OBSAH Úvod a podûkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Ediãní poznámka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Historick˘ v˘voj mûstsk˘ch bran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Stavební rozbor mûstsk˘ch bran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Îivot v branách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Katalog mûstsk˘ch bran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Slovníãek odborn˘ch termínÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286 Prameny a literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288 Seznam mûst s mûstsk˘mi vûÏemi na základní orientaãní mapû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298
â âÁSLAV
(okres Kutná Hora) Kolem roku 1260 byla jiÏ âáslav královsk˘m mûstem. Mûstské opevnûní bylo zbudováno ve druhé polovinû 13. století. Po svém obvodu obsahovalo celkem tfii brány a fortnu.
ÎiÏkova brána PÛvodnû naz˘vaná Fortna. Její zbytky se nacházejí na západní stranû mûsta v uliãce Na fortnû pod farním kostelem sv. Petra a Pavla. V pÛvodním opevnûní se v tomto místû mûla nacházet jen neveliká fortna. Dobroslav Líbal ji klade do míst nedalekého domu ãp. 1085. Brána byla prolomena dodateãnû aÏ v 16. století a jejím hlavním úãelem byl pfiístup k vodû z pfiilehlého Podmûstského rybníka. V pozdûj‰í dobû byla stavebnû upravována. Zbofiena byla pfii niãení mûstského opevnûní na konci 18. století. Zachovan˘ plán mûsta z pfielomu 18. a 19. století je‰tû naznaãuje dvoudílnou prÛjezdní
âáslav, Otakarova vûÏ Brodské brány
âáslav, celkov˘ pohled na ÎiÏkovu bránu
hranolovou stavbu. Na mapû stabilního katastru z roku 1838 jiÏ komplex brány neexistoval. Podle Willenberga mûla v roce 1602 vlastní brána vysokou hranolovou vûÏ s dlátkovou stfiechou a dvûma ‰picemi. V ãele bylo dlouhé pfiedbraní s niωí vstupní branou. Podle star˘ch znázornûní bránu z ãela chránila pÛlkruhová hradební vûÏ. Ta je znázornûna je‰tû na plánu mûsta z doby kolem roku 1800. Z brány se zachovaly pouze boãní zdi, mezi nimiÏ je dnes k západu klesající ‰iroké schodi‰tû. Na západním konci jsou ve zdivu patrné stopy zaniklé dolní ãásti brány.
nedávn˘ch dob zachovalo torzo ve hmotû domu ãp. 43. Zdivo o délce 4,5 metru dosahovalo síly 1,8 metru.
Chrudimská brána Stávala uprostfied severov˘chodní strany mûsta v dne‰ní Dusíkovû ulici. Jednoduchá brána gotického stfiedovûkého opevnûní byla po svém západním boku chránûna vysokou válcovou vûÏí a v ãele doplnûna pfiedbraním. Zbofiena byla po roce 1800. Na mapû stabilního katastru z roku 1838 je je‰tû stojící vûÏ a v ãele dva ãtyfihranné pilífie vstupních vrat.
Kutnohorská brána
Brodská brána
Zvaná také Horská. Stávala na severozápadû mûsta na konci dne‰ní ulice Generála Franti‰ka Moravce v místech domÛ ãp. 34, 35 a ãp. 43, 44. Zbofiena byla na poãátku 19. století. Brána se dûlila na hlavní bránu a boãní hranolovou vûÏ v linii hlavní hradby. Pfied parkán bylo vysunuté ven z mûsta pfiedbraní. Na katastrální mapû z roku 1838 je na rozdíl od vnitfiní brány pfiedbraní je‰tû patrné. Z její vûÏe se do
Zvaná také Jeníkovská. Stávala na jihov˘chodní stranû mûsta v dne‰ní ulici Klimenta âermáka. PÛvodní brána byla proraÏena v hradební zdi a k její ochranû byla na poãátku 14. století postavena válcová vûÏ, dnes zvaná Otakarova. V letech 1534–39 pro‰la brána úpravami. V roce 1802 byla kromû pfiilehlé vûÏe zbofiena. Ta získala svou pseudogotickou podobu v roce 1883 a její rekonstrukce probûhla v letech 41
âELÁKOVICE
âáslav, pohled na mûsto od Jana Willenberga z roku 1602
1975–76. Dnes je vûÏ podle potfieby pfiístupná vefiejnosti. PÛvodní kulisová brána opatfiená z boku válcovou vûÏí byla doplnûna v linii parkánového opevnûní obvykl˘m pfiedbraním. To je zfietelné na Willenbergovû znázornûní mûsta. V ãele stála nízká vûÏ se vstupní branou. Po opevnûní ani po vlastní bránû se do dne‰ní doby nedochovaly Ïádné zbytky. Za pozÛstatek pfiíslu‰enství brány je tfieba povaÏovat stojící Otakarovu vûÏ. Vznikla na západní stranû vnitfiní brány, patrnû byla pÛvodnû niωí a vstup na ni byl moÏn˘ pouze z hradebního ochozu. Dne‰ní vstup je aÏ pseudogotického pÛvodu. PrÛmûr ãtyfipatrové vûÏe je 8 metrÛ a v˘‰ka 22 metrÛ. VûÏ je kryta kuÏelovitou stfiechou.
Mochovská brána Zvaná také Kolínská. Stávala na v˘chodní stranû mûsteãka v Mochovské ulici pfii ãp. 102. Pfii prÛchodu rusk˘ch vojsk v létû roku 1799 hrozila sesutím, proto byla zbofiena. Podle starého znázornûní ‰lo o kulisovou pfiízemní bránu mezi domky, zakrytou podélnou ‰indelovou stfií‰kou. V jednoduchém prÛjezdu se nacházela dfievûná vrata.
Tou‰eÀská brána Stávala na západní stranû mûsteãka v Tou‰eÀské ulici. Byla zbofiena v roce 1839. Byla jiÏ vel-
(okres Pelhfiimov) Mûsto obsahovalo ve svém pozdnû gotickém ohrazení ãtyfii brány.
PraÏská brána
(okres Praha-v˘chod)
42
âERVENÁ ¤EâICE
Stávala západnû od námûstí smûrem do Dlouhé ulice. Vedla z ní cesta do Pelhfiimova. PÛvod brány byl pozdnû gotick˘. Patrnû byla vystavûna po poÏáru mûsta v roce 1669. Zbofiena byla v roce 1845.
âELÁKOVICE Jinak neopevnûné mûsteãko mûlo dvû mûstské brány.
Literatura: Vlasák 1990, s. 75; Kuãa 1996, s. 470.
Západní brána
Literatura: Razím 1988, s. 314–324, 335; Kuãa 1996, s. 451; Líbal 2001, s. 53; Koutek 2003, s. 28–29.
mi se‰lá a vysoké formanské vozy tudy nemohly projet.
âelákovice, Mochovská brána, kresbu â. Jandy upravil autor
Stávala v severozápadním rohu námûstí a cesta z ní smûfiovala ke Kfielovicím. PÛvodnû gotická brána byla pfiestavûna po velkém poÏáru mûsta v roce 1669 do barokní podoby. Zbofiena byla v roce 1831 pfii v˘stavbû nové císafiské silnice. Poslední zdivo brány v‰ak nebylo dlouho rozebráno, je‰tû ve 20. století byl patrn˘ její zbytek.
âESKÁ KAMENICE
Îelivská brána
Dolní brána
Zvaná také Radniãní. Její existence není jednoznaãná, ve stfiedovûku zde Ïádná brána nestála. Po poÏáru mûsta 1669 vznikl barokní prÛchod, povaÏovan˘ ãasto za dal‰í fieãickou bránu. K jeho zbofiení do‰lo na konci 19. století. Tento ‰irok˘ prÛchod byl opatfien vy‰‰í vodorovnou nadezdívkou. Ta svou hmotou podpírala radniãní zeì. Po obou stranách ve zdi bylo po jednom okénku v podobû stfiílny. Pod severním okénkem byl prÛchod pro pû‰í. Brána byla doplnûna zvonem vyuÏívan˘m v pfiípadû poÏáru.
Zvaná také Dûãínská. Stávala na západní stranû mûsta v dne‰ní Dvofiákovû ulici. PÛvodnû gotická brána byla zbofiena pfii roz‰ifiování silnice v roce 1828. Kamenné zdivo bylo odkoupeno na stavbu hostince U zlaté hvûzdy v domû ãp. 55. Brána byla vysokou masivní stavbou se dvûma pfieãnívajícími vûÏiãkami.
Kunratická brána Stávala na severní stranû mûsta pfied mostem pfies fieku Kamenici na jejím levém bfiehu mezi
domy ãp. 221 a 252. Branka byla strÏena v roce 1577 niãivou povodní. Nová branka byla vystavûna na pravém bfiehu Kamenice v dne‰ní Nerudovû ulici. Nebyla v‰ak jiÏ souãástí v té dobû chátrajícího opevnûní mûsta.
Horní brána Stávala na v˘chodní stranû mûsta, pÛvodnû v dne‰ní Janáãkovû ulici mezi domy ãp. 129 a 204. Roku 1605 ji nahradila nová brána, postavená v˘chodnûji v prostoru KoÀského trhu, dne‰ního námûstí 28. fiíjna. Zbofiena byla v roce 1819 pfii v˘stavbû státní silnice.
JiÏní brána Stávala jiÏnû od námûstí poblíÏ zámku (hradu) na cestû smûrem k Pelhfiimovu, nebo k BácovicÛm po hrázi rybníka. Snad byla novû vystavûna po poÏáru v roce 1669. Literatura: SlabeÀák 1937, s. 9–10; Poche a kol. 1977, s. 190; Kuãa 1996, s. 488–489.
âESKÁ KAMENICE
(okres Dûãín) Mûsto mûlo opevnûní asi jiÏ koncem 13. století, doplnûné dvûma a pozdûji ãtyfimi mûstsk˘mi branami a dále fortnami.
âeská Kamenice, souãasn˘ stav JiÏní brány, zamûfiení a kresba autor 43
âESK Á LÍPA
mûsta Lipého. Poprvé je doloÏena v roce 1502. Po poÏáru mûsta v roce 1820 byla prodána v draÏbû a zbofiena. V roce 1996 do‰lo v prostoru Mariánské ulice k archeologickému nálezu základu zdí, povaÏovan˘ch za pozÛstatek písemn˘mi prameny nedoloÏeného barbakánu. Brána mûla nejspí‰e trojdíln˘ prÛjezd, nejstar‰í ãástí byla prÛjezdná hranolová vûÏ. Nejvy‰‰í ãást byla zakonãena polygonální vûÏiãkou s hodinami. Pfii bránû stával domek vûÏníka.
KfiíÏová brána
âeská Kamenice, pohled na JiÏní bránu z vnitfiní strany
Brána mûla tvar ãtyfihranné vûÏe s korouhviãkou na hrotité stfie‰e. S novou branou byla spojena kovárna, celek stával u domu ãp. 135.
JiÏní brána Nesprávnû také Zámecká. Nachází se uprostfied jiÏní strany mûsta mezi zámkem a farním kostelem sv. Jakuba s mûstskou vûÏí. Brána byla prolomena v hradební zdi patrnû aÏ v pozdûj‰ím období a tvofií pfiístup k zámeckému komplexu. Patrov˘ prostor je dostupn˘ jako expozice pfii náv‰tûvû zpfiístupnûné mûstské kostelní vûÏe. Brána se od obvyklé kulisové brány odli‰uje krytou chodbou, která prochází ze zámeckého komplexu do areálu mûstské hlásky a farního kostela. PÛlkruhovû zaklenut˘ prÛjezd ve zdi silné asi 1,7 metru má proto patrovou nástavbu. Z venkovní strany obsahuje krytá chodba okénko, z vnitfiní strany je nesená nad vlastní branou na pûti kamenn˘ch krakorcích a obsahuje dvû okna, která jsou lemována lizénov˘mi rámy. Vnitfiní strana prÛjezdu je opatfiena pÛlkruhov˘m ostûním. JiÏní lícové prÛãelí prÛjezdu jiÏ neobsahuje Ïádné architektonické prvky.
Fortny Na západní stranû mûsta u ãp. 262 ve Smetanovû ulici byla proraÏena v hradbû fortna. PoblíÏ Kunratické brány na severní stranû mûsta 44
se pfii domû ãp. 54 nacházela malá fortniãka, zbofiená teprve v roce 1890. Pfii námûstí 28. fiíjna v blízkosti nové Horní brány stávala mezi domy branka, kterou se procházelo do uliãky vedoucí k Prostfiednímu ml˘nu.
Zvaná také SvatokfiiÏská. Stávala na v˘chodní stranû mûsta v dne‰ní Moskevské ulici, mezi ãp. 20 a 22. Stfiedovûká brána byla strÏena v roce 1655 a následnû novû postavena. K její likvidaci do‰lo téÏ v roce 1820. Podle star˘ch znázornûní bránu tvofiila nejménû dvoupatrová vûÏ s prÛjezdem a padacím mostem pfies okruÏní mûstsk˘ pfiíkop. âást zdiva souvisejícího s branou byla objevena pfii archeologickém prÛzkumu v polovinû devadesát˘ch let 20. století pfii rekonstrukci Moskevské ulice.
Fortny Literatura: Slavíãková 2002, s. 118–121; Kuãa 1996, s. 506; Koutek 2003, s. 30–31.
První z nich se nacházela na jihov˘chodní stranû mûsta a vedla k mostu pfies fieku do hradu. Druhá fortna opodál smûfiovala k fiece u ml˘na.
âESKÁ LÍPA
Dlouhá brána
(okresní mûsto)
LeÏela na jiÏní stranû mûsta v dne‰ní ulici Jindfiicha z Lipé a lze ji umístit mezi domy ãp. 108 a 115. Roku 1576 se zde uvádí brann˘. Tato brána byla povaÏována za hlavní a v 16. století byla pfiestavována a zvy‰ována. Po poÏáru mûsta v roce 1820, kdy úzké brány bránily v ha‰ení, byla také strÏena. ZÛstal zde jen most, viditeln˘ na mapû stabilního katastru z roku 1843. Podle odli‰n˘ch historick˘ch znázornûní bránu tvofiila dvoupatrová vûÏ s prÛjezdem. Stfiecha mûla tvar bánû s cibulí. Pfied branou se musel pÛvodnû nacházel most pfies jedno z ramen fieky Plouãnice.
Mûsto, pÛvodnû zvané Lipé, se poprvé uvádí v roce 1263. Po obvodu bylo opevnûno hradbami jiÏ v druhé polovinû 13. století. Do mûsta vedly ãtyfii brány, spojení s hradem obstarávala pátá brána pfies jedno z ramen fieky Plouãnice na jihov˘chodní stranû. Mûsto mûlo také dvû fortny.
Mariánská brána Zvaná také brána Matky BoÏí. Stávala na severní stranû mûsta. Její pozÛstatek mÛÏeme spatfiit severov˘chodnû od Masarykova námûstí v Mariánské ulici, kde se mezi domy ãp. 210 a 211 na v˘chodní stranû ulice nachází 0,65 metru siln˘ odskok obvodového zdiva domÛ, na které brána navazovala. Mariánská brána jako gotická stavba byla nejv˘‰e poloÏenou branou
Zádu‰ní brána Roku 1502 zvána také VídeÀská brána. Stávala v dne‰ní TrÏní ulici na západní stranû mûsta, pfied domy ãp. 162 a 163. Roku 1821 byla strÏena a na jejím místû stály do roku 1865 jen