Co je to inflace? Každý zná tento pojem, ale pravdepodobne málokdo jej umí vysvetlit. Vlády potrebují více penez a umíme si predstavit, že výber daní se bude neustále snižovat. Aby vláda získala další finance, zvyšuje neprímé dane –dan z pridané hodnoty a majetkové dane. Vlády si vypujcí peníze od centrální banky (v Evrope je to EZB- Evropská centrální banka) a zaplatí vysoké úroky. A odkud berou centrální banky peníze ? Jednoduše je vytisknou, v dnešní dobe elektronicky velmi jednoduše a rychle, címžse dostane do obehu více penez, To ale znamená snížení jejich hodnoty a tomu ríkáme inflace. Toto je však vysvetlení velmi jednoduché. Je potreba zjistit skutecnou hodnotu penez. Zdálo by se, že hodnota na bankovce ,kupr.100 Euro platí nepretržite, ale zapíšete-li si,co jste za tuto cástku nakoupili, zjistíte o rok ci dva pozdeji, že stejného zboží nakoupíte daleko méne. Kdyžse na tento úbytek podíváme dlouhodobe, odhalíme tuto skutecnost:
Depesche Nr. 2011014 ze dne 30.05. 2011
V roce 1960 byla v prumyslovém sektoru hodinová mzda u mužu v prumeru 2,90D-Mark a u žen 1,85DM, pri týdenní pracovní dobe u mužu 46,4hodin a u žen 42,2hod. cinila hrubá mesícní mzda muže cca. 538DM a u ženy asi 312DM. To je v dnešní dobe neskutecne nízká mzda pri srovnání s rokem 2008, kdy ve stejných profesních kategoriích vydelávali muži 40DM ,tj. 20Euro a ženy 30DM, tj. 15Euro. Tak se situace zmenila. Ale ceny byly v té dobe zcela jiné, než dnes! Ano, ale podmínky byly tehdy naprosto stejné s dneškem. Posud te toto: Nekdo dostane darem 100DM,což bylo 20% jeho hrubého príjmu. Dnes je to 50Euro na jednu návštevu kina pro 4-clennou rodinu s popcornem a colou. Na penezích se nic nezmenilo, na obou bankovkách bylo 100DM (50Euro), ale jejich hodnoty naprosto odlišné. Hodnotu penez posuzujeme podle toho, co si za ne mužeme koupit. To je pro nás životne duležitá souvislost. Ale již od detství spojujeme peníze s jejich hodnotou, což je v podstate omyl. Peníze samy nemají žádnou hodnotu, ale kupní sílu, která se posuzuje a stanovuje lidmi.Hodnotu má pouze zboží, které si za peníze musíme koupit. Zakoupené zboží má hodnotu dlouhodobou a krátkodobou. Pokud se chceme postarat o naše úspory do budoucna, je nutné protihodnotu naší práce bezpecne a výnosne uložit. Bezpecnost a hodnota jsou nejduležitejší vlastnosti naší investice.
Depesche Nr. 2011014 ze dne 30.05. 2011
Jak je možno definovat bezpecnost a jistotu ? Nemáme jasnou predstavu o tom,jak se budou vyvíjet v príštích letech ceny a mzdy, takže odhadnout výnosnost našich úspor a majetku nelze dostatecne odhadnout k zajištení na stárí. Ptáme-li se : „Kolik mám uložit?“ a „Co za to nakonec dostanu?“ vyhodnocujeme tytocástky soucasnou hodnotou penez a soucasnou cenou. Predstavíme si, co bychom si dnes za tyto úspory koupili, a podepíšeme spokojene smlouvu. Podlehli jsme však iluzi. Pro ilustraci dovolte jeden príklad : Tricetiletý mužuložil v roce 1970 své prostredky do penzijního pojištení s úmyslem jít v 65 letech do duchodu. Uzavrel kapitálové životní pojištení s trvalou mesícní splátkou 50,-DM, cožtehdy odpovídalo asi jedné desetine jeho hrubého príjmu. Byla to pro neho relativne vysoká financní zátež. V roce svých 65. narozenin roku 2005 uvidel na výpisu z úctu konecnou cástku svého životního pojištení ve výši cca 40.000 DM, tj. (20.000 Euro). Jeho celoživotní sporení mu neprineslo žádné velké prilepšení k duchodu. Kupní síla jeho penežního vkladu na úctu se stala obetí inflace! I dnes lidé sporí približne 10% mesícne ze svého príjmu v bance, pojišt ovne nebo stavební spolecnosti približne s 3% úrokem, což znamená, že usporí-li rocne 1.200 Euro, dostanou za rok k tomu 36 Euro úroku.
Depesche Nr. 2011014 ze dne 30.05. 2011
Nyní však dostanou celkem 1.236 Euro. Je to výhodné? Zároven musíme brát ohled na skutecnou míru inflace, tj. faktor snižování hodnoty penez. V eurozóne je to každorocne 4 – 6%, tzn. inflacní úbytek dalších 48 Euro. Temto sporícím zbývá k dispozici pouze 1.188 Euro reálné kupní síly. To však ješte není všechno! Z našich úroku - zisku od bankovního sektoru nebo pojišt oven musíme zaplatit dan z kapitálových výnosu, která se od ledna 2009 v Nemecku zvedla o další kompenzacní dan. Je omylem, jestliže si nekdo myslí, že pri odectení inflace od zisku nemusí platit další dane. Financní úrad si na své konto vybere dane okamžite a nereší u banky, pojišt ovny nebo stavebního sporení vaše úspory a zisky. Z Vašich 36 Euro zisku si odecte asi 30% a tak sníží Vášzisk asi o 10 Euro. Výsledek je ten, že pri této forme sporení získá stradatel v nejlepším prípade z usporených 1 200 Euro celkem 1.178 Euro.
Depesche Nr. 2011014 ze dne 30.05. 2011
To je deprimující zjištení a je zbytecné se ptát, proc to nevysvetlí svému klientovi financní poradce, nebo zástupce stavební sporitelny. Tato pravda by byla pro bankovní domy, pojištovny a stavební sporitelny znicující. Je na míste pripomenou výrok Henryho Fondy:
„Kdyby lidé pochopili, jak funguje nášpenežní systém, meli bychom revoluci –a to hned zítra ráno !“
Argon Avedias, 30.05.2011
Depesche Nr. 2011014 ze dne 30.05. 2011
