11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA
slide 0
Předmětem přednášky jsou…
tři modely agregátní nabídky, ve kterých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cenové hladině.
Krátkodobý inverzní vztah mezi inflací a nezaměstnaností, známý jako Phillipsova křivka
slide 1
11.1. Základní teorie agregátní nabídky
slide 2
Tři modely agregátní nabídky 1. Model nepružných mezd 2. Model nedokonalých informací 3. Model nepružných cen Výsledkem všech tří modelů je, že:
Y = Y + α (P − P ) e
agr. výstup přirozená míra výstupu
pozitivní parametr
očekávaná cenová hladina skutečná cenová hladina slide 3
Model nepružných mezd Předpokládá, že firmy a pracovníci vyjednávají o smlouvách a fixují nominální mzdu před tím, než zjistí, jaká bude skutečná cenová hladina.
Nominální mzda je stanovená jako součet cílové reálné mzdy a očekávané inflace: Cílová reálná mzda
W = ω ×P e e
W P ⇒ =ω× P P
slide 4
Model nepružných mezd W Pe =ω× P P Jestliže se ukáže, že
P =P
e
P >P
e
P
e
pak Nezaměstnanost a výstup jsou na svých přirozených mírách. Reálná mzda je menší než cíl, proto firmy najímají více pracovníků a výstup stoupá nad potenciál
Reálná mzda přesahuje svůj cíl, proto firmy najímají méně pracovníků a výstup klesá pod potenciál. slide 5
slide 6
Model nepružných mezd
Implikuje, že reálná mzda by měla být proticyklická, měla by se pohybovat do protipohybu produktu během hospodářského cyklu: v konjukturách, kdy P typicky stoupá, by reálná mzda měla klesat. v recesích, kdy P typicky klesá, by reálná mzda měla stoupat.
Tato prognóza se na reálných datech nepotvrdila: slide 7
Cyklické chování reálné mzdy (USA) 5
1972
% změna reálné mzdy
4
1965
1998
3 2
2001
1982
1 0
1991
-1
1990
-2 -3
1984
2004
1974
1979
-4
1980
-5 -3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
% změna reálného HDP
8
Model nedokonalých informací Předpoklady: Všechny mzdy a ceny jsou dokonale pružné, všechny trhy se čistí. Každý nabízející produkuje jedno zboží, ale konzumuje mnoho statků. Každý nabízející zná nominální cenu statku, který prodává, ale nezná agregátní cenovou hladinu.
slide 9
Model nedokonalých informací Nabídka každého statku závisí na jeho relativní ceně: nominální cena statku dělená agregátní cenovou hladinou..
Nabízející nezná cenovou hladinu, ale ve stejném okamžiku činí výrobní rozhodnutí, proto používá e očekávanou cenovou hladinu, P .
Přepokládejme, že P stoupne, ale P e nikoliv. Nabízející se domnívá, že relativní cena stoupla,
proto produkuje více. Pokud mnoho producentů přemýšlí stejně, potom Y stoupne pokaždé, když P stoupne nad P e. slide 10
Model nepružných cen
Příčiny nepružných cen: dlouhodobé kontrakty mezi firmami a zákazníky menu costs firmy nechtějí naštvat zákazníky častými změnami cen
Předpoklady: firmy si stanovují své vlastní ceny (např. jako v monopolistické konkurenci).
slide 11
Model nepružných cen
Požadovaná cena každé firmy je p = P + a (Y −Y ) kde a > 0. Předpokládejme dva typy firem: • Firmy s pružnými cenami, které stanovují ceny podle této rovnice • Firmy s nepružnými cenami musí stanovit cenu před tím, než vědí, jak se vyvine P a Y:
p = P e + a (Y e −Y e ) slide 12
Model nepružných cen p = P + a (Y −Y ) e
e
e
Přepokládejme, že firmy s nepružnými cenami očekávají, že výstup bude roven potenciálu. Potom, p =Pe
K odvození křivky agregátní nabídky, musíme nejdříve najít rovnici pro agregátní cenovou hladinu.
Označme s jako podíl firem, které mají nepružné ceny. Potom můžeme zapsat agregátní cenovou hladinu jako… slide 13
Model nepružných cen
P = sP
e
+ (1 − s )[P + a (Y −Y )]
Cena stanovená firmou s nepružnými cenami
Cena stanovená firmou s pružnými cenami
Odečteme (1−s )P od obou stran: sP = s P
e
+ (1 − s )[a (Y −Y )]
Podělíme obě strany s : P = P
e
(1 − s ) a + ( Y −Y ) s slide 14
Model nepružných cen P = P e
e
(1 − s ) a + (Y −Y ) s
Vysoká P ⇒ Vysoká P Pokud firmy očekávají vysoké ceny, potom firmy které musí stanovit ceny dopředu je stanoví vysoko. Ostatní firmy odpoví také stanovením vysokých cen.
Vysoký Y ⇒ Vysoká P když je důchod vysoký, poptávka po zboží je vysoká. Firmy s pružnými cenami stanovují vysoké ceny. Čím vyšší podíl firem s pružnými cenami, tím menší je s a tím větší je dopad ∆Y na P. slide 15
Model nepružných cen P = P
e
(1 − s ) a + (Y −Y ) s
Nakonec odvodíme AS rovnici vyřešením pro Y :
Y = Y + α (P − P ), e
s where α = (1 − s )a
slide 16
Model nepružných cen Na rozdíl od modelu strnulých mezd, model strnulých cen implikuje procyklický vývoj reálné mzdy: Předpokládejme, že agregátní výstup/důchod klesá. Potom,
Firmy zaznamenávají pokles poptávky po svých produktech.
Firmy s nepružnými cenami snižují produkci, a proto snižují i svoji poptávku po práci.
Posun poptávky po práci doleva způsobí pokles reálné mzdy. slide 17
Shrnutí a důsledky P
LRAS
Y = Y + α (P − P e )
P >Pe P =P
SRAS
e
P
Y
Y
Každý z těchto tří modelů AS implikuje vztah vyjádřený křivkou SRAS a její rovnicí. slide 18
Shrnutí a důsledky SRAS rovnice:
Předpokládejme pozitivní AD šok, P který posune výstup nad svoji přirozenou míru a P nad úroveň, kterou lidé P3 = P3e očekávali. P2 e Časem se P P2e = P1 = P1e zvýší, SRAS se posune nahoru a výstup se vrátí na potenciál.
Y = Y + α (P − P e ) LRAS
SRAS2 SRAS1
AD2 AD1
Y Y 3 = Y1 = Y
Y2 slide 19
11.2. Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka
slide 20
Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Phillipsova křivka tvrdí, že π závisí na: očekávané inflaci π e. cyklické nezaměstnanosti: odchylce skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené míry nabídkových šocích, ν (“nu”).
π = π − β (u − u ) + ν e
n
kde β > 0 je exogenní konstanta. slide 21
Odvození Phillipsovy křivky ze SRAS (1)
Y = Y + α (P − P e )
(2)
P = P + (1 α ) (Y −Y )
(3)
P = P e + (1 α ) (Y −Y ) + ν
(4)
(P − P−1 ) = ( P e − P−1 ) + (1 α ) (Y −Y ) + ν
(5)
π = π + (1 α ) (Y −Y ) + ν
(6)
(1 α ) (Y −Y ) = − β (u − u n )
(7)
π = π − β (u − u ) + ν
e
e
e
n
slide 22
Phillipsova křivka a SRAS SRAS:
Phillips curve:
Y = Y + α (P − P e )
π = π − β (u − u ) + ν e
n
SRAS křivka: Výstup závisí na neočekávaných pohybech cenové hladiny.
Phillipsova křivka: Nezaměstnanost závisí na neočekávaných pohybech v míře inflace. slide 23
Adaptivní očekávání Adaptivní očekávání: přístup, který předpokládá, že lidé tvoří svá očekávání budoucí inflace na základě nedávno pozorované inflace.
Jednoduchý příklad:
Očekávaná inflace = skutečná inflace minulého roku
π = π −1 e
Potom, Phillipsova křivka lze zapsat jako: π = π −1 − β (u − u n ) + ν slide 24
Inflační setrvačnost π = π −1 − β (u − u n ) + ν V této podobě Phillipsova křivka implikuje, že inflace má setrvačnost:
Při absenci nabídkových šoků nebo cyklické nezaměstnanosti bude inflace při současné míře pokračovat donekonečna.
Minulá inflace ovlivňuje očekávání současné inflace, která pak zpětně ovlivňuje mzdy & ceny, které lidi stanovují. slide 25
Dvě příčiny rostoucí & klesající inflace
π = π −1 − β (u − u n ) + ν
Nákladově tlačená inflace: inflace způsobená nabídkovými šoky. Negativní nabídkové šoky typicky zvyšují produkční náklady a nutí firmy zvýšit ceny, čímž „tlačí“ inflaci nahoru.
Poptávkově tažená inflace: inflace způsobená šoky na straně poptávky. Pozitivní poptávkové šoky způsobují pokles nezaměstnanosti pod její přirozenou míru, což „táhne“ míru inflace nahoru. slide 26
Zakreslení Phillipsovy křivky V krátkém období mají politici volbu mezi π a u.
π
π = π e − β (u − u n ) + ν
β 1
SR: Phillipsova křivka
πe +ν
u
n
u
slide 27
Posun Phillipsovy křivky Lidé časem přizpůsobují svá očekávání, takže volba funguje pouze v krátkém období.
π
π = π e − β (u − u n ) + ν
π 2e + ν π 1e + ν
Např. zvýšení πe posune SR PC nahoru.
u
n
u
slide 28
Koeficient obětování
Aby snížili inflaci, mohou tvůrci hospodářské politiky snížit AD, čímž způsobí růst nezaměstnanosti nad její přirozenou míru.
Koeficient obětování měří procentní změnu ročního reálného HDP, která musí být obětována ke snížení inflace o 1 %.
Typický odhad je 5.
slide 29
Koeficient obětování
Příklad: Pro snížení inflace ze 6 na 2 procenta, je potřeba obětovat 20 procent ročního HDP:
Ztráta HDP = (snížení inflace) x (koeficient obětování)
=
4
x
5
Ztráta může být realizována během jednoho roku nebo rozprostřena v delším časovém období, např. 5% ztráta během čtyř let.
Nákladem dezinflace je ztracený HDP. Je
možné využít Okunův zákon k odhadu dopadů na nezaměstnanost. slide 30
Racionální očekávání Možnosti modelování formování očekávání:
Adaptivní očekávání: Lidé tvoří svá očekávání o budoucí inflaci na základě nedávno zažité inflace.
Racionální očekávání: Lidé tvoří svá očekávání na základě všech dostupných informací, včetně informací o současných a budoucích politikách.
slide 31
Bezbolestná dezinflace? Obhájci racionálních očekávání věří, že koeficient obětování může být velmi malý:
Předpokládejme u = u n a π = πe = 6 % a předpokládejme, že CB oznámí, že udělá všechno proto, aby snížila inflaci ze 6 na 2 procenta, jak nejrychleji to bude možné.
Pokud je toto vyhlášení kredibilní, potom πe klesne možná o celé 4 procenta.
Pak π může klesnout i bez zvýšení u. slide 32
Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci
1981: π = 9,7%
Celková dezinflace = 6,7%
1985: π = 3,0%
u−u n
year
u
un
1982
9,5%
6,0%
3,5%
1983
9,5
6,0
3,5
1984
7,4
6,0
1,4
1985
7,1
6,0
1,1 Celkem 9,5% slide 33
Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci Z předchozího slidu: Inflace klesla o 6,7 %, celková cyklická nezaměstnanost byla 9,5 %.
Okunův zákon: 1 % nezaměstnanosti = 2 % ztraceného výstupu.
Proto, 9,5 % cyklická nezaměstnanost = 19,0 % ročního reálného HDP.
Koeficient obětování=(ztráta HDP)/(celková dezinflace) = 19/6,7 = 2,8 procent HDP bylo ztraceno na každé 1 % snížené inflace.
slide 34
Hypotéza přirozené míry Naše analýza nákladů dezinflace a ekonomických fluktuací je založena na hypotéze přirozené míry: Změny v agregátní nabídce ovlivňují výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období. V dlouhém období se ekonomika vrací na úroveň výstupu, zaměstnanosti a nezaměstnanosti popsanou klasickým modelem. slide 35
Alternativní hypotéza: hystereze
Hystereze: dlouhodobý vliv historie veličin, jako je např. přirozená míra nezaměstnanosti.
Negativní šoky mohou zvýšit un, takže ekonomika se nemusí plně obnovit.
slide 36
Hystereze: Proč mohou negativní šoky zvýšit přirozenou míru Schopnosti cyklicky nezaměstnaných pracovníků se mohou ztrácet během jejich nezaměstnanosti a po skončení recese již nemusí být schopni najít práci.
Cyklicky nezaměstnaní pracovníci mohou ztratit svůj vliv na utváření mezd; potom insideři (zaměstnaní pracovníci) mohou vyjednat vyšší mzdu pro sebe. Důsledek: Cyklicky nezaměstnaní “outsiders” se mohou stát strukturálně nezaměstnaní, když recese skončí. slide 37
Shrnutí 1. Tři modely AS v krátkém období: Model strnulých mezd Model nedokonalých informací Model strnulých cen Všechny tři modely implikují, že výstup roste nad svoji přirozenou míru, když cenová hladina stoupne nad očekávanou cenovou hladinu.
slide 38
Shrnutí 2. Phillipsova křivka Je odvozena z křivky SRAS Tvrdí, že inflace závisí na očekávané inflaci cyklické nezaměstnanosti nabídkových šocích Představuje pro tvůrce hospodářské politiky krátkodobé dilema mezi inflací a nezaměstnaností
slide 39
Shrnutí 3. Jak lidé tvoří inflační očekávání adaptivní očekávání založené na nedávno zažité inflaci implikuje “setrvačnost” racionální očekávání založené na veškerých dostupných informacích Implikuje, že dezinflace může být bezbolestná
slide 40
Shrnutí 4. Hypotéza přirozené míry a hystereze hypotéza přirozené míry tvrdí, že změny v AD mohou ovlivnit výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období hystereze tvrdí, že AD může mít dlouhodobý efekt na výstup a zaměstnanost
slide 41
Literatura Holman (2010): Kapitola 12: Agregátní nabídka. Kapitola 13: Phillipsova křivka. Mankiw (2010): Chapter 13. Aggregate supply and Phillips curve.
Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich) slide 42