X. sjezd historiků 2011, Ostrava Program posterové sekce G "Historick{ krajina - historický prostor. Realita a virtualita"
Ivan Bičík (Katedra soci{lní geografie a region{lního rozvoje, Přírodovědeck{ fakulta Univerzity Karlovy) Dlouhodobé změny využití ploch Česka 1845 - 2010 Region{lní diferenciace vývoje využití ploch Česka a metodologický apar{t výzkumu krajinných změn od poloviny 19. století do roku 2010. Vymezení typologických regionů podobné struktury a vývoje ploch a problémy a rizika jejich dalšího vývoje využití krajiny. Poster prezentuje výsledky několika projektů podpořených GAČR a dokumentuje využití starých map, archivních pramenů statistické povahy a jejich zpracov{ní technologiemi GIS.
V{clava Horč{kov{ (Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha) Enkl{vy dělnického bydlení v Praze na Smíchově a v okolí Stopy každodenního života smíchovských dělníků v krajině nen{vratně mizí snad ještě rychleji, než tov{rní budovy, ve kterých pracovali. Schody k Mr{zovce, kde kdysi st{ly domy postavené pro Ringhofferovy dělníky, dnes vedou do parku, ke sportovištím a k hotelu. Z{chrana bývalé dělnické kolonie Buď{nka se vzhledem k celkovému havarijnímu stavu jeví jako nepravděpodobn{. Jedinou možností, kter{ zbýv{, je nov{ výstavba jakési repliky doplněné moderními bytovými domy. Současný Smíchov se hl{sí spíše ke své předindustri{lní minulosti venkovských usedlostí, zahrad a letohr{dků. Pr{ce na Historickém atlasu měst umožňuje zachytit a připomenout i tyto dnes zd{nlivě méně aktu{lní str{nky dějin města Smíchova, které bylo koncem 19. století nazýv{no "stokomínovým Manchestrem".
Eva Chodějovsk{ (Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha) Obraz české krajiny druhé poloviny 18. století. I. vojenské mapov{ní Čech V r{mci tzv. srovn{vacích kartografických historických pramenů vynik{ pro 18. století I. vojenské mapov{ní. Od roku 1763 bylo postupně ve velkém měřítku mapov{no území celé Habsburské monarchie. Výsledkem několik desetiletí probíhajících prací byly nejenom mapové oper{ty, ale také písemný materi{l (rejstříky, sum{ře apod.) – především popisy území. Tyto hutné texty, které pro Čechy čítají přibližně 11 500 stran textu rozdělených do devaten{cti svazků (Anhang zu der Kriegskarte des Königreichs Böheim), odpovídají jednotlivým sekcím mapy a významně ji obsahově doplňují. Od roku 2010 jsou pod vedením autorky tohoto posteru na Filozofické fakultě UK v Praze v semin{ři na Katedře pomocných věd historických a archivního studia tyto topografické popisy území Čech edičně zpracov{v{ny a analyzov{ny (komparov{ny jednak s ostatními souč{stmi souboru I. vojenského mapov{ní, jednak s mladšími kartografickými prameny). Zpracované sekce jsou v německém origin{lu (po ediční úpravě) i českém překladu postupně prezentov{ny na webovém port{lu Laboratoře geoinformatiky UJEP: http://oldmaps.geolab.cz, kde doplňují publikované sekce mapy I. vojenského mapov{ní. Poster představí tento dosud opomíjený pramen k pozn{ní krajiny Čech ve 2. polovině 18. století.
Pavel Chromý - Robin Rašín (Katedra soci{lní geografie a region{lního rozvoje, Přírodovědeck{ fakulta Univerzity Karlovy) Krajina česko-rakouského pohraničí v 19. a 20. století: vývoj a dědictví Krajina je jedním z klíčových geografických konceptů. Geografický a historickogeografický výzkum krajiny, zejména jejího využití a změn, m{ dnes dlouholetou tradici. Zatímco dříve (do konce 50./60. let 20. století) byl v ústředí z{jmu badatelů hlavně popis krajiny a její morfologie (struktur) a také tematika hodnoceni agroprodukčního potenci{lu krajiny, dnes (zhruba od 70. let 20. století) se vědci zabývají akcelerujícími změnami krajiny a řešením problémů negativních dopadů společenských aktivit na krajiny v různých měřítkových úrovních (glob{lní, region{lní, lok{lní). Historičtí geografové přispívají k řešení těchto problémů především analýzou historických pramenů (zejména starých map, statistických dat, leteckých snímků), rekonstrukcí "historických krajin", interpretací souvislostí jednak dlouhodobých krajinných změn (hybných sil, příčin, důsledků ), jednak procesu formov{ní krajinného dědictví. Poster prezentuje dvě komparativní studie krajinných změn v česko-rakouském pohraničí. První se zaměřuje na hled{ní společných (obecných) a odlišných (specifických) hybných sil vývoje pohraniční krajiny na území Česka a Rakouska v období bipol{rně rozdělené Evropy. Druh{ je příspěvkem do diskuse o paměti krajiny a formov{ní krajinného dědictví v industri{lním období (případové studie krajinných změn v oblasti Vitorazska a Valticka).
Veronika Kucrov{ (Ústav českých dějin, Filozofick{ fakulta Univerzity Karlovy) Proměny příměstské krajiny Prahy: Cholupicko Cílem posteru je odhalit proměny exponované oblasti těsně za branami hlavního města, a to formou „odkrýv{ní jednotlivých vrstev dějin“. Kromě kartografických materi{lů zde hrají významnou roli i písemné archivní prameny, které pom{hají odhalovat další děje, jež krajinu formovaly. Zvolený mikroregion Cholupicka je velmi pestrý – od vysokokapacitního sídliště na okraji Prahy přes rychle rostoucí příměstské obce až k místům, kde se téměř zastavil čas. Jakou budoucnost m{ tato krajina?
Zdeněk Kučera - Daniel Reeves - Silvie Kučerov{ - Martina Hupkov{ (Katedra soci{lní geografie a region{lního rozvoje, Přírodovědeck{ fakulta, Univerzity Karlovy) Poutní místa – nedíln{ souč{st české kulturní krajiny Poutní místa jsou jedním z krajinných prvků, které k sobě v{žou pozornost jak věřících, tak obyvatel bez vyzn{ní. Jako místa zvl{štního významu v sobě propojují hodnoty duchovní, vych{zející z podstaty n{boženství, a světské, související s ostatními oblastmi lidských hodnot a potřeb. Příspěvek představuje prvotní poznatky projektu, jehož cílem je na příkladě poutních míst diskutovat vztah církve a české společnosti, postavení církevních pam{tek v kulturním dědictví a roli symbolických míst v tvorbě územních identit a lok{lním rozvoji.
V{clav Matoušek - Tereza Blažkov{ - Jan H{jek (Katedra obecné antropologie, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy; Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha) Česk{ krajina 19. a 20. století ve světle industri{lní archeologie Katedra obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy se programově zaměřuje na studium vývoje novověké krajiny Čech. Jedním z hlavních témat pedagogické i vědecko výzkumné pr{ce jsou proměny české krajiny v důsledku procesu industrializace, resp. obecné modernizace v 19. a prvých desetiletích 20. století. Studium vych{zí z principů současné britské industri{lní archeologie - tj. jedn{ se o komplexní antropologicko historického studium se zvl{štním zřetelem na časoprostorové vztahy s důrazem a na metody terénního studia. Na posteru prezentujeme výběr dokončených, probíhajících i připravovaných projektů. Např. studium vchynicko-tetovského plavebního kan{lu, l{nské koněspřežky nebo vývoje želez{řství na Berounsku.
Jiří Nov{k (Praha) Kde ležela Kostinka? V šumavském Podlesí je evidov{no několik zaniklých sídel, jedním z nich je i lokalita zvan{ Kostinka. Na jejím místě se ud{la i bitva na poč{tku 17. století, kter{ mohla znamenat z{nik této drobné vsi. Poster se opír{ především o archivní výzkum (desky zemské a katastry), který je doplněn sledov{ním pomístních jmen i situací v terénu.Výsledkem je pokus co nejpřesněji lokalizovat polohu této vesnice.
Petr Popelka - Monika Mulkov{ - Renata Popelkov{ (Katedra historie, Filozofick{ fakulta Ostravské univerzity, Ostrava; Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědeck{ fakulta Ostravské univerzity, Ostrava) Historick{ krajina Slezské Ostravy a její proměny v 19. a 20. století Poster n{zorně demonstruje proměny krajiny Slezské Ostravy od poč{tku 19. století do třetí třetiny 20. století. Krajina Slezské Ostravy, kter{ je spojena s poč{tky těžby uhlí na Ostravsku, byla ovlivněna těžební činností již velmi z{hy. Její míra z{hy doznala rozsahu, který ohrozil existenci samotného města Slezské Ostravy. Autoři s využitím kartografických, ikonografických i archivních písemných pramenů budou demonstrovat změny zdejší krajiny a dopad těchto změn na sídelní strukturu, využití krajiny i život člověka. Autoři považují tento výstup za souč{st širšího projektu, zaměřeného na výzkum historického vývoje krajiny v ostravsko-karvinském revíru v 19. a 20. století.
Michal Semian - Pavel Chromý - Zdeněk Kučera - Filip Ryant (Katedra soci{lní geografie a region{lního rozvoje, Přírodovědeck{ fakulta Univerzity Karlovy) Koncept dědictví v historické geografii Poster prezentuje koncept dědictví v r{mci historicko-geografického výzkumu na PřF UK v Praze. Poster upozorňuje na vzrůstající význam krajiny ve vědeckém výzkumu, stejně jako v politice a region{lním pl{nov{ní. Hodnoty krajinného dědictví lze vnímat především na dvou vz{jemně prov{zaných úrovních: individu{lního prožitku a společenské ideologie. Krajinné hodnoty se tak mohou st{t souč{stí identity jedince, oblasti, regionu i n{roda. Poster d{le zdůrazňuje význam schopnosti územních společenství identifikovat a chr{nit prvky dědictví při jeho formov{ní a v neposlední řadě ukazuje, že dědictvím může být např. i samotný region.
Eva Semotanov{ (Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha) Pražský “Green Belt“ a jeho proměny v 19. a poč{tkem 20. století V souvislosti s urbanizací a industrializací krajiny rostl v českých zemích od 2. poloviny 19. století počet obyvatel ve městech a tím i potřeba nového nezastavěného prostoru. Města zpoč{tku využívala volnou plochu v r{mci svého historického j{dra, v místech zbořeného městského opevnění a č{stečně i vnitřní nezasídlené plochy (vnitřní městské periferie), postupně však začala expandovat do příměstské krajiny. Praha byla prohl{šena otevřeným městem rozhodnutím císaře Františka Josefa roku 1866 s tím, aby byly zbořeny městské hradby; bour{ní započalo v roce 1874. Kolem Prahy se některé příměstské obce začaly proměňovat ve významn{ pražsk{ předměstí s intenzívním hospod{řským, stavebním a kulturním rozvojem, jiné lokality vyrostly takřka „na zelené louce“, v prostoru zeleně, obklopující historické centrum. Mnoh{ předměstí získala statut města (někter{ se připojila k Praze před rokem 1920), většina z nich byla v roce 1920 administrativně sloučena s Velkou Prahou s platností od roku 1922. Zelený p{s se postupně zaplňoval obytnou i průmyslovou z{stavbou.
Aleš Vyskočil (Historický ústav Akademie věd České republiky, pobočka Brno) Krajina, turismus a nacionalismus Jako reakce na vznik průmyslové, technické společnosti 19. století se v jeho z{věru objevil ide{l n{vratu k přírodě. Raný turismus, charakteristický výlety a vych{zkami do nedotčených koutů, se proti své podstatě časem st{v{ jedním z krajinotvorných činitelů. Zvyšující se z{jem o pozn{v{ní přírodních kr{s iniciuje budov{ní prim{rní i sekund{rní infrastruktury, turistické cíle mění svou tv{ř. V krajině vyrůstají ubytovací zařízení, kochat se panoramaty kopců a hor je možné ze st{le většího počtu rozhleden. Obecn{ idea turismu měla také svou nacion{lní tv{ř. Češi a Němci zpřístupňovali svému n{rodu „svou“ krajinu, na mnoha místech se díky tomu n{rodnostní řevnivost odrazila v infrastrukturní duplicitě, n{rodní ideologie hr{la roli také při lokaci a formě turistických objektů.
