Implikace Rakouské teorie hospodářského cyklu pro strategii cílování inflace Michal Kvasnička Masarykova universita Brno
[email protected]
Zpracováno v rámci projektu GAČR č. 402/05/2172.
Cíl prezentace Cílem prezentace je ukázat hlavní rysy Rakouské teorie hospodářského cyklu transformovat ji do „neoklasičtější podoby“ upravit ji pro endogenní peníze prozkoumat její implikace pro strategii cílování inflace Cílem není systematizovat tuto teorii ukazovat její historický vývoj
Historický kontext Populární ve 30. letech, po Keynesovi zapomenuta. Navazuje na Wicksellův „kumulativní proces“ Böhm-Bawerkovu teorii kapitálu
⇒
⇒
Mises
Hayek
Rothbard
Garrison
(1881–1973)
(1889–1992) Nobel. cena 1974
(1926–1995)
*19??
Použita bude Hayekova verze teorie v Garrisonově prezentaci.
Základní literatura Mises: The Theory of Money and Credit, [1912] 1953 — Human Action, [1949] 1964 — On the Manipulation of Credit, 1978 Hayek: Monetary Theory and the Trade Cycle, 1932 — Prices and Production, [1931] 1935 — ... Rothbard: Man, Economy, and State, 1962 [č. 2005] — America’s Great Depression, 1963 Garrison: Time and Money, 2001 Selgin: Less than Zero, 1997 Ebeling (ed.): The Austrian Theory of the Trade Cycle, 1996
Jak začít: Záhada úrokové sazby Studenti ekonomie se učí, že úroková sazba je cena určená na trhu (neoklasická mikro / makroekonomie, . . .) nástroj monetární politiky stanovený centrální bankou (neo- / post- /nová keynesiánská makroekonomie, . . .) Jak je to možné naráz? Není. Platí jedno, druhé, nebo něco třetího.
Úroková sazba jako cena rt
Sts
Reálná úroková sazba určena nabídkou úspor a poptávkou po investicích.
rt∗ Itd St∗ = It∗
St , It
Změna reálné úrokové sazby rt rt∗ [rt∗]0
Sts A B
[Sts ]0
Itd St , It
Ct Ct∗ [Ct∗]0
A B It∗ [It∗]0
It
Úroková sazba nese informace o relativní vzácnosti současných a budoucích statků. Zvýšit investice lze pouze snížením spotřeby. Snížení úrokové sazby nese domácnostem informaci, že k dispozici jsou už pouze méně výnosné investiční projekty; firmám nese informaci, že domácnosti jsou ochotné profinancovat i méně výnosné projekty.
Úroková sazba a struktura výroby Snížení úrokové sazby mění strukturu výroby: vyrábí se více kapitálových statků statky náročné na kapitál se relativně zlevňují, tj. roste jejich výroba na úkor statků na kapitál nenáročných firmy nahrazují ve výrobě práci kapitálem Obecné nahrazení práce kapitálem ovšem není možné – práce by byla nezaměstnaná. Mění se časová struktura výroby. Lze dobře ilustrovat „Hayekovým trojúhelníkem“.
Hayekův trojúhelník Výroba probíhá v na sebe navazujících stupních – výstup předchozího stupně vstupuje jako kapitál do následujícího stupně. Poslední stupeň výroby vyrábí spotřební statky.
(kapitál) časová struktura
spotř. statky
(Uvažujeme pouze kapitál v podobě meziproduktů.)
Existují různě „oklikové“ výroby. Oklikovější výrobní postupy často umožňují při daném objemu primárních výrobních faktorů vyrobit vyšší produkt.
Změna struktury výroby při snížení úrokové sazby rt rt∗ [rt∗]0
Sts A B
[Sts ]0
Itd St , It
Ct Ct∗ [Ct∗]0
A B It∗ [It∗]0
It
Při snížení úrokové sazby se primární výrobní faktory přesouvají do výrob „vyšších řádů“ – trojúhelník se „natahuje“.
Proč snížení úrokové sazby zvyšuje oklikovost výroby V každém výrobním stupni dva efekty: firmy nahrazují kapitál prací (substituční efekt) firmy mění objem všech vstupů podle změny své poptávky (produkční efekt) V posledním stupni klesá produkce ⇒ klesá poptávka po práci i kapitálu, po kapitálu méně. V předchozím stupni totéž, ale jeho poptávka klesá méně. Kumulativní proces ⇒ v počátečních výrobních stupních roste poptávka po kapitálu i práci, po práci více. Primární výrobní faktory se posouvají do oklikovějších výrob.
Intuice pro prodloužení časové struktury výroby Dvě technologie: Technologie A: Výroba bez meziproduktů, okamžitě nutno 32 lidí. Technologie B: Výroba pomocí meziproduktů. krok 1: výroba meziproduktu, 10 lidí, rok zraje krok 2: zpracování meziproduktu, 10 lidí, rok zraje krok 3: výroba finálního produktu, 10 lidí, pak spotřeba Náklady technologie A: 32w Náklady technologie B: [10 · (1 + r )2 + 10 · (1 + r ) + 10]w při úrokové sazbě 5 % jsou náklady technologie B 31.525 při úrokové sazbě 10 % jsou náklady technologie B 33.1
Následné zvětšení produkce Nové výrobní procesy musejí nabíhat postupně od výrob „nejvyšších řádů“. Ct [Ct∗]∗0 Ct
C A
B
It∗[It∗]0
It
Po dokončení celého výrobního procesu je k dispozici větší množství spotřebních statků než bylo původně.
Ekonomický růst v reálném světě V reálném světě je růst plynulý. Prodloužení procesu není spojeno s poklesem aktuální spotřeby a úrokové míry – domácnosti prostě nespotřebují celé minulé zvýšení produkce, nýbrž část proinvestují. Ct
It
Úroková sazba jako nástroj Pokud centrální banka používá úrokovou sazbu jako svůj nástroj, pak provádí cenovou regulaci. Cenová regulace má obecně za následek špatný přenos informací / špatné signály o relativní vzácnosti „perverzní“ motivaci neefektivní rozdělování zdrojů (Pro jednoduchost budeme uvažovat zatím pouze stacionární ekonomiku a úrokovou sazbu fixovanou pod její rovnovážnou úrovní.)
Jak centrální banka fixuje úrokové sazby Rt Rt∗ Rtp
Sts Sts + U F
A B
C Itd
[Sts ]0 It∗
[Itd ]0
St , It
Nabídku úspor a poptávku po investicích zprostředkovává bankovní systém. Centrální banka stanoví úrokovou sazbu Rp a dovoluje komerčním bankám půjčovat si za tuto sazbu.
Banky poskytnou úvěr každému, kdo je ochoten si ho vzít za cenu Rp . Pokud Rp 6= R∗, pak trh není v rovnováze a úroková sazba nese špatné informace o relativní vzácnosti kapitálu.
Wicksell: Snížení úrokové sazby zvyšuje ceny Rt
Sts
A Rt∗ B C Rtp
Sts + U F
Itd [Sts ]0 It∗ [Itd ]0 St , It
Ct [Ctd ]0 Ct∗
B
D A C
Sts 0 It∗ Itd 0
It
Při nižší úrokové sazbě rostou investice a klesají dobrovolné úspory, tj. roste spotřeba. Ekonomika se snaží dostat nad hranici výrobních možností. Skutečný agregátní produkt se zvýší, pokud vzroste nabízené množství primárních výrobních faktorů. Zvýšení poptávky na všech trzích znamená růst cenové hladiny. (Vzrostl objem peněz.)
Wicksellův kumulativní proces Rt [Itd ]0 [Rt∗]∗0 Rt Rtp
Ct Ct∗
[Sts ]0 A0
Sts
B0 B A C C0 Itd [Sts ]S00ts 0 It∗ Itd[I0 td ]00St ; It B0
B
D A
C
D0 C0
Sts 00Sts 0 It∗ Itd 0Itd 00 It
Ve stacionární ekonomice je proces kumulativní. Jakmile začne růst cenová hladina, roste očekávaná inflace, a tedy i rovnovážná nominální úroková sazba Rt∗. Sazba centrální banky Rp je tak relativně ještě nižší – inflace akceleruje. (Při dokonalých očekáváních, plně pružných cenách, nulových transakčních nákladech, . . . by cenová hladina okamžitě „uletěla“ do nekonečna.)
V rostoucí ekonomice . . . Jakékoli zvýšení objemu peněz v ekonomice způsobí snížení úrokové sazby a misalokaci kapitálu. Ve stacionární ekonomice je to spojeno s růstem cenové hladiny. V rostoucí ekonomice roste poptávka po penězích . . . ⇓ V rostoucí ekonomie rovnováze odpovídá deflace (pokles cenové hladiny). Ekonomika může být přehřátá, i když se cenová hladina nemění nebo dokonce klesá.
Změna struktury výroby při snížení sazby Předpoklady: neuvažujeme dokonalá ani matematicky racionální očekávání – správnou kalkulaci dělá tržní proces ceny směřují chování podnikatelů (ne mechanicky) nové výdajové toky „tečou“ hospodářstvím postupně – mění jednotlivé ceny v různých okamžicích a do různé míry (tj. mění relativní ceny) přesouvají bohatství (nejen mezi starými věřiteli a dlužníky) Pak: agregátní produkt roste jen pokud se zapojí dodatečné primární výrobní faktory struktura produkce se mění vždy mění se struktura kapitálu
Změny struktury výroby bez zapojení dodat. zdrojů rt
Umělé snížení úrokové sazby působí změnu časové struktury výroby.
Sts
A Rt∗ B C Rp
Itd St , It
Ct B Ct∗
D A
C
Sts 0 It∗ Itd 0
It
Pokud se nezapojí víc primárních výrobních faktorů, pak se zdroje přesouvají k výrobcům. Vznikají vnucené úspory. V extrémním případě ekonomika přechází do bodu C. Hayekův trojúhelník se „natahuje“. ⇒ Špatné
investice.
Změny struktury výroby při zapojení dodat. zdrojů rt
Sts
A Rt∗ B C Rp
Ct B Ct∗
D A
Itd St , It
Pokud se zapojí další primární výrobní faktory, pak mají vnucené úspory podobu většího pracovního nasazení. Cenová hladina roste méně – v extrémním případě ekonomika dosahuje bodu D.
Ekonomika se snaží naráz přejít ke kratšímu i delšímu výrobnímu proIt Sts 0 It∗ Itd 0 cesu – Hayekův trojúhelník se „rozlamuje“. Zdroje jsou investované špatně. C
Konec expanze, příchod recese Akcelerující míra inflace donutí centrální banku zvýšit úrokovou sazbu Rp . Při vyšší sazbě nelze prodloužené výrobní procesy profinancovat. Specifický kapitál investovaný do opouštěných výrob je ztracen. Produkce i zaměstnanost klesá. Vzniká nedobrovolná nezaměstnanost – část lidí nelze zaměstnat, dokud výroba nepostoupí z vyšších řádů k jejich řádu výroby. Recese je ozdravný proces.
Role centrální banky Centrální banka může umělou expanzi vyvolat dvěma způsoby snížit úrokovou sazbu Rp , když se rovnovážná úroková míra Rt∗ nezměnila nezvýšit úrokovou sazbu Rp , když se rovnovážná sazba Rt∗ zvýšila Centrální banka ovšem nemá žádnou možnost zjistit rovnovážnou sazbu Rt∗. Ve stacionární ekonomice může poznat ex post podle změn cenové hladiny.
Implikace pro strategii cílování inflace Otázky: Co je vhodný nástroj monetární politiky? vhodný cíl monetární politiky? Představuje cílování inflace zlepšení proti jiným strategiím?
Vhodný nástroj monetární politiky? Použití úrokové sazby jako nástroje monetární politiky znamená cenovou regulaci nejdůležitější ceny v hospodářství. Úroková sazba pak (pokud není rovnovážná) špatně přenáší informace vytváří perverzní motivace špatně rozděluje zdroje Alternativní strategie dělají většinou totéž.
Predikční nástroje Dopředu hledící strategie = zlepšení, pokud dokáže predikovat změny rovnovážné úrokové sazby. Problém s vlastní predikcí: závisí na nabídce úspor a poptávce po investicích makro-predikční nástroje nemusejí být dostatečné podstatná je struktura výroby recese může být ozdravný proces
Vhodný cíl monetární politiky? V rostoucí ekonomice jsou peníze dynamicky neutrální při poklesu cenové hladiny. ⇒ malá kladná míra inflace je zlepšení, ale ne dokonalé. Snad nevytváří výrazné cykly, ale vede k plýtvání zdroji (špatné alokaci). Ovšem při poklesu cenové hladiny mohou vadit nominální rigidity mohou vznikat špatná očekávání ⇓ „Optimální“ monetární politika nemusí být možná. Cílem by však patrně neměla být rostoucí cenová hladina.
Udržitelnost „malé kladné míry inflace“ Wicksellův kumulativní proces předpokládá, že inflace akceleruje vždy, když je úroková sazba pod svou nominální úrovní. Co je třeba dělat, aby centrální banka udržela „malou stabilní míru inflace“? Neznamená to snižovat a zvyšovat úrokovou sazbu, aby inflaci udržela v daném koridoru? Tj. motivovat špatné investice a později je bořit? + důsledky „flexibilního cílování“ (tj. vědomého nedodržení cíle)?
Závěr Cílování inflace představuje zlepšení proti starším inflacionistickým politikám „bez závazku“. Je dobré zvážit, zda nejít ještě dál – ke stabilní cenové hladině či deflaci. Cílování inflace není „tragédie“ (nevyvolává nutně krize), ale zřejmě působí neefektivní alokaci zdrojů.
Děkuji za vaši laskavou pozornost. Otázky, komentáře, doporučení?
