Inflace versus nezaměstnanost Phillipsova křivka a její hospodářsko-politické implikace
Inflace Inflace je definována jako stálý a nepřetržitý růst
cenové hladiny. Stagflace, desinflace, deflace Výši inflace kvantifikujeme pomocí míry inflace. Anticipovaná a neanticipovaná inflace Poptávková a nabídková inflace
Nezaměstnanost nerealizovaná (neuspokojená) nabídka práce na trhu práce. Obecně za nezaměstnanou pracovní sílu lze považovat tu část ekonomicky aktivního obyvatelstva, která není odpovídajícím způsobem (především časově a kvalifikačně) využita. Faktory ovlivňující nezaměstnanost: • • • • • •
dynamika ekonomiky a průběh hospodářského cyklu, vývoj inflace probíhající strukturální změny realizovaný vědeckotechnický rozvoj rozsah a formy státních zásahů do ekonomiky, integrační tendence síla a politika odborů na trhu práce sociálních faktorech (délka pracovního týdne, věk odchodu do důchodu, výše sociálních dávek apod.) • realizované mzdové politiky a pružnosti mezd • demografické faktory
Typy nezaměstnaností FRIKČNÍ NEZAMĚSTNANOST
Vzniká tehdy, když zaměstnaná osoba se dobrovolně vzdá svého pracovního místa, protože si hledá jiné pracovní místo.
SEZÓNNÍ NEZAMĚSTNANOST
Sezónní nezaměstnanost je krátkodobá a je způsobuje ji: • Nepravidelnost produkce v odvětvích, kde je produkce závislá na počasí (stavebnictví, povrchová těžba, zemědělství, lesnictví, rybolov), a její důsledky v navazujících zpracovatelských odvětvích (cukrovarnický a konzervárenský průmysl), • Výkyvy ve spotřebě, které jsou vyvolány buď institucionálními příčinami (např. vánoční nebo velikonoční svátky) nebo střídáním ročních období (důsledky pro obuvnický a konfekční průmysl, služby spojené s turistikou).
Typy nezaměstnaností STRUKTUÁLNÍ NEZAMĚSTNANOST
vzniká, když nabídka práce určitého druhu (např. podle pohlaví, povolání, kvalifikace, regionu), je vyšší než je poptávka v uvedené struktuře, a když nejsou osoby (z hlediska celkové poptávky po práci) hledající práci dostatečně mobilní na to, aby si na jiných trzích práce (v jiných odvětvích, v jiných profesích, na pracovních místech s jinými kvalifikačními požadavky, v jiných regionech) našly práci.
CYKLICKÁ NEZAMĚSTNANOST
je vyvolaná (a také odstraněna) cyklickými změnami hospodářských aktivit v makroekonomickém rozměru. Tento typ nezaměstnanosti vzniká tehdy, když poptávka po zboží a službách při daných mzdových sazbách a při dané produktivitě práce není postačující na zaměstnanost těch, kteří jsou schopni a ochotni pracovat.
Přirozená míra nezaměstnanosti Mikroekonomická definice: Úroveň nezaměstnanosti, kterou bychom získali pomocí řešení walrasovské soustavy rovnic všeobecné rovnováhy za předpokladu, že by obsahovala skutečné strukturální charakteristiky trhu práce a trhu statků včetně tržních nedokonalostí, stochastické proměnlivosti poptávky a nabídky, nákladů na získání informací o volných pracovních místech a disponibilních pracovních silách, nákladech mobility atd.
Makroekonomická definice (NAIRU): Přirozená míra nezaměstnanosti v pojetí NAIRU je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí na snižování nebo zvyšování cenové a mzdové inflace vyrovnané. Při této míře nezaměstnanosti je inflace stálá a nevykazuje tendenci ke zvyšování ani snižování.
Faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti •
úroveň a efektivnost fungování zprostředkovatelských agentur
•
motivace lidí hledat si nové zaměstnání
•
demografická skladba pracovní síly a intenzita s jakou vstupují noví pracovníci do pracovní síly
•
dostupnost a pestrost pracovních míst
•
výška a délka poskytování podpor v nezaměstnanosti
•
variabilita poptávky po práci mezi jednotlivými firmami v ekonomice
Keynesiánská pojetí Phillipsovy křivky – původní verze W (%)
Vyjadřuje vztah mezi mírou mzdové inflace a mírou nezaměstnanosti Rovnice PC křivky: w = -f (u-uN)
PC křivka u (%)
Keynesiánská pojetí Phillipsovy křivky π (%)
Vyjadřuje vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti
PC křivka
u (%)
Friedmanova verze Phillipsovy křivky (východiska) Předpoklady:
hypotéza přirozené míry nezaměstnanosti princip adaptivních očekávání
Existence dvou Phillipsových křivek
Krátkodobá Phillipsova křivka: klesající tvar stejně jako v případě keynesovců Dlouhodobá Phillipsova křivka: vertikální na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti
Friedmanova verze Phillipsovy křivky
π
LRPC (platí πe = π)
(%)
SRPC2 (pro určitou πe2 ) platí: πe2 > πe1 SRPC1(pro určitou πe1 ) uN
u (%)
Friedmanova verze Phillipsovy křivky
LRPC
π (%)
LRAS
P
SRAS2
C Πe2
SRPC (πe2)
ΠB
SRAS1
B A AD2
Πe1 = ΠA
SRPC (πe1) u2
uN
u (%)
AD1
YP Y2
Y
Rozdíl mezi keynesovskou a Friedmanovou verzí Phillipsovy křivky Monetaristé chápou vztah mezi nezaměstnaností a
inflací zcela opačně než keynesiánci, kteří vycházeli z toho, že nezaměstnanost ovlivňuje ceny. Friedman vychází z toho, že hybnou silou vývoje nominálního HDP je množství peněz v oběhu, které při svém zvýšení vede k růstu cenové hladiny, což má vliv na nezaměstnanost. Matematicky zápis Friedmanovy verzce PC křivky:
uN – u = a (π – πe)
Phillipsova křivka v pojetí nové klasické makroekonomie Základní rysy nové klasické makroekonomie: předpoklad všeobecné rovnováhy v ekonomice hypotéza racionálních očekávání vlastní pojetí křivky krátkodobé agregátní nabídky konzervativní a skeptický přístup k hospodářské politice
Východiska konstrukce PC křivky: přirozená míra nezaměstnanosti a racionální očekávání.
Phillipsova křivka v pojetí nové klasické makroekonomie
π
„Pravdivá“ PC křivka (očekávání jsou racionální a subjekty HP provádějí průhlednou politiku)
(%)
„Jevová“ PC křivka (politika, jež je prováděná subjekty HP není předvídaná )
uN
u (%)
Krátkodobá reakce na neočekávanou fiskální expanzi vlády v modelu NKM P
LRAS
E0: P0e = P0 E1: P0e < P1
E0 [Y* = Y0 ; Pe0 = P0; w0]: ↑G ⇒ AD0 → AD1⇒ AD1
1.
SRAS(Pe0;w0) E1
P1 I.
P0
AD1
E0
AD0 I.
Y*=Y0
Y1
Y
> SRAS(Pe0; w0) ⇒ IU < 0 ⇒ ↑Y (Y0 → Y1) & ↑P (P0 → P1) ⇒ AD1 = SRAS(Pe0; w 0) ⇒ E1 [Y* < Y1 ; Pe0 < P1; w0]
Phillipsova křivka v pojetí nové klasické makroekonomie
π
„Pravdivá“ PC křivka (očekávání jsou racionální a subjekty HP provádějí průhlednou politiku)
(%)
„Jevová“ PC křivka (politika, jež je prováděná subjekty HP není předvídaná )
Πe0 < Π1
u1
uN
u (%)
Krátkodobá reakce na očekávanou fiskální expanzi vlády v modelu NKM P
LRAS
E0: P0e = P0
E0 [Y* = Y0 ; Pe0 = P0; w0]:
E1: P1e = P1
SRAS1(Pe1;w1)
↑G ⇒ AD0 → AD1⇒ ↑Pe
⇒ Pe0 → Pe1 ⇒ očekávají
1.
E1
P1
SRAS0(Pe0;w0) AD1
I.
P0
2.
↓wR ⇒ požadují ↑wN ⇒ w0 → w1 ⇒ SRAS0 → SRAS1 ⇒ ↑P (P0 → P1) ⇒ AD1 =
E0
AD0
SRAS1(Pe1; w1) ⇒ E1 [Y* = Y1 ; Pe1 = P1; w1]
Y*=Y0=Y1
Y
Phillipsova křivka v pojetí nové klasické makroekonomie
π
„Pravdivá“ PC křivka (očekávání jsou racionální a subjekty HP provádějí průhlednou politiku)
(%)
Πe1 < Π1
„Jevová“ PC křivka (politika, jež je prováděná subjekty HP není předvídaná ) u1
uN
u (%)
Krátkodobá reakce na fiskální expanzi vlády, která je méně expanzivní než se očekávalo v modelu NKM P
LRAS
E0 [Y* = Y0 ; Pe0 = P0; w0]:
E0: P0e = P0 E1: P1e = P1 E´1: P1e > P´1
předpokládaný ↑G ⇒ AD0 →
SRAS1(Pe1;w1)
AD1⇒ ↑Pe ⇒ → ⇒ očekávají ↓wR ⇒ požadují ↑wN ⇒ w0 →
1.
E1
3.
P1
SRAS0(Pe0;w0)
E´1
P´1 I.
w1 ⇒ SRAS0 → SRAS1 ⇒ ↑P
2.
AD1
II.
E0
P0
AD´1 AD0
(P0 → P1) ⇒ AD1 = SRAS1(Pe1; w1) ⇒ E1 [Y* = Y1 ; Pe1 = P1; w1] ⇒ skutečný ↑G <
předpokládaný ↑G ⇒ AD0 → AD´1 ⇒ ↓Y (Y0 → Y´1) & ↑P (P0
II.
→ P´1) ⇒ AD´1 = SRAS1(Pe1; Y´1 Y*=Y0=Y1
Y
w1) ⇒ E´1 [Y* > Y1 ; Pe1 > P´1; w1]
Phillipsova křivka v pojetí nové klasické makroekonomie
π
„Pravdivá“ PC křivka (očekávání jsou racionální a subjekty HP provádějí průhlednou politiku)
(%)
„Jevová“ PC křivka (politika, jež je prováděná subjekty HP není předvídaná )
Πe1 > Π1
uN
u1
u (%)
Phillipsova křivka v ČR 12,0 LPC 10,0
míra čisté inflace
8,0
6,0
4,0 y = -1,412x + 12,747 2
R = 0,7577 2,0
0,0 0,0
1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
-2,0 míra nezaměstnanosti
6,0
7,0
8,0
9,0
10,0
Literatura:
FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. Makroekonomie. Ostrava: VŠB-TU, 1994. str. 124-134. DORNBUSCH, R., FISCHER, S. Makroekonomie. Praha: SPN a Nadace Economics,1994. ISBN 80-04-25 556-6. Kapitola 17. PAULÍK, T., PELLEŠOVÁ, P. Makroekonomie. Karviná: OPF SU, 2002. ISBN 80-7248-159. Kapitola 7 a 8.
Literatura (platební bilance, vyrovnávací mechanismy na platební bilanci): FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. Makroekonomie. Ostrava: VŠB-TU, 1994. str. 167-179. DORNBUSCH, R., FISCHER, S. Makroekonomie. Praha: SPN a Nadace Economics,1994. ISBN 80-04-25 556-6. Kapitola 20. MACH, M. Makroekonomie. Pokročilejší analýza. Praha: Melandrium, 2002. ISBN 80-861-22-7. Kapitola 9.5.
FRAIT, J. Mezinárodní peněžní teorie. Ostrava, VŠB 1996, ISBN 80-7078-395. Kapitola 3 a 7.
Literatura (model AD-AS):
GOTTVALD, J. Makroekonomie I. část (kurz pro středně pokročilé). Ostrava: VŠB-TU, 1998. str. 78-103. DORNBUSCH, R., FISCHER, S. Makroekonomie. Praha: SPN a Nadace Economics,1994. ISBN 80-04-25 556-6. Kapitola 7,8. PAULÍK, T., PELLEŠOVÁ, P. Makroekonomie. Karviná: OPF SU, 2002. ISBN 80-7248-159. str. 165-216.
Literatura (hospodářský cyklus a ekonomický růst):
FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. Makroekonomie. Ostrava: VŠB-TU, 1994. str. 135-155. DORNBUSCH, R., FISCHER, S. Makroekonomie. Praha: SPN a Nadace Economics,1994. ISBN 80-04-25 556-6. Kapitola 10. PAULÍK, T., PELLEŠOVÁ, P. Makroekonomie. Karviná: OPF SU, 2002. ISBN 80-7248-159. str. 282-318.
Platební bilance Vyrovnávací mechanismy na platební bilanci
Platební bilance Statistický účetní záznam (sestavený podle pravidel
podvojného účetnictví, který sumarizuje všechny ekonomické transakce mezi subjekty domácí země a subjekty ostatních zemí během určitého časového období. Zachycuje veškeré peněžní toky mezi domácí ekonomikou a zahraničím. Struktura platební bilance
Vyrovnávací mechanismy na běžném účtu platební bilance 2 typy vyrovnávacích mechanismů: Automaticky působící mechanismy (cenové mechanismy, důchodové mechanismy, měnové mechanismy) Mechanismy působící prostřednictvím hospodářské politiky (cla, kvóty, podpora exportu)
