K architektufie a datování nûkter ch vesnick ch kostelû v hor ovském arcijáhenství ve 14. století

mastr_04.qxd

25.8.2009

11:11

Stránka 288

K architektufie a datování nûkter˘ch vesnick˘ch kostelÛ v hor‰ovském arcijáhenství ve 14. století Studie a poznámky z pfiímého prÛzkumu staveb s vyuÏitím dendrochronologie (2. ãást)1

Jan KAIGL

1

2

Obr. 1. Bukovec (okres DomaÏlice), kostel Nanebevzetí

pÛvodní zasvûcení v kombinaci s historick˘mi

ské cesty na Tachovsku, in: Archaeologia historica 23,

Panny Marie, celkov˘ pohled od jihov˘chodu. (Fotoarchiv

zprávami, popfiípadû dílãími archeologick˘mi nále-

1998, s. 64–65, kde je publikován nález románského

6

NPÚ – ÚP, foto Vladimír Hyhlík, 1951)

zy. Existenci dal‰ích lze tu‰it v souvislosti s osíd-

por tálu s tympanonem v jiÏní obvodové zdi lodi farního


lením ve 12. a v první polovinû 13. století uvádû-

kostela sv. Václava.

Panny Marie, pohled do presbyteria. (Fotoarchiv NPÚ –

n˘m pozdûji jako souãást stabilizované farní sítû,

5 Naposled Jan KAIGL: Románské drobnosti z Bukovce

ÚP, foto Vladimír Hyhlík, 1951)

zejména pokud se poloha takového osídlení váza-

a Úboãe, in: Zprávy památkové péãe 67, 2007, ã. 6,

la na zemskou nebo v˘znamnou místní cestu.

s. 460–469. TamtéÏ je uveden pÛdorys pfiízemí a základní

7

Pomûrnû rozsáhlé románské ãásti snad ze 70.

stavebnû-historick˘ rozbor obou kostelÛ, zpracovan˘ auto-

KostelÛ prokazatelnû ranû stfiedovûkého pÛvodu

nebo 80. let 12. století kostela v Bukovci, vesnici

rem, pfiipojena vybraná fotodokumentace, citovaná odbor-

není ve správním obvodu nûkdej‰ího hor‰ovského

leÏící ve vzdálenosti necel˘ch 11 km severov˘-

ná literatura a vybrané historické prameny.

arcijáhenství podle dosavadního poznání mnoho.

chodnû od Hor‰ovského T˘na, jsou pfiíkladem

6 PÛvodnû gotick˘, baroknû upraven˘ kostel sv. Vavfiince

K nejstar‰ím patfiil kostel (kaple) sv. Jakuba Vût‰í-

na nûkdej‰ím slovanském hradisku u ·títar, kostel (ka-

ho pfii staré celnici a pfiedpokládané pfiedlokaãní tr-

ple) téhoÏ zasvûcení na slovanském hradisku v Hradci

hové osadû v DomaÏlicích, jehoÏ archeologicky zji‰-

■ Poznámky

nebo torzo budovy s˘pky v Bijadlech u Merklína zahrnující

tûné pozÛstatky nasvûdãují vzniku této svatynû

1 Dokonãení ãlánku, jehoÏ první ãást byla publikována

ãást zdiva gotického kostela, jehoÏ ranû stfiedovûk˘ pfied-

snad jiÏ v 10. nebo na poãátku 11. století. Kromû

v pfiedchozím ãísle ãasopisu Zprávy památkové péãe 69,

chÛdce (sv. Vavfiince?, pÛvodnû pfii kníÏecím dvorci?) byl

kostela v Hor‰ovû uplatÀuje se mezi nimi napfií-

2009, s. 199–206.

povaÏován kladrubsk˘mi benediktiny za jejich majetek jiÏ

klad je‰tû kostel v Kostelci (u Kladrub), kde ro-

2 Pavel B¤ICHÁâEK, Milan METLIâKA: DomaÏlická sídel-

od zaloÏení klá‰tera v roce 1115.

mánskou stavební etapu pfiipomínají pískovcové

ní aglomerace v raném stfiedovûku, in: Archeologie ve

7 Napfiíklad Valtífiov, Meclov, Staré Sedlo, Prostibofi, Skap-

kvádry, druhotnû pouÏité v hojném poãtu ve zdivu

stfiedních âechách 3, 1999, s. 261.

ce

3 Jan MUK: Pfiimda, kostel sv. Jifií, DoplÀující stavebnû-his-

(1158–1166), Mifikov (1158–1173), Roko‰ín (k roku

nebo v Úboãi a Bukovci. Ranû stfiedovûk˘ch kos-

torick˘ prÛzkum (nepublikovan˘ elaborát SÚRPMO), Praha

1186), StaÀkov (1233), Mûlnice (1235), HostouÀ (1238),

telÛ a kaplí bylo v‰ak ve sledované oblasti jistû

1989, archiv NPÚ – ÚP.

Hora Svatého Václava (1239), Stanûtice (1239), Ves Tou‰-

daleko více. Nûkteré prozrazuje starobylé, nejspí‰

4 Radek ·IROK¯, Karel NOVÁâEK: K poãátkÛm Norimber-

kov (1243), Racov (1247), Mutûnín (1253).

2

3

chrámové lodi ve 14. století, v Pfiimdû, StráÏi

4

5

288

nebo

Chotû‰ov

(k

roku

1115),

Bernar tice

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | J a n K A I G L / K a r c h i t e k t u fi e a d a t o v á n í n û k t e r ˘ c h v e s n i c k ˘ c h k o s t e l Û v h o r ‰ o v s k é m a r c i j á h e n s t v í v e 1 4 . s t o l e t í

mastr_04.qxd

25.8.2009

11:11

Stránka 289

3

4

Obr. 3. Mappa historica regni Bohemiae, Historická

dochované sdruÏené podvojné okno. Dobovou

podélná nízká, valenû sklenutá místnost, v jejímÏ

mapa âech rozdûlen˘ch na archidiakonáty a dûkanáty

snahu po zdobnosti a narativním vyjádfiení nábo-

ãele je pravoúhl˘ v˘klenek v tlou‰Èce zdi a v nûm pÛ-

14. století, v níÏto jsou poznamenány fary 14. vûku, hra-

Ïenské tematiky v architektufie dokládají dvû ãásti

vodní zdûn˘ oltáfi. Architektura presbyteria, jejíÏ

dy, mnohé tvrze (edd. F. Palack˘ 1847, J. Kalousek

(pískovcové kusy) figurální plastiky, pocházející

ãlánky jsou vytesány z jemnozrnného pískovce, za-

1874), Praha 2000. V˘sek znázorÀující hor‰ovské arcijá-

z pásového reliéfu o délce pfiibliÏnû 2,2 m a v˘‰ce

tímco zdivo je lomové, promísené s druhotnû pou-

henství ve 14. století. Lokality s farními kostely, jimiÏ se ve

0,49 m, kdysi umístûného nejspí‰ v nadpraÏí vstu-

Ïit˘mi románsk˘mi kvádry a zpevnûné pískovcov˘-

svém pfiíspûvku (1. i 2. ãást) blíÏe zab˘vám, jsou na mapû

pu do ranû stfiedovûké svatynû. Tento monumen-

mi kvádr y na nároÏích, nepro‰la od doby svého

ãervenû podtrÏeny. Kladruby, Chotû‰ov a vesnice s chrámo-

tální reliéf znázorÀoval v trojãetné kompozici trÛ-

vzniku Ïádn˘mi v˘znamn˘mi zmûnami. Pohledu

v˘mi stavbami, jeÏ jsou v˘znamné v uvádûném srovnáva-

nícího

zvenãí dominují opûráky zavr‰ené prÛnikem sed-

cím studiu, jsou podtrÏeny ãervenou teãkovanou ãarou.

vodorovnû letícími andûly. Podle typu zobrazení

Krista,

oslavovaného

po

stranách

9

(Reprofoto Národní knihovna âR)

a nûkter ˘ch prvkÛ v pojednání sochafiské práce


lze usuzovat na jeho vznik v dotyku s inspirací ro-

■ Poznámky

Panny Marie, jiÏní vstupní portál. (Fotoarchiv NPÚ –

mánsk˘m byzantinizujícím umûním, jejíÏ zprostfied-

8 Základní práci v tomto smûru publikoval Tomá‰ DITT-

ÚP, foto âestmír ·íla, 1975)

kování by odpovídalo bezpochyby velmi dobfie

RICH: Románské stavby z okruhu kladrubského klá‰tera,

moÏnostem benediktinského fiádu na sklonku 12.

in: Umûní XXVIII, 1980, s. 129–139.

století. Románsk˘ kostel v Bukovci ztûlesÀoval

9 Dne‰ní barokní okno ve v˘klenku nad oltáfiní menzou do-

uplatnûní vlivu klá‰tera v Kladrubech jako umû-

v povodí horní Radbuzy stavební typ vesnického

drÏuje polohu okna gotického, jehoÏ spodní rám, provede-

leckého ohniska, odkud se na stavby v okolí ‰ífiila

kostela s hranolovou vûÏí-zvonicí, jeÏ je pfiedsaze-

n˘ z tesaného pískovce a osazen˘ ve vnûj‰ím líci zdiva, se

technika románského kvádrového zdiva a nová ar-

na pfied západní prÛãelí lodi a vybudována s v˘raz-

dochoval (Jaroslav ·INDELÁ¤: Restaurátorsk˘ prÛzkum

nou vertikální tendencí.

plá‰tû kostela Nanebevzetí Panny Marie v Bukovci, ne-

8

chitektura. Pfiedstavují je zejména obvodové zdivo lodi kostela o podlahové plo‰e 8,7 x 9,8

Star˘ oltáfiní prostor neznámého uspofiádání na-

publikovan˘ elaborát, archiv NEGEBU s. r. o., PlzeÀ-Lhota,

m a v˘‰ce témûfi 8 m, dva úseky pÛvodního zdiva

hradilo v Bukovci gotické, pûtiboce uzavfiené pres-

2005, s. 3, snímky ã. 31 a 32). Z vybavení stfiedovûké

v pfiízemí hranolové vûÏe a v˘chodní zeì v jejím

byterium. Na nû navazuje na severní stranû sakris-

sakristie se zachovala je‰tû kamenná v˘levka osazená

tfietím patfie, kde je vidût románské, z vût‰í ãásti

tie, postavená souãasnû s presbyteriem jako

v nice severní zdi.


289

mastr_04.qxd

25.8.2009

11:11

Stránka 290

lové stfií‰ky se stfií‰kou pultovou, dvoudílná lome-

vznikla ve vût‰ím ãasovém odstupu od novostav-

fie lomeného oblouãku (lancety), zatímco dole se

ná okna s kruÏbami a sokl, tvarovan˘ shora dolÛ

by presbyteria. Kameník, jenÏ je vytvofiil, byl v‰ak

opírá o trojlist˘ oblouãek. Triumfální oblouk a stû-

okosením, ‰irok˘m v˘Ïlabkem a drobn˘m oblou-

schopen pfiejímat a ztvárnit v závislosti na doved-

ny pod ním jsou ãlenûny, podobnû jako v Újezdu

nem. Okenní kruÏby jsou dvojího typu a jsou

nostech, které získal na jiném svém pÛsobi‰ti

Svatého KfiíÏe a Bukovci, v˘Ïlabkem z obou stran,

v podstatû totoÏné nejen geometricky, ale i sv˘m

vût‰ího v˘znamu, anebo podle nového zadání

jenÏ nahrazuje hranu v pravém úhlu a není pfieru-

v˘tvarn˘m zpracováním s tûmi, jaké se dochovaly

umûlecky pokroãilej‰í podnûty. KruÏby tûchto

‰en fiímsou, která je osazena v patce oblouku.

v presbyteriu kostelíka v Tfiebnicích pfiibliÏnû z 50.

oken s plaménky vífiícími (rotujícími) uvnitfi kruhu

Klenby presbyteria i kfiíÏová klenba v sakristii

nebo 60. let 14. století. Jeden typ se vyznaãuje

nebo kvadrilobem vloÏen˘m do kruhu, jehoÏ lalo-

jsou opatfieny Ïebry o prÛfiezu jednodu‰e vyÏlabe-

tfiemi sférick˘mi trojúhelníky umístûn˘mi za sebou

ky dále ãlení trojãetn˘ oblouãek, a s pÛlkruhov˘-

ného klínu. U‰lechtilost kamenické práce vyzafiu-

po obvodu jim opsaného kruhu a ãlenûn˘mi uvnitfi

mi oblouãky nedávají samy o sobû spolehliv˘ zá-

je z jehlancov˘ch klenebních konzol se zdobnû

trojlístkem. Druh˘ typ pouÏívá dva trojlístky vedle

klad pro urãitûj‰í hodnocení. Ve vztahu ke

bohat˘mi plastick˘mi kruÏbiãkami.

sebe, z nichÏ kaÏd˘ zvlá‰È je dole nasazen na troj-

kruÏbovému obrazci kvadrilobu s vepsan˘mi troj-

Zájmu na bliÏ‰ím ãasovém zafiazení stavby

list˘ oblouãek a shora lemován hrotit˘m oblouã-

list˘mi oblouãky lze konstatovat, Ïe jde o architek-

úboãského presbyteria lze vyhovût jen ãásteãnû

kem, zatímco je‰tû v˘‰e, ve vrcholu okna, se uplat-

tonick˘ prvek bûÏnû zastoupen˘ v gotické katedrál-

srovnávacím rozborem tvarosloví gotické architek-

Àuje kruh a v nûm buì trojlist˘ obrazec, nebo

ní architektufie ve stfiední Evropû ve 14. století

tury. Pfiitom je tfieba mít na zfieteli omezení umû-

kvadrilob (v Tfiebnicích je kvadrilob vloÏen do sféric-

a dále pfiená‰en˘ v dosahu jejího umûleckého vli-

leckohistorické metody studia a skuteãnost, Ïe mÛ-

kého ãtverce). Presbyterium se témûfi shoduje

vu. V souboru vrcholnû gotick˘ch chrámov˘ch sta-

Ïeme nakládat s pouh˘m odleskem dfiívûj‰í

v pÛdorysn˘ch rozmûrech i v˘‰ce, udávajících pro-

veb na Hor‰ovskot˘nsku jsme se s ním jiÏ setkali,

bohatosti a pestrosti. Tak napfiíklad pokud jde o ob-

porce oltáfiního prostoru v pomûru 1 : 1,6 : 1,45,

a to v oknû závûru presbyteria kostela v Újezdu

razce okenních kruÏeb, takové jako v Úboãi se do-

s presbyteriem kostela v Hor‰ovû (pfii stejné délce

Svatého KfiíÏe. Tent˘Ï motiv, tentokrát na zpÛsob

chovaly rovnûÏ v presbyteriu mariánské svatynû

rozdíly v ‰ífice a v˘‰ce neãiní více neÏ 0,4 m). Ve

slepé kruÏby, zdobí sanktuarium v chóru kostela

v lokalitû U Svat˘ch v DomaÏlicích, jehoÏ vznik vloÏil

srovnání s ním v‰ak nemá dvû, ale jen jedno, tedy

sv. Apolináfie v Hor‰ovském T˘nû, skromnou, ale

D. Líbal do doby kolem roku 1340, zatímco jejich

hlub‰í pole Ïebrové kfiíÏové klenby. Paprsãitá Ïeb-

umûlecky svrchovanû vytfiíbenou kamenosochafi-

uplatnûní v presbyteriu kostela v Holostfievech ne-

rová klenba v polygonálním závûru, jejíÏ svorník

skou práci pfiibliÏnû z poslední tfietiny 14. století.

daleko Kladrub chápe tent˘Ï autor v kontextu vy‰‰í

a ãelní oblouky jsou provedeny v men‰í v˘‰ce a vr-

Srovnání v˘‰e zmínûné kruÏby s plaménky vífiícími

úrovnû vesnické církevní architektury na PlzeÀsku

cholnice prudãeji stoupají neÏ u sousední kfiíÏové

uvnitfi kruhu v Bukovci umoÏÀuje, tfiebaÏe v daleko

v poslední ãtvrtinû 14. století.

klenby, dokládá zájem gotického mistra na v˘raz-

jednodu‰‰ím provedení, kruÏba dvou oken presby-

práci a pro fie‰ení otázek o umûleckém pÛvodu

nûj‰ím uzavfiení presbyteria proti pohledu z chrá-

teria opût v Újezdu Svatého KfiíÏe.

a historick˘ch okolnostech vrcholnû gotick˘ch sta-

11

Ve vztahu k na‰í

mové lodi smûrem ‰ikmo vzhÛru. Klenební Ïebra

S kostelem v Bukovci je pfiíbuzn˘ v nûkolika

veb nebo pfiestaveb nûkter˘ch vesnick˘ch kostelÛ

mají tvar jednodu‰e vyÏlabeného klínu. Klenební

smûrech kostel sv. Mikulá‰e v Úboãi, vesnici vzdá-

ve správním obvodu hor‰ovského arcijáhenství má

konzoly jsou jehlancové, bez ozdob. Triumfální ob-

lené asi 12 km vzdu‰nou ãarou na v˘chod od Do-

vût‰í v˘znam v˘skyt pfiíbuzn˘ch znakÛ v architektufie

louk, jakoÏ i stûny pod ním ãlení na obou stranách

maÏlic. Obû svatynû spojuje ranû stfiedovûká sta-

téhoÏ stupnû slohového v˘voje a pfii srovnatelném

v˘Ïlabek, jenÏ není pfieÈat fiímsou v patû oblouku,

vební etapa s hranolovou vûÏí pfiedsazenou pfied

pojednání kamenické práce nejen v obdobn˘ch, ale

neboÈ ta je osazena jen na rovném úseku zdi. Jak˘

západní prÛãelí podélné lodi; v Úboãi se v‰ak pfii-

i rÛzn˘ch kombinacích. V˘‰e jiÏ uvedené lze nyní do-

byl ‰tít nad triumfálním obloukem, zda jeho zdivo

bliÏnû v polovinû 13. století zdilo z lomového ka-

plnit nûkolika dal‰ími. Severov˘chodní okno presby-

vyná‰el a odlehãoval na pÛdû klenební pas podob-

mene a v˘tvarné nároky na románskou stavbu byly

teria bez opûrákÛ zmínûného domaÏlického kostela

nû jako v Hor‰ovû, Tfiebnicích a v Újezdu Svatého

jistû mnohem men‰í neÏ v Bukovci. PÛvodní závûr

má kruÏbu na zpÛsob kruhu s vepsan˘m prost˘m

KfiíÏe, není známo; ‰tít vzal za své pfii mlad‰ích

byl v obou pfiípadech strÏen a nahrazen gotick˘m

‰estilist˘m obrazcem tak jako odhalené gotické ok-

úpravách stavby.

presbyteriem se sakristií, aby se dosáhlo patfiiãné

no lodi kostela v Újezdu Svatého KfiíÏe. Presbyteria

10

v Holostfievech a Újezdu Svatého KfiíÏe, opatfiená

díla podle téhoÏ v˘tvarného zámûru ve stejném

Presbyterium kostela v Úboãi s jedním polem

podobnû jako v Hor‰ovû a Bukovci opûráky ukonãe-

období gotick˘ vstupní por tál, jenÏ je osazen v

kfiíÏové klenby a paprsãitou klenbou v pûtibokém

jiÏní obvodové zdi lodi na místû vstupu do román-

závûru, opatfiené opûráky, se váÏe k drobné lodi

ské svatynû. Má hladk˘ tympanon podepfien˘ po

románského kostela bez pÛdor ysného odsazení

■ Poznámky

obou stranách ãtvrtkruhovû zaoblen˘mi konzola-

na celou její ‰ífiku 5,4 m vlastní zdí s lomen˘m

10 Sakristie obdélníkového pÛdorysu umístûná na sever-

mi, jeÏ se uplatÀují jako slohov˘ znak i na sedlo-

triumfálním obloukem. Pfies nûkteré pozdûj‰í sta-

ní stranû presbyteria v Úboãi je sklenuta vysokou Ïebro-

vém portálku z presbyteria do sakristie. Dobovû

vební úpravy si podrÏelo pfieváÏnou ãást ãlánkÛ

vou kfiíÏovou klenbou. V její severní zdi se dochovala malá

Ïádaného úãinku linearity se docílilo u hlavního

své gotické architektury, proveden˘ch z jemnozrn-

nika s pÛvodní kamennou v˘levkou. Vysok˘, segmentovû

por tálu, provedeného v pomûru celkové ‰ífiky

ného pískovce. Dvû dvoudílná okna mají kruÏbu

sklenut˘ v˘klenek proveden˘ od podlahy v ãelní – v˘chod-

a v˘‰ky 1 : 1,5 tím, Ïe na ãlenûní jeho trycht˘fio-

se tfiemi sférick˘mi trojúhelníky umístûn˘mi za se-

ní zdi sakristie bezpochyby kdysi slouÏil pro umístûní stfie-

vitû rozevfien˘ch ostûní byly pouÏity pruty vesmûs

bou po obvodu jim opsaného kruhu a ãlenûn˘mi

dovûkého oltáfie.

hru‰kovitého tvaru, jeÏ vybíhají bez patek z horní

uvnitfi trojlístkem. Tuto podobu jiÏ známe z Tfiebnic

11 Dobroslav LÍBAL, v heslech DomaÏlice, kostel Zvûsto-

‰ikmé plochy nízkého soklu a plynule pfiecházejí

a Bukovce. Zb˘vající dvû se vyznaãují, podobnû ja-

vání Panny Marie „U Svat˘ch“, s. 279, a Holostfievy, kos-

do lomen˘ch archivolt.

S architekturou presbyteria souvisí vznikem

prostorové v˘hody a zlep‰il se chrámov˘ provoz.

ko jedno z oken presbyteria v Újezdu Svatého Kfií-

tel sv. Mikulá‰e, s. 282, in: Gotika v západních âechách

Dvû dvoudílná lomená okna osvûtlující loì kos-

Ïe, kruÏbou trojlistého obrazce s charakteristicky

(1230–1530) I, Praha 1995.

tela v Bukovci ze severní a jiÏní strany sotva

protáhl˘mi hrotit˘mi laloky, jenÏ je vsazen do ost-

290


mastr_04.qxd

25.8.2009

11:11

Stránka 291

Obr. 5. Úboã (okres DomaÏlice), kostel sv. Mikulá‰e, pohled do presbyteria. (Fotoarchiv NPÚ – ÚP, pÛvodnû ve fotoarchivu SÚRPMO Praha, foto Vladimír Uher, 1981) Obr. 6. Úboã (okres DomaÏlice), kostel sv. Mikulá‰e, okno v ose závûru. (Foto Jan Kaigl, 2007) Obr. 7. Holostfievy (okres Tachov), kostel sv. Mikulá‰e, polygonální závûr presbyteria. V jeho ose se nalézá okno s kruÏbou obsahující trojlist˘ obrazec s charakteristicky protáhl˘mi hrotit˘mi laloky, jenÏ je vsazen do ostfie lomeného oblouãku–lancety, zatímco dole se opírá o trojlist˘ oblouãek. (Fotoarchiv NPÚ – ÚOP v Plzni, foto Jan Gryc, 1992) Obr. 8. Úboã (okres DomaÏlice), kostel sv. Mikulá‰e, klenební konzola na severní stûnû presbyteria. (Foto Jan Kaigl, 2007) n˘mi prÛnikem sedlové stfií‰ky se stfií‰kou pultovou, spojují navzájem po v˘tvarné stránce kromû toho i okenní kruÏby na zpÛsob plaménkÛ rotují-

5

6

7

8

cích uvnitfi kruhu. Názoru, Ïe presbyterium se sakristií kostela v Úboãi je dílem stavební huti z doby pfied polovinou 14. století, jeÏ pÛsobila na stavbû kostela v Louãimi (u Kdynû) ve 40. letech 14. století,

12

odporuje skuteãnost, Ïe v gotické architektufie tûchto dvou vesnick˘ch kostelÛ neexistují Ïádné podobnosti svûdãící pro práci stejné skupiny zedníkÛ a kameníkÛ, ani jednotící tvÛrãí koncept. Odli‰nost ve v˘tvarném pojetí architektonick˘ch ãlánkÛ je natolik nápadná, Ïe ji nelze vysvûtlit pouh˘m odkazem na rÛzn˘ druh kamene, z nûhoÏ jsou tyto ãlánky vytesány. Spoleãná, ale tehdy bûÏnû roz‰ífiená technika zdiva z lomového kamene, zpevnûného na nároÏích a v opûrácích kvádry, není dÛkazem. V˘sledky dendrochronologického rozboru star ˘ch dfievûn˘ch konstrukcí a jejich pozÛstatkÛ nedávno rozpoznan˘ch v Úboãi v‰ak vyhovují datování podle D. Líbala, a to tak, Ïe rok 1349 je terminus post quem dokon-

■ Poznámky

nout v dobû po roce 1349 dodateãnû v místû, kde byl ne-

ãení celé stavby úboãského presbyteria. ZároveÀ

12 D. LÍBAL: Církevní architektura PlzeÀska, In: Gotika

dlouho pfiedtím osazen vazn˘ trám (za upozornûní dûkuji

se ukázalo, Ïe tesafii na krov nad presbyteriem

v západních âechách (1230–1530) I, cit. v pozn. 11,

Ing. T. Kynclovi). To znamená, Ïe by se v Úboãi uplatnil ob-

a zedníci pfii provádûní vysokého ‰títu na pÛdû

s. 258, a v heslech Louãim, kostel Narození P. Marie,

vykl˘ postup v˘stavby spoãívající v tom, Ïe nad obvodov˘m

nad triumfálním obloukem mûli k dispozici dfievo

s. 303–304, a Úboã, kostel sv. Mikulá‰e, s. 361.

zdivem presbyteria byl nejdfiíve vztyãen krov, následnû se

rÛzného stáfií, z dubÛ skácen˘ch v rozmezí let

13 Dochované úseky pozednice pÛvodního, jinak zaniklé-

pfiikroãilo k provedení kleneb a teprve pak do‰lo na vyzdû-

Z pfiímého prÛzkumu stfiedovû-

ho krovu nad presbyteriem zjistil Ing. T. Kyncl, kter˘ jejich

ní ‰títu nad triumfálním obloukem. V takovém pfiípadû, po-

kého zdiva a tesafisk˘ch konstrukcí v jejich vzá-

dfievo datoval do let 1332–1342, pfiípadnû 1334/1335.

kud poloha uvedeného krajního vazného trámu naopak

jemném vztahu v pÛdním prostoru nevypl˘vá, Ïe

Podle mého zadání souãasnû datoval fo‰ny, jimiÏ je pfie-

neindikuje souãasnost stavby krovu nad presbyteriem

by tato skuteãnost tehdy znamenala více samo-

loÏen prÛchod ve ‰títovém zdivu nad triumfálním oblou-

a ‰títu (obezdûní zhlaví pozednice nemá pro posouzení ve-

statn˘ch etap díla oddûlen˘ch dlouh˘mi pfiestáv-

kem, do let 1348/1349. Tomá‰ KYNCL: Dendrochronolo-

likosti pfiestávek mezi jednotliv˘mi etapami díla podstatn˘

kami nebo dodateãné v˘mûny star‰ích, popfiípa-

gické datování dfievûn˘ch konstrukãních prvkÛ z kostela

v˘znam) a pokud se zároveÀ je‰tû udrÏel star‰í, nízk˘ krov

dû jen doãasn˘ch prvkÛ za mlad‰í. Naproti tomu

sv. Mikulá‰e v Úboãi, V˘zkumná zpráva ã. 078c-07, ne-

nad románskou lodí, pfiedcházel by dne‰nímu zdûnému

je v logice vûci, Ïe stavebník a místní plebán usi-

stránkováno (nepublikovan˘ elaborát), 2008.

‰títu nad triumfálním obloukem asi provizorní ‰tít bednû-

lovali o r ychlé dokonãení a zprovoznûní stavby

14 V zamûfiení dlabÛ na severní pozednici zaniklého gotic-

n˘, tvofiící pfiechod mezi rÛznû vysok˘mi stfiechami presby-

nevelkého rozsahu. SvÛj zájem by jistû prosadili,

kého krovu nad presbyteriem je patrné, Ïe krajní vazn˘

teria a lodi.

i kdyby to mûlo následnû pfiinést dílãí úpravy ho-

trám dûlila od stfie‰ního ‰títu nad triumfálním obloukem

tov˘ch krovÛ a stfiech vãetnû dodateãného vyzdû-

vzdálenost 0,8 m, zatímco rozteã mezi vazn˘mi trámy byla

13

1332 aÏ 1349.

ní stfie‰ního ‰títu nad triumfálním obloukem

14

1,2 m. ·títové zdivo o tlou‰Èce 0,75 m tedy mohlo vznik-


291

mastr_04.qxd

25.8.2009

11:11

Stránka 292

bov˘ch souvislostech jako dÛsledek celkového spoleãenského vzestupu pánÛ z Velhartic ve druhé tfietinû 14. století, kdy mezi nimi vynikl zejména Bu‰ek (mlad‰í), jenÏ se pohyboval po velkou ãást svého Ïivota ve sluÏbách a v blízkosti Karla IV.

16

Páni z Velhartic usilovali o roz‰ífiení své majetkové a hospodáfiské základny a upevÀovali tímto zpÛsobem svÛj vliv právû na DomaÏlicku a Hor‰ovskot˘nsku. V Bukovci se pfiipomíná jejich rod, zastoupen˘ bezpochyby Bu‰kov˘m bratrem Janem, poprvé 17

v roce 1371.

Do Úboãe a nejspí‰ souãasnû i na

Nov˘ Her‰tejn pfii‰li nejpozdûji v roce 1367. Tehdy byl patronem blíÏe neurãeného kostela v Úboãi Je‰ek z Velhartic, dvorsk˘ mar‰álek a zakladatel her18

‰tejnské rodové vûtve.

V roce 1379 vystupují pá-

ni z Velhartic vãetnû Jana z Her‰tejna (tedy jinak 9

10

z Velhartic) jako plátci bernû nejenom z Bukovce

■ Poznámky 15 Jifií JÁNSK¯: Tfii kapitoly z dûjin hradÛ Starého a Nového Her‰tejna, in: Castellologica Bohemica 6, 1998, s. 189. 16 K pÛsobení Bu‰ka z Velhar tic ve sluÏbách Karla IV. Franti‰ek KAVKA: Vláda Karla IV. za jeho císafiství (1355–1378) I, II, Praha 1993, sv. I, s. 18, 20, 25, 46, 65, 83, 101, 109, 155, 165; sv. II, s. 70–71, 80, 86, 89. 17 Liber secundus confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus (ed. F. A. Tingl), dále jen LC II, Praha 1868, s. 55, uvádí ke dni 1. 8. 1371 jako patrona kostela v Bukovci nejmenovaného pfiíslu‰níka panského rodu z Velhar tic. Je v‰ak zjevné, Ïe se jednalo o Jana z Velhartic, jenÏ navrhl jako faráfie do sousedních âeãovic dosavadního stá11

12

lého vikáfie ve Velharticích, zatímco ãeãovick˘ plebán pfie‰el na v˘nosnûj‰í faru právû do Bukovce, tamtéÏ, s. 55.

Obr. 9. Stanûtice (okres DomaÏlice), kostel sv. Kunhuty,

a kdyby nové presbyterium vznikalo obestavová-

18 Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pra-

pohled od jihozápadu. Zazdûné gotické okénko poblíÏ ji-

ním závûru (drobné válcové apsidy?) románské

gensem per archidioecesim I (ed. J. Emler), dále jen LC

hozápadního nároÏí poukazuje na existenci soudobé, asi

svatynû pfii zachování jejích funkcí v neztenãené

I/2, Praha 1874, s. 96. O dva roky pozdûji dosazoval do

dfievûné pavlaãové tribuny, jeÏ stála v západní ãásti chrá-

mífie po dobu co nejdel‰í. Souhrnnû vyjádfieno,

Úboãe faráfie Boãek(?) z Velhar tic a nezávisle na nûm

mové lodi na místû dne‰ní hudební kruchty z doby barok-

nelze sice vylouãit, Ïe se gotické presbyterium

i Ofka, vdova po Je‰kovi (LC II, cit. v pozn. 17, s. 17–18

ní. (Foto Jan Kaigl, 2006)

kostela sv. Mikulá‰e v Úboãi zaãalo budovat jiÏ

a 22), pfiiãemÏ se zfiejmû v obou pfiípadech jednalo o kos-


ve 30. letech 14. století, ale prÛkaznûj‰í názor

tel sv. Václava, TamtéÏ, s. 49, je Ofka zmiÀována v roce

pÛdorys pfiízemí, pÛdorys severní ãásti kostela v úrovni pro-

je, Ïe pochází aÏ z doby po roce 1349.

1371 jako vdova po Janu z Velhartic. Podle toho lze usu-

storu – komory nad sakristií a 1. patra vûÏe (a). ·rafurou je

Jak v Bukovci, tak i v Úboãi, kde existovaly ve

zovat na dvojí zpÛsob psaní jména jejího muÏe Je‰ka (Ja-

vyznaãeno zdivo stavby ze 14. století. Existující ãásti (torza?)

druhé polovinû 14. století dvû fary a dva farní kos-

na) v soudob˘ch historick˘ch pramenech. Tento Je‰ek

zdûné valené klenby komory zakresleny ãárkovanû. K zazdû-

tely – kostel sv. Mikulá‰e pro takzvanou dolní

z Velhartic, fieãen˘ Mar‰álek z Nového Her‰tejna (podle

nému gotickému portálu, jímÏ se vcházelo do lodi z jiÏní

Úboã a kostel sv. Václava pro horní Úboã (zbofien

mlad‰ího zápisu z roku 1380; Libri confirmationum ad

strany, a k zazdûnému lomenému portálku na v˘chodní stra-

v roce 1791), do‰lo bûhem 60. let 14. století

beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim,

nû komory smûfiují ‰ipky s ãárkovanou ãarou. (Zamûfiení,

k pfievodu pozemkového majetku a patronátních

III–IV /ed. J. Emler/, Praha 1879, s. 132) a doloÏen˘ ja-

kresba a stavebnû-historick˘ rozbor Jan Kaigl, 2006)

práv ve prospûch pánÛ z Velhartic. V Bukovci byl je-

ko bratr Bu‰ka z Velhar tic pfii dosazení nového klerika


jich pfiedchÛdcem pfiíslu‰ník místní niÏ‰í ‰lechty,

k oltáfii Panny Marie v kostele ve Velharticích v roce 1363

zazdûn˘ jiÏní vstupní portál s pozÛstatky staré ãervenobílé

Jaroslav (Jarohnûv) z âeãovic. V Úboãi majetko-

(LC I/2, cit. zde, s. 33), tedy zemfiel nejpozdûji v roce

polychromie. (Foto Jan Kaigl, 2006)

právní zmûnû pfiedcházel postupn˘ pfiesun tûÏi‰tû

1369 a nebyl totoÏn˘ s Janem z Velhartic, patronem kos-


zájmu panského rodu z Her‰tejna, drÏitele blízké-

tela v âeãovicích v roce 1371 a drÏitelem exspektance na

zazdûn˘ jiÏní vstupní portál. Detail soklu a profilace ostû-

ho hradu Nového Her‰tejna (u Kdynû), na

kanovnickou prebendu v Olomouci a Vratislavi v roce

ní. (Foto Jan Kaigl, 2006)

Moravu.

292

15

Tyto skuteãnosti je tfieba chápat v do-

1356.


mastr_04.qxd

25.8.2009

11:11

Stránka 293

a Úboãe, ale i nûkolika dal‰ích sv˘ch statkÛ, které le-

znám˘ gotick˘ mistr pfii návrhu nového presbyteria

■ Poznámky

Ïely ve správním obvodu hor‰ovského arcijáhenství,

jako souãásti pfiestavby románské svatynû v Hor-

19 Ein Bernaregister des Pilsner Kreises vom Jahre 1379

‰ovû v dobû kolem roku 1363. Jak jiÏ bylo ukázá-

(ed. J. Emler), Praha 1876, s. 18, 21, s uvedením pánÛ

V âeãovicích byl postaven, nejspí‰ na náklad

no v˘‰e, v obou pfiípadech vznikl oltáfiní prostor té-

z Velhartic jako plátcÛ generální bernû z âeãovic, Nûmãic

bratfií Bu‰ka, Jana a Václava z Velhartic, v dobû

mûfi shodn˘ch proporcí i rozmûrÛ, pfiiãemÏ se

(u Tfiebnic?) a Bukovce a zvlá‰È Jana z Her‰tejna (syna mar-

kolem roku 1364 nov˘ farní kostel a souãasnû

vycházelo ze spoleãné koncepce obvodového zdi-

‰álka Je‰ka z Velhartic), jenÏ platil berni ze V‰epadel, Úbo-

panská tribunová kaple s tribunov˘m oltáfiem na

va s opûráky. Naproti tomu na znám˘ch ãláncích

ãe, Nûmãic a poloviny Stanûtic, tedy vesnic v nejbliÏ‰ím oko-

zpÛsob francouzsk˘ch palácov˘ch kaplí typu

gotické architektury (zejména klenebních konzo-

lí hradu Nového Her‰tejna, a dále z poloviny Vlkanova, vsi

Jeho gotická architektura zjev-

lách a Ïebrech, a v chrámové lodi i na vstupním

poblíÏ augustiniánského klá‰tera v Pivoni. Zdenûk HOJDA,

nû pfiímo souvisí s dílem stavební huti jiÏní vûÏe

portálu s hladk˘m tympanonem, podpíran˘m po

Jifií PE·EK: Osídlení a feudální rozdrobenost v PlzeÀském

katedrály v ¤eznû, zapoãaté v roce 1341. Obdob-

stranách ãtvr tkruhovû zaoblen˘mi konzolkami)

kraji (na základû berního rejstfiíku z r. 1379), in: Historická

nû z jihonûmecké kulturní oblasti byl do âeãovic

jsou patrné v˘tvarné rozdíly, svûdãící o práci rÛz-

geografie XVIII, 1979, s. 152, pfiedpokládají, Ïe se jednalo

pfienesen i zpÛsob stavby z reÏného cihelného

n˘ch kameníkÛ. To v‰ak nemuselo znamenat vût-

o bratry Jana, Bu‰ka a Václava z Velhartic, pokud jde o âe-

zdiva, zatímco kamenící vytesali zdobnû bohaté

‰í ãasov˘ odstup mezi stavbami a jejich orientaci

ãovice, Nûmãice a Bukovec.

architektonické ãlánky. Kostel v âeãovicích sice

na jiná ohniska umûleckého vlivu. Okenní kruÏby

20 Jan KAIGL: Kostel sv. Mikulá‰e v âeãovicích, in: Zprávy

pfiedstavuje v souboru staveb vesnick˘ch kostelÛ

v presbyteriu bukoveckého kostela se nejen sv˘-

památkové péãe 53, 1993, ã. 3, s. 89–100. Viz téÏ Fried-

v hor‰ovském arcijáhenství a v jihozápadních âe-

mi obrazci, ale i fiemesln˘m zpracováním natolik

rich FUCHS: St. Nikolaus in âeãovice – Eine Brückenstati-

chách ve 14. století vÛbec ojedinûl˘ pfiíklad po ty-

podobají kruÏbám v oknech presbyteria v Tfiebni-

on zwischen Prag und Sulzbach, in: Oberpfalz und Böh-

pologické, stavebnûtechnické i v˘tvarné stránce,

cích, na jehoÏ vzniku se nejspí‰ podíleli zedníci

men, Begegnungen über Grenzen, Regensburg, 1998,

ale o to v˘mluvnûj‰í svûdectví podává o dobû,

právû z Hor‰ova nebo zedníci obdobnû jako oni

s. 93–100 a Klára BENE·OVSKÁ: âeãovice – kostel sv.

kdy se pfiíslu‰níci ‰lechty a církevní hodnostáfii

pro‰kolení, Ïe by je mohl na obou tûchto stav-

Mikulá‰e a pokusy o jeho interpretaci, in: Gotika v západ-

blíÏe obeznámení s prostfiedím u dvora Karla IV.

bách vytvofiit stejn˘ kameník.

ních âechách (1230–1530), Praha 1998, s. 160–169.

19

mimo jiné z poloviny vsi Stanûtice a z âeãovic.

Sainte-Chapelle.

20

v Praze a jeho bohatou kulturou snaÏili napodobit

Stanûtice byly ve vztahu k Úboãi sousední far-

21 Jifií FAJT, Robert SUCKALE: Okruh rádcÛ, in: Karel IV.,

panovníka jim dostupn˘mi prostfiedky spoleãen-

ností a osídlením, od nûhoÏ se témûfi ve stejné

Císafi z boÏí milosti (ed. Jifií Fajt), Praha 2006, s. 181, pfii-

ské reprezentace, pokud tuto snahu nevnímali

vzdálenosti 8 km nalézal smûrem na jihov˘chod

pomínají svûdectví probo‰ta klá‰tera premonstrátek

21

dokonce jako nutnost a svoji povinnost.

Jak je

hrad Nov˘ Her‰tejn a na jih hrad R˘zmberk. Ome-

v Chotû‰ovû Oldfiicha z Vald‰tejna, jenÏ napsal v roce

známo nebo je moÏné dovozovat pfiípad od pfiípadu,

zení majetku pánÛ z Velhartic v roce 1379 na po-

1376, Ïe zvelebením klá‰tera se snaÏil pfiedejít moÏnos-

ãinili tak hojnû podporou stavební, umûlecké nebo

lovinu vesnice zfiejmû vycházelo ze star‰ích ma-

ti, Ïe by upadl v císafiovu nemilost.

umûleckofiemeslné práce pfii zvelebování kostelÛ

jetkoprávních pomûrÛ.

Ze Stanûtic pochází

22 V Bukovci by tak náklady spojené s pfiestavbou kostela

a kaplí, zejména kdyÏ mûli nad nimi patronát.

23

i socha sv. Kunhuty(?) asi ze 60. let 14. století,

nejspí‰ nesl jeho patron Jaroslav (z âeãovic) – patronátní

Ve smyslu právû nastínûn˘ch historick˘ch sou-

pfiedjímající sv˘m pojetím sochafiská díla praÏské

právo v jeho prospûch je doloÏeno v roce 1355, jenÏ by tepr-

vislostí se nask˘tá domnûnka, Ïe gotické staveb-

parléfiovské provenience. V roce 1372 vykonával

ve poté (snad ve finanãní tísni zpÛsobené zadluÏením ze

ní úpravy kostela v Bukovci a Úboãi zadali a fi-

patronátní právo ke kostelu ve Stanûticích Ojífi

stavebního podniku) postoupil svÛj majetek v Bukovci a âe-

nanãnû podporovali ze sv˘ch zdrojÛ páni

z R˘zmberka, vlastník snad poloviãního nebo men-

ãovicích pánÛm z Velhartic. Kladrubskému klá‰teru prodal

24

z Velhartic, a to nûkdy v 60. letech 14. století. Vy-

‰ího dílu vsi.

Stfiedovûká stavba tohoto kostela

louky v Kunûjovicích v roce 1362. Srov. Eduard KUBÒ: Po-

jádfiili by tak spoleãensky Ïádoucím zpÛsobem

se skládá z obdélné lodi, presbyteria, opatfieného

zemková drÏba klá‰tera kladrubského v dobû pfiedhusitské

pfievzetí patronátních práv ve farnosti nov˘m feu-

Ïebrovou kfiíÏovou klenbou a paprsãitou Ïebrovou

(do r. 1420), in: Historická geografie XVIII, 1979, s. 218.

dálem, svÛj vlastní v˘znam a zájem na tom, aby

klenbou v pûtibokém závûru, sakristie o obdélní-

Viz téÏ Liber primus confirmationum ad beneficia ecclesias-

stará svatynû s nov˘m, prostornûj‰ím presbyte-

kovém pÛdor ysu pfii severní stranû presbyteria

tica Pragensem per archidioecesim nunc prima vice typus

riem náleÏitû vyhovovala soudob˘m poÏadavkÛm

a hranolové vûÏe – zvonice (bez barokní nástavby

editus (ed. F. A. TINGL), dále jen LC I/1, Praha 1867, s. 60.

na provoz a liturgii ve vesnickém kostele. Úplná

jejího posledního patra), vsazené do kouta mezi

23 Kladrubsk˘m benediktinÛm v roce 1239 patfiila také

odli‰nost kostela v âeãovicích, vezme-li se v úva-

lodí a sakristií. V západní ãásti lodi se nalézala jiÏ

jen ãást Stanûtic. E. KUBÒ, cit. v pozn. 22, s. 214.

hu jeho v˘jimeãn˘ charakter, ani pozÛstatky tesafi-

v dobû gotické nejspí‰ dfievûná pavlaãová tribu-

24 LC II, cit. v pozn. 17, s. 79. – Karel IV., Císafi z boÏí mi-

sk˘ch konstrukcí ze dfieva rÛzného stáfií ze 30. let

na, osvûtlená z jihu mal˘m lomen˘m oknem. Nad

losti, cit. v pozn. 21, heslo Sv. Kunhuta ze Stanûtic, zpra-

14. století v úboãském kostele, jeÏ mohou indiko-

plochostropou sakristií je dnes pÛdní prostor

cované J. Fajtem, jenÏ mylnû ztotoÏÀuje ‰lechtické rody

vat v tomto pfiípadû kácení stromÛ bez pfiímého

s prÛhledem do krovu pultové stfiechy. Kdysi zde

z R˘zmberka a R˘zmburka a pfiedpokládá, Ïe vznik dfievo-

vztahu k mlad‰í stavbû, by pfiijetí takové domnûn-

byla nebo mûla b˘t valenû sklenutá komora (farní

fiezby sv. Kunhuty ze Stanûtic je spjat s pány z R˘zmburka,

ky nebránily. Je bezpochyby moÏn˘ i názor, Ïe go-

archiv nebo trezor). Vstupovalo se do ní dvûma

mezi nimiÏ sv˘m spoleãensk˘m postavením u dvora Kar-

tická architektura kostelÛ v Bukovci a Úboãi pfied-

jednoduch˘mi lomen˘mi portálky, jeÏ se dochova-

la IV. v Praze vynikal Bore‰ (V.). V této souvislosti je tfieba

stavuje dílo z doby o nûco dfiívûj‰í: kolem roku

ly na svém pÛvodním místû – jedním na západní

uvést, Ïe podle zápisu v konfirmaãní knize by patfiil patro-

Nicménû pokud

stranû v prvním patfie vûÏe a druh˘m na stranû

nát ke stanûtickému kostelu v roce 1363 právû Bore‰i

jde o presbyterium v Bukovci, lze pfiece jen pokro-

opaãné pfiímo zvenãí (ve smûru od stfiedovûké fa-

z R˘zmburka s bliÏ‰ím oznaãením podle jeho úfiadu dvor-

ãit od domnûnek smûrem k hypotéze. Celkové pÛ-

ry?) ve v˘‰ce více neÏ 3 m nad terénem. Zejména

ského sudího. Nejspí‰ v‰ak jde o písafiskou chybu a údaj

dorysné a prostorové uspofiádání tohoto presby-

v poloze a jednotné skladbû neomítaného lomo-

t˘kající se ve skuteãnosti kostela ve Stanovicích v loket-

teria totiÏ svûdãí o uplatnûní hlavních zásad

vého zdiva západní stûny komory, jeÏ je zapu‰tû-

ském dûkanátu, neboÈ proklamaci vykonal plebán z Horní-

architektonické tvorby, podle nichÏ postupoval ne-

na 15 cm do tlou‰Èky zdi oddûlující komoru od

ho Slavkova (LC I/2, cit. v pozn. 18, s. 23–24).

22

1350 nebo z 50. let 14. století.


293

mastr_04.qxd

25.8.2009

11:11

Stránka 294

tál, zazdûn˘ pfii pozdûj‰ích stavebních úpravách,

sv. Jifií v Hradci u Stoda. Hradec je starobylá loka-

se dochoval na jiÏní stranû lodi. Patfií mezi portály,

lita, vzdálená 7 km jihozápadnû od Chotû‰ova po-

jejichÏ znakem je hladk˘ tympanon osazen˘ v lo-

dél fieky Radbuzy. V odborné literatufie je známá

meném oblouku portálu a podepfien˘ po stranách

pfiedev‰ím jako slovanské hradisko asi z 9. stole-

ãtvrtkruhovû zaoblen˘mi konzolami, které pfii ãel-

tí, které díky své strategické poloze zhruba v po-

ním pohledu lícují s tympanonem a tvofií s ním jed-

lovinû úseku ¤ezenské cesty mezi Starou Plzní

nu svislou rovinu. Je proveden z jemnozrnného

a ranû stfiedovûkou celnicí v DomaÏlicích bezpo-

pískovce. Jeho architektonické ãlenûní je neporu-

chyby pfiedstavovalo dÛleÏit˘ opûrn˘ bod pfiemy-

‰ené. Ostûní, vybíhající pfiímo ze ‰ikmé horní plo-

slovské expanze do jihozápadních âech.

chy tfiikrát pÛdorysnû zalomeného soklu a tvofiené

‰ovsk˘ klá‰ter se majetkoprávnû uchytil v Hradci

v˘Ïlabky a postupnû, v fiazení ve smûru zvenãí do-

v roce 1284, aby po nûkolika nákupech ve druhé

vnitfi oblounem, dominantním prutem hru‰kovité-

polovinû 14. století získal do svého vlastnictví

ho prÛfiezu, opût oblounem a drobn˘m hru‰kov-

buì jiÏ celou ves, nebo její podstatnou ãást. Far-

cem, se ve zpÛsobu a proporcích profilace

ní kostel, oznaãen˘ v roce 1399 zasvûcením

shoduje se severním portálem lodi kostela v Hor-

sv. Vojtûchu,

‰ovû. Oba tyto portály mají navíc témûfi stejné roz-

svahu protilehlém ostroÏnû hradiska. Historicky

29

28

Chotû-

stojí v zástavbû vesnice na jiÏním

mûry, v celkové ‰ífice a v˘‰ce se li‰í jen o 9 a zhruba 30 cm. Rozdíly mezi nimi – konzoly vyná‰ející tympanon hor‰ovského por tálu jsou drobnûj‰í,

■ Poznámky

a tak ménû nápadné neÏ ve Stanûticích (a v Újezdu

25 Tomá‰ KYNCL: Dendrochronologické datování dfievû-

Svatého KfiíÏe a Bukovci), vnûj‰í archivoltu portálu

n˘ch konstrukãních prvkÛ z kostela sv. Kunhuty ve Stanûti-

v Hor‰ovû kdysi rámovala je‰tû zdobná kamenná

cích, V˘zkumná zpráva ã. 078a-07, nestránkováno (nepub-

li‰ta – jsou natolik malé, Ïe lze uvaÏovat o práci jed-

likovan˘ elaborát), 2008. Fo‰ny v pfiekladu prÛchodu

noho mistra, popfiípadû o díle zhotoveném rÛzn˘mi

s v˘chodním portálem do komory nad sakristií pocházejí

Obr. 13. Hradec u Stoda (okres PlzeÀ-jih), kostel sv. Jifií,

kameníky podle spoleãného vzoru, pfiená‰eného

z dubu skáceného nûkdy v období let 1323–1340, ale lze

pÛdorys pfiízemí. ·rafurou je vyznaãeno zdivo novostavby

tfieba pomocí kresby (rysu) v mûfiítku.

pfiedpokládat, Ïe jsou ve srovnání s obvodov˘m zdivem ko-

13

ze 14. století. (Zamûfiení, kresba a stavebnû-historick˘ rozbor Jan Kaigl, 2007)

Na základû právû doloÏené velmi blízké pfiíbuz-

mory star‰í zhruba o 25–40 let. Severní stûna uvnitfi chrá-

nosti vstupních por tálÛ je nasnadû otázka, zda

mové lodi je rozdûlena ve v˘‰ce okenního parapetu vodo-

kostel ve Stanûticích a svatyni v Hor‰ovû po její

rovn˘m ústupkem 10 cm v tlou‰Èce zdi. Pokud tento

gotické pfiestavbû nespojovaly je‰tû nûjaké dal‰í

ústupek neslouÏil pro vynesení ãásti neznámé tesafiské

chrámové lodi a vûÏe, je patrné, Ïe stavební

v˘znamné podobnosti v architektufie, popfiípadû

konstrukce stropu nebo krovu a nevznikl napfiíklad ani

a provozní srostlice sakristie, komor y a pfiinej-

v pÛdor ysném a prostorovém uspofiádání nebo

v dÛsledku dílãí zmûny nebo pfiestávky v zednické práci,

men‰ím dvou spodních podlaÏí vûÏe vznikla spo-

technickém fie‰ení. V odpovûdi lze konstatovat, Ïe

pak by mohl naznaãovat, Ïe do stavby lodi dne‰ního koste-

leãnû s presbyteriem a lodí kostela podle jednoho

Ïádné takové podobnosti nejsou viditelné. Na-

la ve Stanûticích byly zaãlenûny pouÏitelné ãásti zdiva jeho

zámûru pfiibliÏnû ve stejné dobû. Dendrochronolo-

opak vystupují do popfiedí napfiíklad v˘raznû odli‰-

pfiedchÛdce. Na moÏnost existence star‰í svatynû pouka-

gické datování dfievûn˘ch prvkÛ, jimiÏ jsou pfielo-

né proporce presbyteria ve Stanûticích, jeÏ je vyvi-

zuje Ïulová kfititelnice polovejãitého tvaru, dnes umístûná

Ïena stfiílnovitá okna v prvním, druhém a tfietím

nuto podle vzájemného pomûru ‰ífiky, délky a v˘‰-

v pfiedsíni kostela a pfiepásaná po obvodu plochou reliéfní

patfie vûÏe, slouãené s v˘sledky pfiímého prÛzku-

ky 1 : 1,15 : 1,1. Obdobnû i jeho klenby s ostfie

obrubou s ranû gotick˘mi trojãetn˘mi oblouãky. Obdobn˘

mu nasvûdãuje tomu, Ïe kostel vãetnû vûÏe byl

lomen˘mi ãelními oblouky, takfika vodorovn˘mi vr-

v˘znam mÛÏe mít dfievûn˘ prvek druhotnû pouÏit˘ místo

cholnicemi, Ïebry ve tvaru jednodu‰e vyÏlabené-

fo‰ny do pfiekladu prÛchodu s gotick˘m portálem z prvního

25

dostavûn nejdfiíve v období let 1355–1365.

Zda

27

dílo zadal nûkdo z pánÛ z R˘zmberka nebo napfií-

ho klínu a zdobn˘mi figurálními konzolami

klad je‰tû Hynek z Bukové, pfiíslu‰ník niÏ‰í ‰lechty

jen málo spoleãného s gotickou architekturou

ného v období let 1286– 1301, T. KYNCL, cit. zde.

26

hor‰ovského presbyteria do té míry, v jaké ji zná-

26 LC I/1, cit. v pozn. 22, s. 74.

me. Pokud bychom tedy hypoteticky pfiedpokláda-

27 Sochafisky je nejlépe vypracovaná klenební konzola

Presbyterium a zãásti i loì stanûtického kostela

li, Ïe mezi dvûma sledovan˘mi stavbami existo-

v jihov˘chodním koutu závûru, jeÏ znázorÀuje hlavu jino-

osvûtlují gotická dvoudílná okna s kruÏbami. Pro

val pfiím˘ vztah, pak by to znamenalo, Ïe nejspí‰

cha(?) vyná‰ející desku s vysok˘mi ‰ikm˘mi nábûhy, ze

kruÏby v presbyteriu je typick˘ obrazec jednodu-

z Hor‰ova do Stanûtic byl povolán kameník jen

které vyrÛstá vlastní klenební Ïebro. Znaãná rustikalizace

chého trojlistu, ãtyfilistu nebo pûtilistu vloÏeného

na provedení hlavního portálu kostela nûkdy na

v provedení kamenosochafiského díla a ãetné pozdûj‰í

do kruhu a ãtyfilistu, jenÏ je umístûn ve sférickém

poãátku 60. let 14. století, zatímco ostatní sta-

vápenné nátûry brání tomu, aby se tyto konzoly staly no-

ãtverci. Dvû okna na jiÏní stranû lodi mají kruÏbu

vební práce provedli rÛzní fiemeslníci sice témûfi

sitelem umûleckohistorického hodnocení stavby.

v˘tvarnû nároãnûj‰í. Podobnû jako kruÏba v nûkte-

souãasnû, ale nezávisle na sobû.

28 Jarmila JUSTOVÁ: Slovanské hradi‰tû v Hradci u Sto-

a patron kostela ve Stanûticích v roce 1358, nevíme.

mají

patra vûÏe do komory nad sakristií, jenÏ je z dubu skáce-

r ˘ch oknech presbyteria v Tfiebnicích, Bukovci,

Jak jiÏ bylo pfiedesláno v první ãásti této studie,

Úboãi, U Svat˘ch v DomaÏlicích nebo v Holostfie-

na území b˘valého hor‰ovského arcijáhenství se

gické LXX, 1979, s. 131–203.

vech zobrazuje skupinu tfií sférick˘ch trojúhelníkÛ,

gotick˘ vstupní portál s hladk˘m tympanonem vy-

29 Libri confirmationum ad beneficia ecclessiastica Pra-

fiazen˘ch za sebou po obvodu jim opsaného kruhu

nesen˘m po stranách ãtvr tkruhovû zaoblen˘mi

gensem per archidioecesim VI (ed. J. EMLER), dále jen

a ãlenûn˘ch uvnitfi trojlístkem. Star˘ vstupní por-

konzolami dochoval rovnûÏ ve farním kostele

LC VI, Praha 1883, s. 6.

294

da a Stodsko v raném stfiedovûku, in: Památky archeolo-

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | J a n K A I G L / K d a t o v á n í n û k t e r ˘ c h v e s n i c k ˘ c h k o s t e l Û H o r ‰ o v s k é h o a r c i j á h e n s t v í v e 1 4 . s t o l e t í

mastr_04.qxd

25.8.2009

11:11

Stránka 295

Obr. 14. Hradec u Stoda (okres PlzeÀ-jih), kostel sv. Jifií, jiÏní vstupní portál. (Fotoarchiv NPÚ – ÚP, pÛvodnû ve fotoarchivu SÚRPMO Praha, foto Vladimír Uher, 1981) Obr. 15. Hradec u Stoda (okres PlzeÀ-jih), kostel sv. Jifií, klenební konzola na jiÏní stûnû presbyteria, znázorÀující Nejsvûtûj‰í Trojici ve tvaru potrojné korunované hlavy muÏe, jehoÏ hruì je zdobena reliéfní palmetou. Ve vrcholném stfiedovûku znaãnû oblíbené a roz‰ífiené zobrazení trojiãního dogmatu didaktick˘m, ale ve své podstatû heterodoxním zpÛsobem jako trojhlavého monstra bylo zapovûzeno a jeho niãení a pálení pfiikázáno papeÏem Urbanem VIII. v roce 1628. (Foto Jan Kaigl, 2007) Obr. 16. Hradec u Stoda (okres PlzeÀ-jih), kostel sv. Jifií, klenební konzola na severní stûnû presbyteria. (Foto Jan Kaigl, 2007) Obr. 17. Hradec u Stoda (okres PlzeÀ-jih), kostel sv. Jifií, klenební konzola v závûru presbyteria. (Foto Jan Kaigl, 2007)

14

15

16

17

je doloÏen poprvé v roce 1341 jako prebenda kolegiátní kapituly u sv. Jiljí v Praze, jejíÏ kanovníci vystupují v roli patrona svatynû (spravované na zpÛsob vûãného vikáfiství) opakovanû ve druhé polovinû 14. století a je‰tû v roce 1426.

30

Pro‰el

barokními stavebními úpravami v dobû krátce po poÏáru v roce 1773, ze kdy pochází zejména sakristie s hranolovou vûÏí na jiÏní stranû presbyteria, a regotizací v 19. století, pfii níÏ do‰lo mimo 31

jiné i k zavr‰ení lodi ãtyfimi kfiíÏov˘mi klenbami.

PÛdorysné a z velké ãásti i prostorové uspofiádání kostela ze 14. století vãetnû nûkter˘ch architektonick˘ch ãlánkÛ, vytesan˘ch z jemnozrnného pískovce, zÛstalo zachováno. K této etapû stavby se zdivem z lomového kamene, zpevnûn˘m na nároÏích pískovcov˘mi kvádry, hlásí loì o podlahové plo‰e 8,5 x 16,4 m (bez nav˘‰ení obvodového zdiva o pfiibliÏnû 1 m v dobû barokní), pûtiboce uzavfiené presbyterium s opûráky, sklenuté

■ Poznámky

kfiíÏovou a paprsãitou Ïebrovou klenbou, a sak-

30 Georg SCHMIDT: Die Patronatspfarren und die Proep-

ristie pfiibliÏnû ãtvercového pÛdor ysu, jeÏ je pfii-

ste des ehemaligen Klosters Chotieschau, Ord. Praem.,

pojena k presbyteriu na severní stranû. Sakristie

im Mittelalter, in: Analecta Praemonstratensia XII, 1936,

má nízkou kfiíÏovou Ïebrovou klenbu a tvofií pfiíze-

s. 61–64.

mí hranolové vûÏe stfiedovûkého pÛvodu, barok-

31 Jaroslav KRAMPER, Zdenûk WIRTH: Soupis památek

nû pfiestavûné a naposled upravené novogotic-

historick˘ch a umûleck˘ch v království âeském, XXX, Poli-

32

ky.

tick˘ okres stfiíbrsk˘, Praha 1908, s. 47–53.

Gotick˘ vstupní portál je osazen na jiÏní stranû

32 Podle dendrochronologického rozboru, provedeného

chrámové lodi. Sv˘mi rozmûry a pfiev˘‰ením v po-

a pfiedbûÏnû vyhodnoceného Ing. T. Kynclem podle mého

mûru 1 : 1,6 pfiipomíná hlavní por tál kostela

zadání v roce 2007, a prÛzkumu na místû se zdá, Ïe nad

v Bukovci. Ve srovnání s ním a ostatními portály

gotickou sakristií existovala zdûná hranolová vûÏ–zvonice

zkoumaného typu v hor‰ovském arcijáhenství

ve druhé ãtvrtinû 15. století.

v‰ak pÛsobí tak, jako by se v nûm snoubily dva v˘tvarné názory rÛzného stáfií. Hladk˘ tympanon podepfien˘ po stranách ãtvrtkruhovû zaoblen˘mi

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | J a n K A I G L / K d a t o v á n í n û k t e r ˘ c h v e s n i c k ˘ c h k o s t e l Û H o r ‰ o v s k é h o a r c i j á h e n s t v í v e 1 4 . s t o l e t í

295

mastr_04.qxd

25.8.2009

11:11

Stránka 296

konzolami nasvûdãuje vzniku díla nejdfiíve ve

pfii jejím vzniku klá‰ter v Chotû‰ovû, jeden z nej-

mít dÛvodnû za to, Ïe vznikla nûkdy v 50. nebo

30.–40. letech 14. století. Naproti tomu kame-

bohat‰ích klá‰terÛ v ãesk˘ch zemích doby pfied-

nejpozdûji v 60. letech 14. století.

nická práce na ostûní tím, Ïe jednotlivé ãlenicí

husitské. O podobû chotû‰ovského klá‰tera ve

Z archivních zpráv vypl˘vá nebo lze z nich hypo-

pruty ve tvaru hru‰kovce, jakoÏ i válcov˘ prut se

stfiedovûku je známo velmi málo. Na druhou stra-

teticky dovozovat, Ïe patronát ke tfiem kostelÛm

dvûma pfiidan˘mi men‰ími oblouny vytvofien˘ po-

nu je tfieba si uvûdomit, Ïe Hradec byl tehdy pro

(Hor‰ov, Tfiebnice, Hora Svatého Václava) náleÏel

dél vnitfiního okraje por tálu mají vlastní patky

okolní osídlení majetkoprávnû pfiipoutané ke

v rozhodném období praÏskému arcibiskupovi.

a nízké soklíky, ãerpá z tvarosloví, jeÏ by vyhovo-

klá‰teru – s v˘jimkou klá‰terního trhového mûs-

KdyÏ D. Líbal spatfioval v gotické architektufie ves-

valo napfiíklad slohovû pokroãilé architektufie cis-

teãka Stoda, pfiifafieného pfiímo k Chotû‰ovu –

nick˘ch kostelÛ na DomaÏlicku a Hor‰ovskot˘nsku

terciáck˘ch klá‰terÛ v âechách na sklonku pfie-

farním a kromû toho tradiãním náboÏensk˘m

– zejména v Hor‰ovû, Hofie Svatého Václava, Tfieb-

myslovské éry (Zlatá Koruna, portál do kapitulní

místem. Pfiedev‰ím tím byl pfiedurãen podstatn˘

nicích a Stanûticích – doklad pÛsobení arcibiskup-

sínû). I kdyÏ dûjiny architektury nelze chápat jako

zájem klá‰tera na farní svatyni v Hradci, i kdyÏ

ské stavební huti ve tfietí ãtvrtinû 14. století, chtûl

pouh˘ v˘voj smûrem kupfiedu, pokud jde o portál

patronát k ní vykonával jin˘ církevní feudál.

35

se nejspí‰ vyjádfiit, pokud moÏno v˘stiÏnû, umû-

v Hradci u Stoda – ve skuteãnosti názornou

Z v˘‰e uvedeného dílãího rozboru a hodnocení

leckohistorickou zkratkou. ZÛstala otázka, jejíÏ fie-

ukázku tak zvaného lineárního smûru ve vrcholnû

vrcholnû gotick˘ch staveb nebo pfiestaveb a ar-

‰ení není snadné, zda taková huÈ vÛbec existova-

gotické architektufie vesnického kostela ve sta-

chitektur y vybran˘ch vesnick˘ch farních kostelÛ

la. I kdyby tomu tak bylo, sama tato skuteãnost by

rém PlzeÀském kraji, zdá se sotva moÏné, aby

ve správním obvodu hor‰ovského arcijáhenství ve

nemûla vût‰í v˘znam, pokud bychom napfiíklad ani

byl z doby v˘raznû po roce 1350. Nepfiekvapilo

14. století vypl˘vá v souhrnu nûkolik základních

netu‰ili, jakou umûleckou inspiraci a pfiedchozí

by, kdyby v roce 1341, kdy biskup Jan IV. z Dra-

poznatkÛ. Jsou provedeny technikou svislého

pracovní zku‰enost mûli ãlenové a pfiedev‰ím ve-

Ïic potvrdil tehdej‰ímu hor‰ovskému arcijáhnovi

i klenutého zdiva z lomového kamene, zatímco ar-

doucí tvÛrãí osobnost huti a zda tito lidé pracova-

a kanovníku kapituly u sv. Jiljí v Praze Zdislavovi

chitektonické ãlánky vytesali kameníci z jemno-

li jen ve sluÏbách praÏského arcibiskupství v oko-

jeho platy a naturální dávky vãetnû tûch z kostela

zrnného pískovce. V pÛdorysném a prostorovém

lí Hor‰ovského T˘na, nebo i jinde. Podobnosti ve

33

jiÏ existoval a strhával na sebe pozor-

uspofiádání orientované chrámové stavby s podél-

stavebnûkonstrukãním, pÛdorysném a základním

nost divákÛ jako honosná souãást právû dokon-

v Hradci,

nou, kdysi vesmûs plochostropou lodí a pûtibo-

prostorovém konceptu presbyteria (Hor‰ov, Hora

ãené novostavby farní svatynû.

k˘m uzavfien˘m presbyteriem poãetnû pfievaÏují

Svatého Václava, Bukovec), architektonickém tva-

V pÛvodní architektufie presbyteria hradeckého

presbyteria uzpÛsobená tak, Ïe vedle paprsãité

rosloví (zejména Bukovec a Tfiebnice, pokud jde

kostela se jako v˘razn˘ prvek jeví konzoly ve v˘-

klenby v polygonálním závûru je jen jedno pole

o okenní kruÏby; hlavní portál stejného typu v Hor-

bûzích klenebních Ïeber, tvarovan˘ch na zpÛsob

klenby kfiíÏové, a presbyteria s opûráky. Existen-

‰ovû, Újezdu Svatého KfiíÏe, Bukovci a Stanûti-

jednodu‰e vyÏlabeného klínu. Kamenickou práci

ce zpravidla klenuté sakristie, postavené vÏdy na

cích pfii témûfi shodném kamenickém pojednání

na nich charakterizuje rustikalizace v provedení

stranû presbyteria protilehlé k poloze gotického

jeho ostûní v Hor‰ovû a Stanûticích), jakoÏ i v zed-

stylizovan˘ch figurálních motivÛ a zároveÀ snaha

hlavního portálu, a to buì souãasnû s presbyte-

nické práci (vyná‰ecí klenební pas ve ‰títovém

po vysokém stupni plasticity. Na rozhraní kfiíÏové

riem, nebo ve vztahu k nûmu s mal˘m ãasov˘m

zdivu nad triumfálním obloukem v Hor‰ovû, Tfieb-

klenby a paprsãité klenby závûru je umístûna na

odstupem je‰tû ve 14. století, byla samozfiejmos-

nicích a Újezdu Svatého KfiíÏe) svûdãí jinak bez-

jiÏní stranû konzola ve tvaru potrojné korunované

tí. O tom, kde se vztyãí zdûná vûÏ, pokud vÛbec

pochyby o pfiíbuznosti mezi stavbami vesnick˘ch

muÏské hlavy (stfiední obliãej en face, dva boãní

byla souãástí zakázky a mûla srÛst s kostelem

svatyní, jeÏ se nalézají v nevelk˘ch vzdálenostech

z profilu), jeÏ zobrazuje Nejsvûtûj‰í Trojici,

34

na

v jeden stavební a provozní celek, se rozhodovalo

stranû severní pak drobná jehlancová konzola

podle místních podmínek pfiípad od pfiípadu. Go-

nahofie opatfiená masivním prstencem a polygo-

tická vûÏ s vlastním pfiízemím a zãásti i zaloÏením

■ Poznámky

nální, zãásti dnes jiÏ po‰kozenou kr ycí deskou.

byla zbudována pouze ve Stanûticích; v Bukovci

33 Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et

Osobité fie‰ení mají vysoké konzoly nalézající se

se jednalo z velké ãásti o rekonstrukci vûÏe ro-

Moraviae IV (ed. J. EMLER), Praha 1892, s. 403.

v koutech za hlavním oltáfiem. Jejich hladk˘ poly-

mánské.

34 Stejn˘ typ zobrazení, ale s obmûnou tfií samostatn˘ch

gonální plá‰È dole zdobí lidská hlaviãka nebo

I pfies nûkolik nov˘ch letopoãtÛ, opírajících se

hlav osazen˘ch vedle sebe, se uplatnil v odli‰ném v˘tvar-

ukonãující cibulovit˘ ãlánek rozeklan˘ do ãtyfi vy-

o v˘sledky dendrochronologického rozboru, není

ném pojetí kamenosochafiské práce na jedné z kleneb-

poukl˘ch dílÛ, zatímco na opaãném konci ho ob-

zatím moÏné v‰echny zkoumané památky pfiesnû

ních konzol v presbyteriu mariánského kostela ve Staré

táãejí tfii pruty, jimiÏ je tvofiena vzhÛru se stupÀo-

datovat. V krajním pfiípadû by mohlo jít o díla vy-

Plzni asi v dobû krátce pfied rokem 1351.

vitû roz‰ifiující fiímsa. Je dostateãnû zfiejmé, Ïe se

tvofiená v rozmezí aÏ padesáti let, pokud bychom

35 Z tohoto hlediska jiÏ nemohl vyhovovat v období stabi-

zde setkáváme s pfievzat˘m umûním. Srovnávací

pfiijali nejstar‰í doloÏitelné datování pfiestavby

lizované farní organizace kostelík sv. Vavfiince, stojící na

rozbor uveden˘ch konzol jako doprovodného zna-

kostela sv. Mikulá‰e v Úboãi do doby krátce pfied

akropoli b˘valého hradiska snad od sklonku 11. století.

ku v architektufie mÛÏe pfiispût k poznání pÛvodu

rokem 1340 a zároveÀ pfiipustili moÏnost, Ïe

Spadal sice pod patronát klá‰tera v Chotû‰ovû od roku

v˘tvarného pojetí, jehoÏ se kameník ve svém díle

dne‰ní kostel v Újezdu Svatého KfiíÏe pochází

1298, ale bûhem první poloviny 14. století asi poklesl na

pfiidrÏel, a tak alespoÀ zãásti poodhalit okolnosti

teprve z 80. let 14. století. Dvû z nich jsou ãasovû

úroveÀ kaple. Soudím tak na základû zápisu z roku 1316,

stavby kostela v Hradci na pozadí dûjin gotické

urãena s velkou jistotou. Románsk˘ tribunov˘ kos-

kdy je v Hradci uvádûna blíÏe neurãená kaple; nejspí‰ se

architektur y v okolí Plznû a v jihozápadních âe-

tel v Hor‰ovû byl pfiestavûn v dobû kolem roku

jedná právû o kostel sv. Vavfiince (zbofien˘ v dobû po zru-

chách ve 14. století. Prozatím stále jen v poloze

1363. V roce 1365 nebo krátce poté se skonãilo

‰ení klá‰tera v roce 1782). Srov. Regesta diplomatica

domnûnky lze pfiedpokládat, Ïe zprostfiedkující

s novostavbou(?) kostela ve Stanûticích, vãetnû

nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III (ed. J.

umûleckou nebo jinak v˘znamnou úlohu sehrál

vûÏe. U dvou dal‰ích, v Tfiebnicích a Bukovci, lze

EMLER), Praha 1890, s. 130.

296


mastr_04.qxd

25.8.2009

11:11

Stránka 297

od sebe a ãást z nich vznikla pfiibliÏnû ve stejné

znaãovalo ostûním, v˘raznû tvarovan˘m smûrem

v‰ak vidût na drobné stavbû kostela v Racovû,

dobû po polovinû 14. století, mnohem bliÏ‰í, neÏ

dovnitfi prutem hru‰kovitého prÛfiezu mezi dvûma

vesnici leÏící kdysi v severní ãásti hor‰ovského ar-

jaká by se uplatnila pfii pouhém jejich podfiízení ar-

v˘Ïlabky, a kruÏbou se tfiemi sférick˘mi trojúhel-

cijáhenství v malé vzdálenosti smûrem na jihozá-

chitektonické tvorbû na stejném stupni slohového

níky, jeÏ jsou osazeny za sebou po obvodu jim

pad od klá‰tera v Kladrubech. Racovsk˘ ‰tít je

a technického v˘voje. Ani v takto zji‰tûn˘ch sou-

opsaného kruhu a ãlenûny uvnitfi trojlístkem.

oproti tûm v Hor‰ovû, Tfiebnicích a Újezdu Svatého

vislostech se v‰ak nemusí nutnû zrcadlit ãinnost

Stejn˘ druh okenní kruÏby se vyskytuje v presby-

KfiíÏe star‰í, neboÈ vznikl v dobû kolem roku

jen jedné stavební huti. Naopak se zdá jako prav-

teriu v Holostfievech a jiÏ jsem se o nûm zmínil

1310 nebo krátce poté.

dûpodobnûj‰í názor o pÛsobení nûkolika staveb-

dfiíve i u presbyteria v Tfiebnicích, Bukovci, Úboãi,

tím, Ïe pfiiléhá na západní stranû k soudobé ‰tí-

ních skupin pracujících zãásti vedle sebe najed-

a Stanûticích. Znovu lze nyní pfiipomenout, Ïe

tové zdi o tlou‰Èce 45 cm, jeÏ byla nutná vzhle-

nou, propojen˘ch pfiíleÏitostnou samostatnou

jedna z okenních kruÏeb presbyteria kostela

dem k zámûru stavitele opatfiit chrámovou loì vy-

prací nûkter ˘ch fiemeslnû zdatnûj‰ích kameníkÛ

v Újezdu Svatého KfiíÏe a Úboãi, právû tak jako

sok˘m

a zedníkÛ, a více neÏ jednoho stavebního mistra,

v Holostfievech obsahuje trojlist˘ obrazec s cha-

Kostelík v Racovû byl zafiazen K. Nováãkem mezi

jenÏ se vûnoval návrhu díla, fie‰il dÛleÏitûj‰í otázky

rakteristicky protáhl˘mi hrotit˘mi laloky, jenÏ je

stavby, kde se zfiejmû uplatnil pfiím˘ vliv kladrub-

bûhem jeho provádûní, sám se podílel na zhoto-

vsazen do ostfie lomeného oblouãku (lancety), za-

stropem

39

Li‰í se od nich rovnûÏ

lichobûÏníkového

prÛfiezu.

vení v˘tvarnû nároãnûj‰ích prvkÛ architektur y

tímco dole se opírá o trojlist˘ oblouãek, nebo Ïe

a mohl b˘t vítán na dal‰ích stavbách v okolí

jiné okenní kruÏby v Újezdu Svatého KfiíÏe, Bukov-

■ Poznámky

v souladu s osobními styky mezi jejich zadavateli

ci a Holostfievech spojuje navzájem prvek plamén-

36 Karel NOVÁâEK: Prostorov˘ v˘voj a architektura klá‰-

a místními faráfii. Nelze vylouãit, Ïe vesnické

kÛ rotujících uvnitfi kruhu. ·iroké okosení s hlubo-

tera v Kladrubech do poãátku 18. století, Studie o bene-

chrámové stavby vázané na pozemkov˘ majetek

k˘m stfiedním v˘Ïlabkem je typické pro triumfální

diktinské architektufie v âechách (nepublikovaná doktor-

praÏského arcibiskupství v Hor‰ovû, Tfiebnicích

oblouk v Hofie Svatého Václava, Holostfievech

ská disertaãní práce), Fakulta architektury âVUT, Praha

a Hofie Svatého Václava pfiipravoval nebo fiídil

a s dílãí tvarovou obmûnou i v Kostelci. PrÛnikem

2005. T˘Ï: Stavební aktivita kladrubského klá‰tera ve ãtr-

alespoÀ po urãitou dobu tent˘Ï organizátor, pfii-

sedlové stfií‰ky se stfií‰kou pultovou jsou zavr‰eny

náctém století, in: Colloquia mediaevalia Pragensia 7/

zvan˘ odjinud tfieba hor‰ovsk˘m arcijáhnem. Sku-

opûráky presbyterií v Hor‰ovû, Újezdu Svatého Kfií-

Historica monastica II (v tisku). Stejnojmenn˘ referát au-

teãnosti v‰ak nejspí‰ lépe odpovídá pfiedstava,

Ïe, Bukovci a opût v Holostfievech a Kostelci.

tor uvedl na diskusním setkání, jeÏ se konalo 16. 11.

Ïe to ãasto byl pfiimûfienû schopn˘ vesnick˘ ple-

O gotickém vstupním, dnes zazdûném portálu do

2006 v Centru medievistick˘ch studií Univerzity Karlovy

bán, jenÏ nesl nejvût‰í díl bfiemena osobní odpo-

chrámové lodi v Kostelci, jehoÏ ostûní jsou bohatû

a Akademie vûd âR.

vûdnosti za zdárn˘ prÛbûh a dokonãení stavby.

ãlenûna pruty hru‰kovitého prÛfiezu, oblouny a v˘-

37 K. NOVÁâEK, 2005, cit. v pozn. 36, s. 111. Viz téÏ

Do rozpravy o gotické architektufie v jihozápad-

Ïlabky ve snaze o co nejvût‰í linearitu v architek-

Mojmír HORYNA: Kaple V‰ech svat˘ch v Kladrubech, in:

ních âechách nedávno pfiispûl K. Nováãek. Poté

tufie, nevíme, zda jeho hladk˘ tympanon, lemova-

Gotika v západních âechách (1230–1530), s. 170–175,

co upfiesnil a roz‰ífiil dosavadní poznání promûn

n˘ pásov˘m vegetabilním reliéfem, byl podpírán

jenÏ stavbu kaple ãasovû zafiadil aÏ do doby blízké roku

budov klá‰tera v Kladrubech v minulosti, ocitly

po stranách konzolami, natoÏ abychom znali jejich

1370.

se v jeho odborném zájmu i vesnické kostely

tvar. Z typologického hlediska byl v‰ak tento por-

38 Gotick˘ vstupní portál, jehoÏ pozÛstatky se dochovaly

spadající do sféry vlivu kladrubsk˘ch benediktinÛ

tál pfiíbuzn˘ s podobn˘mi portály v Hor‰ovû, Újez-

v jiÏním prÛãelí lodi kostela sv. Václava ve StráÏi u Tacho-

O kladrubském pÛvodu nepochy-

du Svatého KfiíÏe, Bukovci, Stanûticích a snad

va (kdysi komorním trhovém mûsteãku, takto doloÏeném

buje u gotick˘ch staveb a pfiestaveb vesnick˘ch

i Tfiebnicích, ale napfiíklad také ve Stfiíbfie (klá‰ter

v roce 1331 a nalézajícím se na jedné z jiÏních vûtví No-

kostelÛ v lokalitách s prokazateln˘m pfiím˘m vzta-

minoritÛ, severní kfiídlo ambitu) nebo ve StráÏi

rimberské cesty), mûl tympanon. Je to patrné zejména

hem ke klá‰teru, jako byly Holostfievy nebo Kos-

u Tachova.

Souhrnnû vyjádfieno, ve tvarosloví vr-

z pfiedsazení vnitfiního por tálového ostûní v místû jeho

telec (u Kladrub). Mezi svatynû, jejichÏ gotická

cholnû gotické architektur y kostelÛ v Holostfie-

pfiechodu do lomeného oblouku a z toho, Ïe na vnitfiní

podoba vznikla asi zásluhou kladrubského klá‰-

vech a Kostelci, postaven˘ch stejnû jako jiÏ zmí-

stranû oblouku (pÛvodnû ve styãné spáfie mezi obloukem

tera, fiadí jen hypoteticky a bez bliÏ‰ího vysvûtlení

nûná kaple v kladrubském klá‰tefie z lomového

a tympanonem) nejsou patrné, na rozdíl od ostatních ãás-

kostel v Bukovci.

zdiva, zatímco na kvádry zpevÀující nároÏí a tesa-

tí architektury, Ïádné zbytky staré polychromie. Uveden˘

Ve shodû s K. Nováãkem pfiedpokládám, Ïe

né architektonické ãlánky bylo pouÏito jemnozrn-

portál, vytesan˘ z jemnozrnného pískovce, se v podstatû

v presbyteriu kostela v Holostfievech a Kostelci

ného pískovce, a kostelÛ v Hor‰ovû, Tfiebnicích,

shodoval podle profilace ostûní, tvaru soklu a sv˘mi roz-

se dochoval jako na stavbû odvozené zlomek ar-

Hofie Svatého Václava, Újezdu Svatého KfiíÏe, Bu-

mûr y s gotick˘mi hlavními por tály kostelÛ v Hor‰ovû

chitektonického projevu klá‰tera v Kladrubech ve

kovci, Úboãi a Stanûticích se jeví známky spoleã-

a Stanûticích.

14. století. O jeho nûkdej‰í vysoké umûlecké

ného umûleckého pÛvodu pfii srovnatelném v˘tvar-

39 Podle v˘sledkÛ dendrochronologického rozboru zhlaví

úrovni vzdálenû vypovídají, kromû gotické staveb-

ném pojetí kamenické práce.

pÛvodních nosníkÛ le‰ení dochovan˘ch ve zdivu ‰títu (da-

36

ve 14. století.

38

ní etapy konventního chrámu, je‰tû zejména po-

Nad triumfálním obloukem v Holostfievech i Kos-

továno 1309/1310). Trámy v rámu, jenÏ ztuÏuje korunu

zÛstatky pÛdorysného a prostorového upofiádání

telci se kdysi bezpochyby tyãil dûlicí stfie‰ní ‰tít.

zdiva kvadratického, kfiíÏovû sklenutého presbyteria kos-

a ãlánkÛ architektury kaple (V‰ech svat˘ch?, ka-

Vzal za své pfii mlad‰ích stavebních úpravách. Ne-

tela, jsou z dubového dfieva skáceného pfiibliÏnû ve stejné

pitulní sínû?), budované pfiibliÏnû ve tfietí ãtvrtinû

ní tedy známo, zda obsahoval klenební pas. Kon-

dobû (1310/1311; 1303–1319). Rozbor provedl podle

14. století s cílem sklenout její loì jako centrální

struktivní a úsporné provedení zdûného ‰títu, jenÏ

mého zadání Tomá‰ KYNCL: Dendrochronologické dato-

útvar na stfiední podporu s vyuÏitím obkroãné ne-

oddûluje od sebe navzájem krov a stfiechu nad

vání dfievûn˘ch konstrukãních prvkÛ kostela sv. Martina

JiÏní, kdysi dvoudílné okno

presbyteriem a lodí, a je odlehãen a vyná‰en ‰iro-

v Racovû (okr. Tachov), V˘zkumná zpráva ã. 093a-08, ne-

polygonálnû uzavfieného presbyteria kaple se vy-

ce rozkroãen˘m lomen˘m klenebním pasem, lze

stránkováno (nepublikovan˘ elaborát z roku 2008).

bo hvûzdové klenby.

37


297

mastr_04.qxd

25.8.2009

11:11

Stránka 298

ského klá‰tera. Nezávisle na tomto hodnocení

V. Mencla, jejÏ lze mít v obecné poloze za stále

Obr. 18. PÛdorysná schémata vybran˘ch vesnick˘ch far-

dokládá, jde-li o území b˘valého hor‰ovského ar-

platn˘ a architektonicky doloÏiteln˘ a podle nû-

ních kostelÛ stavûn˘ch nebo pfiestavûn˘ch vrcholnû goticky

cijáhenství, Ïe stfie‰ní ‰tít vyzdûn˘ nad triumfál-

hoÏ jsou námi sledované a nûkteré dal‰í gotické

v hor‰ovském arcijáhenství ve 14. století (pÛdorys pfiízemí

ním obloukem pomocí vyná‰ecího klenebního pa-

chrámové stavby v jihozápadních âechách vzdá-

zachycuje i nûkteré ãásti stavby promítnuté z úrovnû nad

su nebyl v˘luãn˘m znakem díla nûkter˘ch zedníkÛ

len˘m odleskem bohatství v˘tvarn˘ch forem ka-

rovinou fiezu, jako napfiíklad okna osvûtlující presbyte-

na Hor‰ovskot˘nsku ve druhé polovinû 14. století.

tedrální architektury v Por˘ní a jiÏním Nûmecku na

rium a chrámovou loì, popfiípadû západní hudební

Ti naopak mohli pfievzít a pfiizpÛsobit si obdobné

sklonku 13. a v první polovinû 14. století, z nûhoÏ

kruchtu). 1. Hor‰ov; 2. Hora Svatého Václava; 3. Buko-

fie‰ení, jehoÏ v˘skyt je doloÏen ve sledované oblas-

tûÏil v ãesk˘ch zemích mezi prvními a na jehoÏ ‰í-

vec; 4. Úboã, kostel sv. Mikulá‰e; 5. Újezd Svatého KfiíÏe;

ti nejménû jedenkrát o pÛlstoletí dfiíve. Bylo by po-

fiení v rÛzn˘ch obmûnách se v˘znamnû podílel cis-

6. Hradec u Stoda, kostel sv. Jifií (sv. Vojtûcha); 7. Tfiebni-

40

chopitelné, kdyby pfii tom vûdomû pouÏili jeden

terciáck˘ fiád.

Pokud se vrátíme zpût k podrob-

ce; 8. Stanûtice; 9. Kostelec (u Kladrub). Zdivo z doby ro-

z technick˘ch postupÛ, jenÏ mohl b˘t udrÏován

nostem a v˘skytu gotického por tálu s hladk˘m

mánské je vyjádfieno ãernou barvou, ‰rafurami vyznaãeno

v místních podmínkách v dÛsledku aÈ jiÏ dfiívûj‰ího,

tympanonem podepfien˘m po stranách ãtvrtkruho-

zdivo gotické stavební fáze. Polohu vstupního portálu do

nebo stále trvajícího vlivu kladrubského klá‰tera

vû zaoblen˘mi konzolami ve starém PlzeÀském

kostela ve 14. století zv˘razÀuje ‰ipka (‰ipka s ãárkovanou

jako tradiãního nositele vyspûlého stavitelství.

kraji v souvislosti s cisterciáck˘mi klá‰tery (Plasy,

ãarou znamená, Ïe existující portál není dnes jiÏ funkãní;

Teprve nyní vyvstává poÏadavek vyjádfiit se

Nepomuk), vystupuje znovu do popfiedí kostel ve

‰ipka s teãkovanou ãarou smûfiuje k místu pfiedpokládané-

k moÏnosti, Ïe gotické stavby a pfiestavby vesnic-

Îìáru (u Blovic), dne‰ním Îdírci. V architektufie je-

ho vstupu). âerchovanou ãarou je zachycen ve sklopeném

k˘ch kostelÛ v pfieváÏné vût‰inû ve tfietí ãtvrtinû

ho presbyteria bez opûrákÛ, naposled datované

fiezu vyná‰ecí klenební pas ve stfie‰ním ‰títu nad triumfál-

41

14. století v hor‰ovském arcijáhenství, s v˘jimkou

odhadem do doby po roce 1340,

kostela v Hradci u Stoda, o kter˘ch pfiedev‰ím po-

Àují kruÏby dvoudíln˘ch oken s pfiíznaãn˘m obraz-

jednávala tato práce, byly podmínûny stavební

cem tfií sférick˘ch trojúhelníkÛ, jeÏ jsou osazeny

a architektonickou tvorbou klá‰tera v Kladrubech.

za sebou po obvodu jim opsaného kruhu a ãlenû-

Nejdfiíve je nutné vzít v úvahu, Ïe poznání ohlasÛ

ny uvnitfi trojlístkem, nebo dvou trojlístkÛ vedle

umûleckého pÛsobení kladrubského klá‰tera ve

sebe, z nichÏ kaÏd˘ zvlá‰È je dole nasazen na troj-

14. století je trvale omezeno skuteãností, Ïe se

list˘ oblouãek a shora lemován hrotit˘m oblouã-

dochovalo jen velmi málo ze souboru jeho staveb-

kem, zatímco vrchol okna pohledovû ovládá sfé-

ních ãástí s plastick˘mi ãlánky gotické architektu-

rick˘ ãtverec a v nûm kvadrilob. JiÏ jen tento

ry v jejich pÛvodním rozmístûní, jeÏ by byly pfied-

jeden pfiíklad za ostatní ukazuje, Ïe architekturu

mûtem

redukce

nûkter ˘ch vesnick˘ch kostelÛ v nûkdej‰ím hor-

a rustikalizace na stavby niÏ‰ího fiádu a slouÏily ja-

‰ovském arcijáhenství a jejich moÏné napojení na

ko opora pro ‰ífie rozvinuté srovnávací studium.

pfiedpokládan˘ okruh vrcholnû gotick˘ch staveb

Historické zprávy t˘kající se ponejvíce pomûrÛ ma-

kladrubského klá‰tera je tfieba chápat jako sou-

pfiená‰ení,

napodobování,

se totiÏ uplat-

jetkoprávních a církevní správy napomáhají

ãást ‰ir‰ích umûleck˘ch proudÛ na PlzeÀsku doby

k usmûrnûní v˘zkumu, ale nemohou tvofiit jeho tû-

lucemburské, spjat˘ch s architektonick˘m dûním

Ïi‰tû, jeÏ se pfiesouvá na stavby vesnick˘ch koste-

v ostatních ãástech âech. Spoãívá v povaze vûci,

lÛ bliÏ‰ího i vzdálenûj‰ího okolí klá‰tera. Tfii pa-

Ïe v tûchto proudech, zejména máme-li na mysli

mátky: pozÛstatky klá‰terní kaple, kdysi snad

vesnické kostely, hrály velkou roli bohaté zápa-

kapitulní sínû a mimo klá‰ter presbyterium koste-

doãeské klá‰ter y a mezi nimi na jednom z ãel-

la v Holostfievech a Kostelci, dnes poukazují zfiej-

n˘ch míst klá‰ter kladrubsk˘. Jejich pfiínos byl

mû nejlépe na povahu tvarosloví architektury pod-

moÏná i vût‰í, neÏ se dosud pfiedpokládá v od-

porované kladrubsk˘mi benediktiny v dobû kolem

borné literatufie zamûfiené na hmotnou kulturu ve

roku 1350 a ve tfietí ãtvr tinû 14. století. Pfiesto

14. století. Poodhalit ho blíÏe a novû vyjádfiit mÛ-

nemusejí poskytovat vodítko pro dostateãné pod-

Ïe teprve cílen˘ v˘zkum, vycházející z prÛzkumu

chycení nejdÛleÏitûj‰ích znakÛ a v˘znamÛ vrcholnû

jednotliv˘ch staveb jako pramenÛ historického

gotické architektury ‰ífiené v dosahu vlivu klá‰te-

poznání a rozkroãen˘ po cel˘ch jihozápadních âe-

ra. Je nesporné, Ïe vedle nich existovaly blízce

chách.

ním obloukem. (Podle vlastního zamûfiení a prÛzkumu staveb zpracoval v jednotném mûfiítku Jan Kaigl, 2009)

pfiíbuzné a pfiibliÏnû soudobé vesnické chrámové stavby na Hor‰ovskot˘nsku a DomaÏlicku, ale zda je pfiímo, anebo spí‰ jen zprostfiedkovanû ovlivÀoval pfii jejich vzniku klá‰ter v Kladrubech,

■ Poznámky

lze tedy jen obtíÏnû prokázat, a to nejen v umû-

40 Václav MENCL: Podunajská reforma gotické katedrály,

leckohistorickém, ale zjevnû i typologickém roz-

in: Umûní XVII, 1969, s. 301–331.

boru. Jednoduchá souhlasná odpovûì by zde by-

41 Dobroslav LÍBAL: Katalog gotické architektury v âes-

la pouhou domnûnkou s velmi omezen˘m

ké republice do husitsk˘ch válek, Praha 2001, s. 596.

vyuÏitím pro dûjiny architektury. Do právû uvedené úvahy navíc pfiichází názor

298


mastr_04.qxd

25.8.2009

11:12

Stránka 299

18


299

K architektufie a datování nûkter ch vesnick ch kostelû v hor ovském arcijáhenství ve 14. století

Recommend Documents