÛm a doporuãením, mají moÏnost v prÛbûhu studia mj. – ovûfiit si, jak opakovan˘m spoléháním se na nedÛsledn˘ represní systém nelze zajistit poÏadovan˘ pokrok pfii fie‰ení problematiky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v hornictví, neboÈ bez pozitivního pfiístupu k zamûstnancÛm nelze nebezpeãné události (skoronehody) na pracovi‰tích ani zjistit, natoÏ je evidovat, analyzovat a fiídit, – uvolnit komunikaãní bariery v ‰ífiení informací o v‰ech problémech a získat základní dovednosti pro nezbytné prezentaãní dovednosti smûrem k zákazníkÛm, sv˘m podfiízen˘m zamûstnancÛm, ale i smûrem k nadfiízen˘m vedoucím zamûstnancÛm k zaji‰tûní jejich dal‰ího profesního rÛstu, – pfiesvûdãit se o v˘znamu v‰ech komunikaãních kanálÛ nezbytn˘ch pro podporu fungování potfiebn˘ch procesÛ a pro jejich monitorování nebo pro podporu jejich public relations (vztahÛ s vefiejností).
BáÀská ocenûní – novodobá historie a souãasnost Ing. Martin Sedláãek, âesk˘ báÀsk˘ úfiad Bezpeãnost práce se stává nejen morálnû a spoleãensky, ale i existenãnû jedním z podmiÀujících faktorÛ moderního podnikání. Zanedbání bezpeãnosti práce mÛÏe i jinak dobfie prosperujícím firmám zpÛsobit zásadní problémy, bez ohledu na to, zda dojde k selhání lidí nebo technick˘ch systémÛ. V úrovni bezpeãnosti práce se tak ãím dál tím více odráÏí celková úroveÀ té které firmy. Statistika pracovních úrazÛ je pomysln˘m zrcadlem, které nemilosrdnû odhaluje stav technického vybavení, a úroveÀ vyspûlosti zamûstnancÛ firmy, zpÛsob jejich v˘chovy a pfiípravy. Souãasná doba, která díky konkurenãnímu prostfiedí stále více stupÀuje poÏadavky na produktivitu práce, nutí firmy dosahovat trÏeb a ziskÛ mnohdy za jakoukoliv cenu, tedy i za cenu podceÀování ãi dokonce vûdomého poru‰ování zásad bezpeãnosti práce. Nepfiímo se tak v praxi potvrzuje skuteãnost, Ïe ãlovûk je rozhodujícím, ale bohuÏel také tím nejslab‰ím ãlánkem systému, bez ohledu na to, je-li v pozici fiídícího zamûstnance, kter˘ chce, resp. musí mít v˘sledky a nese za nû osobní odpovûdnost, nebo v roli podfiízeného, kter˘ má obavy ze ztráty zamûstnání. Hornictví je zamûstnání, jehoÏ v˘kon je vázán na pro ãlovûka fyziologicky nepfiirozené podmínky – to platí zejména u prací v podzemí. Od nepamûti patfiilo hornictví k povoláním velmi rizikov˘m a po témûfi 700 let propÛjãovali panov-
5
níci v ãesk˘ch zemích havífisk˘m cechÛm zvlá‰tní privilegia. O mimofiádné nároãnosti hornictví na vûdomosti, osobní zdatnost, zruãnost i morálku pojednává v úvodní kapitole svého spisu 12 knih o hornictví a hutnictví ob‰írnû Jifií Agricolla jiÏ v roce 1556. Vlastnû lze fiíci, Ïe toto dílo celé sestává z popisÛ chování a jednání pracujících a Ïe pfiedstavuje návody, jak si pfii jednotliv˘ch úkonech poãínat bezpeãnû a ãestnû. V posledních 50 letech prodûlalo hornictví fiadu zmûn, kdyÏ nejprve bylo z politick˘ch dÛvodÛ vyhla‰ováno za povolání hrdinné a ãestné, ale souãasnû byli do dolÛ za „trest” posíláni nepohodlní lidé, v posledních dvou desetiletích pak postupnû propadalo do útlumu. Nûkterá odvûtví, jako rudné hornictví, zanikla zcela. Bez ohledu na politické a hospodáfiské zmûny reálnû platí, Ïe ztráta funkce systému, a to z dÛvodÛ selhání lidského ãinitele nebo technického vybavení, mûla, má a bude mít vÏdy osudné následky.
V souãasné dobû je bezpeãnost práce nejen v hornictví, ale i pfii ãinnostech vykonávan˘ch hornick˘m zpÛsobem dozorována státní báÀskou správou, která ze zákona ã. 44/1988 Sb. provádí vrchní dozor, ale také vydává bezpeãnostní pfiedpisy. Souãástí ãinnosti státní báÀské správy je i ovûfiování odborné zpÛsobilosti fiídících zamûstnancÛ v oboru a v rámci pravideln˘ch provûrek dozorovan˘ch organizací také provûfiování zpÛsobu v˘chovy zamûstnancÛ. Zji‰tûné nedostatky mohou b˘t fie‰eny mimo jiné i finanãními postihy. Pokud v organizaci dojde k závaÏné mimofiádné události, provádí státní báÀská správa její ‰etfiení, a pokud zjistí zavinûní ze strany zamûstnancÛ nebo organizace, mÛÏe udûlit pokutu. Z uveden˘ch skuteãností je zfiejmá jednostrannost tohoto systému, neboÈ tûm, ktefií naopak mají dobré v˘sledky v oblasti bezpeãnosti práce, se sice dostává „odmûny” tím, Ïe nejsou sankcionováni, ale reálnû nejsou ohodnoceni vÛbec. Pfiedev‰ím nejsou ocenûni morálnû a spoleãensky, coÏ je druh ocenûní, na jehoÏ cenu si teprve zvykáme. Na tomto stavu se navíc velmi ne‰Èastnû podepisuje souãasn˘ systém úrazového poji‰tûní, kter˘ postrádá ekonomické stimuly, jako jsou bonus a malus, kdyÏ od „zeleného stolu” pau‰álnû stanovené pojistné platí zamûstnavatelé stejnou mûrou, aÈ vûnují oblasti péãe o bezpeãnost a zdraví sv˘ch zamûstnancÛ mimofiádnou pozornost a adekvátní prostfiedky, nebo se touto oblastí nezab˘vají vÛbec.
BOZP & PO aktuálně 12/2008 – prosinec 2008
âesk˘ báÀsk˘ úfiad si z pozice centrálního úfiadu státní báÀské správy âeské republiky plnû uvûdomuje nevyváÏenost ve zpÛsobu hodnocení stavu bezpeãnosti práce na dozorovan˘ch pracovi‰tích. Tato nevyváÏenost je rovnûÏ zpÛsobena absencí moÏnosti ocenit morálnû a spoleãensky ty organizace, jejichÏ v˘sledky na úseku bezpeãnosti práce jsou nadprÛmûrné. Ve vyspûl˘ch zemích jsou jiÏ fiadu let doplÀovány právní rámce regulující oblast bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci systémy tzv. nelegislativních opatfiení, která by mûla slouÏit k propagaci, podnûcování a podpofie neustálého zlep‰ování bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. Patfií mezi nû rÛzné návody pro zavádûní systémÛ fiízení bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, praktické pfiíruãky k hodnocení rizika, cílené kampanû, shromaÏìování pfiíkladÛ dobré praxe, soutûÏe s ‰irokou mediální prezentací apod. Na základû tûchto skuteãností inicioval âesk˘ báÀsk˘ úfiad jednání s Odborov˘m svazem pracovníkÛ v hornictví, geologii a v naftovém prÛmyslu a Odborov˘m svazem Stavba âeské republiky. V˘sledkem tohoto jednání bylo zfiízení Ceny za bezpeãnost – Zlat˘ Permon, kterou âesk˘ báÀsk˘ úfiad a oba odborové svazy zfiídily a 7. kvûtna 2002 spoleãn˘m podpisem stvrdili pravidla jejího udílení organizacím podléhajícím dozoru státní báÀské správy. Tato cena je po dohodû v‰ech uveden˘ch partnerÛ udûlována jednou roãnû vybran˘m organizacím jako projev uznání za dosaÏení mimofiádn˘ch v˘sledkÛ v oblasti bezpeãnosti práce. Zfiizovatelé ceny jsou pfiesvûdãeni, Ïe se z jejího udûlování stane tradice, která ãásteãnû vyplní dosud existující mezeru v oblasti spoleãenského a morálního uznání dobré úrovnû bezpeãnosti práce a pomÛÏe dále motivovat zamûstnavatele ke zlep‰ování stavu bezpeãnosti a pracovního prostfiedí v jejich podnicích. Na základû dohod se zfiizovateli ceny se hlavním partnerem soutûÏe stala Kooperativa, poji‰Èovna, a.s.
I. kategorie – hlubinn˘ dÛl (ãerné uhlí, lignit, uran) II. kategorie – povrchov˘ uheln˘ lom (hnûdé uhlí) III. kategorie – povrchov˘ lom (pískovny, ‰tûrkovny atd., minimálnû 51 zamûstnancÛ) IV. kategorie – podzemní stavitelství vãetnû tûÏby nafty (minimálnû 51 zamûstnancÛ) V. kategorie – organizace s maximálnû 50 zamûstnanci Cena za bezpeãnost práce v hornictví se propÛjãuje na jeden rok a udûluje v mûsíci bfieznu za pfiedcházející kalendáfiní rok. Cena Zlat˘ Permon je inspirována star˘mi hornick˘mi povûstmi o hodn˘ch skfiítcích, ktefií vÏdy pomáhají horníkÛm. V‰echny povûsti se shodují v tom, Ïe se jedná o muÏíãka s dlouh˘m plnovousem a ‰piãatou ãepiãkou. Skulptura z vápence, vysoká cca 70 cm, ve svém pojetí pfiedstavuje právû takového muÏíãka vycházejícího z bloku skály, se kterou je spjat˘. V kontrastu k statiãnosti bloku je esovitû dynamicky pojat˘ vous a hlavní pohled je veden úhlopfiíãnû. Z dal‰ích atributÛ je pouÏit motiv staré karbidové lampy, umístûné reliéfnû na jedné stranû. Nápis „Zlat˘ Permon”, souãást skulptury, je volen jako zapu‰tûn˘ reliéf z dÛvodu nenaru‰ení blokové kompozice. Vápencová skulptura so‰ky Permona je cenou propÛjãenou pro v‰ech pût kategorií a to na dobu jednoho kalendáfiního roku. Cena je spoleãn˘m majetkem zfiizovatelÛ. Bronzová plastika so‰ky Permona vysoká cca 35 cm, zmen‰ená kopie so‰ky provedené z vápence, je cenou udûlenou a zÛstává v drÏení ocenûné organizace i po uplynutí kalendáfiního roku, pro nûjÏ jí byla propÛjãena vápencová skulptura. Mezi dal‰í udûlovaná báÀská ocenûní, která jsou udûlována jednotlivcÛm patfií:
Zlat˘ Permon Záchranáfisk˘ zásluÏn˘ kfiíÏ Cena se propÛjãuje a udûluje subjektÛm podléhajícím dozoru státní báÀské správy âeské republiky jako projev uznání za dosaÏení vynikajících v˘sledkÛ v oblasti bezpeãnosti práce. Zfiizovateli ceny jsou âesk˘ báÀsk˘ úfiad, Odborov˘ svaz pracovníkÛ hornictví, geologie a naftového prÛmyslu a Odborov˘ svaz Stavba âeské republiky. Cenu na základû rozhodnutí komise jménem v‰ech zfiizovatelÛ propÛjãuje a udûluje pfiedseda âeského báÀského úfiadu v kategoriích:
Medaile Jifiího Agricoly V bfieznu roku 2003 podepsali ministr prÛmyslu a obchodu a pfiedseda âeského báÀského úfiadu zakládací listiny o zfiízení a udûlování rezortní medaile Jifiího Agricolly. Základní my‰lenkou zfiízení tohoto rezortního vyznamenání je mít moÏnost ocenit dlouhodobou a obûtavou práci jednotlivcÛ ve prospûch ãeského hornictví. Zfiizovateli medaile Jifiího Agricolly jsou Ministerstvo prÛmyslu a obchodu âR a âesk˘ báÀsk˘ úfiad. Resortní medaile se udûluje k ocenûní zamûstnancÛ v organizacích podléhajících dozoru státní báÀské správy, pracovníkÛ Státní báÀské správy, ministerstev a ústfiedních orgánÛ zab˘vajících se hornictvím a zamûstnancÛ jin˘ch odborÛ, ktefií se o rozvoj hornictví zvlá‰tním a ojedinûl˘m zpÛsobem zaslouÏili. Právo pfiedávat rezortní medaile Jifiího Agricolly má kaÏd˘ zfiizovatel. Medaile má na pfiední stranû portrétní poprsí Jifiího Agricolly, ãesko-saského renesanãního hornického odborníka, autora zakladatelského spisu hornické literatury Dvanácte knih o hornictví a hutnictví z roku 1556. Opis komponovan˘ po stranách poprsí nese latinskou podobu jeho jména Georgius Agricolla. Zadní strana medaile nese uprostfied opisu: Za zásluhy o ãeské hornictví, zkfiíÏená kladívka – mezinárodní symbol hornictví a políãko s vyraÏen˘m pofiadov˘m ãíslem. Stuha vyuÏívá tradiãní hornické barvy: ãernou a zelenou. Stfied stuhy v ‰ífii 5/7 je zelen˘ a lemují ho ãerné kraje oddûlené jasnû Ïlut˘mi linkami. Závûs medaile je fie‰en dvûma zkfiíÏen˘mi lipov˘mi ratolestmi, kaÏdé se tfiemi listy. Souãástí vyznamenání je ãestná stuÏka v barevném provedení jako závûs, krabiãka na vyznamenání a diplom podepsan˘ zfiizovateli
Závûr Resortní medaile Záchranáfisk˘ zásluÏn˘ kfiíÏ se udûluje za v˘jimeãné zásluhy pfii záchranû Ïivota nebo majetku projevené pfii zásahu báÀsk˘ch záchranáfiÛ, pfii cestû k zásahu nebo pfii v˘cviku. MÛÏe b˘t udûlena i za zvlá‰tní zásluhy o zv˘‰ení odborné úrovnû báÀské záchranné sluÏby nebo záchranáfiské taktiky, a to pfii splnûní podmínky nejménû 10 let ãinnosti v báÀské záchranné sluÏbû. Medaile udûluje a pfiedává pfiedseda âeského báÀského úfiadu.
BOZP & PO aktuálně 12/2008 – prosinec 2008
V˘‰e uvedená báÀská ocenûní a jejich novodobá historie jsou hmatateln˘mi dÛkazy snahy orgánÛ státní báÀské správy vûnovat maximální pozornost bezpeãné práci a ochranû zdraví pfii práci a zároveÀ úsilí pfii nikdy nekonãícím hledáním vyváÏeného vztahu mezi pracovními zájmy, ekonomick˘mi hledisky a snahou o co nejniωí úrazovost na pracovi‰tích. Mnoh˘m z nás je jasné, Ïe absolutní vym˘cení pracovních úrazÛ je pouhou fantazií, stejnû jako jejich postiÏitelnost. Ale to nejcennûj‰í co kaÏd˘ z nás má – zdraví a Ïivot, by mûlo b˘t spoleãn˘m motivem pro v‰echny zainteresované v oblasti bezpeãné práce a ochrany zdraví pfii práci.
6
V˘znam procesu vy‰etfiování incidentÛ Ing. Martin Demãák, Ph.D., U. S. Steel Ko‰ice, s. r. o., vedoucí odûdlení metodiky a koordinace a vedoucí auditor pro BOZP
Snahou vût‰iny podnikatelsk˘ch subjektÛ je b˘t úspû‰n˘ a zvy‰ovat efektivitu svého podnikání. Zodpovûdnost za produktivitu a hospodáfisk˘ v˘sledek je jistû dÛleÏitá, proã ale tolika manaÏerÛm nahání strach zodpovûdnost za BOZP? Zafiízení, materiály a obchodní strategie lze popsat slovy nebo znázornit na diagramu. Je v‰ak tûÏké nalézt zpÛsob, kter˘ by Ïalem zdrcené rodinû uspokojivû vysvûtlil smrt milovaného rodinného pfiíslu‰níka, jeho trvalou invaliditu nebo napfiíklad to, Ïe pfii‰el o zrak. Zatímco finanãní ztráta je jen doãasná a lze ji odstránit zlep‰ením v˘konnosti managementu, lidská ztráta, která je dÛsledkem nehody, je trvalá a nevratná. Jde pfiedev‰ím o ztrátu Ïivota, ãásti tûla, její normální funkce a pod. Lidé mají tendenci hledat logická vysvetlení príãin nehod. Zamûfiují se hlavnû na „nepozornost” a „nebezpeãné” ãinnosti, objasnûní skuteãn˘ch pfiíãin se ale zpravidla vyh˘bají. Jak v‰ak tvrdí Dr. W. Deming a jiní specialisté na systémy managementu, jen na 15 % problémÛ organizace mají vliv zamûstnanci, zatímco zb˘vajících 85 % lze ovlivnit pouze systémem managementu. Jin˘mi slovy fieãeno, vût‰ina problémÛ zpÛsobujících ztráty jsou problémy systému managementu. Podle Richarda C. Groteho neselhává vût‰ina systémÛ kvÛli vlastním nedostatkÛm, ale proto, Ïe nedo‰lo k ovûfiení jejich propojení a harmonizace s jin˘mi programy nebo systémy. To je problém v mnoha firmách. [1] V minulosti nebyla bezpeãnost cenûna pfiíli‰ vysoko a nehody b˘valy beÏnou souãástí Ïivota firmy. Nehody se pfiece stávají! Nov˘ pohled na BOZP tento pfiístup neakceptuje a je postaven na pfiesvedãení, Ïe kaÏdému incidentu a úrazu sa dá pfiedejít. Zatímco v minulosti byla bezpeãnost vnímána jako okrajov˘ problém, dnes je angaÏovanost managemetnu ve vztahu k bezpeãnosti skuteãná a hluboká. Linioví manaÏefii vedou a jsou osobnû zaangaÏováni do bezpeãnostního programu, av‰ak pracovat bezpeãnû je zodpovûdností kaÏdého zamûstnance. Kromû ‰irokého spektra preventívních ãinností, které vykonáváme v oblasti BOZP, jsme obãas nuceni pfiikroãit i k reaktivním opatfiením, a to hlavnû v pfiípadû v˘skytu nebezpeãné události (incidentu). V praxi se mÛÏeme setkat s rÛzn˘mi definicemi pojmu incident. V‰eobecnû ho lze vnímat jako neplánovanou, neÏádoucí událost, která vyústila, nebo mohla vyústit do úrazu, jiného po‰kození
7
zdraví, po‰kození anebo zniãení stroje, zafiízení, Ïivotního prostfiedí, majetku..., nebo jiné ztráty. Pojem incident tedy v sobû zahrnuje jak nehody, tak i „skoronehody” (near-miss), resp. nebezpeãné udalosti.
Vy‰etfiování incidentÛ Vy‰etfiování incidentÛ není novodobou záleÏitostí. H. W. Heinrich jako první vnesl do problematiky prevence nehod vûdûcké principy. (Industrial Accident Prevention, 1931) a je autorem Domino modelu (Kauzálního modelu nehody – obr. 1), kter˘ se zakládá na tvrzení, Ïe aÏ 88 % nehod je zpÛsobeno nebezpeãn˘mi ãinnostmi pracujících. Heinrich tím potvrdil Taylorovu teorii, podle níÏ je zamûstnanec nedÛvûryhodn˘, a je tfieba jej neustále kontrolovat. Dnes se na v˘voj incidentu díváme systémovû a svoji pozornost nezamûfiujeme jen na lidsk˘ faktor. Vy‰etfiování incidentÛ není jednoduch˘m procesem. VyÏaduje hluboké odborné znalosti a dlouholeté zku‰enosti. Aby bylo vy‰etfiování úãinné, musí b˘t provedeno co nejdfiíve po incidentu. V úvodní fázi je dÛleÏité uãinit okamÏitá opatfiení, která zahrnují pomoc postiÏen˘m osobám, vyrozumûní zainteresovan˘ch stran, zaji‰tûní místa incidentu, zastavení dal‰ího rozvoje incidentu a provedení opatfiení ke zmírnûní jeho následkÛ. Správná realizace okamÏit˘ch opatfiení je mimofiádnû dÛleÏitá, protoÏe mÛÏe zásadním zpÛsobem ovlivnit dal‰í vy‰etfiování. ¤eã je zejména o neúmyselném niãení dÛkazÛ. Po vykonaní okamÏit˘ch opatfiení pfiichází na fiadu samotné vy‰etfiování, jehoÏ délka a nároãnost závisejí na charakteru a závaÏnosti incidentu.
V tomto kroku je veºmi dÛleÏité nalézt dÛkazy, coÏ vÛbec nemusí b˘t snadné. V praxi rozli‰ujeme více zdrojÛ dÛkazÛ, napfiíklad: – lidé – fyzické dÛkazy – elektronické dÛkazy – dokumenty vãetnû záznamÛ – poloha/konfigurace nástrojÛ, vybavení a lidí – procesní parametry a podmínky – fyzikálnû-chemické vlastnosti a charakteristiky, atd. Bez dÛkazÛ není moÏné urãit v‰echny skuteãné pfiíãiny vzniku incidentu, ãímÏ se v˘sledek vy‰etfiování incidentu dostává do roviny pouh˘ch dohadÛ. DÛkazy je nutné dokumentovat a chránit proti po‰kození nebo zniãení. ZároveÀ je tfieba vûdût, Ïe nûkteré dÛkazy se postupem ãasu znehodnocují nebo ztrácejí. Typick˘mi pfiíklady jsou: – nûkteré chemické látky a pfiípravky – údaje zprÛmyslové kamery – údaje, které se automaticky periodicky mûní – pfiepis pevn˘ch diskÛ po stanoveném ãase apod. Na základû dÛkazÛ následnû urãujeme pfiíãiny vzniku incidentu. V praxi se mÛÏeme setkat s vícero modely urãování príãin, jako napfiíklad anal˘zou kofienov˘ch pfiíãin (2), deviaãním modelem nehody (3), kauzálním modelem ztrát (1) a pod. Málokdy je incident v˘sledkem jen jedné pfiíãiny jejího vzniku. Vût‰inou se jedná o kombinaci nebo sekvenci vícero pfiíãin rÛzného charakteru. Identifikované príãiny, které jsou podloÏeny dÛkazy, je tfieba testovat, a to buì fyzicky, formou rekonstrukce incidentu, nebo rozhovory se zamûstnanci a odborníky pro danou oblast, a pod.
Obr. 1, Kauzální model nehody (domino model) podle Heinricha.
BOZP & PO aktuálně 12/2008 – prosinec 2008
Závûr I kdyÏ má vy‰etfiování incidentÛ pfieváÏnû charakter reaktivní ãinnosti, v koneãném dÛsledku mÛÏe v˘raznû prispût ke sníÏení poãtu v˘skytu neÏádoucích udalostí s negativním dopadem na úspe‰nost celé organizace.
Obr. 2. Kauzální model ztrát roz‰íren˘ o posouzení rizika
Po vy‰etfiení incidentu následuje návrh a implementace nápravn˘ch a preventivních opatfiení. V‰echny aktivity vykonávané v rámci vy‰etfiování incidentu sledují jedin˘ cíl – urãit skuteãné pfiíãiny vzniku incidentu a zamezit opakovanému v˘skytu stejného nebo podobného incidentu. NezapomûÀme v‰ak, Ïe na‰ím cílem je pfiedev‰ím pfiedejít vzniku incidentu! Proto je nevyhnutelné provûfiit efektivnost a úãinnost navrhovan˘ch opatfiení pomocí managementu rizika je‰tû pfied jejich zavedením. Nelze se nezmínit, Ïe incidenty ãasto b˘vají drahou záleÏitostí a náklady typu: – od‰kodnûní zamestnance, o‰etfiení a práceneschopnost – obnova po‰kozeného zafiízení/zakoupení nového zafiízení z dÛvodu zniãení pÛvodního – prostoj, po‰kození nebo zniãení v˘robku – náhrada zamûstnance, pfiesãasy – pokuty, soudní spory a v˘lohy jsou zfiejmé kaÏdému manaÏerovi i fiadovému zamûstnanci. V oblasti BOZP se proto snaÏíme velmi efektivnû vyuÏívat
fiízení ztrát, které se nezamûfiuje jen na ztráty spojené s úrazy a nemocemi, ale i na ostatní ztráty s mnohem závaÏnej‰ím dopadem na podnikání organizace podle tzv. principu ledovce (viz obr. 3).
PouÏitá literatúra: (1) DEMâÁK, M.: Preão riadiÈ straty v oblasti BOZP? Bezpeãná práca, roãník 36, 5/2005. Anastázia Bezáková – A+Z, ISSN 0322-8347, str. 15–18. (2) PARADIES, M – URGER, L: The System for Root Cause Analysis, Problem Investigation, and Proactive Improvement. TapRoot, USA, 1983. (3) HALE, A. R. – GLENDON, A. I.: Individual Behaviour in The Control of Danger. Elsevier Science Publishers B.V., Amsterdam, The Netherlands, 1987.
Obr. 3. ¤ízení ztrát – princip ledovce
Problematika aplikace prevence rizik podle zákoníku práce v hornictví Motto. „Nejhor‰í riziko je to, o nûmÏ nevíme, dokud nevznikne.” Ing. Jan KaÀka, âesk˘ báÀsk˘ úfiad
Poznámka úvodem V úpravû pracovnûprávních vztahÛ mezi zamûstnanci a zamûstnavateli se stanovuje povinnost zamûstnavateli vytváfiet podmínky pro bezpeãné, nezávadné a zdraví neohroÏující pracovní prostfiedí vhodnou organizací bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci a pfiijímáním opatfiení k prevenci rizik. Prevencí rizik se rozumí v‰echna opatfiení vypl˘vající z právních a ostatních pfiedpisÛ k zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci a z opatfiení zamûstnavatele, která mají za cíl pfiedcházet rizikÛm, odstraÀovat je nebo minimalizo-
vat pÛsobení neodstraniteln˘ch rizik. Preventivní zamûfiení právních vztahÛ bylo v âeské republice novû zakotveno v 1. polovinû roku 2001, napfi. v ustanovení § 132a dnes jiÏ zru‰eného zákona ã. 65/1965 Sb., zákoník práce, zejména ve znûní zákona ã. 155/2000 Sb. Prakticky stejnou právní úpravu nalezneme v ustanovení § 102 stávajícího platného zákoníku práce.1) Povinnosti kaÏdého zamûstnavatele tedy spoãívají v neustálém vyhledávání rizik, zji‰Èování jejich pfiíãin a zdrojÛ a v pfiijímání opatfiení k jejich odstranûní.
BOZP & PO aktuálně 12/2008 – prosinec 2008
Jak vypadají fakta Do ãeské legislativy, která se zab˘vá problematikou bezpeãnosti a ochranou zdraví pfii práci, byl zaveden nov˘ pojem „riziko.” Riziko je historick˘ v˘raz pocházející údajnû ze 17. století, kdy se objevil v souvislosti s lodní plavbou. V˘raz „risco” pochází z ital‰tiny a oznaãoval úskalí, kterému se museli plavci vyhnout. Následnû se tím vyjadfiovalo „vystavení nepfiízniv˘m okolnostem”. Ve star‰ích encyklopediích najdeme pod tímto heslem vysvûtlení, Ïe se jedná o odvahu ãi nebezpeãí, pfiípadnû Ïe „riskovat” znamená odváÏit se nû-
8
ãeho.2) Teprve pozdûji se objevuje i v˘znam ve smyslu moÏné ztráty.3) Dnes jiÏ víme, Ïe nebezpeãí pfiedstavuje nûco ponûkud jiného a v teorii rizika souvisí s hrozbou. Podle dne‰ních v˘kladÛ se rizikem obecnû rozumí nebezpeãí vzniku ‰kody, po‰kození, ztráty ãi zniãení, pfiípadnû nezdaru pfii podnikání. Neexistuje jedna obecnû uznávaná definice, pojem riziko je definován rÛznû.4) Nové zákonné poÏadavky, zejména uvedené v ustanovení § 132 a § 132a pfiedchozího znûní zákoníku práce, z podnûtu dozorov˘ch orgánÛ âeské republiky, ale nevycházely z legislativy Evropské unie, kterou âeská republika postupnû pfiejímá. PoÏadavky t˘kající se rizik pfii práci byly pfiebrány ze Smûrnice 89/391/EHS.5) Od data pfievzetí této smûrnice rizika a nebezpeãí uÏ tedy nevyhledává dozorov˘ orgán, kter˘ je dfiíve formuloval spoleãnû s opatfieními na jejich fie‰ení v obecnû právních pfiedpisech, které byly do té doby vydávány, ale novou povinnost má dozorovaná organizace. Smûrnice 89/391/EHS v ãláncích ã. 6, 7, 8 a 9 a stanoví povinnosti rizika vyhodnocovat a informovat o nich zamûstnance. Vychází totiÏ z pfiedpokladu, Ïe pojem rizika – pfieloÏen˘ z anglického v˘razu „risks” (nûmeck˘ v˘raz „risiken”) je natolik znám˘ a jasn˘, Ïe není definován. Ze stejného pfiedpokladu zfiejmû vy‰ly v‰echny novely zákoníku práce, které pojem riziko také nedefinovaly a ani nedefinují.
V ãem je problém? V roce 2004 bylo publikováno zvlá‰tní vydání v Úfiedním vûstníku Evropsk˘ch spoleãenství s ãesk˘mi pfieklady dosud vydan˘ch dokumentÛ Evropské unie. Vzhledem k tomu, Ïe pojem „riziko” nebyl definován, vycházelo se pfii pofiizování pfiekladÛ z jednoduché úvahy, Ïe anglick˘ v˘raz „risk” vÏdy znamená „riziko.” Odborné slovníky v‰ak pfiipou‰tûjí i dal‰í moÏn˘ v˘znam v˘razu „risk” jako „ohroÏení.” Porovnáním s dal‰ími jazykov˘mi mutacemi nûkter˘ch dokumentÛ EU v‰ak zjistíme, Ïe napfi. pro anglick˘ v˘raz „risks” existuje nûmeck˘ v˘raz „ risiken,” ale také „ Sturzgefahr,” „Gefährdungen.” Obdobnû i v pol‰tinû bylo peãlivû zvaÏováno, co bude riziko a co nebezpeãí nebo ohroÏení. Podobnû byl pofiízen napfi. i slovensk˘ pfieklad (riziko, ohrozenie). BohuÏel nikoli ãesk˘. Pfiekladatel se nezab˘val vûcnou anal˘zou poÏadavku smûrnice, zda se jedná skuteãnû o hodnocení míry rizika nebo zda jde o urãit˘ druh ohroÏení (nebezpeãí). Není tedy divu, Ïe i pfii pfiekladu smûrni-
1
Na úvod vysvûtlení rozdílu mezi anglick˘mi pojmy „hazard”, kter˘ je pfiekládán do ãe‰tiny buì jako „ohroÏení” nebo „nebezpeãí” a „risk”, pfiekládan˘ jako „riziko”. O tom, Ïe v˘raz „risk” lze pfieloÏit i jinak, jiÏ bylo zmínûno v˘‰e. Obecnû lze tedy konstatovat, Ïe ohroÏení (nebezpeãí) je vnitfiní vlastnost nebo schopnost zpÛsobit ‰kodu, ãehokoli a ãemukoli a riziko je kombinace pravdûpodobnosti a následkÛ (vznikl˘ch ‰kod a jejich v˘‰i). DÛleÏité je, Ïe se jedná o pravdûpodobnost, nikoliv jistotu.
ce 89/656/EHS byl anglick˘ v˘raz „risks” v pfiíloze ã. I pfieloÏen jako „rizika”, pfiestoÏe právû v tomto pfiípadû má v˘znam „nebezpeãí.” Nejednotnosti ãesk˘ch pfiekladÛ se mohlo zabránit, kdyby se podafiilo zavést do legislativní praxe vhodnou formou nûkter˘ z metodick˘ch materiálÛ, které pro objasnûní rizik byly prÛbûÏnû zpracovány. V˘voj je zfiejm˘ z pfiíkladem uveden˘ch tfií dokumentÛ. Prvním se nejprve Evropská komise pokusila sjednotit náhled na problematiku rizik v roce 1996 vydáním metodické pomÛcky pro hodnocení rizik.6) Druh˘m takov˘m dokumentem je v roce 2001 âesk˘m báÀsk˘m úfiadem ve spolupráci s Odborov˘m svazem pracovníkÛ hornictví, geologie a naftového prÛmyslu zpracovan˘ Projekt ã. 13/2001 „Hodnocení rizik práce v hornictví,” kter˘ mj. pfiekládá materiály t˘kající se rizik, napfi. vydané ve Velké Británii úfiadem HSE.7) Tfietím dokumentem8) je Nástroj pro hodnocení rizik, vydan˘ Evropskou agenturou pro bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci v roce 2007, kter˘ je dostupn˘ na stránkách http://hwi.osha.europa.eu.
Co v˘‰e uvedené materiály pfiiná‰í v této oblasti? Co je poÏadováno jednoznaãnû jak evropskou tak národní legislativou, je „risk assessment,” tedy „hodnocení rizik.” Hodnocení rizik by mûlo a) identifikovat ohroÏení (nebezpeãí) a ohroÏené osoby
Zákon ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. OttÛv obchodní slovník, Praha 1924. 3 MasarykÛv slovník nauãn˘, Praha 1932. 4 SMEJKAL, V. – RAIS, K. ¤ízení rizik ve firmách a jin˘ch organizacích. 2. aktualizované a roz‰ífiené vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006, 296 s. ISBN 80-247-1667-4. 5 Council directive 89/391/EEC on the introduction of measures to encourage improvements in the safety and health of workers at work, Smûrnice Rady 89/391/EHS o zavádûní opatfiení pro zlep‰ení bezpeãnosti a ochrany zdraví zamûstnancÛ pfii práci, Úfiední vûstník Evropsk˘ch spoleãenství OJ L 183/1 29. 6. 1989 6 Guidance on risk assesment at work, vydala Evropská komise v r. 1996 jako ISBN 92-827-4278-4, pfieklad pofiídila âeskomoravská konfederace odborov˘ch svazÛ v r. 2002 jako ISBN 80-903366-2-4 pod názvem „Návod pro hodnocení rizik pfii práci.” 7 Napfi. Five steps to risk assessment, HSE, INDG 163 (rev 1), Pût krokÛ pfii hodnocení rizika, HSE 8 Risk assessment essentials, Germany, 2007, Nástroj pro hodnocení rizik, Nûmecko, 2007. 9 Nafiízení vlády ã. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádûní zkou‰ek z odborné zpÛsobilosti. 2
9
Názornû lze otázku rizika prezentovat i na pfievzatém obrázku od HSE: Lev pfiedstavuje ohroÏení lovce (hazard) a riziko, Ïe se lovci nûco stane je vysoké v prvním pfiípadû (high risk), kdeÏto ve druhém pfiípadû je lev v kleci a riziko je malé (low risk). DÛleÏité je v‰ak upozornûní, Ïe ohroÏení není to samé co riziko (Hazard is not the same as Risk).
b) vyhodnotit rizika (pravdûpodobnost a závaÏnost) c) zkontrolovat stávající opatfiení d) navrhnout pfiípadná nová opatfiení e) zajistit, Ïe preventivní opatfiení a navrÏené pracovní a v˘robní metody pfiedstavují zlep‰enou úroveÀ ochrany BOZP Odpovûdnost za hodnocení rizik je stanovena zamûstnavateli, to v‰ak neznamená, Ïe nelze vyuÏít externích sluÏeb nebo poradcÛ a na základû jejich doporuãení provést nutná ochranná a preventivní opatfiení. Vychází se pfiitom z toho, Ïe vedení organizace a její zamûstnanci spolupracují s externími sluÏbami nebo poradci, zejména na pracovi‰tích pfii vyhledávání pfiedem správnû identifikovan˘ch rizik. Pravdûpodobnost lze hodnotit ve více stupních – od vysoce pravdûpodobné (mÛÏe se objevit opakovanû) po vysoce nepravdûpodobné riziko (nemusí se objevit vÛbec) a závaÏnost následkÛ podle dosaÏen˘ch ‰kod (mírné, stfiední, vysoké) potom jako malá, stfiední nebo vysoká. Pokud by se hodnotily ‰kody podle úrazÛ a nemocí, potom za mírnû ‰kodlivé se povaÏují odûrky, bolesti hlavy apod., stfiednû ‰kodlivé jsou jednoduché zlomeniny, alergie, popáleniny 2. stupnû a extrémnû ‰kodlivé popáleniny 3. stupnû a úrazy a nemoci zpÛsobující hlubokou a stálou bolest, pfiípadnû smrt. V˘sledné hodnocení rizik by mûlo vést k závûru, zda míra rizika je pfiijatelná nebo nepfiijatelná. JestliÏe nejsou splnûny poÏadavky právních pfiedpisÛ, potom vÏdy je míra rizika nepfiijatelná.
Co se nám mÛÏe pfiihodit, kdyÏ se nebude správnû postupovat Hodnocením rizik se zab˘vají v organizacích podléhajících dozoru orgánÛ státní báÀské správy v pfieváÏné mífie bezpeãnostní technici. Podle Nafiízení vlády ã. 592/2006 Sb.,9) v‰ak musí mít od 1. 1. 2012 zkou‰ku z odborné zpÛsobilosti ve smyslu poÏadavkÛ uveden˘ch v ustanovení § 10 zákona ã. 309/2006 Sb.10) Nezb˘vá neÏ doufat, Ïe drÏitelé akreditace, ktefií odborné zkou‰ky provádûjí, pouÏívají jednotnou metodiku
BOZP & PO aktuálně 12/2008 – prosinec 2008
s jednoznaãn˘m vymezením pojmÛ „riziko” a „ohroÏení” (nebezpeãí).
Pfiístup tûÏebních organizací Pro ilustraci uvádím nûkolik konkrétních pfiístupÛ k hodnocení rizik získan˘ch kontrolní ãinností v nûkter˘ch dozorovan˘ch organizacích. Jedna z tûÏebních organizací posoudila v‰echny ãinnosti a vytipovala, jaká nebezpeãí pfiedstavují pracovní nástroje, zafiízení, objekty, dopravní stroje apod. a kaÏdému zji‰tûnému nebezpeãí stanovila bezpeãnostní opatfiení. Napfi. pro pasové dopravníky, kde hrozí nebezpeãí vtaÏení ruky, byla stanovena opatfiení jako dodrÏení min. ‰ífiek prÛchodÛ podél dopravníkÛ, nepomáhat pfietíÏen˘m dopravníkÛm ruãnû do chodu, nedot˘kat se rotujících ãástí, respektovat signalizaãní zafiízení apod. Riziko v tomto pfiípadû bylo hodnoceno ãtyfimi ukazateli a to: Autofii neuvádûjí v˘poãet míry rizika, ale je zfiejmé, Ïe kromû násobku P x N se provádí je‰tû násobkem H. I tak ale ve vût‰inû posuzovan˘ch pfiípadÛ v˘poãty vedly k závûrÛm, Ïe riziko je bezv˘znamné, max. akceptovatelné, neboÈ faktor nahodilosti byl v pfieváÏné mífie hodnocen jako nahodil˘ nebo nepravdûpodobn˘, coÏ v jin˘ch organizacích takto posuzováno ale nebylo. Napfi. pravdûpodobnost v˘skytu nebezpeãí nebo ohroÏení byla hodnocena v druhé organizaci podle dní a mûsícÛ,
kde nejvy‰‰í známku dostaly události denní a nejniωí jednou za 5 let. Pfii násobení koeficientu náhodnosti a koeficientu vyjadfiujícího v˘‰i ‰kody, resp. závaÏnost následkÛ úrazu nebo nemoci ve v˘‰i 1 aÏ 5 bylo dosaÏeno míry pfiijatelnosti rizika od 1 do 25 s tím, Ïe hodnota 12 – 25 pfiedstavuje nepfiijatelné riziko, vyÏadující okamÏité nápravné opatfiení, hodnota 5 – 10 neÏádoucí riziko, hodnota 3 – 4 pfiijatelné riziko a hodnota 1 nebo 2 pfiedstavuje riziko, které nevyÏaduje Ïádné opatfiení. Napfi. uklouznutí na pracovi‰ti bylo hodnoceno jako událost, ke které mÛÏe jednou za mûsíc dojít, kdeÏto v prvním uvádûném pfiípadû bylo uklouznutí posuzováno jako událost, která je z pohledu pravdûpodobnosti vzniku a existence rizika nepravdûpodobná! Tfietí ukázku posuzování rizik pfiedstavuje dokument tûÏební organizace, která nemohla provést vyjádfiení míry pfiijatelnosti rizika, protoÏe pro oznaãení nebezpeãí pouÏila pojem „riziko”a závaÏnost rizika napfi. pfii uklouznutí hodnotila známkou 2 – 4 z pohledu pravdûpodobnosti vzniku rizika a známkou 2 – 5 z pohledu následkÛ. Srovnáním s pfiedchozími ukázkami nebylo provedeno detailní posouzení jednotliv˘ch pracovi‰È a ohroÏen˘ch osob. Ukázky demonstrují nejednotnost pfii hodnocení rizik danou zejména tím, Ïe neexistuje obecnû závazn˘ právní pfiedpis, kter˘ by tuto problematiku dále upravoval a kter˘ by
P – pravdûpodobnost vzniku a existence rizika
N – pravdûpodobnost následkÛ – závaÏnost
1 nahodilá 2 nepravdûpodobná
1 poranûní bez pracovní neschopnosti 2 absenãní úraz s pracovní neschopností 3 váÏnûj‰í úraz vyÏadující hospitalizaci 4 tûÏk˘ úraz s trval˘mi následky 5 smrteln˘ úraz
3 pravdûpodobná 4 velmi pravdûpodobná 5 trvalá H – Názor hodnotitelÛ
R – míra rizika
1 zanedbateln˘ vliv na míru nebezpeãí a ohroÏení 2 mal˘ vliv na míru nebezpeãí a ohroÏeníÍ 3 vût‰í, nezanedbateln˘ vliv 4 velk˘ a v˘znamn˘ vliv 5 více v˘znamn˘ch a nepfiízniv˘ch vlivÛ
0–3 bezv˘znamné riziko 4–10 akceptovatelné riziko 1–50 mírné riziko 51–100 neÏádoucí riziko 101–125 nepfiijatelné riziko
10
Zákon ã. 309/2006 Sb., kter˘m se upravují dal‰í poÏadavky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v pracovnûprávních vztazích a o zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii ãinnosti nebo poskytování sluÏeb mimo pracovnûprávní vztahy (zákon o zaji‰tûní dal‰ích podmínek bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci), ve znûní 362/2007 Sb. 11 MACHEK, B., Disertaãní práce doktorského studia “Prevence rizik pfii povrchovém dob˘vání nerostÛ clonov˘mi odstfiely,” Praha, ãervenec 2007. 12 BLOCH, A. Murphyho zákon 2000 co se je‰tû mÛÏe pokazit ve 21. století! PfieloÏil Zdenûk Beran, originálky Publisher in the United States of America by Price Strern Sloan, Inc., Los Angeles, Kalifornia. 1. vyd. Praha: Argo. 1999. 100 s. nakladatelství Svoboda-Libertas. Praha 1993. ISBN 80-205-0332-3.
napfi. hodnotitele rizik zavazoval k jednotnému postupu. A tak dochází k tomu, Ïe vychází obecnû závazné právní pfiedpisy, které jakoby doplÀují zákoník práce tam, kde je to nezbytné.
Pfiístup státní báÀské správy Ve Sbírce zákonÛ byla v leto‰ním roce v ãástce ã. 15 zvefiejnûna vyhlá‰ka ã. 49/2008 Sb., o poÏadavcích k zaji‰tûní bezpeãného stavu podzemních objektÛ. Podle ustanovení § 4 odst. 3 této vyhlá‰ky je souãástí prohlídky stavu podzemního objektu i zhodnocení míry rizika podzemního objektu podle pfiílohy ã. 2 k této vyhlá‰ce. V pfiíloze ã. 2 je uvedena tabulka s názvem – Zhodnocení míry rizika. Zjevnû nedopatfiením v‰ak do‰lo k tomu, Ïe byly zamûnûny pojmy „riziko” a „nebezpeãí”, ãímÏ obsah tabulky neodpovídá jejímu názvu. Lze se domnívat, Ïe pokud by zákoník práce definici rizika obsahoval, nemohlo by k podobn˘m zámûnám docházet. Navíc se v tomto konkrétním pfiípadû prolínají dal‰í rizika, na která uÏ nedopadá zákoník práce, neboÈ se jedná o dal‰í prevenci rizik11) podle jin˘ch zvlá‰tních zákonÛ.
Závûr a návrh fie‰ení Vyhlá‰ka ã. 49/2008 Sb. se jako první v‰eobecnû závazn˘ právní pfiedpis pokusila doplnit legislativní mezeru, která v oblasti rizik existuje. V˘sledek je uveden v˘‰e. Bylo by tedy vhodné, aby byl ze strany MPSV vydán takov˘ provádûcí pfiedpis, kter˘ by v‰echny prezentované nejasnosti odstranil. Pro ty, kdo pochybují o závûrech mého pfiíspûvku, si dovoluji v této souvislosti na závûr upozornit na Murphyho fenomén, kter˘ zní: „Pfiíroda nadrÏuje skryt˘m chybám.”12) ZároveÀ si je tfieba uvûdomit, Ïe kaÏd˘ zamûstnanec pracuje spolehlivû, jen kdyÏ jsou splnûny tyto základní pfiedpoklady: 1. Ví co má dûlat, má jasnû a srozumitelnû zformulované povinnosti a úkoly, cíle, odpovûdnosti a pravomoci. 2. Má k tomu vytvofieny potfiebné pracovní podmínky, vybavení, prostfiedí, organizaãní faktory atd. 3. Ví, jak provádût poÏadované ãinnosti, má potfiebnou kvalifikaci (schopnosti, vûdomosti, zku‰enosti, dovednosti) a osobnostní pfiedpoklady, zná pracovní postupy, bezpeãnostní pravidla atd. 4. Je ke spolehlivé práci dostateãnû motivován.
Normy âSN související s BOZP a PO, které nabyly úãinnosti v fiíjnu a listopadu 2008 âSN EN 1829-2 (11 7911) Stroje pro obrábûní vysokotlak˘m vodním paprskem – PoÏadavky na bezpeãnost – âást 2: Hadice, hadicová vedení a pfiípojky Norma platí pro hadice, hadicová vedení a pfiípojky urãené k pouÏívání na strojích
pro obrábûní vysokotlak˘m vodním paprskem, uveden˘ch v pfiedmûtu normy prEN 1829-1 Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008
BOZP & PO aktuálně 12/2008 – prosinec 2008
âSN EN 378-1 (14 0647) Chladicí zafiízení a tepelná ãerpadla – Bezpeãnostní a environmentální poÏadavky – âást 1: Základní poÏadavky, definice, klasifikace a kritéria volby
10
Norma se vztahuje na bezpeãnostní a environmentální poÏadavky pfii projektu, konstrukci, v˘robû, instalaci, provozu, údrÏbû, opravách a likvidaci chladicích zafiízení a spotfiebiãÛ ve vztahu k lokálnímu a globálnímu prostfiedí, nevztahuje se v‰ak na koneãnou likvidaci chladiv. Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008 âSN EN 378-2 (14 0647) Chladicí zafiízení a tepelná ãerpadla – Bezpeãnostní a environmentální poÏadavky – âást 2: Konstrukce, v˘roba, zkou‰ení, znaãení a dokumentace Norma – platí pro konstrukci, v˘robu a instalaci chladicích zafiízení vãetnû potrubí, komponent a materiálÛ a zahrnuje i pomocná zafiízení (napfi. ventilátor a motor ventilátoru, elektrick˘ motor a pfievod pro systémy s otevfien˘mi kompresory) – specifikuje poÏadavky, které se t˘kají stacionárních a mobilních chladicích zafiízení v‰ech velikostí vãetnû tepeln˘ch ãerpadel, specifikuje poÏadavky na zkou‰ení, uvedení do provozu, znaãení a dokumentaci. – neplatí na chladicí zafiízení se vzduchem nebo vodou jako chladivem Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008 âSN EN 378-3 (14 0647) Chladicí zafiízení a tepelná ãerpadla – Bezpeãnostní a environmentální poÏadavky – âást 3: Instalaãní místo a ochrana osob – platí pro místa instalace (prostor pro strojní zafiízení, technická zafiízení a osobní ochranné prostfiedky), specifikuje poÏadavky na místo instalace z hlediska bezpeãnosti Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008 âSN EN 378-4 (14 0647) Chladicí zafiízení a tepelná ãerpadla – Bezpeãnostní a environmentální poÏadavky – âást 4: Provoz, údrÏba, oprava a rekuperacespecifikuje poÏadavky pro bezpeãnostní a environmentální aspekty ve vztahu k provozu, údrÏbû a opravám chladicích zafiízení. Uvedené poÏadavky jsou urãeny k minimalizaci rizik zranûní osob a po‰kození majetku a prostfiedí, vypl˘vajících z nesprávné manipulace s chladivy, nebo ze zneãi‰Èujících látek. Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008 âSN EN 1864 (32 1220) Plavidla vnitrozemské plavby – Kormidelna – Ergonomické a bezpeãnostní poÏadavky. Norma specifikuje bezpeãnostní a ergonomické poÏadavky na kormidelny plavidel vnitrozemské plavby. Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008 âSN EN 50410 (36 1045) Elektrické spotfiebiãe pro domácnost a podobné úãely – Bezpeãnost – Zvlá‰tní poÏadavky na spotfiebiãe pfiipomínající roboty Norma – se zab˘vá bezpeãností elektrick˘ch spotfiebiãÛ pfiipomínajících roboty pro domácnost
a podobné úãely vãetnû spotfiebiãÛ pfiitahujících pozornost dûtí a spotfiebiãÛ urãen˘ch pro sezónní pouÏití, jejichÏ jmenovité napûtí nepfiesahuje 250 V – platí také pro spotfiebiãe, které nejsou urãeny pro normální pouÏití v domácnosti, ale mohou pfiedstavovat zdroj nebezpeãí pro vefiejnost (napfi. spotfiebiãe urãené pro pouÏití laiky v obchodech a ostatních zafiízeních pro úãely normálního úklidu) Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008 âSN EN 14886 (69 2001) Stroje na zpracování pryÏe a plastÛ – Pásové fiezaãky na pûnové bloky – Bezpeãnostní poÏadavky Norma – stanovuje bezpeãnostní poÏadavky na konstrukci a provedení pásov˘ch fiezaãek na fiezání, ‰típání nebo odlupování pûnov˘ch blokÛ na profily za pouÏití jednoho nebo dvou fiezÛ. ¤ezání mÛÏe b˘t buì ruãní nebo automatické. ¤ezn˘mi nástroji mohou b˘t pásové noÏe hladké nebo ozubené a fiezací dráty. Pohyb fiezného nástroje mÛÏe b˘t buì kmitav˘ nebo plynul˘ v jednom smûru. Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008 âSN EN 12899-1 (73 7030) Stálé svislé dopravní znaãení – âást 1: Stálé dopravní znaãky Norma stanovuje – poÏadavky, t˘kající se nov˘ch stál˘ch dopravních znaãek neretroreflexních, retroreflexních, prosvûtlovan˘ch i osvûtlovan˘ch – mezní charakteristiky a kvalitativní tfiídy pro kompletní dopravní znaãky bez sloupkÛ i se sloupky, ‰títy dopravních znaãek, ãinnou plochu, podpûrné konstrukce a vnûj‰í svûtelné zdroje – barevné a retroreflexní vlastnosti, pfiípadnû jas znaãek nebo jejich osvûtlení. Konstrukãní poÏadavky na materiál znaãek a podpûrn˘ch konstrukcí zahrnují i poÏadované vlastnosti pfii statickém a dynamickém namáhání Pfiíloha A – uvedeny mûfiicí body pro stanovení horizontálního a vertikálního zatíÏení. Pfiíloha ZA stanoví postup prokazování shody a oznaãení CE. Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008 Vydáním se ru‰í: âSN EN 12899-1 (73 7030) Stálé svislé dopravní znaãení – âást 1 Stálé dopravní znaãky; vyhlá‰ena: kvûten 2008 S úãinností od 9. 1. 2009 se ru‰í âSN EN 12899-1 (73 7030) Stálé svislé dopravní znaãení – âást 1: Stálé dopravní znaãky; vydání: bfiezen 2003 âSN EN 12899-2 (737030) Stálé svislé dopravní znaãení – âást 2: Prosvûtlované dopravní majáãky Norma – stanovuje poÏadavky na nové prosvûtlované dopravní majáãky, – uvádí jejich rozdûlení, poÏadavky na optickou úãinnost (barva, jas), odolnost proti statickému zatíÏení a proti nárazu. Pfiíloha ZA – stanovuje poÏadavky na prosvûtlované dopravní majáãky vypl˘vající z ustanovení. Smûrnice EU pro stavební v˘robky,
stanovuje postup prokazování shody a oznaãení CE. Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008 Vydáním se ru‰í âSN EN 12899-2 (73 7030) Stálé svislé dopravní znaãení – âást 2: Prosvûtlované dopravní majáãky vyhlá‰ena: kvûten 2008 âSN EN 12899-3 (73 7030) Stálé svislé dopravní znaãení – âást 3: Smûrové sloupky a odrazky Norma – stanovuje poÏadavky na nové smûrové sloupky a odrazky. – uvádí typy smûrov˘ch sloupkÛ a odrazek, poÏadavky na optickou úãinnost (barva, retroreflexe), odolnost proti zatíÏení vûtrem, proti dynamickému nárazu na sloupky, odolnost proti korozi a proti vodû. Pfiíloha ZA stanovuje poÏadavky na smûrové sloupky a odrazky vypl˘vající z ustanovení Smûrnice EU pro stavební v˘robky, a postup posuzování shody a oznaãení CE. Vydání: fiíjen 2008 Datum úãinnost: 1. 11. 2008 Vydáním se ru‰í âSN EN 12899-3 Stálé svislé dopravní znaãení – âást 3: Smûrové sloupky a odrazky; vyhlá‰ena: kvûten 2008 âSN EN 14677 (83 3282) Bezpeãnost strojních zafiízení – Sekundární metalurgie – Stroje a zafiízení na zpracování roztavené oceli. Norma specifikuje v‰eobecné bezpeãnostní poÏadavky pro stroje a zafiízení sekundární metalurgie (SSE) na zpracování roztavené oceli. – zahrnuje stroje a zafiízení v procesu zpracování roztavené oceli ve vakuu nebo pfii atmosférickém tlaku – zab˘vá se v‰emi v˘znamn˘mi nebezpeãími, nebezpeãn˘mi situacemi a událostmi, které souvisejí s SSE – specifikuje bezpeãnostní poÏadavky k zaji‰tûní bezpeãnosti osob, které musí b˘t splnûny pfii konstrukci, montáÏi, dopravû, uvedení do provozu, provozu, údrÏbû a pfii vyfiazení zafiízení z provozu. Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008 âSN EN 15004-1 (38 9250) Stabilní hasicí zafiízení – Plynová hasicí zafiízení – âást 1: Navrhování, montáÏ a údrÏba Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008 âSN P CEN/TS 14972 (38 9260) Stabilní hasicí zafiízení – Mlhová zafiízení – Navrhování a montáÏ Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008 âSN EN 60601-2-33 ed. 2 (36 4800) A2 Zdravotnické elektrické pfiístroje – âást 2-33: Zvlá‰tní poÏadavky na bezpeãnost diagnostick˘ch pfiístrojÛ vyuÏívajících magnetické rezonance Vydání: fiíjen 2008 Úãinnost: 1. 11. 2008 Ing. Vojtûch Mráz
§§§ Právní poradna Zkou‰ka z odborné zpÛsobilosti a Ïivnost poskytování sluÏeb v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci Îivnostensk˘ zákon ã. 455/1991 Sb., ve zvlá‰tních podmínkách provozo-
11
vání Ïivnosti poskytování sluÏeb v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci stanoví jen kvalifikaãní pfiedpoklady (kvalifikace a praxe) nebo osvûdãení o rekvalifikaci nebo jin˘ doklad o odborné kvalifikaci pro pfiíslu‰nou pracovní ãinnost vydan˘
zafiízením akreditovan˘m podle zvlá‰tních právních pfiedpisÛ, nebo zafiízením akreditovan˘m M·MT nebo ministerstvem, do jehoÏ pÛsobnosti patfií odvûtví, v nûmÏ je Ïivnost provozována, a 3 roky praxe v oblasti bezpeãnosti práce nebo ochra-
BOZP & PO aktuálně 12/2008 – prosinec 2008
ny zdraví pfii práci. Na rozdíl od toho zákon ã. 309/2006 Sb., o zaji‰tûní dal‰ích podmínek bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci vyÏaduje je‰tû zkou‰ku z odborné zpÛsobilosti u subjektu akreditovaného MPSV k provádûní zkou‰ek (kaÏd˘ch pût let). Îivnostenské úfiady tuto zkou‰ku pro vydání Ïivnostenského oprávnûní nevyÏadují. Znamená to tedy, Ïe zkou‰ka je potfieba jen pro ty osoby, které tuto ãinnost konají v pracovnûprávním vztahu a pokud tuto ãinnost vykonávají jako Ïivnost, zkou‰ka není tfieba? Ministerstvo prÛmyslu a obchodu rozli‰uje:
1. podmínky pro vstup do podnikání, resp. pro získání Ïivnostenského oprávnûní, a 2. poÏadavky na vlastní v˘kon ãinnosti, které musí splÀovat podnikatel, kter˘ se konkrétní Ïivností zab˘vá v rámci vlastního provozování Ïivnosti. Podle Ministerstva prÛmyslu a obchodu nic nebrání tomu, aby byl odli‰nû upraven vstup do podnikání a vlastní v˘kon podnikatelské ãinnosti (podmínky ãasto urãeny zvlá‰tními pfiedpisy, jako napfi. zákonem ã. 309/2006 Sb.). Není tedy nutné, aby osoba, která Ïádá o vydání Ïivnostenského oprávnûní k Ïivnosti poskytování sluÏeb v oblasti bez-
peãnosti a ochrany zdraví pfii práci pfiedkládala doklad o úspû‰nû vykonané zkou‰ce z odborné zpÛsobilosti. Tento doklad v‰ak osoba mít musí (aÈ Ïivnostník sám nebo osoby, které se u nûho touto ãinností zab˘vají), kdyÏ bude v rámci Ïivnosti provádût ãinnosti v hodnocení a prevenci rizik ohroÏení Ïivota nebo zdraví zamûstnancÛ. UpozorÀuji je‰tû na pfiechodné období podle ust. § 22 odst. 2 zákona ã. 309/2006 Sb., podle nûhoÏ odborná zpÛsobilost získaná podle dosavadních právních pfiedpisÛ se povaÏuje za splnûnou nejdéle po dobu pûti let ode dne nabytí úãinnosti zákona (tedy do 31. prosince 2011). JUDr. Anna Janáková
Nové právní pfiedpisy, které vy‰ly ve Sbírce zákonÛ v dobû od 14. 10 2008 do 14. 11. 2008 (ãástka 122/2008 aÏ 130/2008)
Zákon ã. 381/2008 Sb., kter˘m se mûní zákon ã. 218/2002 Sb., o sluÏbû státních zamûstnancÛ ve správních úfiadech a o odmûÀování tûchto zamûstnancÛ a ostatních zamûstnancÛ ve správních úfiadech (sluÏební zákon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ a zákon ã. 309/2002 Sb., o zmûnû zákonÛ souvisejících s pfiijetím sluÏebního zákona. Novela posunuje nabytí úãinnosti sluÏebního zákon o tfii roky, a to z 1. ledna 2009 na 1. ledna 2012. Jde jiÏ o ãtvrt˘ odklad úãinnosti. Úãinnost: 20. fiíjen 2008. Zákon ã. 382/2008 Sb., kter˘m se mûní zákon ã. 435/2004 Sb., o zamûstnanosti, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, zákon ã. 326/1999 Sb., o pobytu cizincÛ na území âR a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ. Novela pfiiná‰í zmûny zejména v oblasti poskytování podpory uchazeãÛm o zamûstnání, zaji‰Èuje vût‰í provázanost s opatfieními v oblasti právní úpravy pomoci v hmotné nouzi, dot˘ká se zejména evidence uchazeãÛ o zamûstnání, moÏností pfiiv˘dûlku vedle podpory v nezamûstnanosti, mafiení souãinnosti s úfiadem práce, ãinnosti dûtí. Realizace projektu „Zelené karty” pro cizince je obsahem novely zákona o pobytu cizincÛ na území âR.
Úãinnost: 1. leden 2009 (s urãit˘mi v˘jimkami). Zákon ã. 383/2008 Sb., kter˘m se mûní zákon ã. 185/2005 Sb., o odpadech a o zmûnû nûkter˘ch dal‰ích zákonÛ, zákon ã. 283/1991 Sb., o Policii âR, a zákon ã. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a o zmûnû zákona ã. 168/1999 Sb., o poji‰tûní odpovûdnosti z provozu vozidla. Novela zavádí identifikaci osob prodávajících kovov˘ odpad, identifikaci samotného odpadu, povinné vedení evidence osob a odpadu, limitace vykupovaného odpadu, posiluje pfiedcházení ‰kodám na zdraví a majetku (napfi. zákaz pozmûnûní nebo rozebrání strojního zafiízení po dobu 48 hodin od okamÏiku v˘kupu, povinnost identifikovat nezamûnitelnû autovraky a jejich podstatné ãásti a stejnû tak identifikovat i osoby, které autovraky k v˘kupu ãi odebrání nabízejí), právo policisty vstupovat pfii plnûní úkolÛ policie do zafiízení urãen˘ch k nakládání s odpady. Úãinnost: 1. leden 2009. Vyhlá‰ka Ministerstva dopravy a spojÛ ã. 388/2008 Sb., kterou se mûní vyhlá‰ka ã. 341/2002 Sb., o schvalování
technické zpÛsobilosti a o technick˘ch podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Novela zejména zafiazuje nové ustanovení § 7a, Schválení technické zpÛsobilosti jednotlivû dovezeného silniãního vozidla, které jiÏ bylo provozováno v jiném státû a pfiíloha ã. 1 vyhlá‰ky se doplÀuje o fiadu poloÏek. Úãinnost: 11. listopad 2008. Vyhlá‰ka Ministerstva prÛmyslu a obchodu ã. 389/2008 Sb., kterou se mûní vyhlá‰ka ã. 232/2004 Sb., kterou se provádûjí nûkterá ustanovení zákona o chemick˘ch látkách a chemick˘ch pfiípravcích a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ, t˘kající se klasifikace, balení a oznaãování nebezpeãn˘ch chemick˘ch látek a chemick˘ch pfiípravkÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Novela zejména reaguje na smûrnici EP a Rady 2006/121/ES, nafiízení ES ã. 1907/2006 (pfiímo pouÏiteln˘ pfiedpis v âR), nafiízení Komise Es ã. 440/2008, které se t˘kají klasifikace, balení a oznaãování nebezpeãn˘ch látek, registrace, hodnocení, povolování a omezování chemick˘ch látek, zfiízení Evropské agentury pro chemické látky. Úãinnost: 1. listopad 2008. JUDr. Anna Janáková
Va‰e dotazy z praxe rádi zodpovíme prostfiednictvím rubriky Právní poradna.
[email protected] BOZP & PO AKTUÁLNù Copyright © 2005–2008 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Na Pfiíkopû 18, P.O. Box 756, 111 21 Praha 1 / Iâ: 45245681 / tel.: 224 197 333, fax: 224 197 555 / www.dashofer.cz, www.techportal.cz, e-mail:
[email protected] / Vedoucí autor: Ing. Antonín Du‰átko / Vedoucí redaktor: Ing. Jifií Ba‰ek, odborn˘ redaktor: Mgr. Ondfiej Vran˘ / Sazba: SV, s. r. o./ Tisk: POLY+, s. r. o./ Vychází 1 mûsíãnû. / Cena: Pololetní pfiedplatné 1580 Kã + DPH, balné a po‰tovné / Pfiedplatné na dal‰í období není tfieba objednávat, je automaticky prodlouÏeno na dal‰ích 12 mûsícÛ. Pfiedplatné je moÏné zru‰it písemnû, nejpozdûji 6 t˘dnÛ pfied uplynutím roãního pfiedplatného, jinak se prodluÏuje o dal‰í rok. / V‰echna práva, zejména právo na titul (název), licenãní právo a prÛmyslová ochranná práva jsou ve v˘hradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chránûna autorsk˘m zákonem. / V‰echna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnoÏování, ‰ífiení a pfieklad. Îádná ãást díla nesmí b˘t jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jin˘m zpÛsobem) bez pfiedchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s pouÏitím elektronick˘ch offline nebo on-line systémÛ ukládána do pamûti, zpracovávána ãi ‰ífiena. / Informace obsaÏené v tomto díle byly zpracovány na základû nejlep‰ích poznatkÛ v okamÏiku zvefiejnûní, kvÛli neucelen˘m v˘sledkÛm ve v˘zkumu a jurisdikci v‰ak není moÏno zaruãit absolutní bezchybnost. / Za obsah pfiíspûvkÛ ruãí jejich autofii. / Redakce zajistí zodpovûzení pfiípadn˘ch dotazÛ pfiedplatitelÛ zaslan˘ch pouze pfies formuláfi na www.techportal.cz. Vybrané odpovûdi budou uvefiejnûny v nûkterém z ãísel tohoto newsletteru. / Vydání tohoto periodika je povoleno rozhodnutím MK âR E 16148. ISSN 1801-3724
BOZP & PO aktuálně 12/2008 – prosinec 2008
12
